Ministerstvo zdravotnictví připravuje preventivní projekt – vše o zdraví

Informační linka ke koronaviru 1221 je k dispozici každý den od 8 do 19 hodin.Pro volání ze zahraničí můžete využít telefonní číslo +420 226 20 1221.

Informace k očkování proti onemocnění covid-19 pro neslyšící Ministerstvo zdravotnictví připravuje preventivní projekt – vše o zdraví

Ministerstvo zdravotnictví připravuje preventivní projekt – vše o zdraví Ministerstvo zdravotnictví připravuje preventivní projekt – vše o zdraví

  • Denní přehled dat k očkování proti covid-19 v ČR
  • Denní souhrn testů na covid-19 a hodnocení indexu rizika pro protiepidemický systém (PES)

Průvodce testováním ve firmách prostřednictvím samotestování a úhrady z veřejného zdravotního pojištění na webu Ministerstva průmyslu a obchodu 

Ministerstvo zdravotnictví připravuje preventivní projekt – vše o zdraví Ministerstvo zdravotnictví připravuje preventivní projekt – vše o zdraví

Balíčky pro návrat zpět do normálního života

Epidemie v České republice zpomaluje. Nemocnice se postupně vrací do běžného provozu

Epidemie v České republice nadále zpomaluje. Velký podíl na zlepšující se situaci má očkování. K dnešnímu dni bylo aplikováno 3 086 076 dávek očkování. Nemocnice v regionech s nízkou incidencí se již připravují na provádění plánovaných operací. Tisková zpráva (30. 4. 2021)

Ministerstvo zdravotnictví připravuje preventivní projekt – vše o zdraví

Estonsko, Maďarsko, Polsko, Slovinsko a San Marino se přesunuly do červené kategorie zemí podle míry rizika nákazy. Oranžové budou Azorské ostrovy a Norsko

Na základě dostupných dat z Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) aktualizovalo Ministerstvo zdravotnictví seznam zemí podle míry rizika nákazy. Od pondělí 3. května se do červené kategorie zemí přesune Estonsko, Maďarsko, Polsko, Slovinsko a San Marino. Oranžové budou Azorské ostrovy a Norsko. Tisková zpráva (30. 4. 2021)

Od pondělí se vrátí do škol a školek děti v dalších třech krajích a v Praze, odsouhlasila vláda

Od pondělí 3. května se budou moci k prezenční výuce rotační formou vrátit žáci a studenti v šesti krajích a v hlavním městě Praze.

Rozšíření původně schváleného seznamu regionů, v nichž budou nastavena mírnější epidemiologická pravidla pro školní docházku a některé další aktivity, schválila vláda Andreje Babiše na jednání ve čtvrtek 29. dubna 2021. Tisková zpráva (29. 4. 2021)

Od 3. května se otevřou kadeřnictví a další služby péče o tělo, ve třech krajích se vrátí do škol další žáci

Od pondělí 3. května se po celé republice budou moci otevřít kadeřnictví, pedikúry či kosmetické salony.

V Karlovarském, Královéhradeckém a Plzeňském kraji se navíc budou moci za dodržení protiepidemických opatření vrátit do škol v rotační výuce i žáci nižšího stupně šestiletého a osmiletého gymnázia, žáci prvních čtyř ročníků osmiletého vzdělávacího programu konzervatoře a žáci 2. stupně základní školy. Tisková zpráva (26. 4. 2021)

Litva bude zařazena v tmavě červené kategorii zemí podle míry rizika nákazy. Bulharsko a Azorské ostrovy budou červené, Island oranžový

Na základě dostupných dat z Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) aktualizovalo Ministerstvo zdravotnictví seznam zemí podle míry rizika nákazy. Od pondělí 26. dubna se do červené kategorie zemí přesune Bulharsko a Azorské ostrovy. Oranžový bude Island, naopak Litva bude zařazená v tmavě červené kategorii. Tisková zpráva (23. 4. 2021)

Vláda projednala plán dalšího rozvolňování, záviset bude na počtu nově nakažených v populaci

Klíčem k dalšímu rozvolňování života v České republice, který je teď stále omezen kvůli trvající epidemii nemoci covid-19, bude především výskyt nových případů na 100 000 osob za sedm dnů. Scénář dalšího postupu projednala vláda Andreje Babiše na mimořádném jednání ve čtvrtek 22. dubna 2021. Tisková zpráva (22. 4. 2021)

Vláda prodloužila program Antivirus, schválila i Národní strategii pro čelení hybridnímu působení

Cílený program podpory zaměstnanosti Antivirus bude prodloužen do konce května. O jeho pokračování rozhodla v pondělí 19. dubna 2021 vláda Andreje Babiše. Schválila také Národní strategii pro čelení hybridnímu působení. Vláda projednala také několik dílčích změn v mimořádných opatřeních Ministerstva zdravotnictví. Tisková zpráva (19. 4. 2021)

Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s MŠMT začalo pravidelně testovat žáky a zaměstnance škol

Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy zahájilo pravidelné antigenní testování ve školách. Důvodem jsou preventivní protiepidemická opatření a zachycení případných zdrojů nákazy onemocnění COVID-19. Za první dva dny bylo otestováno 521 660 osob. Tisková zpráva (14. 4. 2021)

Vláda schválila rozšíření záručního programu pro firmy, stát zadotuje dětské skupiny i pracoviště na sekvenování kmenů koronaviru

Stát se v době epidemie koronaviru zaručí firmám i za úvěry na investiční akce. Rozšíření stávajícího programu Covid III schválila na jednání v pondělí 12. dubna 2021 vláda Andreje Babiše.

Odsouhlasila také vypsání dotačního programu na podporu dětských skupin a stát zaplatí i laboratořím za sekvenování vzorků SARS-CoV-2 na přítomnost nových mutací. Tisková zpráva (12.

 4. 2021)

Od pondělí se s koncem nouzového stavu uvolní část restrikcí, do škol a školek se vrátí první děti

V neděli o půlnoci skončí v České republice vyhlášený nouzový stav. Vláda Andreje Babiše na jednání v úterý 6. dubna 2021 schválila sérii mimořádných opatření, kterými Ministerstvo zdravotnictví zavede protiepidemická opatření na základě pandemického zákona.

Zároveň v opatřeních dojde k řadě změn – do školských zařízení se budou moci vrátit mimo jiné dětí s povinností předškolního vzdělávání a děti 1. stupně základních škol, ovšem za podmínky pravidelného testování, skončí zákazy pohybu a dojde k dílčím změnám v pravidlech pro maloobchod a služby.

Tisková zpráva (6. 4. 2021)

Výchova ke zdraví

Program primární prevence a časného záchytu nádorů prsu a varlat pro střední školy formou nácviku správné techniky samovyšetřování.

Cíle programu: Záměrem programu je mladé lidi informovat o výskytu nádoru týkajících se reprodukční soustavy (muže i ženy) a především vyprovokovat u mladých lidí zodpovědnost za své zdraví. Samovyšetřování jakožto pravidelná součást zdravého životního stylu.

Průběh programu: Program probíhá v tělocvičně a jejich přilehlých prostorách. Účastní se vždy 1 třídní kolektiv, který se rozdělí na 3 skupiny pro 3 tematicky různá stanoviště.

V Pardubickém kraji program probíhá s účasti Fakulty zdravotnických studií Univerzity Pardubice a jejich studentů, kteří se dočasně stávají lektory svých vrstevníků.

V případě příznivéhopočasí lze program uskutečnit v exteriéru.

Historie programu: Program byl vytvořený v roce 2015 Krajskou hygienickou stanicí Pardubického kraje a realizovaný Státním zdravotním ústavem v letech 2015, 2016, 2017 za finanční podpory ministerstva zdravotnictví v různých krajích ČR (Pardubický, Olomoucký, Vysočina, Ústecký, Praha). Odborným gestorem programu je MUDr. Viera Bajčiová, CSc. (klinika dětské onkologie, FN Brno), která se v roce 2010 účastnila preventivní kapmaně „Máš koule?“ Tváří kampaně se tehdy stal herec Jiří Mádl.

Zajímavé:  Angina pectoris příznaky - vše o zdraví

Východiska programu: Nad onemocněními, jakými jsou nádory, mladí lidé příliš nepřemýšlejí. Obecně spíše počítají s riziky infekčních onemocnění než s onemocněními, která jsou charakteristická více pro starší populaci.

Některé nádory se přesto mohou objevovat již v nízkém věku (nádory varlat postihují nejčasteji muže ve věku 15 – 44 let).

Informovanost a edukace mladých lidí s nácvikem správné techniky samovyšetřování může odhalit případné onemocnění včas a tím předejít rozsáhlejšímu poškození organismu.

Realizace: Projekt „Zdravé koule“ byl zahájen na podzim r. 2015 úvodním odborným seminářem, který vedla prim. MUDr. Viera Bajčiová, CSC z kliniky dětské onkologie. Navázala tak na svou práci z r. 2010, kterou odstartovala smutná onkologická kazuistika z její klinické praxe.

 Nádory mladých mužů jsou problém, neboť se jim v prevenci nevěnuje dostatečná pozornost. Období dospívání provází často stud a lékaři jsou ne vždy při preventivních prohlídkách důslední. Prevence má v této oblasti značné mezery.  V r.

2015 proběhl první pilotní program na gymnáziu v Brně a v roce 2016 se program rozšířil do středních škol v pěti krajích ČR.

V roce 2016 se programu „Zdravé koule“ v Pardubickém kraji zúčastnily tyto střední školy (celkem 126 žáků a studentů):

  • Střední škola potravinářská a služeb (Pardubice)
  • Střední průmyslová škola chemická (Pardubice)

V červnu 2017 se programu zúčastnily tyto školy:

  • Střední škola elektrotechnická Pardubice
  • Střední škola zdravotnická a sociální, Chrudim
  • Střední škola obchodu a služeb, Chrudim 

Výsledky programu po intervenci (676 respondentů).pdf – výsledky programu realizovaného v rámci 5 krajů ČR v r. 2016

Nabídka programu.pdf (2017) – pro Pardubický kraj

Ministerstvo zdravotnictví připravuje preventivní projekt – vše o zdraví Ministerstvo zdravotnictví připravuje preventivní projekt – vše o zdraví Ministerstvo zdravotnictví připravuje preventivní projekt – vše o zdraví

Více fotografií z realizace programu Zdravé koule v galerii viz níže

Aktualizováno 26. 6. 2017

Hlídej si mě

Soukalová a Koukal tvářemi kampaně proti rakovině

Sportovní pár, biatlonistka Gabriela Soukalová a badmintonista Petr Koukal, se stali hlavními protagonisty připravované kampaně „Hlídej si mě“, jejímž cílem je představit speciální mobilní aplikace „Ruce na prsa“ a „Hlídač koulí“. Oba sportovci se prostřednictvím odvážných fotografií rozhodli upozornit na význam prevence při boji s rakovinou prsu a varlat.

Kampaň „Hlídej si mě“ je zaměřená na mladé lidi ve věku 15-30 let. Prostřednictvím přednášek a praktických ukázek na speciálních maketách bude probíhat edukace na středních a vysokých školách.

„Snahou je upozornit na problém výskytu rakoviny i u mladých lidí, naučit je samovyšetření a vysvětlit jim proč by se mělo stát běžnou součástí jejich života,“ uvádí Michaela Tůmová z obecně prospěšné společnosti Dialog Jessenius.

Zdroj

Mobilní aplikace k samovyšetření prsu a varlat

Informace pro širokou veřejnost

Screening představuje organizované programy využívající lékařská vyšetření, které slouží k včasnému vyhledání onemocnění. Včasné odhalení často umožní nalezené onemocnění zcela vyléčit. Screeningové programy jsou tedy určeny zdánlivě zdravým osobám, u kterých již ale může bez jejich vědomí počínat závažné onemocnění.

V současnosti probíhají v České republice programy screeningu rakoviny prsu, děložního hrdla a tlustého střeva a konečníku, které jsou součástí pravidelných preventivních prohlídek u praktického lékaře nebo gynekologa (preventivní prohlídky jsou popsány ve vyhlášce MZ ČR č. 70/2012 Sb., o preventivních prohlídkách). U novorozenců je většinou v porodnici prováděn novorozenecký laboratorní screening.

Podrobnější informace k jednotlivým screeningovým programům jsou k dispozici na jejich oficiálních portálech.

Podpora účasti veřejnosti na screeningových programech

Ministerstvo zdravotnictví ČR ve spolupráci se zdravotními pojišťovnami v lednu 2014 zahájilo informační kampaně zaměřené na širokou veřejnost s cílem zajistit větší účast na screeningu.

Všechny zdravotní pojišťovny zvou své pojištěnce na screeningová vyšetření, kterých se dlouhodobě neúčastní.

Na mamografický screening rakoviny prsu jsou zvány ženy ve věku od 45 let do 70 let, v případě screeningu děložního hrdla jsou oslovovány všechny ženy ve věku od 25 let do 70 let a na screening zhoubných nádorů tlustého střeva a konečníku jsou zváni muži i ženy ve věku od 50 let do 70 let.

Národní screeningové centrum

  • Národní screeningové centrum (NSC) vzniklo za účelem zlepšení řízení a kvality screeningu a prevence vážných onemocnění v České republice.
  • Díky NSC budou dle aktuálních vědeckých poznatků občanům nabízeny nové nebo vylepšené screeningové nebo preventivní programy.
  • V současnosti je NSC financováno z prostředků čerpaných z fondů Evropské unie a za podpory Ministerstva zdravotnictví ČR.

Připravované screeningové programy

Rozvoj screeningových programů probíhá v souladu s aktuálními vědeckými poznatky.

V nejbližší době se plánuje praktické ověření významu následujících programů:

  • Zlepšování programu screeningu rakoviny tlustého střeva a konečníku
  • Zlepšování programu screeningu rakoviny děložního hrdla
  • Zvýšení účinnosti adresného zvaní občanů ke screeningům rakoviny tlustého střeva a konečníku, prsu a děložního hrdla
  • Prevence rakoviny prostaty u mužů po onkologických onemocněních
  • Prevence poškození zraku u pacientů s diabetem
  • Prevence osteoporotických zlomenin u osob nad 50 let věku po první prodělané osteoporotické zlomenině
  • Časný záchyt chronické obstrukční plicní nemoci v rizikové populaci
  • Screening předčasného porodu u rizikových bezpříznakových žen
  • Screening kritických vrozených srdečních vad u novorozenců

Politika sousedství a rozvojová spolupráce ČR pro oblast zdravotnictví v zemích Východního partnerství

Současná krize okolo COVID19 navíc pouze dokresluje, nakolik se nevyplatí zanedbávat investice a spolupráci v oblasti zdravotnických systémů jak uvnitř, tak navenek evropských hranic.

I když nyní během krize zdraví rapidně vystoupalo na přední příčky humanitární pomoci, tento sektor byl navzdory všeobecné formální podpoře příliš dlouho přehlížen.

Zajímavé:  Erdomed - vše o zdraví

Po nynější nárazové asistenci bude třeba věnovat mnohem větší pozornost nejen zdravotní bezpečnosti, ale zejména rozvoji systémů jako celku k zajištění prosperity, fungující spolupráce a pozitivního ohlasu ve společnosti v zemích EaP.

Situace ve zdravotnictví v zemích Východního partnerství

Již dlouho je známo vyšší riziko onemocnění infekčními nemocemi jako HIV či tuberkulóza v zemích EaP. Situace se ještě zhoršila s nárůstem případů neinfekčních nemocí nejen vzhledem k postupné liberalizaci trhu v regionu. Ta zároveň znamenala lepší přístup a větší konzumaci cukru či tabákových výrobků. Nutnost posílit zdravotní systém a legislativu se tak stala naprosto zásadní.

Zúčastněné země EaP zaznamenaly v těchto oblastech určitý pokrok díky zvýšeným snahám o asistenci v rámci asociačních dohod.

Například na Ukrajině v roce 2014 se v pracovní zprávě o implementaci politiky sousedství EU objevilo stanovisko: „žádný progres ve veřejném zdraví“.

Nicméně podpis asociační dohody s EU přinesl četné legislativní a zdravotní reformy jako výsledek ukrajinské reakce na stanovené požadavky.

Ve zprávě o implementaci asociační dohody z roku 2018 je ale už znát pokrok také ve zdravotnictví, podobně jako v Gruzii. V této souvislosti je často zmiňována poměrně účinná legislativa ohledně snižování spotřeby alkoholu a tabákových výrobků. Investice do zdravotních systémů a jejich výkonnost zde však zůstávají v mezinárodním měřítku velmi nízké.

Například v Gruzii je z veřejných financí placeno méně než 50 % celkových výdajů ve zdravotnictví, což je o 20 % méně, než je průměr v ostatních zemích s vyšší střední úrovní příjmů.

Na Ukrajině je situace podobná, navíc zde signifikantně zaostává primární zdravotní péče (všeobecní lékaři a specialisté) na úkor sekundární (nemocnice) jako dědictví ze sovětské éry.

To sice mohlo být za nynější situace výhodou, avšak z dlouhodobého hlediska je zvýšení investic do primární zdravotní péče nezbytné. Není tedy pochyb o tom, že v těchto zemích je expertní analýza a asistence v rozvoji zdravotnictví opravdu na místě.

Podpora spolupráce a rozvoje ze strany EU a jejích členských států v oblasti zdravotnictví v rámci politiky sousedství je klíčová pro veřejné zdraví v Evropě i pro její vliv v těchto oblastech. Jak jsme se zatím mohli během 21.

století přesvědčit, infekční nemoci se mnohem snáze šíří, když dohled a kontrolní systémy fungují pouze na národní úrovni.

Spoléhat se na národní opatření je tedy v nynějším propojeném světě nemožné, tím méně v rámci Schengenu a jeho okolí.

Již v roce 2010 Evropská komise vyzývala k silnější spolupráci v oblasti globálního zdraví. I když se pozornost věnovaná tomuto sektoru v poslední dekádě zvýšila, zůstala daleko za hlavními prioritami politiky sousedství jako ekonomický rozvoj a migrace, ale také dalšími jako klimatické změny a energetika.

I pro ČR je oblast zdravotnictví marginální. Z politických a pravděpodobně i kulturních důvodů jsou země EaP, konkrétně Gruzie, Moldavsko a Ukrajina, vedeny v koncepci naší zahraniční a rozvojové politiky jako prioritní. Mezi přední kategorie v rozvojové politice česká vláda ale zařadila občanskou společnost a svobodná média, a také vzdělávání a západní politické směřování.

Činnost ČR v rámci EU

Existuje několik způsobů, kterými členské státy a EU asistují v projektech zaměřených na zdraví v rámci politiky Východního partnerství, například nástroj TAIEX a tzv. „twinning“ projekty podporující institucionální rozvoj v rámci spolupráce a výměny zkušeností členských států a států EaP.

Česká republika se do těchto projektů prozatím zapojila v rámci kooperace několika států EU a konkrétní EaP země, a to například v oblasti životního prostředí v Gruzii nebo TAIEX projektu boje proti organizovanému zločinu s Ázerbájdžánem. V rámci EU asistuje ČR kromě nástrojů jako TAIEX a twinning zemím EaP v naplňování podmínek asociačních dohod s EU a přispívá také do rozvojové pomoci například v rámci multilaterální ODA (oficiální rozvojová asistence).

Rozvojová spolupráce ČR v oblasti zdravotnictví

V Česku je právě tato forma rozvojové spolupráce standardem, který je navíc stále vnímán spíše jako „charita“ než kooperace a výměna zkušeností, což neprospívá jak dlouhodobému rozvoji českého angažmá, tak zdravotním systémům našich východních strategických partnerů. Navíc je tato spolupráce nesystematická, s nedostatečnou evaluací a podporou jak veřejnosti, tak politické sféry.

Zároveň je roztříštěná mezi různá ministerstva.

Managementu naší rozvojové spolupráce nepřispívá ani to, že nemáme vládního zmocněnce pro rozvojovou spolupráci, která sice oficiálně spadá pod Ministerstvo zahraničních věcí ČR, ale zároveň zde existuje řada různých dalších programů, jež se zdají náhodně rozesety skrze instituce.

Česká rozvojová agentura (ČRA) by mohla být oním sdružovacím orgánem. Pod její administrativu ale spadá jen menší část české pomoci a koordinace mezi jednotlivými institucemi a ČRA se zdá velmi nesystematická, i například v případě Ministerstva financí ČR.

Ministerstvo zahraničních věcí ČR a ČRA

Pod ČRA spadá i bilaterální ODA. Mezi deset největších příjemců bilaterální ODA pro ČR se tradičně řadí Moldavsko, Ukrajina a Gruzie. V rámci bilaterální ODA ČR zpráva za rok 2018 sice specifikuje, že na sociální infrastrukturu šel zdaleka nejvyšší podíl rozpočtu, a to 25,71 mil.

EUR, ale OECD statistika upřesňuje, že pouze méně než 1 mil. EUR se týkalo zdraví.

Podobná situace platí také pro ostatní státy Visegrádské čtyřky, které dohromady sice výrazně podporují východní partnery, zejména Ukrajinu, Moldavsko a Bělorusko, ale jejich celkové ODA určená ke zdravotnictví se podle OECD pohybují mezi 2-2,5 mil. EUR.

Co se týče samotného MZV, v rámci české ekonomické diplomacie a programu PROPED na podporu českých firem, kde je sektor zdravotnictví četně zastoupen, bylo v zemích EaP za posledních pět let realizováno pět projektů propagujících české výrobky, například Fórum k rozvoji bilaterální spolupráce s Ukrajinou ve zdravotnictví v roce 2018.

Otázkou je, nakolik je tato vázaná pomoc výhodná pro české firmy a nakolik je to dlouhodobá konzistentní pomoc pro obyvatele a rozvoj zdravotnického systému, zvlášť když z pohledu ekonomické diplomacie je tato spolupráce vedena jako „příležitost perspektivní pro český export“, často zmiňující „soukromá zdravotní zařízení“ s prostředky a zájmem o technologie, které si ale většina místních obyvatel nemůže dovolit. Je příhodné, že se mezi naše prioritní země řadí právě ty v blízkosti a se středními příjmy, kam se tato vázaná pomoc od českých firem orientuje.

Zajímavé:  Výživa a pohyb u seniorů – vše o zdraví

Tento přístup je zajímavým protipólem výše zmíněné rozvojové pomoci vnímané jako blahosklonná „charita“. Je navíc jasné, že pro posílené zdravotnictví zkrátka nelze jednou za čas pořídit lůžka do nemocnice.

To platí i pro ostatní nárazové projekty či tzv.

MLP neboli malé lokální projekty MZV, které zcela jistě přispějí na lokální úrovni, ale musí se tak dít systematicky, konzistentně a v koordinaci s ostatními aktéry v oblasti.

Ministerstvo zdravotnictví ČR

Co se týče bilaterální spolupráce ministerstva zdravotnictví, to má s některými členy EaP uzavřené mezinárodní smlouvy prohlubující spolupráci a umožňující vzájemnou výměnu zkušeností.

Z EaP je to konkrétně Arménie, Bělorusko a Moldavsko.

Perličkou z webu MZCR je jediná uvedená smlouva o spolupráci s Ukrajinou v oblasti zdraví, a to z roku 1957 ohledně předání sanatoria v Karlových Varech československému státu a poskytování služeb sovětským občanům v tamějších lázních.

V rámci mezistátní rozvojové spolupráce v oblasti zdravotnictví jsou pak projekty údajně vedeny přes ČRA. Mezi pouze devíti dohledanými, ale za to velmi perspektivně vypadajícími nedávnými projekty na webových stránkách ČRA patří například „Podpora včasné diagnostiky, prevence a léčby onkologických onemocnění“ či „Zavedení služeb dětské dlouhodobé a paliativní péče“ v Gruzii.

MEDEVAC Ministerstva vnitra ČR

Aby aktérů jen na naší domácí scéně nebylo málo, má i ministerstvo vnitra pod sebou zdravotně humanitární program – MEDEVAC. Jedná se o program, který vysílá lékařské pracovníky do konflikty postižených oblastí a podporuje rozvoj zdravotnické infrastruktury.

Ze zemí EaP je tento program aktivní na Ukrajině, kde se podílí na reformě fyzioterapie a ergoterapie.

V souvislosti s migrační krizí došlo k významnému navýšení zdrojů tomuto programu, což opět spíše než na snahu o asistenci ve zdravotnictví ukazuje na jeho pragmatické zacílení a vysvětluje, proč program funguje právě v rámci tohoto rezortu.

Oficiální zprávu či ucelenou studii o součinnosti a společných výsledcích těchto různých veřejných aktérů za konkrétní časový úsek v rámci rozvojové spolupráce, natož specificky v oblasti podpory a investic do zdravotních projektů, se však nepodařilo dohledat. I navzdory doporučení OECD, že by právě společná analýza zainteresovaných subjektů pomohla zlepšit koherenci a efektivitu politik v oblasti rozvojové spolupráce.

Asistence v rámci krize COVID-19

S „covidovou“ krizí se samozřejmě situace mění v rámci EU i jejích členů. Vzhledem k předchozí nečinnosti v asistenci systémům EaP v dosažení dostatečné soběstačnosti, EU, její členské státy i V4 musí v nynější krizi vynaložit velké sumy na humanitární pomoc zemím EaP.

Následky pandemie jako takové je navíc těžké odhadnout. Relativně nižší nárůst případů ve východní Evropě je připisován včasnému vyhlášení karantény, právě vzhledem ke strachu ze slabosti zdravotních systémů. Jedinou stinnou výjimkou je prozatím Bělorusko, kde vzhledem ke katastrofální ignoranci autorit je evidován bezprecedentní počet nakažených.

Česká republika v rámci V4 navrhla balíček až 250 tis. EUR pro země EaP v rámci Mezinárodního visegrádského fondu zaměřený na zdravotnictví, sociální péči a ekonomickou odolnost zranitelných skupin přizpůsobený potřebám partnerů. Tento balíček už skutečně vypadá jako návrh humanitární a rozvojové spolupráce z 21. století.

Sama Evropská unie pak schválila balíček podpory 962 mil. EUR zemím EaP, kde první část je orientována na okamžitou odpověď na pandemii jako lékařské pomůcky a trénink. Ta větší pak na sociální a ekonomické následky. Balíček ale nezahrnuje žádné nové příspěvky, peníze tedy budou chybět jinde. Navíc podle některých hlasů bude potřeba prostředků mnohem více.

Jak velmi výstižně podotkla Emily Wigens, ředitelka evropské The ONE Campaign: „Když vezmete v úvahu, že EU investovala do zdravotnictví (v partnerských zemích – pozn. aut.) jen 2,6 mil. EUR v období 2014–2020, tak tento balík ilustruje, jak mnohem dražší je na krizi odpovědět než jí předejít dlouhodobým investováním.“

Pandemie jako bod zlomu?

Zvýšení kompetencí EU v oblasti zdravotnictví přepsáním článku 168 TFEU je nepravděpodobné. Program EU4Health ale minimálně předznamenává větší pozornost a koordinaci ve zdravotním sektoru v rámci EU.

Je rozhodně žádoucí, aby se tato snaha projektovala také do celkového rámce politiky sousedství, kde by na současný příval pomoci měla navázat dlouhodobá a koordinovaná asistence s celkovým posílením zdravotních systémů. Totéž platí i pro iniciativu V4 a ČR, která by navíc měla činnost všech orgánů angažovaných v rozvojové spolupráci zásadně sjednotit.

Dalším nežádoucím následkem pandemie, kterému je třeba předejít, je prohlubování pouze bezpečnostního nebo čistě ekonomického přístupu k rozvoji zdravotnictví v EU sousedství.

Je třeba zdůrazňovat, že je to důležitý nástroj stabilizace společnosti a míru.

Navíc se i ze sociálních politik, včetně zdraví, stává otázka geopolitiky a vlivu jak ve státech Východního sousedství, tak na Balkáně či na Středním východě, tím více vzhledem ke stávající krizi.

Bylo by samozřejmě naivní věřit, že argument „pouhé“ záchrany života bude pro převažující pragmatismus v politice i společnosti dostatečným podnětem. Musíme ale doufat, že tato krize otevře oči těm, kteří se chvástají, že si považují zdraví nad vše ostatní, ale odmítají do něj investovat dříve, než přímo narazí do ledovce.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *