V tržním hospodářství se ceny za zboží a služby mohou kdykoli měnit. Některé ceny rostou, jiné klesají. O inflaci mluvíme tehdy, když zdražuje zboží a služby obecně, nikoli pouze v jednotlivých případech. Z toho vyplývá, že za jedno euro lze pořídit méně zboží a služeb. Neboli, když to vezmeme z druhého konce, euro má pak menší hodnotu než dříve.
Některé změny cen jsou důležitější než jiné
Při výpočtu průměrného růstu cen mají ceny zboží a služeb, za které platíme více (např. elektřina), větší váhu než ceny zboží a služeb, za které platíme méně (např. cukr nebo poštovní známky).
Viděli jste inflační příšeru?
Sledujte náš animovaný film o cenové stabilitě
Někdo má auto a jí maso, členové dalších domácností jezdí jen veřejnou dopravou nebo jsou vegetariáni. Průměrné nákupní zvyklosti všech domácností dohromady určují, jakou váhu má jednotlivé zboží a služby při měření inflace.
Pro měření inflace se používá všechno zboží a veškeré služby, které domácnosti spotřebovávají:
- zboží každodenní spotřeby (jako jsou potraviny, noviny a benzín)
- zboží dlouhodobé spotřeby (jako je oblečení, počítače a pračky)
- služby (jako je návštěva kadeřníka, pojištění a nájemní bydlení)
Porovnejte, jak se meziročně mění ceny v nákupním košíku
Veškeré zboží a služby, které domácnosti během roku spotřebují, jsou zastoupeny v pomyslném nákupním koši. Každé zboží a každá služba v tomto koši má stanovenou cenu, která se může časem měnit. Meziroční míra inflace je celková cena koše v daném měsíci oproti jeho ceně ve stejném měsíci o rok dříve.
| na jednotku | celkem | na jednotku | celkem | na jednotku | celkem | |
| 150 bochníků chleba | 1,50 EUR | 225 EUR | 1,30 EUR | 195 EUR | 1,60 EUR | 240 EUR |
| 100 šálků kávy | 2,40 EUR | 240 EUR | 2,40 EUR | 240 EUR | 2,15 EUR | 215 EUR |
| 12 návštěv kadeřníka | 20,00 EUR | 240 EUR | 22,00 EUR | 264 EUR | 23,00 EUR | 276 EUR |
| 1 zimní kabát | 145,00 EUR | 145 EUR | 176,00 EUR | 176 EUR | 160,00 EUR | 160 EUR |
| Celkové výdaje za koš | 850 EUR | 875 EUR | 891 EUR | |||
| Cenový index | 100,0 | 102,9 | 104,8 | |||
| * Růst spotřebitelských cen v eurozóně vypočítává každý měsíc Eurostat. Harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP) v průměru zahrnuje přibližně 700 položek zboží a služeb. Odráží výdaje průměrné domácnosti v eurozóně za koš zboží a služeb. Úplný soubor zboží a služeb obsažených v HICP a současná míra inflace |
- Pořiďte soupis všeho zboží a veškerých služeb ve svém koši spolu s množstvím, které jste v určitém roce (říkejme mu „bazický rok“) spotřebovali. V našem příkladu se omezíme na pečivo, kávu, návštěvy kadeřníka a zimní kabát.
- Celkové výdaje za každou položku se vypočítají tak, že se vynásobí nakoupené množství zboží či služby příslušnou cenou:150 bochníků chleba x 1,50 EUR = 225 EUR 100 šálků kávy x 2,40 EUR = 240 EUR atd.
- Pokud součty za jednotlivé zboží a služby sečteme, získáme celkové spotřební výdaje. V našem bazickém roce činí 850,40 EUR. Proveďte kroky 2 a 3 pro následující roky.
- Proveďte kroky 2 a 3 pro následující roky. V našem příkladu se některé ceny po prvním roce změnily. Celkové spotřební výdaje vzrostly na 875 EUR. Po druhém roce je to 891 EUR.
- Vydělte celkovou hodnotu koše v každém z obou následujících let hodnotou koše v bazickém roce a výsledek vynásobte 100. O rok později: 875 EUR ÷ 850 EUR x 100 = 102,9
- Meziroční míra inflace je procentní změna oproti předchozímu roku. V našem příkladu činí míra inflace po jednom roce 2,9 %. Vypočte se jako cenový index pro daný rok, který se po odečtení cenového indexu pro rok předchozí (102,9 – 100), vydělí cenovým indexem pro předchozí rok (100) a vynásobí 100. Pro další rok se výpočet provádí takto:(104,8 – 102,9) ÷ 102,9 x 100 = 1,8 %.
V eurozóně se růst spotřebitelských cen měří tzv. harmonizovaným indexem spotřebitelských cen, často se používá jen jeho zkratka HICP. Pojem „harmonizovaný“ vyjadřuje skutečnost, že všechny země Evropské unie dodržují stejnou metodiku výpočtu. Tím je zajištěna srovnatelnost údajů mezi zeměmi.
Hlavním úkolem ECB je péče o cenovou stabilitu. Ta je definována jako meziroční míra inflace podle HICP, která je ve střednědobém horizontu nižší než 2 %, ale blízko této úrovně. Proč je pro vás stabilita cen důležitá
Srovnání napříč zeměmi
Než se euro stalo naší společnou měnou, každá země měřila inflaci podle vlastních vnitrostátních metod a postupů. Jeho zavedením vznikla potřeba měřit inflaci v rámci celé eurozóny způsobem, který by byl mezi jednotlivými zeměmi navzájem srovnatelný, aniž by určité údaje chyběly nebo se překrývaly. To zabezpečuje právě index HICP opírající se o soubor právně závazných norem.
Váha zboží a služeb v indexu HICP
Vliv jedné změny v cenách na index HICP je závislý na tom, kolik domácnosti za daný výrobek nebo službu průměrně utratí.
Např. káva (společně s čajem a kakaem) má váhu 0,4 %. Jakákoli změna její ceny nebude mít tedy na celkový HICP velký vliv.
Např. benzín (společně s dalšími pohonnými hmotami a mazivy) má váhu 4,6 %, takže stejná procentní změna jeho ceny bude mít zhruba desetkrát větší vliv na HICP než cena kávy.
- Shromažďování údajů o cenách – každý měsíc shromáždí pozorovatelé cen údaje o zhruba 1,8 mil. cen ve více než 200 000 prodejnách. K tomu dochází v téměř 1 600 městech a obcích celé eurozóny. Sběr údajů o cenách probíhá v každé zemi v průměru u zhruba 700 reprezentativních položek zboží a služeb. Přesný počet vybraných položek se v jednotlivých zemích liší. U každého zboží či služby se shromažďuje několik cen z více prodejen v několika regionech. Např. ceny knih zohledňují různé literární žánry (fikce, non-fikce, informační publikace apod.), které se prodávají v knihkupectvích, nákupních střediscích nebo přes internet. Více informací
- Vážené skupiny zboží a služeb – skupiny zboží a služeb se váží podle jejich významu v průměrných rodinných rozpočtech. Váhy se pravidelně aktualizují, aby index odpovídal měnícím se výdajovým vzorcům a zachoval si svou vypovídací hodnotu. Výpočet vah je založen na výsledcích průzkumů, v nichž domácnosti poskytují údaje o tom, na co vynakládají peníze. Váhy jsou celostátní průměry, které odrážejí výdaje všech druhů spotřebitelů (bohatších, chudších, mladších, starších apod.). Více informací
- Váhy zemí – váhy jednotlivých zemí se počítají podle jejich podílu na celkových spotřebních výdajích v eurozóně. Více informací
… v jednotlivých zemích? Každá země eurozóny má národní statistický úřad. Ten vypočítává index HICP za svou zemi.
… za eurozónu? Jednotlivé národní statistické úřady posílají své údaje Eurostatu, statistickému úřadu Evropských společenství. Eurostat pak vypočítává index HICP za celou eurozónu. Eurostat také zajišťuje kvalitu údajů jednotlivých zemí tím, že sleduje, zda dodržují právně závazné normy. Více informací viz Eurostat.
Spotřebitelské průzkumy často ukazují, že lidé „pociťují“ inflaci vyšší, než jakou ji uvádějí právě cenové indexy. Podle čeho si tedy lidé vytvářejí představu o inflaci? Několik odborných studií došlo k těmto závěrům:
- Naši pozornost upoutají spíše ceny, které rostou, než ty, které se nemění nebo klesají – růst cen si také déle pamatujeme. Máme sklon méně si všímat stabilních nebo klesajících cen, ačkoli tyto ceny jsou do výpočtu průměrné míry inflace zahrnovány také.
- Více si všímáme běžných nákupů za hotové – v posledních letech ceny některých často kupovaných položek zboží a služeb vzrostly nadprůměrně. Patří k nim např. benzín, pečivo nebo doprava. Při hodnocení inflace často věnujeme změnám cen těchto položek příliš velkou pozornost. To může znamenat, že skutečnou míru inflace nakonec nadhodnotíme.
- Méně běžných nákupů a přímého inkasa si všímáme méně – značná část našeho rodinného rozpočtu se utratí za zboží a služby, které nenakupujeme tak často. Příkladem mohou být motorová vozidla a dovolené. Dále existují položky, které hradíme automatickým bankovním převodem (přímé inkaso a trvalý příkaz), jako je nájemné a účty za telefon. Takových výdajů a jejich měnících se cen si lidé při hodnocení inflace tolik nevšímají.
Inflace je průměr širokého spektra změn cen
- „Osobní“ inflace – harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP) vychází z průměrného koše zboží a služeb. Tento průměrný koš představuje nákupy všech domácností. Domácnosti, které mají nadprůměrnou míru inflace, ji však mohou vnímat intenzivněji v porovnání s těmi, které mají výhodu podprůměrné inflace. Příklad: Pokud se cena benzínu zvýší mnohem více než ceny ostatního zboží a služeb, lidé, kteří často používají vůz, mohou „mít pocit“, že míra inflace je ve skutečnosti vyšší než inflace podle indexu HICP, protože jejich osobní výdaje na benzín převyšují průměr. Naopak lidé, kteří auto používají jen málo nebo jej nepoužívají vůbec, budou pociťovat „osobní“ inflaci jako nižší.
- Míra inflace je meziroční, naše paměť jde však dále do minulosti – index HICP se zpravidla vykazuje jako meziroční tempo růstu. Ta znamená, že celková úroveň cen za určité období – například v lednu 2009 – se srovnává se stejným obdobím o rok dříve – v tomto případě s lednem 2008. Lidé však mohou uvažovat v cenách, které platily před několika lety. Během delší doby ceny většinou výrazněji vzrostou i při nízké roční inflaci. Pokud je například meziroční tempo růstu HICP 2 %, po deseti letech se celková hladina cen zvýší o více než 20 %.
- Změny cen a změny kvality – často považujeme změny na cenovce výrobku za inflaci. Ale někdy se současně mění i kvalita zboží nebo služby. Index HICP toto řeší odečtením takové změny ceny, která souvisí s kvalitou. Příklad: Ačkoli ceny vozů vzrostly, jejich nové modely mají v základní výbavě to, co se dříve prodávalo za příplatek (např. systémy satelitní navigace, klimatizaci a airbagy). V takových případech je vyšší cena způsobena také růstem kvality, nikoli jen inflací. Pokud tedy ceny osobních vozů průměrně vzrostly například o 5 %, ale 1 % připadne na růst kvality, pak index HICP u takového výrobku vykáže růst na úrovni 4 %.
V 70. a 80. letech 20. stol. byla míra inflace v řadě evropských zemí vysoká. Od poloviny 90. let však byla míra inflace výrazně nižší, a to díky zemím, které se připravovaly na zavedení eura, a díky měnové politice ECB.
Co ovlivňuje současnou míru inflace?
Nejsou to vždy položky s největšími změnami cen, které mají největší dopad na index. Míra inflace závisí také na podílu každého zboží či služby na průměrných výdajích domácností, tedy na jeho „váze“.
Podívejte se na nejnovější údaje o inflaci pomocí jejich interaktivního zobrazení
Zde jsou uvedeny aktuální a historické údaje zpět do roku 1996. Podívejte na jednotlivé země a na jednotlivé skupin zboží a služeb. Po výběru časové řady se vývoj inflace zobrazí po jednotlivých měsících.
Tabulky s údaji podle zemí a skupin zboží a služeb
Proč je inflace zdravá a jak s ní po covidu zacházet, aby zůstaly zdravé i naše úspory?
V mediálním prostoru platí za jednoho z největších strašáků. O inflaci se nejčastěji píše v souvislosti s tím, že každý rok vytrvale ukrajuje část z hodnoty našich peněz, a zapomíná se na to, že bez ní by žádná ekonomika nemohla vůbec fungovat. Jak se tedy před inflací chránit, abychom těžili z inflačních pozitiv a při tom netrpěli na její negativa?
Důležité je uvědomit si, že inflace není sprosté slovo. Nejsou to moli ve skříni ani krysy pod postelí, jak se nám různé instituce snaží namluvit. Třeba podle úsměvné reportáže TV Prima jsou to spíše překážky na atletické dráze, které musí každý atlet umět zdolat.
Takže co je tedy inflace ve skutečnosti? Řečí ekonomů je to zvýšení všeobecné cenové hladiny nebo jednodušeji snížení kupní síly peněz. Inflace se zkrátka „stará“ o to, abyste si za našetřené peníze koupili rok od roku méně věcí než v roce předcházejícím.
Mírnou inflaci potřebujeme
Proč to dělá? Protože každá ekonomika je založena na očekáváních a potřebuje, aby se v ní „točily“ peníze.
Protože kdyby lidé věděli, že jejich peníze budou mít i za rok stále stejnou hodnotu (nebo dokonce větší jako v případě deflace, která nyní panuje třeba v Estonsku, Řecku či na Kypru), veškeré nákupy (spotřebu) by odkládali s vidinou toho, že je v budoucnu vyjdou levněji. Vždyť jejich peníze by se samy úročily, aniž by k tomu potřebovaly příslušné nástroje jako spořicí účty, podílové fondy, akcie nebo dluhopisy.
V takové situaci přirozeně dochází k poklesu poptávky po výrobcích a službách, propadu tržeb většiny firem a propouštění jejich zaměstnanců. S růstem nezaměstnanosti pak logicky klesají platy, což vede k dalšímu snižování cen, a tahle spirála už se dá jen těžko zastavit. Bit je na tom také stát, který při minimální spotřebě vybírá minimální daně a neinvestuje.
Mírná inflace ale spotřebitelům až tak neubližuje a zároveň je nutí neodkládat spotřebu, což naopak vede k růstu poptávky, a ta zase pomáhá růstu zaměstnanosti a mezd. Díky tomu mají lidé více peněz na spotřebu, a tím se kruh uzavírá. Mírná inflace je tedy pro zdravou ekonomiku klíčová.
Když ale píšeme, že mírná inflace lidem „až tak neubližuje“, je to relativní, protože peníze skutečně ztrácí svou hodnotu.
Jen ne tak dramaticky jako v hyperinflačním Německu po první světové válce nebo v Zimbabwe před deseti lety, kdy tam hyperinflace dosáhla rekordních 11,3 milionu procenta, takže tam bochník chleba teoreticky stál v úterý 300krát víc než v pondělí (jenže peníze už se tou dobou nepoužívaly, protože ztratily svou funkci).
V Česku peníze za rok 2020 ztratily 3,2 % své hodnoty, takže pokud jste měli po Vánocích roku 2019 na účtě 100 tisíc korun, letos v lednu z nich reálně zbylo jen 97 tisíc. A až vláda začne napravovat ekonomické škody, které v zemi napáchal covid, bude ještě hůř.
A protože spořicí účty v bankách nyní dosahují úrokové míry někde mezi 0,1 a 0,5 % ročně, účinky inflace prostě nevyruší.
Člověk, který nevyužívá žádný spořicí ani investiční produkt, má 100 tisíc Kč na běžném účtu či v šuplíku. Inflace je 2,9 %.
- Po 1. roce má 96,8 tisíce
- Po 2. roce má 93,7 tisíce
- Po 3. roce má 90,7 tisíce
- Po 4. roce má 87,8 tisíce
- Po 5 letech má 84,9 tisíce
- Za předpokladu, že se inflace nebude zvyšovat (ani snižovat), přijde o 15 tisíc korun, za které by mohl mít nový notebook nebo televizi, aniž by si za ně cokoli koupil.
Zajímavěji z tohoto pohledu vypadají spořicí účty (konto oszczędnościowe) v polských bankách, které nyní nabízejí zhodnocení až 2 % (předloni to byly až 4 % ročně), což už vaše úspory před českou inflací skoro ochrání, ale velkou nevýhodou je zde nízký vkladový limit a výrazně omezená doba zhodnocení – zhruba půl roku. Některé banky sice posouvají maximální limit až někam k půl milionu korun, ale zase výrazně zkracují úročené období.
Je pak na zvážení každého, zda se mu kvůli půlroku vyplatí zřizovat účet v polské bance a podstupovat měnové riziko, anebo si raději založit české stavební spoření.
Se státní podporou, na níž vám vznikne nárok při roční úspoře alespoň 20 tisíc korun, se úroky na stavebním spoření mohou vyšplhat někam mezi 3 a 3,5 % ročně, ale čím více pak spoříte, tím méně (poměrně) vyděláte, neboť garantovaný úrok z vkladů se pohybuje lehce nad jedním procentem. O zbytek výnosu se stará právě fixní státní podpora ve výši 2 tisíce korun ročně.
S jistou mírou rizika až 9 %
Veškeré dosud zmíněné protiinflační praktiky jsou velice bezpečné, neboť vklady v bankách i spořitelnách jsou pojištěné až do výše 100 tisíc eur, v přepočtu zhruba 2,6 milionu korun. Minimálnímu riziku ale pochopitelně odpovídají také minimální výnosy – pod hladinou inflace.
Pokud jste ale ochotní podstoupit jistou míru rizika, otevírají se před vámi úplně jiné možnosti. Například nemovitosti, podílové fondy, akcie nebo podnikové (korporátní) dluhopisy. Každý z těchto instrumentů má své výhody i nevýhody.
Některé jsou zatížené poplatky (fondy a akcie), jiné administrativou a starostmi (akcie a nemovitosti) a jiné třeba časem při studiu emisních podmínek a pečlivým vybíráním (dluhopisy), ale výnosy se zde pohybují od 5 až do 9 % ročně.
I tady ale platí, že čím vyšší výnos daný produkt nabízí, tím větší riziko investor podstupuje. Proto je dobré nehledět pouze na výnos, ale zkontrolovat si i dodatečné náklady, administrativní úkony a zajištění investice.
Každý investor si musí sám rozhodnout, jaké riziko podstoupí.
Jestli se inflaci postaví a využije některé z produktů, které při určitém riziku nabídnou zhodnocení ve výši dvojnásobku inflace, anebo nechá své peníze v bezpečí, ale napospas inflaci.
A malá rada na závěr – rozhodnete-li se pro nemovitosti, největšího výnosu z nájmu oproti počáteční investici dosáhnete ve městech s kvalitními vysokými školami, jako jsou Zlín, Olomouc či Ostrava.
| Běžný účet | 0,01 až 0,2 % | -3,2 až -3 % |
| Státní dluhopisy* | 0,1 až 3,0 % | -3,1 až -0,2 % |
| Spořicí účet | 0,1 až 0,5 % | -3,1 až -2,7 % |
| Polský spořicí účet | 0,5 až 2,0 % | -2,7 až -2,1 % |
| Termínovaný vklad | 1,0 až 2,6 % | -2,2 až -0,6 % |
| Penzijní připojištění | 1,0 až 5,2 % | -2,2 až +2,0 % |
| Stavební spoření | 2,5 až 3,5 % | -0,7 až +0,3 % |
| Podílové fondy | 3,5 až 7,5 % | +0,3 až +4,3 % |
| Nemovitosti | 4,0 až 9,0 % | +0,8 až +5,8 % |
| Korporátní dluhopisy | 6,0 až 9,9 % | +2,8 až +6,7 % |
* Protiinflační státní dluhopis fixuje výnos na inflaci a nabízí vždy 0,5 % nad mírou inflace
KOMENTÁŘ – inflace, ČR, únor 2020:
Růst spotřebitelských cen v české ekonomice v únoru dále zrychlil, meziroční inflace na úrovni 3,7 % znamená novou nejvyšší úroveň od března roku 2012. V samotném únoru došlo ke zpomalení růstu cen potravin, zrychlil se ale růst cen v dopravě a především pak u položek spadajících do tzv. jádrové inflace.
Za normálních okolností by únorová data zřejmě představovala téma pro diskusi ČNB o případném dalším zpřísněním měnové politiky, v kontextu rizik souvisejících s koronavirem ale taková debata vůbec nepřijde na stůl.
Kolaps cen ropy by měl v nejbližších měsících pomoci ke zklidnění inflace skrze zlevnění pohonných hmot.
Meziroční inflace v únoru vzrostla z 3,6 % na 3,7 %, když trh čekal stabilitu meziročního cenového růstu na lednové úrovni 3,6 %.
ČNB ve své prognóze, zveřejněné počátkem února, čekala únorovou inflaci na úrovni 3,5 %, výrazně nad její prognózou ale přišla již lednová inflace, kdy centrální banka čekala 3,3 % oproti ve skutečnosti vykázaným 3,6 %.
Jádrová inflace, jež nejlépe reflektuje cenové tlaky v domácí ekonomice, dle všeho v únoru vzrostla z lednové úrovně 2,7 %. Data za únor hlásí výrazné zrychlení meziročního cenového růstu u odívání a obuvi anebo u bytového vybavení.
ČNB data o jádrové inflaci zveřejní během dneška, v únorové prognóze ovšem předpokládala, že jádrová inflace v letošním prvním čtvrtletí v průměru mírně klesne, na 2,5 %, z úrovně 2,6 % vykázané v závěrečném čtvrtletí roku 2019. Zdá se však, že jádrová inflace v letošním prvním čtvrtletí naopak dále poroste.
Růst cen v české ekonomice na počátku letošního roku zrychlil: inflace se vzdaluje dvouprocentnímu cíli centrální banky a dále roste nad tolerovatelnou odchylku, jež činí 3 %. Za normálních okolností by takový vývoj měl představovat téma pro debatu o možném dalším zpřísnění měnové politiky.
Vzhledem k rizikům spojeným s koronavirem, tedy vzhledem k riziku výraznějšího zpomalení hospodářského růstu, ale debata o zpřísňování měnové politiky zřejmě vůbec nepřijde na stůl.
Propad cen ropy navíc povede ke zlevnění pohonných hmot a v nejbližších měsících může vést inflaci v české ekonomice k poklesu.
Předpokládám, že příští pohyb úrokových sazeb ČNB bude směrem dolů, k takovému kroku ale ČNB přikročí zřejmě až v polovině letošního roku. Rizika spojená s koronavirem by hovořila pro snížení úroků, oslabení koruny ale tuto potřebu trochu tlumí a ČNB navíc bude opatrná vzhledem k tomu, že inflace s velkou pravděpodobností po celý letošní rok setrvá nad dvouprocentním inflačním cílem.
Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE
/makroekonomicke-komentare/komentar-hdp-eurozona-predbezny-bleskovy-odhad-1q-2021.html 30.04.2021
Ekonomika eurozóny dle předběžných údajů vykázala v letošním prvním čtvrtletí pokles HDP o 0,6 % v mezičtvrtletním a 1,8 % v meziročním vyjádření. Jde o mírně lepší výsledek, než čekal trh, jenž počítal s mezičtvrtletním poklesem HDP o 0,8 %.
Jde o druhý mezičtvrtletní pokles HDP v řadě a ekonomika eurozóny tedy znovu upadla do recese s tím, jak na služby a maloobchod dopadají omezení související s pandemií. Řada ekonomik ale v prvním čtvrtletí vykázala mezikvartální růst HDP, což platí o Francii, Belgii, Rakousku či Finsku.
Velké ekonomiky jako Německo, Itálie a Španělsko ale vykázaly mezičtvrtletní pokles HDP a vzhledem ke své velikosti stáhly k poklesu také eurozónu jako celek.
/makroekonomicke-komentare/komentar-hdp-cr-predbezny-odhad-1q-2021.html 30.04.2021
Česká ekonomika vykázala v prvním čtvrtletí mírný mezikvartální pokles HDP, nicméně jde o lepší výsledek, než se čekalo. Meziroční pokles HDP se v prvním čtvrtletí značně zmírnil a pro druhé čtvrtletí lze čekat výrazný meziroční růst výkonu české ekonomiky.
V meziročním vyjádření rostou spotřební výdaje vlády a pozitivní je příspěvek zahraničního obchodu, negativní vliv má naopak spotřeba domácností.
Na straně tvorby HDP mají na meziroční výkon negativní vliv i nadále odvětví, na něž dopadají uzavírky spojené s pandemií, tedy obchod, doprava, ubytování a pohostinství.
/makroekonomicke-komentare/komentar-vyrobcu-ppi-cr-brezen-2021.html 20.04.2021
Ceny průmyslových výrobců v březnu vykázaly nejsilnější meziroční růst od května roku 2019. Meziroční růst cen průmyslových výrobců v březnu zrychlil z 1,4 % na 3,3 %, tahounem zrychlení byly rostoucí ceny ve zpracovatelském průmyslu, zejména ceny ropy, chemických látek a obecných kovů.
Co je to inflace?
Inflaci chápeme jako opakovaný růst cen v ekonomice.
Ceny jednotlivých druhů zboží se v čase zvyšují (platí zákon nabídky a poptávky, tudíž se ceny mohou samozřejmě i snižovat) = cenová hladina roste.
Cenová hladina je zjednodušeně řečeno „průměrná cena zboží“.Zdražování, které vidíme na zvyšující se ceně benzínu, jídla, bydlení a dalšího zboží je tedy změnou cenové hladiny, tedy inflací.
Jak se inflace počítá?
Pro měření inflace je nejčastěji používán index spotřebitelských cen, index cen výrobců a deflátor hrubého národního produktu (HNP).
Index spotřebitelských cen (Consumer price index, CPI) měří náklady tzv. tržního koše výrobků a služeb. Každé položce je přiřazena fixní váha, odpovídající důležitosti v rozpočtech výdajů domácnosti.
Index cen výrobců (Producer price index, PPI) je založen na cenách komodit, zahrnujících ceny potravin, zpracovatelského a těžebního průmyslu. Fixní váhy jsou založeny na čistých dodávkách či prodejích komodit.
Deflátor HNP se měří jako poměr nominálního a reálného HNP. Tento index používá variabilní váhy a vychází se z účtů národního produktu a důchodu.
Inflaci u nás počítá Český statistický úřad jako vážený průměr celkem 775 položek. Vahou je významnost (důležitost) položky na celkové spotřebě domácnosti. Jednotlivé položky souhrnně nazýváme spotřebitelský koš. Ze všech položek je 117 tzv. regulovaných.
Čistá inflace
Jak víme určité zboží a služby podléhají regulaci státu. Stát nenařizuje kolik má stát litr mléka nebo jeden rohlík. U 117 položek spotřebního koše však cenu hlídá, stanovuje a tím ji reguluje. Regulované ceny jsou např. elektřina, plyn, dálniční známka, taxislužby, poštovní známka, poštovní poukázka a další. Čistá inflace tak měří změny cen jen v neregulované části koše.
Míra inflace se v základním pojetí může vztahovat k
- předchozímu měsíci
- stejnému měsíci předchozího roku
- k základnímu období (u nás určeno rok 2000 = 100%)
Další indexy jednotlivých odvětví používaných ve statistikách a sledovaných ČSÚ
- Index cen stavebních prací
- Index cen průmyslových výrobců
- Index cen zemědělských výrobců
- Index cen tržních služeb v produkční sféře
Stupně inflace
- Inflace mírná (jednociferný roční růst míry inflace) nevytváří vážnější potíže v ekonomice. Je považována za přijatelnou.
- Pádivá inflace (dvou až trojciferný roční růst míry inflace) vyvolává vážné ekonomické potíže.
- Hyperinflace (více než trojciferným ročním růstem míry inflace) vede k rozpadu peněžní soustavy.
Důsledky inflace
Inflace negativně ovlivňuje mzdy, jejíchž kupní síla klesá. Nepostihuje vlastníky hmotných statků, protože cena majetku roste stejně jako inflace. Z toho důvodu inflace více postihuje sociálně slabší skupiny obyvatel.
Pokud je míra inflace vyšší než nominální úroková míra, klesá hodnota vkladů a půjček. Ztrácejí věřitelé a získávají dlužníci.
Vysoká úroveň inflace vede ke snížení poptávky, což způsobí celkové snížení odbytu a tedy i reálného produktu.