Infekce – Vše o zdraví

Magazín o zdraví a prevenci Odhaduje se, že virus vznikl na potravinářském trhu ve Wu-chanu v Číně v prosinci loňského roku a rozšířil se až do zemí tak vzdálených jako jsou Spojené státy a Filipíny. Virus byl oficiálně pojmenovaný COVID-19. Od svého vzniku virus infikoval desítky tisíc lidí, přičemž počet obětí stále stoupá.

Situace se každým dnem mění, proto je dobré sledovat aktuální stav na webu Ministerstva zdravotnictví ČR nebo WHO.

Jaké jsou příznaky?

Každý den se lékaři dozvídají nové informace související s virem a jeho šířením. Zatím víme, že COVID-19 nemusí zpočátku působit žádné příznaky. Inkubační doba viru se pohybuje v rozmezí 2 dnů až 2 týdnů než začnou být patrné příznaky nemoci.

Nejběžnější příznaky specifické pro tento druh koronaviru zahrnují:

  • Zkrácený dech
  • Kašel, který se postupně zhoršuje
  • Nízká horečka, která má stoupající tendenci
  • Únava

Méně obvyklé příznaky:

  • Zánět spojivek
  • Ztráta chuti a čichu
  • Bolesti hlavy
  • Vyrážka na těle
  • Střevní potíže (průjem)

Ministerstvo zdravotnictví doporučuje cestovatelům, aby v následujících 14 dnech po opuštění regionu sledovali svůj zdravotní stav se zaměřením se na příznaky počínajícího respiračního onemocnění (především horečka nad 38 °C, dýchací obtíže).

V případě výskytu výše uvedených příznaků respiračního onemocnění zůstaňte doma, omezte kontakt s ostatními osobami a telefonicky kontaktujte svého lékaře, který bude organizovat další poskytovaní zdravotní péče ve spolupráci krajskou hygienickou stanicí.

Infekce - Vše o zdraví

Pomůcky na poukaz až k vám domů

Máte poukaz na inkontinenční pomůcky od svého lékaře? Využijte novou službu HartmannHOME pro dodání pomůcek MoliCare až domů. HartmannHOME vám zcela ZDARMA a na základě 1 telefonátu operátorovi doručí vaše pomůcky až domů

Sterilium® Gel pure je vysoce účinná a spolehlivá dezinfekce na ruce v malém, 100ml balení, ve formě gelu, která vám pomůže dodržovat hygienická doporučení v aktuální situaci.

Proč právě tuto dezinfekci?

  • Profesionální hygienická dezinfekce rukou.
  • Nevysušuje ruce, naopak je hydratuje!
  • Používán lékaři a sestrami v nemocnicích.
  • Baktericidní, fungicidní, protikvasinková, tuberkulocidní, mykobaktericidní a virucidní účinnost.

Vedle koronaviru a chřipkového viru je dezinfekční gel účinný i proti žloutence typu A.

Jde proto o spolehlivého pomocníka, který vám bude krýt záda, když nemáte v blízkosti umyvadlo, mýdlo a tekoucí vodu.

Infekce - Vše o zdraví

Infekce - Vše o zdraví

Koronavirus 2019 má podstatně větší smrtnost (epidemiologický pojem, neplést s úmrtností) než sezónní chřipka. U chřipky se odhaduje 0,06 – 0,1%, u koronaviru až 2,3 %. Zdroj

Příznaky jsou velice podobné chřipkové infekci:

  • kašel
  • kýchání
  • bolest v krku
  • horečka
  • bolest hlavy
  • únava
  • zimnice
  • bolest těla

Koronaviry jsou zoonotické viry. To znamená, že se infekce nejprve vyvíjí u zvířat a poté přechází na člověka.

Aby se virus přenesl ze zvířete na člověka, musí dojít k blízkému kontaktu člověka se zvířetem, které je nositelem infekce.

Jakmile se virus vyvine u člověka, může se dále šířit z člověka na člověka pomocí kapénkového přenosu což je odborný název pro drobné kapky, které se šíří vzduchem pomocí kýchnutí nebo kašlání.

Virové částice pak ulpí v těchto kapkách a mohou být vdechnuty do dýchacích cest, což následně vede ke vzplanutí infekce.

Koronavirus 2019 doposud nebyl definitivně propojen s konkrétním druhem zvířete. Vědci se nicméně domnívají, že mohl být přenesen z netopýrů na jiné zvířata, hady nebo luskouny a poté přenesen na člověka. K tomuto přenosu došlo pravděpodobně na otevřeném potravinářském trhu v čínském Wu-chanu.

Pokud přijdete do kontaktu s někým, kdo je virem nakažený, jste vystavení vysokému riziku rozvoje virové infekce. Zvláště pak, pokud jste byli vystaveni kontaktu s jeho slinami nebo jste byli poblíž, když nemocný kašlal nebo kýchal. Umývání rukou a dezinfikování povrchů může pomoci snížit riziko přenosu infekce všech virů včetně koronaviru.

Zvláště citliví k viru jsou muži staršího věku. A report by the World Health Organization (WHO). Důvěryhodný zdroj zjistil, že medián věku u lidí, kterým vyšel pozitivní výsledek, byl okolo 45 let a přibližně ⅔ z těchto postižených byli muži.  
 

Koronavirus může být diagnostikován podobně jako další virové infekce ze vzorku krve, slin nebo tkáně. Odběry se proto provádí odběrem krve jehlou, vatovým tamponkem z dutiny ústní nebo nosu. Poté je vzorek odeslán k testování do laboratorního zařízení, aby se potvrdila přítomnost virového materiálu nebo protilátek, které na virus reagují.

V současnosti neexistuje žádná přesně stanovená léčba koronavirové infekce, není dostupný žádný konkrétní lék, nicméně léčba a vakcíny jsou ve fázi vývoje.

Namísto toho je léčba zaměřena na zvládnutí příznaků probíhající infekce. Pokud infekcí onemocníte, lékař doporučí léčbu dle příznaků nebo komplikací, které se rozvinou.

U dalších typů koronavirů jako SARS nebo MERS již byly vakcíny a léčba vyvinuty. Některé metody léčby těchto podobných infekcí zahrnují: 

  • Antivirotika a retrovirotika
  • Dechová podpora / umělá plicní ventilace
  • Kortikoidy ke zmírnění otoku plic
  • Transfuze krevní plazmy

V současné době probíhá pozvolné očkování populace České republiky.

Nejzávažnější komplikací COVID-19 je zápal plic (pneumonie), která byla nazvána zkratkou NCIP, což v překladu znamená nová koronavirem infikovaná pneumonie (z angl. orig. novel coronavirus-infected pneumonia). Z nové studie, které se účastnilo 138 pacientů přijatých v nemocnici ve Wu-chanu v Číně byly shrnuty následující výsledky.

U pacientů, kteří trpěli NCIP, bylo zjištěno, že 26 % nemocných mělo závažné potíže a vyžadovali péči na jednotce intenzivní péče (JIP). Asi 4,3 % těchto pacientů na JIP zemřelo právě na zápal plic. Dosud je NCIP jedinou komplikací spojovanou s infekcí koronavirem.

Vědci však zaznamenali další komplikace u pacientů s tímto typem infekce:

  • Akutní syndrom dechové tísně (ARDS)
  • Nepravidelnost srdečního rytmu (arytmie)
  • Oběhový šok 
  • Závažná svalová bolest (myalgie)
  • Únava
  • Poškození srdečního svalu nebo srdeční zástava (infrarkt)

Nejlepší způsob prevence šíření viru je zabránit nebo omezit kontakt s lidmi, kteří vykazují příznaky infekce a cestovali do rizikových oblastí v posledních 14 dnech. Dále je velmi důležitá praktická hygiena, která zabrání šíření bakterií a virů. 

  • Ruce si myjte pravidelně po dobu alespoň 20 vteřin teplou vodou a mýdlem.
  • Nedotýkejte se obličeje, očí, nosu nebo úst pokud nemáte ruce čisté
  • Nevycházejte ven pokud se cítíte nemocně nebo máte příznaky nachlazení, či chřipky. 
  • Zakrývejte si ústa vnitřní stranou předloktí nebo lokte při kýchání a kašli. Kapesníky vyhazujte ihned po použití. 
  • Udržujte všechny předměty, kterých se dotýkáte, čisté. Použijte dezinfekci povrchů na předměty jako telefon, počítač, nádobí a kliky u dveří.

Infekce - Vše o zdraví

Koronavirus dostal jméno podle svého vzhledu pod mikroskopem. Slovo “corona” znamená koruna, při podrobném zkoumání je virus obklopen “korunou” proteinů, které se nazývají peplomery, vyčnívají z jeho středu do všech směrů.

Tyto proteiny pomáhají viru identifikovat prostředí a zjistit, zda mohou infikovat svého hostitele.
Již na počátku roku 2000 byl objeven vysoce infekční virus zvaný SARS, který patří také do čeledi koronavirů.

Virus SARS byl potlačen a byla nalezena úspěšná léčba.

Nejedná se o první situaci, kdy se ve zprávách objevily informace o koronaviru, v roce 2003 vypukla panika ohledně smrtící koronavirové infekce známé pod názvem SARS.

Stejně jako u COVID- 19, byl SARS poprvé popsán u zvířat a poté se rozšířil na člověka. Předpokládá se, že SARS byl přenesen z netopýrů na další živočišný druh a poté na člověka.

Jakmile byl infikován člověk, SARS se začal velmi rychle šířit mezi lidmi.  

Co dělá COVID-19 tak zajímavým, je to, že doposud nebyl vyvinut lék ani vakcína, která by zabránila rychlému šíření z člověka na člověka. Zatímco SARS byl úspěšně potlačen a vyléčen.

V první řadě nepropadejte panice. Není nutné nosit masku nebo být v karanténě, pokud vám infekce koronavirem nebyla diagnostikována. Díky jednoduchým hygienickým postupům můžete pomoci předejít šíření nového typu koronaviru, ale i dalších virů.

Na tyto otázky odpovídá MUDr. Soňa Peková, PhD. vedoucí laboratoře Tilia. (Zdroj: Youtube: LeontynkaCZ)

V České republice, stejně jako v ostatních zemích EU, odstartovalo očkování proti covidu-19. Nejprve se očkují senioři nad 80 let, rizikové skupiny a…

Od vypuknutí nového typu koronaviru Covid-19 se zvěsti a dezinformace o nemoci šíří ještě rychleji než samotný virus. Rozhodli jsme se uvést a vyvrátit některé…

Nedávno jsme v Hartmannu provedli studii, ve které si 29 testovaných osob aplikovalo dezinfekci na ruce Sterillium® 30krát denně po dobu 10 dní. Hlavní závěry…

Viry milují, když se dotýkáte tváře. Naštěstí existují jednoduché způsoby, jak s tímto zlozvykem přestat.

Nová odhalení o následcích koronaviru na zdraví. Může vyvolat i cukrovku

SARS-CoV-2 vyvolal na vědeckém poli záplavu výzkumů, studií a odborných textů. Světová zdravotnická organizace (WHO) eviduje takových publikací skoro 15 tisíc. Přesto zůstává nový koronavirus i nemoc, kterou způsobuje, v mnoha ohledech velkou neznámou. Dlouhodobé zdravotní dopady se navíc mohou studovat ještě roky.

Zajímavé:  Světlá krev ve stolici - Vše o zdraví

Už nyní ale z množství dat vyplývá, že jde o mnohem víc než předvídatelný a jednoduchý respirační virus, který zasahuje pouze dýchací soustavu.

Studie zveřejněná v odborném časopise The Lancet nedávno popsala covid-19 nejen jako onemocnění dýchacích cest, ale také jako cévní nemoc. Vědci zdravotní potíže pacientů spojují s množením viru v endoteliálních buňkách. Ty tvoří hranici mezi cévní soustavou a tkáněmi a ovlivňují přesun látek přes cévní stěnu.

Uvádí přitom příklad 71letého muže s transplantovanou ledvinou, u kterého byla diagnostikována nemoc covid-19, a který následně zemřel na selhání několika orgánů. Po analýze transplantované ledviny se ukázalo, že se virus replikoval právě v endoteliálních buňkách. Zánětlivé buňky spojené s endoteliálními se našly také v jeho srdci, tenkém střevě a plicích.

Selhání mnoha orgánů se objevilo také u 58leté obézní ženy, která měla diabetes a vysoký tlak a zemřela na srdeční zástavu. Také u ní odborníci našli zanícené buňky endotelu v plicích, srdci, ledvinách a játrech.

Autoři studie napsali, že se při covid-19 jako vstup do buněk využívají receptory ACE2 – enzymy nacházející se na vnější stěně buněk plic, cév, srdce, ledvin a střev. To by vysvětlovalo, proč se nemoc projevuje tolika různými symptomy.

„Ta studie popisuje důkaz o mikroskopickém poškození a virové infekci v cévách v četných orgánech u tří pacientů nakažených virem SARS-CoV-2.

 Odpovídá to přibývajícím vědeckým a klinickým důkazům, že virus SARS-CoV-2 může infikovat a poškodit kromě plic četné další orgány jako ledviny, srdce, střeva a játra tím, že poškodí endoteliární buňky, jež pokrývají vnitřní stěnu cév,“ uvedl šéf amerického centra pro zdravotnické inovace Russell Medford.

Otazníky už dříve vyvolával další ze symptomů nemocných – četné krevní sraženiny. Washington Post už koncem dubna informoval o tom, že jsou podle amerických lékařů právě sraženiny odpovědné za významnou část úmrtí. V univerzitní nemocnici v Atlantě byly zjištěny až u 40 procent nakažených.

Při pitvách obětí koronaviru byly v jejich plicích nalezeny stovky mikroskopických sraženin. Větší mohou v mozku nebo v srdci vyvolat infarkt, napsal server.

I když se lékaři neshodují v názoru, proč sraženiny vznikají, mnoho z nich se domnívá, že právě ony mohou být odpovědné za podstatnou část úmrtí pacientů s diagnózou covid-19.

 Vysvětluje to podle nich také to, proč část nakažených zemřela doma.

Server MIT Technology Review v souvislosti s krevními sraženinami upozornil zejména na zvýšené riziko mrtvic, které se objevují i u mladších pacientů.

Virus ale může způsobovat i některé neurologické potíže a symptomy – část pacientů s covid-19 si například stěžuje na ztrátu čichu a chuti.

Jedna ze studií, kterou server cituje, takový jev detekovala dokonce u 65 procent pozitivně testovaných.

Další z nových poznatků o koronaviru naznačují, že může poškozovat buňky, které produkují inzulín. Upozornil na to časopis Nature.

Jedním z pacientů, u kterého se v souvislosti s covid-19 vyvinul diabetes, je 18letý student Finn Gnadt z německého Kielu. Koronavirem se podle Nature nakazil v půlce dubna, ačkoliv nepociťoval žádné příznaky. Později se u něj ale objevilo náhlé vyčerpání a neustálá žízeň. Začátkem května mu lékaři diagnostikovali diabetes prvního stupně, který se podle nich rozvinul právě kvůli koronaviru.

Většina diabetiků se potýká s tím, že jim buňky slinivky břišní, které produkují potřebný inzulin, zničí vlastní imunitní systém.

Ošetřující lékař Finna Gnadta je ale přesvědčený, že je v tomto případě zdevastoval virus. Odborníků, podle kterých virus skutečně diabetes může podnítit, přitom přibývá.

Doposud se přitom o cukrovce mluvilo spíše jako o jednom z faktorů, který naopak zhoršuje průběh covidu.

U většiny lidí s touto nemocí vlastní imunitní systém omylem zničí beta buňky slinivky břišní, které produkují inzulin. V případě německého studenta podle jeho lékaře tyto buňky zničil virus.

„Cukrovka je při nákaze covidem jako dynamit,“ řekl pro Nature vědec Paul Zimmet z australské Monash University v Melbourne, který se nyní na spojení mezi oběma chorobami zaměřil.

Jiní vědci však připomínají, že je třeba záležitost ještě zkoumat. „Počty okolo diabetu s předchozím onemocněním covid-19 musíme sledovat a posoudit, zda se čísla zvyšují, či naopak snižují oproti běžným hodnotám,“ řekl Naveed Sattar z University of Glasgow.

Před covid-19 by se měli mít na pozoru i pacienti s kardiologickými problémy, patří totiž mezi skupiny, kterým hrozí komplikovanější průběh nemoci. Stejně tak by však neměli zanedbávat preventivní kontroly.

„Úplně přímá postižení srdečně-cévního systému ve smyslu fibrilace síní nebo cévních mozkových příhod nejsou, zdá se, tak výrazná – řada pacientů s koronavirem, kteří mají těžký průběh, má spíše žilní trombózy, plicní embolie, ale ne tyhle dvě diagnózy.

Také nemáme moc dat o tom, že by virus přímo napadal srdce. Jsou to spíše druhotné následky a dopad těžkého infekčního průběhu, než že by to bylo primární postižení.

Ale když začne srdce selhávat, prognóza pacientů je neblahá,“ uvedl pro Seznam Zprávy kardiolog a předseda české kardiologické společnosti Aleš Linhart.

Rizikovými faktory přitom mohou být cukrovka, obezita, kouření či vysoký krevní tlak.

„Z těch, kteří mají nemoc tak vážnou, že virus zasáhne srdce, jich nepřežije už padesát procent,“ uvedl už dříve v rozhovoru pro Seznam Zprávy šéf kardiologie motolské nemocnice Josef Veselka.

Koronavirus však dokáže znatelně narušit i běžné fungování obranyschopnosti lidí. U části pacientů s covidem se vyvíjí nebezpečná cytokinová bouře. Cytokiny obvykle aktivují bílé krvinky k tomu, aby zabíjely infekční mikroorganismy, zejména bakterie a viry.

Nadměrná produkce cytokinů však ohrožuje zdraví. Generuje vznik nebezpečných toxických látek, které sice usmrtí vše živé, ale současně i vlastní buňky.

Při sepsi dochází k cytokinové bouři, tedy k takové koncentraci zánětových faktorů, při níž poklesne krevní tlak a selžou funkce životně důležitých orgánů.

Jak bouři zabránit, nyní zkoumají třeba vědci z 1. lékařské fakulty a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Pomáhat by mohla znalost molekuly interleukinu-6 (IL-6), která při spouštění cytokinové bouře hraje významnou roli.

Zkoumání této molekuly interleukinu se věnuje Centrum nádorové ekologie (CEN) univerzity.

„IL-6 je molekula naprosto potřebná k tomu, aby byla zahájena imunitní odpověď, která je nutná k potlačení infekce,“ uvedl hlavní vědecký koordinátor centra a přednosta Anatomického ústavu 1. LF UK Karel Smetana.

Jedním dalších průvodních jevů covidu je vyrážka, která byla vypozorována zejména u mladších pacientů a trvala po dobu několika dní.

Jako takzvané covidové prsty označují lékaři červené hrboly na prstech zejména dolních končetin, které jsou bolestivé na dotek a mohou svědit. Podle ředitele Fakultní nemocnice Královské Vinohrady a přednosty Dermatovenerologické kliniky FNKV a 3.

 lékařské fakulty UK Petra Arenbergera se u některých pacientů objevily jako jediný příznak onemocnění covid-19. „Covidové prsty jsou pro dermatology něco nového,“ dodal Arenberger.

Pacienti s takovými kožními příznaky by podle něho měli být vyšetřeni na nákazu novým koronavirem.

Vyrážka pravděpodobně vzniká jako zánětlivá reakce kůže na antigen viru spojený s ischemií končetin, tedy onemocněním tepen v končetinách nebo krevními sraženinami.

Kožní příznaky covidové infekce se vyskytují asi u 20 procent pacientů. Objevují se obvykle třetí až pátý den onemocnění a posléze samy odeznějí.

Mezi další kožní příznaky nového koronaviru patří například kopřivka, mramorovaná kůže a drobné krevní výrony na dolních končetinách.

Vše, co víme o koronaviru: nemění své chování, vytváří mikrosraženiny a chlad mu svědčí

Už osmý měsíc ovládá dění v Česku neviditelný nepřítel – koronavirus. Někdo ho překoná téměř bez obtíží, jiní bojují v nemocnicích o život.

Děti procházejí onemocněním prakticky bez příznaků, což ovšem může být pro okolí nebezpečné, muži mají dvakrát větší pravděpodobnost, že se nakazí. Dokáže postihnout řadu orgánů v těle.

A imunologové vzkazují: virus se nijak výrazně nezměnil a chladnější počasí mu dodává na síle.

Server iROZHLAS.cz vyzpovídal doktory, kteří léčí těžce nemocné, imunology a další odborníky a prostudoval poslední dostupné studie. Co dnes, po více než deseti měsících od prvních nakažených v čínském Wu-chanu, víme o novém typu koronaviru, který způsobuje onemocnění covid-19? V řadě věcí udělal svět značné pokroky, ale stejně tak zůstává hodně neznámých.

Začněme tím, jestli a jak se virus proměňuje.

„Ze své podstaty je koronavirus mnohem méně náchylný k mutacím než jiné RNA viry, všechny mají opravný aparát. Umí si díky tomu mutace opravit,” říká virolog a biochemik Libor Grubhoffer.

Vědci se shodují na tom, že se koronavirus změnil oproti jaru jen málo, zaznamenané mutace si můžete prohlédnout zde.

Sílí ovšem hypotéza, že jedna změna má vliv. „Původní forma viru byla vystřídaná jinou formou a oprávněně se zdá, že je nakažlivější. A proto vytlačila tu původní variantu. Ale ne každý tomu věří,” popisuje imunolog Václav Hořejší.

Zajímavé:  Rozmazané vidění na jedno oko - Vše o zdraví

Podle něj se sice snadněji přenáší, ale na průběh nemoci nemá vliv. „Stejně tak se nechová antigenně – laicky tedy protilátky z první vlny fungují i v té druhé,” vysvětluje.

Zatím nic nenaznačuje tomu, že by byla tato mutace nebezpečnější pro zdraví lidí. Naopak, některé indicie spíše vedou k tomu, že se na ni umírá méně. „Zdá se, že tato mutace převládla. A zdá se, že se šíří rychleji.

Sice to nevíme jistě, ale zajímavé je, že počet úmrtí v Evropě výrazně klesl v porovnání třeba se Severní Amerikou, Brazílií nebo dalšími částmi světa,“ uvádí Paul Tambyah, prezident Mezinárodní společnosti pro infekční choroby.

Na druhou stranu je nutné podotknout, že zdravotnictví je na nemoc připravené mnohem lépe než na jaře. Jisté je, že koronavirus se v populaci šíří rychleji než chřipka a také způsobuje násobně více těžkých případů.

U chřipky se uvádí, že zhruba jedno procento nakažených skončí v nemocnici, u koronaviru je to mezi 5 a 20 procenty nakažených. Jaká je u koronaviru smrtnost, se nedá zatím přesně určit, nevíme, kolik lidí je opravdu nakažených.

Odborníci ji odhadují zhruba na jedno procento, pro srovnání u chřipky se udává smrtnost 0,1 procenta.

Před téměř rokem někteří věřili, že koronavirus možná přes léto sám vymizí. V podobném duchu mluvil ještě v srpnu český premiér Andrej Babiš (ANO), když tvrdil, že virus zeslábl. Nynější poznatky ale tyto domněnky vyvrací.

Koronavirus nezmizel. Nezeslábl. A bude tu s námi nejspíše navždy.

Navíc přírodní podmínky na severní polokouli naopak podle imunologů způsobí, že virus nabere na síle. „Nižší teplota koronaviru pomáhá stejně jako třeba viru chřipky. Proto i ty chřipkové epidemie jsou v zimě,” srovnává Hořejší.

A souhlasí s ním i další odborníci. „Kolegové fyzici říkají, že kapénky v takovém počasí déle vydrží a stejně jako u dalších respiračních chorob to viru usnadní šíření kapénkovou cestou. Ale není to jasně dané,” podotýká infektolog a epidemiolog Petr Smejkal.

„Nakažlivost covidu-19 závisí striktně na průměrné teplotě. Když o jeden stupeň klesne teplota, tak nakažlivost stoupne asi o tři procenta,” odkazuje Jaroslav Flégr na čínskou studii.

Podobně se ostatně chová většina respiračních onemocnění, včetně nemoci SARS, kterou způsobil jiný typ koronaviru.

Neznámou zůstává, jak ovlivní koronavirovou epidemii očekávaný nástup podzimních viróz a sezonní chřipky. „Nevylučuju, že by to mohlo zhoršit situaci.

Ale čekáme, co s tím udělá také fenomén interference (vzájemnému ovlivňování – pozn. red.) virů,” říká virolog a biochemik Grubhoffer.

Laicky řečeno: zatím není jasné, jestli onemocním koronavirem, pokud budu mít už chřipku nebo i obyčejnou rýmu.

Čím více nakažených, tím více poznatků, jak koronavirus řádí v lidském těle, pokud se do něj dostane. „Virus vstoupí přes sliznice nosohltanu a hltanu, popřípadě přes spojivky. Poté začne sestupovat přes lymfatický okruh do hrtanu a do dýchacích cest, kde začne postihovat plíce.

Předtím ho také spolknete a dostane se i do trávicího traktu a to může přinést symptomy jako průjem nebo zánět žaludku,” popisuje Martin Balík z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, kde se starají o vážně nemocné pacienty s covidem. „Ti lidé zvrací a vypadá to jako střevní chřipka.

A buď se přes to přehoupnou, nebo se poté projeví i v dýchacích cestách. Někdy to žaludeční šťávy zničí, ale ne vždy.“

Po proniknutí do těla viry zaútočí na buňky v organismu. „Nasednou na povrch hostitelské buňky.

Poté následuje proces, ve kterém si vlastně ten vir otevře dveře do buňky a splyne s její povrchovou membránou a dostane dovnitř genetickou informaci.

Poté se podle ní začnou tvořit virové proteiny a výsledkem je, že v buňce vznikne velký počet kopií viru, a ty opouští buňky. Tak ji vysílí, že odumře, a viry se šíří dál,” vysvětluje imunolog Hořejší.

Podle dostupných poznatků koronavirus hlavně napadá dýchací soustavu a cévy. „Když se dostane do těla ve velké infekční dávce, tak začne dělat zánět po cévních stěnách a to se může projevit na každém dobře prokrveném orgánu – to jsou plíce, ale i cévní problémy a sraženiny, mohou tam být cévní mozkové příhody, případně mají plicní embolizace,“ vypočítává Balík.

Komplikací pro oběhovou soustavu jsou mikrosraženiny, které koronavirus způsobuje. Ty poškozují srdce. „Objevují se hlavně v akutní fázi, ale zanechá to po sobě hroznou paseku.

Myslím, že často ty problémy, co si pak lidé nesou, tak jsou spojené s tím, že virus jim tam zanechal mikrosraženiny. To souvisí i s tím, že jsou slabí a nevýkonní. To je zánět v kombinaci s mikrosraženinami. Ale bavíme se o těžkých formách,“ říká Balík.

Koronavirus postihuje nejen plíce a srdce, ale třeba i ledviny a mozek.

Nejčastější příznaky u covidu jsou: horečka, kašel, dušnost, bolest svalů a kloubů, únava. Dalším příznakem může být ztráta chuti a čichu.

A potom také takzvané kovidové prsty, což je u respiračních onemocnění nečekaný příznak. Podle lékařů souvisí už se zmíněnými mikrosraženinami. „To je přesně postižení té cévní stěny.

A i zánět aorty, který se popisuje jako syndrom u dětí, tak to také souvisí s tím,“ upozorňuje Balík.

„Souvisí to s tou srážlivostí. Je to tím, že vlásečnice jsou ucpané a projevuje se to na vzhledu prstů,” souhlasí imunolog Hořejší.

Covidové prsty | Zdroj: Fakultní nemocnice Královské Vinohrady

Netypickým a tím pádem zajímavým příznakem je i ztráta čichu a chuti, což spolu souvisí.

„Zdá se, že je virus trochu neurotropní a jde po chuťových a čichových buňkách, když se namnoží na sliznici,“ popisuje Balík. „Čichové buňky jsou de facto nervová zakončení čichového nervu, který jde z mozku. A jak tam běží zánět na sliznici, tak je to poškodí a lidé pak nic necítí a všechno je bez chuti,“ říká Balík.

Záleží na míře poškození, ale čichové buňky se obnovují velmi pomalu, to je důvod, proč někteří lidé popisují, že se jim po vyléčení čich vrátil až po několika týdnech. Ztráta čichu je také poměrně jasný náznak toho, že koronavirus pronikl do těla. „Je to dobrý indikátor nemoci.

Když mi teď někdo z ambulantů zavolá, že ztratil čich, tak mu říkám: ‚Běž na test.’ A ještě se mi nestalo, že by neměli covid-19. Je to dost specifická věc.

U jiných virových nemocí respiračního systému se s tím moc nesetkáváme,” líčí pneumolog Vladimír Koblížek z Hradce Králové, který spolu se svými kolegy z fakultní nemocnice systematicky studuje dlouhodobé následky onemocnění.

Ztráta čichu může také naznačovat, že je jedinec odolnější a virus se tak zastaví v nose a neproniká dále do těla. „Anosmie má častější výskyt u asymptomatických pacientů, kteří se setkali s menší virovou náloží nebo jsou imunitně silnější.

Imunitní systém zadrží virus v oblasti čichových vláken a ten tak neproniká dále do plic, kde může být pro mnohé lidi fatální,“ cituje Deník N Jana Plzáka, přednostu Kliniky otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku 1. LF UK, FN v Motole.

TikTok users turn their symptoms into a viral taste test challenge…. �

Hospitalizace, infekce či operace pro jiné zdravotní problémy

Člověk s roztroušenou sklerózou by měl vždy upozornit lékaře, který ho ošetřuje kvůli jiné, zvláště akutní chorobě, že má RS nebo že je pro ni léčen. Seznam léků, které užívá, by měl vždy mít u sebe i s příslušným dávkováním. Stejně tak by měl u sebe mít kontakt na svého ošetřujícího lékaře.

K hospitalizaci pro jiné obtíže by měl mít vždy dostatek všech svých léků s sebou, např. chirurgické pracoviště nemusí mít k dispozici všechny léky, které pacient užívá.

Akutní onemocnění

Dojde-li k akutnímu onemocnění, které vyžaduje neodkladnou operaci, je před výkonem nutno podat kortikosteroidy. Pokud je jimi pacient léčen dlouhodobě, měl by v den operace dostat 30 mg prednisonu.

I v pooperačním období by mělo po několik dnů podávání kortikoidů pokračovat, dávkování by mělo o 5 mg denně klesat.

Je tomu tak proto, že i za normálních okolností je u pacientů s roztroušenou sklerózou odpověď nadledvin na stres většinou nedostatečná, proto zřejmě po stresových situacích, jakou je například zátěž operací nebo infekcí, dochází často ke zhoršení RS nebo přímo k vývoji ataky.

Podání kortikoidů v této situaci tuto možnost přinejmenším zmenšuje, přičemž takto malá dávka dávka nepoškodí hojení rány. Vždy by se mělo dbát i na příjem dostatečného množství tekutin a prevenci infekce. Pokud šlo o operaci v infekčním terénu, vždy musí být podána širokospektrální antibiotika v dostatečné dávce ještě před výkonem.

Zajímavé:  Pigmentové skvrny - Vše o zdraví

Plánovaný operační zákrok

Plánovaný operační zákrok je nutné provádět vždy v situaci, kdy je nemoc stabilizovaná, v odstupu alespoň několika týdnů od poslední ataky, v době, kdy je pacient na minimální terapii a bez infekce.

Mírné zvýšení kortikoidů (přibližně 1 – 3 dnů před zákrokem a 3 – 5 dnů po zákroku) je i zde nutné, protože pro nadledviny půjde opět o stres.

V případě předpokládaného infekčního terénu (kterým je například vytržení zubu) je třeba podat širokospektrální antibiotika 24 hodin předem.

Zákroky v celkové anestezii

Celková anestezie by měla být co nejkratší a nejšetrnější. Pokud je to možné, dáváme přednost svodné nebo místní anestezii.

Zákroky v místním znecitlivění

Není žádných námitek kromě případné alergie na anestetika.

Infekční onemocnění

Obecně každá infekce pacientům s roztroušenou sklerózou škodí. Pacient by měl dbát o dostatečný přísun vitamínů ve stravě, dobrou fyzickou kondici, přínosné je i otužování. 

Trpí-li pacient častějšími virovými infekcemi v podzimním či zimním období, je vhodné zkusit preventivní podávání amantadinu 100 mg denně. V případě, že imunolog zjistí nižší hodnoty imunoglobulinů třídy IgG3, pomáhá podáváí malé dávky imunoglobulinů.

Každá začínající virová infekce by hned při prvních příznacích měla být léčena nesteroidními antirevmatiky (Paralen, Ibuprofen). Pokud dojde k rozvoji onemocnění, měla by být podávána co nejdříve antibiotika.

Ačkoliv se v obecné péči lékaři snaží omezit nadužívání antibiotik, u pacientů s RS je větším problémem aktivace imunitního systému neléčenou infekcí. Antibiotika působí imunosupresivně, jejich efekt u RS proto není proti účinku základní léčby.

Je-li pacient dlouhodobě na steroidech, měl by si na začátku infektu (v případě bakteriálního až po nasazení antibiotik) zvýšit dávku prednisonu na 15 – 20 mg denně a klesat po zlepšení infektu pomalu na původní dávku.

Je to opět proto, aby se se stresem, který infekce představuje, nadledviny snáze vyrovnaly. Rekonvalescence by měla být dostatečně dlouhá.

Pro hospitalizace kvůli jakémukoliv onemecnění platí pravidla uvedená výše navíc s nutností rehabilitační aktivity, aby nedošlo ke zhoršení hybnosti díky nedostatku fyzické aktivity. Stejně tak duševní aktivita by měla být povzbuzována čtením, sledováním televize, komunikací s návštěvami, luštěním kvízů, v nejlepším případě studiem (například cizího jazyka) .

Při zhoršení stavu základního onemocnění na jiném, než neurologickém oddělení nemocnice, by měl být kontaktován ošetřující lékař pacienta, který vede jeho léčbu RS.

Neklid i záchrana zdraví: Co vše umí hexavakcína

Hexavakcína je kombinovaná očkovací látka, která má ochránit proti šesti nemocem najednou (dětské obrně, tetanu, záškrtu, černému kašli, žloutence B a onemocněním způsobeným bakterií Haemophillus influenzae b). V Česku jsou k dispozici dvě očkovací látky – Infanrix Hexa pro nedonošené děti a Hexacima.

Hexavakcínou se od roku 2018 očkuje pouze ve schématu 2+1 (dříve bylo schéma 3+1, které ale dosud platí u nedonošených dětí).

To znamená, že první dvě dávky se dítěti aplikují v průběhu prvního roku života, interval mezi nimi by měl být dva měsíce. Třetí dávku očkovací látky pak dostane mezi 11. a 13. měsícem věku.

Očkovací látka se aplikuje injekčně do svalu, obvykle do vnější strany stehna. Během 5.–6. roku se ještě přeočkovává proti záškrtu, tetanu a černému kašli.

Přečíst článek ›

V případě, že rodiče nechtějí začít očkovat dítě ve třech měsících, kdy se podle schváleného očkovacího kalendáře může aplikovat první dávka hexavakcíny (lze to už od ukončeného 9. týdne), dá se očkování odložit. Jestliže nechtějí porušit termíny stanovené vyhláškou, lze zahájit očkování první dávkou v 5 měsících, druhou dávku dát v 7 měsících a poslední ve 13 měsících věku dítěte.

Očkovat lze samozřejmě i později, vakcína byla testována na dětech do dvou let, ale v tomto případě už se rodiče vystavují riziku pokuty.

„Teď ale s manželem přemýšlíme, že mu hexavakcínu necháme dát, protože jsme často u rodičů na statku, kde se syn rád hrabe v hlíně a motá se kolem zvířat, takže by asi bylo vhodné, aby měl očkování proti tetanu. Určitě bych teď byla klidnější,“ přemýšlí Petra.

Jedenatřicetiletá Petra se po narození prvního syna rozhodla, že ho prozatím očkovat nechce a s pediatrem se domluvila, že hexavakcínu odloží na dobu, až bude syn starší.

Když mu byly dva roky, zjistilo se, že trpí řadou alergií a na alergologii jí řekli, že udělala dobře, když ho neočkovala hned jako miminko.

Očkování hexavakcínou, stejně jako všechna ostatní povinná očkování stanovenými vakcínami, plně hradí zdravotní pojišťovna. Pokud rodiče požadují povinné očkování dítěte jinou než stanovenou vakcínou, hradí pojišťovna jen aplikaci, nikoli cenu vakcíny.

Proti jakým nemocem chrání hexavakcína?

  • Tetanus: jedná se o akutní, až smrtelné onemocnění, které vyvolává bakterie Clostridium tetani. Do těla se dostává oděrkami, řeznými a jinými ranami v kůži. Rány, které se pravděpodobněji mohou infikovat bakteriemi tetanu, jsou popáleniny, zlomeniny, hluboké rány, které obsahují hlínu, prach, koňský hnůj nebo dřevěné třísky. Jakmile se bakterie v těle začne šířit, produkuje jed, který může způsobit svalovou ztuhlost, bolestivé svalové křeče, záchvaty až smrt.
  • Záškrt: závažná bakteriální infekce, která postihuje především dýchací cesty, krční mandle, hltan a někdy také kůži. Dochází k otoku dýchacích cest, který způsobuje závažné dechové problémy a někdy až udušení. Bakterie rovněž uvolňují jed, který může způsobit poškození nervů, srdeční problémy a dokonce smrt. Nemoc se přenáší přímo vzduchem, kapénkovou infekcí, méně často nepřímo kontaminovanými předměty. Projevuje se horečkou,  bolestí v krku, bolestivým polykáním, zvětšením lymfatických uzlin. Na mandlích se mohou vytvořit typické šedé povlaky, které nelze setřít.
  • Černý (dávivý) kašel: vysoce nakažlivé infekční onemocnění, které postihuje dýchací cesty. Způsobuje těžké záchvaty kašle, které mohou vést k problémům s dýcháním. Bývá často doprovázen „dávivými“ zvuky. Kašel může trvat jeden až dva měsíce i déle a může být příčinou ušní infekce, zánětu průdušek (bronchitidy) s vleklým průběhem, zánětu plic (pneumonie), záchvatů křečí, poškození mozku a dokonce smrti. U kojenců je toto riziko nejvyšší. Nemoc se přenáší podobně jako rýma prostřednictvím kapének při kašli a kýchání.

Přečíst článek ›

  • Hepatitida B: je způsobena virem hepatitidy B, který napadá játra. Je nebezpečná především kvůli riziku chronického stadia, kdy dochází k zánětu jater, který se může rozvinout až v cirhózu (ztvrdnutí) nebo dokonce rakovinu. Krátkodobé (akutní) příznaky mohou trvat několik týdnů. Patří k nim žluté zbarvení kůže a očí (žloutenka), tmavé zbarvení moči, únava, nevolnost, zvracení a bolesti břicha. Nakazit se můžete kontaktem s krví nebo tělesnými tekutinami nakažené osoby, mimo jiné při porodu přenosem z nakažené matky na novorozené dítě, pohlavním stykem s nakaženým partnerem, používáním společných jehel, stříkaček nebo jiných nástrojů pro injekční užívání drog, sdílením zubního kartáčku, přímým kontaktem s krví nebo otevřenými ranami nakažené osoby.
  • Dětská obrna: virová infekce, která často probíhá jen jako mírné onemocnění, ale je vysoce nakažlivá. Může způsobit paralýzu svalů, až ochrnutí a smrt. Virus se přenáší přímým kontaktem nebo nepřímo kontaminovanými předměty či potravinami.
  • Haemophillus influenzae typu b: jedná se o bakterii, která způsobuje záněty mozkových blan, sepsi (otravu krve) a nebezpečné záněty sliznice hrtanové příklopky. Ty mohou u malých dětí způsobit i udušení. K přenosu bakterie H. influenzae typu b dochází hlavně kapénkami z člověka na člověka např. při kýchání, kašlání nebo i vydechnutí. Bakterii H. influenzae typu b často šíří lidé, kteří ji mají v nose nebo v hrdle, ale sami nevykazují žádné příznaky.

Možné vedlejší účinky

Mezi velmi časté vedlejší účinky, které se objevují u více než jedné z deseti dávek vakcíny, patří ospalost, ztráta chuti k jídlu, vysoká teplota nad 38 °C, otoky, bolest, zarudnutí v místě vpichu vakcíny, neobvyklá plačtivost, pocit podrážděnosti nebo neklidu.

Přečíst článek ›

Mezi časté příznaky se řadí průjem, nevolnost a zvracení, teplota vyšší než 39,5 °C, otok v místě vpichu vakcíny větší než 5 cm nebo zatvrdnutí v místě vpichu.

Méně často se vyskytuje infekce horních cest dýchacích, únava, kašel či rozsáhlý otok celé končetiny, do které bylo očkování aplikováno.

Hexavakcína v číslechHexavakcína se očkuje ve schématu 2+1.1. dávka se může podat od 9. týdne věku.2. dávka se podává ve 4 měsících.Přeočkování proběhne mezi 11. a 13. měsícem věku.Proočkovanost hexavakcínou se pohybuje okolo 93 procent.V roce 2020 se v Česku nevyskytoval žádný případ tetanu ani záškrtu.Černým kašlem se loni nakazilo 696 lidí.

U akutní žloutenky typu B to bylo 27 osob, chronická propukla u 142 lidí.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *