Kýla – Vše o zdraví

Brániční kýla je výhřez orgánů dutiny břišní do hrudníku, a to buď přes poškozený nebo narušený normální otvor v bránici (odborně se těmto kýlám říká hiátové hernie) nebo přes patologický (abnormální) otvor v bránici (například Bochdalkova kýla). To způsobuje řadu problémů, od pálení žáhy až po dýchací potíže. Existuje celá řada druhů bráničních kýl. Některé jsou vrozené a některé získané. V tomto článku se dozvíte co je brániční kýla, jaké jsou její příčiny, příznaky, rizikové faktory, diagnostika a léčba.

Bránice je sval, který odděluje dutinu hrudní od dutiny břišní. Má tvar kopule a odděluje srdce a plíce od orgánů dutiny břišní (žaludek, střeva, slezina, játra a ledviny).

Brániční kýla vzniká, když se jeden nebo více orgánů z dutiny břišní posune nahoru do dutiny hrudní přes otvor (defekt) v bránici. Některé brániční kýly jsou vrozené a jiné naopak získané během života.

Někdy se brániční kýla označuje jako hiátová hernie, ale tento termín je nepřesný, protože hiátová hernie je jen jedním z druhů bráničních kýl (která vzniká v místě normálního otvoru v bránici, který se latinsky označuje jako hiatus esophageus). Tímto otvorem prochází přes bránici jícen a pokud se z nějakého důvodu tento otvor roztáhne nebo naruší jeho stažlivost vzniká druh brániční kýly označovaný jako hiátová hernie.

Brániční kýly ale mohou vznikat i vývojově, kdy se bránice správně nespojí nebo v ní vznikne patologický (abnormální otvor), kterým pak orgány břišní dutiny mohou vyhřeznout do hrudníku.

Léčba brániční kýly závisí na závažnosti příznaků a také na konkrétním druhu kýly. Někdy je nutná okamžitá operace, zatímco jindy se kýla jen sleduje a případně se pacientovi předepíší léky, které zmírňují projevy pálení žáhy, což je jeden z nejčastějších příznaků brániční kýly.

Co způsobuje brániční kýlu?

• Příčiny brániční kýly se liší podle toho, zda se jedná o brániční kýlu vrozenou nebo získanou.
• Vrozená brániční kýla (někdy označovaná také termínem Bochdalkova kýla nebo CDH – z anglického Congenital Diaphragmatic Hernia) vzniká v důsledku poruchy normálního vývoje bránice u plodu během těhotenství.
• V důsledku vývojové abnormality tak v bránici vzniká patologický defekt (otvor), kudy se do dutiny hrudní dostanou břišní orgány, které ale zabírají místo pro plíci.
• Proto jsou s vrozenou brániční kýlou často také spojeny vývojové vady plic.
• Většinou je postižena jen jedna plíce.
• Léčba vrozené brániční kýly spočívá v urgentní operaci, co nejdříve po narození.
• Získaná brániční kýla nejčastěji vzniká v důsledku traumatického nebo penetrujícího poranění, jako jsou autonehody (náraz na volant), pády nebo bodná či střelná poranění.
• Někdy může brániční kýla vzniknout i jako nežádoucí účinek břišní nebo hrudní operace, kdy dojde k nechtěnému poranění bránice.
• A někdy může brániční kýla vzniknout bez zjevného důvodu a nemusí vyvolávat žádné potíže.
• V takovém případě se často zachytí náhodně, například při rentgenu hrudníku nebo při CT vyšetření či až poté, co se u pacienta objeví obtěžující příznaky.
• Jaké jsou rizikové faktory provznik brániční kýly?
• Důvod proč vzniká brániční kýla většinou neznáme (odborně se takovým onemocněním říká idiopatická).
• Lékaři se domnívají, že se na vzniku vrozených bráničních kýl podílí hned několik faktorů, a to jednak chromozomální a genetické abnormality (dědičné poruchy), dále  negativní důsledky znečištěného životního prostředí, kdy je tělo těhotné maminky vystaveno zdraví škodlivým látkám, které mohou poškodit i plod a také nevhodné stravování a nedostatek některých živin v těhotenství.
• Někdy také vrozená brániční kýla vzniká společně s vývojovými vadami srdce, trávicího nebo vylučovacího ústrojí.
• Mezi faktory, které zvyšují riziko získané brániční kýly, mimo jiné, patří:

• poranění tupým předmětem (například o volant při dopravní nehodě)
• chirurgické výkony v dutině hrudní nebo břišní
• následky pádů na záda, bok nebo břicho
• bodná poranění
• střelná poranění 

Jaké jsou příznaky brániční kýly?

Závažnost příznaků brániční kýly závisí na její velikosti, vyvolávající příčině a postižených orgánech.

Dušnost

Dušnost patří mezi nejzávažnější příznaky brániční kýly. U vrozených bráničních kýl, které jsou často spojeny s abnormálním (chybným) vývojem plic, je příčinou dušnosti právě nevyvinutá nebo nedostatečně vyvinutá plíce.

U získaných bráničních hernií dušnost vzniká při útlaku plic orgány z dutiny břišní, které se skrz „díru“ v bránici dostaly do dutiny hrudní a brání správnému rozpínání plic.

Tachypnoe (zrychlené dýchání)

Pokud je v krvi nedostatek kyslíku, snaží se tělo tento stav kompenzovat zrychleným dýcháním.

Modré zbarvení pokožky

Pokud orgány a kůže nejsou dostatečně zásobeny kyslíkem z plic, mohou se kůže, rty a/nebo sliznice zbarvit do modra (odborně se tomuto jevu říká cyanóza).

Tachykardie (zrychlená srdeční frekvence)

Pokud se kvůli defektu v bránici pacient nedokáže dostatečně nadechnout a dostat tak do krve potřebné množství kyslíku, snaží se tělo kompenzačně zrychlit tepovou frekvenci a sílu stahu srdce, aby zajistilo dodávku okysličené krve do tkání a orgánů.

Vymizení dýchacích šelestů nebo zhoršení jejich slyšitelnosti

Za normálních okolností jsou při dýchaní slyšitelné takzvané dýchací šelesty. V případě vrozené brániční kýly, kdy současně často dochází k narušení vývoje plic jsou dýchací šelesty na postižené straně oslabené nebo dokonce neslyšitelné, protože nevyvinutá plíce nedokáže dobře plnit svojí funkci.

Slyšení střevní peristaltiky v oblasti hrudníku

Pokud brániční kýla způsobí přesun části střevních kliček nebo žaludku do hrudníku, může lékař při poslechu hrudníku slyšet zvuky střevní peristaltiky (rytmické pohyby žaludku a střev) v místech, kde by normálně neměly být slyšitelné.

Propadlé nebo měkké břicho

Při palpačním (pohmatovém) vyšetření břicha, které spočívá v tom, že lékař prohmatává celou břišní krajinu a snaží se zjistit bolestivost, nebo takzvanou rezistenci (místo zvýšeného odporu) se u brániční kýly někdy zjistí, že je břicho příliš měkké, kvůli posunu některých orgánů (například žaludku či části tenkého střeva) do dutiny hrudní.

Jak se brániční kýla diagnostikuje?

Vrozenou brániční kýlu lékaři často dokážou diagnostikovat ještě před narozením dítěte. Zhruba polovina případů je zachycena při běžných ultrazvukových vyšetřeních plodu v průběhu těhotenství.

Dalším častou známkou brániční kýly může být zvýšené množství plodové vody (tekutina, která chrání plod) v děloze.

Po porodu se vrozená brániční kýla může projevit následujícími příznaky:

• abnormální pohyby hrudníku
• potíže s dýcháním
• modré zbarvení pokožky a sliznic (cyanóza)
• vymizelé dýchací pohyby a/nebo šelesty na jedné straně hrudníku
• zjištění přítomnosti „peristaltických pohybů žaludku či střev“ v hrudníku
• propadlé (pokleslé) břicho, které vypadá jako „poloprázdné“, protože část orgánů dutiny břišní se nachází v hrudníku

Při diagnostice vrozené i získané brániční kýly se využívají také další metody, jako například:

• rentgen hrudníku
• ultrazvukové vyšetření břicha a hrudníku: při tomto vyšetření lékaři s pomocí speciální sondy, která generuje zvukové vlny, zobrazují na monitoru obrázky orgánů dutiny hrudní a břišní a mohou tak podle určitých známek zachytit i brániční kýlu
• pasáž jícnem: toto vyšetření spočívá v podání kontrastní látky pacientovi a ve sledováním jejího toku trávicím traktem. Používá se například v diagnostice některých poruch polykání a také v diagnostice refluxu či hiátové hernie, což je, jak již víme, jeden z druhů brániční kýly
• CT vyšetření: toto vyšetření umožňuje přímé zobrazení břišních i hrudních orgánů
• vyšetření krevních plynů: při tomto vyšetření se přímo z tepny – artérie, odebírá arteriální krev za účelem stanovení koncentrace kyslíku, oxidu uhličitého a také kyselosti a hodnoty pH
• magnetická rezonance: toto vyšetření umožňuje velmi podrobné zobrazení jednotlivých orgánů a lze ho využít například v těhotenství, při diagnostice plodu v děloze matky. 

Léčba brániční kýly

1. Léčba brániční kýly závisí na tom o jaký druh kýly se jedná a také na tom, jaké potíže pacientovi způsobuje.
2. Někdy stačí brániční kýlu jen sledovat a pokud pacientovi nezpůsobuje žádné potíže, stačí jen změnit způsob stravování nebo užívat léky.

3. Vrozené brániční kýly nebo získané brániční kýly, které pacientům způsobují potíže nebo jsou vysoce rizikové, se léčí chirurgicky.
4. Smyslem operace je odstranit břišní orgány z dutiny hrudní, vrátit je zpět na původní místo a zašít defekt (otvor) v bránici.

U vrozených kýl se operace provádí co nejdříve po narození (obvykle do 48 – 72 hodin). Někdy je nutné operaci provést okamžitě po narození, jindy to může počkat.

Vše závisí na závažnosti příznaků (v případě akutního ohrožení se operuje okamžitě) a také na domluvě lékaře s rodiči dítěte.

• Každý případ je jiný a prvním krokem je vždy stabilizace životních funkcí dítěte a zvýšit (a udržet) dostatečnou koncentraci kyslíku v krvi.
• Ke stabilizaci životních funkcí novorozence se používají různé léky a techniky, včetně například umělé plicní ventilace (stav, kdy za dítě dýchá přístroj).
• Léčba bráničních kýl se provádí ve specializovaných centrech (v ČR například v Ústavu pro péči o matku a dítě – UPMD, v Praze nebo ve fakultních nemocnicích, například v Motole, Brně, Ostravě nebo Olomouci).
• Pokud gynekologové při ultrazvukovém vyšetření zjistí u vašeho miminka brániční kýlu, odešlou vás na specializované pracoviště ve vašem regionu, kde se o vás lékaři postarají nebo vám doporučí další postup, podle konkrétní situace.
• U získaných bráničních kýl je většinou před operací rovněž nutná stabilizace pacienta, protože nejčastěji brániční kýla vzniká po úrazech (následkem autonehod – nárazy na volant nebo po pádech) a pacienta kromě samotné brániční kýly ohrožují další komplikace, jako je například vnitřní krvácení.
• Proto vždy platí zásada, že nejprve se řeší věci, které pacienta bezprostředně ohrožují na životě a teprve následně se přistupuje k léčbě ostatních potíží (včetně například operace brániční kýly).
• Zvolený postup léčby brániční kýly vždy závisí na konkrétním případě, na stav pacienta a na dohodě mezi lékařem a pacientem.

Prevence brániční kýly

V současné době neexistuje prevence vrozené brániční kýly. Jediné co můžeme udělat je pečlivě sledovat nastávající maminky a snažit se zachytit případný problém již v době těhotenství, aby bylo možné naplánovat potřebnou péči jak před porodem a během porodu, tak i v poporodním období.

Co se týče možností prevence získané brániční kýly, tak opět není vždy možné jejímu vzniku úplně zabránit, ale můžete riziko snížit přijetím vhodných opatření, jako jsou například:

• bezpečná jízda v autě a používání bezpečnostních pásů
• vyhýbání se extrémním sportům a činnostem, u kterých je velké riziko tupých poranění hrudníku nebo břicha
• vyhnout se konzumaci alkoholu a návykových látek, které zvyšují riziko úrazů
• dbát zvýšené opatrnosti při práci s ostrými předměty (nože, nůžky, apod.)

Jaká je dlouhodobá prognóza brániční kýly?

1. Prognóza vrozené brániční kýly závisí na stupni poškození plic a dalších orgánů.
2. Podle dosavadního výzkumu se celková pravděpodobnost přežití u vrozených bráničních kýl pohybuje v rozmezí 70 – 90%.

3. Pravděpodobnost přežití u získaných bráničních kýl závisí na způsobu poranění, při kterém kýla vznikla, na věku pacienta, na jeho celkovém zdravotním stavu a také na velikosti kýly a na rozsahu poškození ostatních orgánů.

Co si z článku odnést?

• Brániční kýla je stav, kdy přes otvor v bránici (buď normální – hiatus esophageus nebo patologický, abnormální) do dutiny hrudní proniknou orgány, které se normálně nachází v břiše (obvykle části tenkých střevních kliček nebo žaludku).
• Existuje řada různých druhů bráničních kýl, ale obecně je lze rozdělit na vrozené a získané.
• Hlavním problémem vrozených bráničních kýl je to, že jsou často spojeny s vrozenými vadami plic (ageneze nebo dysplazie – tedy nevyvinutí plíce nebo její nedostatečné vyvinutí) nebo s jejich útlakem, což může vést k potížím s dýcháním a většinou vyžaduje urgentní operaci bezprostředně po narození dítěte.
• U získaných bráničních kýl léčba závisí na způsobu, jakým kýla vznikla a také na tom, zda pacientovi hernie způsobuje nějaké potíže.
• Někdy se získané brániční kýly vůbec neléčí (například hiátové hernie nebo malé brániční kýly, které pacientovi nezpůsobují závažnější potíže), jindy je naopak nutná rychlá operace, zejména v případě, kdy kýla vznikla následkem tupého poranění hrudníku nebo břicha při autonehodách, apod.
• Brániční kýla (zejména pak hiátová hernie) se někdy může projevovat jako pálení žáhy, refluxní choroba jícnu (zpětný tok žaludečního obsahu do jícnu), pocity plnosti či bolestí břicha po jídle.
• Pokud vás tyto potíže trápí dlouhodobě, vyhledejte pomoc praktického lékaře. 

Tříselná, pupeční a břišní kýla: příznaky a léčba

• Jedním z příznaků kýly je pocit plného a těžkého břicha.
• Pupeční kýlou často trpí i děti. Ve většině případů ale není nutný chirurgický zákrok. Posilováním břišní stěny kýla sama odezní.
• Zejména pupeční kýlou trpí často hlavně těhotné ženy, které mají oslabenou břišní stěnu vlivem růstu dělohy. Onemocnění jim komplikuje porod.
• Do dutiny břišní nemusí vyklenout jen střevo, ale kterýkoli jiný orgán, který se v dutině nachází.
• Kýlu lze operovat moderní laparoskopickou metodou.
• Ti, kteří z nějakého důvodu nemohou podstoupit chirurgický zákrok, mohou sáhnout alespoň po speciálních pásech. Ty ale kýlu neléčí, jen zamezují vyklenutí orgánů.

Kýla (hernia) je vypuklina, která vzniká vysunutím tkáně mezerou nebo defektem ve svalu. Může se tvořit kdekoliv na těle, ale nejčastěji se objevuje v břišní stěně a velice často se rozvíjí také v tříslech. Za jejím rozvojem často stojí nečekaná zátěž, porod nebo třeba namáhavé vyprazdňování.

Zpočátku pak kýla nemusí být nijak patrná, později se však může zvětšovat a hrozí uskřinutí jejího obsahu. 

Co je kýla?

Jako kýla (také hernie či hernia) se označuje stav, kdy dojde k patologickému přesunutí orgánů na jiné místo, než kde by měly být normálně uložené. Lidé si s tímto pojmem nejčastěji spojují břišní kýlu, kdy dojde k vytlačení orgánů dutiny břišní skrze oslabenou břišní stěnu. Typicky se přitom jedná o pupek nebo také o různé pooperační jizvy.

Ve skutečnosti však kýla představuje obecný pojem, který zahrnuje celou řadu různých obtíží, kam patří například herniace meziobratlového disku, tříselná kýla, brániční kýla nebo také kýla femorální (stehenní kýla). Tyto obtíže trápí muže i ženy, často se objevují u jedinců s oslabenou břišní stěnou, ale nevyhýbají se ani trénovaným sportovcům.

Kýla tedy představuje jakýsi otvor, skrze který se do podkoží vyklenují vnitřní orgány. Tlak, který vznikne při nadváze, zdvihání těžkého předmětu nebo třeba při namáhavém vyprazdňování, vytvoří mezeru v břišních svalech (tzv. kýlní branka), do které se pak vysune část břišní dutiny společně s orgány dutiny břišní.

Zatímco u mužů se kýla objevuje hlavně v tříslech, a to především kvůli tomu, že na tomto místě prochází cévy a chámovod vedoucí do varlat, v případě žen není tato kýla příliš častá, jelikož se u nich v oblasti třísel nachází oblý vaz. Mnohem více se pacientky potýkají s kýlou pupeční nebo s kýlou břišní.

Složení kýly

Pokud jde o to, kde je kýla, jak vlastně vypadá a jaké je její složení, lékaři rozlišují tři samostatné části tohoto útvaru. Sem patří:

• kýlní vak – vyklenutá pobřišnice (tenká, průsvitná blána, který vystýlá dutinu břišní a obaluje většinu orgánů zde uložených),
• kýlní branka – defekt nebo oslabení stěny břišní, kudy se orgány dutiny břišní tlačí ven,
• kýlní obsah – nejčastěji se jedná o střevo, nicméně vyklenovat se mohou kromě slinivky veškeré orgány dutiny břišní.

Pokud je kýlním obsahem závěsný aparát střeva (omentum), lékaři hovoří o epiplokéle. V případě, že se jedná o kličky tenkého střeva, tento problém se označuje jako enterokéla. Kromě toho se může jednat také o Meckelův divertikl (Littréova kýla), o část obvodu tenkého střeva (nástěnná kýla Richterova) nebo třeba o ovarium (ovariokéla).

Co se týče brániční kýly (hiátová hernie), zde se může jednat téměř o jakýkoliv orgán dutiny břišní, tedy o žaludek, slezinu, játra nebo třeba ledviny. V kýlním vaku pak obsah může být v některých případech uložen zcela volně, což se nazývá kýla volná (hernia libera), nebo naopak srůstá s jeho stěnou (hernia accreta).

Příčiny kýly

Co způsobuje kýlu? Za rozvojem kýly může stát celá řada různých faktorů. Sem patří například genetické predispozice, kdy pacient zdědí po svých předcích sklony pro tvorbu slabšího vaziva. Dále pak hrají důležitou roli také činitele, které zvyšují nitrobřišní tlak. Jedná se především o následující faktory:

• chronický kašel,
• zácpa,
• tlak při močení,
• těhotenství.

Na vině pak samozřejmě může být také zvýšená fyzická námaha ve spojení se sportem nebo třeba se zvedáním příliš těžkých břemen. Za rozvojem obtíží však často stojí i obezita, jelikož břišní stěna pacientů s nadváhou bývá výrazně oslabená. Kýla se nicméně nevyhýbá ani hubeným lidem a vysportovaným jedincům.

Nejčastější typy kýly

Jelikož existuje celá řada různých typů kýly, lékaři je často dělí do několika kategorií podle různých kritérií.

Například podle polohy rozlišují dva druhy kýly, kam patří vnitřní kýla a vnější (zevní) kýla.

V rámci původu pak hovoří o vrozených kýlách (herniae congenitae) a kýlách získaných (herniae acquisitae), přičemž další kritéria zahrnují přítomnost kýlního vaku nebo reponovatelnost kýly.

Břišní kýla

Jak poznat břišní kýlu a jaké má břišní kýla příznaky? Tento zdravotní problém, který se někdy označuje také jako kýla v jizvě, se nachází na břiše kdekoli mimo pupek a tříslo.

Nejčastěji se vyskytuje v oblasti jizev, kde je břišní stěna značně oslabená.

Mezi typické příznaky břišní kýly se pak řadí měkké nebolestivé vyklenutí různých rozměrů, jehož podoba se odvíjí od velikosti defektu ve stěně břišní.

Tříselná kýla

Stejně jako v předchozím případě pacienty nejvíce zajímá, jaké má tříselná kýla příznaky. Tato kýla vzniká v oblasti tříselného kanálu vlivem vysoké zátěže, věku nebo vrozených dispozic.

Zpočátku se projevuje po námaze pocitem pálení v třísle, později jako měkké nebolestivé vyklenutí v oblasti třísla, které může samovolně mizet a zase se objevovat vlivem zvýšené zátěže.

Pupeční kýla

Pokud jde o to, jak poznat pupeční kýlu, není to zas až tak složité.

Tento problém se samozřejmě vždy objevuje v oblasti pupku a častěji trápí ženy než muže (častá je například pupeční kýla v těhotenství).

A jaké má pupeční kýla příznaky? Opět se projevuje jako měkké nebolestivé vyklenutí, které může spontánně mizet a zase se objevovat. Pacientům způsobuje tlakové bolesti při námaze nebo pocity nadýmání.

Jaké má kýla příznaky?

Pacienty většinou nejvíce zajímá, jak poznat kýlu a jaké jsou typické projevy kýly, podle kterých tyto zdravotní komplikace bezpečně poznají. Příznaky kýly zahrnují:

• většinou měkké podkožní zduřeniny na břiše nebo v tříslech,
• pocit plnosti nebo tíhy v břiše,
• někdy nucení na zvracení,
• při zvedání, zakašlání nebo v předklonu bolest v tříslech nebo v břiše,
• zužování střeva, přechodná zácpa a nadýmání.

Většina pacientů pozná kýlu podle vyklenutí orgánů, kdy na břiše nebo v třísle nahmatají bulku, která lze při zatlačení vrátit zpět na původní místo do dutiny břišní. Na začátku se tato bulka objevuje hlavně ve chvíli, kdy se pacient více namáhá a zvyšuje se nitrobřišní tlak. Později ovšem bývá vyklenutí již trvalé, přičemž nejvíce patrné je vždy ve stoje.

U obézních pacientů nebo v případě menších kýl nemusí být vyklenutí na první pohled patrné a někdy má s jejich nahmatáním problémy i zkušený lékař, takže je nutné vyšetřit bolestivé místo ultrazvukem.

Při větších kýlách naopak mohou vznikat srůsty, kvůli čemuž se vyklenuté orgány již nejsou schopné vrátit na původní místo ani vleže.

To je typické hlavně pro skrotální kýlu u mužů, která často dosahuje větších rozměrů.

Uskřinutí kýly

Pokud se kýla včas léčí, nejedná se o nebezpečnou nemoc. Nicméně v případě oddalování léčby kýly může dojít k tzv. uskřinutí. V takovém případě nelze obsah kýly vrátit zpět do dutiny břišní a pacient pociťuje výrazné bolesti.

Střevo se stává neprůchodné a hromadí se v něm obsah. Hrozí nebezpečí odumření tkáně a následné infekce. Takový stav se projeví bolestí v břiše, ztuhlostí kýly, kterou již nelze zatlačit, zvracením a zástavou odchodu plynů i stolice.

Vyžaduje okamžitý lékařský zákrok.

Kýla u mužů

U obou pohlaví se může objevit jakýkoli typ kýly, nicméně tříselná kýla u můžu je častější.

Vyskytuje se v oblasti tříselného kanálu, kterým během vývoje sestupují varlata mužů z břišní dutiny do šourku. Není se však čeho bát, pokud se kýla řeší včas. Dlouhodobé přehlížení kýly však vede k přerušení krevních cév.

Bez přísunu okysličené krve tkáň varlat odumře, což následně vede k nutnosti odstranění postiženého varlete.

Kýla u dětí

U dětí vzniká kýla především vlivem nedokončeného vývoje. Tříselná kýla se u dětí objevuje obvykle těsně po narození či v prvních měsících života. Děje se tak z důvodu silného pláče dítěte, při kterém dochází ke zvýšení nitrobřišního tlaku. U chlapečků může tříselná kýla zasahovat až do šourku.

Pupeční kýla u dětí vzniká v důsledku neuzavření břišní stěny v místě, kde je plod spojen s placentou. Bezpříznakové drobné pupeční kýly se neoperují, jelikož je velmi pravděpodobné, že se drobný defekt růstem dítěte a posilováním břišní stěny sám zacelí. Nicméně při nálezu dětské kýly navštivte pediatra, který rozhodně o dalším vhodném postupu.

Kýla u těhotných žen

Těhotné ženy jsou díky těhotenskému prosáknutí a rozvolnění tkání nejčastěji ohroženy vznikem pupeční kýly, méně často pak kýlou tříselnou.

Těhotenská kýla může vzniknou při porodu, kdy žena silně tlačí, častěji však dochází ke vzniku kýly během těhotenství kvůli oslabení svalů břišní stěny vlivem rostoucí dělohy. Po porodu se objevuje jen vzácně.

Kýla představuje překážku v druhé porodní době, kdy rodička nemůže použít břišní lis a k vytažení plodu se proto musí použít porodnické kleště.

Léčba kýly

Jak lze kýlu léčit? Jediný způsob, jak vyléčit kýlu, je pomocí operace. Nejedná se však o žádný komplikovaný zákrok. Lékař v rámci operace kýly provede krátký řez a vrátí kýlní vak a jeho obsah do dutiny břišní.

V dnešní době je nejmodernějším způsobem operace tzv. laparoskopická plastika, která kombinuje miniinvazivní zákrok s využitím síťky. Provede se více řezů menšího rozsahu.

Operační pole je zobrazeno pomocí kamery zavedené do místa kýly.

Obsah kýly se vrátí zpět do dutiny břišní a otvor se uzavře buď přišitím svalů k sobě, nebo pomocí speciální dvouvrstvé síťky, která břišní stěnu zesílí.

Než k operaci dojde, je nutné podstoupit předoperační vyšetření, kdy lékař určí operační riziko a zhodnotí, zda je daný pacient způsobilý k tomuto zákroku v režimu jednodenní chirurgie. Samotná operace pak obvykle probíhá v celkové narkóze, ale u starších pacientů je možné jej provést s lokálním umrtvením.

U pacientů, kteří nemohou z určitých důvodů podstoupit operaci, se k léčbě kýly využívá kýlních pásů. Ty však neřeší podstatu onemocnění, pouze zabraňují vyklenování kýly. Hned, jak to jejich stav to dovolí, pak musí podstoupit operaci.

Kdy vyhledat lékaře?

Ačkoliv kýla člověka zpočátku nemusí nijak obtěžovat, sama od sebe nikdy nezmizí. Postupem času se naopak může zvětšovat a pak hrozí také uskřinutí kýly. Proto je nutné vyhledat lékaře co nejdříve, tedy hned ve chvíli, kdy své obtíže zaznamenáte. Čím menší vaše kýla je, tím lépe se bude později léčit.

Vše, co jste kdy potřebovali vědět o kýle, s předním chirurgem Romanem Fraškem

Kýla, ať už vrozená nebo získaná, přitom patří k rozšířeným onemocněním: podle České herniologické společnosti je v České republice ročně operováno více než 35 tisíc nemocných právě s touto diagnózou. Stejně jako v Evropě se tak jedná o vůbec nejčastější chirurgický zákrok. Proč ale se zdánlivou banalitou, která někdy ani nemusí příliš bolet, hned spěchat na operaci? 

„Zjednodušeně řečeno, kýla vzniká nejčastěji tak, že orgán nebo tkáň „vycestuje“ ze svého přirozeného místa v tělní dutině někam jinam, což se navenek – jde-li o zevní kýlu – projeví jako boule pod kůží. Napravit tento stav lze jedině chirurgicky,“ vysvětluje je MUDr.

Roman Fraško, Ph.D., chirurg z Kliniky GHC Praha. Ten zde kýlu operuje především laparoskopickou metodou s využitím nové formy zobrazení 4K, které poskytuje lékaři mimořádně ostrý obraz během operace.

Pro pacienta pak laparoskopie znamená především menší zátěž a rychlejší zotavení.

Častý problém mužů i žen

„Pokud se kýla vyklenuje směrem ven a dá se tedy většinou dobře zjistit při základním vyšetření pacienta, hovoříme o zevní kýle.

V případě, že se vyklenutí odehrává uvnitř dutiny břišní, hovoříme o kýlách vnitřních, které k diagnostice vyžadují použití zobrazovacích metod, jakými jsou například rentgenová vyšetření, ultrazvuk, výpočetní tomografie a magnetická rezonance,“ říká MUDr. Roman Fraško.

Kýly byly předmětem zájmu chirurgů odnepaměti – psaly tak vlastně i historii samotné chirurgie. První zmínky o kýle a její léčbě ve starověké Mezopotámii se nacházejí v Chamurappiho zákoníku z doby před 3 700 lety.

Kdo a jakou kýlou trpí nejčastěji? „Vrozené tříselné kýly se projeví už u malých dětí od narození do zhruba pěti let.

Druhou skupinou obyvatel s nejčastějším výskytem tříselné kýly jsou pacienti mezi sedmdesátkou a osmdesátkou – z důvodu stárnutí vazivových tkání. S kýlou se na nás ale obracejí i mladé ženy po porodu.

Zatímco tříselnou kýlou bývají z 90 procent postiženi muži, u stehenní kýly naopak tvoří 70 procent nemocných ženy. U kýly vnitřní je postižení u obou pohlaví přibližně stejně časté.“ 

Pozor na kouření, břemena i drsné diety

A jak se kýly vyvarovat? Zdravým životním stylem ani cvičením ji prý příliš neovlivníme, ale pozor bychom si měli dát na kouření. To vede ke kašli, a tím zvyšování nitrobřišního tlaku. Některé studie také prokazují, že kouření zhoršuje kvalitu kolagenní tkáně. A právě kolagen je důležitý pro pevnost a pružnost břišní stěny.

Je-li břišní stěna oslabená, stačí úporný kašel, dlouhodobá zácpa, těhotenství a potíž je na světě. Vyvarovat bychom se měli zvedání těžkých břemen, nadváhy, ale také drastické diety a nadměrného hubnutí. Tělo pak postrádá důležité bílkoviny, vitamíny; svaly jsou zesláblé, což se může opět neblaze projevit na stavu břišní stěny.

Pomůže jedině operace

Záludnost kýly spočívá v tom, že kýla může, ale také nemusí pacienta příliš bolet a obtěžovat. Což někdy svádí k tomu ji až tak rychle „neřešit“. Neléčená kýla se ale může uskřinout. To znamená, že orgánům obsaženým v kýle hrozí nedostatečné zásobování krví, začnou odumírat a může dojít až k zánětu pobřišnice. Okamžitá operace je pak doslova životně nutná.

Proto lékaři doporučují podezření na kýlu vyšetřit bez zbytečných odkladů a s operací neotálet. „Jen u nemocných, pro které je operační zákrok příliš rizikový, zůstává variantou přikládání kýlního pasu. Jeho dlouhodobé nošení však vede k dalšímu ochabnutí svalstva břišní stěny,“ upřesňuje doktor Fraško.

Laparoskopicky nebo „klasicky“?

Principem operace kýly je vyprázdnění obsahu kýlního vaku zpět do břišní dutiny, po němž následuje odstranění neboli resekce vaku a plastika zeslabeného místa. „Plastiky tříselné kýly můžeme operovat otevřeně, z řezu v třísle nebo minimálně invazivně, a to zpravidla laparoskopicky,“ vysvětluje MUDr. Roman Fraško.

Výhodou laparoskopie pro pacienta je menší operační rána, a tedy i jizva, menší potřeba analgetik k utišení pooperační bolesti. Reakce organismu na stres je prokazatelně menší, zkracuje se tak délka pobytu v lékařském zařízení a rychleji probíhá také rekonvalescence.

Pacienti si pochvalují i lepší kosmetický efekt a možnost rychlejšího návratu k běžnému životu. „U nás provádíme operace kýl jak laparoskopickou, tak otevřenou technikou.

Vzhledem k nesporným výhodám laparoskopických operací jim však dáváme jako lékaři přednost a raději je volí i naši pacienti,“ říká doktor Fraško.

První moderní operaci kýly za využití narkózy provedl v roce 1882 italský lékař Eduardo Bassini.

Do břišní dutiny pacienta jsou malými řezy o velikosti asi 1 cm zavedeny potřebné nástroje a laparoskopická kamera. Síťka je pak vložena a upevněna mezi pobřišnicí na jedné straně a svaly a vazivovou tkání břišní stěny na druhé straně. Poskytuje tak dobrou podporu zadní strany přední stěny břišní.

„Většinu tříselných a pupečních kýl lze u nás operovat v režimu jednodenní chirurgie, pokud to zdravotní stav klienta umožňuje. V ostatních případech se jedná o krátkodobou hospitalizaci na nadstandardních pokojích hotelového typu.

 Používáme nejmodernější přístroje a také 4K zobrazení, které poskytuje mimořádnou ostrost obrazu během operace, díky němuž můžeme operovat přesněji, šetrněji k tkáním a také kratší dobu,“ dodává lékař.

Podle něj je laparoskopie náročnější na dovednost operatéra, ale zároveň výrazně komfortnější pro pacienta. Je méně bolestivá a vyžádá si kratší dobu pracovní neschopnosti – přibližně týden až 14 dní, zatímco u otevřené metody je to několik týdnů. Vždy samozřejmě záleží i na typu zaměstnání, které pacient vykonává.

Ke zpevnění břišní stěny se někdy používá i speciálně tvarovaná trojrozměrná chirurgická síťka. Ta vytváří bezpečnější podporu tkáně až do jejího zhojení. Kýla je totiž onemocnění, které se může vrátit. „Díky síťce se však recidiva odoperované kýly snížila z původních pěti až deseti procent na přibližně jedno procento,“ uzavírá MUDr. Roman Fraško.

KAM DÁL: Jirka trpěl morbidní obezitou: Projedl jsem se k pytli cementu v břiše, zachránila mě kamarádka zdravotní sestra.

Tříselná kýla – příznaky, léčba a prevence

Tříselná kýla sama o sobě není nebezpečná. Může ale vést k vážným, až život ohrožujícím komplikacím. Co je vlastně tříselná kýla a jak poznat její příznaky? Co znamená uskřinutá kýla, jak probíhá léčba, jaká je prevence a proč kýlou častěji trpí muži? Čtěte dál.

Tříselná kýla vzniká proniknutím měkké tkáně (někdy i střeva) z břišní dutiny k povrchu v oblasti třísel – v důsledku oslabení břišní stěny.

„Tříselná kýla vzniká proniknutím měkké tkáně (někdy i střeva) z břišní dutiny k povrchu v oblasti třísel – v důsledku oslabení břišní stěny. Vzniklá výduť může způsobovat bolest třísel např.

při kašli či při zvedání těžkých věcí. U drtivé většiny případů je chirurgický zákrok jediný účinný způsob léčby,“ vysvětluje prim. MUDr. Jiří Duben, Ph.D.

, z EUC Kliniky Zlín.

TIP: O dalších druzích kýly (hernie, hernia) si můžete přečíst v našem obecnějším článku Kýla – velmi častý problém.

Příznaky tříselné kýly

Některé tříselné kýly mají velmi nenápadné příznaky. Většinou se ale projevují hmatatelnou bulkou v tříslech – zvětšuje se, když si stoupnete nebo zakašlete. Pokud se projeví některý ze symptomů níže, určitě navštivte svého lékaře. Jak poznat kýlu?

• vyboulení v oblasti stydké kosti, pálení a bolest ve výduti,
• slabost, pálení, tlak či bolest v tříslech (zvlášť při sklánění, kašli nebo zvedání věcí),
• pokud střevo vystupuje na povrch v oblasti šourku, může se projevit i otok v oblasti varlat.

Uskřinutá kýla

Kýlu lze většinou vleže jemně zatlačit do břišní dutiny. Pokud ne, znamená to, že tkáň ve výduti uvízla. Právě to může vést k tzv. uskřinutí kýly. Do uskřinuté tkáně totiž neproudí krev, tudíž může odumřít. Pokud se tento stav neléčí, ohrožuje pacienta na životě. Žádá si tedy okamžitý chirurgický výkon.

Příznaky uskřinuté kýly

Pokud se objeví některý z těchto příznaků, vyhledejte lékařskou pomoc okamžitě.

• Náhlá a rostoucí bolest
• Kýlní výduť měnící barvu (rudne, tmavne či se barví do fialova)
• Nevolnost a zvracení
• Horečka
• Rychlý srdeční tep

Příznaky uskřinuté kýly vyžadují rychlé a odborné řešení. Foto: Andrea Piacquadio, Pexels

Tříselná kýla u mužů

Muži mají častěji oslabenou tříselnou oblast, protože se před narozením vyvíjejí jinak než ženy. Varlata rostou v dutině břišní, až pak sestupují do šourku. Poté se oblast uzavře a zůstane jen průchod pro chámovod. V případě, že toto uzavření neproběhne správně, zůstávají třísla oslabena.

Tříselná kýla u dětí – novorozenců

Tříselná kýla u novorozenců je důsledkem oslabení břišní stěny, které je vrozené. Někdy je kýla viditelná, jen když miminko pláče, kašle, nebo během vyprazdňování.

Tříselná kýla u žen

U žen je tříselná oblast zpevněná vazy, které pomáhají udržet dělohu. Kýla se tak spíše objevuje v místech, kde tyto tkáně navazují na stydkou kost.

Příčiny a rizikové faktory tříselné kýly

Tříselná kýla leckdy nemá zjevné příčiny. Někdo má břišní stěnu oslabenou od narození, u někoho se oslabení a následná kýla rozvinou v pozdějším věku – důsledkem stárnutí, namáhavé fyzické aktivity nebo chronického kašle. Ke vzniku tříselné kýly mohou tedy přispět tyto rizikové faktory:

• Mužské pohlaví – muži trpí tříselnou kýlou častěji než ženy. Naprostá většina novorozeneckých tříselných kýl postihuje chlapečky.
• Rodinná anamnéza – máte-li kýlu v rodině, je větší pravděpodobnost, že postihne i vás.
• Chronický kašel – i ten riziko rozvinutí kýly zvyšuje. Také u pacientů s cystickou fibrózou se tříselná kýla objevuje častěji.
• Chronická zácpa – častá námaha během vyprazdňování je běžnou příčinou kýly.
• Nadváha – již střední obezita způsobuje zvýšený tlak na břišní stěnu.
• Těhotenství – může oslabit svaly v břišní stěně a zvyšuje tlak uvnitř břicha.
• Povolání – povolání vyžadující dlouhé stání nebo tvrdou fyzickou práci zvyšují riziko vzniku tříselné kýly. Stejně tak častá manipulace s velmi těžkými předměty.
• Nedonošené děti – u předčasně narozených dětí je riziko rozvinutí tříselné kýly větší.
• Osobní historie kýly – pokud už vás někdy tříselná kýla postihla, je vyšší pravděpodobnost, že se objeví další (obvykle na protější straně).

I těhotenství je rizikovým faktorem tříselné kýly. Foto: Daniel Reche, Pexels

Komplikace tříselné kýly

Tlak na okolí tkáně

Pokud se kýla neodstraní chirurgicky, zvětšuje se. Velká kýla pak může tlačit na okolí (například na varlata) a způsobovat bolest a otok.

Obstrukce

Kýla může omezit průchodnost vyhřezlého střeva. Tento stav je spojen s bolestí, nevolností či zvracením – vyžaduje rychlé chirurgické řešení.

Uskřinutí

Nejzávažnějším stavem je již zmiňované uskřinutí, které zamezuje průtoku krve v uskřinuté části. To může vést k odumření tkáně nebo k prasknutí střeva a vylití jeho obsahu do dutiny břišní. Jedná se o velmi závažný stav vyžadující akutní chirurgické řešení. 

Léčba tříselné kýly

„Jediným účinným způsobem léčby tříselné kýly je zpravidla chirurgický zákrok – klasický, případně laparoskopický. Pobyt v nemocnici při operaci tříselné kýly většinou nepřesáhne 2 až 3 dny,“ upozorňuje prim. MUDr. Jiří Duben, Ph.D., z EUC Kliniky Zlín.

Klasická operace

Chirurg rozřízne tkáň, pronikne do tříselného kanálu, zatlačí obsah kýly zpět do dutiny břišní a provede plastiku tkání. Tento postup se používá u menších počínajících kýl, dále u žen a u dětí.

Trendem v posledních letech je tzv. beznapěťová plastika, kdy se vkládá do tříselného kanálu síťka, která zpevní břišní stěnu.

Po operaci se sice doporučuje přiměřený pohyb, ale návrat do obvyklého pohybového režimu trvá až 6 týdnů.

Laparoskopická operace

Jde o miniinvazivní zákrok provedený speciální technologií několika malými otvory v břišní stěně. Po zákroku zůstávají pouze malé jizvy, i rekonvalescence je kratší. Podstata operace je ale stejná jako u klasické operace – kýla se musí uzavřít a břišní stěna se zpevní síťkou. 

Prevence tříselné kýly

Vrozenému oslabení tříselného kanálu nelze zabránit. Můžete ale omezit namáhání břišních tkání a riziko kýly tak snížit.

• Udržujte si rozumnou váhu
• Jezte stravu s vlákninou (zabráníte náročnému vyprazdňování)
• Vyhýbejte se zvedání velmi těžkých věcí
• Nekuřte – kouření mj. způsobuje chronický kašel, který namáhá tříselnou krajinu

Recidiva kýly

I po správně provedené operaci kýly dochází k recidivám. Recidiva kýly vznikne nadměrnou fyzickou zátěží nebo nedodržením klidového režimu v časném pooperačním období. Příznaky recidivy jsou stejné jako u primární kýly.

Nikdy nepodceňujte příznaky

Tříselná kýla může vést k velmi vážným potížím. Nepodceňujte proto její příznaky u sebe ani u svých dětí. Nenechávejte nic náhodě a vždy raději vyhledejte odbornou lékařskou pomoc.

Vyskytly se u vás nebo u vašeho blízkého příznaky tříselné kýly? Objednejte se k profesionálům v oboru chirurgie na některém z pracovišť EUC: 

Chirurgie v EUC  

autor:

prim. MUDr. Jiří Duben, Ph.D.