Před desíti měsíci jsem měla úraz pádem na záda přes hranol 12×12 mm bederní části těla, přičemž mi vyhřezlo střevo(hemeroid) asi 1cm, dále jsem cítila šílenou bolest pánve- rengen nic neprokázal , bolest u levé nohy v třísle, naražení pravého lokte, levé rameno po delší době začalo bolet (pošvihový efekt),slabý otřes mozku.Po celou dobu se všichni soustředili na mou páteř ta byla od hlavy až dolů celá zablokovaná. diagnoza: chron .LIS.bilat těžká porucha statodinamiky v LSp spondiolistéza L5 gr .I . Chron porucha dynamiky v Cp. Jenomže mne bolí neustále levá strana pánve Při spánku se musím pozvednout a otočit ,nelze se překulit pro bolest, nemohu nic nosit a chůze drobnými kroky při větším kroku šílená bolest , hodina chůze a já doslova levou nohu začnu za sebou tahat bolí.leh na zádech opět bolest v levé části pánve dokonce při větším kroku nebo zatížení velmi bolestivá křeč jako by mi tam někdo píchal inijekci na umrtvení -tlak mravenčení a potom šílená bolest.byla jsem na rentgenu kyčlí a vše v pořádku – po dvou dnech klidu zlepšení stavu necítím tak šílenou bolest. Ovšem stačí se začít hýbat a vše je zpátky. Můj dotaz: je ještě jiné vyšetření než rentgen kyčlí?Já mám takový pocit že po přečtení si mé diagnozy se všechny mé problémy přičtou mé diagnoze.
Doporučuji zopakovat rtg jak pánve, tak LS páteře, případně doplnit o CT bederní páteře. Neurolog je na místě, aby vyloučil nervové postižení LDK, orthoped musí řešit spondylolisthezu, tedy oba nezávisle na sobě.
Pane doktore, chtěla bych se zeptat proč je nutné dobrat balení antibiotik úplně celé, když už se několik dnů cítím zdravá? Byly nasazeny na bolest v krku, měla jsem zvětšené mandle a jeden čep na mandli.
Zrovna se mi ale prořezával osmý zub a praktický lékař přiznal, že by bolest na mandlích mohla být způsobena i tímto. Ptám se protože jsem zatím po každém užívání antibiotik měla gynekologické potíže (kvasinky), navíc mám poruchu ledvin a nechci tedy ledviny zbytečně zatěžovat.
Byl nasazen Lekoklar 250 mg 2x denně (co 12 hodin), v balení je 14 tablet, tedy na týden, zbývají 4 tablety, dobrat je tedy nebo ne? Děkuji
Dobrat, zabrání se tím resistenci bakterií na ATB ( resistence = odolnost, neúčinnost ATb při dalším užívání ).
Dobrý den, prosím o radu mám pocit jakoby knedlíku v krku a cítím tlak ve spodní části krku. Před půl rokem jsem obsolvovala vyšetření štítné žlázy, retgen krku, polykací akt ,rentgen plic, ORL vyšetření vše negativní. Tlak v krku se zhorší večer když si lehnu. Při jídle mně to nevadí spíše cítím tlak když nejím. Děkuji za odpověď.
Pokud sonografie ( ultrazvuk ) neprokázalo žádné zvětšení štítné žlázy, jde o psychický problém, a žádné další vyšetřování nemá smysl. Nejste velký nervák ? Nemáte stresy ? Nejste hysterická ? u Hysterií u žen se popisuje, že cítí “ knedlík “ v krku.
Dobrý den, má maminka má již delší dobu pocit na zvracení. Jinak jiné potíže nemá, má chuť k jídlu, nespadává se. Mohou mít tyto potíže příznakem nějaké vážnější choroby?
Mohou, ale je třeba dalších vyšetření k zjištění příčiny.
Dobrý den pane doktore,prosím o radu.Před 4 mi měsící se u mně objevily občasné stavy nestabilty.Prodělal jsem neurologické vyšetření,RTG C páteře,MR mozku,EEG,Holter EKG,ORL,KO vše v normě.
Bohužel jsou potíže stále častější,denně,přidal se pocit tlaku v hlavě,jakoby nedokrvenosti mozku,při intenzivním mluvení je to horší,nesouvisí s fyzickou námahou či únavou.Na radu neurologa jsem zavedl (již před 2mi měsíci)režimová opatření-cvičení,vydatný spánek-potíže stále horší.TK 110-140/60-65,tep 85/min v klidu.
Tyto stavy se poprvé objevily před cca rokem-jen při zpívání-držení dlouhého tónu.Je mi 30 let a vedu vcelku spokojený život,teda až na tento problém.Za názor děkuji.
Petře, nerozumím dobře nestabilitě, jde o závrať, poruchu stoje, je to i v sedě, co to dělá v noci ?Kdy se to nejčastěji objevuje ? Nepochybuji o tom, že jste dobře vyšetřen. Závratě vyšetřují speciální pracoviště neurologie nebo ORL speciálními testy.
Jde o to, vyloučit poruchu vestibulárního ústrojí ( vnitřního ucha), poruchu C páteře ( manipulace ) – nepracujete dlouhodobě s počítačem ??- nebo zánětlivý nebo nádorový proces v mozku.
Veškerá vyšetření a léčbu soustředit k neurologovi, proč nic neužíváte ??
Vážený pane doktore,asi před 15 lety jsem měla náhlou slabost, necitlivost končetin, brnění obličeje. Před 5 lety přechodná ztráta zraku na jednom oku asi 15 min, porucha řeči, slabost, bylo mně špatně,brnění obličeje a těla. Mimo to jsem měla v jiném časovém období náhlou silnou bodavou bolest hlavy v jednom místě na temeni.
Asi před rokem 14 dní závrať vleže, před měsícem náhlá porucha zraku, viděla jsem jenom točící se hvězdy kolem očí asi 15 min. Jinak se léčím na tachykardii, užívám Sandonorm.Chodím na neurologii i oční, ale dostanu jen Korylan.
O jaké onemocnění se může jednat? Na jaké vyšetření a kam mám jít, když u nás mně doktoři pořádně nevyšetří? Děkuji za odpověď. Melissa
Melliso, Váš dotaz považuji za důležitý a problém za závažný. Jedná se pravděpodobně o TIA – transitor ischemic attack – přechodnou nedokrevnost určité části mozku. Ta může být způsobená jak spasmem ( stah cév) nebo mikroembolisací ze srdce při Vaší tachyarytmii.
Postup by měl bý následující : 1. u kardiologa / internisty ) si necht vyšetřit ECHOkardiografii ( sonos r)srdce, vyloučit nástěnné tromby nebo zánět endokardu, poruchu mezikomorové přepážky nebo vadu chlopňí ).
Současně Holter ( EKG během 24 hodin) k zaznamenání jaká tachykardie a kdy se vyskytuje a zda Vaše léčba je dostatečná, laboratorní vyšetření koagluačních poměrů a destiček. 2. neurologické vyšetření a léčba řízeníá neurologem, podle koagulačních poměrů trvale Warfarin – rozhodne internista.
K Vašemu dokonalému vyšetření a přijítí “ na kloub “ diagnóze Vašich problémů podle mne nestačí praktický lékař !!
DOBRÝ VEČER JEN TAK ZAJÍMALO BYMĚ PROČ KDYŽ BERU ATB NEMOHU NIC KYSELÉHO MOC DĚKUJI
Nevím, nikdo to nezakazuje ani nedoporučuje, můžete všechno, spíše pak léčbu probiotiky po léčbě ATB.
Dobrý den,je mi 15 let,měřím 171cm a vážím 56 kg a trpím křečmi ve střevech a žaludku.Mám častý průjem doprovázený bolestmi.Často mi v žaludku a ve střevech tzv.ráchá.
V noci se probouzím s ostrými křečmi ve střevech.Prosím o radu.Byla jsem i na vyšetření žaludku hadičkama a ultrazvukem a nic nezjistili,ale po čase se to ještě zhoršilo,hubnu a stratila jsem chut k jídlu.
Nevím co mám dělat.Prosím poradte. Děkuji
Aneto, Váš problém nejde vyřešit po internetu. Je třeba zopakovat vyšetření, je třeba rozšířit vyšetření na tenké střevo, vstřebávání, kultivace stolice ( kolik stolic denně považujete za průjem, průjem je více jak 5 stolic ), laboratorní vyšetření.
Vše nejlépe v gastroenterologické ambulanci nebo u pediatra. Příčina bude pravděpodobně v bakteriální floře , v kvašení tráveniny. Vyzkoušejte přeléčit antibiotiky ( dle citlívosti vypěstovaných bakterií) a probiotika ( jogurty s živou kulturou, BION 3 – 9, Mutaphlor).
To se dá zcela určitě spravit, princezno !
Dobrý den, již před časem jsem k Vám psal dotaz, na který jste mi odpověděl, že jsem hypochondr a neurotik. http://www.hzp.cz/main/dotazy_on.php?tema=7&id=12075&p_str= Tímto jste mě docela uklidnil, jenže já stále lékaře nenavštívil. Problémy s dechem relativně ustoupily, stává se to stále, ale podstatně méně krát. Pocit něčeho v krku přetrvává(na pravé straně), občas se mi tam tvoří hlen, kvůli toho častěji kašlu. Navíc ale jsem nedávno objevil bulku na pravé straně krku hmatatelnou prsty, tuhou, je přesně jakoby pod uchem pod kloubem, kde drží čelist. Píšu asi ze zoufalství, každému radím, ať řeší zdravotní potíže ihned, neodkladně a sám mám strach, že je to vážné a že se mi nedá pomoct a nedokážu se dokopat k lékaři, mám prostě strach… stále myslíte, že je to výplod mé hypochondrie? Omlouvám se, snad Vás dotazy tohohle typu neobtěžujou, věřím, že takových máte na monitoru nebo v praxi hodně 🙁
POdívejte se na to rozumně : co Vám pomůže zoufalství a nejistota nebo strach, že je to vážné, když to základní, co doporučujete jiným, sám sobě nedokážete naordinovat – t.zbn. jít k doktorovi. Myslím si, že argumenty po vyšetření by Vás : 1.
uklidnily, 2. přestal byste neustále myslet na nádorové onemocnění 3. záískal byste jistotu. Váš útvar pod úhlem dolní čelisti může být zvětšená pouhá slinná žláza, a může být příčinou Vašich potíží. Rozhodně se nejedná o nádor.
Tak už konečně zajdete k lékaři ??
Dobrý den pane doktore, již několik let trpím bolestmi zad v bederní oblasti. Několikrát jsem již absolvoval léčbu formou infuzí, injekcí a rehabilitací ale stav se nijak nezlepšuje, spíše naopak.
Byl jsem na CT LS páteře s tímto nálezem: V zachyceném úseku zmenšen AP rozměr páteřního kanálu na 15 mm, v úrovni štěrbiny L4/5 je patrná výrazná dorzální protruse disku s kalcifikací dorzálního okraje disku. Vlivem protruse disku a zmenšeného AP rozměru je plocha durálního vaku zmenšena na 70mm2.
V úrovni štěrbiny L5/S1 je patrný pravostranný paramediální prolaps disku, i zde je v prolabovaném disku patrna kalcifikace. Plocha durálního vaku je zde zmenšena rovněž na 70mm2. Neuroforamina ve všech vyšetřených etážích jsou volná.
Výraznější degenerativní změny až ankylosa intervertebrálních kloubů L5/S1 může být projevem počínající sacroileitidy. Můžete mi poradit nejlepší způsob léčby? Momentálně žádná léčba neprobíhá, pouze beru na bolesti Algifen nebo Ibuprofen. Děkuji
Pravděpodobně by Váš neurolog by Vám měl doporučit neurochirurgické pracoviště a operaci bederní páteře. Divím se, že postup lékařů je tak laxní. Algifen a Ibuprofen Vám pouze ztlumí ( částečně ) bolest, ale nic neléčí. Přece po tak závažném nálezu na CT Vám neurolog musel něco sdělit, co s tím ?
Nejčastější vyšetření
Jak se připravit
Vyšetření nevyžaduje žádnou zvláštní přípravu.
Jak vyšetření probíháVyšetření zahajuje lékař otázkou na Vaše problémy. Postupně se informuje na další údaje potřebné k sestavení anamnézy (jako např. nynější potíže, výskyt onemocnění v rodině, choroby, kterými trpíte, léky které užíváte, v jakých podmínkách pracujete a bydlíte apod.).
Vyzve Vás, abyste si odložili oblečení a začne s vlastní prohlídkou.
Již během rozhovoru si všímá Vaší orientovanosti, chůze, pohybů a postavení Vašeho těla, stavu svaloviny. Vyšetřování probíhá doslova „od hlavy až k patě“. Ověří správnou funkci Vašich hlavových nervů a pohyblivost krční páteře.
Poklepáváním kladívka a dotyky štětičkou vyšetří reflexy a motorickou inervaci Vašich horních končetin, nervové zásobení trupu a reflexy a motorickou inervaci dolních končetin. V průběhu vyšetření budete několikrát vyzváni k provedení určitých činností.
Patří mezi ně střídavé kladení ukazováčku na nos, předpažení a natáčení rukou, zvedání nohou, chůze nebo třeba poskakování na jedné noze. Některé činnosti budete provádět při zavřených očích. Všechny úkony ověřují správnou inervaci. Neurologické vyšetření trvá asi 30 až 40 minut.
inervace – zásobování části těla nervovými vlákny prostřednictvím určitého nervu. Znalost inervace má význam např. při diagnóze některých nervových poruch či poškození.
Kdy bude výsledek
Výsledek vyšetření se dozvíte hned po jeho ukončení. Lékař Vám napíše zprávu se závěry vyšetření.
Co vyšetření ukážeÚdaje získané při vyšetření vytvářejí dohromady obraz případného poškození Vašeho nervového systému. Porucha zraku, sluchu, čichu nebo chuti vypovídá o poruše příslušných nervů.
Všechny reflexy mají svůj anatomický podklad. Jejich oslabení nebo vymizení může ukazovat na poškození míchy nebo poruchu nervového přenosu.
Poruchu mozkových drah odhalí pozitivita nebo negativita příslušných manévrů.
reflex – 1. mimovolně probíhající automatická odpověď nervového systému na určitý podnět.
Kam povedou další kroky
Neurologické vyšetření Vás nijak neomezuje. Po jeho skončení můžete odejít a věnovat se libovolné činnosti. Lékař Vám na základě nálezu může doporučit další vyšetření. Obvykle se jedná o některou zobrazovací metodu (RTG, CT, MR) nebo elektrofyziologické vyšetření (EP, EEG, EMG).
Dostupnost vyšetření:
Neurologické vyšetření provádí specialista v neurologické ambulanci. Orientační neurologické vyšetření běžně provádí také jiní lékaři, praktici i specialisté v jiném odvětví medicíny.
Určit správnou diagnózu je někdy detektivka, říká lékařka | Zdraví | Lidovky.cz
Lidovky.cz: Jste zastánkyní celostní medicíny: neřešíte pouze příznaky a medikaci, ale i pacientův životní styl, návyky či psychosomatiku. Jakou otázku položíte novému pacientovi jako první?Vždycky řeknu: „Dobrý den, proč jste k nám přišel?“ Pacient začne povídat a já pokládám doplňující otázky.
Lidovky.cz: Co je nejdůležitější od pacienta zjistit?Ptám se ho na celkovou anamnézu, tedy jestli v minulosti vážněji nestonal, dále na nemoci, se kterými se trvale léčí, operace, úrazy, předchozí vyšetření, léky, které užívá, nebo na alergie.
Také chci vědět, jestli kouří nebo jak je na tom s alkoholem. A nakonec se doptávám na problémy, které by třeba pacient mohl mít, ale o kterých se sám nezmínil.
Během vyšetření pak můžeme dojít i k věcem, které s problémem samým zdánlivě nesouvisejí a mohou být zcela jiné než zdravotní povahy.
Lidovky.cz: Proč je pro vás tak důležité všechny tyto informace získat?Celé to má jeden prostý důvod: podrobná anamnéza, tedy dostatek přesných vstupních informací, tvoří podle mého názoru asi 70 % správné diagnózy.
Ale žádný pacient neřekne lékaři sám od sebe vše. Aby mi pacient tyto informace dal, musím si nejdříve získat jeho důvěru. A protože každý člověk je jiný a vyžaduje odlišný přístup, musím pokaždé postupovat trochu jinak.
Lidovky.cz: Jak na to pacienti reagují?Někteří jsou překvapení, že se jich ptám na tolik věcí, a co všechno mne zajímá. Diví se, protože se s takovým přístupem ještě nesetkali. Vysvětlím jim, že čím víc toho o nich a o jejich problémech, a to nejen těch zdravotních, dozvím, tím spíš přijdu na příčinou jejich potíží a dokážu jim účinně pomoci.
Lidovky.cz: Jak často se stává, že pacient má ve skutečnosti jiný problém, než s jakým přijde k vám do ordinace?Poměrně často.
Mnohdy začínám u problému, který spadá do mé kompetence, ale během anamnézy narazím na spoustu dalších a ten původní se ukáže jako pouhá špička ledovce. Zjistit, co pacienta trápí, je pak vyložená detektivka.
Nezřídka jde o potíže, s nimiž se pacient nesvěřil ani svému praktickému lékaři a které si řeší jen sám se sebou, pokud vůbec.
Lidovky.cz: Mohla byste uvést příklad?Stává se, že pacient přijde kvůli škrábání v krku, jenže já zjistím, že příčinou není infekce, nýbrž gastroezofageální reflux, tedy zvýšená sekrece žaludečních šťáv a jejich pronikání do jícnu a do někdy i do horních cest dýchacích.
Reflux poté řeším ve spolupráci s gastroenterologem a s pacientem zároveň proberu problémy, které jsou psychosomatického rázu, případně mu doporučím psychologické vyšetření, a má-li pacient důvěru k alternativním metodám, jako je třeba reiki, nebráním mu v tom.
Nejít k jádru věci, neřešit primární příčinu potíží a jen předepisovat léky nebo doporučovat dietní a režimová opatření by podle mého názoru totiž byla chyba.
Lidovky.cz: Zmínila jste psychosomatiku. Jaká část zdravotních problémů, které léčíte, má psychosomatický původ?Řekla bych, že zhruba 80–90 procent.
Lidovky.cz: O jaká onemocnění a komplikace se jedná?Z celé řady jich zmíním jen pár: reflux je přímo vzorový případ, dále sem spadají různá onemocnění, jejichž příčinou je nadměrná psychická nebo pracovní zátěž, nepravidelná životospráva a dlouhodobý stres, kterému jsme dnes vystaveni prakticky všichni včetně malých dětí.
Málokdo dokáže dlouhodobou psychickou zátěž zvládat s nadhledem a, jak se říká, v pohodě. Konkrétně chronický stres může být hlavní příčinou vzniku hypertenze, opakovaných bolestí hlavy, chronické únavy, poruch imunity atd. I tinnitus může souviset s nadměrnou zátěží a často se při stresu, nedostatku spánku a přetížení zhoršuje.
Zkrátka, žijeme v hektické době a náš životní styl si bere svou daň.
Lidovky.cz: Zmínila jste tinnitus, onemocnění, u kterého není známa příčina a jež nelze vyléčit. Co mohou pacienti dělat, aby ho zmírnili?Dovolím si dvě upřesnění. Zaprvé, tinnitus není nemoc, ale příznak.
Po jeho příčině musí lékař pátrat, v první řadě musí zjistit, není-li závažná, například nejde-li o nádor vestibulárního nervu nebo třeba zúžení tepny, která vede krev do mozku. Zadruhé, v některých případech lze tinnitus léčebně zmírnit nebo odstranit.
Pacientovi, který trpí tinnitem, nejdříve provedeme komplexní ORL a audiologické vyšetření. Doporučíme interní vyšetření včetně odběrů krve a stanovení spektra lipidů v séru, dále ultrazvukové vyšetření karotických a vertebrálních tepen, které vedou krev do hlavy, případně neurologické vyšetření.
Pacienta pošleme také na rentgen krční páteře a po konzultaci s internistou a neurologem doporučíme podle výsledků vyšetření léčbu.
Lidovky.cz: Vedle klasické medikace používáte také alternativní postupy, do kterých spadají mj. homeopatické léky nebo přírodní přípravky, prodávané oficiálně jako doplňky stravy. Má to výsledky?Ano, v opodstatněných případech je používám a výsledky se skutečně často dostaví.
Lidovky.cz: Co nejčastěji pacientům místo léků navrhujete?Různé bylinky nebo bylinné éterické oleje. Vlažný odvar ze šalvěje nebo řepíku je výborný na kloktání a výplachy úst při zánětu hltanu a krčních mandlí.
Esenciální olej z tea tree, u nás známého pod názvem kajeput střídavolistý nebo čajovník australský představuje vynikající antiseptikum a antimykotikum, ale musí se používat ve velmi nízkých dávkách, například dvě kapky do decilitru vody doporučuji k výplachům úst u dospělých s kvasinkovou infekcí v dutině ústní a hltanu. Eukalyptový esenciální olej se zase skvěle hodí k inhalacím při infekcích dýchacích cest, ovšem i ten se musí používat s obezřetností a silně zředěný. Levandulový esenciální olej kromě uklidňujících účinků uvolňuje organismus a zlepšuje spánek, neředěný navíc výtečně pomáhá zahojit kožní spáleniny.
Lidovky.cz: Jak jste se k homeopatii dostala?Začala jsem je doporučovat jeden homeopatický preparát po konzultaci s dětskou lékařkou, která se homeopatií zabývá a má s ní dobré zkušenosti, a nasazuji ho při stejných indikacích jako ona.
Ačkoli homeopatika využívám spíše okrajově, vůči homeopatii nemám předsudky a respektuji, že někteří mí pacienti chodí i k homeopatům.
Homeopatii považuji za velice ohleduplnou, jemnou, šetrnou metodu, kterou lze kombinovat alopatií, a nebráním se ničemu, co pacientovi pomáhá, nejde-li o vyložené šarlatánství.
Lidovky.cz: Jak byste vysvětlila, že některé z podávaných homeopatik nemají žádné účinné látky, a přesto zabírají?Nejsem lékař-homeopat, takže se k tomu nemůžu odborně vyjádřit; ale myslím, pokud pacient lékaři a předepsanému prostředku věří, mohou správně vybraná homeopatika v některých případech pacientovi pomáhat.
Neurologie
Neurologická ambulance poskytuje péči pro neurologické pacienty, kteří nevyžadují hospitalizaci. Provádí akutní vyšetření, odběry krve, dispensarisaci pooperačních stavů / nádory, operace páteře/, demyelinisací, parkinsonské nemoci a jiné vzácnější degenerativní onemocnění. Sleduje stavy po cévních mozkových příhodách.
- Poradna protizáchvatová – poskytuje péči pro záchvatová onemocnění / epilepsie, migrény , jiné bolesti hlavy/.
- Elektrofysiologická laboratoř – provádí celé spektrum elektrodiagnostiky
- EEG
- EMG
- evokované potenciály (VEP, BAEP)
- Ultrazvukové vyšetření přívodních mozkových tepen
Objednání
- Pacienti/klienti jsou objednáni na určitý den a hodinu
- sestra: Danuše MYSÍKOVÁ
- tel.
: 315 639 204
| Pondělí | 7:00 – 7:30 aplikace injekcí | 7:30 – 15:00 lékař | 15:00 – 15:30 příprava dokumentace, dezinfekce |
| Úterý | 7:00 – 7:30 aplikace injekcí | 7:30 – 15:00 lékař | 15:00 – 15:30 příprava dokumentace, dezinfekce |
| Středa | 7:00 – 7:30 aplikace injekcí | 7:30 – 15:00 lékař | 15:00 – 15:30 příprava dokumentace, dezinfekce |
| Čtvrtek | 7:00 – 7:30 aplikace injekcí | 7:30 – 15:00 lékař | 15:00 – 15:30 příprava dokumentace, dezinfekce |
| Pátek | 7:00 – 7:30 aplikace injekcí | 7:30 – 15:00 lékař | 15:00 – 15:30 příprava dokumentace, dezinfekce |
Přestávka na oběd 12.00 – 12.30
Doba objednání je pouze orientační, nemusí přesně odpovídat době vyšetření.
| MUDr. René SUMERAUER | [email protected] |
Elektromyografická vyšetření (EMG) provádíme v plném rozsahu / periferní obrny, obrny po traumatech ve spolupráci s chirurgií, polyneuropathie , úžinové syndromy / karpální tunely/ , zánětlivá onemocnění perif. nervů a další.
Evokované potenciály (VEP, BAEP)/ sluchové, zrakové a somatosensitivní / – našich služeb hojně využívá ORL při nedoslýchavostech, ušních šelestech, závratí apod.
Objednání
- Pacienti/klienti jsou objednáni na určitý den a hodinu
- sestra: Michaela JANKŮ
- tel.: 315 639 250
- mob.: 703 169 000
| Pondělí | 7:00 – 12:00 | 12:30 – 15:30 |
| Úterý | 7:00 – 12:00 | 12:30 – 15:30 |
| Středa | 7:00 – 12:00 | 12:30 – 15:30 |
| Čtvrtek | 7:00 – 12:00 | 12:30 – 15:30 |
| Pátek | 7:00 – 12:00 | 12:30 – 15:30 |
Přestávka na oběd 12.00 – 12.30
EEG – diagnostika záchvatových stavu a jejich monitorace během léčby, migrény a stavy po operacích nádorů, CMP a další.
Poskytuje od počátku roku 2007 neurologické vyšetření a EEG vyšetření řidičům nákladních automobilů nad 7,5t a autobusů dle nového platného zákona za úhradu.
Objednání
Pacienti/klienti jsou objednáni na určitý den a hodinu
sestra: Michaela JANKŮ
tel.: 315 639 250
mob.: 703 169 000
| Pondělí | 7:00 – 12:00 | 12:30 – 15:30 |
| Úterý | 7:00 – 12:00 | 12:30 – 15:30 |
| Středa | 7:00 – 12:00 | 12:30 – 15:30 |
| Čtvrtek | 7:00 – 12:00 | 12:30 – 15:30 |
| Pátek | 7:00 – 12:00 | 12:30 – 15:30 |
Informace pro pacienty: Neurologické oddělení: Nemocnice Jihlava
Co vzít sebou do nemocnice se dozvíte zde . Mezi nejdůležitější patří seznam pravidelně užívaných léků včetně dávkování. U akutních hospitalizací prosíme o dodání seznamu rodinnými příslušníky.
Pacienti k plánované hospitalizaci jsou svým ošetřujícím neurologem objednáni k přijetí na neurologické oddělení na konkrétní den, základní administrativní příjem probíhá 7.30 – 8.30 na informačním centru při vchodu do nemocnice. Poté v průběhu dopoledních hodin probíhá příjem pacienta sestrou a lékařem.
Pacient je tázán na anamnestická data, kam patří především rodinná anamnéza – informace o chorobách rodičů, sourozenců atd., osobní anamnéza – léčené choroby pacienta, proběhlé operace a závažné úrazy, trvale užívané léky, alergie – lékové i ostatní, dieta a vlastní onemocnění.
Poté probíhá klinické vyšetření pacienta s následnou rozvahou o léčebném postupu a plánem potřebných vyšetření.
V rámci přijetí do nemocnice pacient podepisuje informovaný souhlas s hospitalizací.
Informace k specifickým hospitalizacím:
Periradikuloterapie (PRT): jedná se o přijetí pacienta k cílenému obstřiku nervového kořene za asistence počítačové tomografie (CT).
Jedná se o variantu neoperativní léčby dlouhodobých bolestí zad. Je prováděn na oddělení zobrazovacích metod radiologem.
Před aplikací pacient podepisuje informovaný souhlas s podrobným popisem zákroku, který obdrží při přijetí (ke stažení níže).
Lumbální punkce: jedná se o krátkou hospitalizaci s vyšetřením mozkomíšního moku, důvodem vyšetření jsou především různá zánětlivá onemocnění centrálního nervového systému, např. roztroušená skleróza mozkomíšní.
Jedná se o odběr malého množství mozkomíšního moku vpichem v bederní krajině. Vyšetření se ve většině případů provadí atraumatickou jehlou s cílem minimalizovat možné komplikace, jedná se o jehlu se „zaobleným“ hrotem.
Před vlastním výkonem pacient podepisuje podrobný informovaný souhlas s vyšetřením (ke stažení níže).
Informace k nejčastějším neurologickým onemocněním:
Cévní mozkové příhody
jedná se o náhle vzniklou poruchu mozkové funkce, která je způsobená poruchou prokrvení určité části mozkové tkáně – 80% případů a nebo mozkovým krvácením – 20% pacientů.
V diagnostice dominuje zobrazovací vyšetření mozku (většinou je dostačující počítačová tomografie – CT, ojediněle je nezbytné doplnit magnetickou rezonanci), dále provádíme sonografické cévní vyšetření krčních a mozkových tepen. U neobjasněných příčin cévní mozkové příhody je nutné doplnit podrobnější ultrazvukové vyšetření srdce.
Mozková příhoda se může projevit poruchou hybnosti, citlivosti, bolestmi hlavy, poruchou řeči, zraku či závratěmi.
Přímá léčba větší skupiny cévních mozkových příhod vzniklých na pokladě poruchy cirkulace je v akutním stádiu při splnění daných kritérií (především časového okna) možná nitrožilní aplikací látky (trombolytika), která může zprůchodnit ucpanou tepnu – intravenózní trombolýza – metodiku zajišťujeme v našem iktovém centru.
Pro indikované pacienty je další možností mechanické zprůchodnění tepny, ke kterému odesíláme pacienty do některého z brněnských komplexních iktových center. V druhé době je důležitá sekundární prevence, která má za cíl minimalizovat riziko opakování mozkového příhody, sem patří operační léčba zúžených přívodných mozkových tepen, medikamentózní ovlivnění krevní srážlivosti, změna životního stylu apod. U pacientů, u kterých přes veškerou léčbu trvá neurologický deficit, spolupracujeme s naším rehabilitačním oddělením. Rehabilitaci zahajujeme již v akutní fázi choroby na jednotce intenzivní péče.
Epilepsie
Epilepsie je skupina poruch mozku projevujících se opakovanými záchvaty – paroxysmy různého charakteru. Záchvaty jsou způsobeny ložiskem abnormálního dráždění mozkových buněk – neuronů. Klinické projevy těchto paroxysmů jsou různé: poruchy vědomí a vnímání, křeče končetin, vegetativní projevy, psychické příznaky. Klasickým záchvatem je tzv.
grandmal – záchvat s náhlým bezvědomím, křečemi, pomočením, pokousáním. K jiným záchvatům patří absence – zárazy (někdy sotva postřehnutelné okolím), dále záchvaty ložiskové – záškuby v určitých svalových skupinách bez ztráty vědomí, čichové záchvaty aj. Charakter záchvatu závisí na místě, které je v mozku postiženo.
Příčina je někdy neznámá, jindy je důsledkem jiného postižení mozku – např. nádoru, poranění, cévních změn, vrozených vývojových vad. Epilepsie je nejčastější ze všech závažných neurologických onemocnění postihující dospělé i dětské pacienty, postihuje zhruba 0,5-1% veškeré populace.
Onemocnění pacienta velmi obtěžuje, omezuje a limituje, v řadě aktivit výrazně mění jeho život.
Asi 60% postižených prodělá jen několik záchvatů a nebo jsou záchvaty dobře kompenzovány antiepileptickou léčbou s jistou možností jejího vysazení, u 20% postižených lze záchvaty potlačit trvalou životosprávou a trvalou medikamentosní léčbou a zhruba 20% epileptiků se nepodaří kompenzovat ani těmito celoživotními opatřeními a léčbou – ti jsou označováni jako farmakorezistentní. Pro diagnósu epilepsie má velkou důležitost získání anamnestických dat od samotného pacienta, ale i tzv. anamnesa objektivní od svědků paroxysmu, dále základní klinické neurologické vyšetření, laboratorní vyšetření, domácí video, elektroencefalogram – EEG, neurozobrazovací vyšetření CT a MR a celá řada dalších vyšetření např. neuropsychologické, kardiologické a v některých případech také genetické vyšetření. Pro maximální efekt léčby k dosažení dobrých výsledků je nutná nadprůměrná spolupráce pacienta a erudice (důkladné vzdělání a znalost) lékaře. Součástí neurologické ambulance je i specializovaná ambulance zabývající se diagnostikou a léčbou epilepsie, vedená lékařem s licencí epileptologa. Epileptolog může konzultovat nekompenzované (rezistentní) pacienty s epilepsií od kolegů ambulantních specialistů, rozhoduje také o konzultaci takovýchto pacientů na vyšším pracovišti. Tato vyšší pracoviště (zřízená většinou při fakultních nemocnicích – Praha, Brno) pak disponují dalšími rozšířenými diagnostickými metodami, včetně možnosti léčby operační.
Roztroušená skleróza mozkomíšní
jedná se o chronické nevyléčitelné onemocnění způsobené nesprávnou aktivací imunitního systému vůči obalům nervových struktur – myelinu. Příčina není objasněna, diskutuje se nad vlivem vitamínu D, prodělanými infekčními chorobami i genetickou zátěží. Rizikovým faktorem je ale i kouření. Nejčastěji začíná mezi 20-40 lety věku, výrazně častěji u žen.
Mezi typické první příznaky patří zhoršení zraku, brnění končetin, porucha hybnosti končetin, či závrať. V diagnostice dominuje vyšetření magnetickou rezonancí, které může odhalit zánětlivá (demyelinizační) ložiska v mozkové tkáni, dále se provádí vyšetření mozkomíšního moku a zrakové dráhy – VEP.
Léky první volby jsou injekční imunomodulační preparáty s prokázaným pozitivním efektem na vývoj choroby. Při neúčinnosti injekční léčby jsou variantou léky 2. Linie (natalizumab, fingolimod, fumarát). Taktéž důležitou složkou v terapii roztroušené sklerózy je rehabilitace, zde opět spolupracujeme s rehabilitačním oddělením naší nemocnice.
Kompletní léčebné možnosti RS zajišťujeme v našem MS centru.
Vertebrogenní onemocnění
Bolesti zad patří mezi civilizační onemocnění, s kterými se alespoň jednou v životě setká většina lidí. V léčbě je obvykle postačující klidový režim, běžná analgetika a z dlouhodobého hlediska pravidelné cvičení se zaměřením na páteř.
U menšiny pacientů obtíže přetrvávají, objevuje se bolest vystřelující do některé z dolních končetin.
V diagnostice je pak nutné provedení rentgenu páteře, při podezření na výhřez ploténky a úvaze o nutnosti operačního řešení (především v případě oslabení hybnosti či poruše svěračů) pak i magnetické rezonance páteře.
Vyjma operačního řešení se v léčbě uplatňuje i cílený obstřik postiženého nervového kořene za asistence počítačové tomografie – PRT (periradikuloterapie). V rámci léčby vertebrogenních onemocnění spolupracujeme s naším rehabilitačním oddělením.
Extrapyramidová onemocnění
Extrapyramidová onemocnění jsou poměrně širokou skupinou nemocí, při kterých dochází různým mechanismem k postižení tzv. bazálních ganglií. To je oblast v mozku, která je zodpovědná za plynulost pohybu, jeho správnou rychlost a načasování a podílí se na vytváření pohybových stereotypů.
Klinicky se tedy jedná o zhoršení některé z těchto funkcí. Nejvýznamnější podíl mají neurodegenerativní onemocnění, kdy dochází ke ztrátě funkčnosti mozku jakoby „samo od sebe“. Z nich asi nejznámější je Parkinsonova choroba.
Nejvýznamnějšími příznaky jsou třes, svalová ztuhlost a výrazné omezení hybnosti, které postupně narůstají. Existují i nemoci, jejichž příznaky jsou prakticky „zrcadlově“ obrácené. V dnešní době se pomalu zlepšují možnosti léčby extrapyramidových chorob, přibývají léky s lepším cílením a mírnějším nežádoucími příznaky.
Žádoucí jsou zkušenosti s touto léčbou u většího počtu pacientů, proto jsme na podzim roku 2009 otevřeli ambulanci pro extrapyramidová onemocnění, kam dochází pacienti, kteří byli předtím „roztroušeni“ u různých neurologů. Naše ambulance má napojení na centrum s podobným zaměřením ve Fakultní nemocnici Brno U sv.
Anny a na centrum v Praze, kde se podílíme na vyhledávání pacientů vhodných pro tzv. hlubokou mozkovou stimulaci, kdy je do mozku zavedena sonda, která za pomocí elektrických impulsů ovlivňuje činnost zmiňovaných ganglií.
V některých speciálních případech (nehodí se pro každého!) je to jediná možnost, když medikamentózní terapie selhává nebo se nemůže dále podávat. Ambulance funguje každou středu od 13:30 do 15:30 a pacienti jsou objednáváni telefonicky na t.č. 567157652.
Bolesti hlavy
Bolest hlavy (cefalea) je jedna z nejčastějších potíží na neurologické ambulanci. Může být různého původu, proto je důležité odhalit pravou příčinu. Jenom tak se dá problém úspěšně léčit od samého začátku a lze tím dosáhnout zlepšení kvality života pacientů a vyhnout se dlouhé, často nákladné léčbě.
Bolest hlavy se definuje jako bolestivý pocit, který se objevuje na úrovni lebeční klenby, t.j. od očí až po krční páteř. Bolest hlavy ale může v některých případech upozornit na závažnější onemocnění, které ve svých počátcích nemá jiné klinické projevy.
Podle vyvolávající příčiny rozlišujeme různé typy bolestí hlavy: 1/ primární – samostatná chorobná jednotka (migréna, tenzí bolest hlavy) a 2/ sekundární – může být příznakem jiného onemocnění (v rámci cévních onemocnění mozku, poúrazová, bolesti trojklanného nervu….).
Z hlediska diagnostiky je důležitá anamnéza (předchorobí – přidružené nemoci, výskyt nemocí v rodině, u bolestí hlavy pak popis charakteru bolesti hlavy, případné doprovodné příznaky – pocit na zvracení a zvracení, zrakové poruchy; závratě, horšení paměti aj.) a fyzikální vyšetření.
Na základě anamnézy a fyzikálního vyšetření lékař určí další potřebný diagnostický postup: jako např.
RTG (lebky, krční páteře, vedlejších dutin nosních), elektroencefalogram (snímání elektrické mozkové aktivity prostřednictvím elektrod umístněných na určitých místech lebky), rozbor krve a mozkomíšního moku, zobrazovací vyšetření (pomocí počítačové tomografie – CT, nebo pomocí magnetické rezonance – MR).
Správně stanovená diagnóza, prevence a léčba primárních bolestí hlavy dokáže v současné době výrazně zlepšit kvalitu života pacientů. U tzv. sekundárních bolestí hlavy jejich další průběh závisí od základního onemocnění, které je jejich příčinou. Prognóza bolestí hlavy, které vznikají následkem závažnějších onemocnění, bude logicky záviset od jejich průběhu. Naše neurologická ambulance (všeobecná, ale i specializovaná se zaměřením na bolesti hlavy) zajišťuje kompletní diagnostiku a léčbu bolestí hlavy. Léčba pak probíhá mnohdy i ve spolupráci s jinými specialisty (rehabilitační lékař, ORL lékař, oční lékař, psycholog). Z hlediska pacientů je žádoucí zodpovědný přístup a spolupráce.