Meningitida očkování – Vše o zdraví

V České republice se vyskytuje ročně kolem 100 onemocnění, které jsou nejčastěji vyvolány meningokoky skupiny B a C. Na trhu je očkovací látka proti typu C, která může zabránit cca 20 % meningokokových meningitid a  kombinovaná očkovací látka proti typům A, C, W-135, Y.

Původce:

Původcem onemocnění, které postihuje pouze člověka, je gramnegativní diplokok Neisseria meningitidis, který se vyskytuje ve 13 séroskupinách.

Za 80 % onemocnění, která jsou označována jako invazivní meningokoková onemocnění (IMO), jsou zodpovědné sérotypy skupiny A, C, B, W135, Y. Na území České republiky jasně převládá typ B a C. V některém roce převažuje B, v jiném C, v posledních letech je to typ B.

V některých oblastech světa jsou však vyvolavateli těchto infekcí meningokoky jiných skupin. Zde mohou být zdrojem i epidemických výskytů. Meningokoky ze skupiny A se uplatňují především v Africe (meningitis belt) nebo Číně.

Typ Y je vyvolavatelem 10 – 15 % pneumonií v USA. Na arabském poloostrově v souvislosti s cestami muslimských věřících do Mekky dochází k epidemiím vyvolaným séroskupinou W-135.

Klinický obraz:

Meningokok může být vyvolavatelem několika klinických jednotek, které se dají v zásadě rozdělit na invazivní a neinvazivní. Mezi neinvazivní patří zánět nosohltanu, pneumonie, bronchitida, vzácněji otitida, konjunktivitida.

Popisována je i artritida a endokarditida. K invazívním meningokokovým onemocněním (IMO) patří meningokoková meningitida a sepse, které patří k nejobávanějším.

Jde o jedny z nejrychleji a nejdramatičtěji probíhajících infekčních onemocnění vůbec.

Úmrtnost na ně dosahuje vysokého procenta. Průměrně zemře na tyto infekce 10 % postižených. Avšak u sepse je úmrtnost až 25% a u průběhu spojeného s krvácením do nadledvin je i při adekvátní léčbě prognóza nepříznivá téměř ve 100 %.

Syndrom je označován jako Waterhouseův-Friederichsenův. V roce 2004 byla úmrtnost na IMO v České republice 15,2 %. Baktérie se do organismu dostává vzdušnou cestou, kdy dochází ke kolonizaci sliznice nosohltanu.

Poté dojde k invazi do organismu krevní cestou, baktérie se tak dostává do oblasti centrální nervové soustavy při meningitidě a/nebo do oběhu.

Meningokoková meningitida či sepse začínají většinou z plného zdraví, kdy se stav nemocného dramaticky změní během několika hodin.

Někdy předchází krátké předchorobí s chřipkovitými potížemi, jako jsou artralgie, myalgie, pálení v nosohltanu či řidší stolice. IMO se dělí na meningitidu, meningitidu spojenou se sepsí a sepsi.

Nejpříznivější průběh má meningitida, i když právě ona vypadá zpočátku nejhrozivěji. Je provázena rychlou poruchou vědomí, horečkou, meningeálním syndromem.

Na kůži se objevují projevy drobného krvácení v podobě petechií nebo sufúzí. Těch je však většinou daleko více u sepse, u které může být stav vědomí alespoň zpočátku bez alterace. Může dojít k chladnutí končetin a modrání.

Porucha krevního zásobení může vyústit až v odumírání kůže a akrálních částí těla, což vede v nejtěžších případech k amputacím horních či dolních končetin, resp.

jejich částí, nebo si vyžádá transplantaci při ztrátě kožního krytu.

Léčba

Léčbu lze rozdělit na kauzální a symptomatickou. Při meningokokových infekcích mají obě stejnou důležitost. Antibiotická léčba je v naprosté většině případů zahajována cefalosporiny 3. generace. Ve světě se již objevily kmeny N. meningitidis, které nejsou dobře citlivé na penicilin. V České republice jsou meningokoky na penicilin stále dobře citlivé.

Registrované očkovací látky a jejich dávkování:

Meningococcal A+C polysacharide vaccine – bivalentní polysacharidová vakcína určená pro dospělé a děti nad 5 let, podává se 1 dávka, přeočkování každé 3 roky.

Menjugate, Neis Vac-C – konjugované monovalentní vakcíny proti séroskupině C, podávají se 3 (resp. 2) dávky dětem do 1 roku, od 1 roku 1 dávka, přeočkování po 5-ti letech, vhodné i pro dospívající a dospělé pacienty.

• Menveo – konjugovaná tetravalentní vakcína (A, C, Y, W-135) – podává se 1 dávka.
• Nimenrix – konjugovaná tetravalentní vakcína (A, C, Y, W-135) – od jednoho roku věku, nutné přeočkování po 5-ti letech 
• Cílové skupiny: dospívající (riziko zvláště při pobytech ve velkém kolektivu v uzavřených prostorech – vojna, tábory, internáty), cestovatelé do výše uvedených zemí.
• Nežádoucí účinky: vakcíny obvykle dobře tolerovány.
• Varia: zatím se nedaří připravit celosvětově účinnou vakcínu proti sérotypu B.

To znamená, že osobám v úzkém kontaktu s nemocným s IMO, např. rodině nebo spolužákům, jsou preventivně podávána antibiotika, která jsou na meningokoky účinná, a to perorálně po dobu 7 dnů. Po tuto dobu jsou také tyto osoby pod zvýšeným dohledem. Vzhledem k těžkým a dramatickým průběhům existovala snaha o vyvinutí očkovací látky již před desítkami let.

Do současné doby byly vyrobeny vakcíny polysacharidové, proteinové a konjugované. Neexistuje však stále univerzální očkovací látka.

V České republice je z polysacharidových vakcín k dispozici vakcína A+C, dále A+C+Y+W-135. U polysacharidových vakcín je po 3 letech nutné přeočkování.

Od roku 2001 je na našem trhu konjugovaná vakcína C, ve které je jako nosiče použito proteinů tetanického nebo difterického toxoidu.

Od roku 2012 je registrována konjugovaná vakcína A+C+Y+ W-135 (nimenrix). Přeočkování u konjugovaných vakcín zatím bylo stanoveno po 5-ti letech. Předpokládaná účinnost je minimálně 10 let.

Závěr

Názory odborníků se kloní k provádění očkování dostupnými vakcínami, vzhledem k tomu, že lze zabránit IMO vyvolaným meningokokem séroskupiny C a že zmírňuje průběh IMO  vyvolaným sérotypem B.

Zdroj: MUDr. Hana Roháčová, Ph. D., Klinika infekčních, parazitárních a tropických nemocí 1., 2., 3. LF UK a IPVZ, FN Na Bulovce

OČKOVÁNÍ proti meningokokovým nákazám

Obsah:

Promeškaný termín očkováníImunogenita (sérologická odpověď)Zdravotně stigmatizované osobyPacienti po transplantaciPacienti s léčbou eculizumabemDoba použitelnosti a skladování

Původci meningokokových nákaz jsou celosvětově rozšířené bakterie Neisseria meningitidis, která je známá v minimálně 13 odlišných séroskupinách (založených na antigenitě polysacharidových kapsulí této bakterie) [Jafri 2013, Halperin 2012]. Zodpovědných za nejvyšší výskyt ve světě je pět séroskupin: A, B, C, Y a W135 a šestou séroskupinou se v posledních letech stala skupina X, která se objevuje zejména v zemích meningitidového pásma [Boisier 2007].

Meningokoky se přenášejí vzdušnou cestou, tj. kapénky. Invazivní meningokokové onemocnění (IMO) jsou kosmopolitní nemocí, ale pravidelně se endemicky vyskytují v Africe, méně pak v Asii a Jižní Americe. Incidence může dosáhnout až 500 případů na 100 000 osob. Lokální, regionální a národní epidemie se mohou objevovat po celém světě.

Na základě shromážděných údajů se odhaduje incidence při jednoměsíčním pobytu cestovatelů na čtyři případy z 10 milionu cestovatelů. V extrémních situacích, jako při pouti do Mekky, může dosáhnout až 200 případů na 100 000 poutníků.

Největší epidemie IMO vyvolané meningokoky skupiny A se typicky objevují v jižní oblasti Sahary, v tzv. jiho-saharském africkém pásu meningitid, který probíhá napříč střední Afrikou a postihuje 15 států.

Objevují se zde zpravidla v období sucha a končí s příchodem dešťů, přičemž séroskupina A způsobuje až 98 % všech invazivních meningokokových onemocnění.

Celosvětově častější příčinou těchto meningitid jsou meningokoky séroskupiny B a C. Významně se podílejí na vzniku řady ohnisek i v Evropě. Epidemie způsobné meningokoky séroskupiny B bývají zpravidla sporadické.

Naopak meningokoky séroskupiny C jsou hlavní příčinou vzniku závažných lokálních epidemií.

V posledních 20 letech došlo k významnému nárůstu případů meningokokové nákazy skupinou Y a W135 (Saudská Arábie, Burkina Faso, některé africké země).

Meningokokovými nákazami bývají častěji postiženy děti mladší pěti let, dospívající a mladí dospělí ve věku 15–25 let.

Jedním z rizikových předpokladů pro meningokokovou infekci je pobyt ve velkém kolektivu v uzavřeném prostoru, kde jsou příznivé podmínky pro její šíření od náhodného bacilonosiče (např. vojenská služba, internáty, diskotéky, letní tábory apod.).

Také rodiče kuřáci zvyšují riziko meningokokové nákazy u svých dětí, protože meningokokové bakterie se lépe zachycují na dětské ústní a nosní sliznice poškozené kouřem z cigaret.

Pronikne-li meningokok do krevního oběhu, objeví se u nakaženého horečnaté onemocnění, charakterizované těžkou schváceností, bolestmi svalů, kloubů, hlavy a spavostí. Na kůži se může vytvořit výsev červených skvrnek, někdy také v podobě malých modřin, které neustále přibývají. Vytváří se klinický obraz sepse.

Někdy probíhá meningokoková infekce jako purulentní meningitida, kterou může doprovázet zvracení, případně poruchy vědomí nebo křeče. Kožní příznaky meningokokového zánětu mozkových blan se nemusí vždy objevit. Nejtěžší formou onemocnění je prudce probíhající sepse, která velmi brzy přechází do septického šoku se selháním životně důležitých orgánů, a to především plic a ledvin.

Tato prudká sepse, která končí téměř vždy smrtí, bývá naštěstí vzácná. Komplikacemi onemocnění je nejčastěji zánět osrdečníku a srdečního svalu, popřípadě kloubů. Celková úmrtnost se pohybuje do 10 %. Obě formy meningokokového onemocnění mohou zanechat trvalá postižení svalů, podkožní tkáně a kůže, popřípadě až ztráty končetin akrálních částí těla a sluchu.

V ojedinělých případech se mohou objevit i neurologické následky (např. obrna a epilepsie). Trvalá postižení se pozorují u 10 % pacientů.

• Graf: Výskyt (absolutní počet) v České republice
• Graf: Země a oblasti s vysokým rizikem meningokokových meningitid (SZO, 2014)

 

Očkovací látky obsah

 

Název komerční vakcíny	1)	2)	3)	4)	5)	Poznámka
BEXSERO	MenB	26.2.2019	R
MENINGOCOCCAL POLYS.A+C VACCINE	MenA+C

vakciny-cz

Pravda o očkování: Většina z vakcín se skládá z usmrcených patogenů či pouze určitých částí viru nebo bakterie. Pouze některé očkovací látky obsahují oslabené, živé patogeny.

Očkování může být někdy následováno horečkou, nevolností, ospalostí či lokálními reakcemi jako je otok nebo zarudnutí v místě očkování. Nicméně tyto vedlejší účinky očkování jsou obecnou reakcí organismu na očkování a obvykle rychle ustupují.

Nemají nic společného s onemocněním, proti kterému je vakcinace namířena.

Živé vakcíny mohou opravdu vyvolat mírné příznaky připomínající danou chorobu. Omezené množství očkovacích látek obsahuje oslabené, živé patogeny. Jde např. o vakcínu proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám.

U živých vakcín může vzácně ve specifických případech k onemocnění dojít, obvykle s lehkým průběhem. U osob s významnou poruchou imunity by po očkování živými vakcínami mohlo dojít i k rozvoji těžkého onemocnění.

Možnost podání živých vakcín u takovýchto pacientů se proto řídí přísnými pravidly a je pečlivě zvažována lékařem.

Očkování proti spalničkám

Nejznámějším příkladem jsou spalničky. Jelikož očkovací látky proti spalničkám obsahují oslabený, nicméně živý virus spalniček, může vyvolat spalničkám podobnou vyrážku u asi 5 % očkovaných dětí. Ta se objevuje zhruba 1 týden po očkování.

Vakcíny proti spalničkám nezpůsobují zánět středního ucha či zápal plic, které často doprovázejí skutečné onemocnění spalničkami.

Zánět mozku (spalničková encefalitida) je po očkování extrémně vzácný. Výskyt encefalitidy je hlášen s frekvencí menší než 1 na 10 milionů dávek vakcíny. Riziko vzniku encefalitidy způsobené infekcí přírodními viry spalniček je ale 1 na 1 000 až 2 000 případů.

Účinnost žádné vakcíny není 100%. Z individuálních důvodů také nemusí u všech očkovaných jedinců dojít k rozvoji imunitní odpovědi.

Rozvinutí dětské obrny (poliomyelitidy) u pacientů, kterým byla podána orální polio vakcína, je dnes již historií ve většině evropských zemí.

Tato živá vakcína, která pomohla snížit výskyt poliomyelitidy v širokém měřítku, mohla sama o sobě malý počet případů každoročně způsobit. Nicméně od konce 90.

let byla ve většině evropských zemí tato orální živá vakcína postupně nahrazena injekční formou, která neobsahuje živý virus a nemůže tak onemocnění vyvolat.

Více o očkování proti jednotlivým nemocem:

• Očkování proti invazivním meningokokovým onemocněním
• Očkování proti pneumokokům
• Očkování proti rotavirům
• Očkování proti rakovině děložního čípku
• Očkování proti klíšťové encefalitidě

Očkování nevyvolává astma ani alergie

Neexistují vědecké důkazy o tom, že by očkování způsobovalo nebo zhoršovalo alergická onemocnění. Alergická onemocnění bývají zapříčiněna různými faktory (jako například genetika, životní styl, prostředí atp.).

Rozsáhlé vědecké studie však nepotvrzují, že by očkování způsobovalo nebo zhoršovalo alergická onemocnění.

Naopak pro řadu pacientů s astmatem nebo atopickým ekzémem je očkování proti různým onemocněním doporučováno, protože pacienti mohou mít vyšší riziko nákazy, těžkého průběhu některých chorob a/nebo i zhoršení jejich základního onemocnění.

Ve velmi vzácných případech (méně než 1 případ na 100 tisíc lidí) se mohou objevit alergické reakce (např. kopřivka nebo obtíže s dýcháním). Závažné alergické reakce (např.

anafylaktický šok) se mohou objevit v méně než 1 případu z milionu podaných dávek očkování. V praxi lze častěji pozorovat vedlejší příznaky očkování, jako např. teplotu nebo zarudnutí či bolestivost v místě vpichu.

Vedlejší příznaky očkování však v žádném případě nejsou srovnatelné s potížemi doprovázejícími prodělání nemoci, proti které se očkuje.

Očkování a autismus u dětí

Původ tvrzení o souvislosti mezi očkováním a autismem pochází ze studie Andrew Wakefielda publikované v roce 1998 v britském časopisu Lancet.

Studie byla tři roky prošetřována britskou lékařskou komorou (General Medical Council). Po třech letech důkladných nezávislých výzkumů bylo prokázáno, že studie byla záměrně klamavá, zavádějící a byla z Lancetu stažena.

Následně byl Wakefield vyškrtnut z registru lékařů a byla mu odejmuta lékařská licence.

S následky studie se však Velká Británie potýká dodnes. Pro mnohé rodiče byla na základě této studie domnělá rizika očkování příliš vysoká a rozhodli se svým dětem nepodat očkovací látky proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám (MMR vakcína).

V letech 2003–2004 zde proto došlo k poklesu proočkovanosti dětí proti těmto nemocem. Světová zdravotnická organizace doporučuje proočkovanost ve výši alespoň 95 %, avšak ve sledovaném období dosahovala proočkovanost ve Velké Británii pouze 80 %.

Během 2 – 3 let se tak opět začaly množit případy spalniček. Jen v roce 2006 bylo nahlášeno nejen 773 případů onemocnění, ale také 1 úmrtí dítěte. Jednalo se o první úmrtí na spalničky na britských ostrovech za posledních 14 let.

Situace vygradovala v květnu 2013, kdy ve Walesu propukla spalničková epidemie, kterou zažehnalo až masové očkování.

Dodejme, že vědecké důkazy o tom, že by vakcíny způsobovaly autismus u dětí, neexistují, jak informoval Světový poradní výbor pro bezpečnost očkovacích látek (GACVS) Světové zdravotnické organizace (WHO) a jak dokládá celá řada dalších studií např. z Británie, Dánska, USA nebo Švédska.

Zánět mozkových blan, meningitida, meningokok

Meningokokové infekce způsobují hnisavé savé meningitidy nebo celkové horečnaté onemocnění (sepse, šok), během hodin dojde z plného zdraví k životu ohrožujícímu selhání organizmu.

Poskytujeme očkování proti pěti druhům meningokokových nákaz. Informace o možnosti objednání na různé varianty očkování naleznete na těchto stránkách: Meningokokové infekce (A, C, W135, Y), Meningokokové infekce (B).  

• Popis
• Zdroj nákazy
• Příznaky
• Ochrana a prevence

Popis

Meningokokové infekce jsou závažná bakteriální onemocnění způsobující zánět mozkových blan (hnisavé meningitidy) nebo celkové horečnaté onemocnění (sepse, šok). Nemoc má velmi často dramaticky rychlý průběh, kdy v krátké době, během pouhých několika hodin, dojde z plného zdraví k životu ohrožujícímu selhání organizmu. (↑)

Zdroj nákazy

Zdrojem meningokokové nákazy je infikovaný člověk, původcem onemocnění je bakterie Neisseria meningitidis.

Až 10 % české populace jsou bezpříznakoví nosiči – bakterie je přítomna v nosohltanu, ale nezpůsobuje hostiteli žádné obtíže. K nákaze dochází vzdušnou cestou při bližším styku s nemocným nebo nosičem.

Bakterie se přenáší kapénkovou infekcí, to znamená vzduchem (mluvení, kašlání, kýchání), nebo předměty, které jsou potřísněné sekrety dýchacích cest. (↑)

Příznaky zánětu mozkových blan

Meningokoková infekce začíná náhle vysokou horečkou, silnými bolestmi hlavy a kloubů. Po těchto příznacích může následovat náhlý nástup ospalosti, zmatenosti, ztuhnutí šíje, zastřené vědomí a typické krvácení do kůže, po němž následuje odumírání tkání. Komplikace meningokokového onemocnění mohou zahrnovat ztrátu sluchu, slepotu, epilepsii a trvalé poškození mozku.

V nejhorších případech vede toto onemocnění k úmrtí. Interval mezi začátkem onemocnění a úmrtím u invazivních meningokokových onemocnění je velmi krátký, v průměru 24 hodin. Četnost výskytu meningokokových nákaz je u nás poměrně nízká, nicméně úmrtnost hlášených případů poměrně vysoká. Nejohroženějšími věkovými skupinami jsou děti do 5 let a mladí lidé ve věku 15-25 let.

 (↑)

Ochrana a prevence

Existuje 13 typů bakterie Neisseria meningitidis, proti 5 nejrozšířenějším typům byly vyvinuty účinné vakcíny (A, B, C, W135, Y). Celosvětově se výskyt jednotlivých typů liší podle regionu, u nás je nejrozšířenější typ B, následuje C.

Mimo dětí a mladých lidí má očkování proti meningokokovým onemocněním velký význam také pro osoby cestující do oblastí s výskytem meningokokových infekcí.

Mezi preventivní opatření patří očkování a eliminace rizikových faktorů (nezdravý životní styl, stres, kouření, velká kumulace osob v uzavřených prostorech).  

Pokud je při cestě do zahraničí vyžadováno očkování proti meningokokové meningitidě (např. Saudská Arábie v době náboženské poutě) nebo jde o požadavek přijímající organizace pro studenty případně zaměstnance, jedná se ve většině případů o čtyřvalentní vakcínu proti seroskupinám A,C,Y,W-135.

Obě u nás dostupné vakcíny Menveo i Nimenrix jsou v tomto ohledu (odborně i administrativně) rovnocenné a lze je před výjezdem do zahraničí pro tento typ ochrany použít.

Pro kompletní ochranu doporučujeme následně i vakcinaci proti typu B, která se realizuje samostatně, a to i v případech, kdy není vyžadována povinně. (↑)

Meningokok aneb proč přemýšlet o očkování – lékař radí

Mnoho z vás možná tuší, že se jedná o cosi závažného a vzdáleného, co se vás vlastně moc netýká. Většina z vás se s ním osobně nesetkala a nejspíš nikdy nesetká.

Ale přece, i když je nám zdánlivě tak vzdálený, může nám velmi snadno ze dne na den či spíš z hodiny na hodinu od základů změnit život…

Dobrá zpráva je, že pokud se včas o existenci invazivních meningokokových onemocnění (IMO) dozvíme, můžeme o těchto nebezpečných nemocech začít přemýšlet a minimalizovat riziko případného onemocnění tím, že využijeme možnosti očkování pro sebe či pro své děti.

A co vlastně je meningokok a co může způsobit?

Meningokok je gramnegativní bakterie Neisseria meningitidis. Jedná se o kulovitou, většinou opouzdřenou bakterii. Neisserie meningitidis můžeme rozdělit na několik skupin (sérotypů) podle znaků (antigenů), které jsou obsaženy na jejich pouzdru.

Celkem existuje 13 sérotypů. Běžně se však celosvětově vyskytují sérotypy A, B, C, Y a W135, ostatní jen ojediněle. Podíl jednotlivých sérotypů na vyvolání IMO se v průběhu času a v různých zemích světa liší. V roce 2018 v ČR IMO přibližně ve 43 % způsobil sérotyp C, ve 41 % sérotyp B, v 7 % sérotyp W135, v 5 % sérotyp Y a u zbylých případů IMO (3,6 %) se nepodařilo sérotyp dourčit.

Taktéž incidence (zjednodušeně řečeno frekvence výskytu) IMO se v různých oblastech světa liší. Jsou země, kde je výskyt IMO významně vyšší než v ČR a v těchto zemích někdy již očkování proti IMO patří do povinného očkovacího kalendáře dětí (např. Velká Británie, USA). ČR nepatří k zemím s vysokým výskytem IMO – ročně se na území ČR vyskytuje několik desítek (cca kolem 45-70) případů IMO.

 Meningokok běžně osídluje lidský nosohltan, aniž by působil svému nositeli jakékoli potíže. Nejvíce nosičů se vyskytuje mezi adolescenty. Mezi lidmi se meningokok šíří běžným kontaktem pomocí “kapének”. Šíření bakterie napomáhají uzavřené nevětrané prostory, úzký sociální kontakt, větší uskupení lidí (např. školy).

Bakterie většinou nevyvolá onemocnění, ale rozhodně nelze dopředu odhadnout, kdo bude tím, který onemocnění. Rozvoji meningokokového onemocnění napomáhá např.

nadměrná fyzická a psychická zátěž, vyčerpání, nedostatek spánku, nedostatečná rekonvalescence po předchozí infekci, porucha imunity (obvykle do té doby nezjištěná), nevyzrálost imunitního systému u malých dětí, některá závažná onemocnění – např. hematologická, nedostatečná funkce sleziny apod.

Na co si dát pozor?

Obvyklý průběh onemocnění vypadá takto: inkubační doba (tj. doba od kontaktu se zdrojem infekce k rozvoji příznaků) se pohybuje mezi 1-8 dny. Neisseria meningitidis osídlí nosohltan a proniká do krevního oběhu.

V té době se objevuje horečka, schvácenost, bolesti svalů, kloubů, hlavy, spavost. Dále může onemocnění probíhat buď pod obrazem purulentní meningitidy či jako meningokoková sepse.

V případě purulentní meningitidy (hnisavý zánět mozkových blan) dochází k váznutí šíje – pozitivní meningeální jevy, zvracení, případně k poruše vědomí či ke křečím.

Při meningokokové sepsi se na kůži postupně objevují “drobná prokrvácení” (petechie), které se slévají do větších a větších ložisek prokrvácení (sufúzí). Velmi brzy může onemocnění přecházet do fáze septického šoku s respiračním, renálním a oběhovým selháním. Takto prudká sepse velmi často končí úmrtím.

Když si vše shrneme, v čem je vlastně meningokokové invazivní onemocnění (IMO) tak záludné?

1. Velmi rychlým fulminantním průběhem, který často brání tomu, aby bylo onemocnění včas rozpoznáno a efektivně léčeno.
2. První příznaky bývají velmi nespecifické – horečka, únava, bolesti svalů – v ničem se neliší od tolik běžné a “banální” virózy. Diagnóza bývá zpočátku často mylná a IMO bývá zaměněno za virózu a tudíž i léčba nebývá adekvátní.

   Není to neschopností lékaře, že nedokáže tuto nemoc rozpoznat. Je to tím, že IMO nelze v časných stadiích od virózy odlišit. A to ani pomocí tolik užitečných rychlých diagnostických testů v ordinaci lékaře. CRP bývá v prvních hodinách často zcela nízké a k vzestupu CRP může docházet až později, v době, kdy už může být onemocnění plně rozvinuté a obtížně léčitelné.

3. Vysoká smrtnost – až 20 % nemocných umírá. U sérotypu W135 dosahuje smrtnost až 50 %.
4. U přeživších pacientů se vyskytují až ve 20 % trvalé následky. Např. amputace končetin, poškození mentálních funkcí, sluchu, ledvin apod.

5. Velmi často postihuje IMO do té doby zcela zdravé jedince s velmi nízkou až nulovou nemocností, kteří si možnost tohoto onemocnění ani nepřipouštějí.
6. Nejčastěji onemocní ty nejmenší děti. Nejvyšší výskyt zaznamenáváme dlouhodobě právě u kojenců a dále u dětí do 4 let věku. Další rizikovou skupinou pro výskyt IMO jsou adolescenti (15-19 let) a mladí dospělí.

   IMO se však nevyhýbá žádné věkové skupině.

A na závěr něco pozitivního. Invazivním meningokokovým onemocněním můžeme účinně a bezpečně předcházet očkováním.

V ČR jsou dostupné 2 typy vakcín. 1) vakcína proti meningokokům skupiny B a 2) čtyřvalentní vakcína proti meningokokům skupin A, C, Y, W135. Očkovat je možné již od věku 2 měsíců (vakcína proti men. B), respektive od věku 6 týdnů (vakcína proti men. A, C, Y, W 135).

Je vhodné a důležité očkovat postupně oba typy vakcín, jen tak dojde k ochraně před všemi sérotypy meningokoka.

Od 1. 5. 2020 plně hradí zdravotní pojišťovny očkování dětem v tomto režimu:

• očkování pro meningokoku typu B, pokud je očkování zahájeno do dovršení 6. měsíce věku dítěte (dohromady 3 dávky),
• očkování proti meningokoku typu A, C, W, Y, pokud je očkování provedeno jednou dávkou v 2. roce života dítěte.

Dále platí, že očkování proti meningokokovým onemocněním hradí pojišťovna plně také rizikovým pacientům (pacienti s porušenou funkcí sleziny, po transplantaci hemopoetických buněk, s imunodeficity, po prodělané invazivní meningokokové nebo pneumokokové infekci). 

Samozřejmě, ani očkování nezaručí 100% jistotu dostatečné ochrany před IMO, ale spolehlivost a účinnost tohoto očkování se velmi blíží ke 100 %.A proč jí nevyužít, když jiná možnost účinné prevence není.

Autor: MUDr. Věra Schürzová

Návrh zákona o očkování proti Covid-19

Dopis poslancům

Tlak na co nejrychlejší plošnou vakcinaci proti Covid-19 budí pochybnosti. Očkování má začít v lednu nastávajícího roku. V médiích se objevují informace o tom, že očkovaní budou odměněni „bonusy“ v podobě zproštění povinnosti nošení roušky, vybaveni Covid-pasem budou moci volně cestovat do zahraničí.

Naši poslanci budou v nejbližších dnech projednávat návrh zákona o očkování proti Covid–19. V obavě o zdraví a svobodu nás i našich děti, v obavě z takto pojaté dobrovolnosti, adresujeme poslancům text pozměňovacího návrhu. Čtěte pozorně, jde o to nejcennější. Pokud naše obavy sdílíte, připojte se k apelu na poslance.

Jan Hnízdil

———————————————————————————————————————

Věc: návrh zákona o očkování proti Covid-19 Praha 30. 11. 2020

Vážená paní poslankyně, vážený pane poslanče,

brzy budete jednat o návrhu zákona o očkování proti Covid-19. Na základě mediálních vyjádření členů vlády a dosavadního vývoje situace okolo koronaviru máme důvodné obavy, že očkování proti Covid-19 se stane podmínkou pro uplatňování řady základních lidských práv a svobod. Povinné plošné očkování proti Covid-19 je nepřípustné a zneužitelné.

Existuje jen jediná záruka, že k něčemu takovému nedojde, a to garance svobody volby v předkládaném zákoně. V příloze posíláme pozměňovací návrh včetně podrobného odůvodnění. Žádáme vás, abyste jako ti, kdo jsou zvoleni z naší vůle, učinili vše, co je zapotřebí pro ochranu našich občanských práv a svobod.

Jestliže má být očkování opravdu dobrovolné, deklarujte tuto skutečnost jasně v zákoně.

Děkujeme vám. S úctou.

Ing. Petra Cihlářová, MUDr. Ladislav Fiala, MUDr. Jan Hnízdil, Mgr. Hana Janišová, Ing. Petr Janiš, MUDr. Kateřina Lucká, Mgr. Lenka Ničková, MVDr. Jiří Urbánek, MBA, Renée Ungrová, Jana Vohryzková, MUDr. Ivan Vondřich

P. S. Otázka očkování proti Covid-19 je také součástí Otevřeného dopisu lékařů vládě, parlamentu a médiím ohledně tzv. koronavirové krize, který do této chvíle podepsalo více než 75tisíc petentů. https://www.petice.com/oteveny_dopis_leka_vlad_parlamentu_a_mediim_ohledn_tzv_koronavirove_kriz

Příloha:

Pozměňovací návrh poslanců ….. k vládnímu návrhu zákona o očkování proti onemocnění COVID-19 a o změně zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů ke sněmovnímu tisku č….

V části první čl. I. se za § 1 vkládá nový § 2, který zní: „Očkování je dobrovolné. Podstoupení očkování nesmí být žádným způsobem vymáháno ani nesmí být očkováním podmíněn výkon základních lidských práv a svobod.“

Dosavadní paragrafy se přečíslují. Příloha č. 1

Věcné odůvodnění pozměňovacího návrhu

Srovnání s jinými virovými nákazami a očkováním proti nim.

Nový typ koronaviru SarS-Cov 2, který způsobuje onemocnění Covid-19, má dle metastudie, kterou zveřejnila Světová zdravotnická organizace smrtnost 0,23%. U lidí mladších 70 let je dokonce smrtnost pouhých 0,05%. (1) Na základě nových informací se tedy míra smrtnosti tohoto onemocnění v zásadě přiblížila smrtnosti chřipky.

Dnes je známo, které skupiny obyvatelstva jsou koronavirem ohroženy (opět se tyto skupiny kryjí se skupinami ohroženými virem chřipky). V situaci, kdy bude existovat dostupná účinná vakcína pro tyto ohrožené skupiny, je tedy neodůvodnitelné, aby bylo očkování na jiné, než plně dobrovolné bázi stejně jako je tomu u očkování proti chřipce. Protože se objevují náznaky (mj.

od samotného ministra zdravotnictví), že by snad měli mít očkování „bonusy“ nebo že by snad bylo očkováním podmíněna kupř. možnost vycestovat a popř. se vrátit zpět do republiky (tzv.

CovidPass) (2), je nezbytně nutné, aby takový nátlak byl vyloučen a aby v zákoně o očkování proti onemocnění Covid-19 bylo přímo deklarováno, že očkování je dobrovolné a nesmí být nijak vymáháno, resp. na podstoupení očkování nesmí být nijak vázán výkon základních lidských práv a svobod. Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví zná institut povinného očkování dětí.

Za nepodstoupení očkování nezletilým je možnost uložit rodičům pokutu ve výši maximálně 10. 000 a nepodstoupení očkování je „sankcionováno“ možným nepřijetím dítěte do mateřské školy nebo nemožností absolvovat zotavovacím akce jako jsou např.

školy v přírodě (což u dětí ze základní školy nedává smysl, neboť jsou s dětmi, se kterými by školu v přírodě absolvovaly, tak jako tak v jedné třídě). Neočkované děti mohou chodit do posledního ročníku mateřské školy a mohou klasicky navštěvovat základní i střední školu bez omezení.

Na nepodstoupení očkování nejsou vázána žádná další onemocnění, ačkoli jde v případě nemocí, proti kterým se tzv. povinně očkuje, o mnohem závažnější nemoci než o Covid-19 vzhledem ke smrtnosti. U dospělých není nijak kontrolována séroprevalence protilátek proti nemocem, na které jsou děti povinně očkovány. Je to zjevné např. u spalniček, které jsou závažným onemocněním.

Podle dostupných oficiálních údajů 1 ze 4 infikovaných virem spalniček vyžaduje hospitalizaci a smrtnost je obdobná jako u Covid-19: zemře 1-2 lidí z 1000 nakažených. Také u spalniček má až 1/3 nakažených asymptomatický průběh. Protilátky proti spalničkám přitom nemá značná část dospělé populace.

Sérologické přehledy 2013 ukázaly, že ve věkových skupinách přirozeně promořených osob (narození před rokem 1968), tedy u narozených před rokem 1968, je v jednotlivých věkových skupinách IgG pozitivních 97 až 99 % osob. (3) Důležitá je ale skupina občanů, která již kvůli očkování neměla možnost se v dětství „promořit.

“ U té sérologické přehledy 2013 ukázaly, že ve věkových skupinách vakcinovaných osob, je vnímavých osob, tedy osob bez IgG protilátek proti spalničkám, 2 % u 25 – 29letých, 14 % u 30 – 34letých, 17 % u 35 – 39letých a 23 % u 40 – 44letých. (3) WHO současně opakovaně deklaruje, že spalničky jsou mimořádně závažným onemocněním.

U spalniček dochází k nárůstu onemocnění všude po světě (viz např. KHS Středočeského kraje (4). Spalničky jsou u malých dětí vážnou nemocí a u dospělých má nemoc mnohdy závažný průběh. S komplikacemi se setkáváme přibližně u 30 % pacientů a mohou postihnout téměř kterýkoliv orgánový systém.

Jejich spektrum je velmi široké, od ušních infekcí, přes průjmy a s nimi související dehydrataci až po závažné infekce dýchacího aparátu, jako je zápal plic, a tyto infekce mohou mít za následek například slepotu nebo encefalitidu (infekce, která způsobuje otok mozku). Spalničky nelze přímo léčit, je možné řešit pouze příznaky jako je vysoká horečka.

(5) Je zřejmé, že spalničky představují naprosto stejné nebo větší riziko než nový koronavirus, přesto není zapotřebí, aby byla prokazována profylaxe nebo platné očkování pro jakoukoli aktivitu. Je pochopitelné, že stát řeší problematiku zavlečení nemocí ze zahraničí.

To lze ale jen u chorob, které se skutečně vyskytují pouze a jedině v zahraničí a reálně tedy může hrozit riziko jejich zavlečení. Tak tomu např. bylo v případě epidemie eboly v některých zemích Afriky. Dávalo smysl, že je zapotřebí při překročení hranice řešit zdravotní stav dotčené osoby (ovšem nikoli při opuštění republiky).

Je-li ale virus už běžně přítomen v populaci (a není prakticky možné ho eradikovat vzhledem ke způsobu přenosu), je nepřípustné, aby docházelo k omezování základních lidských práv a svobod. Je také odůvodnitelné, aby bylo zavedeno pro určité choroby povinné očkování při cestování. V současnosti je to ale jen pro ty, které představují závažné riziko a mají vysokou smrtnost. Konkrétně je povinné očkování pro cestování do některých zemí Afriky na žlutou zimnici s letalitou 25-50%. Dále pak je třeba podstoupit očkování při cestě do Saudské Arábie na meningokovou meningitidu. (6) Žádným jiným očkováním není cestování podmíněno. Z dosud známých údajů o onemocnění Covid-19 není zřejmé, zda prodělané onemocnění zanechává dlouhodobou imunitu. Je pravděpodobné, že onemocnění s těžším průběhem zanechává protilátkovou imunitu, ale je též pravděpodobné, že i onemocnění s lehčím průběhem zanechává robustní T-buněčnou imunitu. V tom případě by prodělání nemoci bylo pro daného nízkorizikového jedince výhodnější, než nutnost očkování (velmi pravděpodobně opakovaného). (7,8)

Účinnost a bezpečnost vakcíny

Samostatnou otázkou je skutečná účinnost vakcíny. Jestliže by totiž účinnost byla např. 80%, bude i v očkované populaci 20% těch, kterým potřebné protilátky po očkování nevznikly. Není odůvodnitelné, aby tito lidé, kteří budou moci koronavirus šířit stejně jako neočkovaní, měli ony „bonusy“.

Pokud by skutečně mělo být očkování podmínkou výkonu základních lidských práv a svobod, je nezbytné, aby se u očkovaných pravidelně ověřovala hladina protilátek. Kupř. u vakcíny proti chřipce „existuje stále více důkazů o postupném oslabování postvakcinační imunity (tzv. vyvanutí imunity).

Pokles hladiny protilátek se týká celé populace, největší význam to ovšem má u vysoce rizikové populace, která vzhledem k dalším přidruženým závažným onemocněním a/nebo imunosenescenci má již primárně nižší tvorbu protilátek po očkování.

Ochranná imunita proti chřipce po očkování se snižuje v různé míře v závislosti na typu podané vakcíny, studované populaci a způsobu kvantifikace imunity. Účinnost vakcíny klesá o 6 % – 11 % za měsíc.

Vzhledem k tomu, že hladina postvakcinačních protilátek by měla být dostatečná ještě i na ochranu před případnou druhou vlnu chřipky v jarních měsících, v současnosti probíhají odborné diskuse o optimálním načasování očkování.“ (9) Dále Státní zdravotní ústav uvádí, že očkování proti chřipce pouze „snižuje riziko nákazy.

“ (10) Z toho tedy vyplývá, že očkování možnost nákazy nevylučuje; očkovaní nejsou vůči chřipce automaticky imunní a mohou se nakazit. Není prokázáno, že by očkování proti novému koronaviru fungovalo odlišně od vakcíny chřipkové. U vakcinovaných by tedy měla být opakovaně zjišťována hladina protilátek.

Jak by pak vůbec mohlo být uvažováno o jakýchsi bonusech, když není možné, aby vakcinovaní byli 100% imunní a nešířili virus? Existují další dosud nevysvětlené pochybnosti ohledně vakcín proti Covid-19.

Do klinických studií s vakcínami nebyli zařazováni adolescenti, imunitně kompromitovaní pacienti, ani těhotné či kojící ženy – ale očkováni by být měli, aby dosáhli na případné „bonusy“? Navíc v žádné studii nebyl endpoint „přerušení přenosu infekce z osoby na osobu“ (11) Jaký by tedy mělo smysl vystavení „covid-pasu“ vakcinovaným osobám, u nichž toto není zaručeno? Je třeba zdůraznit, že se problematika netýká pouze cestování. Podstoupením očkování nesmí být podmiňován ani výkon jiných práv a svobod jako je právo na získávání prostředků na život prací, právo na vzdělání, právo na přístup k lékařské péči anebo (ale ne jako poslední) právo na svobodný pohyb. Co se týče účinnosti vakcín, došlo v minulých týdnech k pozoruhodnému vývoji: 9. listopadu 2020 oznámila společnost Pfizer, že účinnost její vakcíny je 90% (12) 11. listopadu 2020 oznámilo Rusko, že účinnost vakcíny Sputnik dosáhla 92% (13) 16. listopadu 2020 oznámila americká společnost Moderna, že její vakcína má účinnost 94,5% (14) 18. listopadu 2020 upřesnila společnost Pfizer, že účinnost její vakcíny není původně uváděných 90%, ale 95% (15) Nad těmito „závody“ se pozastavil i minulý ministr zdravotnictví a vakcinolog Prof. Prymula (16), který navíc zpochybnil uváděná data s tím, že u respiračních viróz je podobně deklarovaná vysoká účinnost vakcíny na úrovni zázraku. Spolu s faktem, že běžný vývoj vakcín trvá cca 10 let (17) a vakcíny proti Covid-19 byly vyvinuty v průběhu necelého roku, dostává se do popředí otázka bezpečnosti vakcíny. Ani odborníci vakcinologové se dosud neshodli na tom, kterou vakcínu by oni sami považovali za bezpečnou (někteří projevili nedůvěru vůči čínským a ruským vakcínám, jiní naopak vůči RNA vakcínám) (18) Provádět vynucený úkon na lidském těle (jak bylo uvedeno výše) za pomocí vakcíny s nejasnostmi ohledně její bezpečnosti je z medicínského hlediska neetické, a tedy nepřijatelné. Je nutno se poučit i z chyb v minulosti – příkladem budiž plošné povinné očkování proti prasečí chřipce ve Švédsku, které mělo za následek několik set lidí postižených narkolepsií (šlo o lidi dosud zdravé, mladé). (19) Tato nežádoucí událost byla diskutována i na kongresu filosofie a etiky v medicíně v roce 2013 se závěrem, že „zdravotnické úřady v případě, že doporučují očkování celé populace, ve skutečnosti přerozdělují utrpení od těch, kteří by onemocněli nebýt očkování, k těm, kteří měli vedlejší účinky očkování, a tyto dvě skupiny velmi pravděpodobně nejsou stejné osoby“. (20) Problém „bonusů“ pro očkované spočívá také v tom, že každý musí k zásahu do osobní integrity a k lékařskému výkonu dát tzv. informovaný souhlas. Tento institut by absolutně ztratil význam, neboť by se nejednalo o souhlas, nýbrž o vynucený úkon na lidském těle, bez kterého by člověk nemohl normálně žít, pracovat, vzdělávat se, využívat zdravotní péče nebo se volně pohybovat. Takový přístup státu je nepřijatelný a je nutné mu zabránit.

Závěr

Vzhledem k výše uvedenému je nepřípustné, aby byl očkováním jakkoli podmiňován výkon základních lidských práv a svobod. Nový typ koronaviru nijak neodůvodňuje plošné omezování občanů a zásahy do práv.

Je srovnatelný s virem chřipky anebo s virem spalniček, kvůli kterým nikdy v minulosti nebyla takováto opatření ani zvažována.

Je nezbytné, aby v samotném zákoně, který je nazván „o očkování proti Covid-19“, byla taková jasná úprava ochrany základních lidských práv obsažena, aby později nemohlo dojít k žádným zásahům do základních lidských práv a svobod.

Zdroje:

(1) Infection fatality rate of COVID-19 inferred from seroprevalence data, John P A Ioannidis

https://www.who.int/bulletin/online_first/BLT.20.265892.pdf

(2) https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/ockovani-koronavirus-prukaz-cestovani-hranicepas.

A201119_124306_domaci_vank (3) http://www.szu.cz/tema/prevence/kdy-jste-imunni-vuci-onemocneni-spalnickami-nerozumite (4) http://khsstc.cz/dokumenty/epidemiologicka-situace-ve-vyskytu-spalnicek– 5017_5017_552_1.html (5) http://www.szu.cz/uploads/Epidemiologie/Ockovani/Fakta_a_myty_spalnicky.pdf (6) http://www.szu.cz/tema/cestovni-medicina/ockovani-pri-cestach-do-zahranici

(7) https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/epidemiolog-jiri-beran-koronavirus-promoreni- meritelnypriznak-

populace-covid-19.A200507_172554_domaci_kane (8) https://news.ki.se/immunity-to-covid-19-is-probably-higher-than-tests-have-shown (9) http://www.szu.cz/tema/prevence/vyznam-ockovani-proti-chripce-a-jeho-optimalni-nacasovani (10) (http://www.szu.cz/tema/prevence/ockovani-proti-chripce-flu-vaccination-1

(11) Will Covid-19 vaccines save lives? Current trials aren´t designed to tell us, P Doshi, BMJ

https://www.bmj.com/content/371/bmj.m4037

(12) https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/koronavirus-vakcina-rusko-covid-19-sputnikv.

A201111_112333_zahranicni_indr

(13) https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/koronavirus-vakcina-rusko-covid-19-sputnikv.

A201111_112333_zahranicni_indr

(14) https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/koronavirus-vakcina-rusko-covid-19-sputnikv.

A201111_112333_zahranicni_indr

(15) https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/pfizer-vakcina-covid-19-

testovani.A201118_131714_zahranicni_mkop (16) https://www.reflex.cz/clanek/prostor-x/104091/prymula-o-svem-konci-vypadalo-to-pripravenemozna- me-sledovali-k-blatnemu-nechci-budu-radit-babisovi.html (17) https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/vakcina-ockovani-vyvoj-proceszdravtonictvi. A191118_151409_domaci_linv (18) https://video.aktualne.cz/dvtv/petras-s-vakcinami-jsme-na-tenkem-lede-je-otazkou-jestlije/ r~51fd6d6628c711ebb0f60cc47ab5f122/

(19) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC6413474/

Hnisavá meningitida. Na antibiotika nespoléhejte a raději se chraňte

Hnisavá meningitida (zánět mozkových blan) je závažné onemocnění. Vzniká náhle a bez léčby je téměř ve všech případech smrtelná. Ani včasná léčba nemusí vždy zachránit život nebo zabránit trvalým následkům. Nejlepší je proto nemoci předcházet.

Zánět mozkových blan postihuje kojence, teenagery i dospělé. V naší republice je ročně hlášeno 200–300 případů. K původcům onemocnění patří bakterie:

• Streptococcus pneumoniae (pneumokok),
• Neisseria meningitidis (meningokok),
• vzácně Listeria monocytogenes a další bakterie.

Dříve způsobovala až 80 % zánětů mozkových blan bakterie Haemophilus influenzae typu b. Se zavedením povinného očkování kojenců však tento typ meningitid prakticky vymizel. Největší hrozbou tak zůstávají meningitidy vyvolané pneumokoky a meningokoky.

Nikdo nechce ohluchnout

Zdrojem bakterie je bezpříznakový nosič nebo nemocný s jinou pneumokokovou či meningokokovou infekcí. Jindy se třeba listeriová infekce přenese od zvířat, například požitím mléčných výrobků (sýry). Ohroženi zánětem mozkových blan jsou i jedinci s opakovanými záněty středního ucha, tedy hlavně děti.

Onemocnění o sobě dá vědět těmito příznaky:

• rychle se rozvíjející horečka,
• bolest hlavy, zvracení,
• světloplachost,
• ztuhnutí šíje,
• porucha vědomí.

Smrt hrozí až 20 % nemocných. Bezprostřední příčinou je otok mozku a selhání životně důležitých orgánů. Někdy člověk přežije jen s následky, jako jsou:

• nedoslýchavost až hluchota,
• poruchy hybnosti,
• narušení psychiky (u kojenců vzácně i opoždění psychického a pohybového vývoje),
• epilepsie (vzácně).

Předcházet je snazší než léčit

Diagnóza se stanovuje na základě vyšetření mozkomíšního moku. Léčba musí být zahájena do 30 minut od potvrzení diagnózy. Základem je podávání antibiotik, nejčastěji cefalosporinů III. generace. Dále lékaři nemocnému podávají léky proti otokům (manitol) a protizánětlivě působící kortikoidy.

Ani při včasném nasazení však antibiotika pokaždé nedokážou zabránit škodám, které bakterie napáchaly. Hnisavé meningitidě je tedy určitě lepší předcházet. Nejúčinnějším způsobem prevence je přitom očkování.

(hah)

Zdroje: – Rozsypal, Hanuš. Základy infekčního lékařství. Praha: Karolinum, 2015, str. 335–337. ISBN 978-80-246-2932-2 www.uptodate.com www.neurologiepropraxi.cz www.pediatriepropraxi.cz zdravi.euro.cz

• Hodnocení článku Líbí se vám článek?
• Počet hodnocení: 0
• Díky za váš hlas!

Čtěte dále

Zářijový nástup dětí do mateřských škol a dalších předškolních zařízení se blíží. A s tím souvisí i téma povinného očkování. Rodiče v této oblasti někdy tápou, proto přinášíme platné zásady pro nadcházející školní rok.

V souvislosti s očkováním často přichází na řadu také téma nežádoucích účinků vakcín. Rozhodně není pravdou, že by se jim odborníci nevěnovali. Nežádoucí účinky naopak pečlivě sledují a průběžně vyhodnocují.

Začíná sezóna kempování, výletů do hor nebo na vodu. Abyste se domů vrátili v pohodě a zdraví, je třeba dodržet několik základních pravidel.