V poslední době jsme všichni obklopeni velkým množstvím informací o potravinách. Mnozí díky tomu začali omezovat příjem nezdravých potravin a našli cestu ke zdravému životnímu stylu. Vést aktivní a zdravý životní styl je bezpochyby dobře, avšak vše by mělo být s mírou.
Pokud máte chuť na zákusek, zdravý člověk si ho dá bez výčitek. Osoba, která trpí orthorexií striktně odmítá všechny potraviny a jídla, která odporují jeho formě zdravého životního stylu. Tato porucha naštěstí neohrožuje jedince na životě, přesto pro něj může mít fatální důsledky.
Jak odlišit orthorexii od přirozené touhy být zdravý?
Skutečně rozeznat orthorexii, může být pro normálního člověka obtížné. Přesto existují rady odborníků, jak včas poznat první příznaky poruchy. Orthorexie dotyčného silně omezuje ve svém reálném životě i v jeho duševním zdraví.
Jeho styl řídí jeho život, nikoliv naopak, jak by to mělo být. Osoba, která má orthorexii, trpí silnými výčitkami svědomí, pokud poruší své stravovací návyky.
Zdravý životní styl by měl být doplněk pro váš zdravý duchovní život, nikoliv jeho nástrojem.
Je prokázáno, že touto poruchou trpí častěji ženy než muži. Dále se potvrdilo provázání mezi ostatními poruchami příjmu potravy. To znamená, že osoba, která v minulosti trpěla anorexií nebo bulimií, bude více riziková k orthorexii. V současné době je tato porucha bohužel mnohem více na vzestupu.
Jak proti ní bojovat?
V první řadě je třeba si být svého problému vědom a opravdu chtít proti této poruše bojovat. Ať už začnete vést svůj život radikálním směrem v oblasti zdravé výživy, práce nebo naopak fast foodů, nikdy to nevěstí nic dobrého. Samozřejmě to hned neznamená, že se musíte vzdát všech zdravých potravin.
Vést zdravý životní styl bez chemických přísad a polotovarů je správné. Jen se nesmíte stát otrokem svého stylu. Pokud máte chuť na něco nezdravého, musíte dokázat si to dát bez výčitek. Orthorexie se může samovolně zvrhnout až v bulimii nebo anorexii, proto je důležité ji zavčasu řešit.
Pokud nemáte vůli na to, skoncovat s tím samotní, musíte navštívit odborníka.
Další psychické poruchy – novinky
„Jakákoliv závislost je špatná, ať už je drogou alkohol, morfin, nebo idealismus.“ Carl Gustav Jung
Závislost si můžeme představit jako stav, kdy se člověk bez dané látky, aktivity nebo osoby nedokáže obejít, touží po ní a chce ji stále více. V okamžiku, kdy je bez předmětu své závislosti, cítí se po psychické a někdy i fyzické stránce velmi špatně.
Závislost může vzniknout nejen na návykové látky, o čemž slýcháme stále častěji, ale i na chování, které působí pocit potěšení nebo úlevy.
Není nijak výjimečná závislost na hazardních hrách, práci nebo sexu (gamblerství, workoholismus, nymfomanie, …).
Pokud dotyčný ztrácí nad svým jednáním kontrolu, i když jde o závislost, která působí škody jemu samotnému nebo jeho okolí, jde o závislost patologickou.
Závislost na drogách
Drogovou závislostí rozumíme užívání látek přírodního nebo syntetického původu, které spojuje vysoké riziko vniku závislosti. Drogová závislost je považována za nemoc, řadíme ji mezi chronická onemocnění centrální nervové soustavy. Je tedy možné ji diagnostikovat, léčit, ale také se jí snažíme předcházet.
Závislost je velmi starou neřestí
Omamné a psychotropní látky jsou pravděpodobně využívány od počátku dějin lidstva. Látky měnící lidské vědomí byly důležitou součástí náboženských i jiných rituálů ve většině starověkých kultur.
Látky byly ale vždy podávány „pod dohledem“ šamanů, kněžích a dalších osob, které s nimi měly bohaté zkušenosti a dokázaly očekávat, jak droga ovlivní vnímání, myšlení a tělesné funkce jejich soukmenovců.
Problémy se ale dostavily v momentě, kdy přestalo být užívání psychoaktivních látek spojeno s náboženskými a společenskými tradicemi a rituály.
Nárůst drogového problému rovněž souvisel s rozvojem farmaceutického a chemického průmyslu, který začal vyrábět celou řadu syntetických sloučenin ve velkém množství.
Drogy se staly předmětem obchodu, slibovaly snadné a vysoké finanční zisky. Nárůst nabídky na černém trhu byl následován vysokou poptávkou.
Proč závislost vzniká?
Důvodů, které vedou ke vzniku závislosti, je celá řada. Nemůžeme se omezit na konstatování, že ke vzniku závislosti vede nedostatek volnočasových aktivit a nesprávná výchova.
K tomu, aby mladý člověk začal experimentovat s drogou, ztratil nad užíváním kontrolu a nakonec se stal závislým, je zapotřebí souhry mnoha okolností.
Uplatňují se dědičné předpoklady, vliv prostředí i vlastnosti drogy, se kterou se dotyčný setká.
Proč je drogová závislost nebezpečná?
- Vzniká poměrně rychle.
- Drogově závislý si nepřipouští, že ho droga stáhne ke dnu.
- Jen málokdy se mu podaří, aby s drogou skončil sám, navždy a bez problémů.
Jak se závislost projevuje?
K příznakům závislosti patří:
- touha (chuť, bažení neboli craving) po dané látce,
- omezení až úplné vytěsnění dalších zálib (koníčky, přátelé),
- užívání látky, i když dotyčný ví, že mu to přináší rizika a nevýhody,
- omezení pudu sebezáchovy ve vztahu k látce,
- zvyšování tolerance – čím déle dotyčný látku užívá, tím více jí pro dosažení stejných účinků potřebuje a tím více snese,
- abstinenční příznaky po vysazení látky, na kterou může vzniknout fyzická závislost.
Příznaky závislosti na drogách můžeme rozdělit na psychické, které se odehrávají v naší mysli, a fyzické, které pociťujeme na těle.
Psychická závislost na drogách se projevuje:
- nepotlačitelnou touhou po droze,
- chováním, které je zaměřeno výhradně na získání drogy,
- nezájmem o vše, co s drogou nesouvisí.
Fyzická závislost se projevuje:
- abstinenčním příznakem – tělo protestuje, pokud nedostane to, na co si zvyklo;
- nutností neustále zvyšovat dávky drogy, aby bylo dosaženo stejného účinku.
Abstinenční příznaky
Po vysazení nebo omezení některých látek (opiáty, barbituráty, nikotin, alkohol) se mohou objevit nepříjemné příznaky, které nejsou způsobeny žádným onemocněním. Jde o důsledek vysazení látky, na kterou vznikla fyzická závislost.
Jiné látky (pervitin, kokain, marihuana) fyzickou závislost nezpůsobují, vzniká zde ale často psychologická a psychická závislost, kterou je neméně obtížné léčit.
Abstinenční příznaky mohou být fyzické nebo psychické a liší se v závislosti na dané látce. Mohou se vyskytnout některé z následujících projevů:
- bolesti,
- křeče,
- nevolnost, zvracení,
- průjem,
- zimomřivost,
- poruchy spánku,
- pocení,
- zrychlené bušení srdce,
- zastřené vědomí, zmatenost, halucinace,
- třes.
Výchova ke zdraví
Učíme-li dítě rozhlédnout se doleva a doprava než přejdeme silnici, děláme to v době, kdy dítěti riziko téměř nehrozí, protože je v té chvíli pod naši ochranou, dohledem, držíme jej při přecházení silnice za ruku. Až mnohem později, kdy jsou návyky dítěte pevně zafixovány a dítě bezpečně rozpozná riziko, teprve tehdy jsme ochotni pustit přes silnici dítě samotné…
Užívání návykových látek, látek způsobujících závislost, je nebezpečné chování, které může vést až k destrukci (zničení) jedince.
Člověk závislý na návykových látkách obtížněji kontroluje své chování, snižuje se jeho schopnost zvládat stresové situace a bývá náchylnější k řadě duševním i orgánovým poruchám.
To s sebou přináší řadu problémů nejen v osobním, ale i společenském životě. Je tedy nebezpečím nejen pro samotného jedince, ale i společnost.
Předcházení užívání návykových látek je prevencí primární.
Primární protidrogová prevence je nejúčinnější tehdy, dochází-li k ní naprosto přirozeným způsobem výchovou dítěte v rodině, protože jaký postoj zaujímají příslušníci rodiny k alkoholu, kouření apod.
, takové názorové postoje si postupně formuje dítě již v předškolním věku a tyto charakteristiky si nese i do budoucna, tedy do období, kdy je přímo či nepřímo s drogou konfrontováno.
Základem výchovy protidrogové prevence je poskytnout pravdivé informace o drogách dětem včas a věku přiměřenou formou.
Co jsou návykové látky?
Návykové látky jsou pojmem pro řadu látek, které jsou schopny ovlivňovat naše vnímání, chování,a na které vzniká závislost. Častěji slýcháváme pojem drogy.
Drogy nerozlišujeme podle síly účinku na lehké a tvrdé, přestože se toto rozlišení ujalo ve společnosti, protože účinek drog na organismus je velmi individuální a i tzv. lehká droga je schopna organismus vážně poškodit.
Návykové látky dělíme dle způsobu užívání, dle účinné látky a také z hlediska legislativního – na drogy legální a nelegální nebo lépe řečeno na tolerované a netolerované.
Definice návyku:
Návyk je opakováním získaný sklon (schopnost) k vykonávání určité činnosti. Vybavuje se samočinně, automaticky, bez uvažování a rozhodování. Vzniká buď bezděčně prostým opakováním (dynamický stereotyp), nebo se utváří záměrně cvikem.
Rozdíl mezi návykem a závislostí je dán projevy chování. Zatímco návyk je opakováním získaný sklon… (viz.definice návyku), tzn. projev naši vůle, závislost projevem vůle není, přestože k jejímu zvládnutí je vůle nezbytností.
Často se můžeme setkat s pojmem psychická a fyzická závislost. Zatímco psychická závislost je založena jen na naší vůli, fyzická závislost je podmíněná řadou biochemických reakcí v organismu (hormonální změny).
Fyzická závislost nemůže existovat bez současné závislosti psychické, zatímco psychická bez fyzické ano.
Definice závislosti:
[-ny-, řečtina], toxicomania, drogová závislost – stav psychické i tělesné závislosti na psychoaktivních látkách (drogách) užívaných trvale (kontinuálně) se škodlivými důsledky jak pro jedince (toxikomana), tak pro společnost.
Závislost se vytváří na jednu drogu (monotoxikomanie), například na alkohol, nebo na několik drog (polytoxikomanie), například na alkohol a sedativa.
Drogová závislost postihuje toxikomana psychicky (vede k poruchám psychickým, intelektuálních schopností a společenských vztahů) i tělesně (dochází k poškození jater, krvetvorby, srdce a oběhového systému, k celkové kachexii). Toxikomanie je celosvětovým problémem, o který se lidstvo začalo vážně zajímat začátkem 20. století.
Mezinárodní opiová konvence v Haagu roku 1912 obsahovala ustanovení o opiu a látkách příbuzných. Tato ustanovení jsou stále doplňována o nově vyráběné látky. V České republice je zákonným opatřením od roku 1955 regulován výdej všech látek vyvolávajících lékovou závislost.
Kritéria závislosti na drogách (dle Americké psychiatrické společnosti):
- látka se používá déle a ve větším množství, než člověk původně zamýšlel
- přestat užívat látku se daří jen obtížně, nebo se nedaří vůbec
- látka se užívá i několikrát za den, aby se dosáhlo očekávaných účinků
- člověk se musí vzdát některých obvyklých činností, při kterých se látka nemůže používat, a přesto látku dál užívá
- člověk látku užívá i přesto, že zná její škodlivé důsledky
- k dosažení žádoucích účinků potřebuje člověk stále větší dávky
- při přerušení užívání látky vznikají typické abstinenční příznaky
- pro překonání abstinenčních příznaků se člověk znovu vrací k užívání látky
Závislost na jídle ničí tělo i duši
Duševní zdraví
Když otevřete balíček sušenek, většinou neskončíte u jedné. Když se to ovšem stává často a touha po dalších a dalších oblíbených pokrmech se pomalu vymyká kontrole, mělo by zablikat varovné světýlko. Není to už závislost na jídle?
Závislost na jídle je fyzické onemocnění, při kterém nemůžete odolat jednomu či více druhům potravin nebo velkému objemu jídla jako takového. Na začátku je fyzická touha po jídle, která se rozvine až v duševní posedlost. Ta se může stát skutečným celoživotním problémem s vážnými dopady na fyzické i psychické zdraví.
Jídlo jako droga. Především sladké, slané a tučné
Především jídla obsahující množství cukru, soli a tuku v nás vyvolávají pocity slasti podobné těm, které přináší alkoholikovi sklenka vína a narkomanovi droga. V mozku dochází k uvolnění molekul dopaminu, který se nazývá přiléhavě „hormon štěstí“. Ten rychle a jednoduše potlačí momentální obavy a stresy, ovšem ne na dlouho.
Závislí na jídle se tak dostávají do bludného kruhu, ze kterého jim jídlo nepomůže. Zajídají problémy, které se na chvíli umenší, následné pocity viny ale negativní emoce ještě prohloubí. Na jednoduchý přísun dopaminu si snadno zvyknou a k navození příjemných pocitů je potřeba stále vyšších dávek. Závislí mohou, když nemají své oblíbené pokrmy, pociťovat až abstinenční příznaky.
Jídlo za odměnu?
Závislost na jídle si můžete vypěstovat až v dospělosti, na vině ale mohou být i naučené mechanismy z dětství.
Pokud rodiče používali jídlo jako odměnu nebo utišující prostředek, dítě se naučí reagovat na stres či nepohodu slupnutím něčeho dobrého a tento návyk si později přenese do dospělosti.
Rodiče by proto neměli řešit emoce dětí jídlem; měli by se naučit rozlišovat, kdy je dítě hladové, kdy je nešťastné a kdy se jen nudí.
8 projevů závislosti na jídle
- Toužíte po jídle, i když jste nasycení: I když jste právě spořádali energeticky bohatý pokrm, váš mozek stejně touží po dalším jídle. To je do určité míry normální. Když se vám to však stává často a nedokážete své bažení kontrolovat, může to naznačovat problém.
- Pokud se nenajíte, jste podráždění: K jídlu se uchylujete, když se cítíte špatně a hledáte útěchu či povzbuzení. Pokud svou touhu nenaplníte, jste neklidní a podráždění.
- Stále myslíte na jídlo: Myšlenky na jídlo vás pronásledují většinu dne. Pokud zrovna nejíte, plánujete, co budete jíst.
Stále máte po ruce velké množství jídla.
- Jíte o samotě: Uchylujte se s jídlem do ústraní nebo jíte v noci, když všichni spí. Jakékoliv komentáře okolí ohledně druhu jídla nebo velikosti porcí vás dráždí. Často dáváte přednost jídlu před aktivitami s přáteli. Sníte mnohem víc, než jste měli v plánu.
- Kousek čokolády nikoho nezabije: Pro závislost na jídle je ovšem příznačná neschopnost umírněnosti. Když už se do čokolády jednou pustíte, nezůstanete u tří kostiček. Všechno, nebo nic.
- Snažíte se obelhat sebe sama: Stanovíte si pravidla a hranice, ale jste vynalézaví ve vymýšlení výjimek.
Vždy se najde nějaký důvod, proč si zrovna dnes dopřát to, nač máte chuť.
- Po jídle vás přepadají pocity viny: Touhu po jídle nedokážete ovládnout. Víte, že máte slabou vůli, pociťujete vinu, ale nejste schopni s jídlem přestat. A také víte, že se to brzy bude celé opakovat.
- Nevzdáte se jídla, ani když máte fyzické potíže: Po letech nezdravého stravování se u mnoha lidí rozvinou vážné zdravotní problémy, jako vysoký krevní tlak, nemoci srdce a cév (infarkt, cévní mozková příhoda), cukrovka 2. typu, obezita, nemoci ledvin, osteoporóza a některé druhy nádorových onemocnění.
Závislí na jídle se nedokážou svého zlozvyku vzdát ani tehdy, když si uvědomí, že s ním přímo souvisí jejich zdravotní potíže.
Vyhledejte pomoc, najděte si koníčka a hýbejte se
Prvním krokem k překonání závislosti na jídle je řešení problémů, které jste dosud jen zajídali. Neostýchejte se a vyhledejte odborníka. Při boji se závislostí pomáhá také pohyb.
Při něm se totiž vyplavují endorfiny, které navozují podobné pocity jako vytoužené potraviny. Pokud nejste příznivci sportu, najděte si jiný koníček, který budete provozovat nejlépe ve společnosti dalších lidí.
Zkrátka zaměstnejte se tak, abyste neměli tendence zaplňovat jídlem prázdná místa v duši.
Duševní zdraví
Pohyb
Kdo by si nepřál vylepšit svou fyzickou kondici? Jde to i při jízdě na kole. A nejen to, na kole můžete i hubnout. Na druhou stranu nejde to až tak snadno. A už vůbec ne samo. Pokud jste nikdy předtím nesportovali nebo jste přestali a vracíte se ke sportu po dlouhé pauze a mezitím jste poněkud ztratili formu a přibrali na váze, pak je důležité začít s rozmyslem, krok za krokem.
Pohyb
Skoro by se chtělo říct, že v tomto sportu neexistují nepřekonatelné překážky. V parkouru je totiž naopak vyhledáváte. A co je vlastně parkour? Pozor, neplést si s parkurem, což je disciplína pro koně, zatímco parkour je pro lidi, jejichž schopnosti leckdy normální smrtelníky, s odpuštěním, posadí na zadek.
Jídlo Podzimní vášeň pro zdravé jídlo
Začíná podzim a většina plodů ze zahrádek už byla sklizena. Nicméně nejen teď, ale i čas v průběhu celého léta, bylya pro zahrádkáře dobou zavařování. Poslední přípravy ovoce pro uskladnění na zimu právě probíhají. Jak si připravit všechny tyto chutné a zdravé dobroty tak, aby byly, pokud je to možnéo, bez chemie a přidaného cukru? Poradíme vám, jak zavařovat zdravě.
Zdravý životní styl Možná jste si ještě ani neuvědomili, že právě prožíváme poslední letní dny. Ačkoli po ránu už je změna na kůži pěkně cítit a večer se pomalu, ale jistě stmívá čím dál dřív. Užívejte si konec léta, ale zároveň začněte přemýšlet o tom, jak své tělo připravit na přicházející podzim. Silná imunita bude jistě zapotřebí, proto pro vás máme pár rad, na co se zaměřit při posilování obranyschopnosti organismu. Pohyb
Cyklistika je stále oblíbenější. To je zkrátka fakt. Kolo je oblíbeným dopravním prostředkem skoro na všech „frontách“ – na cestě do práce, po městě, na nákup, stejně jako na cestách za poznáním, turistikou, na silnici i v terénu, na rovině i v kopcích.
Jídlo Podzimní vášeň pro zdravé jídlo
Vyrážíte na túru do hor? Pak také řešíte, co vzít s sebou k jídlu. Požadavek na stravu při turistickém výšlapu je v podstatě jednoduchý: Musí dodat energii i živiny, ale zároveň by neměla příliš vážit a zabírat moc místa v batohu.
Nelátkové závislosti
Závislosti na procesech
V poslední době se v lékařských ordinacích vyskytují lidé s potížemi, které se nedají snadno zařadit. Lidé vykazují většinu příznaků závislostního chování, ale neužívají žádné látky, které byly popsané jako návykové.
Tato nesourodá skupina poruch představuje psychické závislosti, kdy na začátku dojde ke změně v prožívání člověka na základě příjemného prožitku, který souvisí s určitou činností. Postupně se vyvíjí neodolatelná touha po opakování chování, které směřuje k danému příjemnému prožitku.
Člověk se přestává ovládat a pokračuje v závislostním chování i přesto, že postupně narůstají nepříjemné následky.
Rozlišujeme tedy dva základní typy poruch se závislostní tematikou: látkové závislosti, které se projevují tím, že jsou lidé závislí na psychoaktivních látkách díky určitým patologickým procesům, jež jsou vyvolány těmito látkami v těle, a behaviorální závislosti, kdy se lidé chovají závisle ve vztahu k určitým aktivitám. Kromě pojmu behaviorální závislosti se používají také názvy nelátkové závislosti, nechemické závislosti, nedrogové závislosti, závislosti bez substancí nebo závislosti na procesech.
Typy nelátkových závislostí:
Závislosti na procesech sdružují velmi nesourodou skupinu, pokud jde o samotné chování (proces), na kterém je člověk závislý.
Jedná se o větší skupiny procesů, jako je například závislost na hazardu (gambling), závislost na internetu, závislost na jídle nebo závislost na sexu, ale v kontextu závislostí na procesech jsou popsány i takové kuriozity, jako závislost na pojídání mrkve, závislost na čokoládě, závislost na tělesném cvičení, na opalování nebo na podstupování nebezpečí.
Mezi behaviorálními závislostmi můžeme vyčlenit skupinu aktuálně uznávaných diagnóz, jako například patologické hráčství (gambling), kleptomanie (chorobné kradení), hypersexualita (jako závislost na sexu), závislost na jídle.
Ale ukazuje se, že závislost si lze vypěstovat v podstatě na jakémkoliv chování, které přináší uspokojení. Můžeme mluvit například o technologické závislosti (počítače, internet, hry, mobily, televize, hudba atd.
), závislosti na nakupování (oniomanie), závislosti na práci (workoholismus) a o sebepoškozování, ale existuje nepřeberné množství dalších možných aktivit, na kterých lze získat závislost.
Problémové (patologické) hráčství zahrnuje široké množství hazardních aktivit (elektronická herní zařízení, poker, loterie, losy, sázky a další).
Podstatná je porucha kontroly hráčského chování, zejména jde o vysokou intenzitu a vysoké finanční částky, vložené do hraní s následnými negativními důsledky pro hráče a okolí. Někdy člověk hraje s vidinou zisku, který nahradí všechny předcházející ztráty, jindy ho přitahuje vzrušení ze samotné hry.
Existuje kontinuum od rekreačního až k patologickému hráčství, rozdíl je především v intenzitě hraní (problémoví hráči hrají častěji a déle a více utrácejí).
Problémový nebo patologický hráč splňuje všech šest následujících příznaků: význačnost (hraní se stalo nejdůležitější aktivitou), změny nálady v souvislosti s hraním (mají povahu kopingové strategie), tolerance (prodlužování času, stráveného hraním, aby se dosáhlo stejné intenzity prožitku), abstinenční příznaky (neklid, agresivita, úzkost mizí, jakmile se zahájí hra), konflikty v souvislosti s hraním (ať už vnitřní, nebo mezilidské) a relaps (nedokáže být bez hraní, vrací se k němu, i když si dal předsevzetí, že už nebude hrát).
Závislost na internetu lze popsat jako nadměrné používání internetu (takové, které člověku přináší komplikace v různých oblastech života).
Negativní následky závislosti na internetu lze pozorovat ve čtyřech širších oblastech: studium a zaměstnání, duševní zdraví a sociální vztahy, tělesné zdraví, finanční ztráty (Více zde – proklik) Zdá se, že si člověk nevybuduje závislost na internetu obecně, ale spíše na konkrétních internetových aplikacích nebo webech. Mezi nejnávykovější aplikace nebo webové stránky patří ty, které umožňují obousměrnou komunikaci. Podle způsobu trávení času na internetu rozlišujeme tři typy závislosti:
– závislost na online hrách (většinou jde o online hry na hrdiny pro více hráčů, tzv. multiplayer RPG, například Word of Warcraft). Typické pro tyto hry je, že probíhají ve virtuálním fantazijním světě, kde se setkávají tisíce hráčů z celého světa.
Kdo byl závislý ještě před pandemií, tomu se přitížilo. Ať šlo o léky, alkohol nebo cigarety
„Vnímali jsme zvýšený zájem jak v ambulantní části, tak v žádostech o akutní hospitalizaci. Jejich počet převyšoval kapacitně naše možnosti s ohledem na omezení v souvislosti s covidem. Teď se situace pomalu normalizuje, ale pořád ještě přetrvává zvýšený zájem o naše služby,“ upozorňuje Popov.
Zaznamenal také zesílené problémy i mezi zdravotníky, kteří patří mezi rizikové skupiny:
„Také mezi zdravotníky jsou lidé, kteří mají problém s adiktologickými poruchami. Vnímali jsme, že se u nich větší psychická zátěž projevila i tímto způsobem.“
Problém jsou hlavně legální drogy
V české společnosti z pohledu lékařů přitom představují hlavní problém zejména legální drogy – tabák a alkohol.
„Z oblasti nelegálních drog se to týká kanabisových produktů. Problémy působené marihuanou jsou častější, ale jinak ty ostatní nelegální drogy jsou v porovnání s legálními okrajovou záležitostí,“ zdůrazňuje Popov a dodává:
„Tím to nechci nějak bagatelizovat. Závislost třeba na heroinu nebo pervitinu je samozřejmě velký problém. Ale těchto lidí je násobně méně ve srovnání s počtem lidí, kteří mají závažné zdravotní problémy související zejména s konzumací alkoholu.“
„Velkou skupinou závislých jsou také uživatelé tabáku. Pak jsou to uživatelé návykových léků zejména ze skupiny hypnotik, sedativ, léků proti úzkostem, především ze skupiny benzodiazepinů. To je dlouhodobý a mnohaletý problém České republiky,“ vyjmenovává Popov.
Tabák je droga číslo jedna, která v české populaci zabíjí a vede k nemocem nejvíc. Viktor Mravčík
To potvrzují i epidemiologická data, která zohledňují zdravotní zátěž návykových látek.
„Pokud jde o návykové látky a jejich příspěvek k nemocnosti a úmrtnosti populace, tak problém je především tabák. To je droga číslo jedna, která v české populaci zabíjí a vede k nemocem nejvíc,“ shrnuje Viktor Mravčík, který vede Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti (NMS) fungující pod Úřadem vlády ČR.
A uvádí konkrétní čísla: „Z těch přibližně 100 tisíc úmrtí v Česku za rok – necelých 20 tisíc lidí umírá v důsledku kouření. Pak je to alkohol, na který připadá zhruba 6 tisíc úmrtí za rok. Nelegální drogy způsobují odhadem přibližně 500 úmrtí ročně.“
Příležitostí uživatelé spotřebu snížili
Středisko NMS monitorovalo závislosti v průběhu první vlny pandemie. Průzkum ukázal prohlubující se rozdíly v užívání látek.
„U intenzivních uživatelů, kteří využívali například alkohol nebo taky sedativa a hypnotika, tedy uklidňující léky, a do značné míry i konopí, došlo během nouzového stavu spíše k nárůstu.
Zatímco u lidí, kteří patří mezi občasné uživatele, došlo spíše ke snížení.
To je poměrně zajímavý a závažný nález,“ vysvětluje Mravčík s tím, že v průběhu epidemických opatření tak u řady lidí vzrostla potřeba odborné pomoci.
Víc alkoholu
V případě alkoholu se navíc ukázal v loňském roce i celkový nárůst spotřeby.
„Máme data ze studie Státního zdravotního ústavu. Ukázalo se, že lidé, kteří pijí alkohol, měli průměrnou spotřebu v přepočtu na čistý líh 8,8 litrů v roce 2019. O rok později to bylo 9,5 litrů. To znamená nárůst 0,7 litru čistého lihu na osobu,“ říká Ladislav Csémy z Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ).
„Když jsme ta data rozebrali, tak se ukázalo, že nárůst se nejvíce týkal lidí, kteří pijí rizikově nebo škodlivě. Je to asi 18procentní část populace, která je nejvíce ohrožena problémy s alkoholem. My si tu změnu vysvětlujeme tím, že tito lidé, kteří byli zřejmě zvyklí řešit některé problémy alkoholem, v době zvýšené nejistoty a úzkosti k alkoholu sahali ve větší míře než dřív.“
Nárůst depresí a úzkostí
Z šetření NÚDZ vyplynulo, že v Česku v době pandemie výrazně narostlo množství psychiatrických poruch, jako jsou deprese, úzkosti a sklony k sebevražednosti. S tím může souviset i změna závislostního chování.
„V rámci tohoto výzkumu se také sledovalo, jestli se zvýšil počet osob, které splňují kritéria pro poruchy vyvolané alkoholem. Ukázalo se, že ne. Nicméně se ukázalo, že o 60 procent vzrostlo binge drinking, tedy pití nadměrných dávek alkoholu. To jsme potvrdili i v jiných studiích,“ pokračuje Csémy a dodává:
„Pokud jde o alkohol, v době covidu lidé změnili chování v tom smyslu, že část jich konzumaci omezila. Dokonce o několik procentních bodů narostla prevalence lidí, kteří abstinují. Nicméně část populace, která byla intenzivním konzumentem už předtím, svou spotřebu ještě zvýšila,“ uvádí Csémy,
Průměrná spotřeba cigaret rostla
Změny odborníci zaznamenali i v případě uživatelů tabáku.
„V posledních letech v Česku dochází k mírnému poklesu kuřáctví. V roce 2020 jsme měli 16,6 procent denních kuřáků v populaci, což je o několik procentních bodů méně než rok předtím.
Nicméně spotřeba cigaret v průměru vzrostla.
Ukazuje se tak, že v době stresů nikotin, který je velmi silnou návykovou látkou, zafungoval v tom smyslu, že silní kuřáci vykouřili těch cigaret víc,“ porovnává Csémy.
„Stále máme necelé dva miliony kuřáků, což je velké číslo. Ročně umírá přibližně 4500 lidí na rakovinu plic a devět z deseti případů je způsobeno kouřením. A to není jediná nemoc, kterou kouření způsobuje.“
Gambling online
Pandemie také vedla k omezení nabídky některých návykových produktů kvůli uzavření řady služeb i omezení společenského setkávání. S tím podle Viktora Mravčíka souviselo například omezené užívání nelegálních drog typu extáze nebo kokainu, které se využívají v rekreačním kontextu. Ale také gamblingu a jeho pokračující přesun na internet.
„Uzavřely se herny a kasina. V první vlně byly velmi omezeny sportovní soutěže, což souvisí s kurzovním sázením. Ale poptávka se přesunula do online prostředí. Ovšem vzhledem k tomu, že nárůst online trhu s hazardními hrami je dlouhodobý trend, tak je velmi těžké změřit, v jaké míře k tomu přispěl lockdown,“ říká Mravčík.
S tím souhlasí i Ladislav Csémy, který upozorňuje na velké meziroční rozdíly:
„V roce 2019 byl podíl online hraní hazardních her 32 procent, zatímco v roce 2020 to bylo 47 procent. Jde o velkou změnu, která byla způsobena nedostupností jiných forem v době lockdownu.
Nicméně vzhledem k omezení sportovních utkání Češi vsadili v loňském roce o 10 procent méně než rok předtím. Ale ta částka byla sama o sobě stejně dost vysoká.
Češi vsadili v roce 2020 do hazardu 393 miliard korun a stát z toho měl výnos 10 miliard.“
Sociální sítě a videohry
V souvislosti s internetem si adiktologové všímají také závislostního chování spojeného s různými digitálními službami, jako jsou sociální sítě a videohry. I tam se podle Viktora Mravčíka potvrdilo, že problém měli v době pandemie především ti, kteří je nadměrně využívali už předtím.
„Ti, kteří trávili na internetu více času už před epidemii, výrazně zvýšili množství času tráveného na internetu než lidi, kteří na internetu trávili času méně. Takže ta situace zase mohla zhoršit kontrolu užívání,“ srovnává Mravčík.
„Obecný trend posledních let je, že v adiktologických službách přibývají lidé trpící behaviorálními závislostmi. Hlavně jde o pacienty z řad dětí a adolescentů.
Hraní digitálních her a konzumace sociálních sítí je u nich v současné době výraznější problém než užívání návykových látek.
Totéž se děje ve skupině mladých dospělých, kde těchto závislostí přibývá, Chlapci spíše mají problém s trávením času u počítačových her a dívky na sociálních sítích.“
I pomoc je online
Na internetu ale také řada lidí se závislostní poruchou mohla najít pomoc. To podle Národní koordinátorky pro protidrogovou politiku Jarmily Vedralové patří k pozitivní lekcím pandemie.
„Adiktologická péče se samozřejmě může přenést do online prostředí, i když to nenahradí klasickou péči. Ale některým lidem to může naopak vyhovovat. Co se týče primární prevence, tak tam už to online umíme.
To bylo důležité v době, kdy byly děti doma.
Také jde o podporu pedagogů, protože formy rizikového chování se objevovaly a bylo potřeba nasadit intervence,“ uvádí Vedralová, která vede Odbor protidrogové politiky Úřadu vlády ČR.
Pandemie ale nicméně podle odborníků zvýraznila i slabá místa v adiktologické péči, což se podle monitoringu střediska pro závislosti NMS projevilo mimo jiné na detoxifikaci.
Lidi museli čekat. Detoxifikace je přitom první fáze odvykací léčby. Viktor Mravčík
„Monitorovali jsme dostupnost adiktologických služeb v průběhu nouzového stavu. V akutní fázi byla dostupnost omezená s tím, jak se omezovaly sociální kontakty. Zejména se to týkalo skupinových intervencí, což je v adiktologii poměrně významný prvek.
Také byl nedostatek detoxifikačních lůžek což je dlouhodobý problém. Lidi museli čekat a detoxifikace je přitom první fáze odvykací léčby. A to se potom projevilo nárůstem po nouzovém stavu.
Řada léčeb byla odložena a došlo na ně až loni v létě,“ podotýká si Mravčík.
Největší problém je asi v oblasti denních stacionářů. Petr Popov
Potvrzuje to i Petr Popov, který upozorňuje zejména na nedostatečné kapacity ambulantních služeb v Česku:
„Rezidenčních pobytových zařízení je v Česku relativně dost. Chybí nám akutní detoxifikační lůžka a zejména máme nedostatek ambulantních kapacit. Největší problém je asi v oblasti denních stacionářů. Situace bývá lepší ve větších městech.“
„Takže člověk, který by mohl profitovat z rychlé intervence i jen tou ambulantní formou, často takovou službu nenajde,“ uvádí Popov s tím, že situace se pak často zhorší a takový člověk pak musí být hospitalizován.
Vedle toho poukazuje také na „tristní“ nedostatek psychoterapeutů, jejichž zapojení bývá důležitější než farmakologická léčba.
Dopady budou dlouhodobé
Oslovení odborníci se ale shodují, že na zhodnocení toho, jak se pandemie a související opatření projevily na závislostních poruchách v Česku, je ještě brzy.
„Myslím si, že dopady se budou ještě dlouhodobě projevovat. To se týká i závislosti na lécích. Vše se zobrazí v delším časovém horizontu. Také mám pocit, že někteří lidé teď mají potřebu dohnat všechno, co nebylo. Takže je otázka, co udělá spotřeba návykových látek na různých party a společenských akcích,“ uvádí koordinátorka Vedralová.
Vyhledání adiktologické léčby bývá spojeno s určitým společenským stigmatem i nárokem na úplnou abstinenci. S ohledem na pandemii, která ukázala některé slabiny léčby, ale Ladislav Csémy zmiňuje další možné zdroje pomoci:
„V minulých letech byl hlavní proud léčby veden ve smyslu totální abstinence. To je samozřejmě nejvýhodnější. Pokud to někdo dokáže, tak je to pro jeho zdraví a rodinu to nejlepší. Nicméně se ukazuje, a zkušenosti ze zahraničí to potvrzují, že programy minimalizace škod je možné zavádět v mnohem větší míře než dosud. To se týká jak alkoholu, tak kouření.“
Ukazuje se, že programy minimalizace škod je možné zavádět v mnohem větší míře než dosud. To se týká jak alkoholu, tak kouření. Ladislav Csémy
„My jsme v rámci NÚDZ měli výzkumný projekt, který se zaměřoval na krátkou intervenci praktického lékaře lidem, kteří požívají alkohol. Ukázalo se, že rizikoví jedinci, kteří dostali personalizovanou radu od svého lékaře, dokázali ve velké míře snížit svou spotřebu alkoholu. A o to v podstatě jde,“ zdůrazňuje Csémy a vysvětluje:
„Asi těžko můžeme očekávat, že dokážeme zvrátit míru kuřáctví a spotřeby alkoholu ve společnosti ve velmi krátké době. Ale můžeme dosáhnout toho, že lidé si budou mnohem lépe uvědomovat, jaká zdravotní rizika jsou s tím spojená. Myslím, že musíme být otevření i těmto novým přístupům, které minimalizují škody.“
U cigaret se nabízí například přechod na zahřívaný tabák nebo elektronické cigarety. V případě konzumace alkoholu jde o snížení spotřeby na méně rizikovou míru.
To v některých případech doporučuje i Petr Popov:
„Omezení konzumace alkoholu může snížit nebo odstranit některá rizika. Také je to marker toho, jak na tom vlastně je. Tím nejzávažnějším ukazatelem je, pokud je dotyčný člověk objektivně schopen kontrolovaně užívat návykovou látku, v tomhle případě alkoholické nápoje.“
Objektivní kontrolované užívání látky znamená nejen to, že si to dotyčný myslí a snaží se o tom přesvědčit své okolí – a třeba je v tom dlouhodobě úspěšný.
„Jde o to, že to objektivně nepřináší žádné závažné problémy jemu i jeho okolí. Pokud je toho schopen, tak se dá uvažovat o tom, že stačí, aby zásadně omezil množství konzumovaného alkoholu. A může to přinést efekt.
Pokud ne, tak už je to spíš známka toho, že se jedná o závislost a měl by uvažovat o intervenci, která bude zahrnovat spíše abstinenci,“ uvádí Popov a varuje, ať lidé problémy se závislostí nepodceňují a řešení neodkládají.
„Pokud má člověk pocit, že má problém a dostává také často zpětnou vazbu od svého okolí a blízkých, tak už ho většinou má,“ říká lakonicky.
Pokud má člověk pocit, že má problém a dostává také často zpětnou vazbu od svého okolí a blízkých, tak už ho většinou má. Petr Popov
„Doporučil bych všem, kteří si kladou takové otázky, aby neváhali a vyhledali nějakou konzultaci. Dnes je k dispozici řada poraden, které fungují i online, včetně naší kliniky. Tam si můžou objektivizovat, jak vypadá jejich situace. Pak je to možné řešit méně intenzivním způsobem, který tolik nezasáhne do jejich běžného fungování,“ radí Popov.
Podle Viktora Mravčíka pandemie v neposlední řadě připomněla, že situace lidí, kteří mají problémy se závislostmi, jsou provázané s řadou dalších oblastí života. Proto se vyplatí k nim tak přistupovat.
„Je to kombinace problému v sociální situaci, bydlení, financích i duševním zdraví. Zase se ukázalo, že komplexní služby a péče podle toho co potřebují, typu case management, jsou důležité. To víme už dlouho. Dokud člověk není stabilizován sociálně a po stránce psychického zdraví, tak je léčba závislosti neefektivní nebo málo efektivní,“ dodává Mravčík.
Poslechněte si reportáž Štěpána Sedláčka.