Spalničky – Vše o zdraví

Vytvořeno: 8. 4. 2019 Poslední aktualizace: 8. 4. 2019

Onemocnění spalničkami 

Spalničky jsou vysoce nakažlivým infekčním onemocněním, které rozhodně není možné podceňovat. Původcem onemocnění je morbilli virus z čeledi paramyxovirů.

Jediným zdrojem nákazy je člověk, virus spalniček se přenáší vzdušnou cestou pomocí sekretů infikované osoby či prostřednictvím kontaminovaných předmětů.

Spalničky jsou závažným onemocněním zejména pro malé děti do jednoho roku věku, imunosuprimované osoby a těhotné ženy.

• Původce onemocnění: virus spalniček
• Zdroj onemocnění: zdrojem je výlučně nemocný člověk
• Inkubační doba: obvykle trvá 7 až 21 dnů
• Období nakažlivosti: začíná den před začátkem prodromálních příznaků, obvykle 4 dny před objevením se vyrážky, a končí do čtyř dnů po vzniku vyrážky. Prožití onemocnění spalničkami zanechává celoživotní imunitu
   
• Příznaky

Horečnatý stav s generalizovaným exantémem (vyrážkou) trvajícím déle než 3 dny, přibližně 4 dny před vyrážkou jsou přítomny katarální příznaky, tj. teplota nad 38°C a jeden nebo více z následujících příznaků: kašel, rýma, tzv.

Koplikovy skvrny na bukální sliznici v ústech (světlé tečky se zarudlým okolím), zánět spojivek a typický vzhled obličeje „facies morbillosa“ – obličej uplakaného dítěte. Vyrážka je červenofialová, obvykle začíná na záhlaví nebo za ušima, do 4 dnů vyrážka generalizuje – přechází na obličej, krk, břicho a končetiny.

K ústupu vyrážky dochází postupně ve stejném pořadí, tedy od hlavy po trup a končetiny. Komplikací spalniček může být zápal plic, zánět středního ucha nebo postižení centrálního nervového systému.

Zdroj: Klinika infekčních, parazitárních a tropických nemocí, Nemocnice Na Bulovce

Přenos

Spalničky patří mezi nejvíce nakažlivé infekce, velmi snadno se šíří vzdušnou cestou. K přenosu dochází kapénkami od nemocných osob, vzácně i vzduchem nebo bezprostředně kontaminovanými předměty.

K šíření onemocnění napomáhá i existence nenaočkovaných skupin osob, u kterých nebylo dosaženo minimálně 95% proočkovanosti dvěma dávkami vakcíny proti spalničkám, která je nezbytná k dosažení tzv. kolektivní imunity.

Dojde-li k nahromadění takovýchto skupin osob v určitém kolektivu nebo regionu, vznikají vhodné podmínky pro šíření viru v populaci, případně pro vznik epidemie. 

Co dělat, pokud máte podezření na výskyt infekčního onemocnění u sebe, v rodině či na pracovišti?

Epidemiologická situace spalniček v Evropě

Spalničky se šíří po celé Evropě, protože očkování v mnoha zemích je nedostatečné. Nejnovější údaje WHO ukazují, že pouze čtyři země EU/ EHP vykazovaly v roce 2017 proočkovanost u první a druhé dávky očkovací látky proti spalničkám alespoň 95 %. Epidemie se šíří zejména v Rumunsku, Itálii, Francii a Řecku. V roce 2018 jen v zemích EU zemřelo na spalničky 35 osob.

Více než 50 000 případů bylo v roce 2018 zaznamenáno na Ukrajině a 8 z nich zemřelo. Od počátku roku, tedy za pouhých 6 týdnů roku 2019, jsme bohužel zaznamenali shodné číslo úmrtí.

  A za jediný únorový týden onemocnělo 3 100 osob, polovina z nich děti.

V roce 2016 klesla proočkovanost proti spalničkám u dětí na Ukrajině dvěma dávkami na pouhých 31 %, což je zdaleka nejnižší proočkovanost v Evropě, ale i jedna z nejnižších na světě. Ještě v roce 2008 to bylo 95 %.

Epidemiologická situace v ČR

Vývoj situace v Evropě potvrzují i tuzemské statistiky, kdy v loňském roce z celkového počtu 45 hlášených importovaných onemocnění jich bylo 32 importovaných z Ukrajiny a v letošním roce je již hlášeno 10 onemocnění, které mají přímou souvislost s Ukrajinou.

V České republice bylo v loňském roce hlášeno celkem 207 případů onemocnění spalničkami, z toho 19 případů s klinicky komplikovaným průběhem. Struktura nemocných byla různorodá, avšak v 11 případech se jednalo o zdravotnické pracovníky.

Onemocnění zdravotnického personálu, vzhledem k jeho úzkému kontaktu s pacienty, není ničím výjimečným. Zdravotníci, kteří jsou vůči spalničkám vnímaví, tak představují jednu ze zvlášť ohrožených skupin.

Proto ministr zdravotnictví nařídil v přímo řízených nemocnicích očkování proti spalničkám u zdravotníků na vybraných odděleních, jako jsou například urgentní příjmy.

A ke stejnému opatření vyzval prostřednictvím hejtmanů také krajské nemocnice. Více zde.

Proočkovanost proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám poklesla od roku 2007 v celorepublikovém průměru o více než 14 %, a to téměř z 98 % (2007) až k aktuálním 83,5 % (2017). První pokles pod hladinu 95 %, jenž je udáván jako hranice kolektivní imunity, byl, zaznamenám v roce 2015, od té doby je sledován výrazný sestupný trend proočkovanosti proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám.

Aktuální informace o vývoji onemocnění spalniček v České republice v roce 2019

 

Preventivní opatření a terapie

• Očkování je jediným preventivním opatřením!
• V případě onemocnění je povinná izolace nemocného po dobu 7 dnů po objevení se vyrážky (dle přílohy č. 2 vyhl. č. 306/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů).
• Terapie u nekomplikovaného průběhu onemocnění je symptomatická, tj. klid na lůžku, snižování teploty, dostatek tekutin. Komplikované průběhy s bakteriální superinfekcí vyžadují léčbu antibiotiky, nejzávažnější průběhy až léčbu na jednotce intenzivní péče.
• Pokud máte podezření na onemocnění spalničkami, je nutná i vzájemná ohleduplnost k ostatním – zůstaňte doma a nešiřte tak onemocnění dále.
• Kontaktujte svého lékaře a dále postupujte podle jeho pokynů.

Historie očkování v ČR

Očkování proti spalničkám se v tehdejším Československu zařadilo do očkovacího kalendáře v pravidelném režimu od září roku 1969. Bylo zahájeno u dětí narozených v roce 1968 starších 10 měsíců. V roce 1970 se posunula věková hranice na 12 měsíců věku dítěte.

Za pět let poté bylo jednodávkové schéma očkování nahrazeno dvoudávkovým.

V letech 1975-1978 byla provedena mimořádná vakcinace dětí k podchycení nevakcinovaných a non – respondentů formou očkování všech dětí prvních tříd základní školy a v letech 1979 – 1981 v podobě očkování všech dětí osmých tříd.

V roce 1982 byla zavedena pravidelná́ dvoudávková vakcinace s posunem věkové́ hranice na 15 měsíců. První dávka se aplikovala od prvního dne 15.

měsíce věku dítěte, druhá dávka za 6 – 10 měsíců od první dávky, tedy ve schématu, které se používalo až do roku 2018, kdy byl vyhláškou omezen interval na aplikaci 2. dávky na 13. až 18. měsíc, aby bylo zabráněno svévolným posunům a odkladům a zároveň posunuta druhá dávka na 5. až 6. rok.

  V letech 1969 – 1987 se používala vakcína Movivac, která byla v letech 1987 – 1994 nahrazena celoplošně vakcínou Mopavac a v březnu 1995 vakcínou Trivivac, která se používala až do roku 2009, kdy byla od září nahrazena vakcínou Priorix. Tato vakcína byla registrována 3. 11.

1999 a od roku 2003 byla používána samoplátci. Podobně byla v roce 2007 na komerční trh pro samoplátce uvedena vakcína Priorix-Tetra, která obsahuje kromě komponenty spalničkové, příušnicové a zarděnkové také komponentu varicelovou.

Mýty a fakta o očkování

Vakcíny na spalničky

Na očkování proti spalničkám se používá trivakcína Priorix nebo MMRVAXPRO. Místo trivakcíny MMR je možno použít monovakcínu proti spalničkám, ta je k dispozici ve Švýcarsku, ale je indické provenience a nemá registraci v EU. Vzhledem k podobným rizikům pro příušnice je upřednostňována vakcína MMR.

Proočkovanost

Výsledky administrativní kontroly proočkovanosti dětí 2 dávkami vakcíny proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám (MMR), 2010 – 2017, ČR

Možné strategie v případě rostoucího počtu případů onemocnění spalničkami 

1. Očkování zdravotnických pracovníků na urgentních příjmech, přijímacích ambulancích nemocnic a dalších vybraných exponovaných osob jednou dávkou trivakcíny MMR bez kontroly protilátek. Osoby s prodělaným onemocněním jsou považovány za imunní. Neočkují se ani osoby, které prodělaly očkování v uplynulých deseti letech.
2. Očkování rizikových skupin profesních skupin jednou dávkou trivakcíny MMR bez kontroly protilátek. Osoby s prodělaným onemocněním jsou považovány za imunní. Neočkují se ani osoby, které prodělaly očkování v uplynulých deseti letech.
3. Očkování osob z výše uvedených skupin po provedení testování protektivních hladin protilátek.
4. Při testování protilátek v ohnisku nákazy (možné kontakty) není třeba testovat osoby do 19 let věku, které byly v minulosti prokazatelně očkovány dvěma dávkami vakcíny a osoby, které onemocnění prodělaly.

V ostravské nemocnici řádí spalničky. FNO hlásí už devět případů

Břetislav Lapisz ČTK

Už u sedmi pracovníků Kardiochirurgického centru Fakultní nemocnice Ostrava (FNO) bylo prokázáno onemocnění spalničkami. Těmi se nakazili i dva stážisté, kteří působí na stejném pracovišti.

Fakultní nemocnice v Ostravě. | Foto: Deník/Lukáš Kaboň

Mezi těmi, kdo spalničkami onemocněli, jsou sanitář, zdravotní sestra i lékař.

„Ve spolupráci s Krajskou hygienickou stanicí byla nařízena karanténa u 18 zaměstnanců. Po vyhodnocení situace se od zítřka (pátku 3. května) ruší zákaz příjmu nových pacientů v kardiochirurgickém centru a to s ohledem na prověřený tým zdravotníků, který aktuálně v centru pracuje. Zákaz návštěv zůstává nadále v platnosti,“ doplnila mluvčí FNO Naďa Chattová.

Nadále podle ní také probíhá testování všech zaměstnanců napříč dalšími pracovišti nemocnice na protilátky a také probíhá očkování zaměstnanců.

Od ledna už bylo vyšetřeno na protilátky více než 1500 zaměstnanců. Téměř 200 z nich bylo očkováno. Toto číslo se bude podle vyjádření Nadi Chattové nadále zvyšovat.

Přečíst článek › Přečíst článek › Předplatitelům zobrazujeme méně reklamy a nabízíme jim více čtení. V říjnu navíc k vybraným předplatným zdarma e-průvodce Zázračné Česko.Předplaťte si Deník.cz. Více zde.

2.5.2019

Spalničky – vše, co potřebujete vědět o příznacích a léčbě

Virus spalniček může žít na površích po dobu několika hodin. Tím, jak se infikované částice dostávají do vzduchu, usazují se na různých površích a pokud se někdo dostane do jejich těsné blízkosti, může se nakazit.

Riziko infekce se zvyšuje například pitím ze skleničky nakažené osoby nebo jedením ze stejného nádobí. Příznaky spalniček se obvykle objeví do 14 dnů od vystavení viru.

Mezi hlavní příznaky spalniček patří:

• kašel
• horečka až 40°C
• červené oči
• citlivost na světlo
• bolest svalů
• rýma
• bolest v krku
• bílé skvrny uvnitř úst se zarudlým okolím

Klasickým příznakem je také kožní vyrážka rozšířená po celém těle.

Tato vyrážka se může vyskytovat až 7 dní a obvykle se objeví během prvních 3-5 dnů po expozici viru. Spalničková vyrážka obvykle vypadá jako červené svědící hrboly, které se nejdříve objeví na hlavě a pak se pomalu šíří do ostatních částí těla. Spalničky jsou nejčastější příčinou úmrtí u dětí.

Ze 114 900 globálních úmrtí souvisejících se spalničkami v roce 2014 byla většina obětí ve věku do 5 let.

Spalničky se vyskytují především u neočkovaných dětí. Někteří rodiče nechtějí očkovat své děti ze strachu, že by vakcína mohla mít na jejich děti nepříznivý vliv.

Většina dětí a dospělých, kteří dostanou vakcínu proti spalničkám, nepociťují vedlejší účinky. Jen ve vzácných případech může být vakcína proti spalničkám spojena se záchvaty, hluchotou, poškozením mozku a bezvědomím. Je důležité si uvědomit, že závažné nežádoucí účinky vakcíny proti spalničkám se vyskytují v méně než 1 případě z milionu.

Někteří rodiče se domnívají, že vakcína proti spalničkám může způsobit autismus u dětí. Nicméně, četné studie prokázaly, že neexistuje žádná souvislost mezi autismem a očkováním. Rizikovým faktorem pro spalničky je nedostatek vitamínu A. Děti, které mají příliš málo vitamínu A ve své stravě mají vyšší riziko zachycení viru.

Spalničky mají u zdravých dětí a dospělých nízkou míru úmrtnosti. Riziko komplikací je vyšší u dětí a dospělých s oslabenou imunitou. Spalničky můžete dostat jen jednou za život. Poté, co jste virus měli, je vaše tělo imunní na celý život.

Lékař může spalničky potvrdit tím, že prozkoumá kožní vyrážku a zkontroluje příznaky, které jsou pro onemocnění typické, jako jsou bílé skvrny v ústech, horečka, kašel nebo bolest v krku. V případě, že není schopen diagnózu spalniček potvrdit na základě pozorování, může nařídit krevní test na kontrolu přítomnosti viru spalniček, který by měl definitivně nemoc potvrdit nebo vyvrátit. Neexistují žádné léky ani návod, jak spalničky přesně léčit. Virus a příznaky obvykle vymizí během 2-3 týdnů. Nicméně lékař může doporučit acetaminophen, který ulehčí horečce a bolestem svalů, odpočinek, který posílí imunitní systém, dostatek tekutin (6-8 sklenic vody denně), zvlhčovač vzduchu na zmírnění kašle a bolesti v krku a doplňky vitamínu A. Mezi komplikace spojené se spalničkami patří ušní infekce, bronchitida, potrat nebo předčasný porod, snížení počtu krevních destiček, slepota nebo těžký průjem. Spalničky v těhotenství jsou velmi riskantní. Pokud by žena dostala spalničky během prvních 3-4 měsíců těhotenství, může infekci přenést na plod. To může vést k potratu nebo vážnému poškození plodu. Čím dříve se dítě nakazí, tím větší je nebezpečí potratu nebo předčasného porodu a riziko vzniku očních problémů, hluchoty a srdeční poruchy.

Po čtvrtém měsíci je infekce nenarozeného dítěte sice stále možná, ale méně riskantní, protože orgány jsou v podstatě vyvinuty. Na prvním screeningu se pomocí krevního testu určí, zda je těhotná žena imunní vůči spalničkám.

Takzvaný titr spalniček označuje, zda jsou dostatečné protilátky proti virům: Pokud je hodnota 1:32 nebo vyšší, má těhotná žena dostatečnou ochranu. Pokud je hodnota 1:16 nebo nižší a těhotná žena přijde do kontaktu s nakaženou osobou, může pasivním nakažením s protilátkou imunoglobulinem dojít k tomu, aby se zabránilo infekci.

Nejlepší ochranou je onemocnění v dětském věku – ten, kdo jednou měl spalničky má celoživotní ochranu. Ženy, které chtějí mít děti, a které nejsou imunní, by měly být proti spalničkám včas očkovány. Očkování v těhotenství již není možné, protože by mohlo uškodit plodu.

Pokud se domníváte, že máte spalničky ihned kontaktujte lékaře. Pokud jste se dostali do kontaktu s nakaženou osobou nechte se do 72 hodin naočkovat vakcínou proti spalničkám. Infekci můžete také zabránit dávkou imunoglobulinu odebraného během šesti dnů od kontaktu s nakaženou osobou.

Autor: Mak

Spalničky – jaké jsou příznaky, přenos, očkování. Jak se léčí spalničky, inkubační doba. Kdo je Jak se projevují spalničky. Spalničky v těhotenství.Zdravá výživa

Očkování 101: Vše, co potřebuješ vědět

Co je to očkování a jak funguje? 
Očkování je proces, při kterém je do organismu vpravena očkovací látka za účelem aktivní imunizace. Tedy řízená reakce, při které se vytváří protilátky a stimulují paměťové imunitní buňky, které chrání očkovaného před daným onemocněním. Je to nejúčinnější prevence řady infekčních onemocnění.

Jaké jsou typy očkovacích látek? Čím se liší?
Existuje celá řada různých typů očkovacích látek, liší se vlastnostmi antigenní složky, tedy tím, v jaké formě je účinná součást vakcíny.

• Velmi silným podnětem pro imunitní systém jsou živé, oslabené vakcíny, kdy účinná složka je živý, ale oslabený původce (nejčastěji virus). Oslabení (neboli atenuace) je dosaženo opakovanou kultivací v laboratorních podmínkách. Tyto vakcíny většinou bývají aplikovány v malém počtu dávek a chrání očkovaného po poměrně dlouhou dobu. Mohou po očkování častěji vyvolat celkovou reakci (únava, horečka, bolesti hlavy nebo svalů). Příkladem může být očkování pro spalničkám, zarděnkám, příušnicím, planým neštovicím, tuberkulóze, žluté zimnici.
• Dále to jsou inaktivované očkovací látky, ve kterých je mikroorganismus usmrcený, příkladem je očkovací látka proti klíšťové encefalitidě či žloutence typu A.
• Dalším typem jsou očkovací látky, ve kterých jako účinná složka je inaktivovaný toxin – očkování proti tetanu či záškrtu.
• Nové vakcíny vznikají často na podkladě genového inženýrství – tedy do genomu (do genetické informace) například kvasinek či adenovirů se vkládá genová informace viru nebo bakterie, proti které má očkovací látka chránit. Toto pak vede k produkci protilátek proti danému onemocnění. Příkladem může být očkování proti hepatitidě B, ale i některé vakcíny proti SarsCov2.

Čeho se dosáhlo zavedením očkování? 
Zatím u jediného onemocnění – pravých neštovic – jsme dosáhli eradikace, tedy úplného vymýcení tohoto onemocnění.

U celé řady dalších očkováním preventabilních nemocí jsme dosáhli výrazného snížení výskytu onemocnění v populaci. Některá onemocnění, proti kterým se očkuje, dodnes neumíme léčit, tedy naší jedinou variantou je prevence těchto nemocí.

Příkladem onemocnění, která nemají zatím účinnou léčbu, je vzteklina nebo SARS covid-19.

Proč se očkuje i proti nemocem, které se již téměř nevyskytují? 
Je to proto, že pokud dojde k poklesu kolektivní imunity je zde jen malý krůček k propuknutí epidemie – tedy k masivnímu rozšíření tohoto onemocnění mezi lidmi.

Názorně to bylo vidět v nedávné době u spalniček – virus spalniček byl zavlečen z okolních států a velmi rychle se začal šířit u nás. Stalo se tak především díky poklesu proočkovanosti v dětské populaci (odmítání očkování) a částečnému vyvanutí imunity u dospělé, řádně očkované populace.

Přitom se zde dlouhá léta spalničky téměř nevyskytovaly. Čím více nechráněných jedinců v populaci je, tím snadnější je přenos infekce z člověka na člověka.

A v konečné fázi mohou být pak postiženi nejen ti neočkovaní, ale i ti, kteří se v minulosti řádně očkovali a buď nevytvořili z nějakého důvodu protilátky anebo už u nich došlo k jejich poklesu pod ochrannou úroveň.

Jak je možné, že naočkovaný člověk onemocní? 
Žádná očkovací látka nemá 100% účinnost. Očkovací látky s vysokou účinností (např. očkování proti klíšťové encefalitidě) chrání víc než 90% očkovaných jedinců.

To v praxi znamená, že malá část řádně očkovaných i přesto, že podstoupila očkování, ochrannou hladinu protilátek nevytvoří  (imunitní systém není dostatečně výkonný, nebo je imunitní reakce utlumena léky, které tento jedinec užívá).

Velmi důležité je též dodržování klidového režimu po očkování. I to přispívá k řádnému průběhu reakce imunitního systému.

Někdy se může také stát, že dojde k zásadní změně (mutaci) mikroorganismu a vakcína má pak nižší účinnost, než bylo původně předpokládáno. Jako příklad lze uvést  virus chřipky, který svoje antigenní vlastnosti mění často. Očkovaný člověk má (na rozdíl od vůbec neočkovaného) zpravidla mírnější průběh onemocnění bez závažných komplikací.

Jaké nežádoucí účinky můžeme po očkování očekávat?
Nežádoucí účinky po očkování se dělí podle frekvence výskytu od velmi častých až po velmi vzácné. Další dělení je na nežádoucí účinky lokální nebo celkové. Mezi velmi časté lokální reakce patří bolestivost, zarudnutí a otok v místě vpichu.

K často se vyskytujícím celkovým reakcím patří přechodná únava, bolesti hlavy, svalů, kloubů. Může být i zvýšená teplota. Každý očkovaný by měl po očkování dočasně změnit životní styl (nedoporučuje se cvičit, dělat těžkou, fyzicky náročnou práci, pít velké množství alkoholu..)  Tím lze nežádoucí účinky částečně minimalizovat.

Mezi zřídka se vyskytující nežádoucí účinky počítáme těžkou alergickou reakci, anafylaktický šok i některé neurologické komplikace. Jejich výskyt je výjimečný. Všechny závažné a neočekáváné nežádoucí účinky se mají hlásit na Státní ústav pro kontrolu léčiv.

Není žádný vědecky podložený důkaz o tom, že by očkování způsobovalo autismus, cukrovku (diabetes mellitus) či samo o sobě vyvolalo alergii či astma.

Jaké jsou důvody, pro které někteří pacienti nemohou být očkováni? 
Důvodem jsou zdravotní problémy– tedy závažná alergická reakce na předchozí očkování, alergie na některou ze součástí očkovací látky, některá závažná neurologická onemocnění, závažné poruchy imunity (autoimunní onemocnění). U některých očkování se nedoporučuje očkovat v těhotenství či při kojení. Omezujícím faktorem může být i věk očkovaného jedince.

Má smysl očkování proti chřipce v zimních měsících? 
Každoroční očkování proti chřipce se doporučuje rizikovým skupinám obyvatel, tedy seniorům, chronicky nemocným nebo například lidem po odstranění sleziny. Očkování lze doporučit lidem, kteří pracují ve zdravotnictví, nejen jako osobní prevenci a i jako prevenci, která chrání pacienty, o něž pečují.

Jsou státy, kde se očkuje proti chřipce podstatně více než u nás (Velká Británie má 73% proočkovanost dospělé populace). Ideální dobou pro očkování proti chřipce je podzim, tedy období, než se virus začne v populaci ve větší míře šířit.

Při rozjeté epidemii se musí počítat s tím, že po očkování je 2 týdny němé okno, kdy ještě očkovaný člověk není chráněný a může onemocnět  (inkubační doby chřipky je 1 až 3 dny).

Které zdroje informací ohledně očkování jsou důvěryhodné a které naopak nikoliv? 
Důvěryhodné jsou webové stránky Ministerstva zdravotnictví ČR, České vakcinologické společnosti nebo očkovacích center.

Jistě je důvěryhodná i celá řada dalších zdrojů. Vždy je vhodné se podívat, kdo je autorem příspěvku a podívat se na jeho odborný profil.

Při nejasnostech je vhodné kontaktovat svého praktického lékaře, eventuálně se obrátit přímo na online poradnu očkovacích center či vakcinologické společnosti.

Spalničkami se v lednu a únoru nakazilo 170 lidí, skoro jako za celý loňský rok

„Ze 170 onemocnění je 162 klasifikovaných jako potvrzené a 53 případů není dosud v systému definitivně uzavřeno,“ uvedl Státní zdravotní ústav. Nemocní jsou v 11 ze 14 krajů, bez nákazy jsou jen Karlovarský a Olomoucký kraj a Vysočina.

V Praze, kde byla už loni vyhlášena epidemie spalniček, bylo 76 případů, v Pardubickém kraji je 29 nemocných a 24 v Moravskoslezském. Tam také přibylo nejvíc případů v posledních dvou týdnech.

Zatímco v lednu přibývalo v Česku kolem deseti nových případů týdně, v únoru to bylo přes 30.

Šestačtyřicet nemocných je ve věkové kategorii 35 až 44 let. Tuto věkovou skupinu podle odborníků méně chrání očkování v dětském věku, protože dostávala jen jednu dávku vakcíny, zatímco mladší dvě.

Imunita se vytváří také po prodělání choroby. Přes dvacet nemocných bylo ve věku 25 až 34 let nebo 45 až 59 let, ale také u dětí od jednoho roku do čtyř let. Dalších 14 nemocných dětí bylo mladších.

Podíl očkovaných klesl na 84 procent 

Očkované jsou povinně všechny děti, u nichž to zdravotní stav povoluje ve 13. až 18. měsíci věku a znovu v pěti až šesti letech. Někteří rodiče ale očkování odmítají nebo odkládají, jejich děti pak nesmí do školky.

Spalničky se nemohou dál šířit, pokud má očkování aspoň 95 procent dětí do tří let. V roce 2007 mělo očkování zhruba 98 procent dětí do tří let. Od roku 2013 podíl každoročně klesá. Předloni bylo očkovaných necelých 84 procent chlapců a děvčat.

Onemocnění se šíří kapénkami a je vysoce nakažlivé. Inkubační doba spalniček, tedy čas od vniknutí původce nákazy do organismu po první příznaky, je sedm až 21 dní. Při léčbě je ze zákona povinná hospitalizace na infekčním oddělení a izolace po dobu sedmi dnů od objevení vyrážky.

Projevy spalniček jsou horečka, kašel, rýma, světloplachost a zarudnutí očních spojivek. V ústech a na sliznici tváří mohou být bělavé tečky se zarudlým okolím. Čtvrtý až pátý den se objevuje sytě červená až fialová vyrážka, která začíná na záhlaví a šíří se na obličej, krk, břicho a končetiny.

Kvůli epidemii nařídil ministr zdravotnictví mimořádné očkování zdravotníků ve státních nemocnicích a doporučil ho i ostatním zdravotnickým zařízením. Nákaza se objevila například na urgentním příjmu v nemocnici v Motole, kvůli nakaženému zaměstnanci byla dočasně uzavřená i restaurace v Poslanecké sněmovně.

Fakta

• Spalničky jsou vysoce nakažlivé virové onemocnění. Inkubační doba, tedy čas od vniknutí původce nákazy do organismu až po první příznaky, je zhruba 7 až 21 dní.
• Projevy spalniček jsou horečka, kašel, rýma, světloplachost a zarudnutí očních spojivek. V ústech a na sliznici tváří mohou být bělavé tečky se zarudlým okolím.
• Čtvrtý až pátý den se objevuje sytě červená až fialová vyrážka, která začíná na záhlaví a šíří se na obličej, krk, břicho a končetiny.
• Při léčbě je ze zákona povinná hospitalizace na infekčním oddělení a izolace po dobu sedmi dnů od objevení vyrážky. Do karantény musí také všichni neočkovaní, kteří se s nemocným setkali.
• Zdroj: ČTK

vakciny-cz

Pravda o očkování: Většina z vakcín se skládá z usmrcených patogenů či pouze určitých částí viru nebo bakterie. Pouze některé očkovací látky obsahují oslabené, živé patogeny.

Očkování může být někdy následováno horečkou, nevolností, ospalostí či lokálními reakcemi jako je otok nebo zarudnutí v místě očkování. Nicméně tyto vedlejší účinky očkování jsou obecnou reakcí organismu na očkování a obvykle rychle ustupují.

Nemají nic společného s onemocněním, proti kterému je vakcinace namířena.

Živé vakcíny mohou opravdu vyvolat mírné příznaky připomínající danou chorobu. Omezené množství očkovacích látek obsahuje oslabené, živé patogeny. Jde např. o vakcínu proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám.

U živých vakcín může vzácně ve specifických případech k onemocnění dojít, obvykle s lehkým průběhem. U osob s významnou poruchou imunity by po očkování živými vakcínami mohlo dojít i k rozvoji těžkého onemocnění.

Možnost podání živých vakcín u takovýchto pacientů se proto řídí přísnými pravidly a je pečlivě zvažována lékařem.

Očkování proti spalničkám

Nejznámějším příkladem jsou spalničky. Jelikož očkovací látky proti spalničkám obsahují oslabený, nicméně živý virus spalniček, může vyvolat spalničkám podobnou vyrážku u asi 5 % očkovaných dětí. Ta se objevuje zhruba 1 týden po očkování.

Vakcíny proti spalničkám nezpůsobují zánět středního ucha či zápal plic, které často doprovázejí skutečné onemocnění spalničkami.

Zánět mozku (spalničková encefalitida) je po očkování extrémně vzácný. Výskyt encefalitidy je hlášen s frekvencí menší než 1 na 10 milionů dávek vakcíny. Riziko vzniku encefalitidy způsobené infekcí přírodními viry spalniček je ale 1 na 1 000 až 2 000 případů.

Účinnost žádné vakcíny není 100%. Z individuálních důvodů také nemusí u všech očkovaných jedinců dojít k rozvoji imunitní odpovědi.

Rozvinutí dětské obrny (poliomyelitidy) u pacientů, kterým byla podána orální polio vakcína, je dnes již historií ve většině evropských zemí.

Tato živá vakcína, která pomohla snížit výskyt poliomyelitidy v širokém měřítku, mohla sama o sobě malý počet případů každoročně způsobit. Nicméně od konce 90.

let byla ve většině evropských zemí tato orální živá vakcína postupně nahrazena injekční formou, která neobsahuje živý virus a nemůže tak onemocnění vyvolat.

Více o očkování proti jednotlivým nemocem:

• Očkování proti invazivním meningokokovým onemocněním
• Očkování proti pneumokokům
• Očkování proti rotavirům
• Očkování proti rakovině děložního čípku
• Očkování proti klíšťové encefalitidě

Očkování nevyvolává astma ani alergie

Neexistují vědecké důkazy o tom, že by očkování způsobovalo nebo zhoršovalo alergická onemocnění. Alergická onemocnění bývají zapříčiněna různými faktory (jako například genetika, životní styl, prostředí atp.).

Rozsáhlé vědecké studie však nepotvrzují, že by očkování způsobovalo nebo zhoršovalo alergická onemocnění.

Naopak pro řadu pacientů s astmatem nebo atopickým ekzémem je očkování proti různým onemocněním doporučováno, protože pacienti mohou mít vyšší riziko nákazy, těžkého průběhu některých chorob a/nebo i zhoršení jejich základního onemocnění.

Ve velmi vzácných případech (méně než 1 případ na 100 tisíc lidí) se mohou objevit alergické reakce (např. kopřivka nebo obtíže s dýcháním). Závažné alergické reakce (např.

anafylaktický šok) se mohou objevit v méně než 1 případu z milionu podaných dávek očkování. V praxi lze častěji pozorovat vedlejší příznaky očkování, jako např. teplotu nebo zarudnutí či bolestivost v místě vpichu.

Vedlejší příznaky očkování však v žádném případě nejsou srovnatelné s potížemi doprovázejícími prodělání nemoci, proti které se očkuje.

Očkování a autismus u dětí

Původ tvrzení o souvislosti mezi očkováním a autismem pochází ze studie Andrew Wakefielda publikované v roce 1998 v britském časopisu Lancet.

Studie byla tři roky prošetřována britskou lékařskou komorou (General Medical Council). Po třech letech důkladných nezávislých výzkumů bylo prokázáno, že studie byla záměrně klamavá, zavádějící a byla z Lancetu stažena.

Následně byl Wakefield vyškrtnut z registru lékařů a byla mu odejmuta lékařská licence.

S následky studie se však Velká Británie potýká dodnes. Pro mnohé rodiče byla na základě této studie domnělá rizika očkování příliš vysoká a rozhodli se svým dětem nepodat očkovací látky proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám (MMR vakcína).

V letech 2003–2004 zde proto došlo k poklesu proočkovanosti dětí proti těmto nemocem. Světová zdravotnická organizace doporučuje proočkovanost ve výši alespoň 95 %, avšak ve sledovaném období dosahovala proočkovanost ve Velké Británii pouze 80 %.

Během 2 – 3 let se tak opět začaly množit případy spalniček. Jen v roce 2006 bylo nahlášeno nejen 773 případů onemocnění, ale také 1 úmrtí dítěte. Jednalo se o první úmrtí na spalničky na britských ostrovech za posledních 14 let.

Situace vygradovala v květnu 2013, kdy ve Walesu propukla spalničková epidemie, kterou zažehnalo až masové očkování.

Dodejme, že vědecké důkazy o tom, že by vakcíny způsobovaly autismus u dětí, neexistují, jak informoval Světový poradní výbor pro bezpečnost očkovacích látek (GACVS) Světové zdravotnické organizace (WHO) a jak dokládá celá řada dalších studií např. z Británie, Dánska, USA nebo Švédska.

Spalničky: příznaky, léčba, očkování, nákaza, inkubační doba

Spalničky se na počátku roku 2019 šíří Českou republikou dlouho nevídanou rychlostí. Může za to kombinace několika faktorů od zavlečení onemocnění z jiných zemí až po novou vlnu úplného odmítání očkování. Co jsou to vlastně spalničky? Jak se šíří a jak se léčí? Jak to bylo s očkováním a jak spalničky poznat?

Virové onemocnění, které je vysoce nakažlivé. Způsobuje je virus z čeledi paramyxovirů. Nejčastěji se spalničky vyskytují v zimě a na podzim.

Koho spalničky ohrožují

Každého, zvláště oslabeného člověka. Nejčastěji však postihuje děti předškolního věku.

Příznaky spalniček

• vysoká horečka – až 40°C (první fáze)
• rýma
• kašel
• zánět spojivek; slzení očí
• citlivost na světlo
• šédavé flíčky (Koplikovy skvrny) se zarudlým okolím na sliznici tváře v ústech (první fáze)
• červená vyrážka (druhá fáze), která místy splývá; začíná obvykle za ušima, na obličej, přes krk se postupně rozšiřuje na zbytek těla; obdobným způsobem ustupuje

Jak se spalničky přenášejí

• Virus se přenáší kapénkovou infekcí skrze sliznici nosohltanu a spojivek. V tělě se dostává do lymfatického systému

Inkubační doba

Nemoc propuká zhruba za 6 až 19 dní od nakažení.

Jak dlouho trvají spalničky

Při běžném průběhu po týdnu mizí.

Nakažlivost

Člověk je infekční dva až sedm dní před výskytem vyrážky a ještě až pět dní po začátku vyrážky

Imunita

Nemocí získává člověk celoživotní imunitu, neměl by tedy být nemocný opakovaně

Léčba spalniček

Od začátku je potřeba dodávat hodně tekutin a srážet horečku. Léčba probíhá vzhledem k nakažlivosti v izolaci, ze ze je zákona povinná hospitalizace na infekčním oddělení. Prospívá vitamin A.

1. Do 6 dnů od kontaktu s nakaženou osobou je možné podat injekci bílkovin, která nemoc zastaví či zmírní její průběh – toho se využívá zejména u těhotných žen a dětí.
2. Během nemoci není dobré namáhat oči, zejména koukáním do mobilu a podobně.

Komplikace

patrně největší nebezpečnost spalniček spočívá v jejich kombinaci s bakteriálními infekcemi. Často je to zápal plic či zánět nosních dutin či středního ucha. Nejhorší je zánět mozku, neboli encefalitida – třetina takto postižených umírá, třetina má trvalé následky v podobě například nervové obry a podobně.

Očkování proti spalničkám

Očkování bylo v Československu zahájeno v roce 1969, před ním bylo hlášeno zhruba 50 tisíc onemocnění každý rok, spalničky mělo téměř každé dítě. Od roku 1982 se vyskytovaly jen ojedinělé případy nemoci.

Očkování v ČR je povinné, první dávka v od 15. měsíce věku dítěte, druhá dávka následuje za půl roku až rok. Vakcína obsahuje protilátky i proti příušnicím a zarděnkám.

Úmrtnost

Díky očkování nebylo v Československu zaznamenáno úmrtí na spalničky od roku 1980. Celosvětově je to však jedna z nejčastějších příčin úmrtí dětí do pěti let.

Nové šíření spalniček v Evropě

Počet případů spalniček v posledních letech roste. Jaké jsou příčiny?

• žádné či neúplně očkování
• ztráta získané imunity v dospělosti
• přenos nemoci z jiných území