Lehký otřes mozku – Vše o zdraví

Úrazy hlavy řadíme mezi nejzávažnější úrazy, se kterými se můžete potkat. Při těžkém úrazu hlavy je zraněný bezprostředně ohrožen na životě a není čas na spekulace, co vlastně dělat. A proto neboj se pomoci a jednej!

Jak může vzniknout úraz hlavy vás asi napadne. Typicky je to úder do hlavy (např. pěstí) či pád nějakého předmětu. Další příčinou jsou vysokoenergetické úrazy (např. pád z kola, výšky, autonehody, apod.)

Jak to vypadá?

Pokud na hlavě vidíte krvácení, je to jasné. To se ale nemusí vždy objevit. Na úraz hlavy pomýšlejte i v případě působení velké energie (např. u dopravní nehody nebo po pádu z kola i přesto, že měl dotyčný přilbu).

Ani cyklistická přilba totiž není stoprocentní  a bohužel lidé berou své zdraví na lehkou váhu a jezdí bez ní, a když už ji mají, tak si ji třeba nezapnou. To je stejné, jako by ji neměli.

 Mezi další příznaky řadíme: nevolnost, zvracení, porucha vědomí až bezvědomí, zmatenost, bolest hlavy, ztráta paměti na událost, výtok krve z uší či nosu, modřiny připomínající brýle (tzv. brýlový hematom), nestejná šířka zornic. (Hasík, 2012)

Co je otřes mozku?

Mnohé určitě napadne pojem „otřes mozku“ v souvislosti s úrazem hlavy. Mozek je uložen v pevné kostěné lebce, to asi nemusíme vysvětlovat. Dojde-li k velkému úderu či nárazu do hlavy mozek se „obouchá“ o svou kostěnou schránku, která slouží jako jeho ochrana.

Tím dojde k jeho „otřesení“. Typickým příznakem je krátkodobé bezvědomí, výpadek paměti na událost (pamatuje si vše před ní, jen prostě neví, co se stalo. A i když mu to řeknete, v zápětí se zeptá znovu).

Dále nevolnost a zvracení.

A jak mohu pomoci?

To hlavní, proč článek píšeme je stručný návod na poskytnutí první pomoci. Pojďme na to.

1. Bezpečnost. Stejně jako jindy, než začnete poskytovat první pomoc, zajistěte si vlastní bezpečnost. Sem řadíme i nasazení rukavic, je-li to možné.
2. Poloha. Pokud je zraněný při vědomí, je ideální poloha se zvýšenou horní polovinou těla. V případě, že je v bezvědomí je situace jiná a postupujeme jako u klasického bezvědomí.
3. Volání ZZS. Přivolejte zdravotnickou záchrannou službu na čísle 155. To není nutné u postižených s pouze malým poraněním hlavy bez poruchy vědomí nebo paměti na událost – v těchto případech postačí sledování postiženého zodpovědnou osobou. (Hasík, 2012)
4. Tepelný komfort. Zajistěte tepelný komfort pacienta. Přehoďte přes něj svou mikinu, izolujte ho od studené země nebo použijte izotermickou fólii.
5. Zástava krvácení. Na hlavně se nesetkáte s masivním krvácením. Pouze pokud to čas dovolí, můžete krvácející rány překrýt.

Zdravotní stav pacientů s úrazem hlavy se může rychle změnit. Proto neodcházejte a sledujte jej. V případě jakékoliv změny pružně reagujte. Může upadnout do bezvědomí či dokonce přestat dýchat a bude nutné zahájit resuscitaci.

Hurá, umím první pomoc!

Nezapomeňte, že přečtením tohoto článku jste se nestali odborníky na poskytování první pomoci při úrazu hlavy. Chcete-li v kritické chvíli skutečně pomoci, navštivte některý ze zážitkových kurzů první pomoci.

Bibliografie

HASÍK, Juljo. 2012. Standardy první pomoci. 2., přeprac. vyd. Praha: Český červený kříž. ISBN 978-80-87729-007.

Fotografie z kurzů. 2016. Praha: PrPom.

Otřes mozku: příčiny, příznaky, diagnostika a léčba

Otřes mozku je onemocnění, které snad zažil každý člověk na vlastní kůži. Stačí jen špatně spadnout na hlavu a problém je tu. Naštěstí se nejedná o závažný stav a problémy s tímto stavem spojené, jako je nevolnost, závratě či zvracení poměrně rychle zmizí.

Otřes mozku je prvním ze tří stupňů poškození mozku, které bývají následkem úrazu. 

1. Komoce (otřes) mozku je nejmírnější ze všech typů.
2. Kontuze (zhmoždění) mozku vzniká silou větší intenzity.
3. Komprese (stlačení) mozku vzniká masivním krvácením, které utlačuje mozek.

Otřes mozku je tak definován jako porucha mozkových funkcí následkem neadekvátní síly, která způsobí nadměrné pohyby mozku a jeho otřesy.

Nejčastěji vzniká při sportovních úrazech, rvačkách, autonehodách nebo pádech. Velmi náchylné ke vzniku otřesu mozku jsou malé děti, které nemají dostatečně vyvinutý pud sebezáchovy a často přecení své síly. Zejména v letních měsících bychom tak hlavně při sportu měli dbát zvýšené opatrnosti. 

Příčiny otřesu mozku

Mozek je uložen v lebce, která je tvořena kostmi a má ho chránit před poškozením. Okolí mozku je vyplněno mozkomíšním mokem, který eliminuje otřesy. Pokud však dojde k velkému nárazu, tekutina nepojme všechnu sílu a mozek narazí do kostěných stěn lebky. 

Příznaky otřesu mozku

Okamžitě po úrazu ztrácí nemocný vědomí. Podle délky bezvědomí dělíme otřes mozku na tři stupně:

První stupeň je charakteristický ztrátou vědomí na dobu maximálně pěti minut. Druhý stupeň otřesu mozku je doprovázen bezvědomím, které trvá do 15 minut. Třetí stupeň komoce mozku je charakteristický maximálně 30 minutovým bezvědomím.

Pokud je nemocný v bezvědomí déle než 30 minut, nejedná se již o otřes, ale o zhmoždění mozku. Po znovunabytí vědomí trpí nemocný spavostí a nevolností, která může být následována zvracením. Dále se přidává tzv. retrográdní amnézie, pacient si nepamatuje na okolnosti vedoucí k úrazu a na momenty, které se odehrály těsně po něm. 

Diagnostika otřesu mozku

Pokud jedinec utrpí pád nebo náraz, který je následován výše zmíněnými projevy, měl by okamžitě vyhledat lékaře. Ten určí diagnózu na základě popisu situace a aktuálních příznaků. Dále může pomoci také rentgenový snímek mozku nebo vyšetření pomocí počítačové tomografie (CT). 

Léčba otřesu mozku

Nemocný, který prodělal otřes mozku, by měl dodržovat klidový režim a měl by být pod dohledem. Lékař většinou doporučí krátkodobou hospitalizaci v nemocnici, kde je pacient pod stálým dohledem odborníků. Další léčba je čistě symptomatická, nemocný může užívat například analgetika na potlačení bolesti hlavy.

Komplikace otřesu mozku

Otřes mozku může mít jednoduchý průběh, může se však také velmi zkomplikovat. Velkým problémem je již samotný úraz, při němž může dojít například k poranění páteře nebo vnitřních orgánů.

S otřesem mozku je dále spojené skryté krvácení do mozku, které může nemocného ohrozit na životě a fraktury (zlomeniny) lebky.

Důležitá je také prevencevzniku poranění- ke sportu se doporučuje užívání helmy, která mozek ochrání. 

Zranění hlavy může zvýšit riziko depresí, shodují se vědci | Zdraví

Výzkum odkryl spojitost mezi lehkým poraněním mozku a vyšším rizikem propuknutí psychických problémů ve srovnání se zraněními na jiných částech těla.

V rámci studie publikované 30.

ledna 2019 v lékařském časopise JAMA bylo psychiatry zjištěno, že u 21,2 procent nemocničních pacientů, kteří utrpěli lehčí mozkové trauma, se v následujících 6 měsících po úrazu projevil posttraumatický syndrom nebo deprese. V případě pacientů se zraněním zahrnujícím jiné části lidského těla než je hlava, se tyto psychické problémy projevily pouze u 12,2 procent. 

Poranění mozku se hodnotí podle závažnosti – od lehkých po závažná – a jsou typicky způsobena nárazem, úderem nebo otřesem hlavy. Dále může jít například o otevřená poranění hlavy, která zpravidla narušují normální mozkové funkce. 

Zmiňovaný výzkum v letech 2014 až 2016 zahrnul 1155 pacientů s lehkým poraněním mozku a dalších 230 pacientů s jiným poraněním z celkem 11 nemocnic napříč Spojenými státy. Pokud jde o příčiny vzniku poranění mozku, 61,8 % poranění bylo zapříčiněno dopravními nehodami.

Dalších 29,2 % úrazů vzniklo pádem či jiným neúmyslným poraněním, 6 % bylo výsledkem násilných činů či napadení a 3 % úrazů vznikla z jiných nespecifikovaných důvodů.

Zdravotní stav každého pacienta byl posouzen krátce po přijetí do nemocnice, pak o 2 týdny později a následně po 3, 6 a 12 měsících od úrazu. 

Při každé příležitosti byli zároveň pacienti vyšetřeni, zda se u nich neprojevují symptomy posttraumatu či závažné depresivní poruchy. Vědci zároveň zjistili, že pacienti s mírným traumatickým poškozením mozku nejčastěji hlásí projevy psychických problémů ve 3. až 6. měsíci po úrazu.

Po 3 měsících od úrazu se pak u pacientů s poraněním mozku projevily příznaky posttraumatu či lehké depresivní poruchy projevily v 20 % případů. V případě jiných poranění se tyto problém projevily pouze u 8,7 % pacientů.

Pokud navíc pacient trpěl psychickými problémy již před úrazem hlavy, značí to výrazné zvýšení rizika vzniku posttraumatické poruchy či závažné depresivní poruchy po prodělání úrazu. 

Nelze však zatím říci, že bylo možné výsledky studie aplikovat na pacienty v jiných nemocnicích a jiných zemích. K tomu bude potřeba širšího výzkumu. Dalším zajímavým závěrem, je zvýšené riziko vzniku posttraumatu a depresí u afroameričanů.

I v tomto ohledu je však potřeba dalšího výzkumu k potvrzení této odchylky. Tato zjištění tak mohou pomoci v dalším výzkumu a léčbě psychických poruch spojených s poraněním mozku.

Vznik a dlouhodobější průběh po úrazech hlavy je však velice variabilní. 

Z opačného pohledu však výsledky studie zejména ukazují, že posttraumatická a závažná depresivní porucha se projevují pouze u menšiny pacientů, kteří prodělali mírné poranění mozku, zejména však u lidí, kteří psychickými problémy trpěli již před úrazem.

Výzkum byl financován zejména americkým ministerstvem obrany a Národním úřadem pro zdraví.

Našlo se však i mnoho subjektů, které se s výsledky zmíněné studie neztotožnily, přičemž se jednalo zejména o některé farmaceutické společnosti a americkou Národní fotbalovou ligu. 

Například doktor John Leddy, zabývající se zejména sportovní medicínou a působící jako profesor na univerzitě v Buffalu, ve státě New York, pak považuje studii za výborně provedenou.

Zároveň však uvedl, že tato zjištění se nemohou automaticky vztahovat i na poranění mozku vzniklá v rámci sportovních činností, neboť tyto patří mezi ta nejlehčí poranění hlavy vůbec.

Poranění zkoumaných pacientů, ačkoli byla hodnocena jako mírná, tak mohla představovat mnohem vážnější poškození než je tomu u poranění mozku vzniklých při sportu.

Příznaky otřesu mozku u dětí – kdy jít k lékaři?

Pokud dítě utrpí otřes mozku, ztratí vědomí, možná jen na několik vteřin. Bude zmatené a nebude schopné říci, kdo je a kde se nachází – ihned jděte k lékaři.

Můžete si myslet, že otřesy mozku jsou jen něco, co se může stát na fotbalovém či hokejovém hřišti nebo u starších dětí. Otřesy mozku se ve skutečnosti mohou vyskytnout v každém věku, a to jak u dívek, tak u chlapců.

Dostupné údaje říkají, že v dívčím sportu je ve skutečnosti více otřesů mozku, než je tomu u chlapců.

Je důležité znát příznaky otřesu mozku, je dobré vědět, jak zabránit otřesům mozku, a kdy je čas vzít vaše dítě k lékaři a jak otřes mozku léčit. Na to vše se se podíváme v dnešním článku a zaměříme se na děti.

Co je to otřes mozku?

Otřes mozku je poranění mozku, které způsobí, že mozek skutečně dočasně nebo trvale přestane normálně fungovat.

Otřesy mozku jsou obvykle způsobeny určitým druhem traumatu hlavy, jako je například pád na hlavu nebo dopravní nehoda.

Otřesy mozku jsou obzvláště nebezpečné u malých dětí, protože ty vám samozřejmě nemusí říci, jak se cítí. Budete je muset pečlivě sledovat, zda nevykazují jakékoli příznaky.

Aby to bylo ještě více matoucí, někdy se po zranění hlavy neobjeví příznaky ihned. Známky a příznaky se mohou objevit hodiny nebo dokonce dny po poranění.

Známky otřesu mozku jsou obecně v každém věku víceméně stejné. Ale u kojenců, batolat a starších dětí možná budete muset zjišťovat, zda nemají otřes mozku – u nich prostě musíte myslet trochu jinak.

Příznaky otřesu mozku u dětí

U malých dětí mohou příznaky otřesu mozku být následující:

• křik a plakání dítěte, když pohnete hlavou dítěte
• podrážděnost
• narušení spánkových návyků dítěte, ať už spí více či méně
• zvracení
• rána nebo modřina na hlavě

Příznaky otřesu mozku u batolat

Batole může být schopné určit, kdy ho bolí hlava, a může být hlasitější ohledně hlášení příznaků, které mohou být:

• bolest hlavy
• nevolnost nebo zvracení
• změny chování
• změny ve spánku – spí více či méně
• nadměrné pláč
• ztráta zájmu o hraní nebo o oblíbené činnosti

Příznaky otřesu mozku u starších dětí (ve věku 2+)

Děti starší než 2 roky mohou vykazovat více změn v chování, například:

• závratě nebo problémy s rovnováhou
• dvojité nebo rozmazané vidění
• citlivost na světlo
• citlivost na hluk
• potíže se soustředěním
• potíže si na něco vzpomenout – jsou zapomnětliví i na nedávné události
• zmatenost
• jen pomalu odpovídají na otázky
• změny nálady – dítě je podrážděné, smutné, emoční, nervózní
• ospalost
• změna ve spánkových vzorcích
• potíže se spánkem

Kdy zavolat lékaře nebo k němu zajít

Co se stane, když uvidíte, že vaše dítě spadne na hlavu nebo se jinak zraní? Jak poznáte, kdy ho potřebujete vzít k lékaři? Nejdůležitější věcí, kterou můžete udělat, je sledovat vaše dítě – a to velmi pečlivě. Položte si následující otázky:

1. Chová se moje dítě normálně?
2. Je více ospalé než obvykle?
3. Změnilo se nějak jeho chování?

Pokud je vaše dítě vzhůru, aktivní a zdá se, že se po mírném nárazu do hlavy nijak nezměnilo, je vaše dítě pravděpodobně v pořádku. Ale pár dní ho ještě sledujte.

Určitě nebudete muset spěchat na pohotovost pro malý náraz do hlavy nebo kvůli malé bouli, bez jakýchkoli dalších příznaků. Ale díte prostě sledujte. Pokud však vaše dítě vykazuje známky otřesu mozku, musíte okamžitě vyhledat lékařskou pomoc, zejména pokud:

• zvrací
• ztratilo vědomí
• je těžké se probudit
• má záchvat

Je v pořádku nechat vaše dítě zdřímnout, pokud je ospalé po nárazu do hlavy, ale po probuzení ho velmi pečlivě sledujte.

Každý člověk a i dítě s otřesem mozku se uzdravuje svým vlastním tempem. Je důležité najít rovnováhu mezi příliš velkým a příliš malým výkonem.

Zpočátku musí vaše dítě omezit fyzické aktivity a ty, které vyžadují velkou koncentraci. Poté může tyto aktivity znovu vyzkoušet. Pokud příznaky narušují jeho činnost, vaše dítě by si od ní mělo odpočinout. Může to zkusit znovu po několika minutách nebo hodinách, nebo vyzkoušet méně namáhavou verzi aktivity.

Žádný test nemůže přesně diagnostikovat otřes mozku – CT nebo MRI mohou být příležitostně použity k získání obrazu mozku, pokud má lékař podezření na krvácení.

Pokud zjistíte, že vaše dítě má podivnou zornici, je třeba větší než normální zornice (malá černá skvrna v očích) po poranění hlavy, mohlo by to znamenat otok kolem mozku a jedná se o lékařskou pohotovost.

Léčba otřesu mozku – jak probíhá?

Jedinou léčbou otřesu mozku je odpočinek. Mozek potřebuje hodně a hodně odpočinku, aby se uzdravil z otřesu mozku. Úplné zotavení může trvat měsíce nebo dokonce rok, v závislosti na závažnosti otřesu.

Nejdůležitější věcí, kterou potřebujete vědět o uzdravení z otřesu mozku, je to, že mozek skutečně potřebuje odpočinek od duševní i fyzické aktivity.

Po otřesu mozku nedovolte svému dítěti používat obrazovky jakéhokoli druhu, protože ty ve skutečnosti nadměrně stimulují a vzrušují mozek. To znamená minimum:

• televize
• tabletu
• chytrého telefonu

Spánek je pro mozek ve skutečnosti velmi léčivý, proto podporujte klidný čas, zdřímnutí a předčasnou cestu do postele, abyste mozku poskytli co nejvíce času na uzdravení.

Co se děje při otřesu mozku?

Lebka pomáhá chránit mozek před zraněním. Míšní tekutina tlumí mozek uvnitř lebky. Úder do hlavy může poškodit mozek přímo nebo ho může přimět mozek pohybovat se a narazit do tvrdé kosti lebky. Tím se mění signály mezi nervy, což způsobuje příznaky otřesu.

A pár slov na závěr

Pokud vaše dítě mělo otřes mozku, je nesmírně důležité zabránit dalšímu otřesu mozku nebo poranění hlavy. Opakované otřesy mozku mohou způsobit trvalé poškození mozku.

Pokud vaše dítě po otřesu vykazuje známky regrese, jako je otrávenost, zmatenost nebo velké výkyvy nálady, měli byste si domluvit schůzku s lékařem.

Co si dále přečíst na toto téma?

• Otřes mozku – příznaky, příčiny a léčba

Zdroje článku a relevantní studie

• Pediatric Issues in Sports Concussions Autor: Christopher C. Giza, MD
• Harmon KG, Drezner JA, Gammons M, et al. American Medical Society for Sports Medicine position statement: concussion in sport. Br J Sports Med 2013; 47 (1): 15– 26.

Autorem článku je naše redakce

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

Neuroložka: Na otřes mozku po pádu upozorní ztráta vědomí

Co je otřes mozku?Otřes mozku neboli komoce mozková je náhlá krátkodobá porucha činnosti mozku způsobená úrazem nebo otřesem hlavy. Jedná se o jedno z lehčích poranění mozku.

Jak často se na oddělení setkáváte s pacienty po otřesu mozku a zaznamenáváte v zimním období více případů?Ve spolupráci s chirurgy a ortopedy velmi často.

Nezáleží tak na tom, jestli je zimní nebo letní období, lidé padají stále.

Otřes mozku se nejčastěji stává při sportovních aktivitách, dopravních nehodách, pracovních úrazech a při pádech starších a hůře pohyblivých jedinců.

Jaké příznaky k tomuto poranění patří a můžeme my sami poznat, že máme otřes?V klinickém obrazu dominuje ztráta vědomí, která je krátkodobá v řádu sekund až minut, poté se pacient sám probírá, často je dezorientovaný, někdy spavý a nepamatuje si na okamžik úrazu a krátkou dobu před ním (retrográdní amnézie). Bývá přítomen pocit na zvracení, zvracení, bolesti hlavy, závrať, pocení.

Pokud jsme svědkem takového poranění nebo se stalo přímo nám, je vždy nutné vyhledat lékaře?Důležité je udržovat pacienta při vědomí a přivolat pomoc.

Při poranění hlavy dochází často současně k poranění páteře, zejména krční. Vždy pokud jsou příznaky otřesu mozku anebo poranění měkkých tkání, je nutné vyšetření chirurgem a poté eventuálně neurologem.

Poranění hlavy může být totiž komplikováno krvácením do mozku a zlomeninami lebky.

Jaká vyšetření nás v nemocnici čekají a je nutná hospitalizace?Vstupní vyšetření chirurgem, popřípadě traumatologem a neurologem.

Zhotoví se rentgenová vyšetření lebky, krční páteře, dále při podezření poranění mozku nebo míchy CT (počítačová tomografie) .

U diagnózy otřes mozku je nutná hospitalizace za účelem monitorování stavu vědomí, reakce zornic, tlaku, tepu, neurologického nálezu. Během léčby je nejdůležitější klidový režim, podávání léků proti bolesti a proti zvracení.

V případě, že podceníme příznaky nasvědčující otřesu a nenavštívíme lékaře, jaká rizika nám hrozí?Hlavními komplikacemi otřesu mozku jsou přidružená onemocnění vzniklá současně s úrazem (krvácení do mozku, zlomeniny lebky a páteře, poranění míchy). Může nastat několik nespecifických příznaků nazývajících se „postkomoční syndrom“ např. porucha soustředění, pozornosti, paměti, přetrvávající bolesti hlavy, únavnost, podrážděnost a deprese.

Říká se, že připraveným štěstí přeje a proto se vždy hodí znalost poskytování první pomoci. Jaká je v případě otřesu mozku?První pomocí je vyhledat lékaře. U lehčích poranění udržovat poraněného při vědomí. Musíme vždy myslet na možné poranění páteře. U těžkých poranění, obzvláště pokud pacient zvrací, ho musíme uložit do stabilizované polohy a zavoláme záchrannou službu.

Existují i preventivní opatření, která mohou zabránit tomuto nepříjemnému a nebezpečnému úrazu?Jediné opatření, které můžeme doporučit, je vyhýbat se pádům, obzvláště v tomto počasí. Dále používání ochranných přileb při provozování sportů a ochranných pomůcek v pracovním prostředí.

Dagmar Čerňanská

Poznáte otřes mozku nebo zlomeninu lebky u dětí?

Když se vaše dítě udeří do hlavy nebo se na hlavě zraní, může to být hodně strašidelné. Rány na hlavě mohou silně krvácet a některé boule narostou i do velikosti vejce.  I když rána někdy vypadá nekomplikovaná, musíte si uvědomit, že s úrazy hlavy se mohou spojovat jiné problémy, například zlomenina lebky, zranění páteře a otřes mozku.

Jaké jsou příznaky a léčba při podezření na zlomeninu lebky?

• Dítě se zlomeninou lebky má někdy čirý výtok z nosu nebo uší. (Nepřítomnost krve nebo tekutiny však neznamená, že zlomeninu neutrpělo.)
• Pokud zpozorujete krev nebo tekutinu, zavolejte sanitku a popište nehodu a příznaky.
• Vždy předpokládejte, že dítě s poraněním hlavy může mít také poraněný krk a páteř.
• Máte-li podezření na zranění páteře, podepřete dítěti hlavu a krk v místě, kde jste je našla, a nepohybujte s ním, pokud není v nebezpečí nebo v bezvědomí (v takovém případě je uložte do stabilizované polohy).
• Než dorazí sanitka, sledujte dítě, jestli se nemění jeho reakce, hlídejte mu pulz a dýchání.
• Jestliže dítě upadne do bezvědomí, uvolněte mu dýchací cesty.
• Kontrolujte veškeré krvácení z kůže na hlavě, aniž byste s dítětem hýbali.
• Pokud má výtok z ucha, překryjte je sterilním krytím a jemně obvažte, ale ničím ucho neucpávejte.

Jaké jsou příznaky otřesu mozku?

Otřes mozku se může rozvinout nějakou dobu po úrazu, zůstaňte proto ostražití. Kontrolujte, zda lze dítě v noci probrat.

Známky a symptomy otřesu mozku zahrnují:

• závrať,
• nevolnost,
• náhlou změnu úrovně vědomí,
• jakýkoli významný otok na hlavě,
• změny v chování miminka nebo batolete,
• větší panenky než obvykle (rozšířené) nebo panenky nestejné velikosti.

Pokud se kterékoli z těchto příznaků otřesu mozku projeví během 24 hodin od úrazu hlavy, vyhledejte urgentní lékařskou pomoc a dopravte dítě do nemocnice.

Nečekejte na všechny symptomy, než se vydáte na pohotovost. Pracovníci pohotovosti budou chtít vědět, kdy k nehodě došlo, z jaké vzdálenosti dítě spadlo na hlavu, např.

zda z výšky větší, než je samo velké, a do čeho hlavou udeřilo, např. do kamenné podlahy, ostrého rohu stolu.

Jak mám dítěti ošetřit poranění hlavy?

• Bude potřeba ránu překrýt dlouhým sterilním obvazem, který byste měli mít v lékárničce. Tyto obvazy obsahují absorpční polštářek, po obou koncích s dlouhou rolí obvazu, který pak drží absorpční polštářek na místě.
• Otevřete obal obvazu a odrolujte jej až po absorpční polštářek.
• Polštářek bude velký a čtvercový, možná bude tedy potřeba jej přeložit napůl. Překryjte s ním dítěti ránu.
• Položte polštářek dítěti na ránu a požádejte je, aby si jej přidrželo.
• Nyní použijte dlouhou roličku s obvazem připojenou ke každému konci polštářku a obtočte obvaz dítěti okolo hlavy, abyste polštářek upevnili na místo.
• Obtáčejte obvaz z obou stran polštářku dítěti kolem hlavy a vytvořte svého druhu šátek.
• Konce obvazů svažte dohromady.
• Ujistěte se, že obvaz nepadá a nezakrývá dítěti oči.
• Ukonejšete dítě a ujistěte je, že se o ně postaráte.

Souhrn

• Máte-li podezření na zlomeninu lebky nebo poranění páteře, nebo pokud dítě ztratí vědomí, volejte hned sanitku a monitorujte dítě, jeho reakce, pulz a dýchání.
• Pečlivě sledujte jakékoli známky otřesu mozku. Pokud se vyskytnou jakékoli známky otřesu mozku, jeďte na pohotovost.
• Jestliže má dítě krvácivou ránu na hlavě, zastavte krvácení, očistěte a obvažte ránu.

Úrazy hlavy a páteře

Úrazy hlavy a páteře tvoří nejobávanější skupinu možných zranění. Jejich následky mohou být doživotní nebo mohou dokonce končit smrtí. Velmi často zde rozhodují minuty,  a proto je důležitá především rychlá a správná první pomoc.

Lebka je citlivý kostěný aparát, jehož hlavní funkcí je ochrana mozku.  Při mnohých úrazech hlavy však ani lebka nedokáže zabránit poškození mozku.

Mozek však může být poškozen také v případě, kdy nedojde k porušení lebky, a to nejčastěji v souvislosti s vnitřním krvácením, jež postupně mechanicky utlačuje mozkovou tkáň.

Otřes mozku

K otřesu mozku dochází zpravidla v souvislosti s úrazem hlavy, který je doprovázený krátkodobou poruchou mozkové činnosti. Jedná se o lehkou formu poranění hlavy, ale ani v tomto případě není radno situaci podceňovat.

V některých případech postačí pouze malé násilí do oblasti hlavy a může dojít k vážnému poranění mozku, které vede ke vzniku trvalých následků nebo ke smrti.

Nejčastější příčiny otřesu mozku jsou dopravní nehody, sportovní aktivity nebo úrazy.

Jaké jsou klinické příznaky?

Mezi základní příznak otřesu mozku patří krátkodobé bezvědomí, které trvá zhruba do patnácti minut. Někdy může docházet k opakovaným stavům bezvědomí.

Tento stav je považován za velmi vážný a vyžaduje také co nejrychlejší lékařskou péči. Po procitnutí trpí postižený většinou ztrátou paměti. Postižený si nevzpomíná na krátké období těsně před úrazem.

Následně dochází k rozvoji bolesti hlavy, poruše koncentrace pohybů. Mohou se také objevit mdloby nebo pocit na zvracení.

Jaká je první pomoc?

U otřesu mozku je potřeba u postiženého zhodnotit stav vědomí, dech a puls. V žádném případě není vhodné dávat zraněnému jakékoli potraviny, tekutiny a léky. Jestliže došlo k vymizení životních funkcí (dechu a pulsu), je nutné zahájit kardiopulmonální resuscitaci, tedy umělé dýchání a nepřímou srdeční masáž.

V této resuscitaci je nezbytné vytrvat do doby obnovení životních funkcí nebo příjezdu zdravotnické záchranné služby. Pokud jsou u postiženého v bezvědomí životní funkce zachovány, je vhodné uvolnit dýchací cesty a uložit jej do stabilizované polohy. Dále je nutné zavolat zdravotnickou záchrannou službu, do jejího příjezdu je nutné opakovaně sledovat životní funkce.

V případě, že je postižený při vědomí, musíme ho uklidnit  a zajistit transport do zdravotnického zařízení.

Poškození mozku

K poranění mozku může dojít různým způsobem, zpravidla se jedná o zhmoždění nebo stlačení mozkové tkáně. Zhmoždění mozku je mechanické poškození, které se nejčastěji projevuje krátkodobým bezvědomím, silnou bolestí hlavy a ztrátou paměti na období úrazového děje.

Ke stlačení mozku dochází vlivem krvácení, následně vzniklý hematom postupně utlačuje mozkovou tkáň. Mezi základní klinické příznaky stlačení mozku patří především tzv. dvoufázové bezvědomí, což znamená že postižený po úrazu upadá do bezvědomí, poté následuje období nabytí vědomí, ve kterém dotyčný většinou zvrací.

Další fází je opětovné upadnutí do bezvědomí, které je způsobeno vzniklým hematomem.

Jaká je první pomoc?

Při poranění hlavy je vždycky důležité zajistit co nejrychlejší převoz do zdravotnického zařízení, tak, aby se postiženému dostalo v co nejkratším čase lékařské pomoci. Mezi další postupy první pomoci patří zhodnocení stavu vědomí a životních funkcí.

V případě, že je postižený při vědomí a má zachovány všechny životní funkce, je nejvhodnější uložit jej do polohy na zádech s podložením hlavy, popř. použít protišokovou polohu (nohy jsou výš, než zbytek těla. Rozhodně nepodáváme zraněnému tekutiny, potraviny nebo léky.

Pokud je postižený v bezvědomí a jsou u něj zachovány životní funkce, je vhodné jej uložit do stabilizované polohy. Poté je nutné až do příjezdu zdravotnické záchranné služby pravidelně sledovat životní funkce.

Pokud došlo k vymizení dechu a pulsu, zahájíme ihned masáž srdce a umělé dýchání.

Poškození páteře

Páteř se skládá z 34 obratlů, je hlavní částí centrálního podpůrného systému, který se podílí na většině našich pohybů. Další její důležitou funkcí je ochrana míchy. Mícha je nervová trubice, která měří 40 – 45 cm a vede až po první bederní obratel.

  Mícha je uložena uvnitř obratlů, které mají za úkol ochraňovat  ji před možným poškozením.

Úrazy páteře patří mezi jedny z nejnebezpečnějších poškození, ke kterým může dojít v souvislosti s různými aktivitami, nejčastěji při dopravních nehodách, při pádech z výšky, skocích do mělké vody.

Jaké jsou chronické příznaky?

Úrazy páteře se projevují především intenzivní bolestí, která může v některých případech vystřelovat  až do končetiny. Postižený dále trpí ztrátou citlivosti, v postižené oblasti nic necítí, a to zpravidla ani bolestivý podnět.

V některých případech může naopak pociťovat nadměrnou citlivost postižené oblasti a každý dotek může být vnímán jako palčivá bolest. Jedním z hlavních příznaků je také ochrnutí končetin. Může se také projevovat brněním končetin. Mezi další možné příznaky lze zařadit poruchy vědomí, životních funkcí apod.

Komplikace

Velmi často mohou být úrazy páteře komplikovány přidruženými poraněními, jakými jsou například zlomeniny horních a dolních končetin, poranění nitrohrudních a nitrobřišních orgánů, poranění hlavy.

Na co musíme myslet

Při podezření na poranění páteře musíme neprodleně zavolat zdravotnickou záchrannou službu. Při těchto úrazech je nutné vždy myslet na  to, že k poranění míchy může dojít i nešetrnou manipulací s postiženým. Z tohoto důvodu je vhodné (pokud to není nezbytně nutné) s postiženým hýbat jen minimálně. Nejprve je potřeba zhodnotit riziko dalšího ohrožení.

Jaká je první pomoc?

• V případě, že zraněný není přímo ohrožen na životě, to znamená, že jsou zachovány životní funkce, vědomí, nedochází k tepennému krvácení apod., je vhodné se pokosit o navázání komunikace a uklidnění. Dále je pak nutné monitorovat životní funkce, zajistit teplo a vyčkat příjezdu zdravotnické záchranné služby.
• Pokud postiženému hrozí zdravotní újma z prodlení nebo nejsou zachovány životní funkce, je na místě co nejrychleji jej vyprostit. Při vyprošťování se doporučuje postup, při němž tělo zůstává v ose. Hlavu je třeba fixovat nejlépe za pomocí další osoby, která bude držet hlavu tak, aby nedošlo ke zbytečným pohybům páteře. Zraněný by  měl být opatrně uložen na pevnou rovnou podložku, kde může dál pokračovat v poskytování první pomoci.
• Pokud nejsou zachovány životní funkce, je nutné co nejrychleji zahájit kardiopulmonální resuscitaci, ale bez záklonu hlavy. Místo záklonu hlavy se používá předsunutí dolní čelisti.
• Jestliže, stojící postižený si stěžuje na bolest v zádech, je nutné zajistit, aby do příjezdu záchranné služby zůstal stát, např. za pomoci další osoby. Při hrozbě kolapsu je nutné dotyčného s největší opatrností položit na pevnou podložku.

Otřes mozku: příznaky, léčba (komoce)

Otřes mozku (komoce, lat. commotio cerebri) je porucha mozkové funkce,
která je vyvolána úrazem – otřesem. Jedná se o jedno
z lehčích poranění mozku.

Charakteristika otřesu mozku spočívá v krátkodobé ztrátě
vědomí (bezvědomí), paměti s opakovaným
zvracením, které není však podmínkou.

U otřesu mozku se jedná vždy o bezvědomí v časovém úseku sekund
až 30 minut a dle této délky se dělí do třech skupin (viz níže).
Člověk v bezvědomí nereaguje na slovní podnět (neodpovídá na otázky)
ani na algické podněty (bolestivý podnět – například štípnutí do
ušního lalůčku, silné chycení pod dolními čelistmi či silné chycení
za trapézové svaly na šíji).

Otřes mozku v souvislosti s bezvědomím je charakteristický tím, že se
pacient z bezvědomí probírá sám a nepamatuje si
na okamžik úrazu a krátkou dobu před ním. Tento
jev se označuje jako retrográdní amnézie.

Pacient je dezorientovaný a spavý, je mu
na zvracení nebo opakovaně zvrací, může být opocený.

Je důležité po takovémto úrazu jej udržovat při
vědomí a zavolat pomoc, jelikož úraz hlavy může
být těžší a může se vyskytovat krvácení do mozku (nitrolební
krvácení) či zlomenina lebky. Při úrazu hlavy s poškozením tkáně
(krvácivé rány na hlavě) a příznaky otřesu mozku je nutné, aby pacienta
vyšetřil lékař.

Nesmí se zapomínat při úrazech hlavy na možné poškození páteře –
hlavně krční, která může vést k poranění míchy a celkovému
ochrnutí.

Rizikové faktory otřesu mozku

Nejčastěji otřes mozku vzniká po pádech, při sportu, dopravních
nehodách. Častý je u dětí, které si hrají a odněkud spadnou na hlavu.
Pokud došlo k ztrátě vědomí a nevolnosti, je nutno co nejdříve
poraněného dopravit k lékaři.

Prevence otřesu mozku

Ochrana hlavy při sportu, ochranné pomůcky v pracovním
prostředí, hlídání dětí, ochrana výškových budov – zábradlí.

Příznaky a projevy otřesu mozku

Úder do hlavy nebo náraz těla s nepřirozeně prudkým pohybem hlavy
(např. při autonehodě) s následnou krátkodobou či dlouhodobou
poruchou vědomí, dále následující
nevolnost a spavost. Přičemž, čím dříve
po úraze následuje bezvědomí a nevolnost, tím horší je prognóza
komoce.

Rentgenové vyšetření (RTG) a počítačová tomografie (CT) vyšetření
jsou důležitá pro vyloučení krvácení či zlomeniny (fraktury) lebky.

Samotné příznaky vedoucí k diagnostice otřesu mozku vyplývají ze
samotné jeho definice. Projevuje se po úrazu hlavy krátkodobé bezvědomí do
30 minut rozdělené do tří stupňů – 1. st. od sekund
do 5 minut; 2. st. do 15 minut, 3. st. do
30 minut.

Po úrazu hlavy při bezvědomí delším než 30 minut se
již nejedná o otřes mozku, ale těžší postižení mozku formou
kontuze neboli pohmoždění mozku.

Se samotným krátkodobým bezvědomím obvykle souvisí retrográdní
amnézie – pacient si nevzpomíná na samotný úraz a brzké následující
události. Pacient je spavý (zvláště v dětském věku) – je potřeba
pacienta udržet při vědomí – mluvit na něj a hlavně od něj
neodcházet.

Dalšími typickými příznaky je bolest hlavy,
dezorientace, nevolnost,
závratě, může se vyskytovat zvracení.
Dále se vyskytuje pocení, zrychlená srdeční frekvence (tachykardie).

Léčba otřesu mozku

Otřes mozku je jedním z nejobvyklejších onemocněním způsobeném
úrazem. Nejčastěji jej vidíme u dětí a při sportu. Otřes mozku je
třeba léčit již od prvního okamžiku, a to zavoláním – první
pomoci – záchranné služby či lékaře.

Postiženou osobu kontrolujte, zda je stále při vědomí, nevolte mu znovu
usnout a zbytečně s pacientem nehýbejte, pokud to není nutné a zvlášť
pokud si stěžuje na bolesti páteře.

Nedávejte pacientovi nic pít ani jíst, protože bez
rentgenu (RTG) či počítačové tomografie (CT) nelze jednoznačně říct,
zda není poškozen mozek nebo lebka a nebude nutná operace pod anestezií.

Pokud by hrozil velký otok mozku nebo bylo přítomné silné krvácení, byla
by nutná anestézie a pro pacienta i anesteziologa (lékař, který řídí
anestézii – uspání – a kontroluje životní funkce během operace) je
to prospěšnější.

Pokud pacient zvrací, udržujte jej v takové poloze, aby se
zabránilo aspiraci (vdechnutí) žaludečního obsahu. Do
příjezdu lékaře jej stále kontrolujte!

Pokud náhle selže srdce či dýchání, bez rozmýšlení začněte
s kardiopulmonární resuscitací.

Po příjezdu záchranné služby následuje rychlý sled událostí. Je
důležité zafixovat krční páteř – nasazením vhodného
krčního límce (krční límec se má nasazovat při každém úrazu hlavy a
páteře – hlavně u pádů a dopravních nehod).

Krční límec je
prevencí před dalším poraněním při transportu nemocného. Pokud se jedná
o vážnou dopravní nehodu nebo pád z větší výšky, ke krčnímu límci
se jako fixace používá vakuová matrace na celé tělo. Takto zajištěný
pacient je již připravený k převozu.

Musí se neustále kontrolovat
životní funkce a vhodné je poraněného udržovat při
vědomí..

Při předání do nemocnice by měl následovat rentgen
nejen mozku, ale především krční páteře a pak ostatních částí těla
dle mechanismu úrazu. Podle rentgenového snímku se zjistí, zda nejsou
přítomna jiná zranění – pak je léčba dle nich.

Pokud se jedná o samotný otřes mozku, pacient by měl být alespoň tři
dny hospitalizován pro vyloučení závažného krvácení do mozku či jiné
další komplikace. Po tuto dobu by se neměly zatěžovat
oči – nedoporučuje se dívat na televizi, ani si číst. Měl by
se dodržovat klid na lůžku a chůze za doprovodu personálu,
jelikož pacient může stále pociťovat závratě.

Jak již bylo zmíněno, otřes mozku se nedá žádnou zobrazovací metodou
zcela prokázat, takže lékař vychází z pocitů a projevů pacienta.

Tímto
směrem se poté udává i jeho samotná léčba – ta je
symptomatická – léčí se příznaky, které pacient
projevuje. Podávají se obvykle analgetika (léky na
zmírnění bolesti) na bolest hlavy.

Pacient je po dobu hospitalizace připojen
na přístrojích, které monitorují jeho životní funkce.

Po propuštění z nemocnice, by měl pacient ještě dodržovat alespoň
tři týdny klidový režim – být doma, nepřepínat se,
nesportovat atd. Pokud je s otřesem mozku spojené jiné zranění –
poranění páteře – je doba rekonvalescence a pobytu v nemocnici dána
tímto zraněním.

Opakované otřesy mozku mohou vést k nevratným změnám – zhoršení
paměti, nesoustředěnost, mikrokrvácení do mozkových center vedoucí
k trvalým změnám. Každý otřes mozku může mít zkomplikován
v průběhu hojení do několika týdnů až měsíců postkomočním
syndromem.

Jak si mohu pomoci sám

Kromě již zmiňované prevence je nutné si říci, co dělat v případě
podezření na komoci. Zajistit co nejrychlejší transport
poraněného do nemocnice, hlídat jeho základní životní funkce, při
bezvědomí je zabezpečit.

Komplikace otřesu mozku

Hlavními komplikacemi otřesu mozku jsou přidružená onemocnění vzniklá
při samotném způsobení komoce jako jsou – krvácení do
mozku, porucha mozkové činnosti,
zlomeniny lebky či páteře (hlavně krční) nebo
poranění míchy s následkem ochrnutí.

Další komplikací může být krvácení do mozku
(nitrolební krvácení), které může mít vážné následky v poškození
mozku. Jako prvními příznaky může být změna tvaru zorniček, stále
větší bolest hlavy, počínající ochrnutí končetin (jejich necitlivost),
opakované bezvědomí s prohlubující se zmateností.

Samotnou komplikací otřesu mozku je postkomoční syndrom,
kterým trpí až polovina pacientů. Označuje jednotlivé příznaky
související s otřesem mozku, ale mohou se projevit hned, po několika dnech
či týdnech.

Samy potom odeznívají, nejdéle do jednoho roku.

Patří sem
tyto příznaky: bolesti hlavy (migréna – může být
i v souvislosti s poškozením krční páteře), pocit
únavy, nesoustředěnost, závratě, poruchy spánku, závratě,
snížením výkonnosti (v psychické i fyzické zátěži).

Diskuse

• Otřes
  mozku?
• Jak
  poznám otřes mozku?
• Léčba
  otřesu mozku

Další názvy: komoce, commotio cerebri