Příznaky trombózy v noze – Vše o zdraví

Akutní žilní trombóza je závažné onemocnění, které vzniká na základě zpomaleného průtoku krve žílami. Žilní cévy se potom ucpou a vznikne krevní sraženina. Pokud se nemoc objeví, musí být ihned léčena. Uvolnění krevní sraženiny může způsobit plicní embolii.

Příčiny vzniku nemoci

• dědičnost
• dlouhé cestování (autem, letadlem)
• kouření
• málo pohybu, nadváha, obezita
• užívání antikoncepce a dalších hormonů
• úraz a zlomeniny
• vysoký věk (senioři jsou velmi ohroženou skupinou)

Poznejte ji, než bude pozdě

Trombóza se často neprojevuje nějak výrazně, někdy je dokonce bez příznaků. Přesto existuje spoustu signálů, jak ji poznat.

• mírná bolest končetiny, hlavně v oblasti lýtka
• výrazná bolest při dotyku chodidla nebo při došlápnutí
• otok, zčervenání končetiny
• změna barvy a teploty pokožky pod postiženou oblastí
• 

Vyšetření a léčba

K dispozici je několik vyšetření, které diagnostikují hlubokou žilní trombózu.

• je důležité zjistit zdravotní stav rodiny, zda již někdo touto nemocí trpěl
• následuje fyzické vyšetření pacienta
• lze provést i CT, sonografii nebo ultrazvuk, který odhalí, jak to vypadá uvnitř

Pokud se trombóza prokáže, následuje genetické vyšetření a testování srážlivosti krve. Také se hodnotí stav cév a žil a hledají se případné rakovinové útvary.

Je-li nemoc odhalena včas, dá se léčit. V případě podezření na trombózu, i hned vyhledejte lékařskou pomoc, jde o váš život.

Hlavní je klid na lůžku, během kterého se podávají protisrážlivé léky, které zabraňují růstu sraženin a usnadňují jejich rozpouštění.

Existuje také mnoho babských rad, například obklad ze studeného tvarohu a mazání nohy jablečným či vinný octem. Po prodělané trombóze je potřeba cvičit a vyhnout se delšímu stání nebo sezení.

Témata: nemoccévyžílytrombózaembolie

Trombóza

Trombóza je srážení krve v cévách. K vytvoření sraženiny (trombu) může dojít v žilách, které vedou krev do srdce nebo v tepnách, které krev ze srdce odvádějí.

(Thrombos v řečtině znamená chomáč, sraženou krev). Tromby nejčastěji (90%) vznikají v hluboko uložených žilách dolních končetin. Hovoříme pak o hluboké žilní trombóze.

Když jsou postiženy povrchové žíly, probíhající těsně pod kůží, mluvíme o tromboflebitidě. Příkladem onemocnění způsobeného uzavřením tepny trombem je srdeční infarkt (trombus uzavře některou z věnčitých srdečních tepen).

 Hluboká žilní trombóza se vyskytne ročně asi u 3 lidí z 1000 – je to tedy nemoc poměrně častá. Její největší nebezpečí je v tom, že trombus se může uvolnit, dostat se do velké plicní tepny a ucpat ji (plicní embolie).

To je stav s vysokým rizikem ohrožení života. 

Trombóza je nemoc známá již velice dlouhou dobu. Už  v roce 1856 popsal významný německý lékař-patolog Rudolf Virchow (1821 – 1902) tři základní mechanismy, které mohou vést ke vzniku trombózy, a moderní lékařská věda jeho názor plně potvrdila. 

I z tohoto důvodu jsou někdy tyto tři základní předpoklady vzniku trombózy  nazývány  „Virchowova trias“:

1. Poškození cévní stěny, zejména jejího vnitřního povrchu (nejčastěji zánětem).
2. Změny srážlivosti krve, zvýšení její srážlivosti.
3. Zpomalení krevního proudu, například dlouhým sezením v letadle nebo dlouhým pobytem pacienta na lůžku po operaci.

Mluvíme-li u této nemoci o rizikových faktorech, jsou tím myšleny okolnosti, které zvyšují pravděpodobnost vzniku hluboké žilní trombózy. Nejedná se o přímou a absolutní vazbu mezi rizikovými faktory a trombózou.

Je proto možné, že někdo sice má všechny předpoklady onemocnět, ale nikdy u něj trombóza nevznikne, zatímco někdo, kdo žádné zjevné předpoklady onemocnět nemá, onemocní.

Statisticky je ovšem riziko onemocnět v prvním případě podstatně vyšší. 

Nemoc podporující faktory:

• zvýšená hledina ženských pohlavních hormonů (v době těhotenství, při léčbě hormonální substitucí nebo při užívání hormonální antikoncepce)
• kouření
• ženské pohlaví
• vyšší věk (nad 50 let)

Potíže:

1. otoky
2. bolesti při pohybu
3. přehřátí, pocit horka
4. zčervenání kůže nad postiženým úsekem žíly

Vznikem trombu uvnitř některé hluboké žíly (nejčastěji některé žíly v dolních končetinách) je narušen návrat krve do srdce a správné zásobení těla krví.

Z krve, která nemůže  projít uzavřeným místem žíly a jejíž tok se zastaví, uniká cévní stěnou do okolních tkání tekutina a způsobí otok.

Tkáň reaguje na poškození, kůže nad ložisekem je teplá a červená, končetina je bolestivá.

Rozsah potíží závisí na tom, zda je krevní tok zastaven úplně (velký trombus uzavře celý průsvit cévy) nebo jen částečně.  Částečné ucpání cévy se projevuje lehkým pocitem napětí v lýtku nebo stehnu, což se někdy může podobat křeči svalů.

Tento pocit zesílí vždy, když jsou nohy ve svislé poloze, protože se tak ještě ztíží transport krve z nohou do srdce. Bolestivé je i stisknutí lýtka nebo chodidla rukou. Když je céva ucpána celá, projeví se potíže podstatně rychleji. Zároveň silně otečou lýtka nebo stehna a bolí i při setrvání v naprostém klidu.

Pokožka postiženého je rudo-modře zbarvená a přehřátá. Výjimečně jsou postiženy žíly obou nohou zároveň.

Nejčastěji jsou následky způsobeny tím, že se krevní sraženina nebo její část odtrhne od cévní stěny a je unášena krevním tokem. Tak se postupně dostane do dolní duté žíly a nakonec až do srdce. Odtud je při srdečním stahu s vypuzenou krví zanesena do plicní tepny.

Protože se plicní tepna vedoucí ze srdce do plic větví a průsvit jejích větví  se neustále zmenšuje, krevní sraženina  v některé menší artérii uvázne a uzavře ji (plicní embolie). Část plic, kterou tato artérie zásobuje krví,  se náhle octne bez přísunu krve.

 Je to život ohrožující stav, jehož včasné rozpoznání a léčba je podmínkou přežití pacienta.

K dlouhodobým následkům trombózy hlubokých žil patří – zejména na dolních končetinách – vznik „křečových žil“ (varixů), kožní pigmentace, otoky aj.

Obecně se tento stav označuje jako posttrombotický syndrom, který se může vyskytnout i velmi pozdě, např. až po 10 – 15 letech po akutní trombóze. Mimo to se dlouhodobě zvyšuje riziko vzniku nových trombů (např.

při užívání hormonálních přípravků jsou pak u takových žen žilní komplikace daleko častější než u ostaních).

Lékař především posuzuje příznaky na postižené končetině, a vyšetří i jiné oblasti, kde by mohlo k trombóze dojít. Dá si také od pacienta přesně popsat časový průběh jeho potíží. Důležitými informacemi mohou být i údaje, že pacient užívá nějaké léky, nebo že se u něj vyskytují některé z faktorů, které zvyšují riziko vzniku trombózy. Diagnózu potvrdí nález přístrojového vyšetření funkce žil.

K zjištění toho, zda krev probíhá normálně nebo je její tok narušen, se běžně užívá vyšetření ultrazvukem (sonografie), které je rychlé a bezbolestné.

V některých případech, například u velmi obézních pacientů, mohou být výsledky těžko hodnotitelné. Pak je nutné zobrazit průtok krve žilami i pomocí rentgenu (flebografie).

Krev je ovšem na rentgenovém snímku špatně viditelná, proto je do žíly nejprve vpravena takzvaná kontrastní látka, kterou rentgenovy paprsky neprocházejí.

Proti výhodě diagnostické jistoty ovšem stojí nevýhoda časové ztráty (pozdější zahájení léčby) a zátěže pacienta. Lékař proto musí posoudit, zda je vyšetření nezbytné.

 Pro následnou léčbu jsou většinou tato vyšetření dostatečná, někdy je ovšem nutné provést další kontroly krve – zejméně tehdy, když je podezření, že příčinou vzniku trombu je abnormální zvýšení srážlivosti  krve.

U náhle vzniklé akutní trombózy se nejprve provádí řada základních opatření, která jsou později doplněna podáním některých léků, případně i (výjimečně) chirurgickým zákrokem. Postup záleží na tom, která žíla je postižena, jak závažné jsou příznaky atd.

K základním opatřením obvykle patří:

• Klid v posteli na 7 dní se zvýšeným uložením postižené končetiny.
• Použití elastické punčochy nebo obvazu.

Jako další přijdou na řadu léky bránící srážení krve. Existuje řada léků, které se liší mechanismem působení i způsobem podání. Léčba je zahajována heparinem, buď v nemocnici kapačkou do žíly, nebo (což je možné i doma) tzv. nízkomolekulárním heparinem, aplikovaným injekční stříkačkou pod kůži.

Ještě v průběhu podávání heparinu je pak dodáván některý z preparátů kumarinu (např. warfarin) ve formě tablet. Když je podávání heparinu ukončeno, pacient ještě nějakou dobu musí užívat warfarin.

Když příznaky tromboflebitidy ustoupily již během 3-6 dnů, bývá warfarin užíván jen asi 2 měsíce.

Při rozsáhlejší trombóze je nutná dlouhodobá preventivní léčba.

 Stejně jako u srdečního infarktu existuje možnost rozpuštění krevní sraženiny (trombolýza) enzymem – nejčastěji streptokinázou nebo urokinázou – který sraženinu rozloží.

Při takovém postupu je ovšem zvýšeno riziko, že v některých orgánech dojde ke krvácení. Z tohoto důvodu není možné použít tuto metodu u všech pacientů. 

Posledním možným opatřením je přímé odstranění krevní sraženiny a obnovení průtoku krve žílou. Jednou možností je operace, při které dojde k otevření poškozeného místa a odstanění sraženiny. Novější a elegantnější možností, která je pro pacienta šetrnější, je zavedení katétru do žíly až k místě ucpání sraženinou a její opatrné odstranění pomocí kleštím podobných nástrojů.

Vzhledem k  nebezpečí ohrožení života při vzniku plicní embólie mají preventivní opatření své opodstatnění:

• přestaňte kouřit!
• ženy starší 35 let by měly – předevěším jestliže kouří – užívat jiné antikoncepční prostředky než  hormonální!
• ten, kdo musí delší dobu ležet na lůžku, by měl alespoň napínat svaly nohou, ohýbat nohy v kotníku a pohybovat prsty, protože tím dochází k zvýšení krevního oběhu!
• pokud je vám předepsáno užívání heparinu po propuštění z nemocnice, naučte se ho správně aplikovat a přesně dodržujte dobu aplikace a dávky!
• je-li potřebná dlouhodobá léčba, předepíše lékař kumarinový přípravek, který snižuje srážlivost krve. Přesné dodržování předepsaného dávkování je opět nezbytné.

Kdy je nutné vyhledat lékaře?

Obecně platí, že byste měli vyhledat lékaře vždy, když se objeví shora popsané příznaky. Lékař po vyšetření určí další postup. Urgentnost situace je dána vysokým nebezpečím úmrtí v důsledku vzniku plicní embólie.    

Jak se mohu chránit na delších cestách?

Při delších cestách, například v letadle, autě nebo autobuse vzniká nebezpečí vzniku trombózy z důvodu dlouhého sezení  a stázy krve v dolních končetinách, které bývají  v stísněném prostoru pokrčeny (proto se také v souvislosti s transoceánskými lety mluví o „syndromu ekonomické třídy“). Proto byste měli častěji vstávat a protahovat nohy. Když to není možné nebo jen těžko proveditelné, můžete i při sezení znovu a znovu napínat svaly v nohou. To můžete dělat tak, že se snažíte obrátit  prsty u nohou vzhůru nebo tlačíte stehna proti sobě.  

Mohu nějak sám zasáhnout ještě před příchodem lékaře?

Ve chvíli, kdy zjistíte nějaké potíže, by mělo být prvním opatřením zavolání  záchranné služby. Než přijede, naprosto klidně si lehněte. Tím pomůžete transportu krve z nohou do srdce. Protože následkem trombózy žíly v noze může být i smrt, neměli byste se v žádném případě ostýchat požádat o  pomoc.  

Co se vlastně rozumí pod pojmem rekanalizace?

V tomto případě se jedná o znovuzprůchodnění ucpaných žil. Toho se dá dosáhnout buď pomocí operace nebo katetrem: do žilního systému je zavedena tenká hadička (katetr) až k místu uzávěru,  a mechanickými manévry i aplikací léku, který trombus rozpouští, se céva znovu stane průchodnou pro krev.  

Je trombóza dědičnou nemocí?

Záleží na tom, který faktor trombózu způsobil: na rozdíl od ostatních mohou být poruchy srážlivosti krve dědičné. U většiny pacientů se ale nedá příčina přesně stanovit.  

Jak vlastně funguje srážení krve?

V krvi jsou vedle krevních buněk i „úlomky“ buněk, takzvané krevní destičky (trombocyty), jejichž úkolem je pomoci při srážení krve, aby při poraněních nedošlo k příliš velkým ztrátám krve. Když je poraněna jen malá krevní céva, stačí stažení její  stěny k tomu, aby krev přestala vytékat.

Je-li ovšem poraněna velká céva, takový mechanismus nestačí. Pak dochází na krevní destičky, které se shromažďují v okolí poranění cévní stěny. Přitom vylučují  látku, která spolu s dalšími v krvi přítomnými složkami vytváří vláknitý fibrin.  Z toho vznikne hustá lepivá síť, která uzavře ránu.

0 Líbí se mi Odpovědět Nahlásit

Monika3. 8. 2013 10:41:37

Dobry den,je mi 25 a mam od 20 let nemoc zvanou SLE a chtela bych opet nasadit antikoncepcni prasky,ale bohuzel s vysokym rizikem trombozy.chtela bych se zeptat zda se behem uzivani techto prasku mohu nejak branit pred timto problemem,abych ho popripade stahla na co nejminimalnejsi hranici nebezpeci?predem dekuji za odpoved Na tento komentář reaguje Kristýna [3], 21 Líbí se mi Odpovědět Nahlásit

[email protected]. 2. 2013 18:35:11

Dobrý den, po operaci halluxu mi byla diagnostikována hluboká žilní trombóza ve vvTP vpravo. Mohu, pokud mi to pooperační stav dovolí, pokračovat ve svých zálibách – turistika a cyklistika? Dále jak je to s dárcovstvím krve – budu po dobu léčby trombózy z dárcovství vyloučena?děkujiMonika Macháčová

[email protected]

0 Líbí se mi Odpovědět Nahlásit

2Monika3. 8. 2013 10:41:37

Dobry den,je mi 25 a mam od 20 let nemoc zvanou SLE a chtela bych opet nasadit antikoncepcni prasky,ale bohuzel s vysokym rizikem trombozy.chtela bych se zeptat zda se behem uzivani techto prasku mohu nejak branit pred timto problemem,abych ho popripade stahla na co nejminimalnejsi hranici nebezpeci?predem dekuji za odpoved Na tento komentář reaguje Kristýna [3], Tento komentář reaguje na Monika [2] 0 Líbí se mi Odpovědět Nahlásit

3Kristýna3. 9. 2013 10:35:13

Dobrý den Moniko, je za potřebí používat antikoncepci s malou dávkou hormonů abyste předešla trombéze 16 Líbí se mi Odpovědět Nahlásit

4Michaela17. 5. 2016 9:16:55

Dobry denje mi 22let a jsem kuracka antikoncepci neberu,chtela bych se zeptat 28.3 jsem prodelala operaci v celjove narkoze odstraneni vejcovodu pro mimodelozni tehotenstvi,18.4 konizace delozniho cipku v kratke celkove narkoze .. Asi po 4 dnech od operace me zacla bolet leva noha byla jsem u lekare udelali mi ultrazvuk a pruchodnost v poradku duvod zadny.. Asi pred 14 dny jsem byla kvuli mensimu otoku ztuhlosti bolesti a cukani v noze opet u lekare ultrazvuk opet v poradku navic odbery krve cely krevni obraz jatra atd v poradku,mela jsem trochu zvysenou hladinu ddimeru 0,67 proto mi nasadili na 3 dny injekce clexane 0,8 pote jsem sla na kontrolu vzali mi opet ddimery a vysledky 0.4 takze clexane jsem mela vysadit .. Bolest ale stale trva mam mensi otok nohy bandazuji a beru detralex,neni to neunosna bolest ale proste citim ji.:(… Mam hrozny strach z teombozy a embolie:(.. Muzete mi poradit mam 6 Líbí se mi Odpovědět Nahlásit

5marek16. 6. 2016 8:48:11

Dobry den. Jsem ridic kamionu a Chci se zeptat jestli je tromboza zpusobena nejakym nedoststkem v krvi nb v tele a jestli se tomu da pomoct nejakym vitaminem nb doplnkem stravy. Dekuju 25 Líbí se mi Odpovědět Nahlásit

6Misa2528. 9. 2016 5:52:56

Dobry den,

jsem po 3 mesicni lecbe trombozy v lytku warfarinem a xareltem (nekuracka, antikonecpci neberu).

Kardiolog mi uz srazeninu nenasel a krev je v poradku, tudiz jsem vylecena, jedine co me trapi je porad o 3cm natekle lytko a na miste kde byla srazenina porad bolestive.

Na to mi uz doktor odpoved nedal, jedine co s tim mohu delat je, ze budu nosit kompresni puncochy, ale tim se prece otok dlouhodobe nevyleci… Mate nejake rady co s otokem? Moc dekuji Misa 25

1 Líbí se mi Odpovědět Nahlásit

[email protected]. 11. 2017 7:49:51

Dobrý den, moje sestra 18 je těhotný dva měsíce před porodem a zjistily ji tromboza.nasadily ji ponožky atd ležící v nemocnici.mame mit obavy nebo to bude dobře. Zuzka

Hluboká žilní trombóza

Zákeřnost a nebezpečnost žilní trombózy však tkví v další věci, a tou je možnost oddrolení kousku sražené krve – embolu v postiženém žilním úseku, který je pak krevním řečištěm odnesen do malého oběhu, kde může ucpat některou z plicních cév, a tak dochází k rozvoji plicní embolie, která může mít velmi akutní průběh, spojený s náhle vzniklou dušností a bolestí na hrudi s častou následnou smrtí, nebo průběh pozvolnější, který se projeví zejména větší či menší dušností. O tom, zda dojde či nedojde k plicní embolii rozhoduje zejména lokalizace žilní trombózy, obecně platí, že čím blíže k srdci trombóza vznikne, tím je riziko embolie vyšší. Nejvíce jsou plicní embolií ohroženi pacienti s trombózou pánevních žil. Ročně zemře na plicní embolii v České repbulice asi 600 pacientů. Pokud není trombóza adekvátně léčena, může kromě plicní embolie dojít postupně během 2 let až v 60 % k rozvoji těžce zhojitelného bércového vředu.

Co je příčinou žilní trombózy?
Již slavný německý lékař Wirchow formuloval základní příčiny žilní trombózy:
1. zvýšená krevní srážlivost
2. zpomalení krevního toku

3. poškození cévní stěny

Vysvětleme si význam jednotlivých příčin popořadě:1. Zvýšená krevní srážlivost (trombofilie) je buď vrozeného nebo získaného původu. Vrozené příčiny dědíme většinou genetickým přenosem od svých rodičů a dnes je známo již několik odchylek v lidské srážecí kaskádě, které jsou geneticky podmíněné.

Většinou se na ně přijde při první atace žilní trombózy, kdy jsou pacienti mladší 40 let rutinně vyšetřováni, nebo je tato odchylka zjištěna v rámci vyšetření rizikových rodin, kde u některého z jejich členů byla zjištěna vrozená porucha krevní srážlivosti.

Pokud je tento stav znám, lze učinit v zátěžových situacích, kdy je vysoké riziko žilní trombózy (operace, úrazy, sádrové dlahy, delší cestování), účinná preventivní opatření.

Někteří pacienti získávají zvýšené riziko žilní trombózy během svého života, jedná se zejména o pacienty trpící nádorovými onemocněními (zejména urologickými či gynekologickými), krevními onemocněními, o obézní jedince, lidi ve vyšším věku, těhotné ženy, ženy užívající hormonální antikoncepci nebo pacienty užívající dlouhodobě hormonální léčbu kortikosteroidy. Příčin získané trombofilie je samozřejmě mnohem více a jejich podrobný výčet je nad rámec tohoto článku. Obecně však platí, že pacienti trpící trombofilním stavem by se vždy měli poradit s odborným lékařem o možných způsobech prevence rozvoje žilní trombózy.

2. Ke zpomalení krevního toku v žilách dochází zejména při dlouhodobém nehybném ležení (např. po operacích), při dlouhodobém ohnutí končetiny (např. při dlouhé jízdě autobusem nebo letu letadlem) nebo útlakem zvenčí (dlouhodobém zaškrcení, tlakem popruhů atd.). Zpomalení toku může být způsobeno i místní příčinou, jedná se často o útlak otokem tkáně nebo růstem nádoru.

3. K poškození cévní stěny dochází zejména v důsledku úrazu, ale také např. při vpichu jehly do žilního řečiště a vstříknutí léku, který dráždí žilní stěnu, po zavedení katetrů nebo v důsledku operace (např. při výměně kyčelního kloubu). Trombózou často trpí narkomani, kteří si sami aplikují, často nesterilní jehlou, drogy přímo do žíly.

Jaké jsou příznaky žilní trombózy?
Mezi základní příznaky patří zejména:
– otok
– bolestivost, napínání v lýtku
– zvýšená náplň podkožních žil

– změna barvy a teploty pokožky pod postiženým úsekem (zarudnutí, zfialovění, často proteplení)

Jaká jsou vyšetření při podezření na žilní trombózu?
Pacient, u něhož se objevil některý z příznaků žilní trombózy, a zároveň má některá z výše uvedených rizik, by měl bezodkladně navštívit svého praktického lékaře, který na základě klinického vyšetření eventuálně zařídí další potřebná vyšetření. Jedná se zejména o provedení ultrazvukového (sonografického) vyšetření hlubokých žil postižené končetiny a laboratorního odběru tzv. D-dimerů, jejichž pozitivita může svědčit pro žilní trombózu, jejich negativita však žilní trombózu s velmi vysokou mírou pravděpodobnosti vylučuje. Je-li nález utrazvukového vyšetření nejasný, je možno doplnit ještě tzv. flebografii pod CT, kde se nitrožilně podanou kontrastní látkou naplní žilní řečiště končetiny a velmi dobře se výpadkem náplně zobrazí neprůchodné místo. Většinou však vystačíme se sonografickým a laboratorním vyšetřením.

Jak se žilní trombóza léčí?
Při zjištění žilní trombózy následuje bezodkladné zahájení podávání protisrážlivé (antikoagulační) léčby, aby se předešlo odlomení krevní sraženiny a jejímu vmetnutí do plicního řečiště.

Zpočátku se podává injekcemi podkožně či nitrožilně heparin, následně je pacient po několika dnech převeden na protisrážlivou léčbu tabletami warfarinu.

Tato léčba trvá po trombóze různě dlouho s ohledem na rizika a přítomnost trombofilie, zpravidla 6 – 12 měsíců, někdy však může být i celoživotní, a to zejména u pacientů po prodělané vícenásobné žilní trombóze či se závažnými vrozenými trombofiliemi a jejich kombinacemi.

U léčby warfarinem je nezbytné pravidelně, nejméně však 1x měsíčně, kontrolovat hladinu krevní srážlivosti pomocí tzv. Quickova testu, podle něhož se pak denní dávka léku upravuje.

Při léčbě warfarinem je nutné pečlivě dodržovat životosprávu a vyhýbat se alkoholu a některým potravinám, zejména některým zeleninám, které mohou účinek warfarinu ovlivňovat.

Dále je nezbytné, aby každý pacient užívající warfarin měl u sebe kartičku se záznamem o léčbě warfarinem a informoval každého lékaře o této skutečnosti, protože před některými zákroky, zejména chirurgickými či stomatologickými, je třeba warfarin v dostatečném předstihu vysadit, jinak hrozí velké riziko krvácení.

U některých trombóz lokalizovaných zejména v pánevním či podklíčkovém řečišti je nutné k rychlému rozpuštění trombu použít agresivnějších technik, zejména katetrového podávání speciálních látek schopných rozpouštět krevní sraženiny přímo do trombu, tzv. trombolýzu.

Tyto výkony provádějí specializovaná centra a pacienti jsou do nich odesíláni na základě přísných indikačních kritérií. Většinu trombóz, které jsou lokalizovány pod tříselným vazem, lze však bez problémů léčit klasickou léčbou, která je popsána výše.

V poslední době probíhá léčba trombózy zejména u mladších, méně rizikových pacientů ambulantně, bez nutnosti hospitalizace. Pacient si aplikuje sám podkožně nízkomolukelární heparin a svým ošetřujícím lékařem je postupně převeden na léčbu warfarinem.

V západních zemích je tímto způsobem léčena více než polovina pacientů.

Co je to podůrná léčba?
Tato léčba je zaměřena na zmírnění následků žilní trombózy a posílení žilního oběhu za účelem rychlejšího zprůchodnění trombotizovaného úseku. Jedná se zejména o časné cvičení svalů na končetinách od 2.

dne, nošení kompresivních punčoch (zejména třídy II) a podávání některých podpůrných léků zmírňujících otoky (např. Detralex). Pacient po prodělané žilní trombóze by měl cvičit pravidelně a měl by se vyhýbat delší statické zátěži, delšímu stání či sezení (polohy by měly být často střídány).

Vhodným sportem je plavání, s nataženými kompresními punčochami pak jízda na kole, turistika nebo běh na lyžích.

Jak lze hluboké žilní trombóze předcházet?
Při zjištěném vrozeném či získaném trombofilním stavu je vždy nutné poradit se se svým ošetřujícím lékařem o způsobech nejvhodnější prevence a v zátěžových situacích (úrazy, operace, cestování, sádrová dlaha) si aplikovat podkožně nízkomolekulární heparin.

I jedinci bez zjištěného trombofilního stavu si mohou riziko žilní trombózy snížit, a to zejména při cestování nebo v letním období pravidelnými zastávkami, cvičením, dostatečným příjmem tekutin a pokud trpí křečovými žilami, pravidelným nošením kompresivních punčoch.

MUDr. Tomáš Klimovič

Žilní zánět horních končetin

5 příznaků, které byste neměli přehlížet

Pokud míváte slabé nebo necitlivé paže, nohy nebo obličej, může se jednat o příznaky mrtvice. Obzvláště pak v případě, že se projevují pouze na jedné straně těla.

Známkou infarktu může být také to, že nedokážete udržet rovnováhu, cítíte se malátně a máte potíže s chůzí.

Urychleně vyhledejte pomoc, pokud zároveň špatně vidíte, máte silnou bolest hlavy, cítíte se zmateně nebo máte problémy s mluvením či porozuměním řeči. 

Při včasném odhalení naštěstí nejsou změny nevratné.

Nečekejte na ordinační hodiny svého lékaře a ihned přivolejte záchranku. Pokud vám bude podán lék proti krevní sraženině do 4,5 hodiny od prvních příznaků, hrozí menší riziko dlouhodobých následků.

Náš tip:

Veroval tlakoměr s funkcí EKG měří srdeční rytmus, krevní tlak a tepovou frekvenci. Je výbornou prevencí mozkové mrtvice.

2. Bolest na hrudi

Pokud se objeví bolest na hrudi, je lepší hned jednat než později litovat. Jakákoli bolest na hrudi, obzvláště pokud ji doprovází pocení, tlak, dušnost a pocit nevolnosti, by měla být ihned vyšetřena lékařem.

Bolest či tlak na hrudi mohou být příznakem srdečního onemocnění nebo infarktu, obzvláště pokud ji pociťujete během tělesné námahy nebo cvičení. Kromě toho může být bolest na hrudi příznakem i něčeho jiného než srdečních obtíží. Může se jednat i o jinou závažnou potíž, jako například krevní sraženinu putující do plic.

Pokud cítíte tíži nebo tlak na hrudníku a tato bolest trvá déle než několik minut nebo se opakovaně vrací, vyhledejte pomoc. Nezkoušejte bolest překonat sami.

3. Citlivost a bolest na zadní straně lýtka

V tomto případě může jít o krevní sraženinu v noze. Odborným názvem se nazývá hluboká žilní trombóza.

Může k ní dojít po delší době sezení, například během dlouhé cesty letadlem, nebo pokud jste dlouhodobě nemocní a upoutaní na lůžko. Pokud se skutečně jedná o krevní sraženinu, pocítíte bolest především tehdy, když se postavíte nebo při chůzi.

Můžete si také všimnout otoku. Noha je při tom obvykle zarudlá a citlivá a v porovnání s druhou nohou je větší.

Citlivost v nohou můžete mít obvykle i po cvičení. Pokud si ale zároveň všimnete zarudnutí a v místě otoku cítíte horko, vyhledejte lékaře.

Také je také dobré zkontrolovat tzv. Homanova znamení. Pokud natáhnete prsty na nohou směrem vpřed a cítíte bolest, může to také značit krevní sraženinu. Ale nespoléhejte na to.

Pokud je noha horká, zarudlá a oteklá na jedné straně, jeďte na pohotovost.

Je důležité podchytit krevní sraženinu ještě před tím, než se uvolní a znemožní průtok krve, protože to může vést ke komplikacím.

4. Krev v moči

Příčin výskytu krve v moči může být několik.

Pokud máte v moči krev a zároveň pociťujete bolest v boku nebo na zádech, může se jednat o ledvinové kameny. Ledvinový kámen je malý krystal tvořený minerály a solemi. Vzniká v ledvinách a postupuje dál močovou trubicí.

Váš lékař vás může poslat na rentgen nebo ultrazvuk, na nichž je možné ledvinové kameny vidět. Při rentgenu se využívá nízkých dávek radiace k vytvoření obrazu struktur v těle. Ultrazvuk vytváří obrazy pomocí zvukových vln.

Většina ledvinových kamenů nakonec vyjde z těla ven společně s močí. To může být velmi bolestivé. V některých případech musí ledvinové kameny odstranit lékař.

Pokud si všimnete krve v moči a máte zároveň zvýšené nutkání k močení, chodíte často na záchod nebo při močení cítíte pálení, můžete mít závažnou infekci močového měchýře nebo ledvin. Nečekejte, až bude mít váš lékař otevřenou ordinaci, obzvláště pak tehdy, pokud máte i horečku.

Pokud pozorujete v moči krev, ale necítíte bolest, může se jednat o příznak rakoviny ledvin nebo měchýře. Vyhledejte proto lékaře okamžitě.

5. Sípání, pískání při dýchání

Problémy s dechem je třeba léčit okamžitě. Pokud sípete nebo při dýchání slyšíte pískavý zvuk, navštivte lékaře. Bez okamžitého vyhodnocení lékařem může sípání přejít v dechové obtíže, což může mít bez zásahu lékaře vážné následky.

Může se jednat o astma, plicní onemocnění, závažnou alergii nebo působení chemických látek. Váš doktor vám řekne, o co se jedná a jak odstranit příčiny. Pokud máte alergické astma, vytvoří pro vás alergolog nebo plicní lékař plán vedoucí ke snížení záchvatů.

Sípání může být také způsobeno zápalem plic nebo bronchitidou. Vykašláváte zelený nebo žlutý hlen? Máte zároveň horečku a lapáte po dechu? Pokud ano, může se jednat o bronchitidu, která přechází v zápal plic. V takovém případě je nutné vyhledat lékaře.