Kwashiorkor – Vše o zdraví

Kwashiorkor - Vše o zdraví

Aby naše tělo mohlo správně fungovat potřebuje základní živiny, jako jsou bílkoviny, tuky a další vitamíny a minerály, aby mohlo správně fungovat. Pokud nám některé živiny chybí dochází ke vzniku takzvaných onemocnění z nedostatku živin, mezi které patří kwashiorkor a marasmus. V tomto článku se dozvíte co je kwashiorkor a marasmus a jaký je mezi nimi rozdíl.

Nedostatek živin vede k úbytku svalové hmoty, k oslabení kostí a také ke zhoršení kognitivních funkcí, jako je například paměť.

Kalorie jsou jednotky energie, které naše tělo potřebuje pro svou správnou funkci. Kromě energetického přísunu v podobě kalorií potřebujeme také dostatek bílkovin. Nedostatek bílkovin například zhoršuje hojení poranění a také negativně ovlivňuje obranyschopnost organizmu.

Pokud nepřijímáme dostatek živin, vzniká podvýživa neboli malnutrice. Jedním z druhů podvýživy je proteino-energetická malnutrice.

Při proteino-energetické malnutrici trpí organizmus těžkým nedostatkem kalorií nebo bílkovin. K tomu dochází v případě, kdy dlouhodobě nepřijímáte dostatek kalorií nebo bílkovin, nejčastěji z důvodu jiného onemocnění. 

Krátkodobý nedostatek kalorií nebo bílkovin obvykle nevede k proteino-energetické malnutrici. Ta vzniká až při dlouhodobém nedostatku a může vést až ke kachexii, což je těžká podvýživa. 

Obecně existují dva druhy proteino-energetické malnutrice, a to marasmus a kwashiorkor. V tomto článku se dozvíte jaké jsou příznaky podvýživy a hlavní rozdíly mezi marasmem a kwashiorkorem.

Shrnutí: Kawhiorkor a marasmus jsou dva hlavní druhy proteino-energetické malnutrice neboli podvýživy. Někdy se slovem marasmus označuje nejtěžší forma podvýživy, takzvaná kachexie.

Podvýživa vzniká z řady různých důvodů. V některých částech světa lidé hladoví, protože nemají dostatek kvalitních potravin. Většinou je ale malnutrice spojena s nějakým onemocněním, které brání normálnímu příjmu a zpracování potravy. Na vzniku malnutrice se podílí také nadměrná konzumace alkoholu.

Mezi hlavní příznaky podvýživy patří:

  • únava
  • zimomřivost (problém se zahřát)
  • nižší tělesná teplota
  • průjem
  • ztráta chuti k jídlu
  • apatie (nedostatečné projevování emocí)
  • podrážděnost
  • slabost
  • zpomalené dýchání (bradypnoe)
  • brnění rukou a nohou
  • suchá kůže
  • padání vlasů
  • snadná tvorba modřin

Marasmus

Marasmus se nejčastěji vyskytuje u menších dětí a batolat. Vede k dehydrataci a úbytku hmotnosti. Jednou z forem tohoto onemocnění je hladovění. Marasmus je charakterizován celkovým nedostatkem všech živin a kalorií.

Hlavní příznaky marasmu jsou:

  • úbytek hmotnosti
  • dehydratace
  • chronický průjem
  • stažený (scvrklý) žaludek

Vyšší riziko marasmu mají osoby, které žijí v oblastech s nedostatkem potravin (to se nás naštěstí netýká), dále děti, kojenci a senioři.

Kwashiorkor

Kwashiorkor se vyskytuje u lidí, kteří trpí těžkým nedostatkem bílkovin. Obvykle platí, že kwashiorkor ohrožuje spíše starší děti než marasmus. Strava, která obsahuje hlavně sacharidy (karbohydráty) zvyšuje riziko tohoto onemocnění.

Mezi hlavní příznaky kwashiorkoru patří:

  • otoky, hlavně v oblasti obličeje, ale i končetin, v důsledku nadměrného zadržování vody v těle
  • vyboulené (nafouklé) břicho
  • zástava nebo zpomalení růstu a neschopnost přibírat na váze

Zvýšené riziko kwashiorkoru mají osoby, které žijí v oblastech snedostatkem potravin bohatých na bílkoviny. Také děti, které byly předčasně odstaveny od kojení nebo žijí v oblastech s nedostatkem potravin mají vyšší riziko kwashiorkoru.

Jaký je rozdíl mezi marasmem a kwashiorkorem?

Marasmus znamená obecně nedostatek všech živin a nedostatečný energetický příjem z potravy, zatímco kwashiorkor znamená „pouze“ nedostatek bílkovin. Příznaky obou těchto nemocí se ale do značné míry liší.

Příznaky marasmu
Příznaky kwashiorkoru
hubnutí zpomalení růstu a neschopnost přibrat na váze
dehydratace otoky dolních končetin a obličeje
scvrknutí žaludku nafouknutí (vyboulení) žaludku
průjem

Jaké jsou příčiny marasmu a kwashiorkoru

Mezi nejčastější příčiny marasmu a kwashiorkoru patří:

  • hladovění: v Čechách se nám žije velmi dobře a prakticky nejsme hladověním ohroženi, ale jsou na světě místa, kde jsou potraviny nedostupné nebo kde lidé žijí v tak extrémní chudobě, že si nemohou dovolit kupovat prakticky žádné kvalitní potraviny.
  • poruchy příjmu potravy: některá psychiatrická onemocnění, jako jsou poruchy příjmu potravy (bulimie, anorexie, apod.) mohou způsobit kritický nedostatek bílkovin nebo všech živin a vyvolat tak kwashiorkor nebo marasmus
  • nedostatečné povědomí o tom jak se správně stravovat: v některých oblastech lidé neví co bychom měli jíst a často jí jednostrannou stravu, která z dlouhodobého hlediska může vyvolat marasmus nebo kwashiorkor
  • užívání léků, které narušují vstřebávání živin: některé léky mohou narušovat vstřebávání živin a jejich dlouhodobé užívání pak může vyvolat marasmus či kwashiorkor. Mezi léky, na které je potřeba dávat zvlášť pozor, patří léky na pálení žáhy, léky na snížení kyselosti žaludku a také některá antibiotika. Poraďte se s vaším lékařem, pokud máte jakékoli pochybnosti.
  • některá onemocnění, která zvyšují množství kalorií, které tělo denně potřebuje: některé závažné choroby (jako jsou například nádorová onemocnění nebo zánět slinivky břišní) mohou po čase způsobit kritický nedostatek živin a vyvolat tak podvýživu.

Diagnostika

Diagnózu marasmu a kwashiorkoru lékař stanoví na základě konkrétních projevů onemocnění. V rámci vyšetření se vás zeptá na to co jíte, zda netrpíte poruchami příjmu potravy a jaké léky užíváte. Možná vás i odešle na specializované vyšetření na psychiatrii. 

Pokud trpíte průjmy, odebere lékař vzorek stolice na kultivaci a další vyšetření. Nedílnou součástí diagnostiky marasmu a kwashiorkoru je odběr krve a moči a stanovení koncentrací jednotlivých živin a odpadních látek. Někteří lékaři provádí také kožní imunologické testy, aby zjistili, jak vám funguje imunitní systém. 

Léčba

Kwashiorkor i marasmus jsou naštěstí léčitelná onemocnění. Léčba spočívá v pomalém zvyšování kalorického příjmu a doplnění chybějících živin. Pokud máte potíže s trávením, budou vám lékaři podávat speciální roztoky s bílkovinami a dalšími živinami v tekuté podobě. V extrémních případech je možná i nitrožilní výživa. 

Někteří lékaři vám mohou předepsat léky na zvýšení chuti k jídlu a případně doporučit užívání multivitamínových doplňků stravy. V případě těžkých projevů onemocnění bývá nutná hospitalizace v nemocnici, obvykle na metabolické jednotce intenzivní péče nebo na interním oddělení.

Prognóza

Co nejrychlejší vyhledávání odborné lékařské pomoci je velmi důležité pro úspěšné vyléčení onemocnění a dlouhodobé přežití.

Děti, u kterých dojde ke vzniku kwashiorkoru někdy nemusí dosáhnout svého plného růstového potenciálu a mohou mít trvale menší vzrůst.

V případě pozdní nebo nedostatečné léčby může u dětí vzniknout trvalá mentální retardace a poruchy pohybového aparátu. Neléčený kwashiorkor či marasmus mohou vést až ke smrti.

Co si z článku odnést?

Kwashiorkor a marasmus jsou onemocnění patřící mezi proteino-energetické malnutrice, což je lidově řečeno podvýživa. Kwashiorkor je spojený s kritickým nedostatkem bílkovin a mezi jeho projevy patří zejména otoky, zástava růstu a vyboulené břicho.

Naproti tomu marasmus je spojen se všeobecným nedostatkem živin a nedostatečným energetickým (kalorickým) příjmem a mezi jeho projevy patří zejména nechutenství, hubnutí, dehydratace a „scvrknutí“ žaludku.

Tato onemocnění se nejčastěji vyskytují v chudých, rozvojových zemích, kde lidé nemají dostatek přirozené potravy.

V Čechách většina lidí naštěstí hladem netrpí, ale kwashiorkor a marasmus se mohou vyskytnout u lidí se závažnými chorobami, jako je například rakovina nebo chronické zánět nebo u osob, které dlouhodobě užívají léky na snížení kyselosti žaludečních šťáv, protože tyto léky mohou narušit normální vstřebávání živin. Léčba těchto chorob vždy patří do rukou odborníka – lékaře a někdy je nutná i hospitalizace v nemocnici.  

Kwashiorkor – Wikipedie

Dívka trpící kwashiorkorem v době Nigerijské občanské války

Kwashiorkor je syndrom těžkého nedostatku bílkovin a nedostatečného přívodu energie, který postihuje děti od nejnižšího věku až do přibližně pátého roku života. V současnosti se jedná o nejrozšířenější druh podvýživy, který je problémem v mnoha rozvojových zemích.

Zajímavé:  Řídká stolice - Vše o zdraví

Příčiny

Kwashiorkor u malého dítěte nejčastěji vzniká poté, co jej matka přestane kojit, když do rodiny přibude mladší sourozenec. Dítě je tak připraveno o bílkoviny z mateřského mléka. Nedostatečný přívod kvalitních bílkovin a současný snížený příjem energie způsobují hluboké a v jiném věku nepoznané změny organismu.[1]

Příznaky

Na dítěti jsou patrné duševní změny: spavost, apatie, nebo naopak podrážděnost. Postupně se zpomaluje růst dítěte, je celkově zesláblé, má otoky a je náchylné na infekce. Na první pohled je patrná ochablost svalstva. Pacienti současně trpí parazitárními infekcemi.

Otoky postihují i vnitřní orgány a otok tváře může na začátku klamně naznačovat dobrý stav výživy. Charakteristické jsou i změny kůže, s častými pigmentacemi v místech, která jsou vystavena tlaku a dráždění. Závažné jsou také poruchy vnitřního prostředí.

V konečném stadiu se objevují poruchy vědomí, bezvědomí a smrt.[1]

Léčba

Na začátku je třeba zvládnout těžkou dehydrataci, akutní selhání ledvin, případně i příznaky šoku, akutní infekce, těžkou chudokrevnost a příznaky nedostatku vitaminů. Po úpravě dehydratace se začne velmi pomalu s podáváním výživy.

Prvních pět dní je potřeba zvláštní opatrnosti, dávky se jen postupně zvyšují. Začíná se s častým podáváním malých dávek zředěného mléka. Koncentrace mléka a podávané množství se postupně zvyšují a intervaly mezi krmením se prodlužují.

[1]

Reference

  1. ↑ a b c Co je to kwashiorkor?, uLekare.cz

Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu Kwashiorkor na Wikimedia Commons
  • Etiopie: Nutriční intervence Lékařů bez hranic v regionu Oromiya[nedostupný zdroj], Lékaři bez hranic, 2008

Portály: Medicína

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kwashiorkor&oldid=18761926“

Podvýživa

Lidé trpí podvýživou tehdy, pokud nepřijímají dostatek potravy nebo ji nejsou schopni plně využít, a to například kvůli nemocem, jako je průjem nebo dlouhodobá onemocnění typu spalniček, HIV či tuberkulózy. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je podvýživa největší hrozbou světového veřejného zdraví. V roce 2019 jí trpělo více než 224 milionů dětí po celém světě. 

Podvýživu způsobuje především nedostatek základních živin, minerálů a vitamínů.

Příčinou přitom vždy nemusí být pouze nedostatečné množství potravy, ale také její nevyhovující pestrost či kvalita.

Podvýživu také může zapříčinit onemocnění trávícího traktu, akutní zdravotní problémy či dlouhodobé nemoci, při kterých dochází k nechutenství či změnám metabolizmu. 

Podvýživa nejvíce ohrožuje děti. Kritický věk je od šesti měsíců (kdy matky začínají mateřské mléko doplňovat další stravou) do 24 měsíců. Nicméně ohroženy jsou také děti do pěti let, dospívající, těhotné a kojící ženy, starší lidé a chronicky nemocní.

Mateřské mléko je jediná strava, kterou dítě v prvních šesti měsících života potřebuje. Poté už ale samotné kojení nestačí.

Strava v této fázi vývoje musí poskytovat správnou kombinaci vysoce kvalitních bílkovin, esenciálních tuků a sacharidů, vitamínů a minerálů. Té je v některých částech světa obtížné dosáhnout.

Například v Sahelu, Africkém rohu a v částech Jižní Asie je výrazný nedostatek vysoce výživné stravy, jako je mléko, maso a ryby.

V případě dětí do dvou let má strava významný vliv na fyzický a psychický vývoj. Podvyživené děti pod pět let věku mají výrazně oslabený imunitní systém a jsou méně odolné vůči běžným dětským nemocem. Proto může podvyživené dítě zemřít i v důsledku běžného nachlazení nebo průjmu. Z osmi milionů úmrtí ročně mezi dětmi mladšími pěti let souvisí s podvýživou přinejmenším jedna třetina.

Symptomy podvýživy

Nejběžnější známkou podvýživy je pochopitelně váhový úbytek. Ztráta na váze může být také provázena nedostatkem síly a energie a neschopností vykonávat rutinní činnosti. U těch, kdo trpí podvýživou, se často rozvine anémie (chudokrevnost) a v souvislosti s tím i nedostatek energie a dušnost.

U dětí mohou příznaky podvýživy zahrnovat neschopnost soustředění nebo zvýšenou podrážděnost a nízký vzrůst. V případech vážné akutní podvýživy se mohou vyskytnout i otoky břicha a nohou a změny v pigmentaci kůže.

Diagnóza podvýživy

Podvýživa se obyvkle diagnostikuje porovnáním standardní váhy a výšky v rámci dané populace nebo změřením obvodu paže dítěte tzv. MUAC páskem (MUAC = mid-upper-arm-circumference).

Tyto pásky pomůžou komukoli, i nezdravotníkům, snadno a rychle identifikovat ohrožené děti díky snadno pochopitelné barevné škále.

Pokud jsou nedostatky ve výživě trvalé, děti přestanou růst a zůstanou zakrnělé, to znamená, že mají na svůj věk nízkou výšku. Tento stav je diagnostikován jako chronická podvýživa.

Pokud trpí úbytkem váhy nebo tzv. chřadnutím – nízkou váhou vzhledem ke své výšce – hovoříme o akutní podvýživě. Ta nastane, pokud tělo podvyživeného začne spotřebovávat vlastní tkáně, aby získalo potřebné živiny. V případě akutní vážné formy podvýživy mohou být u dětí se stavem zvaným „kwashiorkor“ – nafouklým břichem – pozorovány otoky těla a změny v pigmentaci kůže.

Trpí-li děti akutní podvýživou, jejich imunitní systém je tak oslaben, že se riziko úmrtí výrazně zvyšuje. 

Léčba podvýživy

Věříme, že nejefektivnějším způsobem léčby podvýživy je terapeutická výživa připravená k okamžité konzumaci (RUTF = Ready-to-Use Therapeutic Foods). Terapeutická výživa obsahuje všechny živiny, které dítě pro svůj vývoj potřebuje, pomáhá zvrátit jejich nedostatek a zvýšit váhu. Není nutné ji připravovat s vodou, což eliminuje další nebezpečí infekce znečištěnou vodou.

I vy můžete zajistit léčbu pro naše pacienty

koupit výživovou pastu

Díky svému balení může být terapeutická výživa použita v různých podmínkách a dlouhodobě skladována mimo ledničku. Pokud pacient netrpí závažnými komplikacemi, terapeutická výživa mu také umožňuje léčit se doma.

Tam, kde hrozí vznik závažné podvýživy, rozdáváme doplňkovou terapeutickou výživy ohroženým dětem preventivně. Je to například v období mezi sklizněmi či při silných deštích. 

V roce 2019 jsme léčili 76 400 těžce podvyživených dětí.

Poslechněte si

Česká spolupracovnice Lékařů bez hranic, zdravotní sestra Vlasta Hynková, popisuje své zkušenosti s péčí o podvyživené pacienty.

Malnutrice u dětí

Odhaduje se, že na světě trpí okolo 100 miliónů dětí mladších 5 let malnutricí (podvýživou). V rozvojovém světě jde o primární malnutrice
způsobené nedostatkem výživy. V rozvinutých zemích pak jde zejména o sekundární malnutrice u ledvinových, kardiopulmonálních (srdečně-plicních), jaterních a nádorových onemocnění
.

Odhad nutričního stavu se hodnotí podle standardů tělesné hmotnosti k výšce a standardů tělesné výšky k věku, přičemž chronická malnutrice způsobuje růstový deficit
:

  • 1. stupeň: 90–95 % normy;
  • 2. stupeň: 85–90 % normy;
  • 3. stupeň: < 85 % normy.

Oproti tomu akutní
malnutrice
způsobuje váhovou disproporci k výšce:

  • 1. stupeň: 80–90 % normy;
  • 2. stupeň: 70–80 % normy;
  • 3. stupeň: < 70 % normy.

Jde-li o malnutrici mezi 1. a 2. rokem života, jde jak o zpomalení růstu, tak o snížení hmotnosti k výšce. Malnutrice
mezi 3. a 4. rokem se projevuje zejména zastavením růstu. Malnutrice vede ke zvýšené vnímavosti
k infekcím
, zvýšené morbiditě
(nemocnosti) i mortalitě
(úmrtnosti). Dělí se na marasmus, kwashiorkor a mezi nimi přechodné stavy.

Marasmus – proteinoenergetická (bílkovinoenergetická) malnutrice se projevuje růstovou retardací, sníženou hmotností, muskulární atrofií (ubývání svalů), ztrátou podkožního tuku.

Kwashiorkor malnutrice je zapříčiněna nedostatečným příjmem proteinu
(bílkovin) nebo jeho ztrátami při ještě dostačujícím energetickém příjmu.

Projevuje se kožními lézemi
, edémem
(otokem), apatií
, anorexií
, hepatomegalií (zvětšením jater), sníženou hladinou sérového proteinu i jeho jednotlivých frakcí s abundantním (hojným) zastoupením podkožního tuku. Pacienti se rychle uzdravují při podání vysoce proteinové diety
.

K dalším nemocem vyžadujícím speciální výživu patří především nádorová onemocnění
u dětí (anorexie související se základní chorobou či podáváním cytostatik
; kachektizace (fyzická slabost) v důsledku hypermetabolického stavu spojeného s infekcí nebo chirurgickým výkonem; polykací obtíže v důsledku chemoterapie
, zhoršené vstřebávání živin po radioterapii).

Dietoterapii
vyžadují ale i septické stavy (otravy krve), polytraumata, popáleniny, pankreatitidy
(záněty
slinivky břišní), jaterní a ledvinová onemocnění dětí, gastroezofageální reflux
, žaludeční vředy
, hyperlipidemie (neuspokojivá hodnota cholesterolu
v krvi), u adolescentů mentální anorexie
a řada dalších chorob.

Zajímavé:  Příbalový leták - Vše o zdraví

Podvýživa a její zdravotní rizika

  • Vytisknout E-mail
  • O tom, jak vzniká podvýživa, jaké jsou její hlavní typy a následky.

Podvýživa se anglicky řekne malnutrition, což doslova znamená „špatná výživa“. Je to chorobný stav způsobený nedostatkem živin. Někdy se jako malnutrice označuje také nadbytečná výživa (nadváha a obezita), která vzniká nadbytkem živin ve stravě.

Malnutrice ve smyslu podvýživy vzniká nedostatečným příjmem jedné nebo více živin. Je to jeden z nejzávažnějších zdravotních problémů, se kterým se potýkají rozvojové země a ohrožuje nejvíce děti.

Ve vyspělých zemích se vyskytuje nejčastěji u hospitalizovaných pacientů, u starších osob, osob dlouhodobě nemocných nebo dlouhodobě vynechávajících ze stravy některé důležité potraviny a tím i živiny (extrémní typy diet apod.). 

Příčiny podvýživy

Příčinou podvýživy je vždy nedostatek živin v těle. Ten však nemusí být způsoben výhradně nedostatkem potravy jako takové, ale také špatným výběrem potravin a sestavením jídelníčku nebo jako následek různých onemocnění.

Například průjmová onemocnění zhoršují vstřebávání živin ze střeva,  jaterní onemocnění omezují využití živin v organismu apod.

Výsledkem je vždy nedostatek jednoho nebo více výživových faktorů v našem těle, který se postupem času může přeměnit v závažný zdravotní problém.

Typy podvýživy

Existují dva základní typy podvýživy, které jsou způsobeny nedostatkem energie či bílkovin ve stravě nebo obojího. Kwashiorkor [vyslov kvašiorkor] je způsoben dlouhodobým nedostatkem bílkovin ve stravě a současně dostatečným pokrytím energetických potřeb. Marasmus vzniká nedostatečným příjmem všech živin ve stravě.

Marasmus

Podvýživa tohoto typu je důsledek prostého hladovění. Její příčinou může být chudoba, odmítání potravy (mentální anorexie a jiné psychické poruchy), poruchy trávicího ústrojí a další.

Marasmus je zjevný na první pohled – vyhublost, kůže visí ve volných záhybech na těle, svaly jsou atrofované (zakrnělé, zmenšené). U dětí je hlavním příznakem opoždění růstu.

V našich podmínkách je typickým marastickým pacientem vyzáblý dlouhodobě nemocný starší člověk.

Kwashiorkor

Druhý typ podvýživy je způsoben nedostatkem bílkovin ve stravě. Strava se skládá hlavně ze sacharidových potravin, které zajišťují dostatečný přívod energie – například brambory, kukuřice, rýže, cukrová třtina apod. Ne vždy je kwashiorkor způsoben nedostupností nebo omezenou konzumací bílkovinných potravin.

Podobný stav může vzniknout u nemocných s mnohačetnými zraněními, otravou krve, po rozsáhlejších chirurgických výkonech, popáleninách apod. V těchto závažných akutních stavech není tělo schopno čerpat energii ze sacharidů či tuků a bere si ji z tělesných bílkovin.

Tělo tak může odbourat až 300 g svalové tkáně denně. Nemocný není vyhublý jako při marastickém typu podvýživy, neboť jeho tukové zásoby jsou zachovány a vzbuzuje dojem dobře živeného člověka i když je vážně ohrožen na životě. Hlavním příznakem jsou otoky, které mohou být přítomny po celém těle.

 V rozvojových zemích je kwashiorkor častá forma dětské malnutrice. Děti mívají menší opoždění růstu než při marasmu, vlasy jsou řídké, lámavé a jakoby bez barvy, stejně tak kůže bývá depigmentovaná. Typické je vypouklé (oteklé) bříško. V závažných případech dochází k mentální retardaci, která je nevratná.

Imunitní systém je oslaben a děti často umírají na přidružené infekční nemoci.

Marasmický kvashiorkor

Marasmus a kwashiokor jsou dva extrémní typy podvýživy, mezi nimiž existuje celá škála přechodných forem. Jsou způsobeny kombinací nedostatku energetických zdrojů, bílkovin, vitaminů, minerálních látek apod. Tvoří většinu případů podvýživy.

 Použitá literatura:

Kleinwachterová H, Brázdová Z. Výživový stav člověka a způsoby jeho zjišťování. IDPVZ, Brno 2001.Klener P. Vnitřní lékařství. Galén, Praha 1999.

Vyzkoušej si svoje znalosti v krátkém testu.

Zpět

Téma: Klinická fyziologie stresového hladovění, vztah k MODS, SIRS « Tvorba a ověření e-learningového prostředí pro integraci výuky preklinických a klinických předmětů na LF a FZV UP Olomouc

autor: Doc. MUDr. Květoslava Dostálová, CSc.
pracoviště: Ústav patologické fyziologie LF UP Olomouc

U zdravého dospělého člověka jsou katabolické ( destruktivní) a anabolické ( konstruktivní) procesy v rovnováze.

Když chybí zevní přívod potravy ( energie), rozbíhají se katabolické procesy, které štěpí komplexní molekuly (glykogen,bílkoviny, lipidy) pro zajištění energetických potřeb organismu.

Katabolismus se může objevit kdykoliv během života jedince a má různé příčiny.

Známkami katabolismu je zvýšené štěpení bílkovin a tuků, negativní dusíková a energetická bilance, hyperglykemie a inzulinorezistence

Katabolismus: zánět, infekce, trauma ,krvácení, operace, popáleniny, akutní i chronická onemocnění, léky (kortikoidy, noradrenalin), nádory ( nádorová kachexie),podvýživa.

Anabolismus: rekonvalescence ( zvyšování hmotnosti), hojení poranění,regenerace tkání, léky ( růstový hormon, inzulin,androgeny), přiměřené cvičení, fyzioterapie, nutriční podpora.

Malnutrice : je porucha výživy. Rozumíme tím každou poruchu výživy ve smyslu plus (nadvýživa, nadváha, obezita) nebo mínus (podvýživa).I při deficitu pouze jednoho prvku ( např. železa,jódu, atd) nebo vitaminu v lidském organismu, mluvíme o malnutrici.

Podvýživa: podvýživa má řadu příčin, které působí samostatně nebo častěji ve vzájemné kombinaci. Je vždy spojena se snížením tělesné hmotnosti.

Tedy s úbytkem tělesného tuku a aktivní buněčné hmoty, zejména svalové, s nízkým BMI. Dochází ke ztrátám buněčných bílkovin, k poruchám fyziologických funkcí a v konečném důsledku k různým orgánovým dysfunkcím.

Hlavními typy podvýživy jsou marasmus a kwashiorkor

Marasmus = prosté hladovění

Příčinou je dlouhodobé prosté hladovění, dlouhodobý nedostatek nebo chybění bílkovin a energie. Člověk musí využívat své vnitřní zásoby energie ( tukové zásoby, svalovou hmotu), jejichž postupným spotřebováním klesá tělesná hmotnost..

Marasmus se vyvíjí delší dobu (měsíce , roky) a dosahuje různého stupně.Při klinickém vyšetření je nemocný vyhublý ( kost a kůže) s nízkým BMI pod 19 kg/m2.Dochází k proporcionálnímu poklesu tělesné hmotnosti a ztrátě aktivní buněčné hmoty.

Chybějí zásoby tuku v podkoží. Svalová hmota je zmenšená, a svalová síla snížená. Biochemicky je normální hladina sérových proteinů. Pokles tělesné hmotnosti o více než 24 – 40 % může být příčinou smrti nemocného.

Úplné hladovění usmrtí zdravého a předtím dobře živeného dospělého jedince vážícího 70 kg asi během 50 – 70 dnů.

Štíhlost není všechno: Pozor na podvýživu! | Žena.cz

Tloušťka je riziková, ale ani nízká hmotnost není automaticky synonymem zdraví. Zvlášť mladé ženy to v honbě za pochybným ideálem krásy natolik přeženou, že ohrozí své zdraví. Nemusí jít o anorexii, ale o podvýživu – mnohem častější případ, než byste řekli! 

Redukce kilogramů či počtu centimetrů v pase je vhodná jen pro jinak zdravé jedince nebo pro pacienty s chorobami přímo spojenými s nadměrnou hmotností, jako jsou diabetici 2. typu nebo osoby s vysokým krevním tlakem apod.

Víte, proč jste stále nemocní?

Naopak nemocní s akutními i mnohými chronickými chorobami mohou omezením příjmu kalorií, bílkovin, vitaminů a minerálních látek zhoršit svůj zdravotní stav za bezpečnou hranici.

Nejde jen o pacienty s nádorovými chorobami, ale i s chronickými ledvinovými, srdečními či dýchacími potížemi. „Snížení počtu kalorií, nedostatek kvalitních bílkovin, minerálních látek a vitaminů vede k porušení imunitních procesů, takže se člověk stává náchylnější k infekcím, včetně chřipky,“ varuje Mgr. Pavel Suchánek, odborník na zdravou výživu.

Další komplikace

Právě v tomto období zpravidla sílí a vrcholí epidemie chřipky. „Nedostatek přijímaných živin a energie komplikuje, zpomaluje a prodlužuje uzdravení a následnou rekonvalescenci,“ připomíná odborník. Proto může trvat i několik dlouhých týdnů, než se nedostatečně vyživovaný člověk zcela uzdraví. 

Nedostatečná výživa bývá také jedním z významných faktorů, které způsobují neplodnost nebo potíže s oplodněním nebo donošením plodu. Přežívání na salátech a ovoci bez přísunu bílkovin a určitého množství správných tuků rozhodně není zdravou výživou.

Zajímavé:  Nutricia: Podvýživa ohrožuje 3 ze 4 onkol. pacientů – vše o zdraví

U chronicky nemocných pak nedostatečná výživa přispívá k vysokému riziku komplikací, a to až smrtelných infekčních komplikací, jakými je například zápal plic.

Jak to poznat?

Problém bývá podvýživu včas rozeznat, protože může ohrožovat lidi v pásmu nadváhy či normální hmotnosti. Důležitými diagnostickými kritérii je odpověď na dvě jednoduché otázky: Hubnete, aniž se o to snažíte? Jíte méně, protože máte menší chuť k jídlu?

Podle nové definice podvýživy se rozlišují tři typy podvýživy (malnutrice): 

  • Malnutrice spojená s hladověním (mentální anorexie a bulimie – tedy i jedinci dodržující neodůvodněnou redukční dietu).
  • Malnutrice spojená s chronickou chorobou, která vede k úbytku svalové hmoty (například nádorové onemocnění, revmatoidní artritida, choroby poutající pacienta na lůžko, imobilita, CHOPN (chronická obstrukční plicní nemoc), ledvinné choroby apod.).
  • Malnutrice u akutních onemocnění (všechna infekční onemocnění, včetně chřipky, sepse, úrazy, popáleniny apod.).

Zhubli jste nečekaně?

Nechtěné hubnutí (nechtěná ztráta tělesné hmotnosti) může v řadě případů signalizovat zdravotní problém. Nedostatečná výživa je totiž významným rizikovým faktorem u mnoha chorobných stavů.

Nejde jen o množství přijatých kalorií, ale především o složení stravy (zastoupení živin), které ovlivňuje funkci imunitního systému, množství svalové hmoty a tím i regenerační pochody v organizmu, v mnoha případech i délku rekonvalescence.

Vhodná a dostatečná výživa je nedílnou součástí léčby a k jejímu zajištění je potřeba využívat všechny dostupné možnosti včetně klinické enterální výživy (www.vyzivapropacienty.cz).

Podvýživa u nemocných, nejen u seniorů

Průzkum, který probíhal v letech 2006 až 2010 v zemích EU prokázal, že nemocní, kteří jedí méně než polovinu potřebného množství (před hospitalizací), mají dvojnásobné riziko úmrtí v průběhu hospitalizace. To neplatí jen pro pacienty starší 65 let, ale jde o univerzální pravidlo pro nemocné, jejichž stav vyžaduje pobyt v nemocnici.

Podvyživení lidé vyžadují intenzivnější léčbu, více léků a péče, zůstávají déle v nemocnici. Podle průzkumu trpí 40 % hospitalizovaných osob podvýživou (na celém světě).

Význam klinické enterální výživy

Nemoc si nikdo neplánuje, ale pokud nás či někoho z blízkých už postihne, můžeme mít v záloze nutriční řešení v podobě klinické enterální výživy, které posiluje obranyschopnost a urychluje hojení v akutních stavech, mírní negativní důsledky chronických chorob, předchází „vyhladovění“ při závažných, například nádorových onemocněních.

„Přípravky klinické enterální výživy dodají potřebnou energii, kvalitní bílkoviny, vitaminy a minerální látky, některé obsahují i prebiotika, tedy látky, které pozitivně ovlivňují stav střevní mikroflóry,“ upozorňuje Pavel Suchánek. „Dostatek kvalitních bílkovin, sacharidů a doplnění vitaminů spolu s minerálními látkami působí proti úbytku svalové hmoty, k němuž dochází u pacientů upoutaných na lůžko,“ radí Suchánek.

Pomoc z krabičky

Funkční svalstvo pak napomáhá i rychlejší rekonvalescenci a umožňuje účinnou rehabilitaci, usnadňuje „vstávání z lůžka“, mírní pocit únavy. Proto je vhodné pamatovat na klinickou enterální výživu také před (plánovanou) operací a zařadit ji do léčebného režimu v řádu několika hodin po chirurgickém výkonu.

Přípravky klinické enterální výživy jsou ve formě nápojů, určeny k přímé spotřebě. Jejich užití doporučuje nutriční specialista či je lze volně zakoupit v lékárnách.

Lze mezi nimi najít i takové, které byly vyvinuty s ohledem na chuťové preference nemocných na základě klinické studie.

Ta potvrdila, že je to právě chuť, která je pro pacienta nejdůležitější, aby výživu v dostatečném množství a potřebnou dobu užíval.

Vstoupit do galerie | 10 Jak se dělají vrásky? A co dělat proti nim?
  Video Mohlo by Vás také zajímat: Skrytý poklad naproti Národnímu divadlu. Interiér Akademie věd je impozantní | Video: TV Architect

Jak se projevuje nedostatek bílkovin? Jak poznat nedostatek bílkovin?

Nedostatek bílkovin se projeví i špatnou kvalitou vlasů a nehtů • Autor: iStock.com

Bílkoviny jsou vlastně proteiny, a tak jako například tuky či sacharidy jsou nenahraditelné. „V našem jídelníčku by měly bílkoviny tvořit nejméně 15 procent z toho, co jíme,“ doporučuje pro Moje zdraví praktická lékařka Lucie Nováková a dodává, že bílkoviny jsou součástí všech buněk a tkání, a jsou tak důležité pro stavbu těla.

Největší hloupostí populace je pak snažit se zhubnout díky snížení příjmu bílkovin. Naopak tak náš organismus ještě více oslabíme,“ varuje doktorka. 

Kde získat  bílkoviny? 

Pro dostatečný příjem bílkovin se doporučuje jíst zejména luštěniny, vejce, mléčné výrobky a samozřejmě hlavně maso a ryby. Najdeme je ale třeba i v sójových bobech. Malé množství jich je i v ořeších a zelenině. 

Vypadají nám vlasy?

Pokud nebudeme přijímat bílkoviny, může se to projevovat například větší lámavostí nehtů. Zdravé nebudeme mít ani vlasy. Kvůli nedostatku keratinu budou slabé a bez lesku a může se stát, že nám začnou vypadávat. 

„Kromě toho se mohou objevovat i časté otoky obličeje, víček či končetin. Bílkoviny totiž udržují krev v našich cévách. Bez proteinů se ale může stát, že se naše krev bude „rozlévat“ i do dalších, okolních tkání. Jejich nedostatek má vliv i na zmiňovaný objem svalů.

Naše tělo bílkoviny zkrátka potřebuje – podporují totiž i takzvané biochemické reakce. Zejména to platí při úbytku v těle hojně zastoupené živočišné bílkoviny – kolagenu.

Bez něj se ochabování svalů a bolestem kloubů s největší pravděpodobností nevyhneme,“ upozorňuje lékařka.

„Jejich malé množství v těle také snižuje naši imunitu, a nezabráníme tak častým nachlazením a virózám. A to se zejména v současném chladném počasí zrovna moc nehodí,“ vysvětluje Nováková s tím, že kvůli jejich nedostatku se navíc mohou problematicky hojit různá poranění a rány.

Navíc se sníží též detoxikační funkce jater. Problematické pak bude odbourávat jedy, jako jsou například i nikotin či alkohol. „U dětí pak jejich nedostatek představuje také riziko. Důsledkem může být zpomalení tělesného i duševního vývoje, takže vyloženě vegetariánskou stravu u dětí nedoporučuji,“ popisuje lékařka. 

Kvůli jejich nedostatku navíc můžete začít i nekontrolovatelně tloustnout. Velmi se totiž zvyšuje chuť na sladké. „Proteiny totiž úspěšně usměrňují hladinu cukru v naší krvi. Pokud ale tato hladina klesne, naše tělo si o ni řekne samo a v uvozovkách po nás chce, abychom jedli právě mléčné výrobky,“ říká odbornice. 

Znáte nebezpečný kwashiorkor?

Kwashiorkor není žádná postava z Pána prstenů, ale závažné onemocnění, vyskytující se u pacientů s dramaticky nízkým množstvím bílkovin. Vyskytuje se hlavně v afrických zemích, kde se často objevuje nedostatek jakýchkoliv výživných potravin.

„Například kojenci tak od svých matek nedostávají skoro žádnou výživu, což u dětí vede ke špatnému vývoji svaloviny, mohou jim vypadávat zuby a vlasy a výrazně špatná je i kvalita jejich kůže,“ podotýká Nováková s tím, že se u těchto jedinců mohou také objevit poruchy psychomotorického vývoje.

Jednoduše řečeno jsou děti velice slabé a jen těžko se z tohoto stavu dostávají. Léčba je velmi dlouhá. Pacientům totiž nemůžeme z ničeho nic připravit „hostinu“. Přísun bílkovin musí být naopak velmi pozvolný a samozřejmě dlouhodobý.

Kwashiorkor se ale neobjevuje jen u dětí. Trpí jím i dospělí. Své o tom ví například lidé trpící bulimií či anorexií. Takže jaký z toho pro nás plyne závěr? Vegetariánství spíše ne, bílkoviny určitě ano. Stačí ale jíst zcela „normálně“, občas si dopřát maso, sýry, ryby. Vše kombinovat se zeleninou, ovocem a „nepřecpávat se“. Jednoduše řečeno – všeho moc škodí. 

Autor: Daniel Mareš

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *