Jakmile se o slovo hlásí chřipka či nachlazení, automaticky spousta z nás sáhne po lécích s obsahem paracetamolu. Tahle látka sice při domácím léčení skvěle odvádí svou práci, ale není vhodná pro každého. Navíc ovlivňuje i pochody, které by vás v této souvislosti rozhodně nenapadly.
Paracetamol (v USA známý také jako acetaminofen) se poprvé objevil v roce 1953. Jeho pozitivní účinky jsou nesporné. Spolehlivě pomáhá od jakéhokoliv druhu bolesti a snižuje také horečku.
Navíc nedráždí žaludek a je vhodný i pro mladší děti. Díky těmto vlastnostem se stal jedničkou mezi léčivy, která dovedou zatočit s projevy viróz a nachlazení. Jenže má i svou temnou stránku.
Léky: foto Pixabay
Toxiny v játrech a problémy s plodností
Také se v případě nachlazení doma léčíte čajem s příměsí alkoholu? V tom případě zbystřete! Paracetamol se totiž s alkoholem nesnese. Zanáší pak játra škodlivými toxiny, které mohou způsobit jejich selhání.
Pokud k tomu dojde, pacienta zachrání leda velmi rychlá transplantace. Zákaz užívání léků s obsahem paracetamolu platí i pro ty, kteří nějakým onemocněním jater trpí.
Jakékoliv užívání léků proto vždy konzultujte se svým lékařem.
Těhotenství: foto Pixabay
Několik studií prokázalo, že paracetamol není úplně vhodným léčivem pro těhotné ženy. Může způsobit výkyvy pohlavních hormonů, které negativně ovlivňují vývoj plodu. Podle studie publikované na serveru Medicalexpress dokonce snižuje plodnost.
Snadné předávkování
Léky s paracetamolem užíváme tak běžně, že si ani neuvědomujeme, jak jednoduše se s nimi můžeme předávkovat. Stačí užít během dne různé léky s různým obsahem účinné látky a problém mže být na světě.
Pokud máte podezření, že jste se předávkovali, okamžitě volejte lékaře! Musí vám být okamžitě podán protilék, jinak hrozí nahromadění škodlivých toxinů a selhání jater.
Ani v případě tak běžného léčiva si nikdy neordinujte léky a dávky sami.
Zdroje: https://www.lekarna.cz/clanek/jak-je-to-s-paracetamolem/
Wikipedia.org
Léky: náhledové foto Pixabay
Paracetamol léčí bolest, ne zánět
Paracetamol je látka běžně užívaná k léčbě bolesti nebo na snížení teploty u horečnatých stavů. Na farmaceutickém trhu se objevila již v polovině 20. století a postupně v 80. letech 20. století předstihly přípravky s paracetamolem do té doby nejužívanější aspirin.
Patří k nejčastěji užívaným léčivům, je součástí mnoha přípravků, které jsou dostupné bez lékařského předpisu ve volném prodeji v lékárně. Účinně působí proti bolesti hlavy, zubů, kloubů a zad, při tlumení menstruačních bolestí nebo k snížení zvýšené teploty a horečky.
Bývá považován za velmi bezpečný lék s minimem nežádoucích účinků.
Paracetamol je látka běžně užívaná k léčbě bolesti nebo na snížení teploty u horečnatých stavů. Na farmaceutickém trhu se objevila již v polovině 20. století a postupně v 80. letech 20.
století předstihly přípravky s paracetamolem do té doby nejužívanější aspirin.
Patří k nejčastěji užívaným léčivům, je součástí mnoha přípravků, které jsou dostupné bez lékařského předpisu ve volném prodeji v lékárně.
Máte jaterní onemocnění? Nejste si jisti ohledně dávkování léků s paracetamolem?
Další užitečné články o správném užívání paracetamolu si přečtěte zde.
Účinně působí proti bolesti hlavy, zubů, kloubů a zad, při tlumení menstruačních bolestí nebo k snížení zvýšené teploty a horečky. Bývá považován za velmi bezpečný lék s minimem nežádoucích účinků.
Paracetamol působí do 30 minut po podání, pouze však tlumí bolest, neléčí zánět. Je tedy vhodný především pro akutní podání. Lze ho podávat při léčbě bolesti či chřipky i v maximální denní dávce, ne však déle než několik dnů.
Nehodí se pro dlouhodobé užívání vyšších dávek u chronických bolestivých stavů, kde bolest bývá často způsobena zánětem (např. zánětlivé stavy pohybového aparátu – kloubů, vaziva). Pro tyto pacienty jsou vhodnější léčebnou alternativou léky s obsahem NSAID (např.
přípravky s obsahem ibuprofenu, diclofenaku, nimesulidu aj.)
Paracetamol lze užívat samostatně (ve formě tablet, čípků, sirupů) nebo v kombinaci s dalšími látkami v tzv. analgetických směsích (tablety, granuláty, aj.).
Volně prodejné přípravky obsahující paracetamol:
Volně prodejné přípravky obsahující paracetamol ve formě směsi s dalšími složkami:
- Coldrex
- Ataralgin
- Valetol
Výhodou paracetamolu je především jeho dobrá snášenlivost – lze ho podávat již malým dětem od kojeneckého věku (nejčastěji ve formě sirupu či čípků) i starším nemocným pacientům, kteří mají potíže se zažíváním (tito nemohou proto užívat léky na zmírnění bolesti ze skupiny NSAID – nesteroidních antiflogistik). Lze ho doporučit i nemocným, kteří se léčí s vysokým krevním tlakem či jiným onemocněním srdce a cév (v zásadě se jedná o bezpečné analgetikum vhodné pro seniory, v malých dávkách lze užívat i chronicky).
Paracetamol je možné podávat na zmírnění bolesti, případně teploty i těhotným ženám (a to v průběhu celého těhotenství).
Obvyklé dávkování paracetamolu u dospělého pacienta je 500 – 1000 mg v jedné dávce (= 1-2tablety např. Paralenu/Panadolu/Paramaxu). Jednotlivé dávky lze podávat v 6 hodinových intervalech.
Maximální denní dávka paracetamolu u dospělého je 3 – 4 g paracetamolu/den (= 6 – 8 tablet). U dětí pak standardní dávka bývá přibližně 10 -15 mg/1 kg hmotnosti v jednotlivých dávkách (max. 60 mg/1 kg hmotnosti na den).
Mezi vnímavostí jednotlivých pacientů k účinkům paracetamolu (a zrovna tak k jeho toxicitě) jsou však značné rozdíly.
Hlavním nežádoucím účinkem paracetamolu je jeho hepatotoxicita – tzn. paracetamol může při předávkování způsobit závažné jaterní poškození (až akutní selhání jater).
Současná konzumace alkoholu pak ještě jaterní poškození stupňuje.
Zvláště opatrní při užívání léčivých přípravků s paracetamolem by měli být pacienti, kteří prodělali jaterní onemocnění nebo se s ním léčí (pro ně není paracetamol vůbec vhodný).
Paracetamol je bezpečný a dobře snášený lék. Je vhodný pro léčbu akutní bolesti a pro snižování zvýšené teploty. Pomáhá zmírňovat bolesti, ale neléčí zánět. Při jeho užívání je potřeba dodržovat doporučené dávkování, vyhýbat se současné konzumaci alkoholických nápojů a respektovat kontraindikace (jaterní onemocnění, chronické střevní záněty).
- PharmDr. Kateřina Ondrušová
- Lékárna MEDIFIN, Praha
- Přestože se článek věnuje dané problematice podrobně, doporučujeme vám poradit se o nejvhodnějším řešení a postupu s vaším lékárníkem, který dokáže nejlépe vyřešit vaše individuální potřeby.
Koronavirus, ibuprofen a další protizánětlivé léky: vše co potřebujete vědět
Včera francouzský ministr zdravotnictví Olivier Véran na Twitteru varoval před užíváním protizánětlivých léků, jako jsou například ibuprofen nebo kortikoidy u pacientů s COVID-19 a doporučil nakaženým lidem při horečce užívat paracetamol (Paralen, Panadol).
Je to jen zbytečné šíření paniky nebo pravda?
Protože nesteroidní protizánětlivé léky užívá řada lidí pravidelně na tlumení bolesti nebo snižování horečky, je důležité se na tuto problematiku podívat střízlivým pohledem a vysvětlit si, jak se věci mají.
Jak fungují protizánětlivé léky?
- Protizánětlivé léky obecně zmírňují projevy zánětu, snižují imunitní odpověď organizmu, tlumí bolest a některé z nich navíc mají i antipyretický účinek (tedy snižují horečku).
- Užívají se nejen v léčbě horečky a akutních zánětů, ale také u chronických zánětlivých onemocnění, u autoimunitních onemocnění a také u osob po transplantacích orgánů, kdy je nutné cíleně snižovat imunitní odpověď organizmu, aby nedošlo k rejekci (odvrhnutí) transplantovaného orgánu nebo poškození organizmu v důsledku nadměrné aktivity imunitního systému.
- To znamená, že pro řadu lidí je užívání těchto léků nutností, protože jim je předepsal lékař a kdyby je nebrali, hrozí jim závažné zdravotní komplikace, bez ohledu na to, zda jsou či nejsou nakaženi novým koronavirem SARS-CoV-2.
- Skutečnost, že protizánětlivé léky potlačují reakci imunitního systému a zvyšují tak riziko infekce je lékařům známá již dlouho a potvrzuje jí například i doktor Alexandre Bleibtreu, specialista na léčbu infekčních onemocnění z nemocnice Pitié-Salpêtrière v Paříži (1).
- Protizánětlivé léky působí přímo na funkci imunitního systému a zpomalují tak imunitní odpověď organizmu na patogeny obecně, tedy i reakci na koronavirus.
- Naproti tomu paracetamol (v ČR prodávaný pod různými obchodními názvy jako jsou například Paralen nebo Panadol) působí jiným způsobem a imunitní odpověď nesnižuje.
Nicméně ani paracetamol není bez rizika a jeho užívání se nedoporučuje lidem s poškozením nebo onemocněním jater (cirhóza, apod.).
Proto je nutné paracetamol užívat v souladu s příbalovým letákem a nikdy nepřekračovat maximální denní dávku 4 g rozloženou do min. 4 dávek po 1 g po 6 hodinách (jedna tableta nejčastěji obsahuje kolem 500 mg účinné látky) a v případě, že trpíte onemocněním jater, měli byste se o jeho užívání předem poradit se svým lékařem.
Měli byste protizánětlivé léky kvůli koronaviru přestat užívat?
Protože koronavirus SARS-CoV-2 je nový virus, se kterým se lidský organizmus zatím nesetkal a nemá proti němu protilátky, je rychlá a účinná imunitní odpověď na tento patogen důležitá v rámci prevence i průběhu onemocnění COVID-19, které tento virus vyvolává.
Protože protizánětlivé léky, jako je ibuprofen nebo kyselina salicylová (aspirin), reakci imunitního systému snižují, do jisté míry mohou zvyšovat riziko, že v případě nákazy koronavirem SARS-CoV-2, bude mít pacient těžší průběh onemocnění.
Paralen: léčí, nebo zabíjí?
Hlava vás bolí jako střep a všechna předsevzetí o životě bez chemie jdou stranou. Váš vnitřní hrdina kapituloval a prohrabává lékárničku. Ale jaký prášek si vzít? Který bude účinný na bolest, a přitom nejméně zatěžující pro organismus? Svatá trojice analgetik bez předpisu – tedy ibuprofen, aspirin a paralen – nemá jednoznačného vítěze.
Všechny mají svá rizika. Největší škody však dokáže napáchat posledně jmenovaný; respektive nejen paralen, což je obchodní název nejznámějšího produktu, ale jakýkoli lék s aktivní látkou paracetamolem.
Podle řady expertů je tak nebezpečný, že by se dnešním schvalovacím procesem vůbec nedostal mezi volně prodejné léky.
A jeden z výzkumů nedávno přinesl informaci, která ho v souboji s konkurencí ještě znevýhodňuje.
Osm a dost
Syntetizovali jej Němci koncem 19. století; při prvních pokusech po požití paracetamolu ovšem pacienti zmodrali, což zřejmě způsobovala nějaká příměs, takže vynález šel k ledu. Vrátil se v šedesátých letech a záhy poté ovládl ordinace a lékárny. Důvod jeho popularity byl jednoduchý.
Hlavní dva konkurenti pro léčbu slabší a střední bolesti nebo snižování horečky – totiž ibuprofen a aspirin – při dlouhodobém užívání mohou způsobit krvácení v žaludku.
Paralen byl účinný, ale pro žaludek neškodný, což se hodilo zejména lidem trpícím chronickými potížemi, kteří polykali tablety po hrstech.
Jenže právě časté užívání vyšších dávek záhy ukázalo mnohem zásadnější riziko: paracetamolem je snadné se smrtelně předávkovat. Toxická dávka léku je totiž velmi blízko té léčivé. Pokud pacient spolyká dvojnásobek maximální denní dávky ibuprofenu nebo aspirinu, nic fatálního se pravděpodobně nestane.
U paracetamolu si zadělává na akutní – a dost možná smrtelné – selhání jater. Ve většině zemí je maximální denní dávka stanovena na 4 gramy, což je osm tablet.
Ve vzácnějších případech, zejména u alkoholiků a pacientů s jaterním onemocněním, mohou potíže přijít už při tomto množství, běžně se pak dostavují od šesti gramů (deseti tablet) výše.
Úředníci podle Bruthanse opomíjejí, že s e-receptem mají výdaje i další lidé – především lékaři, lékárníci a soukromé firmy. Ilustrační foto.
K téhle hladině se řada lidí dopracuje docela snadno. Paracetamol obsahuje řada léků s různými obchodními názvy, v České republice je například registrováno celkem 496 léků, z toho se 207 prodává bez předpisu.
K předávkování stačí, když pacient tlumí silnější bolesti různými léky a nevšimne, že mají stejnou aktivní látku, která se sčítá. To je nejčastější důvod předávkování – často se přihodí přistěhovalcům západních velkoměst, kteří neumějí dobře jazyk a nečtou příbalové letáky.
Další obvyklé riziko představují paracetamolové sirupy pro děti. Stává se, že batoleti jahodová medicína zachutná a vyrazí do lednice vypít celou lahvičku.
Nejhorší statistiku otrav mají Spojené státy, kde se léky běžně prodávají na benzínových pumpách nebo v obchodech s jídlem.
Ročně tu dojde k 80 tisícům případů předávkování paracetamolem, zhruba 150 případů skončí smrtí (část jsou ovšem sebevraždy).
V českých statistikách se problém paracetamolu skrývá v širší množině otrav analgetiky a dalšími léky, takže přesné srovnání nemáme. Nicméně úmrtí v roce 2012 bylo maximálně osm, hospitalizací kolem sedmi set.
Na recept
Už v roce 1975 napsal prestižní lékařský časopis The Lancet, že kdyby se paracetamol pro léčebné využití schvaloval později, neprošel by kvůli své toxicitě. Od té doby se opakovaně vynořuje otázka, zda by neměl být z volného prodeje alespoň zařazen mezi léky vydávané na recept.
Přestože většina studií pověst léku spíše ještě zhoršila, silnější regulaci vždy zabránil lobbing farmaceutických firem. Volně prodejné léky jsou pro ně zlatou žílou, přeřazení do recepty regulovaného segmentu radikálně sníží prodeje a firmy se mu proto tvrdě brání.
Ve Spojených státech už proběhla řada paracetamolových soudních sporů, ale k regulaci zatím nedošlo – výrobci jen musejí přidávat na obal varování.
Zajímavou prevenci paralenových otrav vymysleli některé evropské země jako Německo nebo Švýcarsko.
Nechali sice analgetikum mezi volně prodejnými léky, ale vyhláškou omezili počet tablet v krabičce, podíl aktivní látky v tabletě, případně počet balení, které si smí jeden zákazník najednou koupit.
Zdá se, že to funguje – například Švýcaři dnes mají rekordně nízký počet otrav. U nás žádná taková regulace není, na obal se pouze dává varování.
Pověst paracetamolu je zkrátka natrvalo pošramocená. Před měsícem přinesl populárně vědecký časopis New Scientist článek o tom, že lék je nejen rizikový, ale přichází možná i o svou hlavní konkurenční výhodu – šetrnost vůči žaludku. Nedávná studie zjistila u jeho uživatelů podobný výskyt krvácení jako u ibuprofenu a aspirinu.
Na obranu oblíbeného léku ovšem musíme dodat jednu věc. Potíže skutečně nastávají až u vyšších dávek, kdy jaterní enzymy nestíhají lék rozkládat, a paracetamol začne játra ničit. Pokud tedy před dětmi schováme růžové sirupy, čteme příbalové letáky a zacházíme s paracetamolem střídmě, zůstává bezpečný.
Paralen preventivně? Ničíte si zdraví
Je lékem první volby na horečku a v domácí lékárničce má své nezastupitelné místo. Paralen či jiné přípravky s obsahem léčivé látky paracetamolu jsou teď žádaným zbožím do zásoby kvůli obavě z nového koronaviru. V online lékárnách i kamenných provozovnách mívají tyto léky výpadky. Lékárníci bohužel evidují i jejich preventivní užívání.
Před nákazou neochrání, naopak
Koronaviru se bojí spousta z nás, ale namísto zdravého životního stylu a posilování imunity někdo polyká tablety Paralenu.
„Rozhodně chci veřejnost varovat před bezdůvodným užíváním paracetamolu jako prevence před koronavirovou nákazou. To je zcela nesmyslné a pacienty před nákazou neochrání. Účinná látka paracetamol nemá žádné preventivní účinky,” říká k aktuální situaci prezident České lékárnické komory (ČLnK) Aleš Krebs.
Preventivní podávání paracetamolu nejenže pacienta neochrání, ale navíc může významně zatížit organismus. Správně se užívá pouze k léčbě bolesti nebo ke snížení teploty převyšující 38 °C a vždy je nutné dodržovat jeho správné dávkování.
- Paralen a další léky s obsahem paracetamolu jsou vhodné proti horečce.
- I běžné a volně prodejné léky mají svá omezení a kontraindikace vzhledem ke zdravotnímu stavu pacienta a dalším lékům, které užívá.
- Na snižování teploty lze užít v indikovaných případech také přípravky s obsahem ibuprofenu nebo kyseliny acetylsalicylové (např. Ibalgin, Acylpyrin).
- Paracetamol lze užít při mírné až střední bolesti nebo ke snížení horečky i u dětí, je dostupný i ve formě sirupu, který se dávkuje podle hmotnosti dítěte, nebo čípků.
- Intervaly mezi jednotlivými dávkami bývají u dětí zpravidla delší než u dospělých.
- Na internetu najdete důvěryhodné informace k paracetamolu například na webu Lékarnické kapky i v rámci kampaně Užívejte paracetamol s rozumem.
Vyšší dávka je nebezpečná
Stejně zbytečné, a dokonce i nebezpečné je užívání vyšších dávek paracetamolu najednou. K tomu může dojít i nevědomky, když pacienti užívají třeba tablety a k nim horký nápoj s obsahem stejné účinné látky.
„Je důležité upozornit, že zvýšením dávky paracetamolu není dosaženo většího účinku. Naopak, paracetamol v nadměrných dávkách velmi vážně poškozuje játra.
U dospělých pacientů by neměla být překročena četnost dávkování 4× denně, v doporučeném rozestupu šesti hodin.
Ten nesmí být kratší než čtyři hodiny a celková denní dávka by v žádném případě neměla překročit 4000 mg paracetamolu,” vysvětluje jasná pravidla Aleš Krebs.
Pozor na alkohol
Při zmiňované vzájemné kombinaci nebo nedodržení stanoveného intervalu mezi dávkami se může lék v těle nebezpečně hromadit. Na správné užívání se proto ptejte svého lékárníka. V případě, že se s ním nemůžete spojit, si aspoň pečlivě prostudujte příbalový leták. Pozor je totiž třeba dát například i na další okolnosti, například užívání alkoholu.
„Paracetamol se nesmí kombinovat s alkoholem, ani užívat po jeho konzumaci, neboť by mohlo dojít k vážnému poškození jater. Nesmí ho užívat pacienti s akutním poškozením jater či cirhózou. Omezení je ale více, proto je velmi důležité se poradit se svým lékárníkem,” dodává ke správnému dávkování paracetamolu Aleš Krebs.
Odborná spolupráce:
Mgr. Aleš Krebs, Ph.D.
Praktikující lékárník a prezident České lékárnické komory
Nečekaná pravda o paralenu: Vědci zjistili, co dělá s lidským mozkem
Paracetamol je pod různými názvy (v České republice Paralen, Panadol či Coldrex) nejprodávanějším lékem ve Francii.
Ale například ve Spojených státech jej obsahuje více než 600 léků a odhaduje se, že každý týden si některý z nich Američané vezmou.
Právě tolik rozšířené užívání tohoto přípravku vedlo vědce k tomu, aby blíže zkoumali, jak paracetamol působí, tedy kromě toho, že tiší bolest a snižuje horečku.
V roce 2013 dospěli kanadští psychologové k zajímavým výsledkům: osoby, které dostaly paracetamol, měly napsat několik vět o vlastní smrti.
Ukázalo se, že byly méně zasaženy negativními pocity a úzkostí než kontrolní vzorek, který dostal placebo. Jako by lék kromě působení proti bolesti zároveň zmírňoval negativní emoce.
Tým vědců z americké Ohijské univerzity tuto hypotézu dál rozvíjel a jejich výsledky nyní přinesl časopis Psychological Science.
Lék na mozek?
Pro první pokus vědci použili 82 lidí: polovině podali jeden gram paracetamolu a druhé polovině bez jejich vědomí placebo. Vyčkali hodinu, aby lék postoupil do mozku.
Pak všem testovaným předložili 40 fotografií z fotobanky IAPS (International Affective Picture System), počínaje těmi nejsmutnějšími, zobrazujícími například plačící či podvyživené děti, přes neutrální až po velmi příjemné.
Kontrolní vzorek osob, který dostal placebo, a ti, kdo dostali paracetamol, měli oklasifikovat každou fotografii známkami od té nejhorší (–5) až po tu nejlepší (+5) a na stupnici od nuly do deseti měli označit, do jaké míry u nich fotografie vyvolala citové reakce.
Smrt na jazyku?
Výsledky ukázaly, že pokusné osoby, jimž byl podán paracetamol, jsou ve srovnání s těmi, které obdržely placebo, méně zasaženy negativními pocity při pohledu na nejsmutnější fotografie.
Zároveň se však ukázalo, že radostné fotografie v nich budily méně radosti. Jako kdyby paracetamol zmírňoval všechny city, potlačoval nejen utrpení, ale také radost.
Skupina s paracetamolem přiznávala, že pociťuje méně emocí vůbec.
Víme, co jíme?
Jak uvádí francouzský list Le Monde, je to poprvé, co byl takto popsán vedlejší účinek paracetamolu, který může mít podle hlavního autora studie Geoffreye Dursoa širší škálu účinků, než se dosud myslelo.
Kromě úlevy od bolesti se tak na paracetamol může pohlížet i jako na prostředek k „úlevě“ od emocí. Zbývá zjistit, jakým mechanismem k tomu dochází, jak paracetamol ovlivňuje naše citové reakce.
Takové osvětlení je tím spíše nezbytné, že tento lék je tolik rozšířen.
Vědci ve své studii nadnesli možnost, že působení paracetamolu souvisí s neurotransmiterem serotoninem, který se podílí na transmisi a kontrole bolesti a o němž je známo, že hraje roli v naší náladě. Vědci mají v úmyslu také pokračovat ve výzkumu dalších léků proti bolesti, které jsou chemicky odlišné, ale téměř stejně tak hojně užívané, jako je ibuprofen či aspirin.
Lékař vysvětlil, kdo nemůže užívat paracetamol
https://cz.sputniknews.com/20210424/lekar-vysvetlil-kdo-nemuze-uzivat-paracetamol-14241432.html
Lékař vysvětlil, kdo nemůže užívat paracetamol
Lékař vysvětlil, kdo nemůže užívat paracetamol
Ruský lékař a televizní moderátor Alexandr Mjasnikov v pořadu televizního kanálu Rusko 1 uvedl, že paracetamol může být za určitých podmínek zdraví nebezpečný. 24.04.2021, Sputnik Česká republika
- 2021-04-24T00:11+0200
- 2021-04-24T00:11+0200
- 2021-04-24T00:11+0200
- zdraví
- zdraví
- lékař
- léky
/html/head/meta[@name='og:title']/@content
/html/head/meta[@name='og:description']/@content
https://cdnncz1.img.sputniknews.com/img/656/72/6567286_0:141:1920:1221_1920x0_80_0_0_6b4707ffbfadcc6c27d1f0bba64cf9a5.jpg
Podle jeho slov tento lék nelze užívat při kocovině, protože to zvyšuje zátěž jater a může způsobit jejich toxické poškození.„Ani při kocovině ani v kombinaci s alkoholem,“ zdůraznil Mjasnikov.Kromě toho by paracetamol měli přestat užívat lidé s onemocněním jater.
„Pokud trpíte chronickým onemocněním jater, jako je infekční hepatitida, cirhóza jater jakéhokoliv původu, steatohepatóza,“ uvedl lékař.Lékař také varoval před předávkováním.„Nemůžete užívat více než tři gramy denně.
Pokud je tabletka šest set miligramů, pak tedy šest tabletek, pokud je tabletka gram, pak ne více než tři tabletky, protože čtyři gramy již mohou způsobit toxické poškození jater,“ vysvětlil.Mjasnikov dodal, že paracetamol je obsažen v mnoha práškových přípravcích pro symptomatickou léčbu infekčních a zánětlivých onemocnění, čemuž pacienti ne vždy věnují pozornost.
Paracetamol je lék, analgetikum a antipyretikum ze skupiny anilidů, má antipyretický účinek.AspirinMjasnikov již dříve upozornil, že neopatrné užívání nesteroidních protizánětlivých léků, zejména aspirinu, může mít vážné následky.Takové léky podle jeho slov někdy způsobují krvácení.
Podle lékaře je obzvláště nebezpečné užívat nesteroidní protizánětlivé léky v případě, pokud se v žaludku pacienta již nachází bakterie Helicobacter pylori, která je pro člověka nebezpečná. Výsledkem této kombinace jsou smutné následky, včetně smrti, řekl.
„Aspirin může způsobit smrtelně nebezpečné krvácení, a to buď v hlavě, krvácení do mozku, nebo ulcerativní krvácení, smrtelné, proto jsme dnes revidovali otázky prevence kardiovaskulárních onemocnění právě pomocí aspirinu, kyseliny acetylsalicylové, a podáváme ho pouze s prokázanou chorobou, ale v případě primární prevence brzdíme,“ řekl na závěr lékař.Mjasnikov doporučil spolu s nesteroidními protizánětlivými přípravky užívat léky, které chrání žaludek.
https://cz.sputniknews.com/20210415/lekar-uvedl-castou-chybu-pri-bolestech-hlavy-13485377.html
Sputnik Česká republika
+74956456601
MIA „Rosiya Segodnya“
2021
Sputnik Česká republika
+74956456601
MIA „Rosiya Segodnya“
Zprávy
cs_CZ
Sputnik Česká republika
+74956456601
MIA „Rosiya Segodnya“
https://cdnncz1.img.sputniknews.com/img/656/72/6567286_213:0:1920:1280_1920x0_80_0_0_dde5a3fc3b7123ab542158c8caded274.jpg
Sputnik Česká republika
+74956456601
MIA „Rosiya Segodnya“
Sputnik Česká republika
+74956456601
MIA „Rosiya Segodnya“
zdraví, lékař, léky
Podle jeho slov tento lék nelze užívat při kocovině, protože to zvyšuje zátěž jater a může způsobit jejich toxické poškození.
„Ani při kocovině ani v kombinaci s alkoholem,“ zdůraznil Mjasnikov.
Kromě toho by paracetamol měli přestat užívat lidé s onemocněním jater.
„Pokud trpíte chronickým onemocněním jater, jako je infekční hepatitida, cirhóza jater jakéhokoliv původu, steatohepatóza,“ uvedl lékař.
Lékař také varoval před předávkováním.
„Nemůžete užívat více než tři gramy denně. Pokud je tabletka šest set miligramů, pak tedy šest tabletek, pokud je tabletka gram, pak ne více než tři tabletky, protože čtyři gramy již mohou způsobit toxické poškození jater,“ vysvětlil.
Mjasnikov dodal, že paracetamol je obsažen v mnoha práškových přípravcích pro symptomatickou léčbu infekčních a zánětlivých onemocnění, čemuž pacienti ne vždy věnují pozornost.
Paracetamol je lék, analgetikum a antipyretikum ze skupiny anilidů, má antipyretický účinek.
Mjasnikov již dříve upozornil, že neopatrné užívání nesteroidních protizánětlivých léků, zejména aspirinu, může mít vážné následky.
Takové léky podle jeho slov někdy způsobují krvácení.
„V první řadě je to aspirin, kyselina acetylsalicylová. Když nás bolí hlava, užíváme pilulky a nepřemýšlíme o tom, že hlava přejde, ale zničíme si žaludek,“ řekl.
Podle lékaře je obzvláště nebezpečné užívat nesteroidní protizánětlivé léky v případě, pokud se v žaludku pacienta již nachází bakterie Helicobacter pylori, která je pro člověka nebezpečná. Výsledkem této kombinace jsou smutné následky, včetně smrti, řekl.
„Aspirin může způsobit smrtelně nebezpečné krvácení, a to buď v hlavě, krvácení do mozku, nebo ulcerativní krvácení, smrtelné, proto jsme dnes revidovali otázky prevence kardiovaskulárních onemocnění právě pomocí aspirinu, kyseliny acetylsalicylové, a podáváme ho pouze s prokázanou chorobou, ale v případě primární prevence brzdíme,“ řekl na závěr lékař.
Mjasnikov doporučil spolu s nesteroidními protizánětlivými přípravky užívat léky, které chrání žaludek.
Češi hazardují s léky. Pouštějí se do rizikových kombinací i běžných prášků
Riziko existuje i při běžných nemocech, jako je nachlazení či vysoký tlak. Volně prodejná léčiva mohou riziko interakcí mnohdy zvýšit, a to z toho důvodu, že klienti lékáren ne vždy říkají, jaká jiná léčiva užívají. Snadno se může stát, že dojde k duplicitě účinných látek.
Přečíst článek ›
V lékárně na výdeji na recept i na výdeji bez předpisu by se měl farmaceut nebo farmaceutický asistent dozvědět o všech užívaných léčivech. Ohrožení jsou zejména ti, kdo užívají více léků najednou.
Většina studií se shoduje, že průměrný senior polyká dva až šest léků na předpis a další dva tři volně prodejné. Teoretická pravděpodobnost, že se při užívání pěti léků budou jejich účinky přebíjet či zesilovat, je přitom zhruba padesátiprocentní.
A prudce narůstá s každou další pilulkou: v případě sedmi různých léků už je to jistota.
Antibiotika? Popovídejte si s lékárníkem
Ovlivňovat se samozřejmě mohou už pouhé dva léky, když se nevhodně ‚potkají‘. Například léky na odkašlávání obsahující látku acetylcystein (třeba přípravek ACC long nebo šumivé tablety NAC) snižují účinek některých antibiotik. Proto by se měly podávat až dvě hodiny po jejich užití. Až si půjdete do lékárny antibiotika na recept vyzvednout, s lékárníkem si popovídejte.
Lékárna je místo, kde máme poskytovat konzultace. Lékárník by se měl vyptat, jaké jiné nemoci máte a zda na ně užíváte léky. A pokud si nejste jistí, určitě se ho zeptejte i na to, čím lék zapíjet a kdy je nejlepší ho užívat. Pokud se lékárník nezajímá, jděte příště jinam.
Přečíst článek ›
Hojně užívané léky na horečku a bolest také představují řadu rizik, když budete kombinovat různé účinné látky. Ve snaze rychle se vykurýrovat saháme po lécích s ibuprofenem (Ibalgin, Brufen) a zároveň pilulkách s paracetamolem (Paralen).
„Krátkodobě je tato kombinace možná u vysokých a neklesajících teplot, zejména u dětí a jinak zdravých dospělých, ale neznamená to, že by nemocný měl léky zapít najednou.
Léky by se měly střídat minimálně po třech hodinách,“ upozorňuje Pavla Mikulcová.
Jak se léky hádají
Následky lékových interakcí jsou dvojího typu: zpravidla se změní absorpce účinných látek (tedy do těla se vstřebává víc, než je zdrávo), nebo se naopak léčivý účinek zablokuje. Třeba proto, že tělo látku vyloučí dříve, než se její účinek stačil rozvinout.
V prvním případě hrozí poškození zdraví, v tom druhém se zase zdravotní stav nelepší.
Účinné látky z léků se mohou navázat jedna na druhou nebo se třeba působením jedné z nich změní pH v žaludku a druhá se pak vstřebává jinak – nejčastěji se totiž léky vstřebávají právě v trávicím ústrojí.
Z tohoto hlediska může být ošidné třeba užívání vlákniny, poměrně často doporučované pro lidi se zažívacími potížemi. Za běžných okolností vláknina zdraví prospívá, ale léky byste měli užít až s odstupem tří hodin, jinak zpomaluje vstřebávání léků.
Zázvor zase zvyšuje sekreci slin a žaludečních šťáv, střevní peristaltiku a produkci žluči. Neměli by ho proto užívat lidé se žlučovými kameny. Pozor by si měli dát i lidé, kteří užívají léky při pálení žáhy (např. Rennie, Anacid).
I tato léčiva mění pH žaludku a při nedostatečně dlouhém odstupu s jinými léky dochází k výkyvům vstřebatelnosti. Zde je žádoucí odstup tři až čtyři hodiny.
Přečíst článek ›
Pacienti s průjmovým onemocněním by se taktéž měli v lékárně poradit o vhodném léku. Léky proti průjmu (např. Smecta, Carbo medicinalis, Carbocit apod.) absorbují ,vše‘, co do trávicího traktu nepatří – tedy i jiná léčiva. I zde je doporučený odstup mezi lékem proti průjmu a ostatními léky alespoň tři hodiny.
O užívání fytofarmak nebo potravinových doplňků se mnohdy lékárníci či lékaři nedozvědí, což může u pacienta vést k problémům. Řekněte jim proto o všech užívaných bylinách i dalších preparátech.
Alespoň částečně riziko umenšíte, když budete tyto přípravky nakupovat od výrobců renomovaných značek a proberete jejich užívání s lékařem či lékárníkem.
Není třeba se obávat, že vám zakážou veškerou léčbu bylinkami, mnohdy stačí jen upravit režim.
Které léky spolu nekamarádíAcylpyrin, Acylcoffin, Ibuprofen, DiclofenakPři souběžném podávání léků s kyselinou acetylsalicylovou a jinými protizánětlivými léky, jako je například Ibuprofen nebo Diclofenak (antiflogistiky), se zvyšuje riziko vzniku žaludečních vředů, poškození funkce ledvin nebo krvácení do trávicího ústrojí. Alkohol toto riziko zvyšuje několikanásobně!
- Dextromethorphan (Stopex, Robitussin)
- Dropropizin (Ditustat)
- Fenylephrin (součást kombinovaných léků na chřipku, například Coldrexu)
Tyto léky na suchý, dráždivý kašel se významně ovlivňují při souběžném užívání s antidepresivy ze skupiny MAO inhibitorů (například Aurorix). Při souběžném podávání léčiv tlumících centrální nervový systém se může jejich účinek zesílit.Tento lék na dráždivý kašel zesiluje účinek sedativ.Může snižovat účinek beta blokátorů (léky na zpomalení srdeční činnosti a snížení krevního tlaku), antihypertenziv (léky na snížení krevního tlaku). Při jejich užívání je nutná opatrnost.
Jak různé potraviny, byliny nebo i slunce ovlivňují účinek léků
TřezalkaTato bylinka se používá jako přírodní antidepresivum. Může ale snižovat účinnost mnoha léků, jako jsou například antikoncepční pilulky, léky na ředění krve, imunosupresiva, dioxin.
Pokud se kombinuje s některými antidepresivy ovlivňujícími hladinu serotoninu, může tato kombinace vést až k ohrožujícímu serotoninovému syndromu. O vhodném používání třezalky je nutné se vždy poradit v lékárně.
GrepBlokuje účinky enzymu, který rozkládá některé léky, aby se mohly z těla vyloučit. Ty tedy v těle zůstávají a působí silněji, než by měly, v podstatě mohou způsobit předávkování. Jedná se o některé léky na snížení cholesterolu (statiny) a imunosupresiva. Pomeranče a citrony do této kategorie nespadají.
MlékoMléčné produkty obsahují vápník, který na sebe váže účinné látky tetracyklinových antibiotik (například Doxybene), takže tělo není schopné vstřebat účinnou látku. Pro běžná penicilinová antibiotika to neplatí. Naopak je dobré jíst zakysané výrobky, abyste obnovili bakterie. Užíváte-li železo, mlékem ho nezapíjejte, ani černým čajem či kávou, snižují jeho vstřebávání.
Přečíst článek ›
ČesnekV závislosti na dávce česnek ovlivňuje srážlivost krevních destiček. Může tedy ovlivňovat účinek některých dalších léků, které působí protisrážlivě, například Warfarinu. Když jíte hodně česneku a užíváte tyto léky, hrozí krvácení, protože krev se naředí příliš.
Pacienti, kteří užívají vyšší dávky česneku nebo česnekové preparáty a jsou objednáni na operaci, by měli po poradě s lékařem přerušit užívání česneku nejméně sedm dní před plánovaným chirurgickým zákrokem. Sedm a víc stroužků denně může působit zažívací potíže.
Pro některé lidi ale může být problém i jen jediný stroužek.
ŽenšenPreparáty s obsahem ženšenu lidé často užívají, protože věří jeho vlivu na dlouhověkost, prevenci stresu či afrodiziakální účinky.
Také ovšem platí, že nejde o nevinnou rostlinku, a užíváte-li další léky, lékař nebo lékárník by měl o samoléčbě ženšenem vědět.
Zvlášť opatrní by měli být lidé trpící krvácivými stavy (ženšen krvácení zvyšuje), nemocemi srdce, nespavostí a schizofrenií.
LékořicePřípravky s ní mnozí užívají při zánětech dýchacích cest nebo žaludečních potížích. Bylinka zbavuje tělo vody, a tudíž by se neměla užívat souběžně s laxativy (projímadly). Pokud ji užíváte delší dobu, konzultujte to v lékárně.
UV zářeníSlunečnímu záření by se měli vyhnout pacienti užívající některá antibiotika (tetracykliny, gentamycin, chloramfenikol, chinolony, sulfonamidy, cotrimoxazol, izoniazid, chlorochin).
Častá bývá výrazná a bolestivá reakce kůže po aplikaci krémů a gelů proti bolesti, například sem patří Voltaren, Veral, Dolgit. Opatrní by měli být pacienti užívající imunosupresiva – léky, které výrazně snižují imunitu organismu.
Jejich kůže je několikanásobně vnímavější k UV záření.