Česká lékařská komora (ČLK) na svém víkendovém sjezdu přijala usnesení, kterým vyzvala ministra zdravotnictví Leoše Hegera (TOP 09) k rezignaci. Komoře se nelíbí reformní kroky ministerstva – nesouhlasí se zákonem o minimální dostupnosti zdravotních služeb, rušením lůžek či návrhem zákona o univerzitních nemocnicích. Požaduje také nulovou sazbu DPH na léky. Heger na sjezdu uvedl, že si je špatných vztahů s ČLK vědom. Transformaci zdravotnictví se však podle svých slov snaží dělat co nejšetrněji.
Podle prezidenta komory Milana Kubka klesají výdaje na zdravotnictví rychleji, než se snižuje úroveň ekonomiky. „Zvyšující se DPH vysává peníze zpět do rozpočtu,“ uvedl. ČLK také tvrdí, že snižující se počet lůžek v nemocnicích nekoresponduje s výdaji pojišťoven na ústavní péči. Podle komory se rušením lůžek neušetří, v Česku jich není nadbytek.
Podle Hegera se ale nulovou sazbu na léky nepodařilo prosadit. Vláda přijala takové stanovisko, že do zdravotnictví více peněz nepůjde. Ministr také uvedl, že má Česko jeden z největších objemů nemocničních lůžek. Pokud by jejich počet neklesal, byla by ústavní péče stále dražší. To, že výdaje neklesají úměrně s jejich rušením, je prý dáno dražšími technologiemi.
V Česku funguje 152 nemocnic. Všem ke konci roku vyprší smlouvy se zdravotními pojišťovnami o hrazení péče. Ministerstvo zdravotnictví chce nemocniční síť zeštíhlit, a to zhruba o 6000 lůžek. Zajistit to mají pojišťovny.
S některými zařízeními nemají už novou dohodu uzavírat, u jiných se mají upravit. Úplně skončit by brzy mělo 12 nemocnic. Dalších 18 by mělo dostat už jen střednědobou smlouvu.
Dvě třetiny všech nemocnic by se pak měly v příštích pěti letech zbavit některého ze svých oddělení.
Lékařská komora, odboráři, některé pacientské organizace i sdružení nemocnic tento záměr kritizují. Podle nich se zhorší dostupnost péče pro nemocné. Ministerstvo s tím nesouhlasí. Podle něj naopak lidé dostanou léčbu v moderně vybavených zařízeních. Odbory zdůrazňují i to, že kvůli útlumu celkem tří desítek nemocnic přijdou o práci stovky lidí.
ČLK se postavila také proti záměru zákona o univerzitních nemocnicích. Vadí jí, že se na jeho přípravě nemohla podílet a kritizuje to, že by se pro zaměstnance těchto zdravotnických zařízení rušily státní platové tabulky.
zopakoval, že mají být univerzitní nemocnice neziskové, mají být odstátněny a v zákonu má být pojistka proti jejich privatizaci. Podle ministerstva jde o jedno z protikorupčních opatření. Zákon by měl platit od roku 2014.
Autor: ČTK
Export
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:
Česká republika je v trochu paradoxní situaci. Rozpočet na příští rok připravuje kabinet, který je v demisi. Přepisuje zákon po vládě, která už dávno neexistuje a výsledek této práce dostane po volbách do ruky sbor nových ministrů.
Takový je příběh rozpočtu na rok 2014. Vítejte u Událostí, komentářů. Vláda v demisi dnes znovu probírala nejdůležitější zákon – státní rozpočet na příští rok. A jak je zvykem, ministři chtěli miliardy navíc. Šéf financí Jan Fischer ale překvapil, řekl, že peníze najde.
Štěpánka MARTANOVÁ, redaktorka: Pět miliard pro zdravotnictví i dopravu, miliarda pro justici nebo 265 pro místní rozvoj. To jsou jen některé požadavky, se kterými ráno přicházeli ministři na jednání vlády.
Martin HOLCÁT, ministr zdravotnictví v demisi /nestr./:
VZP bude někde na minus 3,6 miliardách a jenom přímo řízené nemocnice na dvou miliardách. Jakub LINKA, redaktor: Takže minimálně pět miliard.
Martin HOLCÁT, ministr zdravotnictví v demisi /nestr./:
Já bych chtěl daleko víc ale samozřejmě. Zdeněk ŽÁK, ministr dopravy v demisi /nestr./: Pokud budou dodrženy sliby ministerstva financí, tak bude tato vláda schopna splnit i slib, kterej dala krajům na zachování železniční dopravy. Štěpánka MARTANOVÁ, redaktorka: V poledne už bylo jasno. Jak jsou se svými požadavky ministři úspěšní, se ještě nedozví.
Jiří RUSNOK, premiér v demisi /nestr./:
Ta debata byla velmi náročná. Závěr té debaty zatím je takový, nebylo ukončeno, to jednání je dále přerušeno. Štěpánka MARTANOVÁ, redaktorka: I tak ale dnešek přinesl zásadní zprávu. Ministři budou moct licitovat o dalších až 7 miliard. Vydělá je výkonnější ekonomika, která podle ministra financí nakonec oživí víc, než se čekalo. Na každého se ale stejně nedostane. Jan FISCHER, ministr financí v demisi /nestr./: Budeme dbát na to, aby primárně to byla opatření na straně výdajů, které přispějí k oživení, k revitalizaci české ekonomiky v příštím roce a k tomu očekávanému růstu pomohly a nebrzdily ho. To je alfa omega všeho. Jakub LINKA, redaktor: Víc peněz by ze státní kasy mohla dostat doprava, místní rozvoj nebo zemědělství. Polepšit si mají ale i státní zaměstnanci. Třeba Markéta Tomíčková. Před osmi dny začala učit na základní škole. Bere kolem 20 tisíc. Markéta TOMÍČKOVÁ, učitelka na ZŠ: Mám vlastně manžela, který vydělává, takže já doufám, že to stačit bude. Jakub LINKA, redaktor:
Jí i dalším státním zaměstnancům by teď mohl plat vzrůst v průměru o 280 korun a víc má být i policistů nebo peněz na platby za státní pojištěnce. Jestli se zvýší o 50 nebo dokonce o 98 korun, ale bude jasné až na konci září poté, co vláda definitivně rozpočet schválí. Štěpánka Martanová a Jakub Linka, Česká televize.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor: A já ve studiu vítám profesora ekonomie Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Michala Mejstříka, po telefonu je s námi také Bohumír Dufek, předseda Asociace samostatných odborů České republiky. Dobrý večer, pánové. Bohumír DUFEK, předseda, Asociace samostatných odborů ČR: Dobrý večer. Michal MEJSTŘÍK, profesor ekonomie, Fakulta sociálních věd UK: Dobrý večer. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:
No a já ještě musím doplnit, že původně tu měl být s námi také ministr financí v demisi Jan Fischer, svojí účast v pořadu ale večer zrušil.
Tak, pane profesore, ministr financí, o kterém teď byla řeč, který tu s námi tedy není, tak dnes odpoledne řekl, že on předpokládá, že ten růst ekonomiky příští rok bude větší.
Původně se i v tom návrhu zákona o státním rozpočtu počítá s 0,8 %, on počítá, že bude větší, vidíte to stejně? Nebo je příliš velký optimista?
Michal MEJSTŘÍK, profesor ekonomie, Fakulta sociálních věd UK: Tak já vám řeknu, v tuto chvíli já jsem sám předsedou Mezinárodní obchodní komory České republiky a my se zabýváme těmi globálními vývoji, příští týden ve Spojených státech budeme tu věc diskutovat ve /nesrozumitelné/ a tak, takže opravdu v tuto chvíli je ta situace křehká i v Evropě, i ve světě. To znamená, my jsme taková ta ekonomika, která je dost silně navázána na to své okolí a v okamžiku, kdy to okolí se nám vyvíjí pozitivně, což vidíme v těchto dnech, tak se nám ta čísla začínají okamžitě jevit velmi pozitivně, protože naše firmy umí zareagovat a jsou dost dobře vybaveny, aby tu mezinárodní poptávku vlastně na ní zareagovaly. Ale jestli … Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:
Já se hluboce omlouvám, pane profesore, ale co to znamená tedy? Znamená to, že vy to vidíte stejně optimisticky, nebo je ministr financí prostě při tvorbě rozpočtu jenom příliš velký optimista?
Michal MEJSTŘÍK, profesor ekonomie, Fakulta sociálních věd UK: Ne, já myslím, že těch 0,8 % na příští rok je docela rozumná predikce v tuto chvíli. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor: Ale on říká, že to bude víc. Michal MEJSTŘÍK, profesor ekonomie, Fakulta sociálních věd UK: Já říkám v tuto chvíli trošku konzervativněji, jo, to znamená, když to bude lepší, ty výnosy budou lepší, pokud to lepší nebude, ano, a ty signály jsou rozporuplné. Já sice jsem ekonom, ale právě proto, že jsem ekonom, tak vím, že věštit z těch koulí v tuto chvíli je obtížné a nerad bych veřejnost uváděl v nějaké neoprávněné přehnané naděje. Já si to moc přeji. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor: Příliš velké nadšení, řekněme. Tak, Bohumíre Dufku, jak vy to vidíte? Bude, jaksi je nasnadě být optimistický nebo spíše býti při zemi? Bohumír DUFEK, předseda, Asociace samostatných odborů ČR:
Tak já samozřejmě jsem optimista, ale na druhé straně musím říct, že já bych zůstal v tuto chvíli absolutně v klidu, protože po volbách přijde, věříme, určitě zodpovědná vláda a bude muset ten rozpočet sestavit podle svých priorit, které samozřejmě určí, řeknu, volební vítězství.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:
Ano, k tomu se dostaneme. Ale pojďme, jenom prosím odpovězte mi na tu otázku, vidíte to optimisticky nebo ne? Protože to je velmi důležité ten výhled, jaký bude, protože podle toho se ten rozpočet sestavuje, takže optimismus, nebo ne?
Bohumír DUFEK, předseda, Asociace samostatných odborů ČR:
Pane redaktore, říkal jsem, že jsem optimistický, ale bude záležet opravdu na té vládě, protože my jsme tady měli vládu, kdy byl v republice absolutní růst a vláda dokázala, řeknu příjmy nekompetentními, řeknu věcmi celý růst podtrhnout a nakonec ten rozpočet dopad velice špatně.
Já si myslím, že je tady potřeba přestat psát rozpočet, řeknu, stejný od roku 90 a já jsem přesvědčen, že prostě se musí napsat rozpočet absolutně jiným způsobem, protože ty neustálé propady, které tady jsou, tím, že, řeknu, se utrácí nad poměry v České republice, bude muset skončit.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor: Tak, utrácí nad poměry si poznamenávám. Pane profesore, a to je důležité, protože proč jsme se tady o tom bavili, proč se bavíme o desetinách procenta a odhadovaném růstu, protože ministr financí dnes jasně řekl, že by to mohlo být 5 až 7 miliard navíc, a tyto peníze on chce rozdat. Je to dobrý způsob, jak nakládat s těmito virtuálními penězi? Michal MEJSTŘÍK, profesor ekonomie, Fakulta sociálních věd UK:
Víte, ono v tuto chvíli je situace asi následující. My bychom se chtěli konečně dostat z takzvané procedury nadměrného schodku v Evropské unii.
To je procedura, z které se některé z těch našich sousedů už vyprostili, ale v tuto chvíli máme přes 65,4 % výdajů mandatorních nebo kvazimandatorních.
Já rozumím panu kolegovi, který tady upozorňuje na některé ty souvislosti, ale toto jsou výdaje, které zavazují každou vládu, pokud nezmění legislativní zákony.
A pokud 60, vlastně dvě třetiny rozpočtu už je předurčeno historickými výdaji na důchody, historickými výdaji na sociální výdaje, protože výdaje na zaměstnanost i na aktivní zaměstnanost, politiku aktivní zaměstnanosti, ale zejména i na nezaměstnané při té výši, kterou je sice, která je sice v Evropě poměrně nízká, ale absolutně je velmi vysoká, tak musíme vydávat, tady opravdu není důvod k nějakému šetření.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:
Promiňte, vy se bavíte o tom globálu, o tom rozpočtu jako celku, já bych, jestli dovolíte, šel do toho mikra, opravdu do toho drobného čísla, a to je těch 5 až 7 miliard, to je to, ta informace z dneška.
Pokud ministr financí nastaví ten rozpočet o tyto peníze, o těch 5 až 7 miliard, měl by je podle vás mít možnost nebo měl by je utratit nebo by o to měl třeba snížit schodek, který už vláda chce navyšovat /souzvuk hlasů/.
Michal MEJSTŘÍK, profesor ekonomie, Fakulta sociálních věd UK: Tak v tuto chvíli ten schodek se stále ještě pohybuje na hranici, pod hranicí 3 %. Pokud se dostaneme pod hranici 3 %, já bych řekl, že v tu chvíli z mého hlediska jsem spokojen, ale já jsem rád, že zase vláda zatím byla celkem rozumná, konzervativní a příliš vlastně se nerozmáchla, protože víte, v takovéto situaci, ve které žijeme vlastně, vlastně v té rozpočtové prioritě takzvané té proceduře nadměrného schodku, to není pro žádnou vládu, pro žádného ministra financí vůbec jednoduchá situace a tím méně, když samozřejmě má ve své vládě celou řadu ministrů. Každá vláda, vždycky každý chce více. A jenom připomínám, nám se nepodařilo udělat žádný z těch úsporných kroků na úrovni administrativy. Tam já vidím třeba velkou slabinu těch současných výsledků. Víte, že minulá vláda doufala, že se jí v té úspoře duplicit v rámci státní správy celá řada, celá řada věcí podaří. Ukazuje se, že ono to je složitější, než se to třeba zdálo na jedné straně. Na straně druhé prostě není v tuto chvíli na stole nic. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor: Pane Dufku, měl by ministr v demisi Fischer podle vás více šetřit? Bohumír DUFEK, předseda, Asociace samostatných odborů ČR:
Já si myslím, znova zopakuji, že to je absolutně jedno. Jsou to takové hrátky před občany České republiky. Já jsem přesvědčen, že by Česká republika měla stimulovat růst, část toho růstu samozřejmě vrátit do ekonomiky a část potom vrátit občanům České republiky.
A podle mě se to musí jednoznačně odrazit i v daleko nižších výdajích státu, protože prostě Česká republika se nemůže, řeknu, už do budoucnosti zavázat k takovým výdajům, které tady jsou. A tím třeba například myslím zbytečné utrácení z pozice ministerstev, protože některé prostě věci se z pozice státní správy platí takovým způsobem, že je to až nehorázné.
A znova opakuji, musí se přepsat rozpočet, nemůže se neustále psát rozpočet, řeknu, s malými výkyvy od roku 90 stejný.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:
Ano, pardon, já se omlouvám, to už jste říkal. Pojďme se podívat na tu jednu konkrétní věc, a to je poslední nápad, hodně se mluví o tom, že ten rozpočet by měl být prorůstový. Vláda přišla s nápadem zvedat platy státním zaměstnancům. Je podle vás tohle to moment, který může ekonomice a vůbec tomu rozpočtu pomoci?
Bohumír DUFEK, předseda, Asociace samostatných odborů ČR:
Takže pokud vezmeme samozřejmě výdaje státu z tohohle pohledu, já si myslím, že to není špatný nápad. Je otázka samozřejmě, jestli se například zastaví růst, počet zaměstnanců ve státní správě, ale co jsem vyčítal bývalému ministrovi a celé vládě, byla jedna věc, že prostě podtrhla celospolečenskou spotřebu v České republice, která byla v určitých chvílích i tahounem růstu.
A jestliže přestali utrácet občané České republiky, pak musel každý počítat, řeknu, s tím, že se prostě rozpočet zhroutí.
Ale minulé vládě se absolutně nic nepodařilo, jediné, co se jí podařilo, bylo podtrhnout, když to řeknu, křehký vývoj, řeknu, v České republice, proto jsme dopadli, řeknu, takovými propady v rámci celého hospodářství, ať to bylo stavebnictví, doprava, zemědělství či jiné resorty.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor: Pane profesore, je ten nápad zvednout platy státním zaměstnancům prorůstové opatření? Pomůže to vůbec něčemu? Michal MEJSTŘÍK, profesor ekonomie, Fakulta sociálních věd UK: Tak já bych přijal tu politiku zvýšení platů státních zaměstnanců, kdyby to bylo kompenzováno těmi úsporami, o kterých jsem hovořil, to znamená, tam se předpokládalo nějakých 11 miliard úspor ve státní správě, i kdyby to byla polovina, o které vy hovoříte, tak pak to má smysl. Já spíš vidím v tu prorůstovost v té oblasti zahraničně-obchodní. Tady docela naše politika zaměstnanosti je vázána na to, že my jsme docela úspěšní na zahraničních trzích, a to nám vytváří pracovní místa. A jestliže například pravidelně dáváme do EGAPu jednu miliardu na navýšení, teď se předpokládá navýšení té úvěrové kapacity už na nějakých 300 miliard, v tuto chvíli, co je mi známo, tak například EGAP má velmi slušnou poptávku po svých službách, stejně tak to je do České exportní banky. A to je ta cesta, která je smysluplná, to jest skutečně pomoci těm našim exportérům a současně pomoci zaměstnat další dodavatele. A pokud se nám jenom trošičku navýší ta naše kvóta, protože zatím se předpokládá, že příspěvek zahraničního obchodu, ten čistý zahraniční obchod, jak se tomu říká, čistý export bude 0,5 %, já bych viděl, tam bych viděl určitý, určitý prostor, protože tady když se vytvářejí nové kapacity, pomáhá se například rozvoji vysoce /nesrozumitelné/, tak se tomu říká, odvětví s vysokou přidanou hodnotou, a my už takové, taková odvětví tady u nás nepochybně máme, aby se ještě dále rozvíjely, aby se uplatnily na těch trzích, které jsou ovšem obtížné a konkurenční, tak vy vlastně vytvoříte ta pracovní místa, po kterých volá i koneckonců i pan Dufek. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:
Vy jste mluvil o tom šetření, šetření bylo takové zaklínadlo minulé vlády, jak jsem měl možnost se dívat do toho rozpočtu, tak tato vláda v zásadě rezignovala na to šetření, dokonce tam jasně přiznává, že u spousty státních úřadů ty náklady ještě budou růst.
Já nechci jít úplně do drobných věcí, které samozřejmě budou asi zajímavé, jako že Hrad dostane o 13 milionů korun navíc, Poslanecká sněmovna 40, ale vláda tam jasně přiznává, že ten absolutní nárůst je 1,1 miliarda korun.
Tohle se musí velmi špatně potom odůvodňovat veřejnosti.
Bohumír DUFEK, předseda, Asociace samostatných odborů ČR:
Já se vám přiznám, že já skutečně tam cítím určitý, určitý prostor pro šetření, ale já si myslím, že skutečně už v minulosti ty úspory rozpočtu koneckonců i ta minulá vláda už s tím počítala, že teď budou vlastně, že už se narazilo na určitou spodní hranici těch úspor.
V tomto směru asi nebudeme ve velkém rozporu, že vlastně od letošního roku vlastně už by se měly hledat cesty, jak jít cestou prorůstových opatření. To je naprosto nepochybné, ale na straně druhé, nesmí to být taková prorůstová opatření, že ty peníze jenom tak snadno utratíme, ano.
Takže já bych teď nevolal tolik po úsporách zase šetření v nějakých speciálních oblastech, ano, ve veřejné správě, tam si myslím, že ty úkoly se nesplnily, objektivně nesplnily a na druhé straně je to v neprospěch těch lidí, kteří by měli vydělávat více a i bychom tím podpořili veřejnou spotřebu.
Na straně druhé, jak už jsem tady zmiňoval, pojďme vytvořit takovou atmosféru, protože ve chvíli, kdy více vyvážíte, firmy mají ochotu více investovat, tím vytváříte vlastně nějakou tvorbu fixního kapitálu, což je další zdroj vlastně růstu domácího, hrubého domácího produktu. Přemýšlejme o té prorůstové politice i tímto směrem.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor: Tak, pane Dufku, jenom stručnou reakci, měla by vláda více šetřit? Měla by více šetřit peníze nás, daňových poplatníků? Bohumír DUFEK, předseda, Asociace samostatných odborů ČR: Já si myslím, že v určitých momentech ano, jsem také pro růstová opatření, protože, řeknu, například tím, že firmy nemůžou zrychlit odpisy, protože to není jenom o penězích, které musí opravdu stát utrácet, ale je to i ve stimulech, které můžou pomoct k lepšímu podnikání v České republice. A samozřejmě šetřit na těch místech, kde se v minulosti utrácelo. A nechci se tady vracet k tomu, kolik peněz bylo mnohdy, když to řeknu, vyhozeno nesmyslně a můžeme říct dokonce skončilo někde mimo Českou republiku u různých, řeknu, společností nebo například takové systémy, jako byla solární energetika a tak dále, a tak dále. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor: Ano, to jsou známé věci. Tak, pánové, já vám mnohokrát děkuji za vaši návštěvu, díky. Michal MEJSTŘÍK, profesor ekonomie, Fakulta sociálních věd UK: Děkuji, na shledanou. Bohumír DUFEK, předseda, Asociace samostatných odborů ČR:
Hezký večer.
Česká lékařská komora | iROZHLAS – spolehlivé zprávy
Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) se chystá vyplatit celoroční odměny zdravotníkům. Označil to za jasný signál, jak si jich váží váží. Česká lékařská komora ale metodiku odměňování kritizuje.
„Plně souhlasím s ministrem Blatným, že nekontrolovatelné podávání léku, který může mít závažné nežádoucí účinky, je nerozumný hazard,“ řekl Radiožurnálu prezident České lékařské komory Milan Kubek.
K vysvětlení věkového posunu zatím podle demografky Kláry Hulíkové Tesárkové není dostatek dat. Situace na covidových odděleních se navíc napříč Českem vyvíjí různě.
Prezident České lékařské komory Milan Kubek v neděli v televizi CNN Prima News uvedl, že premiér Andrej Babiš (ANO) odměny slibuje už dva měsíce a zatím nepřišly.
Prezident České lékařské komory Milan Kubek také doufá ve vybudování velkých očkovacích center v krajích, bez nich se populaci do příštího podzimu proočkovat podle něj nepodaří.
Nemocnicím kvůli koronaviru dochází personální kapacity. Zdravotníci jsou nejpostiženější profesní skupinou. O situaci hovořil pro Radiožurnál prezident České lékařské komory Milan Kubek.
Hlavním důvodem pro očkování je podle průzkumu ochrana vlastního zdraví a zdraví blízkých. Další nejčastější jsou cestování nebo zrušení povinnosti nosit roušku.
„Snažíme se s ministerstvy domluvit, ale jsou zahlceny pro ně základní činnosti, a nenacházíme tam partnera pro spuštění účinné kampaně,” řekl Daniel Černý z iniciativy Lékaři pomáhají Česku.
Česká lékařská komora také v otevřeném dopisu apeluje na ministra zdravotnictví Blatného kvůli odměnám za podzimní vlnu epidemie.
V českém tisku se v úterý dočtete, že České lékařské komoře vadí, že strategie očkování proti covidu-19 vzniká bez konzultací s odborníky, napsal Deník N.
Nemocnice se zřejmě v dohledné době budou moct začít vracet k běžnému provozu. Situace se pomalu zlepšuje, nakažených ubývá mezi zdravotníky.
Aktuálně je nakažených skoro 130 tisíc lidí a od jara se jich z nemoci přes 322 tisíc vyléčilo.
„Lidé nemají práci, nemohou pracovat a my jim dáme možnost dívat se v televizi na hokej. Nic proti tomu, ale myslím, že by bylo lepší, kdyby si lidé dali roušku a šli se projít,“ říká Milan Kubek
Ochránit se podle komory nepodařilo zranitelné skupiny obyvatel. Stoupá počet nakažených seniorů, v říjnu bylo lidí nad 65 let asi 14,5 procenta ze všech nově pozitivních.
Česko se musí v řešení koronaviru inspirovat u Izraele a zavést uzávěru, říká prezident České lékařské komory Milan Kubek. Na nového ministra Jana Blatného (za ANO) se chce obrátit už ve čtvrtek.
„Když to nejde po dobrém, tak to bude muset jít po zlém. Vláda je povinna chránit zdraví slušných lidí tím, že zavede to, čemu se říká lockdown,“ říká prezident České lékařské komory.
Český zdravotnický systém se kvůli vývoji pandemie covid-19 dostává do personálních problémů. Lékaři se ale k návratu do vlasti staví převážně odmítavě. Jejich oddělení je nemohou postrádat.
Aktuálně se tak s nemocí podle šéfa České lékařské komory Milana Kubka potýká necelých pět tisíc lékařů, sester i dalších pracovníků ve zdravotnictví.
„Musíme udělat vše pro to, aby zdravotnictví pod náporem pacientů s covidem-19 nezkolabovalo,“ říká k nárůstu počtu nakažených lékařů prezident České lékařské komory Milan Kubek.
Podle zdravotnických odborů je třeba omezit zbytnou péči. Nemocnice, hygienické stanice a sociální služby by měly oslovit bývalé zaměstnance, pomoci mohou i medici a studenti zdravotnických škol.
Lékařů bylo k 19. září aktuálně nakaženo 259, o měsíc dřív čtyři. Jeden lékař a jedna sestra s nemocí covid-19 dosud zemřeli. Podle statistik ÚZIS je v Česku asi 50 tisíc lékařů a 80 tisíc sester.
Rozhovor s prezidentem České lékařské komory Milanem Kubkem o odchodu Adama Vojtěcha z funkce ministra zdravotnictví a dalším postupu vlády v souvislosti s řešením koronavirové krize.
Reportéři Českého rozhlasu zjistili, že na internetovém Národním zdravotnickém informačním portále zhruba čtvrtina kontaktů na lékaře nebo zdravotnická zařízení chybí, nebo jsou uvedeny chybně.
Policie postup dvojice lékařek prověřovala od dubna 2018 do května 2020. Nakonec rozhodla, že nespáchaly trestný čin. Případ přesto ještě není uzavřen.
„Nemůžeme pod plošnými restriktivními opatřeními žít měsíce nebo roky,“ řekl Vojtěch. Lidé by nadále měli dodržovat preventivní opatření, tedy nosit roušky a dodržovat hygienu rukou a sociální odstup.
K pondělí 13. dubna bylo nakaženo 684 zdravotníků. Ze 135 lékařů se 20 vyléčilo. Z 243 zdravotních sester se vyléčilo 12 a dvě jsou mezi oběťmi nákazy.
„Neměli bychom vyvolávat paniku. Pokud se člověk cítí zdráv, neměl by svou aktivitu omezit. Samozřejmě se ale doposud neví, jak moc jsou lidé v inkubační době nákazy infekční,“ uvádí Kubek.
Pojišťovny podle prezidenta komory Milana Kubka nerespektují vyhlášky, přičemž zůstatky na účtech pojišťoven stále rostou. Kubek to v sobotu řekl na sjezdu komory v Brně.
2012
| 21.12.2012 |
| AČMN bere příslib VZP s plnou vážností |
| Chápe jej, že ani v případě jakéhokoli rozporu mezi pojišťovnou a nemocnicí AČMN ohledně budoucnosti nemocnice nebo jejího jednotlivého oddělení nemůže být sjednána smlouva kratší 18 měsíců. Nemocnice AČMN byly podrobně informovány o průběhu a výsledcích jednání s VZP ČR včetně shody obou stran na tom, že musí být poskytnuta plná smluvní jistota také zařízením následné a dlouhodobé péče. Členům AČMN bylo doporučeno vstoupit do jednání s krajskými pobočkami a žádat případnou úpravu Přílohy č. 2 ve smyslu příslibu ředitele VZP. Pokud by nastala situace, že krajská pobočka VZP by ve smlouvě navrhovala sjednání smlouvy pro některou odbornost na dobu kratší 18 měsíců, bylo doporučeno neprodleně informovat AČMN, aby mohla být sjednána náprava. Zdůrazněno bylo, že nadále platí doporučení členům AČMN postupovat jednotně ve smyslu Deklarace z mimořádného společného zasedání 6. 11. 2012 a usnesení Rady z 18. 12. 2012 a smlouvy zatím nepodepisovat. Po potvrzení, že návrhy smluv VZP všem zařízením AČMN odpovídají výše uvedeným principům, bude možné přijmout doporučení tyto smlouvy podepsat. Bylo upozorněno, že uvedený příslib se vztahuje jen na smlouvy s VZP. U ostatních zdravotních pojišťoven bylo doporučeno zachovat dosavadní přístup a smlouvy nepodepisovat. Vyčkat, zda zaměstnanecké pojišťovny budou ochotny akceptovat obdobný přístup, jako VZP. |
| 21.12.2012 |
| (tiskové sdělení AČMN) Včera 20. 12. 2012 se uskutečnilo jednání předsedy AČMN MUDr. E. Sohlicha s ředitelem VZP ČR Ing. Z. Kabátkem. Ředitel VZP informoval o jednáních s Asociací krajů ČR a o jejich výsledcích, obsažených v podepsaném Memorandu. Nabídl AČMN obdobný přístup k uzavírání smluv s nemocnicemi AČMN, jaký byl dohodnut pro krajské nemocnice. Znamená to uzavření všech smluv na 5 let. U nemocnic, kde nedošlo k dohodě pro všechny odbornosti, bude pro tyto odbornosti uzavřena smlouva na dobu 18 měsíců s tím, že o těchto odbornostech se bude dále jednat s cílem jednání uzavřít do 1 roku. Ze strany AČMN byla oceněna dohoda s kraji jako rozumný kompromis, jehož principy by mohly být i pro nemocnice AČMN přijatelné. Obě strany se současně shodly na potřebě poskytnout plnou smluvní jistotu také zařízením následné a dlouhodobé péče. |
| 21.12.2012 |
Začala éra vyjednávání, a ne diktátu |
| Memorandum o společném postupu při změnách v síti akutní lůžkové nemocniční péče, které ve středu podepsaly kraje s VZP, je podle hejtmana Vysočiny a místopředsedy Asociace krajů ČR Jiřího Běhounka průlomové. Do vztahů mezi nemocnicemi a zdravotními pojišťovnami jsou vtaženy kraje, které za nemocnice odpovídají. Začala éra vyjednávání, a ne diktátu, řekl Běhounek. „Memorandum mezi kraji a VZP je zásadní“ – článek – www.tribune.cz |
| 20.12.2012 |
| Zastupitelé Ústeckého kraje podpořili zachování malých nemocnic |
| Zastupitelé Ústeckého kraje podpořili zachování malých nemocnic v kraji. Zrušení oddělení kvůli neuzavřeným smlouvám na lůžkovou péči se zdravotními pojišťovnami hrozí nemocnici v Roudnici nad Labem a Duchcově na Teplicku. „Zastupitelstvo Ústeckého kraje vyslovuje podporu aktivitám krizového štábu asociací nemocnic, pacientských a odborových organizací a spolu s nimi trvá na zachování současného rozsahu zdravotní péče v nemocnicích v Ústeckém kraji pro příštích pět let,“ píše se v usnesení. celý text článku – www.tribune.cz |
| 20.12.2012 |
| Memorandum Asociace krajů ČR a VZP ČR |
| Memorandum AK ČR a VZP ČR |
| 18.12.2012 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Výběr pojistného na zdravotní pojištění leden – říjen 2012: 102,94 % (106,38 % při započtení vlivu přerozdělení) | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
| 17.12.2012 |
| Krizový štáb nemocnic, pacientů a odborů Petice „Občané, braňte svoje nemocnice!“ |
| (tiskové sdělení) Celostátní petici za zachování současné nemocniční sítě od jejího vyhlášení 25. září 2012 do ukončení 5. prosince 2012 podepsalo 45 482 občanů. K celostátní petici se přihlásil petiční výbor Petice za zachování Nemocnice v Žatci s počtem 17 778 podpisů. Celkově tak bylo shromážděno 63 260 podpisů. Petiční archy petiční výbor předá zítra 18. prosince 2012 v 13.45 hodin v Poslanecké sněmovně předsedkyni Poslanecké sněmovny Miroslavě Němcové. Dále celostátní petici podepsalo 1 566 občanů po internetu. Vedle celostátní petice proběhly petiční akce za zachování nemocnic v řadě dalších měst. Například petici za zachování nemocnice Prachatice podepsalo přes 15 tisíc občanů, petice za zachování nemocnice Rokycany podepsalo přes 11 tisíc občanů, další petice proběhly proti rušení nemocnic Roudnice nad Labem, Český Krumlov, Šternberk nebo Brandýs nad Labem. Lze odhadovat, že celostátní a regionální petice proti rušení nemocnic podepsalo přes 100 tisíc občanů. |
| 17.12.2012 |
| Jednostranné a zavádějící informace pořadu ČT „Otázky Václava Moravce“(tiskové sdělení AČMN) |
| Nedělní pořad „Otázky Václava Moravce“ ve své prvé části věnované problémům zdravotnictví překvapil absencí jakékoli diskuse nebo oponentury názorům v podstatě jediného účastníka – ministra L. Hegera. Vyvrcholením jednostranností bylo sdělení V. Moravce, že ze 152 nemocnic jich podle Svazu zdravotních pojišťoven na začátku tohoto měsíce nemělo smlouvy podepsáno celkem 19. I když V. Moravec poznamenal, že zástupci nemocnic to považují za zavádějící čísla, již neuvedl jejich sdělení, že ne k začátku měsíce, ale dokonce ani k jeho konci nemá žádná zdravotní pojišťovna až na ojedinělé výjimky uzavřenu smlouvu s žádnou nemocnicí. Až večerní zpravodajství ČT uvedlo dezinformaci na pravou míru potvrzením toho, že řešení problému smluv s nemocnicemi se přesune do roku 2013, což potvrdila i vyjádřením předsedy Svazu zdravotních pojišťoven. |
| 14.12.2012 |
| Návrh smlouvy také zaslán ČPZP |
| Také České průmyslové zdravotní pojišťovně byl dnes zaslán návrh smlouvy. Návrh smlouvy je také k dispozici zde v rubrice „Smlouvy“. |
Ignorujte rady „odborníků“ a dodržujte opatření, vyzval šéf lékařské komory
V dopise zveřejněném na stránkách komory napsal, že současná vážná situace je způsobená „naší letní lehkomyslností a chybnými rozhodnutími vládnoucích politiků“, ale když budou lidé zodpovědní, dá se podle něj zvládnout.
Denní nárůst počtu potvrzených nákaz covid-19 v ČR
Kubek zdůraznil, že covid je závažnější než sezonní chřipka a je nebezpečné ji podceňovat či bagatelizovat. Na druhou stranu není třeba podléhat panice. Pokud jsou lidé nemocní, nemají se bát zajít k lékaři do ordinace či nemocnice.
„Buďte však ohleduplní k nám zdravotníkům i k ostatním pacientům a pokud máte příznaky akutního respiračního onemocnění, kontaktujte nejprve telefonicky svého praktického lékaře,“ uvedl prezident lékařské komory.
Cílem nynějších opatření, které měla být podle něj schválena už dřív, není likvidace ekonomiky ani omezování osobních svobod. Má zajistit zpomalení šíření infekce tak, aby české zdravotnictví dokázalo nápor nemocných zvládnout, dodal.
Omezení sice mají negativní vliv na hospodářství, jiná možnost ale podle něj není. Při nezvládnutí epidemie by ekonomika zkolabovala samospádem, soudí.
Apeloval také na spoluobčany, aby ignorovali rady různých „odborníků“, kteří podle něj zlehčují nebezpečí nemoci, o níž často sami nic neví.
„Buďte opatrní a navzájem k sobě ohleduplní! Respektujte platná protiepidemická opatření! Nenechte nás zdravotníky v tom samotné, pomozte nám,“ vyzval Kubek v dopise.
Od pondělí platí v Česku kvůli covidu znovu nouzový stav. Současně zatím na 14 dní platí nová opatření, která zahrnují výrazné omezení hromadných akcí a aktivit či uzavření středních škol v oblastech označených na mapě podle rizika nákazy červenou a oranžovou barvou.
Za zrušení opatření proti koronaviru vznikla nedávno petice, kterou podepsali mimo jiné prezident České stomatologické komory Roman Šmucler, kardiochirurg Jan Pirk, psychiatr Radkin Honzák a další lékaři.
Současné restrikce považují signatáři za nesmyslné, mnohem větší ohrožení zdraví lidu vidí v drastických vládních opatřeních než v nemoci covid-19 jako takové. Požadují například upuštění od povinných roušek s výjimkou míst, kde to podle nich epidemiologická situaci vyžaduje, a rovněž od povinného testování bezpříznakových pacientů.
Ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO) označil výzvu za neodpovědnou, její autoři podle něj nepochopili aktuální vývoj epidemie.
Sledovat další díly na iDNES.tv