Po porodu se s břišní kýlou setká mnoho žen. Prozradíme vám, jak ji poznáte, co v případě kýly dělat a jakým způsobem se kýla léčí.
Co je břišní neboli pupeční kýla?
Pupeční kýla je charakteristická vyklenutím pobřišnice do pupku, který je nejslabším místem v celé břišní stěně. Dochází k oslabení v místě, kde se napojují cévy pupeční šňůry, a do pupku se dostává část břišního obsahu, jako je střevo, tuk nebo tzv. předstěra.
Pupeční kýla se vyskytuje také u kojenců při narození nebo krátce po něm, přičemž do 3 – 4 let věku dítěte může samovolně zmizet. Oslabení však může přetrvávat po celý život. Objevuje se přibližně u 20 % novorozenců, u předčasně narozených se vyskytuje až v 80 % případů.
Jedná se však také o problém žen v těhotenství, po porodu nebo při velké námaze. Pupeční kýla se může objevit v jakémkoliv věku. Protože v dospělosti už nemá tendenci samovolně vymizet, je důležité kýlu včas řešit s lékařem a předejít tak možným komplikacím.
Pupeční kýla – příznaky
Miminka
Jak poznat pupeční kýlu? U miminek je pupeční kýla často patrná ihned po narození. Pokud se tomu tak nestane, odhalíte ji i později. Během kašlání či pláče se bříško namáhá a často dochází ke zvětšení bulky na břiše nebo k jejímu vytvoření.
Dospělí lidé
Dospělí lidé poznají pupeční kýlu podle vyklenutého pupku, nahmatáním bulky v oblasti pupku a někdy bolestí. Pupeční kýla u dospělých bývá nejčastěji způsobená přílišnou námahou, nadváhou, silným kašlem, těhotenstvím či následným porodem. Ženám se často pupeční kýla objevuje z důvodu oslabení oblasti kolem pupku nejčastěji po absolvování více těhotenství.
Pupeční kýla po porodu
Drobná pupeční kýla se po porodu objevuje mnoha ženám. Pupeční kýla po porodu příznaky mít nemusí téměř žádné, proto většina žen o kýle ani neví, případně ji neřeší.
Pokud se však pupík po porodu správně nezatáhne, je možné, že v druhém těhotenství se ještě zvětší. Proto je zejména u žen, které plánují brzy další dítě, důležité kýlu co nejdříve operovat.
Jestliže je kýla po porodu malá, lékař ji zkontroluje po 6 měsících. V případě bolestivosti i dříve.
Kdy navštívit lékaře?
Jakmile objevíte v oblasti pupku bulku, okamžitě se objednejte ke svému lékaři na kontrolu. Ten vyšetří kýlu hmatem nejdříve ve stoje a poté i vleže. Pohmat bývá nepříjemný, ale není bolestivý. Pokud si lékař nebude zcela jistý, přistoupí ještě k sonografii břišní stěny. Jestliže kýlu prokáže už pohmat, žádná další vyšetření nejsou nutná.
Léčba kýly
Kýla a diastáza břišních svalů
Děti
U dětí často dochází ke spontánnímu uzávěru kýlní branky, proto s operací lékaři někdy vyčkávají až do předškolního věku.
Dospělí pacienti
Pupeční kýla se stejně jako svalová kýla odstraňuje operativně. Zákrok u dospělých zahrnuje laparoskopii při úplné anestezii. Po operaci vám zůstane památka v podobě velmi malé jizvy, která časem může zcela zmizet. Vše se ale odvíjí od velikosti samotné kýly.
Diastáza břišních svalů po porodu. Jaké má řešení a čím nás trápí?
Kýla u těhotných žen
Těhotné ženy se operují až po porodu, protože během těhotenství je zákrok riskantní. I přesto je důležité lékařské vyšetření pro zhodnocení aktuální stavu.
Pokud ženu provází nepříjemné bolesti, může využívat různé ortopedické pomůcky, které jí doporučí lékař. Těhotné ženy se nemusí obávat, že by měla kýla vliv na způsob porodu.
O něm totiž rozhoduje i v případě kýly rodička společně se svým gynekologem.
Po operaci je důležité 6 týdnů nezvedat a nenosit těžké věci, a to ani děti. Další těhotenství lékaři ženám doporučují zhruba za rok. Získáte tak totiž jistotu, že pupík bude správně držet.
Proč byste měli jednat včas?
Neoperovaná kýla se postupně zvětšuje a přináší s sebou silnější bolesti. Pokud k operaci včas nedojde, může dojít k perforaci střeva nebo poškození jiných orgánů. Čím dříve se k operativnímu zákroku přistoupí, tím lépe. Kýla je v raném stádiu menší a pacient se po zákroku rychleji zotavuje.
Pupeční kýla – rizika
Možnou komplikací v případě pupeční kýly může být komplikovaný porod, především pokud je předčasný. Největší nebezpečí pak představuje stav, kdy nedojde k samovolnému návratu vnitřních orgánů zpět do břišní dutiny.
V tom případě hrozí tzv. uskřinutí kýly, perforace střeva, zaplavení břišní dutiny a následný zánět pobřišnice, který ohrožuje život.
Nebezpečí hrozí spíše v dospělosti, u malých dětí dochází k uskřinutí pupečníkové kýly jen velmi vzácně.
Pupeční kýla – cvičení
Jestliže už s kýlou bojujete, můžete cvičením své problémy ještě zhoršit. Nejlépe funguje preventivní cvičení ve formě sklapovaček na zádech s rukama za hlavou a pokrčenými koleny.
Nepředklánějte se rychlým pohybem až k nohám, ale raději balancujte v předklonu. Zpevníte tak břišní svaly, aniž byste přetěžovali záda. V leže můžete také zvedat hýždě ze země a zároveň tlačit ramena k podložce.
S vhodnými cviky vám poradí zkušený fyzioterapeut.
Cvičení po porodu. Kdy můžete začít a na co si dát pozor!
Prevence kýly
Kýla se nevyhýbá nikomu, je však možné jí v průběhu života předcházet. Kromě lehkého pravidelného cvičení pro zpevnění břišního svalstva je důležitá také vyvážená a pestrá strava.
Je důležité předejít přebytečnému tlaku ve střevech na břišní dutinu. Lidé s nadváhou a zvýšeným množstvím tuku v oblasti břicha, by se měli snažit zhubnout a zároveň nepřetěžovat nezpevněné břišní svalstvo.
Tím lze předejít vyklenutí z břišní dutiny.
Plodné dny, těhotenský test, příznaky těhotenství, Postinor
Aspergerův syndrom, introvert, Tourettův syndrom, růstový spurt
Vigantol, seborea, fenylketonurie, neštovice, salmonela, šestá nemoc, roupy, laryngitida, molusky, meningitida, toxoplazmoza
Dušená mrkev, banánové lívance, krupicová kaše, pohanka, cuketová polévka
Jak vzniká kýla a jak ji poznáte? S návštěvou lékaře neotálejte
Kýla je onemocnění, které všichni známe. Ovšem ne každý už ví, jak vlastně tento problém, který postihne v průběhu života až 5 % populace, vzniká. Jak ji poznat a kolik typů vlastně máme?
Jak vzniká kýla
Kýla se objeví ve chvíli, kdy svaly, membrány či tkáně, které mají za úkol držet vnitřní orgány na místě, začnou ochabovat, jsou čím dál slabší a tvoří se v nich otvory. Vnitřní orgán se tímto otvorem snaží protlačit ven.
Je prokázáno, že pevnost břišní stěny je závislá na kvalitě pojivové tkáně. Ta se příliš ovlivnit nedá, protože je člověku dána geneticky. Kýla se objevuje z různých příčin a nikdo před ní není úplně ochráněn.
Je důležité vědět, jak si můžete zkontrolovat, zda ji nemáte.
Projevy kýly
Samotná kýla vypadá jako podkožní bulka. Její obsah lze při zmáčknutí trochu zatlačit zpět. Když se nezačne léčit, hrozí riziko zaškrcení (uskřinutí) kýlního obsahu. Břišní stěna čelí zevnitř tlaku, který se různě mění.
U některých lidí můžete být i zvýšený (obezita, těhotenství, chronická zácpa či zvětšená prostata). V těchto chvílích se kýla častěji projeví, ale nejedná se o přímou příčinu.
Stejně tak musíme rozvrátit názor, že si způsobíte kýlu tím, že budete zvedat těžké věci.
Koho kýla ohrožuje
Kýla se může objevit v podstatě u kohokoliv, častěji však u dospělých mužů. Jak roky přibývají, ochabuje svalstvo a zhoršuje se kvalita pojivových tkání. Častěji se také problémy objevují u kuřáků.
Příznaky kýly
Už máte představu, jak kýla vzniká. Ale jaké jsou její příznaky? Hned na začátek je nutné podotknout, že se mohou projevovat postupně nebo akutně a mohou být i různě bolestivé.
Jak zpevnit pánevní dno. 15 minut cvičení zlepší vaše sexuální prožitky
Patří mezi ně:
- bulka v břiše, tříslech, v šourku,
- slabost, tlak, pálení či bolest v břiše, tříslech nebo v šourku,
- větší bolestivost při námaze, kašli nebo zvedání,
- pocit, že něco v břiše křuplo či prasklo.
Jaké typy kýl vás mohou potrápit?
- Tříselná kýla – nejčastější druh kýly, který se vyskytuje u asi 75 % všech případů. Vzniká v tříselném kanálu, kde u mužů prochází chámovod a u žen děložní vaz.
- Kýla v jizvě – po chirurgickém zákroku v dutině břišní vzniká riziko, že jizva po operaci povolí a vznikne kýla. Asi v 15 % případů se po nějaké době od operace jizva rozestoupí a střeva či tuková tkáň se může protlačit pod kůži.
- Břišní kýla – objevuje se pod pupeční jizvou a spíše trápí muže.
- Pupeční kýla – vyskytuje se nejčastěji u novorozenců, protože mají zeslabené místo v břišní stěně tam, kde prochází pupečník. Ohrožuje také ženy, které již byly několikrát těhotné.
- Stehenní kýla – ta vzniká pod tříselným vazem, kde prochází stehenní žíla a je mnohem častější u žen.
- Brániční kýla – typ vnitřní kýly, která vznikne tehdy, když se kýlní vak vtlačí přes bránici do mezihrudí.
Posilování pánevního dna zabrání inkontinenci. Naučte se ho aktivovat!
Léčba kýly
Jakmile začnete mít podezření na kýlu, měla by vaše první cesta vést k lékaři. Po dohodě s ním se pak můžete rozhodnout pro konzervativní léčbu nebo operaci. První alternativa spočívá v zatlačení obsahu kýly zpět do břišní dutiny, naprostý klid a žádná zátěž na břišní stěnu a nošení kýlních pásů.
Je nutné podotknout, že tato opatření kýlu nevyléčí a dříve nebo později vás stejně operace čeká. Chirurgického řešení se není potřeba obávat. V celkové nebo místní anestezii provede lékař krátký řez, vrátí obsah kýlního vaku zpět do břicha a místo pečlivě zašije.
Některé nemocnice provádějí operaci kýl laparoskopicky.
Pamatujte, že neléčená kýla může být i život ohrožující, zejména pokud by došlo k uskřinutí. Proto běžte k lékaři včas a návštěvu neodkládejte.
Kýla – SurGal Clinic
Kýla může obecně vzniknout v kterékoli části břicha. Nejběžnějšími typy jsou:
- Tříselná kýla – ta vzniká, když se tkáň (obvykle část střeva) protlačí skrze dolní část břicha v oblasti třísla. Vzniká častěji u mužů vzhledem k tomu, že při vývoji sestupuje tříselným kanálem z břicha do šourku varle, takto vzniká v třísle přirozeně oslabené místo.
- Stehenní kýla – vzniká vsunutím nitrobřišního orgánu do oblasti mezi stehnem a tříslem. Vyskytuje se častěji u žen.
- Kýla v jizvě (incizionální kýla) – zde je oslabenou částí břišní stěny jizva po chirurgické břišní operaci, ve které vznikne kýla. Nejčastěji je tomu po komplikovaném hojení operační rány (infekce rány) a vzniká zpravidla do dvou let od operace.
- Pupeční kýla – vzniká průnikem nitrobřišních orgánů skrze břišní stěnu v blízkosti pupku.
- Hiátová (brániční) kýla – méně běžný typ kýly, známý jako kýla brániční – ta se objevuje v horní části břicha (v oblasti bránice), může být asymptomatická, nebo způsobuje dyspeptické potíže (pálení žáhy).
Nejčastější otázky
Jak vzniká kýla?
Kýla vzniká proniknutím vnitřních orgánů břicha oslabenou břišní stěnou ven do podkoží. Obvykle je svalová vrstva břišní stěny dostatečně silná a pevná, aby udržela orgány na místě v dutině břišní, ale někdy tomu tak není – v takovém případě vzniká kýla. Dá se také říci, že kýla vzniká nepoměrem mezi pevností břišní stěny a velikostí nitrobřišního tlaku.
Proč vzniká kýla?
Kýla vzniká z nepoměru mezi opakovaným zvyšováním nitrobřišního tlaku a pevností břišní stěny. Nitrobřišní tlak je velmi proměnlivý. V průběhu dne dochází opakovaně k jeho zvýšení. Děje se to nejen při zátěži, jako je zvedání těžkých břemen, ale také při kašli a při zatlačení na stolici, kdy dochází dokonce k ještě většímu vzestupu nitrobřišního tlaku.
(Proto lze jen těžko souhlasit s často tradovaným názorem: „… že si někdo udělal kýlu, když nosil něco těžkého“.) Zvýšení nitrobřišního tlaku jsou stejně častá jak u lidí, kteří měli nebo mají kýlu, tak u ostatních.
Dnes můžeme říci, že epizody zvýšení nitrobřišního tlaku (kašel, zácpa, benigní hyperplasie prostaty, těhotenství, ascites, obezita), které byly a často dnes ještě jsou označovány za příčinu vzniku kýl, představují v naprosté většině případů situace, kdy se kýla projeví, ale samy o sobě ji nezpůsobují. Za rozhodující faktor je dnes považována pevnost břišní stěny.
Břišní stěna je tvořena několika vrstvami svalové a pojivové tkáně různé tloušťky, pevnosti a důležitosti pro ochranu proti vzniku kýly. Zejména kvalitní pojivová tkáň je důležitým ochranným faktorem. Bylo provedeno srovnání pojivové tkáně dospělých s kýlou a zdravých jedinců.
Studie prokázala zřetelně nižší kvalitu pojiva u lidí s kýlou, která byla dána nedostatečnou nebo nekvalitní tvorbou kolagenu. Kolagen je nejdůležitější bílkovina vazivových tkání, která je zodpovědná za jejich pevnost.
Kvalita kolagenu a dostatečnost jeho obnovy je dána geneticky a v současné době neexistují preparáty, kterými bychom byli schopni jeho kvalitu a obnovu ovlivnit. (Jediný jistý rizikový faktor z vnějšího prostředí představuje kouření, které velmi výrazně snižuje kvalitu kolagenu a tím i pojivové tkáně v celém těle, a to jak stávající, tak nově tvořené. Proto se u kuřáků setkáváme se všemi druhy kýl častěji než u nekuřáků.)
Je-li oslabení břišní stěny dostatečné, je dán předpoklad ke vzniku kýl. Tyto pak vznikají v přirozeně oslabených částech břišní stěny (tříslo, pupek) nebo v místech oslabených druhotně (v jizvách – vznikají měsíce až roky v místě jizvy po předchozí operaci).
Závěrem tedy můžeme shrnout, že riziko vzniku kýly u člověka je dáno především kvalitou pojivových vrstev břišní stěny, podmíněnou optimální tvorbou a obnovou kolagenu, neboť ta určuje, zda břišní stěna obstojí proti opakovanému každodennímu zvýšení nitrobřišního tlaku.
Jak často se kýly vyskytují?
Tříselná kýla je nejčastějším typem kýly. V 97 % jsou postiženi muži. Může se objevit v jakémkoli věku, ale čím starší jste, tím je patrně větší pravděpodobnost, že se kýla vytvoří i u Vás.
Stehenní kýla se vyskytuje v menší míře než kýla tříselná. podle různých statistik postihuje 16 lidí ze 100 000, z toho 75 % postižených představují ženy. Vzhledem k tomu, že stehenní kýla mívá užší kýlní branku, dochází u ní častěji k uskřinutí.
Kýla v jizvě vzniká jako komplikace po operacích na břiše, riziko jejího vzniku po břišní operaci je cca 10 % (záleží na druhu provedené operace).
Pupeční kýla vzniká v oblasti pupku, který je jednou z oslabených částí břišní stěny.
Vyskytuje s v každém věku, v dospělosti může být zcela asymptomatická, nebo naopak způsobovat potíže – dyskomfort či bolesti – například při zátěži, práci, sportu… Také bývá běžná u malých dětí, objevuje se u celé 1/6, většina dětských pupečních kýl ale s přibývajícím věkem vymizí – indikace k druhu terapie dětských pupečních kýl náleží tedy do oblasti dětské chirurgie.
Jaké příznaky má kýla?
Ve většině případů bývají kýly bezpříznakové nebo jsou symptomy chudé, pacienti si většinou povšimnou nebolestivého vyklenutí, které se zvýrazňuje při kašli a mizí po ulehnutí.
Jak se patologický otvor ve svalové vrstvě (=kýlní branka) zvětšuje, tak se časem zvětšuje i kýla, u mužů někdy sestoupí až do šourku – takovou kýlu potom nazýváme skrotální (scrotum = latinsky šourek). U menší části kýl bývají pacienty popisovány nepříjemné pocity (dyskomfort), pocity tlaku, bolesti.
Pacienti pociťují v okolí kýly bolestivost, která se zhoršuje námahou. Někdy se dokonce kýla demonstruje při námaze, pacienti i popisují pocit „prasknutí“ v třísle při zvedání břemene a následně si povšimnou typického vyklenutí.
Riziko kýly = uskřinutí kýly
Jak již bylo řečeno, kýla zpravidla nezpůsobuje pacientovi potíže.
Nicméně vždy existuje riziko uskřinutí kýly- je to stav, kdy střevo nacházející se v kýle nelze navrátit zpět do dutiny břišní, střevo je v oblasti kýlní branky stlačeno a může se přerušit jeho krevní zásobení – střevo je akutně ohroženo nekrózou, odumřením.
Uskřinutí je tedy závažný stav, který může ohrozit pacienta na životě a vyžaduje okamžité, neodkladné chirurgické řešení. Vzhledem k výše zmíněným možným komplikacím se proto doporučuje kýlu chirurgicky řešit elektivně – plánovaně, ještě v době, kdy nezpůsobuje žádné potíže.
Možnosti řešení břišní kýly
1) Otevřená plastika tříselné kýly bez síťky („tension on“)
Klasický operační postup. Zjednodušeně se jedná o plastiku kýlního defektu sešitím pevných okrajů svalů či aponeuróz v oblasti třísla a tedy i uzavření defektu kýly. Tento postup mám jisté výhody, z pohledu Evropské kýlní společnosti však převažují nedostatky a není tedy na našem pracovišti preferován.
2) Otevřená plastika tříselné kýly se síťkou („tension free“)
Z řezu v třísle se uvolní kýlní vak, zanoří se, kýlní defekt je kryt síkou z vnější strany, kdy síka je fixována stehy, v poslední době se užívá i fixace síky chirurgickým adhezivem (lepidlem). Na naší klinice používáme Lichtensteinovu plastiku tříselné kýly, která je celosvětově uznávaný a doporučovaný typ operace.
3) Laparoskopická plastika tříselné kýly
Laparoskopická plastika tříselné kýly patří do dnes již velké skupiny minimálně invazivních chirurgických výkonů, jako například laparoskopická cholecystektomie (odstranění žlučníku) či laparoskopická apendektomie („slepé střevo“). Pokud se jedná o obecně břišní kýly tak jednou z indikací k řešení například velké pupeční kýly nebo kýly v jizvě je laparoskopická operace. (Problematika kýl bráničních a jejich laparoskopické řešení je vysvětlena v jiné kapitole).
Při těchto operacích je chirurgický výkon v dutiny břišní nebo na vnitřní straně stěny břišní prováděn bez vytvoření rozsáhlé operační rány, je tedy i méně bolestivý. Nástroje, kamera i potřebný materiál je do dutiny břišní zaváděn pouze přes drobné vstupy o průměru kolem 1cm.
Dutina břišní je v průběhu výkonu rozepjata oxidem uhličitým (tzv. kapnoperitoneum) z důvodu vytvoření prostoru pro manipulaci s nástroji a vlastní provedení plastiky.
Výhodou miniinvazivního řešení tříselné kýly je minimální pooperační diskomfort a velmi rychlá rehabilitace a návrat do zaměstnání.
Bereme-li kýlu zjednodušeně jako defekt (patologický otvor) ve stěně břišní, kterým se vyklenuje obsah břišní (zpravidla střevní kličky či předstěra), je principem laparoskopické plastiky překrytí kýlního defektu síťkou, která zde působí jako „záplata“.
Síťku je potřeba fixovat ke stěně břišní – doposud se používaly například titanové kotvy, klipy či speciálními vruty (tacky).
Dále je možné používat i vstřebatelné svorky či vruty – zpravidla však i fixace těmito (mechanickými) prostředky způsobuje pacientovi peroperačně potíže (čas vstřebávání je zpravidla mnoho měsíců) Na našem pracovišti respektujeme nejnovější trendy a zkušenosti – z tohoto úhlu pohledu je pro pacienta nejkomfortnějším druhem fixace síťky chirurgickým adhezivem (lepidlem) – tento postup je zaveden na naší klinice a lékaři, kteří jej provádějí, mají s atraumatickou metodikou fixace síťky mnohaleté zkušenosti.
Centrum doporučuje:
Proč doporučujeme laparoskopickou operaci kýly?
- Laparoskopická operace tříselné kýly je sice výkon technicky náročný, ale pro pacienta znamená suverénně nejmenší pooperační diskomfort (tedy minimální bolestivost) a možnost velmi rychlé rehabilitace a návratu do zaměstnání. Operuje se tzv.
preperitoneálně (těsně před pobřišnicí), tato oblast není inervována pro bolest – většina pacientů po operaci paradoxně nepociťuje žádné bolesti v oblasti operovaného třísla.
- Břišní tlak, který se zvyšuje během každodenních lidských činností jako je kašlání či zdvihání těžkých břemen působí různou měrou vyklenutí kýly přes otvor (defekt) v břišní stěně a je nejvýznamnějším faktorem vzniku recidiv (tj. opakování, znovuvytvoření kýly po plastice).
Při otevřené operaci kýly se síťkou je síť fixována na zevní straně břišní stěny s defektem a tedy mechanicky nevýhodně. Při laparoskopické plastice naopak nitrobřišní tlak působí pozitivně – přitlačuje uloženou síťku proti stěně břišní a takto ji i fixuje. Tento fakt je jedním z důvodů nízké míry výskytu recidiv po laparoskopické plastice tříselné kýly.
Pro adekvátní dosažení „autofixačního efektu síky“ je také důležité dodržení doporučovaných operačních postupů, tedy dostatečný rozsah preparace tkání a adekvátní velikost síťky (minimálně velikosti 15×10 cm, ale při defektu o širším průměru i síťky větší).
- Další výhodou laparoskopické plastiky je možnost řešení oboustranné kýly při jedné operaci bez potřeby dalších jizev.
Průběh hospitalizace
Pacienti přicházející zpravidla v den operace v 7:00 nalačno a s předoperačním vyšetřením (pozn.: Předoperační vyšetření Vám bude provedeno na naší klinice v dohodnutém termínu po indikaci k operaci). Operace probíhá zpravidla tentýž den, aby pobyt v nemocnici byl co nejkratší. Vlastní operace trvá asi 45-60 minut.
Pooperační dyskomfort a bolestivost jsou zcela minimální – analgetika jsou od druhého dne nejčastěji podávána jen per os (tablety). Pacient může chodit již několik hodin po operaci. Propuštění do domácího léčení je běžné první pooperační den, tedy následující den po operaci (např.
příjem k operaci ve středu, operace ve středu a propuštění ve čtvrtek ráno).
Pooperační období – návrat k běžným činnostem
Návrat k předoperační činnosti (práce i sport) je po laparoskopické plastice s lepením síťky velmi rychlý. V průběhu prvního pooperačního týdne doporučujeme postupnou fyzickou zátěž- vhodná je delší chůze, ale i jízda na kole.
Částečná fyzická zátěž a tedy i postupný návrat k předoperační činnosti je možný již 7. pooperační den, kdy se odstraní stehy. (Při větším kýlním defektu může lékař doporučit plnou fyzickou zátěž za cca 2-3 týdny od operace.
) Operaci zvláště vhodná pro aktivní pacienty, kteří mají zájem o co nejrychlejší návrat do práce a pro sportovce – návrat k tréninku velmi často již za 7 dní.
Pupeční kýla u kojenců. MUDr. Květoslava Ludvíkovská
Pupeční kýla je v kojeneckém věku poměrně častá.
Po zhojení pupku totiž zůstává pod pupeční jizvou vazivový kruh, který může být někdy více otevřený a při zvýšeném nitrobřišním tlaku (častý křik a pláč zejména v prvních 3 měsících při zvýšené plynatosti střev) se tlakem střevních kliček postupně rozšiřuje, kůže se v místě pupeční jizvy vyklenuje a pohmatem lze ve vazivu v místě pupku nahmatat různě široký otvor.
Potom při křiku dítěte, nebo vyprazdňování, kdy se zvýší nitrobřišní tlak, je v místě pupku viditelné vyklenutí, které však v klidu zmizí. Pupeční kýla se snadno vytvoří u dětí s ochablou kůží, svalovinou a nízkým tukovým polštářem (děti předčasně narozené, děti podvyživené, děti s nějakým vážnějším celkovým postižením).
Pokud kýla není příliš velká, většinou se sama uzavře zesílením svalstva a vaziva a také tvorbou tukového polštáře. Pokud přetrvává ještě v průběhu předškolního věku, je vhodné chirurgické řešení, protože zvýšenou fyzickou aktivitou dítěte v průběhu školních let by se mohla kýla nejen zvětšovat, ale mohla by být také příčinou opakovaných bolestí břicha.
U kojenců se v dřívější době k léčbě používala široká náplasťová fixace, která spočívala ve vytvoření hlubokého podélného záhybu kůže ve střední čáře. Někdy se do pupeční jizvy vkládala vrstva tamponů, která se opět přelepila širokým pruhem náplasti. Ukázalo se však, že tyto metody situaci nelepší, podstatné je totiž zesílení vaziva a svaloviny v průběhu růstu dítěte. Navíc kůže dítěte pod náplastí byla vždy velmi poškozená. Jiná situace je samozřejmě u vrozených extremně velkých pupečních kýl, ale to už je zcela jiná problematika.
Výše popsané běžné pupeční kýly kojenců se neuskřinují, takže s chirurgickým řešením není třeba spěchat. Má-li vaše dítě pupeční kýlu, neděste se, snažte se mírnit jeho břišní koliky, cvičte s ním, ale v žádném případě je nenechte spát na bříšku. Pokud máte nějaké obavy, sdělte je svému ošetřujícímu dětskému lékaři, který vaše dítě dobře zná.
Pupeční kýla je v kojeneckém věku častým nálezem a pokud není velká, většinou se sama uzavře zesílením svalstva a vaziva.
Chirurgické řešení u těchto drobných kýl je na místě, pokud přetrvávají ještě v předškolním věku.
Otvor se může zvětšit při plynatosti, častým křikem dítěte, proto je vhodné dítě udržet v klidu, mírnit případné břišní koliky, cvičit s ním, a posílit tak břišní svaly, a nenechat jej spát na bříšku. JM
Autor: MUDr. Květoslava Ludvíkovská
Diskuze » Poradna »