Probiotika – Vše o zdraví

Znáte těchto 12 zdrojů probiotik – z potravin? ✔️ Sepsali jsme pro vás, proč jsou probiotika důležitá, z čeho je získat, a proč probiotika doplnit do svého jídelníčku. Seznamte se.

Zdroje probiotik z potravin – hlavní suroviny

Probiotika jsou živé organismy (zdraví prospěšné bakterie), které pozitivně působí na naše zdraví. Mezi probiotika se řadí bakterie, které pomáhají udržovat náš mozek a tělo v dobrém stavu. Nejznámější účinky probiotik jsou především na trávicí ústrojí, ale také pomáhají v boji s dalšími obtížemi našich životů.

Podle některých zdrojů pomáhají zlepšovat stav pleti. Většina lidí ví, že při užívání antibiotik by se měla užívat i probiotika. Jsou vhodná při problémech se zácpou nebo průjmy. Probiotické bakterie můžeme najít i v některých potravinách, v tomto článku si pár z nich představíme.

Jak probiotika fungují?

Probiotické bakterie se zachytí a usadí v tlustém střevu. Primárně se probiotika soustředí na produkty různých organických kyselin, kyseliny mléčné a v neposlední řadě – rozklad složitých cukrů.

Díky této činnosti hynou „nepřátelské“ patogenní a hnilobné bakterie, jež mohou ohrozit rovnováhu. Takže pokud si udržujeme ve střevech zdravé prostředí, udržujeme zároveň zdravý i náš imunitní systém.

K čemu jsou probiotika dobrá?

Stav našich střev a střevní mikroflóry zásadně ovlivňuje náš celkový zdravotní stav. Ve střevech dochází k vytváření buněk imunitního systému člověka. Nedostatek probiotik je způsoben užíváním antibiotik, nezdravým jídlem, alkoholem, kouřením, stresem, střevními problémy. Probiotika posilují střevní mikroflóru a ovlivňují celý imunitní systém.

Pozitivní účinky probiotik:

  • vylepšují vstřebávání živin z přijatého jídla
  • vhodné po užívání antibiotik – obnovují střevní mikroflóru
  • dodávají energii a napomáhají udržení správné tělesné hmotnosti

Kdy probiotika užívat?

Nejvhodnější je, každý den zkonzumovat jednu potravinu, která obsahuje hodně probiotik.  To, že střeva nefungují, jak mají, se dá poznat díky častým zažívacím potížím, zhoršené imunitě, kožním problémům, výkyvům nálad, problémům s váhou.

V jaké situaci je vhodné zvýšit příjem probiotik?

  • pokud užíváte antibiotika
  • při plísňovém onemocnění na kůži, v ústech či pohlavních orgánech
  • jestliže máte oslabenou imunitu
  • při průjmu, zácpě, Crohnově nemoci atd.
  • při onemocnění močových cest, slinivky, žlučníku, jater
  • pokud trpíte alergií a intolerancí na laktózu
  • v průběhu těhotnství a kojení.

Vztah probiotik a prebiotik

Často se zaměňují, ale jde o naprosto rozdílné věci. Prebiotika jsou jednoduché cukry (tzv. oligosacharidy) – jde o potravu pro hodné bakterie. Prebiotika vytváří ve střevech podmínky k tomu, aby tam mohly růst a přežívat zdraví prospěšné bakterie – tedy probiotika.

Jako probiotika se označují živé mikroorganismy, které působí pozitivně zejména v naší střevní mikroflóře – tedy pozitivně ovlivňují náš trávicí trakt, jehož kondice však má dopad na celý náš organismus. Naopak prebiotika jsou nestravitelné látky obsažené v potravinách, které napřímo podporují aktivitu, růst či udržení bakterií střevních, které pozitivně působí ve střevní mikroflóře.

Takže pozor – nezaměňovat tyto složky, naopak, na obě se při zdravém životním stylu poctivě zaměřit.

Nejlepší přírodní zdroje probiotik

Některé potraviny můžete znát, jiné pro vás možná budou záhadou – bavíme se o potravinách, které obsahují vyšší poměr probiotik. Jde třeba o kysané zelí, dále pak mléčné produkty či trochu exotické potraviny. Které to jsou?

Další potraviny obsahující probiotika jsou:

  • Fermentovaná zelenina (např. nakladačky)

1. JOGURT

Jde o jeden z nejlepších zdrojů probiotik. Zdraví prospěšné bakterie vznikají při kvašení mléka, ze kterého se jogurt vyrábí. Jde zejména o bifidobakterie a laktobacily.

  • Jogurt je vhodný pro osoby s vysokým krevním tlakem, také zlepšuje zdraví kostí a celkově podporuje zdraví.
  • Jogurt pomáhá zmírňovat projevy syndromu dráždivého tračníku.
  • U dětí zmírňuje projevy průjmu po antibiotikách.
  • Pro osoby, které trápí laktózová intolerance je jogurt vhodnější než mléko. Protože bakterie umí změnit část laktózy na kyselinu mléčnou – proto je jogurt nakyslý.

·       To, zda jogurt obsahuje živé nebo aktivní kultury najdete na obalu.

2. KEFÍR

Jedná se o kvašený mléčný nápoj, který obsahuje velké množství probiotik. Vyrábí se z kravského nebo kozího mléka tak, že se do něj přidají kefírová zrna.

  • Kefírová zrna jsou bakteriální kultury kvasinek a laktobacilů.
  • Je výborný na naše zdraví – pomáhá při zažívacích problémech, chrání před infekčními nemocemi a podporuje zdraví kostí.
  • Je lepším zdrojem probiotik než jogurt. Najdeme v něm hodně podstatných kmenů užitečných bakterií a kvasinek což je důvod jeho skvělých probatických účinků.
  • Vhodný i pro osoby s intolerancí laktózy.
  • Stejně tak je vhodné i acidofilní mléko, to obsahuje méně laktózy, takže ho mohou i osoby s intolerancí.

Probiotika - Vše o zdraví

3. BRYNDZA

Patří mezi nejlepší přírodní probiotika, protože je jedním z jejich  nejhodnotnějších zdrojů.

  • Obsahuje až do 30 probiotických kmenů
  • Vhodnější je ovčí a nepasterizovaná – poskytne nám mnohem větší množství výživnějších látek.
  • Brynza z vysokohorského prostředí může obsahovat až několikanásobně vyšší poměr probiotik

4. KYSANÉ ZELÍ

  • Vzniká mléčným kvašením jemně nastrouhaného zelí.
  • Má vynikající probiotické účinky.
  • Obsahuje vlákninu, vitamíny B, C, K a také železo, sodík, mangan, antioxidanty.
  • Až budete zelí vybírat v obchodě, vždy vybírejte nepasterizované. Pasterizací se totiž ty dobré bakterie znehodnotí.

5. TEMPEH

Jedná se o zkvašenou sóju. Svou chutí se podobá houbám, má zemitou a ořechovou příchuť.

  • Obsahuje hodně bílkovin, je vhodný jako náhražka masa.
  • Při kvašení se snižuje množství kyseliny fytové a tím se zvyšuje množství živin.
  • Při kvašení se vytváří vitamín B12, který původně sója vůbec neobsahuje. Tento vitamín najdeme především v masu, vejcích a mléčných výrobcích.

6. KIMČCHI

Je to kvašený korejský „křupavý“ salát. Jedná se především o zelí, ale dá se přichystat i z jiné zeleniny.

  • K doladění chuti se používají různá koření jako česnek, zázvor, čili papričky atd.
  • Pozitivně působí na trávicí trakt, obsahuje laktobakterie, které se jmenují Lactobacillus kimchii a kvasí kyselinu mléčnou.
  • Pokud si dáte Kimčchi ze zelí, dopřejete svému tělu minerály, vitamín K, B2 a železo.

Probiotika - Vše o zdraví

7. MISO

Jedná se o japonské kořenísójovou pastu, která vzniká fermentací sójových bobů. Do pasty se přidává sůl a také Koji, což je ušlechtilá plíseň.

  • Občas se může vyrábět smícháním sójových bobů s rýží, ječmenem nebo žitem.
  • Sójová pasta se používá především k výrobě miso polévky, ta je v Japonsku velmi populární, především jako snídaně.
  • Obsahuje vlákninu, bílkoviny, minerály, vitamíny.

8. KOMBUCHA

Jde o kvašený nápoj vyrobenýze zeleného nebo černého čaje. Nápoj se vyrábí tak, že se do něj přidají užitečné bakterie a kvasinky.

  • Je oblíbená především v Asii.
  • Má pozitivní probiotické účinky.

9. NAKLÁDANÉ OKURKY

Jde o malé nakládačky naložené v roztoku vody a soli. Díky kvašení okurky získávají kyselou chuť.

  • Podporují funkci trávicího ústrojí a obsahují zdravé probiotické bakterie.
  • Obsahují vitamín K a sodík, mají málo kalorií.
  • Pokud doma okurky nakládáte do octa, tak ty bohužel probiotické kultury neobsahují.

10. PODMÁSLÍ

Podmáslí je zbytková tekutina, která vzniká při stloukání másla. Podmáslí je buďto tradiční nebo uměle vyráběné.

  • Tradiční podmáslí je tekutina, která zbyla po vyrobení másla. Tento produkt obsahuje probiotika. Často se konzumuje v Nepálu či Pákistánu.
  • Podmáslí, které je kultivované, tedy uměle vyrobené neobsahuje žádná probiotika.
  • V podmáslí najdeme minerály, vitamíny B12, B5, vápník, fosfor, také obsahuje málo kalorií a tuku.

11. NATTÓ

Jde o produkt podobný miso nebo tempehu. Jedná se o fermentovaný sójový produkt. Velmi častý pokrm v Japonsku, kde ho podávají k snídani smíchaný s rýží.

  • Obsahuje velké množství bílkovin, vitamín K2.
  • Studie potvrzují, že nattó pomáhá v prevenci osteoporózy u žen a vylepšuje hustotu tkání v kostech.

12. VYBRANÉ SÝRY

I přesto, že sýry se vyrábí kvašením, tak to neznamená, že všechny obsahují probiotika.

  • Informace o probiotických kulturách naleznete na obalu.
  • Sýry Mozzarella, Čedar, Gouda či tvaroh se vyrábí takovým způsobem, že je možné, že zdraví prospěné bakterie přežijí.
  • V sýrech naleznete hodně bílkovin, minerálů, vitamínů, vápníků, selenu atd.

Probiotika - Vše o zdraví

Proč jsou probiotika potřeba?

Nebude překvapení, že překlad „pro-biotika“ znamená pro-život. Tyto přátelské bakterie žijí ve střevech, a pomáhají s rozkladem stravy a absorpci živin a enzymu do organismu. Díky tomu nás udržují v kondici.

Ovšem, pokud dojde k narušení rovnováhy mezi užitečnými a škodlivými bakteriemi, nastává období zažívacích obtíží. Nejčastěji jde o průjem, zácpu, křeče, překyselení nebo nadýmání. Pokud tyto problémy neřešíme, přetavit se může v závažnější onemocnění – záněty, kožní problémy, kolitidu nebo alergie.

Prostě a jednoduše – zdravý střevní mikrobiom chrání tělo před škodlivými bakteriemi, čímž napomáhá našemu zdraví. A pokud se chcete dočíst víc, kdy a proč probiotika užívat, sepsali jsme pro vás obsáhlý článek.

Zajímavé:  WELEDA Měsíčkový kojenecký krém 75ml – vše o zdraví

Probiotika – zdroje z potraviny

Aktuální článek: Probiotika: 100% nejlepší zdroje probiotik z potravin

  • Co nejvíce škodí zubům, aneb proč vzniká zubní kaz

28.09.2021

… naprostá spokojenost.

Probiotika nebo prebiotika?

Probiotika - Vše o zdravíNa co užívat probiotika? Na střeva, imunitu, při Crohnově chorobě, ulcerózní kolitidě nebo zánětu močových cest? Ano. A nejen v těchto případech. A kdy užívat prebiotika? Při konzumaci nezdravé stravy, při, anebo po, užívání antibiotik? Ano. A nejen v těchto případech.

Jak se ale vyznat v tom, co a kdy? Odpověď je snadná. Když chcete pro své tělo to nejlepší, zvolte kombinaci obojího.

Probiotika s množstvím živých bakterií, laktobacilů, upravují zažívání a naladí střevní mikroflóru na zdravou strunu.

Prebiotika jsou zjednodušeně řečeno vláknina a cukry, pomáhající probiotikům s očistou střev. A obojí, spolu ruku v ruce, bojují za naše zdraví.

Nechce se vám polykat dva druhy doplňků stravy? Nemusíte. Vsaďte na OMX probiotika.

OMX, víc než jen probiotika

Až z dalekého Japonska přichází jedinečná OMX probiotika. Na rozdíl od běžně dostupných probiotik jsou OMX zpracovávána čistě přírodním způsobem. Tříletá fermentace rostlinných složek dává vznik probiotické směsi s obsahem vlastních prebiotik, vlákniny, oligosacharidů, polyfenolů a enzymů.

V čele 12 druhů bakterií mléčného kvašení stojí jedinečný bakteriální kmen TH 10. Tato, doktorem Ohrirou patentovaná skupina bakterií, má až 6x silnější účinnost v boji za zdravá střeva, než ostatní, doposud známé kmeny.

Přesto mohou OMX probiotika užívat i osoby s nejcitlivějším zažíváním (střevní záněty, bakteriální přerůstání, atd). Unikátní způsob výroby OMX probiotik má velikou výhodu v tom, že nevychází z mléčného základu.

Tato probiotika tedy neobsahují laktózu, mléčné bílkoviny, lepek ani další alergeny, které bývají u lidí s citlivým trávicím traktem velmi problematické a často znemožňují jakékoli použití běžně dostupných probiotik.

Unikátní kombinace zdraví prospěšných látek je přesně to, po čem vaše střeva volají, pokud nejste schopni dodávat tělu užitečné bakterie běžnou stravou, užíváte ATB nebo trpíte jakoukoliv chorobou. Zdravá střevní mikroflóra je první krok k cestě za uzdravením celého organismu.

Probiotika pro děti nebo v těhotenství?

Ano. OMX probiotika díky přírodnímu způsobu zpracování neobsahují zmíněné problematické složky a potenciální alergeny.

Jsou proto vhodná pro děti, těhotné ženy (u těhotných žen a děti je ale samozřejmě vhodné se poradit s lékařem před použitím jakéhokoli potravního doplňku), lidi trpící Crohnovou chorobou, ulcerózní kolitidou, syndromem dráždivého střeva nebo oslabenou imunitou. A že doopravdy napomáhají k lepšímu zdravotnímu stavu, nejlépe dokazují skutečné příběhy skutečných lidí.

Vstříc brzkému uzdravení

I když váš život nesužuje žádné chronické onemocnění, je nejvyšší čas vykročit vstříc brzkému uzdravení. Dnešní doba plná stresu, rychlého stravování a sedavého způsobu života, zanechává v našem těle stopy. Naštěstí pro nás, existuje způsob jak tyto šrámy způsobené našim životní stylem, zacelovat. Chytrými probiotiky OMX. Tak proč s jejich užívání ještě otálet?

Posílení imunitního systému

Říká se, že imunitní systém člověka je až ze 70% ve střevech. Právě proto je důležité o svá střeva pečovat. Ve zdravém prostředí střev se imunitním buňkám daří dobře prospívat a pečovat o celkovou pohodu organismu.

Jste-li náchylní k častým nemocem, doplňte svůj jídelníček nejen o vitamíny, ale i o probiotika. Jejich účinnost poznáte hned v okamžiku, kdy projdete okolo člověka s rýmou a sami zůstanete zcela v kondici. Jaký to rozdíl, oproti období před probiotiky. Posilování imunitního systému není žádná věda.

Stačí jen spolknout jednu tobolku OMX denně a můžete vyrazit vstříc aktivnímu životu. 

OMX probiotika naleznete v naší nabídce.

Probiotika, kdo by je měl užívat a jaké kmeny?

Probiotika - Vše o zdraví

Probiotika…jsou opravdu tak důležitá a prospěšná? Kdo by je měl užívat? A nestačil by obyčejný jogurt?

Ačkoliv je pojem PROBIOTIKA stále omílaný v reklamách či v různých doporučeních, na různých letáčcích či webech o zdraví se dočtete, že jsou pro lidský organismus a jeho správnou funkci důležitá, ale přesto mnoho lidí nemá zcela jasno, o co přesně jde a jestli je opravdu tak důležité, probiotika užívat. Proto jsem si pro vás připravila souhrn informací o probioticích a stručný přehled nejčastějších probiotických kmenů a rodů.

V našem střevě žijí milióny bakterií – tzv. střevní mikrobiom, který získáváme postupně ještě v mateřském lůně a ihned po narození, a který se dále mění a vyvíjí během našeho dalšího života. Tomuto procesu se říká kolonizace.

Složení střevního mikrobiomu je dáno stylem stravování, životním stylem, ale i tím, zda konzumujeme léky, jakou vodu pijeme, či jaké kosmetické a hygienické prostředky používáme.

Zejména antibiotika likvidují esenciální střevní bakterie a jejich nadužívání je spojeno se zvýšením množství patogenních baktérií.

PROBIOTIKA nejsou PREBIOTIKA. Prebiotika jsou v podstatě potravou pro zdravý střevní mikrobiom, tedy bakterie. Jedná se o nestrávenou vlákninu, zdrojem může být například česnek, cibule, chřest, oves, ječmen, pórek či další potraviny, které obsahují rezistentní škroby.

PROBIOTIKA:

  • Jedná se o nepatogenní mikroorganismy, které jsou podávány s cílem zlepšit mikrobiální rovnováhu střev.

PROČ JSOU PROBIOTIKA PROSPĚŠNÁ?

  • Pokud žijí ve střevech silné probiotické kultury mikroorganismů, brzdí růst nežádoucích patogenních mikroorganismů. POZOR! Platí to i naopak.
  • Zlepšují funkci střev.
  • Udržují správné pH ve střevě.
  • Optimální střevní mikroflóra usnadňuje trávení. Naopak přemnožené patogenní mikroorganismy mohou inhibovat vstřebávání důležitých živin do organismu.
  • Regulují ukládání tuků v těle. Nerovnovážný střevní mikrobiom mimo jiné přispívá k nadváze a obezitě.
  • Mají antikarcinogenní a imunostimulační vlastnosti.
  • Syntetizují některé bioaktivní mastné kyseliny.
  • Syntetizují některé vitamíny a enzymy.
  • Mohou mít pozitivní vliv na některé alergie a nemoci.
  • Zlepšují stav chronických metabolických onemocnění, jako jsou cukrovka, nealkoholické ztučnění jater či obezita.

KDO BY JE MĚL UŽÍVAT?

  • Jsou bezpečná pro kojence, děti, dospělé a starší pacienty. V tomto článku se rozepisuji na téma probiotika u novorozenců a dětí a jejich možné účinky.
  • Snižují rizika průjmu spojeného s užíváním antibiotik.
  • Snižují četnost výskytu průjmu způsobeného některými bakteriemi. Včetně tzv. cestovatelských průjmů.
  • Užívání probiotik snižuje míru remise ulcerózní kolitidy u dospělých osob.
  • Zlepšuje stavy bolestí břicha a syndromu dráždivého tračníku u dětí i dospělých.
  • U předčasně narozených dětí snižuje užívání probiotik výskyt nekrotizující enterokolitidy a úmrtnosti u předčasně narozených dětí. Opět viz můj článek zde
  • Mírní problémy spojené s intolerancí laktózy (pozor, zde se však musíte zaměřit na probiotika, která nejsou pěstěna na mléčném médiu!, takováto hypoalergenní probiotika najdete na eshopu puravia.cz a konkrétně zde)

KDO BY MĚL BÝT OPATRNÝ PŘI UŽÍVÁNÍ PROBIOTIK?

  • Těhotné a kojící ženy – užívání probiotik je vhodné, ale je třeba vybrat takové, které jsou prospěšné pro vás a vaše dítě a nezpůsobí vám případné komplikace. Vždy se poraďte se zkušeným terapeutem, například v naší poradně, kterou vedu pro vás zdarma [email protected]
  • Novorozenci a děti – probiotika jsou vhodné, ale opět je zapotřebí zvolit takové, které budou dítěti vyhovovat a přinesou mu užitek. Velmi bezpečná a účinná i pro alergické děti s ABKM (alergie na bílkovinu kravského mléka) či s HIT (histaminová intolerance) jsou Gutpro infant (od narození do cca 2-3 let) a od 2-3 let pak Gutpro powder .
  • Starší pacienti a osoby se sníženou funkcí imunity – probiotika mohou zlepšit zdravotní stav, ale je nutné vybrat taková, která budou takovou funkci plnit a nezpůsobí uživateli potíže.
  • Pacienti s výrazně sníženou imunitou (například při onkologické léčbě, HIV/AIDS, po transplantaci orgánů) – zde je nutné být velmi obezřetný a konzultovat případné užívání probiotik s lékařem, protože se může stát, že probiotické kultury mohou napadnout organismus a způsobit zánět.

JAKÝ JE ROZDÍL MEZI PROBIOTICKÝMI PŘÍPRAVKY A POTRAVINAMI, KTERÉ PROBIOTIKA PŘIROZENĚ OBSAHUJÍ?

Probiotické přípravky Fermentované potraviny a nápoje (například kefíry, jogurty, sýry, kimchi, kysané zelí, a další)
Známe přesné složení rodů a kmenů bakterií a jejich dávku. Neznáme přesné složení probiotických mikroorganismů. Zvláště pokud se jedná o „homemade“ výrobky, tak mohou být přítomny i divoké druhy bakterií. Také ve většině případů nemáme představu o dávce bakterií.
Přípravky jsou uzpůsobeny tak, aby probiotické mikroorganismy přežily co v nejhojnějším počtu působení žaludečních kyselin a byly schopny kolonizovat střeva. V potravině či nápoji musí být velmi mnoho probiotických bakterií, aby byla šance, že alespoň nějaké přežijí nepříznivé působení prostředí žaludku. Jedná se především o laktobacily a bifidobakterie, které netvoří spóry.
Pozor na konzervanty u některých typů potravin (zejména u kvašené zeleniny). Konzervační látky mohou aktivitu probiotických mikroorganismů úplně utlumit a potravina tak ztratí svůj probiotický význam. Je nutné se zajímat o složení potraviny.
  • (1,2,3,4,5,6,7,8)
  • Nejběžnější kmeny probiotických bakterií
  • Laktobacily
Zajímavé:  Pigmentové skvrny - Vše o zdraví

Lactobacillus spp. je velmi široký rod mikroorganismů, které běžně kolonizují zažívací trakt a močové cesty člověka. Najdeme je ale i u rostlin, v půdě a byly izolovány z mnoha typů potravin. Laktobacily zahrnují přes 150 popsaných druhů (například Lactobacillus. lactis, L. paracasei, L. reuteri, L. rhamnosus, L. acidophilus, L. brevis, L.

casei, L. debrueckii, L. fermentum a další). Jedná se o bakterie, které neprodukují spóry, mají tyčinkový tvar a většina z nich produkuje kyselinu mléčnou. Ta má mimo jiné i efekt likvidovat některé jiné patogenní mikroorganismy v daném prostředí.

Toho se využívá jak v organismu člověka, kdy se laktobacily používají jako probiotika pro zlepšení funkce střev, nebo je možné je využít i při léčbě vaginálních bakteriálních zánětů či infekcí močových cest.

Bakteriocidní účinek mají laktobacily ale i díky produkci dalších sloučeni, jako jsou například další organické kyseliny, peroxid vodíku nebo bakteriociny. Svůj velký význam mají i v potravinářských technologiích, kdy se používají k výrobě fermentovaných potravin a nápojů.

Kysané neboli fermentované potraviny jsou i zdrojem probiotických laktobacilů pro lidský organismus. Velkou výhodou těchto potravin je, že jsou v podstatě přírodně konzervovány a mají delší trvanlivost, než pouze výchozí surovina. A to právě díky antimikrobiálním účinkům metabolitů laktobacilů.

 Kdy je vhodné užívat laktobacily jako probiotika?

  • Syndrom dráždivého tračníku
  • Dětské koliky
  • Dvanácterníkové vředy způsobené Helicobater pylori
  • Obezita (mimo jiné Lactobacilly pomáhají snižovat hladinu cholesterolu)
  • Lymská borelióza
  • Alergická drematitida, kopřivky, akné
  • Nesnášenlivost laktózy – zmírňují projevy nesnášenlivost laktózy
  • Vaginální záněty
  • Infekce močových cest
  • Respirační infekce u dětí
  • Jako prevenci běžných nachlazení
  • Posílení imunitního systému

(5,8,9,10,11,12)

Bifidobaterie

Členové rodu Bifidobacterium patří mezi první mikroby, které kolonizují lidský gastrointestinální trakt a mají pozitivní účinky na zdraví hostitele. Jedná se o běžné mikroorganismy, se kterými se setkáme i v přírodě, v půdě či vodě. Jsou tyčinkovitého tvaru, netvoří spóry a rostou v nepřítomnosti kyslíku.

Je známo asi na 50 druhů, například Bifidobacterium breve, B. infantis, B. lactis, B. thermophilus, B. bifidum a další. Díky svému pozitivnímu účinku na zdraví člověka jsou přidávány do některých funkčních potravin, ale u většiny fermentovaných potravin se vyskytují běžně.

 U novorozenců bylo prokázáno, že podávání Bifidobacterium breve snižuje výskyt nekrotizující enterokolitidy u dětí narozených před 34. týdnem těhotenství. Jiné výzkumy zase prokázaly, že bakterie rodu Bifidobacteria spp. působí preventivně vůči karcinomu střev a mají pozitivní vliv i při jeho léčbě.

   I přes svůj pozitivní vliv na zdraví člověka jich je běžně ve střevech jenom 10 % z celkového počtu bakterií.

Jednou z hlavních funkcí těchto bakterií je trávení vlákniny a dalších komplexních sacharidů, které by jinak tělo nemohlo strávit.

Při tom bifidobakterie produkují mastné kyseliny s krátkým řetězcem, které mají pozitivní vliv na zdraví člověka. Kromě toho se bifidobakterie podílejí i na produkci vitamínů B.

Zajímavostí například je, že produkují i látky, které brání vstřebávání toxinů enterohemoragické Escherichia coli O157 do krve.

Kdy je vhodné užívat Bifidobakterie jako probiotika?

  • Průjem způsobený rotaviry
  • Průjem způsobený užíváním antibiotik
  • Při ulcerózní kolitidě – společně v kombinaci s laktobacily zlepšují stav pacienta a udržují remisi
  • Zácpa – prevence a léčba
  • Preventivně působí vůči gastrointestinálním infekcím
  • Posílení imunitního systému

(4, 8, 13, 14, 15)

Bacillus

Bacillus spp. je poměrně široký rod bakterií a jako probiotika jsou považovány jen některé druhy, protože jsou i takové, co produkují enterotoxiny a způsobují onemocnění.

Atraktivita toho rodu bakterií jako probiotik spočívá například i v tom, že mají poměrně dobrou schopnost přežít prostředí žaludečních kyselin a dostat se v hojném počtu do střev.  Mezi probiotické mikroby řadíme například Bacillus coagulans, který produkuje kyselinu mléčnou.

Tento druh bakterie umí tvořit spóry, což znamená, že je schopen přežít i ve velmi nevhodných podmínkách. Je bohatě obsažen ve fermentovaných potravinách, jako jsou kyselé zelí, kimchi nebo jogurt.

Kdy je vhodné užívat Bacillus coagulans jako probiotikum?

  • Syndrom dráždivého tračníku
  • Revmatoidní artritida (snižuje hladinu zánětlivých markerů)
  • Nadýmání
  • Zácpa – prevence a léčba
  • Prevence onemocnění dýchacích cest
  • Posílení imunitního systému

POZOR! Bacillus coagulans může nevhodně reagovat s antibiotiky a imunosupresivy!

(16,17)

Streptococcus

Rod Streptococcus spp. je podobně jako rod Bacillus spp. široký a zahrnuje různé mikroorganismy, z nichž některé mohou být původci závažných onemocnění, zánětů či zubních kazů.

Nás bude ale zajímat druh Streptococcus thermophilus, který není patogen a jeho primární využití je jako multifunkční startovací probiotická kultura při výrobě fermentovaných mléčných výrobků, jako jsou sýry nebo jogurty. Ve formě zákysové kultury do jogurtů se používá s bakterií Lactobacillus delbrueckii sp.

Bulgaricus, a je prokázáno, že tyto dva probiotické druhy společně mírní nesnášenlivost laktózy a zlepšují její stravitelnost.

Kdy je vhodné užívat Streptococcus thermophilus jako probiotikum?

  • Chronické onemocnění ledvin – pomáhá snižovat hladinu uremických toxinů v tlustém střevě
  • Nesnášenlivost laktózy, problémy s jejím trávením – zlepšuje stav pacienta

(18, 19, 20)

Saccharomyces

Další velmi široký rod bakterií Saccharomyces spp., zahrnuje například kvasinky, které jsou po staletí známy jako kvásek nebo kvasnice a mají velký význam v technologii potravin, ale zajímavé jsou i  nutričně.

Co se týká probiotických druhů, tak z tohoto rodu je to druh Saccharomyces cerevisiae var.

boulardii, který je považován za bezpečnou probiotickou kulturu s velmi dobrým vlivem na střeva, na jejich mikrobiom i sliznice.

Kdy je vhodné užívat Saccharomyces cerevisiae var. boulardii jako probiotikum?

  • Při cestovatelských průjmech.
  • Při antibiotické léčbě (mírní průjem průjmu vyvolaného antibiotiky, pomáhá obnovovat mikrobiom střev).
  • Při průjmech způsobených Clostridium difficile.
  • Akné.
  • Léčba bakterií Helicobater pylori (snižuje vedlejší účinky antibiotik).
  • Syndrom dráždivého tračníku.
  • Crohnova choroba.

(21,22,23)

Snad vám tento krátký přehled pomohl se v základních probiotických kmenech a rodech tak trochu vyznat. Příště něco sepíšu k tématu půdních probiotik.

LITERÁRNÍ PŘEHLED

  1. WILLIAMS, Nancy Toedter. Probiotics. American Journal of Health-System Pharmacy[online]. 2010, 67

Probiotika jsou důležitá pro naše celkové zdraví

Probiotika bychom měli užívat častěji, nejen při léčbě antibiotiky. Předpokladem dobrého zdraví je rovnováha mikroorganismů v trávicím traktu. Tělo každého z nás obsahuje velké množství mikroorganismů, které označujeme jako fyziologickou mikroflóru, mikrobiom nebo mikrobiotu.

K výraznému ovlivnění střevního mikrobiomu může docházet při onemocněních a s nimi spojené léčbě. Příkladem je chemoterapie či radioterapie, nemoci spojené se sníženou sekrecí žaludeční kyseliny, po chirurgických výkonech.

Velký dopad mají také různá zánětlivá střevní  onemocnění, například idiopatické střevní záněty, či onemocnění spojená s poruchou motility (pohyblivosti) střev.Na střevní mikrobiom má negativní vliv podvýživa, kdy dochází k destrukci buněk střevní sliznice.

Ke zhoršení složení střevního mikrobiomu dochází také v seniorském věku, vlivem fyziologických i patologických změn ve stárnoucím organismu. Zásadní je tedy stabilita a kvalita stravování a také samozřejmě prostředí, ve kterém žijeme.

Každá změna ve stravování i prostředí vede k větší i menší změně ve složení střevního mikorbiomu. Zastoupení nebo skladba střevních bakterií a jejich prostředí přestávají být optimální a pak dochází k narušení imunitního systému a funkce trávicího systému.

Osídlení našich střev

Více než 1000 různých kmenů bakterií má vliv na naše trávení, metabolismus, tvorbu vitaminů, imunitu i na naši psychiku.

Dříve se tato skupina mikroorganismů nesprávně popisovala jako střevní mikroflóra, ale protože jde nikoli o rostliny, ale o bakterie, nový správný název je střevní mikorbiom. Kromě bakterií obsahuje střevo také viry, houby a další mikroorganismy.

Množství bakterií se mění díky mnoha vlivům a není konstantní ve všech částech střev. Celkové množství bakterií je v našich střevech stejné jako počet buněk lidského těla.

Mikrobiota každého z nás se vyvíjela postupně – v průběhu vývoje, stravovacími zvyklostmi a obecně faktory zevního životného prostředí. Je přitom zajímavé, že složení našeho mikrobiomu je unikátní, a dnes je přirovnáváno dokonce k otiskům prstů, jež nejsou zcela stejné ani u jednovaječných dvojčat.

Složení střevního mikrobiomu se postupně vyvíjí v průběhu celého života, ovšem velmi důležitým je období bezprostředně po narození.

Původně sterilní bezmikrobní prostředí během nitroděložního vývoje je nahrazeno novým prostředím s významným zastoupením mikrobů od matky, které postupně osídlují střevní sliznici i další sliznice a kolonizují i kůži.

Dále se prokázalo, že zásadní vliv na složení střevního mikrobiomu, a tím i na imunitu, má způsob porodu (v neprospěch císařského řezu), stravovací návyky matky, tedy i složení mateřského mléka. Složení mikrobioty se ustálí zhruba ve třech letech života a poté zůstává relativně stejné.

I přes výrazné zásahy, kterými je například léčba antibiotiky či střevní infekce, dochází po určité době rekonvalescence k návratu do zhruba původního složení, čili zůstanou zachovány hlavní rysy zastoupení jednotlivých druhů bakterií.

Předpokládá se, že v těchto případech zůstávají v relativně oddělených částech střeva kolonie, které jsou pak zdrojem obnovení původního střevního mikrobiomu, dále se na obnově podílí i hlen a slizniční protilátky, které přispívají ke vzniku takzvaného biofilmu chránícího určité kmeny bakterií. Předpokládá se i působení genetického nastavení konkrétního člověka.

Zajímavé:  Pigmentové skvrny - Vše o zdraví

Pravidelně jíst

Každý člověk má ve střevech přibližně kilogram a půl bakterií, které potřebuje pro zdravé zažívání. Jejich přítomnost pomáhá odbourávat především jedy, které vznikají při rozkládání potravy.

Zhruba 95 procent bakterií, které obývají tenké a tlusté střevo, má mezi sebou dobré vztahy a spolupracuje, čímž chrání náš organismus před střevními patogeny a posiluje jeho odolnost vůči nemocem. Střevní bakterie obývají trávicí trakt dlouhodobě a nepřetržitě se v něm rozmnožují. Naproti tomu probiotické bakterie v trávicím ústrojí pobývají dočasně.

Odvedou v něm prospěšnou činnost, ale nejsou schopné se v tomto prostředí rozmnožovat. Proto v případě, že stojíme o to, abychom v sobě měli stále dostatečné množství přátelských bakterií, je nutné užívat probiotika dlouhodobě, aby bylo možné zaznamenat pozitivní efekt.

Proto by jogurty – ale pozor, ne všechny obsahují probiotické bakterie – a také další zakysané potraviny měly být v našem jídelníčku každý den. Konzumovat můžeme také funkční potraviny. Vypadají stejně jako běžné potraviny, neliší se od nich ani chutí nebo vůní.

Obsahují ale větší množství látek důležitých pro lidské zdraví a jejich konzumace má vliv na snížení rizika některých chronických onemocnění. Zároveň zlepšují duševní i fyzickou kondici více než běžné potraviny. Funkční potraviny nejsou zázračný lék na nemoci a nevyrábějí se ve formě tablet.

Také je nelze zaměňovat s potravinami určenými pro zvláštní výživu, což jsou speciální potraviny například pro diabetiky nebo celiaky. V obchodě takovou potravinu na první pohled nepoznáte, protože nápis funkční potravina na obalu není. Jsou na něm ovšem informace typu: Výrobek se sníženým obsahem tuku nebo Výrobek se zvýšeným obsahem vlákniny.

K tomu, aby mohly probiotické bakterie ve střevním traktu fungovat, nutně potřebují vhodnou potravu, tedy prebiotika, což jsou nestravitelné potravinové látky. Při soustavném nedostatku vlákniny ve stravě nebo v souvislosti s přibývajícím věkem se mohou probiotické bakterie zcela vytratit. Aby prebiotika správně plnila svůj úkol, musí být odolná vůči žaludečním kyselinám a enzymům v trávicím traktu.

Důležitost střevního mikrobiomu

Dnes je již prokázána důležitost správného složení střevního mikrobiomu i mikorbiomu celého organismu, včetně jeho genetické rozmanitosti.

Střevní mikrobiom se podílí i na trávení některých živin, chrání střeva proti patogenům a potenciálním patogenům, ovlivňuje pohyblivost a prokrvení střevní stěny, stimuluje imunitní střevní systém, a tím obranyschopnost organismu.

Díky střevním bakteriím správně funguje systém krevní srážlivosti, vznikají vitaminy řady B, různé aminokyseliny a důležité mastné kyseliny. Dokud je poměr zdraví prospěšných a nepřátelských mikrobů v trávicím traktu v rovnováze, je vše v pořádku. Stačí však malá změna a mohou se objevit obtíže.

K těm častým patří nadýmání a plynatost, průjem, bolesti kloubů, bolesti hlavy, vyrážka, problémy s pamětí, nedostatek energie, poruchy nálady, potíže se spánkem, přibírání na hmotnosti, matná pleť, ale i snížená obranyschopnost vůči různým onemocněním.

Je třeba připomenout, že trávicí trakt obsahuje také buňky imunitního systému, tzv. GALT. Právě jeho vzájemné ovlivnění bakteriemi je nezbytné pro optimální fungování naší nespecifické přirozené imunity.

Nevyrovnané složení mikroorganismů ve střevě (dysbióza) může dále souviset s řadou dalších onemocnění, jako jsou nemoci srdce a cév či cukrovka II. typu, úzkost, deprese, autismus, ADHD, Alzheimerova či Parkinsonova choroba. Dysbióza u žen se může projevit jako kvasinková infekce pochvy.

Střevní bakterie mohou ovlivňovat i metabolismus některých léčiv. Zcela zásadně složení mikrobioty ovlivňuje užívání antibiotik, zejména tehdy, jde-li o látky se širokým spektrem svého účinku.

V tenkém střevě se vedle imunitního systému nachází i část nervového systému, který je propojen s nervovým systémem v mozku. Je to tedy přímá cesta, propojení. Tyto dva konce spolu komunikují.

Lidé trpící obezitou mají odlišné složení střevního mikrobiomu než lidé s optimální tělesnou hmotností, V jejich střevech je zastoupeno vyšší procento bakterií využívajících daleko více energie z přijaté stravy – vytvářejí vysoce energetické molekuly, které se pak ukládají v podobě tuku.

Tělo dá najevo změnu

Změny ve stravování či pravidelnost ve stravování souvisejí například s cestou na dovolenou. Signálem bývá několik dní bez jindy pravidelné stolice.

Zvláště při cestách do vzdálenějších a exotických destinací se významně mění skladba stravy, často zásadně také sortiment potravin. Tím může být výrazně ovlivněno naše běžné střevní prostředí.

Například nemáme svůj denní jogurt, jíme více ovoce, tedy větší dávku sacharidů a stravu s vyšším podílem rozpustné vlákniny.

Změna ve stravování může být také důsledkem změny pracoviště nebo režimu práce, ponocování, absence času na jídlo či nedostupnosti stravování.

Významnou roli hraje také vliv léků a různých zdravotních obtíží, které změní skladbu stravy. Například odstranění zubu moudrosti je častou příčinou závažné dysmikrobie – od narušení až po totální destrukci stávajícího střevního mikrobiomu.

Pro bolestivé kousání a polykání je stravování nejprve kašovité, tedy významně sacharidové, navíc s antibiotiky jako standardní součástí pooperačního postupu.

Logicky následující průjem bývá laicky řešen suchou houskou nebo rýží a pak nastává bolest břicha a zažívací potíže.

Ve stravě je v souvislosti s dobrou kondicí střevního mikrobiomu důležitá pestrost bez výrazných excesů (různé bakterie se živí různými složkami stravy) a tuto pestrost je vhodné dodržovat i v méně standardních podmínkách při cestování, nástupu do zaměstnání nebo jeho změně.

V rámci požadované pestrosti stravy je důležitý pravidelný příjem potravin s probiotickou kulturou obsahující prospěšné bakterie (zakysané mléčné výrobky) a potravin obsahujících vlákninu, která funguje jako prebiotikum neboli živná půda pro tělu prospěšné bakterie. Při narušení střevního mikrobiomu například z důvodu nemoci je vhodné zařazení tzv.

symbiotik, tedy přípravků obsahujících jak probiotika, tak prebiotika.

Co nás připravuje o prospěšné bakterie?

  •          Cukr, umělá sladidla (sladké limonády, sladkosti, ale i žvýkačky nebo zubní pasta)
  •          Polotvary, alkoholické nápoje
  •          Znečištěné životní prostředí, chlorovaná voda
  •          Přípravky proti zácpě, přípravky proti překyselení žaludku (antacida), antibiotika
  •          Zvyšující se věk

Nenahraditelná probiotika

Dobrou cestou, jak vyrovnat hladinu prospěšných bakterií ve střevě, a zbavit se tak potíží, je užívání probiotik prostřednictvím doplňků stravy. Probiotické bakterie pomáhají organismu předcházet vzniku onemocnění způsobených jinými bakteriemi a předcházet infekcím, včetně těch způsobených plísněmi.

Dostatečné zásobení probiotiky je účinným prostředkem proti průjmům, ale také proti zánětům horních cest dýchacích. Probiotika taktéž pomáhají snižovat příznaky deprese. Existuje dostatek důkazů, že konzumace probiotik může pozitivně ovlivnit střevní mikrobiom a může ovlivňovat imunitní funkce. Stejně tak konzumace vlákniny s probiotickými účinky.

Zlepšují se příznaky vyvolané stresem, jako je deprese, poruchy nálady či zánět.

Užívání probiotik je považováno za bezpečné, obezřetnost by však měla být vyšší u osob s výrazně sníženou imunitou – v důsledku užívání tzv. imunosupresiv nebo v důsledku nějaké nemoci.

U naprosté většiny populace je však užívání probiotik spojeno s neutrálními nebo pozitivními účinky na zdraví, Obsah prospěšných bifidogenních bakterií v potravinách klesá. Dochází k podobnému poklesu také v doplňcích stravy? Vše má svoji trvanlivost.

Ta musí být vyznačena na každém výrobku, doplněk stravy nevyjímaje.

Při užívání probiotik je třeba počítat s tím, že sliznice žaludku je kyselá. A v kyselém prostředí se lépe stráví běžné jídlo, ale také probiotika – až 75 % jich v žaludku zahyne, než dosáhnou vytouženého cíle ve střevech.

Díky patentované technologii, při níž je každá jednotlivá probiotická bakterie uzavřena v tukovém matrixu chráněna před okysličením, horkem, vlhkostí, kyselinami, žlučí apod.

, se může do střeva dostat až pětkrát více živých probiotik, v porovnání s běžnými nekapsulovanými produkty.

Co nejčastěji obsahují probiotika?

  •          Bifidobacterium breve – hladina těchto bakterií, potřebných pro hladký chod trávení, klesá s věkem.
  •          Bifidobacterium lactis – unikátní probiotický kmen, jeden z nejsilnějších v boji za imunitu.
  •          Lactobacillus acidophilus – vyniká ve schopnosti zbavovat střevo nežádoucích špatných bakterií a funguje proti nadýmání.
  •          Lactobacillus plantarum – napomáhá ke správné funkci trávicího systému a efektivně je zbavuje nežádoucích bakterií.
  •          Lactobacillus rhamnosus – podporuje obranyschopnost a pomáhá v trávicím systému udržet ideální rovnováhu.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *