Nedostatek krevních destiček – Vše o zdraví

Tak jako je rozmanitá krev, jsou rozmanitá i krevní onemocnění a jejich příznaky. Každý se obává rakoviny a leukémie není žádnou neznámou, už méně z nás ale ví o krevních – tzv. myeloproliferativních onemocněních.

Zpočátku se projevují nenápadně či vůbec, jejich dopady na život mohou být ale zásadní. I malé příznaky mohou předznamenávat veliké zdravotní problémy. Když je krev nemocná, tělo se ozve, vnímejte jeho signály.

Ani příliš rychle, ani pomalu

Nedostatek krevních destiček - Vše o zdraví
Autor: Havas

Tkáň, která protéká 100 000 km krevních cest našeho těla, mu dává vláčnost i pevnost, sílu i energii. Umí vehnat červeň do tváří i chlad do nohou. Má jasně danou strukturu i „provozní řád“. Stejně tak je synchronizován počet krevních elementů, které v oběhové soustavě nesmí chybět, ale ani přebývat. Jedině tak mohou udržovat správné tempo naší krve, tak aby tekla, jak má – ani příliš rychle, ani pomalu.

Nastane-li porucha, často trvá, než si uvědomíme, že je něco v nepořádku. Jsme unavení, bojujeme se zažívacími potížemi, nepříjemný pocit v břiše je stále s námi či pociťujeme zvláštní svědění celého těla, které nejde zahnat. I tímto způsobem může nemocná krev volat o pomoc.

Existuje řada onemocnění a mnoho příznaků, které s nimi souvisí. Nezapomínejme na nemoci krve, i ony mohou sužovat náš život, a nejedná se pouze o leukémii.

Dojde-li k poruše rovnováhy v množství krevních složek, je to problém a naše tělo může mít co do činění s některou z krevních – myeloproliferativních chorob. „Mezi myeloproliferativní onemocnění řadíme především čtyři základní choroby, a to pravou polycytémii, esenciální trombocytémii, primární myelofibrózu a chronickou myeloidní leukémii.

Tato onemocnění mají zejména v počátečních stadiích jen mírné příznaky, ale díky moderním molekulárněbiologickým metodám je nyní dokážeme poměrně rychle diagnostikovat. Někteří nemocní mohou být sledováni v regionálních hematologických centrech, jiné ale musíme léčit v centrech specializovaných. Každopádně všem nemocným lze nabídnout pomoc.

Máme možnosti, jak zlepšit jejich stav a zabránit rozvoji komplikací,“ říká prof. Michael Doubek.

Onemocnění se rodí u kmenových buněk krvetvorby, které se vyskytují v kostní dřeni. Právě ony mají na starosti výrobu červených a bílých krvinek i krevních destiček.

V případě poruchy začnou buňky nadměrně produkovat především některou z těchto krevních složek. To způsobí narušení vyváženosti krevní skladby, a tedy i onemocnění.

Lékaři ho zpravidla odhalí prostřednictvím krevního obrazu či vyšetřením kostní dřeně, které zviditelní abnormality a odchylky, jež se v krvi utvořily.

Nedostatek krevních destiček - Vše o zdraví
Autor: Havas

„Myeloproliferativní onemocnění jsou onemocnění vzácná, ročně se s nimi setkáme přibližně u jednoho až tří pacientů ze sta tisíc lidí. Jak už bylo řečeno, nemoci se nemusí zpočátku nijak projevovat, ale na druhou stranu mohou nemocným život značně zkomplikovat.

Nebezpečné je zvýšení krevní srážlivosti, které bývá někdy u těchto onemocnění překvapivě spojeno i se zvýšením krvácivosti. Další velkou komplikací provázející tyto nemoci je výrazné zvětšení sleziny či celkové příznaky jako svědění kůže, hubnutí nebo pocení.

Myeloproliferativní onemocnění mohou v krajních případech představovat i předstupeň akutní leukémie,“ dodává prof. Michael Doubek.

Čtyři základní krevní choroby – jak o sobě dávají vědět

1. Pravá polycytémie

Onemocnění se vyznačuje přílišnou tvorbou všech krevních elementů. Přemnožené krevní složky navýší vazkost krve a následně hrozí její nadměrnou srážlivostí.

Projevy: Nežádoucí vazkost krve se projevuje např. bolestí hlavy, závratěmi i trávicími problémy. Nevšedním, ale o to více obtěžujícím příznakem je nesnesitelné svědění po celém těle, od kterého neuleví žádný krém či mast.

2. Esenciální trombocytémie

V tomto případě dochází k výrazně zvýšené produkci především krevních destiček, což se často po delší dobu děje zcela bez příznaků. Krevní destičky mají díky své výborné přilnavosti a schopnosti shlukovat se na starosti zastavení případného krvácení.

Projevy: Nadměrný počet krevních destiček s sebou však nese riziko vzniku sraženin a následného ucpání cév, jiní pacienti mohou naopak pozorovat krvácivé projevy. Neobvyklá není ani bolest na hrudníku, bolest hlavy či otoky a brnění konečků prstů.

3. Primární myelofibróza

Jedná se o vzácné nádorové onemocnění kostní dřeně, při němž nejprve dochází k nadprodukci krevních elementů. Onemocnění vede k postupné náhradě kostní dřeně vazivem. Úbytek kostní dřeně má za následek sníženou tvorbu krevních destiček, bílých i červených krvinek. Zodpovědnost za krvetvorbu přeberou játra a slezina, ty však dostatečné množství krevních složek nestačí vyrábět.

Projevy: Nemoc se zpravidla dlouhou dobu neprojevuje, příznaky přicházejí často až ve spojení se zvětšenou slezinou, která zapříčiní bolesti či nepříjemný pocit v břiše. Dostavují se i zažívací obtíže a únava.

4. Chronická myeloidní leukémie

Představuje jeden z typů leukémie, s níž je spojen rostoucí počet nemocných bílých krvinek. Přílišně se tvořící bílé krvinky neplní řádně svoji funkci a navíc stojí v cestě tvorbě dalších důležitých krevních elementů. Pacient mimo jiné čelí riziku infekcí a krvácení.

Projevy: První symptomy jsou velmi obecné, jedná se např. o noční pocení, horečky, únavu a nepříjemné bolesti kloubů. Onemocnění se může projevovat i chudokrevností či nadměrnou krvácivostí.

Nedostatek krevních destiček - Vše o zdraví

Odborná spolupráce:

Prof. MUDr. Michael Doubek, Ph.D.

Vedoucí lékař leukemické skupiny, vedoucí lékař laboratoře průtokové cytometrie

Lékařská fakulta Masarykovy univerzity a FN Brno, Interní hematologická a onkologická klinika, technologický institut CEITEC

Trombocytopenie (snížené množství krevních destiček v krvi): příčiny, příznaky, hodnoty, léčba

Nedostatek krevních destiček - Vše o zdraví

Trombocytopenie je odborný název, kterým se označuje snížené množství krevních destiček (trombocytů) v krvi pod 10×10⁹/l. Tento stav má celou řadu příčin, od banálních, až po život ohrožující. V tomto článku se dozvíte vše o trombocytopenii, včetně nejčastějších příčin, příznaků a možností léčby.

Krev obsahuje několik různých druhů buněk (krevní elementy), které „plavou“ v tekutině zvané krevní plazma.

Mezi krevní elementy patří:

  • červené krvinky neboli erytrocyty
  • bílé krvinky neboli leukocyty
  • krevní destičky neboli trombocyty

Pokud dojde k poranění nebo porušení pokožky, krevní destičky se shluknou (spojí dohromady) a vytvoří krevní zátku (sraženinu), která pomáhá zastavit krvácení. V případě nedostatku krevní destiček tělo nemůže tvořit krevní sraženiny a hrozní vykrvácení.

  • Nedostatek červených krvinek se odborně nazývá trombocytopenie.
  • Existují různé formy trombocytopenie, od mírné po těžkou, v závislosti na vyvolávající příčině.
  • Příznaky trombocytopenie jsou různé, od únavy až po těžké krvácení, které může být smrtelné.
  • Nejčastější příčinou trombocytopenie je nějaké jiné základní onemocnění, jako je například leukémie (rakovina krve) nebo užívání některých léčiv.
  • Léčba se musí zaměřit na vyléčení vyvolávající příčiny trombocytopenie, tedy na onemocnění, které jí způsobilo.

Jaké jsou příznaky trombocytopenie?

  1. Mírný nedostatek krevních destiček, například v průběhu těhotenství, se obvykle neprojevuje žádnými příznaky a pacienti nemají žádné potíže.
  2. V závažnějších případech může dojít k nekontrolovatelnému krvácení, což vyžaduje okamžitou lékařskou pomoc.

  3. Mezi příznaky trombocytopenie, mimo jiné, také patří:
  • tečkovité krvácení pod kůži nebo sliznice, označované jako petechie nebo v případě většího rozsahu jako purpura. Pokud je takové krvácení neohraničené a tvoří větší ložiska, vznikají pod kůží hematomy modré až fialové barvy označované jako sufuze.
  • krvácení z nosu a dásní
  • dlouhotrvající krvácení z ran nebo nepřestávající krvácení i při drobném poranění
  • silné menstruační krvácení
  • krvácení z konečníku
  • krev ve stolici
  • krev v moči

V nejzávažnějších případech se může rozvinout i vnitřní krvácení, mezi jehož příznaky patří:

  • krev v moči
  • krev ve stolici
  • zvracení krve nebo zvratky tmavě hnědé až černé barvy

Pokud se u vás vyskytnou některé z výše uvedených příznaků, neprodleně vyhledejte lékařskou pomoc.

Vzácně může trombocytopenie způsobit krvácení do mozku. Pokud máte nedostatek krevních destiček a začne vás bolet hlava nebo se objeví jiné neurologické potíže (pokles ústních nebo očních koutků na jedné straně obličeje, ochrnutí nebo slabost na jedné polovině těla, brnění a pálení končetin, zamžené vidění, světloplachost, apod.), okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc.

Co způsobuje trombocytopenii?

Nejčastější příčiny trombocytopenie jsou:

Onemocnění kostní dřeně

Kostní dřeň je houbovitá tkáň uvnitř kosti, jejíž hlavní funkcí je tvorba všech krevních elementů, včetně krevních destiček. Pokud kostní dřeň neprodukuje dostatečné množství trombocytů, vzniká trombocytopenie.

Důvodů, proč kostní dřeň netvoří dostatek krevních destiček je celá řada, mimo jiné například:

  • aplastická anémie
  • nedostatek vitamínu B12
  • nedostatek kyseliny listové
  • nedostatek železa
  • virováinfekce, včetně HIV (AIDS), infekční mononukleózy (EB virus) a planých neštovic
  • nadměrná konzumace alkoholu
  • cirhóza
  • leukémie
  • myelodysplatický syndrom
  • chemoterapie, radioterapie nebo užívání toxických či návykových látek

Destrukce krevních destiček

Každá krevní destička ve zdravém těle žije zhruba 10 dní a poté zaniká. V případě, kdy tělo začne ničit nadměrné množství krevních destiček, může vzniknout trombocytopenie. Nejčastěji je nadměrná destrukce krevních destiček způsobena vedlejšími účinky některých léků, zejména diuretik a antiepileptik.

Mezi další příčiny nadměrného zániku trombocytů, mimo jiné, patří:

  • splenomegalie neboli zvětšená slezina
  • autoimunitní onemocnění
  • těhotenství
  • bakteriální infekce v krvi (bakterémie či sepse)
  • idiopatická trombocytopenická purpura
  • trombotická trombocytopenická purpura
  • hemolyticko-uremický syndrom (HUS)
  • diseminovaná intravaskulární koagulopatie (DIC)

Jak se trombocytopenie diagnostikuje?

  • Pokud lékař pojme podezření na trombocytopenii, nejprve provede fyzikální vyšetření, při kterém hledá známky neobvyklých modřin nebo petechií (drobné červené skvrnky na kůži), které jsou známkou krvácení z kapilár, což je jeden z častým příznaků trombocytopenie.
  • Při fyzikálním vyšetření lékař také pacientovi prohmatá břicho, aby zjistil, zda nemá zvětšenou slezinu, což je jedna z častých příčin trombocytopenie.
  • Lékař se pacienta také zeptá, zda se u něj v rodině nevyskytují hematologická onemocnění (onemocnění krve a krvetvorby).

Vyšetření krve (krevní obraz)

Jedinou spolehlivou diagnostickou metodou, která dokáže přesně určit kolik krevních destiček pacient má, je vyšetření krevního obrazu a diferenciálního počtu krevních elementů, kdy se z odebrané žilní krve stanoví přesné počty jednotlivých krevních buněk, včetně trombocytů. Za normální počet krevních destiček se považují hodnoty zhruba v rozmezí 150 – 450 tisíc krevních destiček na 1 ml krve (1).

Někdy lékaři v krvi měří i hladinu protilátek proti destičkám. Jedná se o bílkoviny, které ničí krevní destičky. Protilátky proti krevním destičkám vznikají jako vedlejší účinek některých léků (například heparinu), ale někdy je příčina jejich vzniku neznámá nebo se nezjistí.

Další vyšetření, která lékař může v diagnostice trombocytopenie použít jsou testy srážlivosti krve, jako jsou například APTT (aktivovaný parciální tromboplastinový čas) nebo Quickův test (lidově Quick, odborně též protrombinový čas).

Při těchto testech se do vzorku krve pacienta přidají některé chemické látky a sleduje se za jak dlouho se krev srazí.

Zajímavé:  WELEDA Měsíčkové pěstící mléko 200ml – vše o zdraví

Ultrazvukové vyšetření

  1. Ultrazvuk je v diagnostice trombocytopenie jen pomocným vyšetřením a slouží zejména na potvrzení diagnózy zvětšené sleziny (splenomegalie) a na vyloučení ložiskových změn na slezině a dalších orgánech v dutině břišní.

  2. Pokud se lékaři domnívají, že za trombocytopenii může onemocnění kostní dřeně, provádí se sternální punkce, při které se tlustou dutou jehlou odebere vzorek kostní dřeně z hrudní kosti a nechá se vyšetřit pod mikroskopem.

  3. Někdy se vzorek pro biopsii kostní dřeně odebírá z lopaty kosti kyčelní.

Jaké jsou možnosti léčby trombocytopenie?

Léčba trombocytopenie závisí na vyvolávající příčině a také na závažnosti příznaků. U mírného nedostatku krevních destiček je někdy lepší počkat a pravidelně monitorovat stav pacienta, přičemž vám lékař může doporučit následující opatření na snížení rizika nekontrolovatelného krvácení:

  • vyhnout se aktivitám, kde hrozí riziko poranění s krvácením nebo vznik modřin
  • omezení konzumace alkoholu
  • změna léků, které negativně ovlivňují hladinu krevních destiček, včetně, mimo jiné, aspirinu nebo ibuprofenu.

V případě těžké trombocytopenie je nutné zahájit vhodnou léčbu.

Mezi způsoby léčby trombocytopenie, mimo jiné, patří:

  • krevní transfúze nebo transfúze krevních destiček
  • změna léků, které trombocytopenii způsobují
  • kortikosteroidy na zablokování tvorby protilátek proti krevním destičkám
  • imunoglobuliny
  • užívání léků na potlačení imunitního systému
  • splenektomie (chirurgické odstranění sleziny)

Jaká je prognóza trombocytopenie a co si z článku odnést?

Pokud máte trombocytopenii nemusí to vždy znamenat nutnost okamžité léčby. V některých případech je nedostatek krevních destiček jen mírný a po čase tento problém odezní bez jakékoli léčby a počet krevních destiček se vrátí do normálních hodnot.

V případě, že je příčinou trombocytopenie nějaké závažnější onemocnění, je nutné zahájit léčbu, která spočívá v léčbě základního onemocnění a také v doplňování krevních destiček formou krevních transfúzí, případně v odstranění sleziny, pokud je trombocytopenie způsobena nadměrným zánikem krevních destiček.

Lékaře byste měli vyhledat vždy pokud se u vás často objevují modřiny i po banálním poranění, máte potíže se stavěním krvácení i z drobných ran nebo jiné, na první pohled banální problémy, jako je dlouhodobá únava, ospalost, apod.

Když krevní destičky bijí na poplach

Nedostatek krevních destiček - Vše o zdraví

Pro imunitní trombocytopenii se dříve používalo označení imunitní trombocytopenická purpura. Přízvisko purpura si vysloužilo právě díky krvi, která se vlivem nedostatku krevních destiček vymyká kontrole a dere se na povrch v podobě drobného krvácení i modřinek. Jak to vypadá, když se chce purpura stát barvou našeho těla?

„Imunitní trombocytopenie je středně vzácné onemocnění, ročně je diagnostikováno asi 70–100 nových případů na milión obyvatel. Postihuje všechny věkové kategorie, nicméně polovina jsou děti mladší 15 let. Jedná se o tzv. autoimunitní onemocnění a z 80 % je  primární, tj. bez vlivu jiné příčiny nebo onemocnění.

Ve 20 % je vznik spojen s působením řady vnějších činitelů či jiných chorob, jako s užíváním některých léků, infekcí, nádorovým onemocněním, jiným imunitním onemocněním nebo poruchami funkce sleziny. Vznik choroby může být nenápadný a pozvolný nebo náhlý, akutní. Může být přechodného charakteru, ale v řadě případů přechází do chronického stavu.

Závažnost onemocnění je dána hodnotami trombocytů a případnými krvácivými projevy a podle toho se též odvíjí léčebná péče: od prostého sledování a pravidelných kontrol přes medikamentózní opatření až po chirurgické vynětí sleziny (tzv. splenektomii),“ říká plk. MUDr. Miloš Bohoněk, Ph.D., primář Oddělení hematologie a krevní transfuze Ústřední vojenské nemocnice v Praze.

Boj v krvi

Imunitní trombocytopenii má na svědomí imunitní systém, který se k vlastnímu tělu otočí zády a naruší tak plně synchronizovaný proces našeho zdraví. Organismus začne produkovat protilátky proti vlastním krevním destičkám, jež jsou pro správnou funkčnost systému krve nezbytné.

V krvi jsou rázem dvě armády, které – ačkoliv bojují za společnou věc, zdraví organismu – jsou si vzájemnými nepřáteli. Vzniklé protilátky totiž předčasně ničí krevní destičky. Pronikají i do kostní dřeně, kde se destičky rodí, a napadají je ještě dříve, než stihnou dozrát a dostat se do krevního oběhu. Postupem času počet krevních destiček nebezpečně klesá.

Krevní destičky – nejdokonalejší náplast

Krevní destičky sehrávají v naší krvi, a tak i našem životě zásadní úlohu. Díky své schopnosti přilnout k poraněné cévě, shlukovat se a měnit tvar jsou schopny ve spolupráci s dalšími látkami v krevní plazmě vytvořit krevní sraženinu, která ucpe poškozenou stěnu cévy, čímž zastaví krvácení.

Jsou tou nejpřirozenější a nejdokonalejší náplastí, kterou si naše tělo samo vytváří. S nedostatkem krevních destiček se krev vymyká kontrole, není, kdo by se jí postavil do cesty a zacelil vzniklé rány.

Jak vypadá nemoc krve

Vnitřní boj nepřátelských protilátek a potřebných krevních destiček po sobě dokáže zanechat stopy i navenek. Imunitní trombocytopenie charakterizovaná nedostatkem krevních destiček se může projevovat snadnou tvorbou modřin, drobným krvácením do kůže a sliznic nebo častějším krvácením z nosu a dásní.

Zastavit krvácení při úrazu může být velmi obtížné. Příznaky se ale nemusí vždy dostavit. Právě imunitní trombocytopenie může být často i zcela bez příznaků. Lékaři ji pak mohou objevit v podstatě náhodně při preventivní prohlídce nebo předoperačním vyšetření. Stav naší krve totiž umí jasně zmapovat krevní obraz.

„Normální počet krevních destiček se pohybuje mezi 100–400 x 109/l, při nižším počtu hematolog určí příčinu a další postup.

Léčebné možnosti imunitní trombocytopenie se neustále vyvíjejí, je však třeba se věnovat každému pacientovi individuálně, abychom vybrali léčbu, která je pro něj nejefektivnější a umožňuje mu žít s co nejmenšími omezeními,“ dodává primář Miloš Bohoněk.  Neignorujte vaše tělo, když volá o pomoc.

Systém krve

Krev je tekutinou našeho života, protéká 100 000 km krevních cest našeho těla. Přináší kyslík a živiny k orgánům a tkáním a současně odvádí oxid uhličitý. Rovněž rozvádí hormony, pracuje na naší termoregulaci a udržuje chemickou rovnováhu.

Dává tělu vláčnost i pevnost, sílu i energii. Umí vehnat červeň do tváří i chlad do nohou. Jejími základními stavebními kameny jsou krevní plazma a krevní buňky. Krevní plazma představuje 55 % krve v našem těle a z 90 % ji tvoří voda. Krev je systém s jasně danou strukturou i „provozním řádem“.

Stejně tak je synchronizován počet krevních elementů (červené a bílé krvinky, krevní destičky), které v oběhové soustavě nesmí chybět, ale ani přebývat. Jedině tak mohou udržovat správné tempo naší krve, tak aby tekla, jak má – ani příliš rychle, ani pomalu.

Co všechno lze zjistit z vyšetření krve

Fungují vaše ledviny a játra správně? Máte v pořádku imunitu či zdravou hladinu cukrů a tuků v krvi? To vše se dozvíte z krevního rozboru. Výsledky mohou poukázat také na nedostatek vitamínů či minerálů v těle nebo upozornit na probíhající infekci. Kromě toho odhalí i závažné nemoci, které zajím mohou probíhat bez viditelných příznaků, nebo potenciální riziko dědičných chorob.

Škála vyšetření, která se dají provést z krve, je opravdu široká. Laboratorním rozborem lze mimo jiné zjistit:

  • citlivost na inhalační alergeny jako pyly a roztoči
  • problematické potraviny způsobující intolerance
  • hladinu krevního cukru informující o metabolismu cukrů a riziku diabetu
  • hladinu tuků v krvi a s tím související riziko nemocí kardiovaskulárního systému
  • koncentraci hormonů vypovídajících o stavu reprodukčního systému, štítné žlázy a dalších endokrinních orgánů
  • hodnoty antimulleriánského hormonu, kterými lze určit současnou i budoucí plodnost ženy
  • onemocnění krve jako chudokrevnost nebo leukémie z vyšetření krevního obrazu
  • PHI neboli index zdravé prostaty

Nepodceňujte preventivní prohlídky

Každý dospělý člověk má jednou za dva roky nárok na prohlídku u praktického lékaře hrazenou zdravotní pojišťovnou. Její standardní součástí je základní chemické vyšetření moči, které může odhalit onemocnění ledvin a močových cest nebo diabetes. Rozbor krve bývá preventivně prováděn v delších časových odstupech.

„V rámci prevence lékař standardně nechává pacientovi provést rozbor krve nejprve v 18 letech, kdy se primárně provádí kontrola hladiny cukru v krvi. Další preventivní rozbory bývají prováděny ve 30, 40, 50 a 60 letech, kdy se krev vyšetřuje na cholesterol a tukové látky.

Pacienti starší 50 let, kteří se léčí s nemocemi jako cukrovka, vysoký krevní tlak nebo kardiovaskulární choroby, mají jednou za 4 roky nárok na vyšetření funkce ledvin,“ vysvětluje MUDr. Kateřina Pinterová z laboratoře SYNLAB.

Pokud však máte pocit, že by bylo vhodné nechat si preventivní rozbor krve udělat i mimo tyto pravidelné kontroly, můžete o to svého lékaře požádat.

Odhalení probíhajících onemocnění i „předpověď zdraví“

Běžnou součástí vyšetření krve je tzv. krevní obraz, který určuje počet, velikost a další vlastnosti červených a bílých krvinek a krevních destiček. Z těchto údajů dokáží lékaři nejen diagnostikovat případné poruchy krvetvorby a nemoci krve, ale i chronické záněty, infekční choroby či autoimunitní onemocnění.

Díky moderním metodám je z krve možné také předpovědět, jaké choroby pacientovi potenciálně hrozí. „V poslední době dochází k rozvoji molekulárně genetických metod, které spočívají v analýze pacientovy DNA. Díky tomu lze odhalit genové mutace, které jsou zodpovědné za dědičná onemocnění či predispozice k určitým chorobám,“ doplňuje MUDr. Kateřina Pinterová.

Kdy je vhodné si zajít na krev?

Ženám v plodném věku se doporučuje vyšetření metabolismu železa, neboť ženský organismus potřebuje kvůli menstruačnímu cyklu dvakrát tolik železa než ten mužský.

Muži starší 50 let patří do rizikové skupiny, kterou postihuje karcinom prostaty. Proto by si měli nechat jednoduchým krevním testem vyšetřit PHI, tzv. index zdravé prostaty.

Pokud trpíte neobjasněnými zdravotními potížemi, například jste dlouhodobě unavení nebo máte střevní problémy, a nedokážete se dopátrat příčiny, doporučuje se krevní vyšetření funkce štítné žlázy, alergie na lepek a další potravinové alergeny.

Z krve si můžete nechat diagnostikovat také hladinu vápníku, hořčíku či vitamínu D. Dostatek tohoto vitamínu není totiž zásadní jen pro zdravé kosti a klouby, ale má souvislost i s poruchami imunity.

Zajímavé:  Pigmentové skvrny - Vše o zdraví

Na krev si dojděte hned zítra

Vyšetření krve je vhodné konzultovat s vaším ošetřujícím lékařem, můžete si na něj zajít ale i jako tzv. samoplátci. Na odběr krve se nemusíte předem objednávat. Stačí přijít vhodně připravený na lačno na kterékoliv odběrové pracoviště SYNLAB. Výsledky obdržíte zpravidla do druhého pracovního dne.

Vybrané krevní testy si také můžete pořídit z pohodlí domova na našem e-shopu www.eshop-synlab.cz

Mohlo by vás dále zajímat Potravinové intolerance

Nedostatek krevních destiček - Vše o zdraví

Nedostatek krevních destiček

Nedostatek krevních destiček (trombocytů) se odborně nazývá jako trombocytopenie. Můžeme jej chápat jako příznak mnoha onemocnění, který má nicméně své vlastní projevy a komplikace.

Nedostatek krevních destiček můžeme považovat za krvácivý stav, protože je narušeno krevní srážení. Záleží na závažnosti poklesu počtu krevních destiček.

Do určité míry může být pokles destiček bezpříznakový, u vyššího poklesu se projevují příznaky jako je vyšší tvorba modřin, tvorba petechií, krvácení z nosu, objevení se krve ve stolici, krve v moči, apod.

Nejzávažnější komplikací je vnitřní krvácení.

  • Příčiny
  • Příčiny nedostatku krevních destiček můžeme rozlišit do čtyř základních okruhů – buď se destičky méně tvoří v kostní dřeni, nebo jsou ve zvýšené míře spotřebovávány, nebo jsou vychytávány z krevního oběhu slezinou, nebo se dokonce z určitého důvodu rozpadají.
  • I. Snížená tvorba krevních destiček

Infekční choroby – Kostní dřeň může být narušena při řadě infekcích, zejména virových. Dočasný útlum tvorby krevních buněk a krevních destiček je popisován například u zarděnek, planých neštovic, infekce EBV virem, virové infekční hepatitidy a HIV infekce.

Postižení kostní dřeně nádory – Může se stát, že nádorové buňky se dostanou do kostní dřeně a svým množením v ní utlačí tvorbu krevních buněk a destiček. Typickým příkladem jsou leukémie a méně často některé formy lymfomů.

Chemoterapie – Chemoterapie užívaná v léčbě mnoha typů zhoubných nádorů může svým účinkem poškodit kostní dřeň a způsobit její sníženou funkci. To vede k nedostatku krevních buněk i krevních destiček. Po ukončení chemoterapie se naštěstí krevní obraz většinou vrací do normálu.

Aplastická anémie – Toto onemocnění je typické nedostatečnou tvorbou červených a bílých krvinek a krevních destiček v kostní dřeni. Příčina je někdy nejasná, jindy mohou být příčinou léky (klasicky antibiotikum známé jako chloramfenikol) nebo virové infekce. Stav může být vrozený a pak mluvíme o tzv. Fanconiho anémii.

Alkoholizmus – Dlouhodobý alkoholizmus poškozuje kostní dřeň toxickým účinkem alkoholu. Důsledkem je typický nález nedostatku krevních destiček u alkoholiků.

II. Zvýšený rozpad krevních destiček

Léky – Existuje celá řada léků, které mohou způsobit vznik abnormální imunitní odpovědi proti krevním destičkám. Tento efekt byl pozorován u některých antiepileptik, antibiotik a zejména u heparinu včetně nízkomolekulárních heparinů. V takových případech hovoříme o heparinem indukované (vyvolané) trombocytopénii.

Autoimunitní procesy – Autoimunitní onemocnění přímo postihující krevní destičky je známé jako idiopatická trombocytopenická purpura. V organizmu vznikají protilátky napadající krevní destičky, což vyvolá jejich rozpad. Podobná situace může ovšem vzniknout i u jiných autoimunitních onemocnění (např. systémový lupus erythematosus).

III. Zvýšená spotřeba krevních destiček

Septické stavy Septický stav neboli „otrava krve“ se objevuje u bakteriálních infekcí, kdy se baktérie nebo jejich produkty dostanou do krevního oběhu. Základní podstatou tohoto stavu je zánětlivý proces, který zvyšuje tendenci krve ke srážení a může způsobit spotřebu a pokles krevních destiček.

Hemolyticko-uremický syndrom (HUS) – Tento syndrom se vyskytuje zejména u dětí a předpokládá se, že je vyvolán určitými kmeny bakterie Escherichia coli.

Vyvolávající kmeny vylučují zvláštní toxin, který v krvi způsobit shlukování krevních destiček a vznik drobných sraženin.

Důsledkem je pokles počtu krevních destiček s krvácivými komplikacemi a poškození drobných cév ledvin vznikem zmíněných sraženin.

Trombotická trombocytopenická purpura – Toto vzácné onemocnění je relativně vážné a může být vrozené (vrozená porucha některých enzymů) nebo získané. Projevuje se spotřebou krevních destiček za vzniku četných drobných sraženin a poškozováním červených krvinek, které musí kolem těchto sraženin procházet. Tato poškození způsobují rozpad červených krvinek (hemolýzu).

HELLP syndrom – Tento naštěstí vzácnější syndrom vzniká u žen v těhotenství a zahrnuje rozpad červených krvinek, zvýšení jaterních testů a snížení počtu krevních destiček vlivem nadměrného srážení krve. Stav je nutno chápat jako život ohrožující a v mnoha případech vede k nutnosti okamžitého ukončení těhotenství. Příčina vzniku syndromu není jasná.

Diseminovaná intravaskulární koagulopatie (DIC) – Tato porucha doprovází řadu závažných stavů, kdy dojde k narušení vnitřního prostředí organizmu, na což tělo reaguje zvýšeným srážením krve za vzniku drobných krevních sraženin a současně vyčerpáním počtu destiček i srážecích (koagulačních) faktorů.

Vaskulitidy – Tato zánětlivá onemocnění autoimunitní povahy nepostihují primárně krevní destičky, ale krevní cévy. Tímto způsobem vaskulitidy způsobí zánět stěn krevních cév, což vede k aktivaci krevních destiček a vzniku krevních sraženin s poklesem počtu volných destiček v krevním oběhu.

Heparinem indukovaná trombocytopenie – Tento stav souvisí s podáváním klasického heparinu nebo nízkomolekulárních heparinů. U některých pacientů se zjednodušeně řečeno v krvi objeví protilátky proti heparinu, které způsobí zvýšenou aktivaci krevních destiček a ty se začnou srážet za vzniku menších krevních sraženin. Počet destiček proto začne klesat.

IV. Zvýšené vychytávání krevních destiček slezinou

Slezina je orgán, který slouží jako rezervoár krevních buněk i destiček a kromě toho je schopná vychytávat červení krvinky a destičky a rozkládat staré a nefunkční krevní buňky.

Většina stavů, které způsobí zvětšení sleziny, vede současně ke zvýšení schopnosti tohoto vychytávání krevních buněk a destiček (tzv. hypersplenismus) a způsobí jejich nedostatek v krvi.

Zřejmě nejčastější příčinou je jaterní cirhóza a portální přetlak, o dalších si přečtěte v textu o zvětšení sleziny a o hypersplenismu.

Zdroje

https://www.nhlbi.nih.govhttps://www.webmd.comhttps://www.mayoclinic.org

Nebezpečná porucha srážlivosti krve: trombocytopenie

Diagnóza trombocytopenie, jakkoliv je nepříjemná, je vždy pro pacienta úlevou. Skončí totiž období dlouhodobých obtěžujících příznaků a projevů, které člověka zneklidňují a rozrušují. S jistotou pak přijde i možnost začít konečně nemoc správně léčit a vyhnout se rizikovým faktorům, případně dalším komplikacím.

Při tomto hematologickém onemocnění dochází k častému spontánnímu krvácení z nosu nebo z dásní.

Častý bývá také výsev mnohačetných tečkovitých krvácení do kůže a sliznic, které tím nabývají purpurové barvy, podle níž vzniklo starší pojmenování jednoho typu této nemoci – purpura.

Typické je rovněž snadné tvoření modřin, nadměrné menstruační krvácení i mimo obvyklý termín či zdánlivě nevysvětlitelné krvácení v zažívacím traktu. Při úrazu, i drobném, může být velmi obtížné zastavit tekoucí krev.

Příčiny vzniku onemocnění

Při trombocytopenii dochází ke snížení množství krevních destiček (trombocytů), které určují srážlivost krve. Pokud poklesne pod určitou hodnotu, zvyšuje se pravděpodobnost krvácení. To se může ukázat jako velký problém v době těhotenství a při porodu. Nebezpečné krvácení do mozkových plen, do mozku a oční sítnice může mít fatální následky.

Nedostatek krevních trombocytů v krvi vzniká v důsledku jejich malé tvorby, například při útlumu kostní dřeně či při leukemii, nebo jejich zvýšeného zániku, zejména v rámci autoimunitního onemocnění, při němž jsou destičky ničeny vlastními protilátkami. Další příčinou je zvýšené ukládání krevních destiček při hypersplenismu, což je výrazně zvýšená funkce sleziny, například při jejím zvětšení.

Až 80 % z celkového počtu onemocnění je primární, tedy bez souvislosti s jinou příčinou nebo onemocněním, zhruba v polovině případů se jedná o děti do 15 let. Vzniká buď pozvolně a nenápadně, nebo náhle jako akutní stav.

Co může trombocytopenii vyvolat?

Ve 20 % případů je vznik nemoci spojen s některým z mnoha faktorů nebo jinou chorobou. K rozvoji nemoci může přispět užívání některých léků, nádorový proces v těle, jiná onemocnění imunity nebo poruchy funkce sleziny.

Způsobit je může rovněž zvýšená ztráta trombocytů z krevního oběhu (konzumpční cytopenie), například při transfuzi nebo při mimotělním oběhu. Vznik trombocytopenie může bohužel rovněž vyvolat také infekce, především virového původu.

Může být přechodného charakteru, ale v řadě případů přechází do chronického stavu.

Primární trombocytopenie je autoimunitní onemocnění, při kterém v důsledku přítomnosti protilátek v krvi přežívají trombocyty kratší dobu, než je obvyklé.

Záludností onemocnění je, že tato forma někdy nemá žádné varovné příznaky. Diagnostikována bývá víceméně náhodně při preventivní prohlídce nebo předoperačním vyšetření, kdy lékaři provádějí krevní obraz.

Někdy však bývá třeba vyšetřit kostní dřeň.

Jaké jsou možnosti léčby?

Léčba se odvíjí od toho, o jaký typ trombocytopenie jde a také jaké jsou hodnoty krevních destiček. Může se jednat o prosté sledování a pravidelné kontroly, farmakologickou léčbu nebo v některých případech až o chirurgické odstranění sleziny. Tuto tzv. splenektomii podstoupil ve 14 letech český premiér Andrej Babiš právě kvůli trombocytopenii.

Pokrok v medicíně přinesl do léčby tohoto onemocnění nové možnosti. Terapie se zahajuje až na výjimky při krvácení a/nebo hodnotě trombocytů pod 20–30 × 109/l. Stále zůstávají první volbou terapie kortikosteroidy a do žíly podávané imunoglobuliny.

Pokud vlivem krvácení dojde k poklesu červených krvinek a chudokrevnosti, jsou potřebné i transfuze trombocytů. Další léčebnou modalitou jsou přípravky moderní biologické léčby.

Stále větší důraz je kladen na individuální posouzení každého pacienta, pečlivé zvážení indikace zahájení léčby a volby léčebného postupu, při posouzení benefitů a rizik konkrétní terapie a z toho vyplývající kvality života pacienta.

Krvácivé stavy | Lab Tests Online

Krvácivý stav je sklon k zvýšené tvorbě podlitin, masivnímu  nebo prodlouženému krvácení.  Může být vrozený při určité poruše genů (alel) nebo vyvolaný nemocemi nebo rizikovými faktory vzniklými v průběhu života (získané).

Za normálních podmínek zůstává krev uvnitř cév. Nicméně pokud dojde k poranění žil nebo tepen, začne krev vytékat buďto navenek, nebo do tělesných tkání. Tělo zastavuje krvácení prostřednictvím komplexního srážecího procesu zvaném hemostáza.

Během tohoto procesu dochází v rámci primární hemostázy ke stažení poraněné cévy a tím omezení průtoku krve.

Poté se na poraněné ploše nahromadí krevní destičky, přilnou, shluknou se (agregace) a uvolní chemické substance, které podporují agregaci dalších krevních destiček a tvorbu primární destičkové zátky Zároveň krevní destičky podporují  aktivaci  koagulační kaskády, kdy v rámci sekundární hemostázy jsou postupně jeden po druhém aktivovány jednotlivé koagulační faktory. Tento proces vede k tvorbě fibrinových vláken, které se proplétají primárním destičkovým trombem a vytváří stabilní krevní sraženinu.  Tato bariéra brání další krevní ztrátě a zůstává v místě poranění až do doby jeho úplného zhojení.

Hemostáza je dynamický proces, jakmile se již sraženina formuje, jsou aktivovány určité koagulační faktory, které mají za úkol zpomalit proces krevního srážení, případně zahájit rozpouštění krevní sraženiny v procesu zvaném fibrinolýza.

Zajímavé:  Nolicin - Vše o zdraví

Krevní sraženina je rozpouštěna v okamžiku, kdy je již poranění zcela zhojeno.

Normální, zdraví lidé mají zachovanou rovnováhu mezi tvorbou a rozpouštěním krevní zátky tak, aby krvácení nebylo nadměrné a aby krevní zátka byla odstraněna tehdy, když již není nezbytná.

Pro správnou krevní srážlivost musí být každá složka primární a sekundární hemostázy přítomna a aktivována ve správnou dobu a náležitě fungovat. Pokud je nedostatek krevních destiček, koagulačních faktorů, nebo destičky a koagulační faktory nepracují správně, nemusí se krevní sraženina tvořit dostatečně a člověk má zvýšené riziko krvácení.

Krvácivý stav nastává, pokud se vyskytne v procesu krevního srážení chyba. Pokud nějaká součást chybí, je jí nedostatek nebo je nefunkční. Mezi příčiny krvácivého stavu patří:poruchy cévní stěny, poruchy tvorby a funkce krevních destiček nebo jednoho či více koagulačních faktorů, a/nebo celistvosti a stability krevní sraženiny. 

Vrozené krvácivé stavy jsou vzácné a bývají způsobeny nedostatkem nebo poruchou funkce jednoho koagulačního faktoru nebo jedné součásti procesu krevního srážení.  Získané krvácivé stavy, které nejsou geneticky vázané, jsou rozmanité a vyskytují se podstatně častěji než vrozené.

Slezina z pohledu čínské medicíny

Toto je jeden z nejčtenějších článků v magazínu. Trochu jsem verzi z roku 2017 doplnila o své nové poznatky, terminologicky upravila a zde je nové znění. Rozhodně se tomuto tématu budu věnovat i nadále, protože pochopení principů trávení je zásadní pro zdraví.

Slezina a její funkce

Slezina je jedním z významných obranných míst těla a je důležitou součástí imunitního systému. Její oslabení okamžitě poznáme na mandlích, které jsou se slezinou propojeny lymfatickým systémem. Slezina je filtrem lymfy a zachycuje unavené červené krvinky. Zároveň také za tvorbu červených krvinek a krevních destiček odpovídá.

Takto popisujeme účinky sleziny jako orgánu.

Slezina v čínské medicíně

Tady začíná první nesrovnalost a možná trochu nepochopení celého systému.

Popisujeme-li funkci orgánů dle čínské medicíny, tak nepopisujeme jejich fyzickou podstatu, nicméně jakýsi okruh, za který odpovídá.

Terminologicky správně bychom měli používat výrazy jako element země, čchi země, zemitá čchi. Používání slova „SLEZINA“ může vést ke zmatečnosti a trochu i výsměchu z nepochopení.

Oslabená slezina tedy neznamená, že vám tento orgán nefunguje. Znamená to, že se to nějak projevuje na tělesné úrovni a znalostí principů celostní medicíny můžete řešit příčinu.

Orgány a okruhy, které spadají do elementu Země, mají řídit trávící proces. V základu tam paří „slezina“ a „žaludek„. Vnitřní energii Země mají ale také „játra„, „tenké střevo“ a „pericard„.

Země znamená centrum, břicho, látkovou výměnu, s jejíž pomocí zpracováváme vlivy z vnějšího světa. Čchi tohoto elementu je hodně o spočívání sami v sobě – „být sám sebou“.

Jakmile nad sebou začneme více přemýšlet, často to nastává v pubertě (co si o nás myslí druzí, nevypadáme náhodou komicky atd.), tak se element Země oslabuje. Najednou místo toho, aby nám z břicha vycházela intuice a pocit jistoty, vychází tam obavy, zádumčivost a nejistota.

S tím ruku v ruce jdou potíže s trávením, látkovou výměnou, alergiemi a postupem let i nezadržitelnými problémy s tělesnou váhou.

Břicho je místem, kde se vše zpracovává

Nemluvíme zde jen o potravě, ale o všem, co čteme, slyšíme, vidíme nebo cítíme – všechny tyto vjemy musíme nejprve „strávit“. Což vysvětluje, proč má vnitřní energii Země i „pericard“.

Zemská čchi napomáhá rozkládat potravu, a to jak tělesnou, tak duševní a část z ní přeměňovat na jemnou esenci, kterou v sobě absorbuje a dále distribuuje do celého těla a hlavně do KOVU „plic“. Tato esence jednak stále doplňuje a obnovuje krev, proto slezina odpovídá i za tvorbu krve (v tom se shoduje s popisem funkce s dnešní medicínou), a jednak představuje zdroj hybné životní síly.

Zemská čchi „sleziny“ představuje „postnatální základ“. Jednoduše řečeno, vytváří energii z toho, co přijímáme. Je-li střed v pořádku, tak to co nás živí, nás posiluje. Je-li však slabý, objevují se potíže. Místo, aby nás „potrava“ posilovala, začneme mít po ní potíže. Když čtete tyto řádky, nepřemýšlejte pouze nad jídlem.

Zemská čchi „sleziny“ je mocným tvůrcem naší energie.

Nevhodné jídlo, nepravidelné jídlo, jídlo ve spěchu, jídlo s odporem a hlavně duševní práce a neustálé přemýšlení a přemítání. Když je slabý „střed“, nejsme schopni snášet svůj život. Snadno se pak urážíme, neumíme odpouštět, celé hodiny hloubáme nad každou pronesenou větou a donekonečna přemítáme nad našimi obavami. Je pro nás problém se soustředit a něco se naučit je nadlidský výkon.

Podle čínské medicíny se tyto nadměrné myšlenky a hromadění blbostí v hlavě přenáší především na kvalitu čchi, a to tak, že se čchi zahušťuje a stagnuje. Tím se oslabí její funkce, v důsledku čehož se objeví poruchy trávení, nechutenství, nadýmání, anebo až závratě, zatmění před očima, bušení srdce apod.

V tomto případě je to však trochu zamotaný kruh. Pokud již je slezina oslabená, např. špatnou stravou (např. jogurt s banánem ráno), tak se nadměrné přemítání již objevuje jako patologie.

Princip yin prvku Země je označován jako „slezina“. Tím však není myšlen jednoduše ten zmíněný orgán, ale řada vzájemných vztahů a funkčních okruhů, jak již bylo výše zmíněno. Yin v sobě nese vlhko a chlad, což je naprosto v pořádku, pokud je to v rovnováze. Občas potřebujeme, aby se v těle objevilo vlhko a chlad, hlavně pokud je potřeba zpracovat něco, co je suché a horké. 

Pokud je však vlhka a chladu nad míru, což se stává, když je YIN prvku země v oslabení, tak není na místě jej přijímat nad míru. A zde jsme u mléka. Mléko není ve své podstatě nezdravé, jen v sobě nese vlhko a chlad. A „slezina“ fakt nesnáší vlhko a chlad. Toť trochu k vysvětlení, proč mléko oslabuje „slezinu“.

V přírodě najdeme látky, které pomáhají posílit funkci sleziny. Jedná se především o polysacharidy a flavonoidy, které najdeme v mnoha tradičních směsích i moderních doplňcích stravy. Uvést je zde nemohu, protože by se jednalo o zdravotní tvrzení a z případných kontrol bych pak měla oslabenou nejen slezinu. Zajímá-li vás to, napište mi do ePoradny.

Máte-li jakékoliv problémy spojené s čchi sleziny je dobré začít řešit dietní opatření. Hlavně nejíst večer. Slezina má ráda teplou a upravenou stravu.

Je tedy dobré (hlavně v období podzimu a zimy) omezit příjem syrových potravin a šťáv. Jídlo spíše duste nebo šetrně vařte. Důležité je dbát na dostatečný příjem kvalitních bílkovin. Nedoporučují se mléčné výrobky.

Omezte pivo, kávu, studené nápoje a ovocné šťávy hlavně z citrusů.

Oslabení jinového elementu země se může projevit následovně:

  • Bolesti v levém podžebří.
  • Snížená obranyschopnost organismu.
  • Dechové potíže.
  • Pocity plnosti žaludku, problémy se zažíváním (nechutenství nebo naopak hlodavý hlad, průjmy, hubnutí, nadýmání).
  • Pocit těžkých nohou.
  • Poruchy krvetvorby, hlavně v oblasti červených krvinek. Praskání žilek (kožní metličky).
  • Závratě, mžitky před očima, časté krvácení z nosu.
  • Tvorba podlitin a modřin z důvodu nedostatečné tvorby krevních destiček.
  • Onemocnění sleziny (i té skutečné) bývají doprovázena únavou (slezina je zodpovědná za „výrobu“ energie z potravy). Tato únava je často provázena mírnou depresí.
  • Nestrávená potrava ve stolici.
  • Tupá bolest hlavy na čele.
  • Pocit chladu, hlavně studené ruce a nohy.
  • Pokles dělohy či konečníku (hemoroidy).
  • Zvýšený chuť na sladké, hlavně jako doplňovač energie.

To je výčet toho nejzákladnějšího. Pro hlubší popis tu nemám dostatek místa a je nutné problémy posuzovat individuálně. Celá čínská medicína je o individuálním přístupu. Nikdy nebývá postižen pouze jeden orgán. V dnešní době, kdy se nestravujeme úplně nejlépe a neumíme zastavit hlavu, je slezina oslabená velmi často. Pak už nastává dominový efekt.

K elementu ZEMĚ a její čchi ja např. přiřazen dvanácterník, veškeré svalstvo a krev. Kondice ZEMĚ se projevuje na rtech (např. vyrážky na nich jsou příznakem akumulace horkosti v „středu“, modré rty poukazují na stagnaci a srážení se čchi i krve, suché rty jsou důsledkem vyčerpání krve země atd.).

Orgánové hodiny pro „slezinu“ jsou mezi 9 – 11 hodinou dopolední. V tomto období můžeme tedy sledovat zhoršení příznaků. Stejně tak mezi 21 – 23 hodinou, kdy je čchi „sleziny“ nejslabší.

Jakmile jsem pochopila princip fungování elementu ZEMĚ v těle, došlo mi, že tím bylo tak trochu myšleno to, co my dnes s velkou pompou objevujeme, a to MIKROBIOM.

Vždy když mi nějaká takováto souvislost docvakne a doplním další dílek do toho pomyslného puzzle, mám husí kůži 🙂 🙂 🙂 Studenti se mi smějí, že husí kůže je odraz nějakého vzrušení, ale já to tak cítím.

Je to prostě vzrůšo, když objevíte něco nového.

Zajímají-li vás tyto principy také, tak se vrhněte do studia. Třeba na SHANTI ACADEMY. Ale bacha na „slezinu“ 🙂

  • ZDROJ:
  • Klasická čínská medicína – základy teorie I, Vladimír ANDO, 8. české vydání 2010, nakladatelství Svítání, ISBN 978-80-86601-16-8
  • Čínská medicína pro každý den, Christine Li, 1. české vydání 2017, nakladatelství Jan Vašut, ISBN 978-80-7541-029-0
  • Studijní materiály (hlavně přednášky Anastacie White) a pracovní zkušenosti 🙂

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *