Čajový herbář 1. část – vše o zdraví

Herbář sloužil již od středověku jako pomůcka na určování jednotlivých rostlin v rámci výuky botaniky. Někdy byly herbáře tvořeny sušenými rostlinami, semeny či plody, které obsahovaly také základní informace o době, místu, názvu rostliny a mnoho dalších údajů, které sloužily pro identifikaci jednotlivých rostlin, ale také recepty na jejich použití.

• seznam léčitelů a fytoterapeutů

Upozornění: níže uvedené informace (připisované vlastnosti bylinek ve smyslu zabránění určité lidské nemoci, schopnosti zmírnit ji nebo ji vyléčit) nejsou schválená zdravotní tvrzení dle platných nařízení EU a nelze tyto účinky považovat za schválené lékařské účinky, jde tedy o neschválené nepotvrzené tvrzení, přestože jsou převzaty z „odborné literatury“ (např. Janča, Zentrich, Váňa, E. Havelka, W.D. Storch, Alena Hamplová atd.) či informačního a vyhledávacího portálu seznam.cz. Provozovatel upozorňuje, že nezodpovídá za špatné vyložení uvedených informací.

Nejvýznamější herbáře rostlin současnosti:

• latinský termín herbarium je odvozen od slova herba, což znamená „bylinka“
• o bylinkách a stromech pracoval také nejstarší britský medicínský text Bald’s Leechbook z 9. století
• mezi nejznamější herbáře v současnosti patří Herbář léčivých rostlin 1 – 9,  od J. Janči a J.A. Zentricha
• Herbář aneb od anděliky k žindavě od Jaroslavy Bednářové
• Moje léčivé rostliny, Zdraví z lékarny boží od Marie Treben
• Herbář pod polštář, Václav Větvička (2008)
• Léčivé rostliny Číny a Vietnamu 1 – 3 díl od Pavla Valíčka
• Herbář hermetikův od Františka Kabeláka
• Zelená lékarna, RNDr. Karel Beneš
• Sbíráme léčivé byliny, Jaroslav Petrbok
• Naše rostliny v lékařství, Mudr. Jaroslav Korbelář, CSc, Zdeněk Endris
• Na loukách roste zdraví, Ervín Wojnar
• atd.

Herbář léčivých bylinek a rostlin

herbář je jednoduchý průvodce (seřazený podle názvu rostlin a doplněný o latinský název) pro určení názvu rostlinky, jejích účinků, receptů, návodu na přípravu, odvarů, sirupů, tinktur, mastí, magie bylinek, jejich signaturu, další důležité a zajímavé údaje.

V historii fytoterapie vychází v češtině první herbář v roce 1517 od litomyšského lékaře Jana Černého (Jana Czerného Nigera) s názvem Kniha lékařská – Herbář nebo Zelinář (Knicha lékarská, kteráž slove herbář aneb zelinář), která obsahuje cca 380 léčivých bylinek, některá literatura nesprávně uvádí jako první vydaný herbář v češtině od Pietra A. Mattioliho, který přeložil až v roce 1562 Tadeáš z Hájku.

• včely vylétají do krajiny, oplodňují květy a sklízejí sladkou šťávu, kterou schraňují v podobě medu (jde o symboliku koloběhu života), který se přidává do čaje na jeho oslazení
• rostliny jsou protipólem člověka podle Rudolfa Steinera, vesmírem proniká trojjedinnost, kořeny, listy a kvetoucí části rostliny odpovídají postupně struktuře hlavy – kořen rostliny lze přirovnat ke struktuře hlavy (nervový systém), listy – rytmickému systému (plíce a srdce), kvetoucí část rostliny – limbickému a metabolickému systému člověka
• neexistuje bylinky, která by na něco nebyla…  (jen, někdy přesně neznáme na co a jak ji použít)
• pokud z přírody zmizí včely, lze podle významného vědce Alberta Einsteina očekávat do 4 roků problémy s lidskou civilizací

Herbář léčivých rostlin obsahuje (herbář pravidelně doplňujeme a aktualizujeme):

Průvodce lesními a lučními bylinkami (způsoby jejich použití), které se vyskytují v České repubice

Jarní léčivé bylinky

• podléška jaterní, violka vonná (fialka), plicník lékařský, lesní pažitka
• medvědí česnek, česnáček lékařský, kopřiva dvoudomá, smetanka lékařská, bršlice kozí noha
• prvosenka jarní, podběl lékařský, sedmikráska chudobka
• popenec, potočnice lékařská, zběhovec lesní
• jarní zelené bylinky a květy jsou zdrojem vitamínů a minerálů
• více

Svatojánské a letní bylinky 

Podzimní bylinky a plody

• kostival – kořen, smetanka lékařská – kořen, čekanka obecná – kořen, lopuch velký jednoletý – kořen, máčka ladní – kořen
• pelyněk černobýl
• křen selský -3 letý kořen
• lnice květel (kvetoucí nať)
• šípky, hálek šípkový, hloh (hlošinky), jalovčinky, kaštany, žaludy, arónie, dřínky,
• světlík lékařský
• vřes
• plody tisu červeného
• mahónie – plod
• turan roční
• pupava
• atd.

Jedovaté bylinky a stromy

• durman, konvalinka vonná, bledule
• rulík zlomocný
• tis červený
• náprstník, oměj šalamounek, vlaštovičník větší
• rododendron
• blín
• více

Chlupaté a ostnaté bylinky:

• bukvice lékařská
• hadinec
• čistec lesní
• proskurník
• hořec žlutý
• ostropestřec mariánský
• pcháč zelinný
• různé druhy bodláků
• atd.

Aromatické bylinky odpuzující hmyz:

• vratič obecný
• rýmovník
• levandule lékařská, máta, meduňka, mateřídouška, rozmarýn
• šalvěj lékařská (vykuřovadla)
• pelyněk černobýl
• listy ořešáku
• routa vonná (odpuzuje komáry)
• voňavka citronová (proti komárům)
• Aksamitník neboli afrikán (odpuzuje slimáky, mšice, mouchy i komáry)
• měsíček lékařský (proti komárům a mravencům díky pyretrinu)
• šanta kočičí (magicky přitahují kočky, ale odpuzuje hmyz a hlodavce)
• monarda neboli zavinutka (odpuzuje i klíšťata a komáry)
• atd.

Které bylinky nevoní kočkám:

• levandule, routa vonná, absint, trnité růže, pelargonie, citronový tymián nebo kopřivěnka psí 
• kajenský pepř
• slupky z citrusového ovoce a rozsypte ho na těch místech zahrady, kde kočky nechcete
• lógr z kávy

Byliny – adaptogeny:

Bylinková vína z českých bobulovin:

• bezinkové víno (alterbativa portského vína)
• trnkové víno  (alterbativa portského vína)
• šípkové víno
• rakytnikové víno
• hlohové víno
• hroznové víno
• dřínkové víno
• višňové víno

Rosliny a bylinky produkující dusík (dusíkáče)

Mezi pohledné trvalky rostliny, které dovedou půdu obohacovat o dusík a mohou tvořit součást pestré výsadby patří vytrvalé jetele (plazivý, jahodnantý) a vikve, vojtěška setá, štírovník růžkatý (Lotus corniculatus) či lupina vlčí bob.

Mezi dřeviny patří čimišník stromový, rakytník řešetlákový, hlošina úzkolistá, okoličnatá a mnohokvětá, žanovec měchýřník (Colutea arborescens), vítečník sítinovitý (Spartium junceum), albízie růžová (Albizia julibrissin), latnatce (Caenothus) a janovce (Cytisus).

Jde o keře a stromky velmi dekorativní, kvetoucí, nektarodárné a v případě rakytníku, čimišníku a hlošin i poskytující jedlé a léčivé plody. Žanovec má plody naopak jedovaté a jakožto okrasná rostlina patří pouze na zahradu, nikoli do přírody, kde by mohl časem utiskovat původní druhy.

Jaké části rostlin sbíráme pro léčebné účely?

• kořen, oddenek, cibulka
• pupen, list, nať, kvetoucí nať, květ
• plod, stopka, semena, hálek, slupky obalující plod, přepážky u vlaš. ořechů
• míza, pryskyřice, latex, kůra

Naše babičky zázely mezi záhonky se zeleninou bylinky, aby neměly problém se škůdci. Mezi mrkví a celerem tak rostl kopr a měsíček a afrikány…

Jak a kdy sbírat léčivé bylinky:

Nadzemní části léčivých bylinek sbíráme nejlépe v poledne, kdy jsou v plném rozkvětu, ale můžeme také sbírat po opadnutí ranní rosy až do pozdního odpoledne (důležité je řídit se instrukcemi pro konkrétní rostlinu). Nikdy však nesbíráme léčivé bylinky za deště.

• bylinky se suší ve stínu, mimo sluneční záření, které bere léčivým bylinám sílu

Podzemní části (kořeny, oddenky) sbíráme za vlhka, nejlépe zjara nebo na podzim, kvůli maximu uložených účinných látek. Pro nejlepší výsledky je dobré řídit se Kalendářem sběru rostlin.

Zásady sušení léčivých bylinek:

• sušíme ve stínu na větraném místě
• bylinky pokládáme na papír nebo síto, některé sušíme zavěšené ve svazcích
• sušíme v tenkých vrstvách, v suchu, na větraných místech, usušená bylinka se drtí až po usušení nebo před přípravou čaje (uvolňují se vonné silice)
• bylinky nesušíme na slunci, pokud není stanoveno jinak
• nepřekračujeme teplotu 40°C při umělém sušení
• delka sušení trvá obvykle 2-4 dny, u některých druhů i déle např. šalvěj, šípek atd.
• pro zpracování na masti a tinktury se rostliny nechávají zavadnout na sluníčku, aby se vysušila nepotřebná voda (ředila by tinktury a tak snižovala jejich účinnost)
• více

Magie bylinek:

• ochranné bylinky (plátěný váček) – pokud je nosíme při sobě chrání nás před útoky na fyzické i psychické rovině (síla myšlenky a aura bylinky nás chrání tím, že vytvoří energetický štít)
• přivolávací bylinky – lze je použít na přivolání lásky, hojnosti, zdraví či prorockých vizí
• bylinky sbírané za působení luny (úplněk nebo nov) mají velkou sílu a moc: Úplněk posiluje a dokončuje, vše co dozrává (j vše černé – arónie, meruzalky, černice, borůvky, trnky). Tato doba (úplněk) je vhodná na dodělání inktur, mastí, směsí, likérů). NOV je vhodnou dobou na vyrývání kořenů rostlin (jaro a podzim)
• bylinky na čištění prostor, organismu atd.
• více

Možnosti využívání a zpracování bylinek:

• Nálev – připravené bylinky polijeme vařící vodou – přikryjeme, necháme 10 – 20 minut máčet – nikdy nevařit !!! 
• Odvar – bylinky vložíme do studené vody – za stálého míchání vaříme stanovenou dobu – odstavíme popř. scedíme 
• Zápar – bylinky vhodíme do vařící vody – přikryjeme a 5 minut mírně povaříme 
• Zavřeniny – čerstvě natrhané bylinky dáme do uzavíratelné sklenice a uložíme do lednice
• Macerát – bylinky zalijeme studenou vodou – necháme přes noc macerovat
• Spojované čaje – např. macerát a odvar
• Bylinky svařené ve víně (hojně používané na Balkáně v zemích bývalé Jugoslávie) nebo macerované ve víně (trnky, brusinky, bezinky, višně…)
• Bylinné sirupy – čerstvé byliny vstvíme do nádoby a jednotlivé vrstvy zasypáváme třtinovým cukrem a povrch nádoby, zakryjeme ji a necháme 40-90 dní odležet
• Bylinkové octy
• Bylinné tinktury – macerování v alkoholu (40-90%)
• Naložení léčivých bylinek do medu a alkoholu
• Bylinné masti, bylinky macerované za studena nebo za tepla v oleji
• Bylinné obklady, nažezané nebo rozdrcené bylinky se přikládají zevně
• Bylinné éterické oleje
• Bylinná vykuřovadla
• Bylinné koupele
• Bylinná pesta (bršlice, medvědí česnek, česnáček, pampeliška)
• Bylinná másla (petrželové, z medvědího česneku… atd.)

Bylinné tinktury

v alkoholu se rozpouští jiné účinné látky než ve vodě, bylinné tinktury se vyrábí z čerstvých pupenů, nati, květů, plodů, kořenů nebo kůry, které zalijeme 40 – 80% alkoholem a necháme macerovat 3-6 týdnu, následně scedíme a nalijeme do tmavých lahviček, skladujeme v chladnu a temnu

Invazivní druhy bylinek a rostlin:

Plevelné léčivé bylinky, indikátory charakteru půdy:

• půdy bohaté na humus, poznáme je podle výskytu ptačince žabince, kopřivy nebo kokošky pastuší tobolky
• jílovité podklady v půdě, vyskytuje se zde podběl lékařský,pryskyřník rolní a svízel přítula
• půdy chudé na vápník, tyto půdy poznáme podle výskyturmenu rolního, macešky trojbarevné nebo hasivky orličí
• idikátorem těžké hlinité půdy je pampeliška, jitrocelkopinatý a pryskyřník plazivý
• písčité půdy nám indikuje výskyt vlčí mák a osívka jarní
• na půdách bohatých na vápník roste šalvěj luční, čekanka obecná

Signatura invazivních rostlinek a bylinek: tyto nové invazivní druhy silně vytlačují původní květenu a pestrost a některé druhy vytváří monokultůry (např. netýkavka žláznatá a malokvětá kolem toků v záplavovém území) – podobně je to i v živočišné a lidské říši

• přirozená migrace bylin je stejná jako u zvířat, lidí, stromů, vody i nerostů (co je hybatelem migrace? pohyb planet a změna klimatu)
• invazivní bylinky mohou být impulsem k nastolení rovnováhy při vychýleném stavu (lze aplikovat i na člověka)
• přestože ve své zemi jsou běžnými rostlinami (je zde rovnováha druhů) v nových teritoriích se projevují jako invazivní bylinky (změnou teritoria musí bojovat o přežití rodu, bojují proti přesile okolí, až se nastolí opět určitá rovnováha, přestanou být invazivní) – toto je vlastnost asi každé bylinky

Zdroje: svetesoteriky, wikipedia,

Přehled dílů — Herbář — Česká televize

Premiéra: 13. 10. 2013 na ČT1

Herbář, to jsou byliny, zdraví a inspirace. V úvodní epizodě se budeme zabývat tím, jak obohatit svůj jídelníček o zdravé jídlo a pití. Dojde na dýně, květ černého bezu a bylinkové kuře s kuskusem.

Premiéra: 20. 10. 2013 na ČT1

Ukážeme si základní postupy výroby domácí kosmetiky. Budeme pracovat s měsíčkem, šalvějí, včelím voskem, mydlicí, levandulí nebo kopřivou. Uvaříme si 100% jídlo pouze z květů.

Premiéra: 27. 10. 2013 na ČT1

Hubnutí není jen dieta, ale také dobré trávení. Zkusíme očistu organismu jahodami na několik způsobů, uvaříme si bylinné čaje, zdravě a chutně zakonzervujeme zeleninu na zimu a dáme si krůtu na bylinkách s fenyklem.

Premiéra: 3. 11. 2013 na ČT1

Předvedeme, jak nachlazení předcházet jablkem a bylinnými bonbony. Pokud se už rozjede, ukážeme silné bojovníky ve formě bylinných čajů, směsí na inhalaci a silného vývaru s bylinkami.

Premiéra: 10. 11. 2013 na ČT1

V tomto díle budeme na posílení imunity často používat „super“. Na posílení imunity oprášíme staré tajemství, které se dnes nazývá superjídla. Také budeme vařit se superhoubou hlívou ústřičnou, o níž si povíme ještě něco víc. A několik superčísel nakonec předvede řepa.

Premiéra: 17. 11. 2013 na ČT1

Zaměříme se na ostřiče zraku, v nichž je lutein a na borůvky. A pomůžeme i své pokožce s měsíčkem, vlaštovičníkem a müsli.

Premiéra: 24. 11. 2013 na ČT1

Tajemství spokojené domácnosti podle Herbáře: uklízecí prostředky na čistě přírodní bázi, upečený chléb na stole, sušenky pro děti a ořechovice pro manžílka.

Premiéra: 1. 12. 2013 na ČT1

Recepty na pohyb jako takový necháme jiným pořadům. My se zaměříme na to, jak udržet pohybový aparát v kondici s omega 3 kyselinami a domácí jogurtem a jak kostival, třezalka a bezový plod mohou pomoci rozhýbat jeho zatuhlé části.

Premiéra: 8. 12. 2013 na ČT1

Našim prarodičům připomeneme, že dříve do každé slušné domácnosti patřily preparáty z dubu a kaštanu. Zároveň poradíme, jak ve stáří kontrolovat vysoký tlak s pohankou a také dojde na remix svíčkové s bylinkami do lehčího jídla.

Premiéra: 15. 12. 2013 na ČT1

Těsně před Vánocemi přijdou vhod tipy na zklidnění pomocí mrkve, čekanky, kopretiny řimbaby a máku. A taky nějaké ty uklidňující čaje.

Herbář a účinky Černý čaj

Že ještě není pět odpoledne? Nevadí, na černý čaj je vhodná doba vždycky. A nezáleží, jestli jej milujete čistý, s mlékem jako Indové či Angličané nebo s pikantním kořením jako v Číně. Takže se pohodlně uvelebte a přečtěte si o svém oblíbeném nápoji více.

Černý čaj totiž není jen tak něco fádního:

• díky obsaženému kofeinu nás nabíjí energií,
• je v něm velké množství antioxidantů a zbavuje nás škodlivých volných radikálů,
• působí pozitivně při srdečních obtížích, diabetu či osteoporóze,
• zlepšuje schopnost soustředit se,
• uvádí se jeho přínos při prevenci nástupu rakoviny vaječníků,
• zabraňuje nežádoucímu usazování cholesterolu,
• pomáhá chránit zuby a odstraňuje plak,
• posiluje imunitu,
• zlepšuje zažívání a usnadňuje redukci hmotnosti,
• snižuje úroveň stresu a podporuje dobrou náladu.

Jako všechny ostatní čaje pochází i ten černý z rostliny jménem Camellia sinensis. Původním prostředím tak byla Čína, ovšem velmi rychle došlo k rozšíření do dalších částí světa – jmenujme například Indii, Cejlon nebo Turecko.

Hlavní rozdíl mezi černým čajem a jeho dalšími sourozenci, bílým a zeleným, je ve zpracování lístků. Platí, že u všech variant se opatrně a nejlépe ručně sklízí jen ty nejkvalitnější, ovšem jen v případě černého čaje u nich následně při sušení dochází k úplné fermentaci (oxidaci). To má za následek ztmavnutí barvy lístků a výrazně odlišnou barvu, vůni i chuť výsledného nálevu.

Historie černého čaje není kupodivu tak dlouhá. První zmínky přichází z Číny až ke konci 16. století. Legenda praví, že za vznikem černého čaje stojí armáda procházející čínskou provincií Fujian.

Vojáci obsadili továrnu na výrobu zeleného čaje a oolongu a během svého pobytu nechali veškerou zásobu čajových lístků uschnout na slunci. Když poté armáda z továrny odešla a provoz výrobny se měl opětovně spustit, bylo dělníkům líto zásoby čaje vyhodit.

Proto zkusili tmavé a zcela vysušené lístky ochutnat a tak vznikl černý čaj.

V dnešní době existuje nepřeberné množství variant tohoto nápoje. Odlišují se původem (Assam, popř. Darjeeling z Indie či typický cejlonský a turecký černý čaj) nebo doplněnou příchutí. Zde je vzorovým představitelem populární Earl Grey obohacený bergamotem. Tak jako tak je černá verze čaje nejoblíbenější, jeho podíl na čajovém trhu činí údajně až 75 procent. A kterému dáváte přednost Vy?

Z bylinného herbáře – KOŘEN PAMPELIŠKY

Čím více se nořím do tajů českých bylin, tím více mě překvapuje, kolik síly se schovává v těch, které považujeme za plevel a mnohdy se jich urputně zbavujeme. Bohužel často i za pomocí toxických přípravků. Tentokrát o smetance lékařské neboli pampelišce.

Smetanka lékařská nebo také mlíčňák určitě patří mezi poklady našich zahrad a polí. Možná i proto má květ krásnou žlutou barvu, aby připomínal třpytící se zlato. A nejen kořen, v podstatě celá bylina je účinnou léčivkou.

Roste na nejsušších místech i ve vlhku, v parnu i v době, kdy sníh teprve taje a ona stojí ve vodě. Najdeme ji na velehorách, stejně jako v nížinách.

Už tím je výjimečná a ukazuje nám, že v sobě nese odolnost, kterou předá i nám.

Pro výrobu bylinných čajů a směsí se používají všechny části, tedy kořen, nať i květ. Každá část má však trochu jiné účinky. Jedno mají společné, obsažené hořčiny léčí choroby jater a žlučníku a celkově podporují metabolismus.

Salát z listů smetanky na jaře je balzámem pro zanesená játra. Květ podporuje vylučování močí a kořen, ten dává sílu a působí výrazně protizánětlivě.

Listy sbíráme před květem, kořeny na jaře a na podzim, stvoly a květy po dobu květu.

Když denně sníme pět až šest stvolů smetanky v syrovém stavu, velmi rychle to pomůže při chronickém zánětu jater. Pomáhá i při cukrovce. Cukrovkáři by měli denně sníst až deset stvolů po celý čas, kdy pampeliška kvete. Nejprve se stvoly spolu s květy umyjí, až potom se květ odstraní a stvoly se pomalu žvýkají.

Sušený kořen si můžete připravit na zimu. Mezi jeho účinky mimo jiné patří i to, že tzv. pročišťuje plnou horkost a odvádí jedovatosti. Pomáhá při respiračních onemocněních.

Běžte na zahrádku či na louku. Vytrhněte smetanku i s kořenem, ten může mít klidně i třicet centimetrů. Doma jej pověste do stinné místnosti kořenem nahoru a listy dolů. Po několika dnech sušení jej nakrájejte a dosušte v troubě nebo sušičce na ovoce.

Uskladněte v utěsněné nádobě a v případě potřeby si připravujte čaj z cca jedné kávové lžičky třikrát denně. Nebo to můžete udělat jako já, koupit si jej již nasušený a připravený.

Vím, že bylina nasbíraná vlastní rukou a s láskou usušená má mnohem větší kouzlo, ale každý jsme dobrý v něčem jiném a já rozhodně v tom, že ocením práci někoho jiného s šálkem výborného čaje v ruce.

K zakoupení jsou i silné extrakty, které v sobě nesou mnohonásobnou sílu byliny. Léčivá síla kořene je hlavně v tom, že dovede odstranit z těla odpadní látky.

Tím může pomoci při svrbění kůže, lišejích a různých vyrážkách. Pročišťuje také žaludek od všelijakých usazenin. Ráda používám termín, že „pročišťuje krev“ a pomáhá, když je příliš „hustá“.

Jeho protizánětlivý efekt lze využít v mnoha směrech.

O kořenu pampelišky se také mluví v souvislosti s rakovinou. Některé výzkumy jsou velmi povzbudivé a naznačuji, že extrakt z kořene pampelišky se osvědčil jako zastavující prostředek růstu nádoru v druhém stupni karcinogeneze.

Z toho, co o bylině vím, by mohla být velmi účinná hlavně u karcinomu prsu, který je hormonálně podmíněn. Zde by se uplatnil čisticí efekt byliny na játra. Játra přetížená toxiny nedokáží efektivně odbourávat estrogeny, a to pak může způsobit mnoho komplikací v ženských oblastech.

Za nečistými játry je však také třeba hledat potlačený hněv či sebelítost, ale to je již další kapitola o přírodním léčení.

Pamatujte, že přírodní medicína je o celostním přístupu. Nečekejte tedy od ní to, že si vezmete bylinku a ta udělá vše za vás. 

Pamatujte, že přírodní medicína je o celostním přístupu. Nečekejte tedy od ní to, že si vezmete bylinku a ta udělá vše za vás. Byliny jsou obrovskými pomocníky v udržování zdraví, ale nejsou záchranným kruhem, který vás bude držet v tsunami, kterou jste si způsobili špatným životním stylem.

JARO

Natrhejte listy pampelišky, omyjte je a nakrájejte na malé plátky. Uvařte brambory ve slupce a rozmačkejte je společně s máslem a nakrájenými listy pampelišky. Jen lehce posolte. Při servírování můžete přidat vaječné volské oko.

PODZIM

Čaj z kořene pampelišky. Jednu vrchovatou lžičku kořene dejte na noc do ¼ litru studené vody, ráno zahřejte a přiveďte do varu, poté sceďte. Vypijte po doušcích půl hodiny před jídlem a po snídani. Můžete osladit medem nebo sirupem z květů pampelišky. Pijte takto od září do konce října pro zvýšení odolnosti a vyloučení horkosti z léta.

20 nejčastějších otázek o čaji – Oxalis eshop

Druhy čajů

Černý a zelený čaj je produkován z lístků čajovníku. Tento keř byl nejdříve kultivován v Číně. Čínští mnichové a evropští obchodníci jej později převezli do Japonska, na Srí Lanku a do dalších zemí.

Dnes ve světě rozlišujeme více než 3000 čajových druhů, přičemž každý z nich má svůj osobitý charakter, většinou daný oblastí původu. Základní rozdíl mezi černým a zeleným čajem spočívá ve způsobu zpracování čajových lístků.

Zatímco černý čaj je před sušením fermentován (okysličován), zelený čaj je místo fermentace napařován a poté sušen.

2. Jak nejlépe připravím šálek čaje?

Kvalitní voda a patřičná délka vyluhování jsou vedle samotných čajových lístků rozhodující pro dobrý šálek čaje. Přitom dbejte následujících rad:

– Použijte předehřátou konvici nebo šálek. – Voda k přípravě by měla být vždy čerstvá a studená. – Přiveďte vodu do bodu varu.

Udržujte ji ve varu pouze krátce, aby se z ní nevytratily kyselé látky, které mají význam pro uvolnění osobité čajové vůně. – Čajové lístky nebo nálevový sáček zalijte v případě černého čaje vařící vodou.

Voda při přípravě zeleného čaje by měla být ochlazena na zhruba 75 stupňů Celsia. Vždy však nejdříve musí projít bodem varu!

– Černý čaj vyluhujte tři až pět minut, zelený maximálně tři minuty.

3. Jaké příslušenství je nejvhodnější pro správnou přípravu čaje?

Čajové konvice: materiál konvice (sklo, keramika, porcelán) nemá na výslednou chuť čaje vliv. Důležitá je však forma. Aby se čajové lístky dostatečně vyluhovaly, je třeba použít baňatý tvar. Pro čajové sítko platí: čím větší, tím lepší, protože čajové lístky potřebují dostatek prostoru k vyluhování. 

Nejvhodnější jsou sítka z nerezové oceli a porcelánu. Pokud mají dostatečnou velikost, pak lze použít i sítka z bavlny nebo papírové filtry. Doporučujeme však, aby pro zelené a pro černé čaje byla použita sítka odlišná.

Papírový filtr je vhodný pro přípravu čaje v šálku. Zato umělohmotná sítka mohou negativně ovlivnit chuť čaje, proto je ani v našem sortimentu nenajdete.

Kovové vajíčko také není optimální, jelikož čajové lístky nemají pro vyluhování dostatek místa.

4. Jaká je trvanlivost čaje?

Obecně je čaj produktem s dlouhou trvanlivostí, minimální trvanlivost je zpravidla 18 měsíců. Čaj však velmi snadno zachycuje vlhkost, vůně a pachy z okolí. Na trvanlivost má proto značný vliv způsob skladování.

Obzvláště v kuchyni, kde se různé vůně mísí, by měl být čaj hermeticky uzavřen. Navíc by měl být čaj umístěn v suchu a chladu.

Nejvhodnější pro uchování původní čajové kvality jsou plechové dózy, které zakoupíte v každém specializovaném obchodě.

5. Platí, že pro přípravu čaje je vhodnější měkká voda?

Pro přípravu je nejvhodnější co možná nejměkčí voda. Právě ta umožňuje, aby hotový čaj uvolnil typické voňavé látky. Pokud máte k dispozici pouze vodu tvrdou (mineralizovanou), doporučujeme vodu v otevřeném hrnci několik sekund povařit, přičemž chlor a fenoly se vypaří a vápník se usadí. Obecně však lze říci, že kvalita vody v České republice je velmi dobrá.

6. Měl by se v případě, že voda je silně vápenatá, použít vodní filtr?

Použití vodního filtru není povinností. Pokud je však voda velmi vápenatá, může mít tento filtr pozitivní vliv na chuť čaje. V případě užití minerální vody se však vodní filtr přímo doporučuje, protože soli v ní obsažené velmi nepříznivě ovlivňují čajovou chuť.

7. Proč se čaje míchají do směsí?

Většina čajů, které se dostanou ke spotřebiteli, jsou směsi různých druhů a sklizní. Kupující totiž očekává produkt, který je co do kvality stále stejný. Protože je však čaj přírodní produkt a kvality sklizní se liší v závislosti na konkrétních klimatických podmínkách, jsou směsi jedinou možností, jak zákazníkovi nabídnout to, na co je zvyklý.

8. Kdo určí, jaký čaj bude součástí čajové směsi?

Tvorba čajových směsí náleží ochutnávači (tea-taster). Ten prověřuje kvalitu čaje a rozhoduje, jaké čaje jsou do konkrétní směsi vhodné.Samozřejmě musí ochutnávač znát jemné nuance čajů, které má k dispozici. To vyžaduje dlouholeté zkušenosti a velmi dobře vyvinuté čichové a chuťové smysly.

9. Co znamená označení zahradní čaj?

Zahradní čaj má původ na určité konkrétní plantáži a na rozdíl od směsí není s žádným jiným čajem míchán. Z tohoto důvodu se může chuť i kvalita konkrétní zahrady (plantáže) sklizeň od sklizně lišit. Zahradní čaje jsou k dostání pouze ve specializovaných prodejnách.

10. Co se rozumí pod označením „čerstvá sklizeň“?

Čerstvá sklizeň (Flying tea, Flugtee – volně přeloženo „čaj dopravený letadlem“ nebo také „bleskový čaj“) je v západním názvosloví synonymem pro právě sklizený Darjeeling First Flush. Bezprostředně po sklizni a fermentaci je čaj z Indie letecky dopraven do země určení. Tento čaj se vyznačuje zvláštní chuťovou svěžestí a velmi jemnou vůní.

11. Čím je ovlivněna kvalita čaje?

Kvalita čaje je ovlivněna mnoha faktory, především oblastí sklizně, klimatem, dobou sklizně, způsobem trhání lístků, zpracováním a skladováním. Existují tak podstatné rozdíly nejen mezi jednotlivými oblastmi, ale i v rámci určité jedné oblasti. Samozřejmě je různá také kvalita jedné plantáže z časově různých sklizní.

Obecně lze říci, že kvalita čaje z vyšších nadmořských poloh je vyšší, protože list roste pomaleji a má tak více času k vývoji chuťově bohatých látek. Čaje z níže položených oblastí jsou většinou silnější a v nálevu tmavší. I ty však mohou dosahovat vysoké kvality, jako je tomu například u nejlepších druhů z indického Assamu.

12. Co jsou antioxidanty a jak v čaji působí?

Antioxidanty jsou látky, které brzdí oxidační procesy, popřípadě zpomalují oxidaci tuků v těle. Antioxidanty v čaji se nazývají ?avanoidy.

V lidském organismu mohou přispět k ochraně před volnými radikály a preventivně zabránit vzniku nádorů a srdečním onemocněním.

Protože přirozená tělesná ochrana nemusí být vždy dostatečná, přispění antioxidantů z potravy nebo nápojů má v každém případě své opodstatnění.

13. Obsahuje zelený čaj více antioxidantu než čaj černý?

Jak zelený, tak i černý čaj obsahují nemalé množství antioxidantů. Rozdíly jsou vskutku nepatrné. Nelze jednoznačně říci, že zelený čaj je v tomto smyslu bohatší.

14. Jaké množství kofeinu obsahuje čaj?

Jeden šálek (200 ml) černého čaje obsahuje v průměru 40 mg kofeinu (teinu). Pro srovnání: šálek kávy obsahuje zhruba dvojnásobné množství. Kofein byl v čaji objeven v roce 1827. V té době vzniklo také jeho specifické označení v čaji, a sice tein.

Na rozdíl od kávy se v čaji vyskytuje nikoliv ve volné, nýbrž vázané podobě. To má za následek jeho jiný účinek v lidském organismu. Zatímco kofein v kávě rychle rozbuší srdce a jeho účinek poměrně rychle odezní, působí tein v čaji jemněji a dlouhodoběji.

15. Platí, že zelený čaj obsahuje méně teinu než čaj černý?

Pokud vyjdeme ze sušených čajových lístků, pak je obsah teinu v černém i zeleném čaji totožný. Množství teinu v hotovém čajovém nálevu však závisí na způsobu přípravy.

Toto množství je odvislé jednak od doby vyluhování, jednak od teploty vody, kterou jsou lístky zality.

Vzhledem k tomu, že zelený čaj je připravován z vody o nižší teplotě a zároveň vyluhován většinou kratší dobu než čaj černý, je obsah teinu v hotovém zeleném čaji nižší.

16. Odvodňuje čaj lidský organismus?

Vzhledem k obsahu teinu má čaj lehce močopudné účinky. Tein totiž podporuje činnost ledvin a vylučování moči. Příčina je ve zvýšeném prokrvení ledvin. Tento účinek je však relativně nepatrný a krátkodobý. Nelze říci, že čaj má přímo odvodňující účinek. Lze jej označit jako mírně močopudný.

17. Je čaj vhodný pro těhotné ženy?

Čaj příjemně chutná, dobře hasí žízeň a obsahuje řadu pro tělo cenných látek. Pro těhotné ženy je čaj vhodným doplňkem pitného režimu.

18. Má čaj omlazující účinek?

Stárnutí živých organismů je v prvé řadě dáno geneticky. Může však být pozitivně ovlivněno, a to tzv. anti-aging procesem. Podle současných znalostí vědy má na stárnutí negativní vliv přebytek volných radikálů. Proto je důležité regulovat nadbytečné reakce těchto radikálů. Čaj je se svým vysokým obsahem polyfenolů pro tento účel obzvláště vhodný.

19. Jak souvisí čaj s životním stylem „wellness“?

Pojem wellness se rozšířil do západní Evropy z USA teprve nedávno – na konci 80. let 20. století. Mnozí měli zato, že se jedná o název nějakého pohybového cvičení.

Wellness je však synonymem pro vnitřní vyrovnanost a dobrý tělesný pocit. Má co do činění se sebepoznáním a především pak s duševním klidem.

Není proto divu, že právě čaj pro své mnohé ušlechtilé vlastnosti je často spojován s tímto pozitivním životním pocitem.

20. Jakým způsobem chrání čaj zuby?

Čaj ochraňuje chrup hned dvakrát – posiluje zubní sklovinu a zpomaluje nadbytečnou tvorbu kyselých látek v ústní dutině. Jak dokázaly různé vědecké výzkumy, obsahuje jeden litr čaje (černého i zeleného) přibližně 2-3 miligramy fluoridu.Toto množství odpovídá denní potřebě dospělého člověka.

Žádná jiná poživatina neobsahuje tak velké množství fluoridu.Kromě toho polyfenoly v čaji obsažené chrání před zubním plakem. Polyfenoly zpomalují rozklad škrobů v ústech tak, že inaktivují enzym amylasa obsažený ve slinách. Ten rozkládá škrob, například z moučných výrobků, na glukózu. Glukóza zase vytváří vhodné prostředí pro plakové bakterie.

Ty vytvářejí kyseliny, které poškozují sklovinu.

Tento složitý mechanismus je podstatně omezen, když člověk pije v průběhu dne více šálků čaje. S nadsázkou lze říci, že například Britové se svou vysokou spotřebou čaje mohou s dobrým pocitem pojídat koláče a jiné sladkosti…

Podzimní retro novinka Bambusová chýše