Tisková zpráva V loňském roce onemocnělo klíšťovou encefalitidou 589 obyvatel České republiky. Hlášena byla i tři úmrtí mužů ve věku 51, 63 a 64 let. Nejvíce nakažených bylo již tradičně v Jihočeském kraji (103), v kraji Vysočina (75), Středočeském kraji (68) a v hlavním městě Praha (64).
Loňský rok byl poměrně netypický co do aktivity klíšťat, jarní vlna přišla opožděně kvůli dlouhotrvající sněhové pokrývce. Počet osob infikovaných klíšťovou encefalitidou v roce 2010 podle statistik EPIDAT Státního zdravotního ústavu dosáhl 589 hlášených případů, tři muži ve věku 51, 63 a 64 let zemřeli.
„V porovnání s předchozími lety je počet letošních nakažených mírně podprůměrné číslo. Je však nutno zdůraznit, že zejména roky 2006 a 2009 byly výrazně nadprůměrné v kontextu celého desetiletí. Neznamená to, že by z dlouhodobého hlediska byla klíšťová encefalitida na ústupu.
Výskyt onemocnění klíšťovou encefalitidou je ovlivňován řadou přírodních i společenských faktorů, které se neustále mění. V současné době je již prakticky celé území České republiky endemická oblast výskytu klíšťové encefalitidy, klíšťata se také posunují do vyšších nadmořských výšek.
Paradoxem zůstává, že zájem o očkování, které je jedinou účinnou ochranou proti tomuto onemocnění, stagnuje,“ komentuje statistiky doc. MUDr. Bohumír Kříž, CSc. ze Státního zdravotního ústavu.
Infikovaná klíšťata se vyskytují téměř po celé České republice.
Klíšťovou encefalitidou se tak můžete nakazit při rekreačních aktivitách v přírodě, na procházkách, při sportování (cyklistika, běhání, in-line brusle a další), venčení psa, sběru hub a lesních plodů, zahradničení atp. Nejvíce nakažených osob v roce 2010 bylo v Jihočeském kraji (103), v kraji Vysočina (75), ve Středočeském kraji (68) a v hlavním městě Praha (64).
„Všechna tato onemocnění byla zbytečná, protože se jim dalo předejít očkováním,“ říká MUDr. Václav Chmelík, primář infekčního oddělení Nemocnice České Budějovice, kde mají s klíšťovou encefalitidou bohaté zkušenosti. „Právě nyní, v chladných měsících roku, je ideální čas nechat se proti klíšťové encefalitidě očkovat,“ upozorňuje MUDr. Václav Chmelík.
V ČR je proočkováno 16 % lidí. Přitom informovanost veřejnosti o existenci účinné vakcinace je výborná, dosahuje 99 %. Pokud se obyvatel ČR zeptáte, jakou vakcínu znají, zmíní vakcínu proti klíšťové encefalitidě hned na druhém místě po tetanu.
Navíc máme hned za hranicemi výborný příklad, jak dostatečnou proočkovaností populace minimalizovat riziko nákazy − v sousedním Rakousku v posledních letech počet obyvatel infikovaných klíšťovou encefalitidou nepřesáhne sto případů ročně.
Rakousko je země srovnatelná s ČR co do počtu obyvatel, teplotního pásma i oblastí s vysokým výskytem klíšťové encefalitidy. Důvodem pro tak nízký počet nemocných tam je fakt, že proočkovanost našich jižních sousedů dosahuje 86 %.
Předseda České vakcinologické společnosti prof. MUDr. Roman Prymula, CSc., Ph.D., konstatuje: „Dokud lidé u nás nezačnou být zodpovědní za své zdraví a nenechají se proti klíšťové encefalitidě očkovat, k redukci výskytu tohoto onemocnění v populaci nedojde. Stále se budeme potýkat s jeho závažnými následky.“
Graf: Počet onemocnění klíšťovou encefalitidou v České republice v letech 2001−2010 Zdroj: adaptace z EPIDAT, Státní zdravotní ústav
Příznaky a průběh nemoci
Léčba příčin klíšťové encefalitidy (KE) v současné době neexistuje. Léčí se pouze příznaky onemocnění. Onemocnění může probíhat jako nehnisavý zánět mozkových blan či zánět mozku. K nákaze obvykle dochází v přírodě po přisátí infikovaného klíštěte, při odstraňování klíštat ze psů a koček nebo pitím nepasterizovaného mléka. Onemocnění klíšťovou encefalitidou mívá dvoufázový průběh.
V první fázi nemoci KE se objevují teploty s necharakteristickými příznaky (únavou, bolestmi hlavy, svalstva a malátností). Tyto počáteční příznaky se podobají chřipkovému onemocnění.
Poté se nemocnému na pár dní uleví a cítí se lépe, ale virus se zatím v těle množí. V druhé fázi nemoci se pacient může cítit daleko hůře, pokud již virus pronikl do mozku. Nastupují bolesti hlavy, závratě, malátnost a teplota.
V této fázi musí být pacient hospitalizován.
Při lehčím průběhu nemoci – meningitidě − virus postihuje především mozkové pleny. Dojde k poměrně rychlému ústupu potíží, pacient odchází z nemocnice za 2−3 týdny domů, potom následuje několikaměsíční rekonvalescence. Těžší forma nemoci, při které virus postihuje mozkovou tkáň, se nazývá encefalitida. Průběh onemocnění je daleko vážnější, zvyšuje se i procento vážných zdravotních následků.
Reklamní sdělení
Nejpříhodnější doba pro zahájení očkování je právě teď
Lidé by očkování neměli odkládat. Očkovat se lze celoročně, ale nejpříznivější období je v chladných zimních měsících. U nás nejpoužívanější vakcína FSME-IMMUN je v Rakousku úspěšně aplikována již od roku 1979. Právě na sledování u celé rakouské populace v letech 2000 až 2006 byla prokázána 99% ochrana u pravidelně očkovaných osob.
Klasické očkovací schéma vakcíny FSME-IMMUN 0,5 ml a 0,25 ml BAXTER pro zimní měsíce sestává z první dávky podané v den 0, druhé dávky podané za 1−3 měsíce a třetí dávky aplikované o 5−12 měsíců později.
Ochrany je dosaženo přibližně po 2 týdnech od podání druhé dávky. Toto schéma je vhodné aplikovat na podzim či v zimě, aby po podání druhé dávky v jarních měsících byli lidé pohybující se v přírodě chráněni.
Kdo se nestihne naočkovat přes zimu, může využít zkrácené schéma vakcíny FSME-IMMUN, které je vhodné pro použití během teplých měsíců. První vakcína je podávána v den 0, druhá dávka následuje za 2 týdny a třetí dávka za 5–12 měsíců. Imunity je i zde dosaženo přibližně po 2 týdnech od podání druhé dávky.
Jak u schématu pro chladné měsíce, tak u zkráceného schématu by mělo k prvnímu přeočkování dojít po 3 letech. V případě vakcíny FSME-IMMUN dále následují přeočkování každých 5 let. Výjimku tvoří lidé nad 60 let, kde se i pro další přeočkování doporučuje dodržovat 3letý interval. Cena jedné dávky vakcíny se pohybuje kolem 550 Kč.
Více informací o klíšťové encefalitidě a rizicích spojených s touto nemocí najdete na www.pozorkliste.cz nebo na bezplatné lince společnosti Baxter 800 202 010.
Výdej léčivého přípravku (vakcíny) je vázán na lékařský předpis. Vakcíny aplikuje lékař. Pečlivě pročtěte příbalovou informaci. Vakcíny nejsou hrazeny z prostředků veřejného zdravotního pojištění.
Objednejte se na očkování právě teď
Klíšťová encefalitida – riziko roste rychle, přístup k prevenci se mění pomalu
Nárůst nových případů o přibližně 25 % oproti loňskému roku – tak vypadá současný výskyt klíšťové encefalitidy v České republice.
Do konce června se jedná podle statistiky ISIN (Informační systém infekčních nemocí) již o 158 onemocnění oproti 119 ve stejném období loňského roku.
Jak jste na tom s ochrannými protilátkami a zda je na místě se nechat očkovat, zjistíte pomocí jednoduchého testu. Vybrat si můžete jedno z odběrových míst EUC Laboratoří po celé České republice.
Klíšťata jsou aktivní dříve a do pozdějších období roku, osídlují nové a již i výše položené oblasti. Na zhoršení situace se podílí deštivé počasí a mírné zimy.
Také počet dní v roce, kdy hrozí riziko nákazy, se oproti rokům minulým stále zvyšuje. V poslední době také roste popularita konzumace nepasterizovaného kravského, ovčího či kozího mléka a mléčných výrobků.
Pokud je zvíře infikováno, virus se uvolňuje do mléka a u člověka může dojít k nákaze.
K nejvážnějším rizikům po přisátí klíštěte patří onemocnění boreliózou a klíšťovou encefalitidou.
„Zatímco riziko boreliózy po přisátí klíštěte výrazně vzrůstá až po 24 hodinách, u klíšťové encefalitidy je virus přítomen přímo ve slinných žlázách klíštěte, přenos může být proto rychlý, a to v řádu hodin,“ vysvětluje MUDr.
Petr Podroužek, CSc., odborný ředitel EUC Laboratoří, a doplňuje: „Po návratu z výletu do přírody a nálezu klíštěte na těle, může již být člověk nakažen.“
Onemocnění klíšťovou encefalitidou postihuje mozkové blány a mozek. Může proběhnout relativně lehce, dokonce i bez zjevných příznaků, až po život ohrožující stavy, výjimečně i úmrtí.
Po jednom či dvou týdnech od nákazy se objeví příznaky podobné chřipce (zvýšená teplota, únava, bolesti hlavy, svalů a kloubů). Po malém odstupu dojde k druhé fázi onemocnění, kdy je zasažena centrální nervová soustava – objeví se vysoká horečka, bolesti hlavy, zvracení, ztuhnutí šíje, dezorientace.
Může dojít i k dlouhodobým či doživotním následkům – ochrnutí, poruchám rovnováhy, soustředění, spánku nebo k depresím.
Na rozdíl od boreliózy existuje proti klíšťové encefalitidě očkování. I když si lidé už začínají riziko uvědomovat a počet očkovaných, zvláště u mladších ročníků, stále roste, proočkovanost české populace je podle loňských údajů nízká – kolem 29 %.
Sousední Rakousko, které má se svými téměř 9 miliony obyvatel z okolních států nejvyšší proočkovanost (80 %), eviduje ročně zhruba asi pětinu onemocnění klíšťovou encefalitidou oproti České republice. Přitom české zdravotní pojišťovny na očkování významně přispívají.
Podávají se 3 dávky, k dispozici jsou dvě vakcíny.
„Očkování však nezanechává celoživotní imunitu, ochranné protilátky po očkování časem klesají. Hladinu ochranných protilátek v krvi je vhodné ověřit asi po pěti letech (u mladých lidí) a po přibližně třech letech (u padesátníků a starších). Bude-li nízká, je na místě se nechat přeočkovat,“ připomíná MUDr. Petr Podroužek, CSc.
Rychlost poklesu hladiny ochranných protilátek je velmi individuální. Zdravotnické laboratoře dnes běžně provádějí vyšetření a vyhodnocení hladiny ochranných protilátek typu IgG proti klíšťové encefalitidě i bez doporučení lékaře za přímou úhradu, cena v EUC Laboratořích činí 375 Kč + odběr u dospělého 48 Kč.
Pokud je hladina protilátek nedostatečná, je zapotřebí přeočkování.
Chci test na protilátky
autor:
MUDr. Petr Podroužek CSc.
autor:
MUDr. Petr Podroužek CSc.
Rozdíly proočkovanosti proti klíšťové encefalitidě u nás a ve světě
Vyčkejte prosím. Objednávka se zpracovává
Česká republika má pořád suverénně nejvyšší výskyt případů klíšťové encefalitidy z celé Evropské unie. Více případů infekce hlásí už jen Rusko. Tam se však daří výskyt nemoci v posledních letech i díky očkování redukovat.
Proočkovanost ruské populace v rizikových oblastech se pohybuje až na úrovni 72 %. Na alandských ostrovech patřících Finsku je proočkovanost až 65%, v Lotyšsku téměř 40 %.
V České republice má proočkovanost mírně stoupající charakter, podle posledních průzkumů z roku 2013 je na úrovni 23 % (GfK), na redukci případů to však zdaleka nestačí.
Pozitivní efekt vysoké proočkovanosti populace je známý již dlouhá léta ze sousedního Rakouska, nově je významně vidět i v zemích Pobaltí, kde došlo k meziročnímu poklesu hlášených infekcí.
Ohrožení jsou především mladší a starší ročníky
Nejvíc případů klíšťové encefalitidy se v loňském roce vyskytlo v Evropě ve věkové kategorii 45 – 64 let, hned na druhém místě byla kategorie seniorů nad 65 let věku, ve které je však proočkovanost nejnižší.
Případy úmrtí následkem této infekce hlásili vedle České republiky ještě i Litva, Rakousko a Německo. Jednalo se o neočkované osoby. Tato infekce se však vyskytuje i v dětském věku, každoročně v ČR více než 130 případů.
U velké části postižených dětí způsobuje virová meningitida následné dlouhodobé poruchy koncentrace, poruchy paměti, nespavost, chronické bolesti hlavy, vedoucí k zhoršení prospěchu ve škole.
Letos se očekává nárůst případů
V loňském roce byl na mnoha místech ČR sníh ještě o Velikonocích, vyskytovaly se povodně, léto bylo horké a suché – to vše klíšťatům nevyhovuje. Přesto jsme pozorovali meziroční nárůst případů klíšťové encefalitidy téměř o 10 % na 625 potvrzených případů. Letošní mírná zima určitě přispěje k tomu, že riziko nákazy bude ještě větší.
Onemocnění hrozí i osobám cestujícím do našich zemí
Klíšťová encefalitida se stává i nemocí cestovatelů. V rizikových oblastech se nakazilo již několik turistů bydlících v neendemických oblastech.
Jsou známé případy turistů pocházejících z Francie, USA, Kanady, Holandska, Belgie, Velké Británie, Austrálie nebo Japonska nakažených v Rakousku, Německu, Švédsku, Finsku, pobaltských zemích a dokonce u jednoho Angličana i v České republice.
Odhaduje se, že importované případy se v Německu podílejí na celkovém počtu infekcí hlášených až z 10 %. Z deseti zemí s největším přílivem zahraničních turistů patří polovina mezi země s výskytem klíšťové encefalitidy, na prvním místě je Francie.
Nově bylo potvrzené zařazení Bulharska mezi endemické země s případy infekce i v okolí Blagoevgradu, Plovdivu a Burgasu. Rizikové oblasti přibývají i na severním, středním a jižním Slovensku a dokonce i na západě Slovinska. V loňském roce se na Slovensku vyskytlo i 11 alimentárních případů po konzumaci nepasterizovaného mléka a mléčných výrobků. V České republice jich bylo za stejné období 5.
Buďte opatrní při domácí turistice
Platí to i v rámci jednotlivých zemí – obyvatelé méně rizikové části se často nakazí na dovolené v jiné části vlastní země. Až 66 % Němců a polovina Rakušanů stráví alespoň jednu dovolenou v roce v jiné části své země. Jen v Německu je přitom známých 141 rizikových oblastí.
Nadále se rozšiřují ohniska nákaz na severu Evropy, včetně tří Skandinávských zemí. Případy infekce např. přibývají kolem hlavního města Švédska Stockholm. Nemoc proniká podél údolí řek i do alpských částí Rakouska (Tyrolsko, Salzburg), z přilehlých oblastí Švýcarska směrem na západ a na jih (až k Lausanne) a do východní Francie, kde se předtím nevyskytovala.
Rizikové oblasti se neustále zvětšují
Na rozšiřování přírodních ohnisek nákazy se podílí ptactvo, divoká i domácí zvířata (dobytek, kozy). Infekci přenáší nejen dospělé klíště, ale i nižší stádium tzv.
nymfa, kterou na těle lehce přehlídneme. V mnoha oblastech je počet nymf v přírodě mnohem vyšší než dospělých klíšťat.
I proto si nemalá část trvale postižených pacientů není vědoma předchozího přisátí klíštěte.
Jako rizikové jsou charakterizovány např. kempování, lezení, ale i hraní golfu nebo pití nepasterizovaného mléka. Z principu přenosu nemoci však stačí jen vystoupit z auta do trávy.
K nejrizikovějším skupinám s nejvyšším výskytem trvalých následků patří senioři bydlící na stejném místě celý život, kteří nejsou ochotní reagovat na rozšíření klíšťat očkováním. Argument: „dělal jsem to stejné celý život“ je potom lichý.
Člověk se měnícím podmínkám musí přizpůsobovat, využívat ke své ochraně možnosti moderní medicíny. Vitamín B ani česnek nepomohou. Ani repelent nemusí stačit. Klíště se zachytí na oblečení a podleze přes jeho okraj.
I proto klíšťata nacházíme v podpaží, v podkolení jamce nebo dokonce pod spodním prádlem.
„Sběrači“ klíšťat jsou domácí mazlíčci, zejména pejsci a kočky. Ti je mohou klíště nechtěně přinést až do ložnice. Klíště mohou získat ve vysoké trávě, v příměstských parcích a dokonce místy i v městské zeleni.
Světová zdravotnícká organizace (WHO) doporučuje očkováníSvětová zdravotnická organizace doporučuje v oblastech s vysokým výskytem klíšťové encefalitidy, kam spadá i ČR, očkování všem věkovým kategoriím.
Očkovat lze od 1 roku věku neomezeně, dokud je člověk schopen pohybu v přírodě, u řeky, na zahradě nebo v městské zeleni. Největší riziko závažných trvalých následků je ve věkové kategorii nad 60 let věku.
U nás dostupné vakcíny chrání i před sibiřským a dálné východním typem klíšťové encefalitidy.
Následky nemoci mohou být nezvratné
Proti viru klíšťové encefalitidy neexistuje žádný specifický lék. Léčí se jen příznaky např. horečka, zánět a otok mozku. A tak se stává, že v průběhu hospitalizace na jednotce intenzivní péče se zdravotní stav nemocné osoby neustále zhoršuje.
Z nemocnice tak pacient někdy odchází v horším stavu, než do ní dorazil. Doživotní následky po prodělané infekci zahrnují obrny končetin, hluchotu, slepotu, deprese, problémy s jemnou motorikou prstů, vynechávání paměti a další nepříjemné neuro-psychiatrické obtíže.
Ze všech případů klíšťové encefalitidy se ve statistikách objeví jen ty nejtěžší případy. Mírné formy infekce většinou unikají záchytu.
Z těch případů, které se vzhledem k vážnému průběhu podaří diagnostikovat, končí s dlouhodobými následky více než polovina postižených.
Doc. MUDr. Rastislav Maďar, Ph.D.Odborný garant center očkování a cestovní medicíny AvenierČlen Evropské pracovní skupiny pro klíšťovou encefalitidu
Prezident Koalice pro podporu očkování
Chcete se poradit s odborníkem na očkování a cestovní medicínu?Rezervujte si termín konzultace jednoduše online!
Souhlasím Více informací
Tento web ke své funkčnosti používá cookies. Pokračováním v prohlížení vyjadřujete souhlas s jejich používáním.
Klíšťová encefalitida může skončit i smrtí. Kdy a za kolik se nechat očkovat?
Počtem nakažených se nám nejvíce přibližují Německo a Švédsko, vysoký výskyt je také v pobaltských zemích a ve Slovinsku. S oteplováním dochází v Evropě k přesunu klíšťat z nížinných oblastí do výše položených nadmořských výšek nad 600 m.n.m, kde se předtím tak často nevyskytovala. Přílišné horko ani sucho totiž přenašečům klíšťové encefalitidy nevyhovuje.
Klíšťata začínají být aktivní, pokud už nemrzne a teploty se vyšplhají nad pět stupňů. To znamená, že už nyní je můžete v přírodě potkat. Rizikové pak budou zejména dny, kdy se ještě oteplí. Loni byla jejich aktivita největší na přelomu května a června.
Očkuje se jen čtvrtina obyvatel
Nejjistější formou prevence klíšťové encefalitidy je očkování, které se aplikuje celoročně a přispívají na něj zdravotní pojišťovny. „Vysokou míru ochrany zajistí již první dvě dávky vakcíny aplikované v intervalu 2 týdnů až 3 měsíců.
V loňském roce byl zaznamenaný výrazný nárůst počtu nakažených od 35 let věku, očkovat by se proto měli hlavně dospělí ve středním a především starším věku, kdy je prognóza nemoci horší s vyšším výskytem trvalých následků,“ radí docent Rastislav Maďar, člen Mezinárodní expertní skupiny pro klíšťovou encefalitidu a odborný garant center očkování a cestovní medicíny Avenier.
V roce 2018 bylo v České republice zaznamenáno 712 případů klíšťové encefalitidy, což je nejvíce za posledních sedm let.
Prevenci formou očkování u nás využívá pouze 25 procent populace, zatímco v sousedním Rakousku je to zhruba 85 procent a v Německu 43 procent.
„Klíšťata jsou aktivní, jakmile průměrná teplota stoupne nad pět stupňů Celsia a skončí přízemní mrazy,“ říká Hana Roháčová, primářka Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice Na Bulovce v Praze.
Proč je očkována pouze čtvrtina obyvatel? V naší zemi existuje velký rozdíl mezi informovaností obyvatel o dostupnosti očkování a počtem těch, kteří tuto metodu prevence klíšťové encefalitidy skutečně využívají.
Mezinárodní průzkum z loňského roku ukázal, že důvodem nízké proočkovanosti je mimo jiné stále přetrvávající pocit, že se nás klíšťová encefalitida netýká, protože se nenacházíme v rizikové oblasti.
Přitom Česká republika patří k zemím s nejvyšším výskytem případů v Evropě.
„Klíšťata mají v oblibě vlhké prostředí smíšených lesů, trav a podobně. Mohou se však vyskytovat také na okrajích měst nebo i v městské zástavbě, obecně tam, kde jsou parky a zeleň,“ vysvětluje primářka Hana Roháčová.
Pro přenos této nebezpečné nemoci navíc ani není podstatné, jak dlouho je klíště přisáté, nakazit se tak můžete hned. „Virus se totiž na rozdíl od lymské boreliózy přenáší rychle a nelze léčit antibiotiky,“ varuje doktorka Roháčová.
A dodává, že se mohou pouze tlumit projevy nemoci (horečka, bolest hlavy, zvracení, zmírnění otoku mozku apod.). Následkem klíšťové encefalitidy může být i smrt.
Kolik přispívají pojišťovny?
Očkování proti klíšťové encefalitidě sice není hrazeno, ale pojišťovny na něj v Česku přispívají v rámci preventivních programů až do výše 1 500 korun ročně (jedna dávka stojí okolo 800 Kč). S očkováním proti klíšťové encefalitidě je možné začít kdykoli v průběhu roku.
Zimní měsíce umožňují využít základní očkovací schéma, kdy se druhá dávka aplikuje 1 až 3 měsíce po první dávce (ochranný efekt se dostavuje 14 dní poté) a třetí za dalších 5 až 12 měsíců. Na jaře a v letních měsících je možné využít tzv. zkrácené vakcinační schéma.
Účinnost vakcíny není celoživotní, doporučuje se přeočkování po třech letech a v dalším období pak po třech až pěti letech podle věku očkovaného a použité vakcíny.
Všeobecná zdravotní pojišťovna přispívá částkou 500 korun, dětem do věku 17 let až 1000 korun, Vojenská zdravotní pojišťovna České republiky dává 500 korun dospělým, Česká průmyslová zdravotní pojišťovna přispívá dětem do 17 let (včetně) až 1 500 Kč, dospělým (od 18 let) až 1000 Kč, Oborová zdravotní pojišťovna přispívá až 300 Kč (prostřednictvím programu VITAKARTA můžete získat částku až do výše plné úhrady očkování včetně aplikace), maminky, těhotné a novorozenci mohou využít kredit až 1300 Kč.
Zaměstnanecká pojišťovna Škoda dává 1500 Kč (500 Kč na každou dávku včetně přeočkování), Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR přispěje částkou až do výše 500 Kč a Revírní bratrská pokladna-zdravotní pojišťovna až 1000 Kč, navíc nabízí možnost navýšení limitu finančního příspěvku na očkování pro děti a mládež do 18 let sloučením limitu finančního příspěvku od rodičů a přátel (maximálně 9 osob).
Jak příspěvek získat? Naočkujte se u svého praktického lékaře, pediatra nebo v očkovacím centru. Nechte si potvrdit aplikaci vakcíny, nejlépe do očkovacího průkazu. Uschovejte doklad o zaplacení vakcíny a ten pak nárokujte u své zdravotní pojišťovny.
Vzhledem k tomu, že částka příspěvku se většinou vztahuje na kalendářní rok, je možná si očkování naplánovat tak, abyste využili maximum. například u VZP byste tak měli 500 korun na první i poslední dávku – pokud se nenecháte očkovat v jednom, ale ve dvou letech. Cena jedné dávky je zhruba 800 korun.
Autor: Alžběta Javorková
Případů klíšťové encefalitidy přibývá. Je vhodný čas na očkování
2.2.2019 | #Pojištěnci
Klíšťová encefalitida je nebezpečné virové onemocnění, postihující nervový systém. Až u sedmi procent nemocných zanechává trvalé následky a v některých případech může končit úmrtím.
Přestože České republice dlouhodobě náleží prvenství v počtu nově nemocných za rok, průměrná proočkovanost se v naší zemi pohybuje pouze kolem 30 %. Přitom právě očkování doporučují lékaři jako nejvhodnější formu prevence neboť proti klíšťové encefalitidě neexistuje žádný účinný lék. Léčba je pouze symptomatická.
Očkování není hrazeno z veřejného zdravotního pojištění, ale ZP MV ČR vám na něj přispěje z fondu prevence. Loni svým klientům na toto očkování vyplatila 19,4 milionu Kč. Příspěvek využilo přibližně 37 000 klientů pojišťovny.
„ZP MV ČR poskytuje svým klientům v rámci fondu prevence příspěvky na různé typy očkování včetně klíšťové encefalitidy. Výše příspěvku v letošním roce je 500 Kč, u dětí pak až 1000 Kč,“ uvedla mluvčí ZP MV ČR Hana Kadečková.
Od roku 2016 odborníci zaznamenávají nárůst nemoci. Zatímco v roce 2016 bylo zaznamenáno 565 onemocnění, na konci roku 2018 bylo diagnostikováno téměř 700 nových případů.
Ideální čas na očkování
Odborníci doporučují zahájit vakcinaci v chladnějších měsících roku. Aby byli pacienti chráněni již během letošní klíšťové sezony, je vhodné začít s očkováním v nejbližších dnech.
Nejčastější výskyt klíšťat připadá na přelom května a června. Účinnost vakcíny proti klíšťové encefalitidě přesahuje 99 %.
Průběh očkování se skládá z aplikování tří dávek a je možné ho podstoupit u praktického lékaře či v očkovacím centru.
Po první dávce následuje s odstupem 1 až 3 měsíců aplikace druhé dávky, přičemž u 98 % populace se již v tento moment vytváří účinné protilátky. Přeočkování v podobě třetí dávky následuje tři čtvrtě až celý rok po absolvování druhé aplikace.
Ráj klíšťat
Infikovaná klíšťata se vyskytují ve všech regionech České republiky, a to nejen na loukách a v lesích, jak se mnozí často mylně domnívají, ale stále častěji také v městských parcích.
Za ohniskové lokality odborníci dlouhodobě označují oblast jižních Čech, Podyjí a Posázaví. V posledních letech je však zřejmé rozšíření tohoto onemocnění i do oblastí s vyšší nadmořskou výškou, např.
severozápadních Čech či severní Moravy.
Pozor na klíšťata. Přibývá případů klíšťové encefalitidy i boreliózy
Aktivita klíšťat je na nejvyšším stupni
Foto: Novinky
Případů lidí, kteří se nakazí klíšťovou encefalitidou, přibývá. V červenci se počet nakažených zvýšil na 366, to je o 69 případů více než v loňském roce. Jde o nejvyšší počet nakažených v období od ledna do července za posledních 9 let.
Nejhorší situaci zatím SZÚ eviduje v jižních Čechách, kde se jenom v červnu a v červenci nakazilo 79 lidí. „V minulém týdnu přibylo dalších 10 případů klíšťové encefalitidy. Té je v kraji 87 případů. Vloni jsme ke stejnému datu evidovali 41 případů, letošní výskyt je tedy více než dvojnásobný,“ uvedla ředitelka Krajské hygienické stanice (KHS) Jihočeského kraje Kvetoslava Kotrbová.
Největší výskyt klíšťové encefalitidy pak jihočeští hygienici evidují na Českobudějovicku, kde je hlášených už 32 potvrzených případů. 15 případů je pak na Českokrumlovsku a 12 na Táborsku.
Klíšťata v Praze nemají encefalitidu, zjistili hygieniciDomácí
Mimo klíšťové encefalitidy zaznamenávají odborníci i nárůst pacientů s lymskou boreliózou. Tou se letos zatím nakazilo o 111 lidí více než loni. I u tohoto onemocnění evidují hygienici nejvíce nakažených na jihu Čech.
„Od minulého týdne přibylo 13 potvrzených případů lymeské boreliózy. V kraji evidujeme 226 případů. Vloni ve srovnatelném období to bylo o třináct případů méně,“ dodala epidemioložka českobudějovické KHS Jitka Luňáčková.
| Počet případů klíšťové encefalitidy a lymské boreliózy od ledna do července (zdroj: SZÚ) | ||||||||||
| 2020 | 2019 | 2018 | 2017 | 2016 | 2015 | 2014 | 2013 | 2012 | 2011 | |
| Klíšťová encefalitida | 366 | 297 | 312 | 249 | 274 | 169 | 264 | 225 | 244 | 366 |
| Lymská borelióza | 1821 | 1710 | 1864 | 1545 | 1823 | 1357 | 1838 | 1695 | 1418 | 1895 |
Podle Českého hydrometeorologického ústavu platí v současnosti na území České republiky středně velké riziko aktivity klíšťat. Podle hygieniků by však měli být lidé stále opatrní, a to především při pobytu v přírodě.
„Doporučujeme použití repelentů, a to i opakovaně v průběhu dne, nelehat a nesedat si v porostech především na okrajích lesů a nevstupovat do hustých křovin a vysoké vegetace především kolem vodních toků a ploch,“ radí epidemioložka Luňáčková.
Do přírody jen s repelenty a nelehat do trávy, upozorňují hygieniciDomácí
Důležitá je pak i kontrola těla. „Pro přenos infekční dávky stačí u borrelií dvě hodiny, proto je důležité brzké objevení a správné odstranění přisátého klíštěte,“ vysvětluje Kotrbová s tím, že když se lidé vrátí z přírody domů, měli by se kompletně převléct, osprchovat a dobře prohlédnout.
„Pokud lidé naleznou přisáté klíště, je třeba jím netočit, ale opatrně viklat vydezinfikovanou pinzetou, až se pustí a ránu pak důkladně vydezinfikovat. V případě příznaků je třeba kontaktovat lékaře,“ doporučuje ředitelka jihočeské KHS.
Lymská borelióza a klíšťová encefalitida patří mezi dvě nejzávažnější onemocnění přenášené klíštětem. Proti klíšťové encefalitidě neexistuje léčba. Léčí se pouze příznaky.
„Onemocnění se projeví v první fázi po jednom až dvou týdnech od přisátí zvýšenou teplotou či horečkou, malátností, bolestmi hlavy či kloubů,“ komentuje projevy nemoci primář infekčního oddělení Nemocnice České Budějovice Aleš Chrdle.
V druhé fázi pak nastoupí vysoké horečky a příznaky napadení centrálního nervového systému, které se projevují silnými bolestmi hlavy, závratěmi, poruchami spánku, dezorientací a svalovým třesem. Průběh nemoci je u řady pacientů velmi vážný, někdy může dokonce skončit smrtí.
Odborníci tak lidem doporučují se proti nemoci naočkovat. „U klíšťové encefalitidy je virus přítomen přímo ve slinných žlázách klíštěte, přenos může být proto rychlý, a to v řádu hodin,“ vysvětluje odborný ředitel laboratoří EUC Petr Podroužek s tím, že při nálezu klíštěte, může být člověk už nakažený.
Očkování ale nezanechává celoživotní imunitu, ochranné protilátky po očkování časem klesají. „Přeočkovat by se lidé měli vždy po 3-5 letech, záleží na typu vakcíny,“ popisuje pro Novinky Veronika Baštýřová z laboratoře Protean s.r.o.
Naopak lymská borelióza má o něco lehčí průběh. Na její léčbu většinou lékaři nasadí antibiotika. Nemoc se ale musí včas odhalit, jinak může dojít k poškození centrálního nervového systému a někdy také srdce. Pacienti mají většinou zvýšenou teplotu a na místě přisátí klíštěte se objeví červená tečka s možným vybledlým středem.
Proti borelióze zatím není očkování. Nadějnou vakcínu zkoušeli před nedávnem českobudějovičtí vědci a prokázali stoprocentní účinnost. Stále ale není jisté, jestli vakcína půjde na trh. Vše bude záležet na financování dalšího výzkumu.
Hlavní zprávy
Aktivita klíšťat stoupá. Případů encefalitidy přibylo oproti loňsku zhruba o čtvrtinu
Větší klíšťata z ciziny jsou aktvinější, ale nesvědčí jim česká krajina
Odborníci evidují také cizí druhy klíšťat, které jsou do Česka zavlečené například ptáky z jižní Evropy nebo Afriky. Tato klíšťata však pro lidi nepředstavují větší nebezpečí než ta tuzemská.
„Toto klíště (zavlečené) je aktivní, má dokonce i oči. To za vámi skutečně třeba i deset minut poběží. V naší vegetaci ale není pro toto klíště úplně terén,“ řekl výzkumný pracovník Parazitologického ústavu Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích Jan Perner.
Fakta
- Virové onemocnění napadající mozek a mozkové blány
- Nemoc může mít podobu jen lehkých bolestí hlavy a zvýšené teploty, hrozí ale i těžký průběh spojený s prudkými bolestmi hlavy, vysokými horečkami, dezorientací, poruchami motorické koordinace, ztuhnutím šíje atd. Při těžkém průběhu může dojít k úmrtí nebo k dlouhodobějším či doživotním následkům v podobě ochrnutí, poruchám soustředění, snížení intelektuálního výkonu.
- Hlavní přenos se odehrává prostřednictvím infikovaných klíšťat. Relativně účinnou prevencí je očkování.
Těchto větších klíšťat si člověk podle Pernera snadněji všimne a zbaví se jich dříve, než se stihnou přisát. Častěji se tak objevují na hospodářských zvířatech, pro která však nepředstavují žádné nebezpečí. „Nebezpečné viry nevyvolávají žádné onemocnění u těchto zvířat, virus se tam maximálně pomnoží, ale žádné symptomy nevyvolává,“ dodal.
V nemocnicích končí hlavně pacienti s encefalitidou
Více případů nemocných potvrzují také nemocnice v Česku, zejména ty v jižní části republiky. „Máme hospitalizovaných osm pacientů s klíšťovou encefalitidou. Minulý týden jich tu bylo patnáct,“ řekl primář infekčního oddělení českobudějovické nemocnice Aleš Chrdle.
Nemocnice v Českých Budějovicích naopak nemá hospitalizovaného žádného pacienta s boreliózou, která podle Chrdleho není tak závažná jako encefalitida. Tvrdí však, že lidé mají stále větší strach právě z lymeské boreliózy.
Fakta
- Borelióza je typické onemocnění přenosné ze zvířete na člověka. Poprvé byla popsaná v městečku Old Lyme ve státě Connecticut v USA. Zde je jejím původcem spirocheta Borrelia burgdorferi. V Evropě k tomuto druhu přistupují další dva – Borrelia afzelii a Borrelia garini.
- V přírodě napadá hlavně hlodavce, ale i vysokou zvěř a některé ptáky. V přenosu se pak uplatňují pouze klíšťata. Aby se nákaza přenesla na člověka, musí být klíště maximálně milimetr veliké a přisáté alespoň 24 hodin. Jiný krev sající hmyz proto nemoc nepřenáší, protože se přisaje pouze na krátkou dobu.
- Prvním příznakem onemocnění je šířící se červená skvrna s blednoucím středem v okolí kousnutí. Objevují se i nepříliš specifické příznaky, jako je horečka, bolesti svalů, únava. Chřipku připomínající příznaky se však nemusejí objevovat ve všech případech.
- Pokud onemocnění zůstává neléčeno, postihuje nervovou soustavu, srdce či klouby. Některým z těchto komplikací bývá připisován autoimunitní původ, spuštěný imunitní reakcí namířenou proti infekci.
- Proti borelióze neexistuje očkování. Léčí se antibiotiky. K přenosu z klíštěte na člověka dochází asi u pěti procent lidí.
Na jednotkách intenzivní péče většinou končí pacienti, kteří se nakazili encefalitidou. Jde o nemocné, u kterých jsou ohroženy základní životní funkce nebo jsou v bezvědomí a je potřeba je monitorovat. Většina pacientů však zůstává na standardním lůžkovém oddělení.
Lékaři někdy evidují i případy, kdy se člověk nakazí jak lymeskou boreliózou, tak i klíšťovou encefalitidou. „Léčíme obě nemoci tak, jak jsme zvyklí je léčit. Snažíme se zjistit, zda se to projevuje tím, že lidé mají těžší průběhy, zatím to ale tak nevypadá,“ uvedl Chrdle.
Očkování zatím existuje pouze proti klíšťové encefalitidě, vědci z českobudějovického Biologického centra už ale spolupracují s americkými odborníky na vzniku očkovací látky proti lymeské borelióze. V tuto chvíli vědí, že vakcína funguje, látku však ještě čeká další testování.
MEDICINA.cz – Encefalitida
Klíšťovou encefalitidu zastaví zima jen na čas
Ke konci listopadu 2020 se v České republice nakazilo klíšťovou encefalitidou 811 lidí, tedy více než za celý loňský rok, kdy se jednalo o 774 případů.
Počet pacientů s tímto závažným onemocněním, u kterého může dojít k celoživotním následkům, roste již pět let po sobě. Ačkoliv je Česká republika zemí s nejvyšším počtem případů, využívá možnost očkování jen 29 % populace. Na současnou skutečnost upozorňuje MUDr.
Dita Smíšková, Ph.D. z Kliniky infekčních nemocí z Nemocnice Na Bulovce.
Proč očkování proti meningokokovým infekcím neodkládat
Nepovinných očkování dnes existuje celá řada a je často velmi těžké rozhodnout se, které očkování a kdy zvolit. O to těžší je situace při rozhodování za svého potomka – ať už je malý, nebo v raně dospělém věku. U očkování proti některým nemocem je váhání pochopitelné.
Následky těchto nemocí mohou být tragické a očkování je jedinou specifickou prevencí.
Přesně k takovým infekčním nemocem patří invazivní meningokoková onemocnění, jejichž původcem je bakterie Neisseria meningitidis, kterou se lze nakazit podobně jako chřipkou či rýmou – kapénkovou infekcí.
Pokud se onemocnění rozvine, postupuje velmi rychle a nejčastěji se projevuje jako zánět mozkových blan (meningitida), nebo otrava krve (sepse). I přes včasnou lékařskou péči mohou být následky závažné. Celosvětově postihuje kolem půl milionu lidí ročně.
Ačkoliv se veřejnost setkává s pojmy klíšťové encefalitidy a borreliózy relativně často, mnoho lidí nemá o klíšťové encefalitidě správné informace.
Průzkum z minulého roku například ukázal, že každý druhý si chybně myslí, že je možné klíšťovou encefalitidu léčit antibiotiky (což není možné vzhledem k jejímu virovému původu).
Přitom procento výskytu klíšťové encefalitidy je v ČR nejvyšší ze všech evropských zemí, na jejichž území se nakažená klíšťata vyskytují.
Meningokokové infekce – fakta a mýty o nemoci
Invazivní meningokové infekce patří mezi nejrychleji probíhající onemocnění infekčního původu. Způsobuje je bakterie Neisseria meningitidis, která se přenáší kapénkami tak jako rýma, nebo chřipka.
Nejčastějším projevem této nákazy je zánět mozkových blan (meningitida), nebo otrava krve (sepse).
Důsledky bývají tragické – až 30% končí smrtí nebo závažnými trvalými následky jako je ztráta sluchu, amputace končetin, zjizvení kůže, deprese, epilepsie atd. Jak tuto nemoc poznat a jak se jí bránit?
Klíšťová encefalitida a lymeská borrelióza
Klíšťová encefalitida a lymeská borrelióza jsou dvě častá onemocnění přenášená klíšťaty. Jejich výskyt v České republice je plošný a k přisátí infikovaného klíštěte může dojít v kterémkoliv kraji. Obě onemocnění mohou zanechat dlouhodobé následky, a proto mají preventivní opatření v obou případech značný význam.
Sezóna aktivity klíšťat se prodlužuje
Celosvětově je každým rokem hlášeno okolo 10 až 15 tisíc případů onemocnění klíšťovou encefalitidou. V České republice je její výskyt dokonce nejvyšší v celé EU. Rizikové oblasti výskytu infikovaných klíšťat se přitom neustále zvětšují.
Loni v červenci bylo například zaznamenáno první lokální onemocnění klíšťovou encefalitidou na území Nizozemska. Vlivem mírné zimy (teplota nad 5 °C) se navíc sezóna aktivity klíšťat prodlužuje.
Možnou prevenci proti klíšťové encefalitidě představuje očkování, které lze absolvovat kdykoliv během roku.
Něco, co o klíšťatech možná nevíte
Většina z nás se před rizikem chycení klíštěte chrání převážně v období letních prázdnin. Hlavní sezóna výskytu klíšťat je ale na jaře a na podzim. Při vysokých teplotách zalézají klíšťata pod zem, naopak nejraději mají vlhko. Málo kdo ví, že začínají být aktivní již při 5° C.
Prevence nemocí přenášených klíšťaty a hmyzem sajícím krev
Klíšťata a krevsající hmyz způsobují lidem a zvířatům nejen nepříjemné ranky na kůži, ale hrají i významnou roli v přenosu původců virových, bakteriálních a protozoárních onemocnění. Z infekcí, které jsou přenášeny klíšťaty, jsou např.
lymeská borrelióza, klíšťová encefalitida, anaplazmóza, ehrlichióza, babesióza, Q horečka či tularémie. Např. v případě borreliózy jsou ročně hlášeny tisíce případů, klíšťové encefalitidy stovky.
(Přesná čísla lze nalézt na webu Státního zdravotního ústavu (www.szu.cz).
Klíšťová encefalitida byla objevena v České republice
Souvislost mezi klíšťovou encefalitidou a přisátím klíštěte byla prokázána až ve druhé polovině 40. let minulého století. Poprvé byl virus klíšťové meningoencefalitidy popsán na území Čech a Moravy. I proto se nemoci nejprve říkalo československá klíšťová meningoencefalitida. Každoročně se u nás nakazí několik stovek osob.
Evropská klíšťová encefalitida
Virus klíšťové encefalitidy (ang. tick-borne encephalitis virus, TBEV), původce stejnojmenného závažného onemocnění, je na našem území přenášen především klíšťaty Ixodes ricinus. Člověk se nejčastěji nakazí po přisátí infikovaného klíštěte nebo alimentární cestou po požití nepasterizovaného mléka a mléčných výrobků.
Příkladem může být aktuální lokální epidemie klíšťově encefalitidy (TBE) v Košicích, na niž upozorňuje Státní zdravotní ústav (www.szu.cz) . Zde bylo registrováno 32 osob, které se nakazili po konzumaci ovčích sýrů. Obecně se spekuluje i o přenosu viru z neočkované matky na dítě při kojení.
Inkubační doba onemocnění kolísá mezi 7 – 14 dny při nákaze získané klíštětem, u alimentárního přenosu se doba může zkrátit na pouhé dva dny.