Infarkt myokardu (IM) je jedním z projevů ischemické choroby srdeční. Jedná se o ischemické ložiskové odumření části srdečního svalu, které vzniká při uzávěru nebo výrazném zúžení v povodí levé nebo pravé věnčité tepny.
Ve většině případů se jedná o uzávěr způsobený krevní sraženinou právě v místě zúžené věnčité tepny. Zcela vzácně může být toto postižení způsobeno zánětem tepny, vmetkem (embolem) nebo spasmem. Infarkt myokardu může postihovat levou i pravou komoru srdeční.
Velikost odumřelé srdeční svaloviny je různá podle místa a velikosti uzavřené věnčité tepny.
Klasifikace
Anatomicky podle postižení konkrétní věnčité tepny rozlišujeme infarkt přední, bočné, zadní nebo spodní stěny srdeční.
Dále je možno infarkty dělit podle stupně postižení srdeční stěny na transmurální (postihují celou tloušťku srdečního myokardu) a netransmurální (postihují srdeční sval jen do určité hloubky), další dělení se opírá o EKG obraz, kdy rozlišujeme infarkt bez nebo s elevacemi ST segmentu.
Komplikace
Důsledkem infarktu myokardu může být vznik srdeční nedostatečnosti při velkém odumřelém ložisku nebo při akutním vzniku nedomykavosti mitrální chlopně, krajním případem je rozvoj kardiogenního šoku.
Další komplikací může být prasknutí srdeční stěny vedoucí zpravidla k úmrtí a poruchy srdečního rytmu, které rovněž mohou být příčinou náhlé smrti nemocného.
Pozdním následkem proběhlého infarktu někdy bývá zánět osrdečníku.
Klinické projevy
Hlavním klinickým projevem infarktu myokardu je typicky klidová dlouhotrvající bolest na hrudníku, která se může šířit do krku, dolní čelisti, zubů, jedné nebo obou horních končetin, může být v zádech nebo v oblasti břicha. U části nemocných proběhne infarkt myokardu jako klinicky němá příhoda bez jakýchkoliv příznaků.
Diagnostika
Diagnosa infarktu myokardu je potvrzena při prvním kontaktu s lékařem po natočení EKG křivky a na základě typických biochemických změn. Mezi další diagnostické metody patří echokardiografie a selektivní koronarografie, která kromě přesného zobrazení věnčitého řečiště umožní i jednoznačné rozhodnutí o další efektivní léčbě nemocného.
Léčba
Cílem léčby infarktu myokardu je co nejrychlejší (v řádu hodin) obnovení normálního průtoku v postižené věnčité tepně čili transport nemocného do specializovaného kardiocentra, které provádí katetrizaci srdce s následným provedením tzv. angioplastiky.
Ta se provádí přístupem (vpichem) přes stehenní tepnu a pomocí srdečních cévek a dalšího speciálního instrumentaria je možné zprůchodnění uzavřené nebo zúžené tepny, její rozšíření a ve většině případů zavedení koronárních stentů, které udržují průchodnost tepny.
Při včasném zákroku pak je možná záchrana nebo zmenšení infarktového ložiska srdečního svalu. U některých nemocných je pak odloženě na základě znalosti postižení dalších tepen indikována srdeční operace, která pomocí koronárních bypassů (přemostění) zlepší zásobení ostatního myokardu.
Někdy srdeční operaci indikujeme jako první metodu léčby při závažném nálezu a nemožnosti provedení angioplastiky. Nedílnou součástí léčby je samozřejmě léčba medikamentosní, která je zpravidla doživotní.
Rehabilitace a sekundární prevence
Rehabilitace po prodělaném infarktu je zaměřená hlavně na pohybové aktivity, k určení možného stupně zátěže doporučujeme lázeňský pobyt zaměřený právě tímto směrem.
Současně se zde nemocný dozví, co dělat pro omezení rizika vzniku další srdeční příhody (protisklerotická dieta, redukce hmotnosti, zákaz kouření, pohybová aktivita, důsledná léčba přidružené hypertenze, cukrovky, zvýšené hladiny cholesterolu).
Více o infarktu myokardu se můžete dozvědět zde.
Cukrovkáři mnohdy neví, že měli infarkt. Často nastává během dopoledne
„Před 13 lety mi diagnostikovali cukrovku, vypráví 43letý Evžen. Nemoc se zpočátku projevovala hlavně tím, že jsem měl stále velkou žízeň. Vypil jsem denně třeba čtyři litry tekutin, a stejně mi to nestačilo.
Když jsem to zmínil na prohlídce u praktického lékaře, rozhodl se, že mi udělá glukózový test, aby zjistil koncentraci glukózy v krvi. Tehdy se zjistilo, že trpím cukrovkou druhého typu.
Samozřejmě tomu nijak zvlášť nepomáhalo to, že jsem měl o pár kilo víc,“ vyprávěl Evžen.
Přečíst článek ›
Začal držet dietu, ale nevydržel to dlouho. „Musel jsem hledat nějaký kompromis.
Nakonec jsem našel nějakou rovnováhu mezi stravou, která mi vyhovovala a která mi neubližovala, takže jsem váhu dostal na relativně přijatelnou hodnotu, a k tomu jsem si píchal inzulín.
Pravidelně jsem chodil na kontroly a taky jsem si pořídil psa, takže jsem s ním denně chodil na vycházky, abych se udržoval fit,“ dodal.
Počty *V 10-15 procentech případů infarktu myokardu nebývá přítomna bolest. *Odhaduje se, že nepovšimnuta zůstává každá desátá srdeční příhoda. *Podle zahraniční studie představuje němý infarkt více než 45 % všech případů infarktu myokardu.
*U mužů byl zjištěn výrazně vyšší výskyt němého infarktu než u žen.
„V klidu jsem si žil dalších deset let.
Neměl jsem žádné potíže, jen více stresu v práci, když jsem povýšil na vedoucího pobočky, ale kdo dneska nemá stres… V té době odcházel do důchodu můj dlouholetý praktik a místo něj nastoupila mladší lékařka, která se rozhodla, že bude velmi pečlivá, a když jsem přišel na pravidelnou dvouletou prohlídku, vyšetřila mě opravdu důkladně. Při natočení EKG, které jsem do té doby nezažil, mě čekalo šokující překvapení. Lékařka zmlkla a podívala se na mě: „Měl jste infarkt…“,“ byl v šoku.
Přečíst článek ›
Bylo velké štěstí a náhoda v jednom, že jsem zrovna za lékařem šel. „Infarkt jsem mohl mít tak dva měsíce předtím, a vůbec nic mi nebylo. Nechápal jsem to.
Podle lékařky se u lidí, kteří mají cukrovku mnoho let, mohou poškodit nervová vlákna vedoucí bolest z hrudních orgánů, a proto člověk nemusí cítit ani závažnější infarkt a zjistí se to kdoví za jak dlouho při EKG.
Dostal jsem betablokátory a čekalo mě ještě několik vyšetření, ale naštěstí srdce nebylo poškozeno natolik, abych musel na operaci. Jen se teď trochu bojím, aby se infarkt neopakoval s větší silou,“ dodává.
Názor lékaře MUDr. Anna Bubelová (Nemocnice Na Bulovce) Ne každá ischemie (nedokrevnost) myokardu nebo každý infakrt myokardu jsou provázeny subjektivně vnímanými symptomy.
Němý nebo nerozpoznaný infarkt myokardu nebo předchozí infarkt myokardu je charakterizován abnormálním nálezem Q kmitů na EKG, ztrátou životaschopného myokardu prokázanou zobrazovacími metodami ECHO, scintigrafie myokardu, magnetická rezonance, jejíž charakter odpovídá ischemické etiologii nebo patologicko-anatomickým nálezem předchozího infarktu myokardu.
Němá ischemie myokardu je taková, která není provázena stenokardiemi, pacienti jsou tedy bez příznaků. Tito pacienti ale mají stejné koronární postižení jako symptomatičtí pacienti se stenokardiemi. Asymptomatická ischemie je vlastně porušený „alarmový mechanismus“. Tato ischemie je velmi častá.
V praxi se s těmito nemocnými setkáváme méně často, protože tito lidé lékaře obvykle nevyhledávají, neboť nemají potíže. Mohou být náhodně zachyceni při aktivním screeningovém vyšetření rizikové populace zátěžovým testem nebo při dlouhodobém monitorování srdeční činnosti (tzv. Holter).
Nepřítomnost symptomů ale neznamená, že choroba není závažná. Němý infarkt nebo němá ischemie myokardu se vyskytuje více u pacientů s diabetem mellitem, který je spojen s postižením vegetativního (tj. útrobního) nervového systému. Léčba prokázané němé ischemie nebo němě proběhlého infarktu je stejná jako u manifestní anginy pectoris nebo stavu po známém proběhlém infarktu myokardu.
Přečíst článek ›
Informace o němém infarktu
*Infarkty, o kterých člověk ani neví, se vyskytují zvláště u pacientů, kteří mají cukrovku. Ta poškozuje nervová zakončení na hrudníku, a snižuje tak práh bolesti. Proto člověk necítí pro infarkt charakteristické bolesti.
*Pacienti s němým infarktem se dostanou k lékařské péči často pozdě a dochází u nich k nevratnému poškození srdce, které potom negativně ovlivňuje jejich život.
*Pokud je u člověka diagnostikován tichý infarkt, je potřeba poinfarktová péče (například betablokátory, aspirin, statiny).
*40 procent všech infarktů myokardu nastává ráno mezi 6. a 12. hodinou.
Přečíst článek ›
Recept pro zdraví
Krůtí špízy s bylinkovo-mandlovým pestem
Ingredience:
- 40 g nasekaných mandlí
- 1 svazek hladké petrželky
- 5 snítek citronového tymiánu
- 3 snítky rozmarýnu
- 50 g parmazánu (v celku)
- 3 stroužky česneku
- 13 lžic olivového oleje
- mořská sůl, pepř
- 2 lžičky nastrouhané kůry z biocitronu
- 500 g krůtích prsou
Postup:
Mandle orestujte na suché pánvi. Nasekejte lístky petrželky, tymiánu a jehličky ze dvou snítek rozmarýnu. Nakrájejte parmazán na větší kousky. Připravené přísady najemno rozmixujte s česnekem, 10 lžícemi olivového oleje, solí a pepřem. Přidejte 1 lžičku citronové kůry. Krůtí maso nakrájejte na 12-16 zhruba 1 cm silných a 4 cm širokých proužků.
Dva proužky vždy napíchněte vlnovitě na špízové jehly. Zbývající rozmarýn nasekejte a smíchejte s 1 lžičkou citronové kůry a 3 lžícemi oleje. Touto směsí potřete špízy a grilujte je v grilovací míse 10 minut, dokud nebude maso hnědé a křupavé. Nezapomeňte ho obracet a potírat zbývajícím rozmarýnovým olejem. Podávejte s bylinkovo-mandlovým pestem.
Přečíst článek ›
Tipy pro zdravé srdce
Cukrovka má bezpochyby velký vliv na srdce. Prevence a kontrola diabetu vám tak může zachránit nejen srdce, ale hlavně život. Srdeční infarkty se totiž vyskytují 2x až 4x častěji u cukrovkářů ve srovnání se zdravými lidmi. Bohužel je zřetelný celosvětový nárůst cukrovky 2. typu, která souvisí s nezdravým životním stylem a sedavým zaměstnáním.
Důležité je dodržovat dietu a naučit se správně stravovat. V poslední době je čím dál populárnější nízkosacharidová strava, která je založena na čerstvé zelenině, masu, rybách, vajíčkách, mléčných výrobcích, ořeších, semínkách a ovoci. Tato dieta byla využívána při léčbě diabetu už v 60. a 70.
letech minulého století a nyní se doporučuje i maminkám s těhotenskou cukrovkou. Od běžné české stravy se liší především v tom, že místo pečiva a tradičních příloh, jako jsou brambory, rýže, těstoviny a knedlíky, se k masu přidává čerstvá listová zelenina a saláty či zelí.
Tím se ze stravy vyloučí tučné i nepříliš zdravé potraviny s obsahem cukru, bílé mouky, a zákaz platí i pro sladkosti, zákusky nebo třeba brambůrky. Zkuste to, a uvidíte, jak se vám uleví.
Infarkt myokardu: prevence
Ačkoli pacienti často uvádějí, že příznaky infarktu myokardu
přišly náhle a bez varování, onemocnění se obvykle vyvíjí po dlouhou dobu. Do značné míry je možné riziko infarktu
zmenšit zdravým životním stylem, který dokáže snížit (nebo úplně eliminovat) hlavní rizikové faktory
, jako jsou zvýšená hladina cholesterolu
, vysoký krevní tlak
, diabetes mellitus
nebo kouření.
Další rizikové faktory jsou podmíněny geneticky a nelze je ovlivnit. Riziko infarktu
se zvyšuje rovněž s věkem. Přesto však mohou být postiženi i mladí lidé, zvláště když jsou rizikové faktory (např. obezita) přítomny již od dětství nebo dospívání.
Rizikové faktory infarktu myokardu
Při vzniku infarktu zpravidla hraje roli několik rizikových faktorů. Riziko je významně zvýšené, pokud měli infarkt již přímí příbuzní (rodinná anamnéza). Riziko infarktu obecně zvyšují následující faktory:
- Zvýšená hladina cholesterolu
: při zvýšených hladinách celkového cholesterolu a LDL-cholesterolu
se riziko infarktu výrazně zvětšuje; vysoká hladina HDL-cholesterolu
má na srdce naopak ochranný účinek. - Kouření: přibližně 20 procent všech případů ischemické choroby srdeční
(která je obvykle podkladem pro vznik infarktu) souvisí s kouřením. Kouření zvyšuje riziko infarktu (v závislosti na intenzitě kouření a době, po kterou pacient kouří) oproti obecné populaci dvoj- až pětinásobně. - Hypertenze: riziko se přímo úměrně zvyšuje s hodnotami krevního tlaku
nad 130/85 mm Hg. - Diabetes
mellitus: zvýšená hladina krevního cukru
zvyšuje nebezpečí zúžení cév oproti nediabetikům 4–6×. - Genetická predispozice
: pokud byla u přímých příbuzných zaznamenána kardiovaskulární onemocnění
(např. infarkt myokardu
, cévní mozková příhoda
nebo náhlá srdeční smrt), riziko se zvyšuje. - Věk a pohlaví: u mužů se od 30 let věku riziko infarktu myokardu
lineárně zvyšuje. U žen je riziko zpočátku nižší, od menopauzy
(tj. od skončení produkce ženských pohlavních hormonů, které mají z pohledu srdeční činnosti ochrannou funkci) ale u žen riziko roste velmi rychle a muže v tomto ohledu brzy „doženou“. - Nadváha a nedostatek pohybu, obzvláště v kombinaci s dalšími rizikovými faktory, jako jsou vysoký krevní tlak
, diabetes a vysoká hladina LDL-cholesterolu. - Zvýšená náchylnost k tvorbě trombů
(krevních sraženin), např. u onemocnění, jako je hyperfibrinogenemie
. Tento problém se vyskytuje především ve spojitosti s dalšími onemocněními (infekce
, nádory) nebo při výrazné nadváze
. - Psychosociální faktory, jako například stres, hrají také významnou roli.
Pravidelné preventivní prohlídky
Riziko infarktu myokardu se zvyšuje s počtem a intenzitou jednotlivých rizikových faktorů. Nejlepším způsobem, jak infarktu předcházet, je minimalizovat ovlivnitelné rizikové faktory (kouření, nevhodná strava, nedostatek pohybu). Jen samotným odvyknutím kouření je možné snížit pravděpodobnost, že v příštích deseti letech zemřete na infarkt myokardu, přibližně o 50 procent!
Důležitou roli v předcházení infarktu mohou hrát i preventivní lékařské prohlídky.
Během nich je věnována zvláštní pozornost rizikovým faktorům
, které v danou chvíli způsobují jen malé potíže, případně si pacient nemusí být žádných potíží ani vědomý (vysoký krevní tlak, zvýšené hladiny lipidů
v krvi, začínající cukrovka). Pokud jsou tyto rizikové faktory identifikovány a léčeny včas, lze riziko infarktu myokardu významně snížit.
Další informace o preventivní péči naleznete v kategorii Preventivní prohlídky a v kategoriích věnovaných kouření, stravě a pohybu.
Infarkt myokardu
Postihuje v České republice každoročně zhruba 40 000 lidí a pro 25 procent bohužel končí vážnými komplikacemi nebo úmrtím. Srdeční sval neboli myokard potřebuje neustálý přísun kyslíku a živin. Za běžného stavu srdce vyživují srdeční (koronární) tepny.
Jestliže dojde k zúžení těchto tepen, nebo k úplnému uzavření, dochází k nedokrvení – ischemii srdečního svalu a odtud název ischemická choroba srdeční – ICHS.
Projevuje se angínou pectoris – svíravá bolest na prsou za hrudní kostí, vystřelující do levého ramene a do ruky. Infarkt myokardu – ischemická choroba srdeční (ISCH) vzniká přerušením krevního zásobení některé části srdce a odumřením srdeční svaloviny.
Dochází k němu náhlým uzavřením srdeční koronární tepny krevní sraženinou. Za dlouhodobou příčinu je pokládána ateroskleróza.
Postižená oblast srdce
Postižená oblast srdce se přestává stahovat a srdce do těla pumpuje menší množství krve. Tím také dochází k poklesu výkonnosti srdce, zásobení těla kyslíkem a živinami, a to je často spojeno se zvyšováním tlaku i tepen. Tep se stává nepravidelným, nebo zrychleným.
Zvýšený tlak a zrychlený tep zatěžují srdce, a tím se riziko jeho selhání zvyšuje. Při větším infarktu může množství „pumpované“ krve klesnout na polovinu a při opakovaném až na 20%. Infarkt myokardu ve větším rozsahu může vést k srdečnímu selhání a náhlé smrti.
Jestliže není proudění krve v tepně do 2 hodin obnoveno, dochází k nevratnému poškození postižené části srdce. Následkem uzavření koronární tepny může být zástava krevního oběhu (náhlá srdeční smrt). Obnova průtoku i po 2 hodinách je však záchranou.
Proto je při podezření infarktu vždy nutné zavolat záchrannou službu.
Nejčastější příčiny infarktu myokardu
Příčinou vzniku infarktu je zužování a ucpávání cév ukládáním cholesterolu – ateroskleróza. Dochází ke vzniku sklerotických změn, tzv. kornatění cév. Cévy se zužují a ztrácí pružnost a může dojít k:
Krvácení (hemorrhagii) – křehké cévy snadno praskají a v důsledku prasknutí dochází ke krvácení a ke vzniku krevní sraženiny.
Ucpání – uzavření cév jejich zarůstáním (trombóza) nebo ucpání vlivem vmetku sražené krve (embolie). Více než 80% infarktů nastává v důsledku trombózy nebo embolie a následně nedokrevností – ischemií postižené části těla (srdce, mozek, plíce, končetina).
Jak se projevuje infarkt myokardu?
Odhaduje se, že až desetina případů nemá žádné příznaky a až třetina případů má příznaky atypické a mírnější, kde počítáme např. dušnost nebo bolest v zádech nebo v rameni.
Mezi příznaky infarktu patří také pálení žáhy, bolest břicha, zvracení, nevolnost, závratě, mdloby nebo studené pocení. V nejtěžších případech může postižený upadnout do bezvědomí, a to v důsledku srdeční zástavy.
U některých osob se infarkt projeví rychlým nástupem bolesti nebo také srdeční zástavou, u jiných dochází k „upozornění“ s předstihem několika hodin nebo dokonce dnů.
Na infarkt mohou poukazovat například opakující se bolesti na hrudi, které se zhoršují při námaze a v klidu naopak zeslábnou. V situaci, kdy bolest neustoupí ani po podání nitroglycerinu, je pravděpodobné, že nejde pouze o projev anginy pectoris, ale došlo k rozběhnutí infarktu.
Poskytnutí první pomoci
Podmínkou záchrany postiženého infarktem je včasné poskytnutí první pomoci. V současnosti je základní léčebnou metodou ošetření srdce pomocí katetru, kde v srdci kater odsaje krevní sraženinu, roztáhne uzavřenou cévu a vyztuží poškozenou cévu.
Pouze ve zvlášť závažných případech se provádí bypass, což je přemostění postižené cévy. Nemocní, jimž je proveden tento zákrok, přežívají infarkt ve více než 90 procentech případů zcela bez následků.
Jestliže se vyskytneme v situaci, kde člověk postižen infarktem, můžeme mu pomoci následujícím způsobem:
- Umístit postiženého do polosedu a povolit mu těsné oblečení,
- Podat nitroglycerin, jestliže ho nemocný užívá.
- V případě, že sed, zklidnění a lék od příznaků do tří minut nepomáhá, volat linku 155.
- Jestliže postižený upadne do bezvědomí, pak je nezbytné volat 155 a provádět okamžitě nepřímou masáž srdce, a to v poměru 30 stlačení srdce a dva dechy umělého dýchání do té doby, než přijedou záchranáři.
- Je potřeba se informovat záchranářů po telefonu, zda nepomohou postiženému také další léky.
Ideální je, když se postižený dostane do nemocnice do 45 minut, maximálně do hodiny od prvních příznaků infarktu. Jestliže se pacient nedostane k lékaři včas, jeho srdce se může vážně poškodit nebo zničit, hrozí např. vznik arytmií, potíže s chlopněmi nebo srdeční selhání.
Prevence
Podobně jako u jiných onemocnění, také u infarktu platí, že je mnohem lepší mu předcházet, než ho léčit. Pravidla nesou příliš složitá, mezi základní doporučení patří:
- Nekouřit a vyhýbat se zakouřeným místnostem.
- Pravidelně cvičit, nemusí se jednat o žádné zuřivé posilování, pomůže např. každodenní svižná procházka.
- Udržovat si optimální tělesnou hmotnost a myslet na zdravé stravování.
- Omezit konzumaci alkoholu.
- Hlídat si krevní tlak a hladinu cholesterolu a cukru v krvi.
- Chodit pravidelně na preventivní prohlídky.
Doporučení se týká zejména mužů starších 45 let a žen nad 55 let a také osob, kteří mají v rodinné anamnéze kardiovaskulární onemocnění.
Mrtvice – cévní mozková příhoda
Cévní mozková příhoda vzniká přerušením dodávky okysličené krve do určité části mozku. Prvotní příčinou je zužování cév a jejich ucpávání, často spojené s krvácením do mozku.
Mozek je nejcitlivější orgán a na nedostatek kyslíku reaguje jako první. Při zástavě srdce reaguje rychle, do 10 vteřin upadáme do bezvědomí.
Pokud se zásobení kyslíkem rychle neobnoví nebo se krev z krvácení neodstraní, dochází k vážnému poškození mozku.
Příčina cévní mozkové příhody
Příčinou cévní mozkové příhody je zhruba v 80% případů ucpání cév – trombóza nebo embolie. V ostatních případech dochází ke krvácení do mozku prasknutím oslabené cévy, případně kombinací obou. Jedná se o nejčastější spojení s vysokým krevním tlakem.
Postižená část začne během několika minut odumírat a je nezbytná okamžitá pomoc. Příčinou může být také druhotné selhání mozkového oběhu v důsledku špatné srdeční činnosti.
Mozková mrtvice není samostatná choroba, ale jedná se o příznak onemocnění systému srdce, cév a celého kardiovaskulárního systému na podkladě aterosklerózy.
Mozková trombóza – vznik krevní sraženiny, která zablokuje průtok krve v mozkové cévě, nebo v cévě vedoucí do mozku. Vytváří se nejčastěji na místě, kde dochází k zúžení cév ukládáním tukových cholesterolových plátů.
Mozková embolie – ucpání mozkové cévy krevní sraženinou vytvořenou v jiné části těla a odtud odcestuje do mozku, velké nebezpečí hrozí při fibrilaci srdečních síní.
Krvácení do mozku – je vyvoláno prasknutím porušené cévy a výronem krve do okolní mozkové tkáně. Je způsobeno většinou vysokým krevním tlakem. Následky bývají závažnější a stupeň poškození vyšší.
Jaké jsou příznaky cévní mozkové příhody?
Projevuje se nejčastěji ztrátou hybnosti různých částí těla, nekoordinovanými pohyby a ztrátou citu v nohou, rukou a obličeji. Poruchami řeči, vidění, ochrnutím částí obličeje, silnou bolestí hlavy a ztrátou orientace v prostoru. Příznaky bychom neměli v žádném případě podceňovat a mělo by následovat okamžité lékařské ošetření.
Fibrilace síní
Příčiny vzniku fibrilace nelze zcela jasně určit. Může se jednat o dědičné predispozice nebo kumulaci různých rizikových faktorů, kde patří např. vzrůstající věk.
Vyšší pravděpodobnost vzniku při vysokém tlaku, vadách chlopní, po infarktu, přepracování, působení dlouhodobého stresu a nevhodná životospráva. Fibrilace síní patří mezi nejčastější poruchu srdečného rytmu – arytmie.
Srdce funguje jako výkonná pumpa a pravidelným stahováním srdečního svalu pumpuje krev do celého těla. Fibrilace se projevuje nepravidelným pulzem – arytmií nebo zrychleným pulzem nad 90 tepů za minutu.
Vznik fibrilace síní
Fibrilace síní je porucha přenosu elektrických impulzů. Pumpování krve – stahování srdečního svalu je řízeno pomocí elektrických impulzů. Elektrický impulz projde síněmi a odtud se šíří do srdečních komor. Komory se stáhnou a „pumpují“ krev do těla.
Každému elektrickému impulzu odpovídá jeden srdeční stah. Problémy nasávají, když síně nejsou schopny přenést pravidelný rytmus do komory. Dojde k poruše převodu impulzů a srdeční rytmu ztrácí pravidelnost – srdce vypadne z rytmu a odborně se tomu říká arytmie.
Jaké jsou následky arytmie?
Ztráta čerpací schopnosti síní vede ke zpomalenému toku krve a její hromadění. To má za následek snadnější vznik krevní sraženiny. Zpravidla k tomu dochází ve výběžku síně, kterému říkáme ouško.
Sraženina se odtud může uvolnit do krevního oběhu a způsobit:mozkovou příhodu – mrtvicí tím, že sraženina docestuje k některé z periferních tepen a vznik srdečního selhání – narušením čerpací funkce celého srdce.
Léčba a prevence fibrilace
Není pouze léčbou vlastní fibrilace síní, ale rovněž léčba a prevence tromboembolických příhod – trombózy a embolie. Léčba by měla být zcela individuální a přizpůsobena konkrétnímu pacientovi a jeho potížím.
Při léčbě fibrilace se nemocnému indikují tzv. antirytmika. V případě, že léčba nezabírá tak se provádí tzv. kardioverze (elektrický výboj).
Jestliže se fibrilace neustále opakují nebo s ohledem na zdravotní stav nemůže dojít k odstranění, je nutné, aby pacient v takovém případě bral léky stále.
Jak předejít infarktu nebo mrtvici?
- Hlídejte a udržujte si svůj krevní tlak a tep, hladinu cholesterolu.
- Dbejte na přiměřenou životosprávu a dostatek adekvátního pohybového režimu.
- Nejsou žádoucí žádná nadbytečná kila, a proto se zbavte obezity pod vedením odborného poradce na výživu.
- Vyvarujte se nadmíry cukru, alkoholu a tabákových výrobků.
- Pozor na nadměrný stres a duševní vypětí.
- Kvalitní spánek a dobré mezilidské vztahy mají velký pozitivní vliv na naše zdraví.
Doplňky stravy
Kromě hodnotné vyvážené stravy je pro naše zdraví a srdce prospěšný rutin (vitamin P), který je obsažený v kvalitním množství v pohance, routě nebo rakytníku. Na naši kondici je odborníky také doporučovaný lecitin. Cholesterol nám pomohou udržet borůvky, cibule, česnek, dostatečné množství vlákniny. Naše cévy ochraňuje celá řada vitaminů a antioxidantů.