Sklivcové zákalky – Vše o zdraví

Plavou zdánlivě před očima, přičemž každé oko je má jiné, nebo jsou pouze v jednom oku. Někdy bývají ostřejší, někdy rozmazané. Nejčastěji je zpozorujeme při čtení z bílého papíru nebo při pohledu na světlou stěnu, strop či modré nebe.

Pokud jste se někdy zkusili zaměřit na některou z těchto skvrnek, pak víte, že to nejde. A při nepatrném pohybu oka často rychle zmizí, aby se po chvíli zas vrátily – jako drzé mouchy na jahodový koláč na zahradě. Podle toho také dostaly svůj lidový a nakonec i odborný název muscae volitantes, což znamená „létající mušky“.

Ani když se některá skvrnka nebo vločka dostane přímo do zorného pole, nedokážeme hned určit, o co se jedná. Každopádně pokud mrkneme bez pohnutí očima a skvrnka se posune či zmizí, něco vám „padlo do oka“ a smítko leží na jeho povrchu.

Jestliže se však „mušky“ posunou jen málo nebo vůbec, svědčí to o tom, že jsou uvnitř oka – ve sklivci. Zákalky se nacházejí za oční čočkou, proto zůstávají neostré. Jedině když se chvíli díváme nahoru, dostanou se částečky k sítnici a jsou ostřejší.

Sklivec je hmota vyplňující vnitřek oční koule. Má rosolovitý charakter díky obsahu kyseliny hyaluronové, kterou produkují hyalocyty, shluky buněk na okraji sklivce.

Ty hrají zásadní roli v udržování jeho průhlednosti a vyrábějí také protein kolagen typu II. Sklivec není o moc hustší než voda.

Chcete-li se tedy zaměřit na nějakou skvrnku, může při rychlém pohybu oka odplout ze zorného pole.

Odkud „mušky“ pocházejí? Některé představují pozůstatky růstu a dozrávání oka před naším narozením. V počátečních fázích vývoje totiž vnitřek oka plodu vyplňují různá podpůrná vlákna a buňky.

Ty se zhruba v době porodu změní ve sklivec.

Některé buňky nebo zlomky vláken ale mohou přetrvat a plavat ve sklivci, který se už během života neobměňuje – na rozdíl od čiré tekutiny v přední oční komoře mezi rohovkou a čočkou.

Ve sklivci je také sklovitý kanálek mezi zrakovým nervem a čočkou, kudy u nenarozeného dítěte vedla cévka, jež vyživovala vyvíjející se čočku. Před narozením cévka zaniká, ale její drobné části či jednotlivé epitelové buňky zde mohou zůstat a vrhat jemné stíny na sítnici.

Zákalky mohou mít i další příčiny. U dospělého člověka není sklivec stejnoměrně rosolovitý. Na povrchu má jemnou, řiďounkou hyaloidní membránu, která ho spojuje se sítnicí.

Sklivec na sítnici vlastně lehce naléhá a drží ji u zadní pigmentové stěny oční koule.

Jak víme, sítnice je světločivá tkáň, která vystýlá velkou část vnitřku oka a promítá se na ni obraz toho, co vidíme.

Z hyaloidní membrány vycházejí do sklivce velmi jemná stabilizační vlákna, aby se sklivec stačil při očních pohybech otáčet společně s okem a sítnice se neodchlipovala.

Jak stárneme, začínají se tato vlákénka napínat a svrašťovat. Některá se mohou natrhnout nebo úplně odtrhnout.

S postupujícím věkem se sklivec zároveň stává od okrajů vodnatějším, takže v něm úlomky vláken dokážou volněji plavat až do středu zorného pole.

Sklivec také postupně zmenšuje svůj objem, a proto se v některých případech místy odtahuje od sítnice. Za sebou pak nechává drobné částečky buněčného odpadu. Z těchto důvodů se může množství sklivcových zákalků ve vyšším věku zvětšovat. Podobně jako přibývá nálevníků, když dlouho nečistíme vodu v akváriu.

Jinou příčinou „mušek“ je výron krve z cév sítnice, což postihuje především lidi s cukrovkou a následným onemocněním sítnice zvaným diabetická retinopatie. Vysoká hladina glukosy v krvi totiž ničí původní cévy; vznikají sice nové, ovšem méně kvalitní a velmi křehké.

Ale i u zdravých lidí může vést úraz hlavy nebo větší tlak na oční bulvu k výronu červených krvinek. Ty mají kvůli své přilnavosti sklon se shlukovat nebo tvořit řetízky. Když se dostanou do sklivce poblíž sítnice, vnímáme jejich stíny. Naštěstí se krvinky snadno vstřebávají a časem zmizí. Nejde však o pravé „létající mušky“ – příčinou je zde vnější poškození.

Zákalky, hlavně ty shlukové a tmavší, jsou nepříjemné třeba při čtení nebo jemné práci, většinou ale nesignalizují nic závažného. Obtěžují i mladé lidi s normálním zrakem.

Rada oftalmologů zní: naučte se je nevnímat, případně zkuste kapky s jodidem draselným, prý pro lepší vstřebání (moje osobní zkušenost však je, že nepomáhají).

Některé zákalky lze rozdrtit laserovými pulzy a rozptýlit je, nebo v nejhorším případě vyřešit problém vitrektomií.

To je chirurgický zásah, při němž se přes tři vpichy do oční bulvy odsaje sklivec.

Sítnice ale musí zůstat přitlačená ke stěně oka, a proto se sklivec hned nahradí – obvykle jedním ze tří expanzních plynů z rodiny perfluorkarbonátů či silikonovým olejem.

Expazní plyny mohou během několika dnů až 4× zvětšit svůj objem a po přítlačné stabilizaci sítnice se vstřebají cévnatkou do krve. Silikonový olej se musí asi po půl roce operačně nahradit fyziologickým roztokem. Plyny nebo fyziologický roztok potom tělo spontánně vymění za oční komorovou vodu, což je výživný filtrát krevní plazmy bez krvinek a většiny bílkovin.

V této komorové vodě ale mohou vznikat nové mušky. Vitrektomie se tedy provádí spíše při infekčních a jiných zákalech sklivce (nejčastěji se do něj očním nervem rozšíří zánět mozku či jeho obalů) nebo při problémech s viděním, které způsobuje poškození sítnice cukrovkou.

Někdy ale mohou „mušky“ přece jen určité nebezpečí signalizovat. Je to tehdy, když jich najednou přibude a především tehdy, když je provázejí světelné záblesky. Víme, že v sítnici jsou světločivé a barvočivé receptory – tyčinky a čípky. Tyto receptory lze podráždit třeba i mechanicky, stejně jako rozvětvené výběžky optického nervu vedoucí ze sítnice do mozku.

Pokud v určitém místě došlo k odchlípení části sítnice (za což někdy může i smršťující se sklivec), jsou tam tyčinky a čípky při rychlejších očních pohybech mechanicky drážděny tahem vláken ze sklivce. Vzniká tak vjem světelných záblesků. Uvědomme si, že sítnice má tloušťku a konzistenci kousku jemného navlhčeného papíru a je skoro stejně mechanicky odolná. Čili moc ne.

Světločivá vrstva sítnice je pevněji přichycena (zezadu ke stěně oční bulvy a zepředu ke sklivci) pouze na svém předním okraji a kolem zrakového nervu neboli v oblasti slepé skvrny.

O něco slabší spojení se sklivcem má také v centrální jamce žluté skvrny, kde je nejvíc čípků a nejostřejší vidění. Zbytek sítnice je přidržován – vlastně přitlačován – k očnímu pozadí jen sklivcem.

Oko je natolik pružné, že ani při razantním úderu do hlavy se sítnice většinou neodchlípí ani neprotrhne. Někdy však k poškození přece jen dojde, třeba při sportech s malými míči nebo gumovými puky.

Po úderu se sítnice v určitých oblastech uvolní, případně v ní vznikne malá trhlinka.

Tekutina ze sklivce se pak může dostat za sítnici a oddělit ji od spodnějších vrstev – cévnatky a pigmentované bělimy. Kousek sítnice pak „vlaje“ ve sklivci.

Spolu s poúrazovým krvácením (které vnímáme jako záplavu tmavých stínů krvinek) se může v odchlípené části sítnice brzy zhoršit zásobování receptorů kyslíkem a živinami.

Tyčinky s čípky přestávají reagovat na světlo a postiženému se zdá, že se zorné pole zatahuje tmavou clonou, „černou oponou“. Zatemňování často začíná od nosní strany.

Vše probíhá tempem závislým na stupni postižení, ale léčba musí být okamžitá. Nejčastěji se používá takzvaná chirurgická laserkoagulace.

Pokud si někdy něčeho takového všimnete, nebo si vám někdo postěžuje hlavně na „záblesky“ při okraji zorného pole, okamžitě navštivte očního lékaře či pohotovost! Kdyby se totiž odchlípení postupně rozšiřovalo směrem ke žluté skvrně, mohlo by to vést až k oslepnutí. „Mušky“ a záblesky nás tedy mohou včas varovat.

Muškám poletujícím v oku kupodivu do značné míry vděčíme i za naše pečlivě vybroušené brýle, pokud je potřebujeme. Známý holandský lékař Frans Cornelis Donders se chtěl dozvědět, co mušky způsobuje, a v 60. letech 19. století pečlivě studoval anatomii a fyziologii oka. Některé zdroje „mušek“ skutečně našel.

Současně však objevil, co je podstatou dalekozrakosti a neostrého vidění (astigmatismu). U dalekozrakosti jde o menší délku oční koule – ohnisko rohovky plus čočky je kvůli tomu při ostření nablízko až kousek za sítnicí. Neostré vidění při astigmatismu je způsobeno nepravidelným zakřivením především rohovky.

Donders navrhl první prizmatické a cylindrické brýlové čočky. Rovněž vynalezl tonometr na měření nitroočního tlaku a upravil oční zrcátko (oftalmoskop) pro běžné použití v ordinaci.

I v jiných směrech byl tento holandský lékař velice invenční. S využitím svých oftalmologických znalostí například vypracoval metodu, jak měřit důležitý psychofyziologický parametr – reakční čas.

Ten udává, jak rychle náš mozek zpracuje zrakovou informaci a odpoví na ni nějakým pohybem.

Donders zjistil, že jednoduchá reakce typu „stiskni ANO“ je rychlejší než reakce, při které se musíme rozhodovat („stiskni ANO, nebo NE“).

Tento poznatek nyní patří k ústředním principům kognitivní psychologie. Měření reakčního času zase pomáhá kvantifikovat a chápat procesy jako učení, paměť či pozornost.

Podobně jako my se kupodivu rozhodují nikoliv „mušky“ v našem oku, ale mušky octomilky – někdy zaváhají, když mají na výběr. A to je může stát i život.

Horní ilustrační snímek: Zdroj Wikimedia Commons, autor Alanthebox, úpravy Jan Kolář, licence CC BY-SA 3.0.

Zákalky ve sklivci

Klientská zóna

Sklivcové zákalky (někdy nazávané floatery) jsou usazeniny, které vznikají shlukováním buněk či proteinů ve sklivci. Nejedná se o „technický“ problém (s optikou oka apod.), nýbrž o problém metabolický – odpadní produkty metabolismu buněk se nedostávají z oka ven a zůstávají ve sklivci, což dotyčná osoba vnímá jako „pavučinky“, které se vznášejí v zorném poli.

K usazeninám dochází také při odchlípnutí sklivce. Tkáň, která pojí sklivec s očním nervem, obsahuje pigment ve tvaru kruhu. Když se tento pigment oddělí a pluje před sítnicí, je vnímán jako rušivý stín.

Zákalky se častěji vyskytují u krátkozrakých osob, u osob s alergiemi a kandidózami. Odchlípnutí sklivce je též poměrně běžné u diabetiků, přičemž nejčastěji tímto problémem trpí lidé starší 70 let. Také diabetes je metabolický problém, příčina je tedy shodná.

Už jste staří, nedá se s tím nic dělat..

To je odpověď, kterou často uslyšíte u lékaře. Běžně jí slyší čtyřicátníci, často i lidé mladší. Tento postoj samozřejmě vychází z metod, se kterými klasická medicína pracuje: pokud by Vám nějaké řešení nabídli, spočívalo by buď v chirurgickém zákroku, nebo v podávání nějakých chemických látek. Medicína nepřipouští, že by se tělo s problémem mohlo vyrovnat samo.

Vadí zákalky něčemu?

Další mystifikace, se kterou se můžete často setkat, je názor, že zákalky ničemu nevadí. Je pravda, že samotné zákalky nejsou pro oko žádný problém, nezpůsobí žádné zranění, a podobně. Jsou však dvě záležitosti hodné zřetele, které se zákalky bezprostředně souvisí:

1. Metabolický problém se netýká jen oka: zákalky jsou signálem, že se v těle děje něco nesprávného. Metabolický proces znamená, že tělesné buňky jsou schopné přijímat kyslík a výživné látky, zpracovávat je a zbavovat se odpoadních produktů. Tento proces je narušen, v tuto chvíli se to projevuje v oku, nicméně pokud nepodniknete příslušné kroky, může se metabolická porucha projevit i dalšími zdravotními problémy v očích, nebo jinde v organismu.
2. Zákalky můžou být velmi náročné na psychiku: tento fakt bývá často podceňován, někdy i bagatelizován. Přitom se jedná o reálný problém, o kterém slýchám velmi často od svých klientů. Když vám před očima „plavou pavučinky“, které vnímáte od rána do večera, může to být, lidově řečeno, „na bednu“ – tedy psychicky velmi nepříjemné.

Co znamená metabolický problém?

Metabolický problém znamená, že proces přijímání, zpracování a vylučování na buněčné úrovni nefunguje správně a buňky (v tomto případě buňky sklivce) mají dlouhodobý deficit výživných látek.

Příčiny tohoto stavu můžou být různé, většinou se jedná o kombinaci více faktorů, které působí dlouhodobě (problém tedy nevzniká ze dne na den):

• nevhodná strava (jak možná váte, české stravování patří mezi velmi nezdravé)
• devitalizované potraviny (pokles výživných látek v potravinách za poslední desetiletí je mnoho desítek procent)
• zanesený a toxický organismus (vlivem životosprávy a dalších faktorů životního stylu)
• oslabená činnost hlavních metabolických orgánů, tedy střev, jater, případně slinivky aj.
• nedostatečná cirkulace (krevní oběh) – nedostatek každodenního pohybu, sedavá zaměstnání apod.
• oslabená štítná žláza (většinou nediagnostikovaná, jelikož klasická diagnostika je velmi nepřesná a léčení nepřináší výsledky) – hormony štítné žlázy regulují metabolismus na úrovni buněk
• chronické stresory – např. v zaměstnání, finanční, rodinné, dlouhodobé přetížení organismu, nedostatek spánku atd.

Řešení ve vašich rukách

Z výše uvedeného popisu je zřejmé, že se jedná o systémový problém. „Nemocné“ není vaše oko a ani tam problém nevzniká. Zákalky jsou symptomem, informací o tom, že organismus je mimo rovnováhu z důvodu dlouhodobého působení řady různých faktorů.

A to je vlastně dobrá zpráva. Přijmete-li fakt, že jste si problém sami způsobili svým životním stylem, pak je zřejmé, že také máte možnost (a moc) tento stav opět změnit.

Řešením je tedy změna životosprávy a životního stylu. Kroky vedoucí ke zlepšení činnosti celého vašeho organismu. Posílení činnosti střev, jater a ledvin. Dodání velkého množství výživných látek (vitamíny, minerály, antioxidanty). Podpora oběhového systému a v neposlední řadě eliminace stresorů a změna myšlení.

Vybavte se trpělivostí. Zákalky lze eliminovat, ale trvá to (taková je zkušenost). Je to proces určitě na mnoho měsíců, ztrácejí se pomalu. Nedávejte si žádné cíle, termíny. Změňte a měňte životní styl a nechte změny přicházet postupně, svým tempem.

Můžete se tedy pustit do konkrétních kroků. Chcete-li využít mé zkušenosti a vedení, stiskněte tlačítko níže.



Jak se kalí zrak | Časopis Vital

„Zákal ne, ale zákalky,“ konstatovala po důkladném vyšetření paní doktorka. A začala mi vysvětlovat, že se jedná o zákalky sklivce. Sklivec? O složení oka si toho ze školy už moc nepamatuji… „To je rosolovitá hmota, která vyplňuje zadní část oční koule,“ pokračovala paní doktorka.

„S přibývajícím věkem se kolagenová vlákna ve sklivci srážejí, trhají a tyto útržky pak mění množství světla dopadající na sítnici. Nu, a to jsou právě ty tečky či vlákna, která pak vnímáte v zorném poli. Buďte klidná, není to nic, z čeho byste měla mít obavy.

Jen v případě, že by zákalek začalo prudce přibývat, pak bychom museli zjistit, zda se nejedná o odchlípnutí sítnice nebo zvýšení nitroočního tlaku či nějaké jiné degenerativní onemocnění. A to jsem teď vyloučila.“

Ulevilo se mi. A to i po zjištění, že zákalkami trpí i mnohem mladší ročníky. To v případě, že sklivec je příliš namáhán, např. při krátkozrakosti nebo po nějaké infekční chorobě či úrazu.

Zákalky jsou sice neškodné, ale pro úplný klid v duši bychom si měli zapamatovat, že i pravidelné prohlídky u očního lékaře patří k péči o zdraví.

Názory na případné léčení zákalek nejsou ani mezi lékaři jednotné. Většinou se shodují na tom, že člověk si má na ně zvyknout. Nesoustřeďovat se na to, že je vidí. Potvrdilo se, že svou roli hraje i duševní zdraví.

Pokud člověk není v dobré psychické kondici, žije ve stresu, zákalky přibývají a víc je také dotyčná osoba vnímá. Aby nevadily při pohledu na světlé plochy nebo např. při řízení auta, je dobré používat tmavé brýle.

Pomáhají také kapky z bylinky, která se hojně vyskytuje na šumavských lukách a rašeliništích – ze světlíku lékařského. A je vhodné zařazovat do jídelníčku více potravin, které obsahují vitamín D – sýry, rostlinné tuky, máslo, cereálie, ryby, mléko.

Existuje také možnost jak pohybem oka zákalky odsunout pryč. Jen si to zkuste: okem se dívejte ze strany na stranu a pak nahoru a dolů. Zákalka odpluje pryč a chvíli máte klid.

Někteří lékaři mají dobré zkušenosti s kapkami jodidu draselného a sodného. Jód urychluje látkovou výměnu ve sklivci a podporuje vstřebávání zákalků. A existuje také operativní řešení – vitrektomie. To se oko rozřízne a veškerý sklivec i se zákalky se z oka odstraní. Místo sklivce se do oka přidá tzv. Ringerův roztok.

I ten se záhy vstřebá, protože oko si samo umí vyrobit vlastní nitrooční tkáňovou tekutinu. Operace není nutná, výsledky bývají dobré, ale pacient by měl vědět, že zákrok není zcela jednoduchý a v případě komplikací může hrozit ztráta zraku. Podobný problém může nastat i s odstraněním zákalek pomocí laseru.

Tam musí chirurg pracovat s naprostou přesností, aby se oku spíš neublížilo, než pomohlo.

Zákalky jsou sice neškodné, ale pro úplný klid v duši bychom si měli zapamatovat, že i pravidelné prohlídky u očního lékaře patří k péči o zdraví.

Psychologické poradenství

Zrakové postižení : lékařské poradenství : ječné zrno 22.02.2006 08:31 – zobrazit dotaz

Opakují se mi neustále ječná zrna, několikrát mi je již operovali ale znovu se objevují. Pracuji jako zubní sestra, nevím zda by to mohlo mít souvislost nebo je příčina někde jinde.Děkuji za radu

Vážená paní Petro, v příčině recidiv „ječného zrna“ neboli chalazea může hrát roli více faktorů : – nedostatek vitamínů nebo stopových prvků ve stravě – celková únava a vyčerpání organismu – nerozpozané celkové onemocnění oslabující organismus – námaha zraku spojená s nekorigovanou oční vadou (často astigmatismus nekorigovaný cylindrickou korekcí) – práce v infekčním prostředí Zkuste se zamyslet, co z těchto faktorů by mohlo způsobit Vaše onemocnění. Chalazia mohou být způsobena chronickým zánětem víčkového okraje, v tom případě jsou na okraji víčka v ústí řas drobné krusty . Pomáhá jejich důsledné odstraňování a mechanické čištění okraje víčka, někdy ve spojení s aplikací antibiotik v masti. Srdečně zdraví Dr. R. Handlová

Zrakové postižení : lékařské poradenství : preventivní prohlídky dětí 14.01.2006 10:58 – zobrazit dotaz

Dobrý den.Byla jsem s dcerou(3,5 roku) na oční prohlídce.Dcera příliš nezpolupracovala(nečetla obrázky),tak došlo na rozkapání očí a kontrolu očního pozadí.Bylo zjištěno 1.5 a 1,75 dioptrie.Lékařka mi vysvětlila,že u malých dětí se v tomto případě zrak nijak nekoriguje(až do 3 dioptrií).Byla nám doporučena kontrola za půl roku.Jestliže by se rozdíl mezi očima zvětšil, dostala by dcera brýle a lepší oko zakrylo.Dcera nešilhá, podle mého názoru vidí velmi dobře.Na oční jsem šla pouze na doporučení kamarádky.Její stejně starý syn má 1,5 dioptrie na obou očích, brýle má od léta a na kontrolu chodí každé dva měsíce.Zajímalo by mě,proč rozhodnutí lékařky různé a jestli jsem nebyla příliš aktivní s první návštěvou očního lékaře,když se u dcery problémy vidění nijak neprojevily.Na jak dlouho by případné brýle se zakrytým okem byly naordinovány.Já sama mám brýle od 10 let.Začínala jsem na -0,5 , tedˇmám – 4,5 dioptrie.Děkuji za odpovědˇ.Luca

Milá Luco, domnívám se, že rozhodnutí Vaší oční lékařky bylo správné. U takhle malých dětí je mírná dioptrická odchylka do plusových hodnot normální a s růstem oka se srovná. Dle mého názoru též není nutná dioptrická korekce u Vaší dcery, pravidelné kontroly bych ale doporučila. Na druhou část vaší otázky – proč se druhý lékař rozhodl předepsat brýle – neznám odpověď. Možná se jednalo o počínající šilhání, možná k tomu měl lékař jiný důvod. Ptáte se také, zda jste nebyla zbytečně aktivní s první kontrolou očí. Rozhodně nebyla, protože pokud by se našla závažnější dioptrická odchylka, popřípadě tupozrakost, je nutno k nápravou začít do 6 let, jinak je tupozrakost zafixována a nikdy se nepodaří ji vyléčit. Ještě k tomu mohu říci, že na všech očních klinikách existují dětské oční poradny, kde se lékaři specializují na tuto problematiku. Pokud byste měla nejaké pochybnosti, vřele mohu doporučit Dr. Brunnerovou na Dětské ambulanci Oční klinice Vinohradské nemocnice, tel. 267162372. Zdraví Vás Dr. Handlová

Zrakové postižení : lékařské poradenství : oční vady; krátkozrakost 19.05.2005 23:20 – zobrazit dotaz

Dobrý den, paní doktorko, již druhý rok se mi dělají četné trhlinky na sítnici. Jsem silně krátkozraká -15 D. Je mi 49 let. Trhlinky mi spravují lékaři laserovou koagulací. Mám za úkol pozorovat změny ve vidění a změny v celém svém očním „akváriu“ – tolik mi tam plave sklivcových zákalů. Dá se říct, že už poznám, když tam přibyde něco jiného, i přes tu hustotu, a prakticky vždy pak lékaři najdou další trhlinu. Pan primář mi řekl, že to, co vidím v oku plavat, je nevstřebaná krev. Zároveň ale že s tím nemůžu nic dělat. To praskají drobné cévky? Z čeho je přesně sítnice? Proč bych nemohla tím směrem napřít své úsilí, abych posílila tu oblast a předešla trhlinám?

Paní LIO, trpíte tzv. degenerativní krátkozrakostí, při které se tvoří trhliny v místě degenerativnch změn a ztenčení sítnice. těmto trhlinám se bohužel nedá nijak zabránit. Existuje hypotetická možnost operace, tzv. pars plana vitrektomie, po které by se možná mohly zmírnit vaše obtíže. Zkuste se informovat na nějakém vitreoretinálním pracovišti, např. se můžete objednat k MUDr. Fišerovi (267163637) na Oční kliniku Vinohradské nemocnice v Praze.Zdraví Vás dr. HANDLOVÁ

Zrakové postižení : lékařské poradenství : oční vady; krátkozrakost 11.04.2005 23:58 – zobrazit dotaz

Dobrý den! Má dcera (25 let) má mít nově -11 dioptrií na obě oči do brýlí (změřeno má ještě o něco více). Chtěla bych vědět, na jaké příspěvky od VZP má nárok. Např. výměna skel do dvojich brýlí je při těchto dioptriích finančně velmi náročná, kvalitní kontaktní čočky jsou rovněž dosti drahé. Dále váháme – máme do brýlí volit skla nebo plasty? Co u takto silných krátkozrakostí vypadá „snesitelněji“? Další věcí, co mě trápí, je skutečnost, že se jí oči stále horší. Sice pomaleji, než v dospívání, ale pořád je to tak -0,5 diotrie za rok. Je možné, že se vada nikdy neustálí? Žádné další komplikace nemá. Děkuji za odpověď, Alena

Vážená paní, VZP Vám u diotrických hodnot na 10 hradí 1x ročně výměnu čoček za plasty do 2 brýlí do dálky a 1 do blízka, 1x za 3 roky brýle i s obrubou (150 Kč navíc). Rozhodně bych volila plasty a ne skla. D“vody pro plasty jsou jednat praktické – jsou lehčí, jednak bezpečnostní – při nehodě Vám plasty tolik neohrožují oko jako skla. Za svoji praxi jsem viděla mnoho úrazů oka rozbitým sklem brýlí. Z plastů je nejlepší a nejbezpečnější , bohužel také nejdražší, polykarbonát. Pokud se týká estetického hlediska, není rozdíl nezi plasty a sklem, pokud zvolíte vysokoindexový plast, který je tenčí. Na druhou část Vašeho dotazu , zda se Vaše vada ustálí, musím číci, že to nelze nikdy předpovídat, ale lze doufat, že ano.Zdraví Vás dr. Handlová

Zrakové postižení : lékařské poradenství : operace 11.04.2005 23:52 – zobrazit dotaz

Dobrý den, zajímá mě zda je možné operativně odstranit dalekozrakost (2 diop.), je mi 47 let a zda je předpoklad, že se zmíněná dalekozrakost nevrátí.Děkuji

Paní Míšo, dalekozrakost v tomto věku lze odstranit. Za vhodnější metodu než laser považuji extrakci čiré čočky a náhradu umělou nitrooční čočkou s příslušnou dioptrickoou hodnotou. V současné době je možno použít i čočku multifokální. Poté nebudete muset nosit brýle na blízko a na dálku.Mohu Vám doporučit pracoviště Oční Centrum Praha, tel. 220807757, kde se můžete objednat k vyšetření i operaci. Zdraví Vás Dr. Handlová

Zrakové postižení : lékařské poradenství : oční vady; šilhavost 11.04.2005 23:49 – zobrazit dotaz

Má dcera /5 let/ od 3 let nosí brýle. Na pravém oku má +7,5 /bez brýlí na pravé oko šilhá/, na levém +6,5. Zajímalo by mě, pokud se šilhání nesrovná, od kolika let lze operovat a od kolika let jsou vhodné kontaktní čočky. /jsou vhodné i když člověk šilhá?

Šilhání lze operovat už ve věku 5 let, vhodná operace je v předškolním nebo časně školním věku. Kontaktní čočky jsou vhodné o něco později, avšak pouze ve specifických indikacích. Obecně je lepší při tomto typu vady používat brýle. Pokud ještě nedocházíte na specializovanou ambulanci,doporučuji Vám kontaktovat MUDr. Brunnerovou, v Oční strabologické ambulanci FNKV (Vinohradská nemocnice, oční, pavilon E, tel. 267162372 ), a požádat o odborné vyšetření. Zdraví Vás Dr. Handlová

Zrakové postižení : lékařské poradenství : operace 11.04.2005 23:45 – zobrazit dotaz

Chtela bych vedet v cem spociva transplantace ocni rohovky. Dekuji

Transplantace rohovky je operační výměna rohovky za dárcovskou rohovku. Rohovka se vyřízně v celé tloušŤce kruhovým trepanem a místo ní se našije rohovka dárce.

Zrakové postižení : lékařské poradenství : oční vady 11.04.2005 23:43 – zobrazit dotaz

Dobrý den, s velkým zájmem jsem si přečetla odpovědi na téma operací krátkozrakosti (mám krátkozrakost 9,5 dioptrií). Paní doktorka Krausová v odpovědi z 3. 2. 2005 uvádí, jak se vrací dioptrie po jejich odstranění laserem. Tak nějak nemůžu pochopit, jak je to možné. Kde jsou ty změny, které způsobí návrat krátkozrakosti? Přemýšlela jsem, mohou-li za to změny na rohovce, nebo se odoperované oko opět prodlouží dozadu? Pokud již teď mi oční lékařka hlásí degenerativní změny na sítnici s tím, že u takto vysokých krátkozrakostí jsou obvyklé a horší se s přibýváním dioptrií, lze tedy očekávat, že návrat krátkozrakosti po jejím odstranění laserem bude mít další negativní dopady na stav sítnice? Měla bych ještě jeden dotaz: co si mám pod těmi degenerativními změnami na sítnici představit. Jak se projevují a co od nich očekávat do budoucna? S brýlemi přečtu bez potíží poslední řádek, který se čte (LONPVET). Ale – přestože mi je 25 let, krátkozrakost se mi pořád horší, někdy víc, někdy míň, přibližně 0,5 dioptrie ročně. Na obou očích mám malý astigmatismus, jinak žádné další nálezy naštěstí nemám, vada je zděděná po pradědečkovi, který po pádu měl odchlípení sítnice. Co můžu v budoucnosti očekávat? Moc vám děkuji za odpověď a čas nad ní strávený. Dorka.

Paní Dorko, váš dotaz je velmi dlouhý, doufám, že odpovím na vše. Návrat krátkozrakostu je způsoben několika faktory. Pokud krátkozrakost v době operace není stabilní, nejedná se o návrat, ale o další progresi krotkozrakosti. Dalším faktorem je kompenzační schopnost rohovkového epitelu po operaci. Ten je schopen po operaci krátkozrakosti zmohutnět na trojnásobné množství vrstev (normálně 5 řad buněk, po operaci i 15), a tím měnit dioptrickou korrekci po operaci. Není to však pravidlem, jsou pacienti, u kterých regrese nenastává. Degenerativní změny na sítnici mohou být různého druhu, ve Vašem věku bych očekávala spíše degenerativní změny periferní sítnice než centrální. K další diagnóze je nutné vyšetření, poté jsem schopna Vám sdělit prognózu i Vaše vyhlídky do budoucna. Pokud o to stojíte, můžete mě kontaktovat na ambulanci Oční kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady.¨Zdraví Vás Dr. Handlová

Zrakové postižení : lékařské poradenství : oční nemoci 21.03.2005 21:18 – zobrazit dotaz

Občas mě v noci vzbudí řezavá bolest v levém oku. Oko je mírně zalepené a nejde otevřít. Je to nepravidelné, občas to zlobí jednou za 3 dny, pak třeba po týdnu apod. Údajně mám něco s rohovkou. prý po úraze, ale já nikdy žádný úraz neměla. Pracuji již 8 let u počítače min. 9 hod denně, mám nosit dioptrické brýle. Také mi jedna lékařka sdělila, že mám syndrom suchého oka. Ale mě oko bolí hlavně v noci. Prosím o radu. Je mi 39 let.Děkuji

Vážená paní, u vás může jít o tzv. „recidivující erozi“ rohovky. Doporučuji Vám navštívit lékaře při akutních obtížích – druhý den ráno – a nechat si vyšetřit rohovku. Pokud na ní bude barvící se defekt ( za použití fluoresceinu) , je diagnóza potvrzena. Též je možné, jak píšete, že jde o syndrom suchého oka. V tom případě by Vám zabraly umělé slzy, např. lacrisy.Zdraví Vás Dr. Handlová

Zrakové postižení : lékařské poradenství : oční nemoci; operace 21.03.2005 21:15 – zobrazit dotaz

Dobrý den, můžete mi prosím poradit, kde (např. internet. adresu) bych mohla najít nějaké bližší informace(léčba, průběh poranění…), týkající se poranění rohovky, způsobeného neodstraněním silikonu po operaci rohovky? Děkuji. S pozdravem Albi

Vážený pane, silikonový olej se používá při operacích sítnice, nikoliv rohovky. Nevím přesně , jakou operaci rohovky máte na mysli, prosím o bližší specifikaci. Děkuji. Dr. Handlová

Server InternetPoradna provozuje občanské sdružení InternetPoradna.cz. ISSN 1801-5190 © InternetPoradna.cz, 2001-2013.

InternetPoradna.cz, jejímž autorem je InternetPoradna.cz, podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Nevyužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 3.0 Unported .

Diskuze Sklivcové zákalky a šance na zlepšení?

Zdravím všechny, jsem krátkozraká a už pár let mám sklivcové
zákalky, tj. vidím na pozadí různé malé objekty – plovoucí tečky,
pavučinky, čárky atd. Hlavně když koukám na světlé plochy.

Od očaře
vím, že je to porucha sklivce, že to není nic závažného a nedá se
s tím nic moc dělat. Mají to i rodiče. Postupně se jim to zhoršuje, mně
v podstatě taky, což je normální vývoj – dle lékaře. Táta už kvůli
tomu ani nečte beletrii, kterou měl rád – je to příliš rušivé.

Já jsem
třicátnice a už teď mi to dost vadí, jestli se to zhorší, bude to
značný problém

Velikost písma:

@vagabund Ahoj, mám
stejný problém už mnoho let, určitě aspoň 15, a zhoršuje se to. Oční
lékařka mi řekla, že se to dá operovat, ale operace je dost riskantní a
určitě by mi ji nedoporučovala z důvodu častých recidiv.
Rady na zlepšení také uvítám. 

@Gilbert Ahoj, očař mi
také řekl, že jedině operativně – což nedoporučil, jen pokud by to bylo
opravdu vážné.
Nevím, pořád doufám, že kdyby člověk začal něco dělat jinak, sklivec
by se mohl nějak zregenerovat nebo alespoň zastavit ten proces.

Přeci
většina našeho těla se umí sama opravovat, pokud má vhodné podmínky, tak
se mi zdá nesmyslné, že by toho oči schopné nebyly. Ale možná je to jen
zbožné přání 

Budu vás sledovat, zákalků mám mraky, někdy vadí víc, že jsou
v centru, jindy skoro vůbec (i když teda pohled na světlou plochu- sníh
atp., to je zážitek vždycky…). Co dělat jinak, netuším, ve zlepšení
nevěřím, ale zastavit ten proces by třeba šlo… Třeba se ještě
někdo ozve!

Vítej @EvaM
Začala jsem hledat na anglických diskuzích, pár lidí, kteří už je mají
hodně let (jako kolem 15 a více) tam zmiňuje, že je nyní vidí už jen,
když se na ně soustředí – že je časem mozek prostě eliminuje,
„přestane je vidět“ cíleně. Že je nejlepší se na ně vůbec
nesoustřeďovat a nepřemýšlet o nich.

No nevím, já na ně obvykle nemyslím, ale jakmile se nějaký z těch
větších dá do pohybu, přitáhne to mou pozornost.

Tady http://www.naturaleyecare.com/…ye-floaters/
píšou, že je možné jim předcházet a nějak je ukočírovat skrze
výživu, doporučují následující používat současně (synergický
efekt):

Hyaluronová kyselina, glukosamin sulfát, vit. C, L-methionin, inositol,
vápník, zinek, měď a chromium

To vše by mělo podporovat zdravé oko, redukovat vznik dalších
zákalek.

Jo a ještě jsem našla toto: http://www.wikihow.com/Reduce-Floaters
případně můžu přeložit podstatné

Zatím mi ale chybí nějaká konkrétní osoba, která by řekla, že jí to
pomohlo. Budu příležitostně hledat dál.
Každopádně se zdá, že upřít svou pozornost k látkám, které jsou
vhodné pro výživu rohovky a sklivce není od věci. Jak moc to má efekt ale
těžko říci.

Kupte si v lékárně bylinku světlík lékařský, uvařte dle návodu a
kapejte si ho do očí 2× deně po dobu 7 dní.

@Dalibor7 Díky za tip
– máš s tím nějakou osobní zkušenost?

Před léty jsem si zranil oko, které se 2 roky nechtělo zahojit a dle
lékařů to mělo být možná i na doživotí. Díky dobré radě
bylinkářky a světlíku se oko zahojilo za pár dní.

Moje kamarádka si ním
vyléčila šedý zákal, což je je normalně nevyléčitelné a je toho víc.
Poraď se v lékárně, jestli je na tvůj konkrétní problém vhodný.

Světlék je hodně univerzální lék, ale ne každému musí sednout, prostě
při negativní reakci je třeba ihnet přetat kapat.Jsou dobré
i světlíkové kapky, ale odvar má větší účinnost.

Ahoj, tak po letech nějaké zlepšení? Zkušenosti? Já teď kapu a piju
světlík a přijde mi, že se mi trochu zesvětlují. Mám jich fakt
neskutečně moc, že přemýšlím o operaci, ale mám hrozný strach
z komplikací, tak to chci zkusit přírodní metodou. Prý mají velkž
úspěch homeopatika, dokonce i každodenní cvičení krční páteře. Jsem
zatím v začátcích.

@Vrtu Zdravím, založila
jsem si kvůli vám účet na emimino, abych vám mohla napsat a zapojit se do
diskuze. Před měsícem se mi zřejmě následkem zvýšeného sezení
u počítače také objevily sklivcové zákalky a to přesto, že je mi
pouhých 23 let.

Jako studentka a učitelka to mám teď hodně blbé a vidina
toho, že se s tím nedá nic dělat (nic kromě vitrektomie a laseru) mi jako
odpověď nestačí. V jedné internetové diskuzi jsem se dočetla posměšný
komentář, který zněl nějak takto: „Jak je možné, že posíláme lidi na
měsíc, ale neumíme se bezpečně zbavit zákalků na sklivci…“ Ale teď k věci. Pátrala jsem a našla jsem
studii, která proběhla v Taiwanu v roce 2016 (ODKAZY DOLE). Zněla tak
blbě, až jsem si jí přečetla… Zkrátka testovali na 388 lidech, jestli
se zákalků zbaví pouhým jezením pár kousků ananasu po obědě. Výsledky
mě nenechaly chladnou i když jsem od začátku přistupovala ke studii
skepticky a stále si snažím udržet kritický odstup. Studii právě testuji
na sobě, začala jsem včera a budu pokračovat následující tři měsíce,
dokud jí nezavrhnu jako blbost nebo nepotvrdím, že má ananas skutečně na
zákalky nějaký efekt. Budu vás informovat, o svých výsledcích. Vím, že
bych za jakýkoliv kousek naděje dala celý svět a tak snad i můj experiment
také někoho v podobně zoufalé situaci povzbudí. 

O ČEM STUDIE HOVOŘÍ:

Proběhly 2 experimenty. Skupina 388 lidí byla rozdělena na 190
(experiment 1) a 198 (experiment 2) lidí. V experimentu
1 byla skupina dále rozdělena na ty, co mají 1 zákalek (120
lidí) a na ty, co mají 2 a více zákalků (70 lidí). Všichni jedli dva
kousky čerstvého ananasu denně po obědě.

Každý jeden kousek ananasu byl
o váze 100g včetně toho tvrdého uprostřed! Experiment
probíhal 3 měsíce. Po 3 měsících byl ve skupině s jedním zákalkem
úspěch 85 (ze 120) bez zákalku a ve skupině s 2 a více bylo zcela bez
zákalků 51 lidí (ze 70).

V experimentu 2 byla skupina 198 lidí dále náhodně
rozdělena na 3 skupiny o 66 lidech. Skupině A se podával 1 kousek
ananasu včetně tuhé prostřední části o váze 100g denně po obědě,
skupině B se podávali dva takové kousky a skupině C tři takové kousky.

(Více se nedávalo vzhledem k tomu, že doporučená denní dávka je 300g
ananasu denně.) Po 3 měsících se výsledky vyhodnotily a zjistilo se, že:
Skupina A – 36 lidí bez zákalků (z 66 lidí), Skupina B – 44 lidí bez
zákalků (z 66 lidí), Skupina C – 49 lidí bez zákalků (z 66 lidí).

ODKAZ
NA STUDII
VIDEO SHRNUTÍ A KRITIKA
STUDIE
VIDEA CHLAPÍKA, CO STUDII
TAKÉ ZKOUŠÍ SÁM NA SOBĚ (Pán ale nejí tolik ananasu jako ve studii –
jí ho výrazně méně)

@MilaUna Zdravim, nerada
Vas zklamu, ale ananas nefunguje. Je to fake. Jsem ve skupine, ktera to na sobe
zkousela. Nikdo nic. Cviky zkusim. Ja mela zakalky od 18ti. Taky velice mlada.
Je mi lito, ale nic mi nepomohlo.

Mam uz jich stovky a venku koukam opravdu pres
obri smouhy. Kdybych mela aspon tecky…Snazim se s tim zit. Mam takovy pocit,
ze to ma neco spolecneho s usnim tinnitem, ktery mam taky od mladi. Mozna
opravdu ta krcni pater a odkysliceni hlavy.

Mejte se a drzte se.

Na fb existuje jedna skupina, kde jsou lidé z celého světa a jsou
v kontaktu i s lékaři a vědci, kteří se snaží najít bezpečnou
léčbu a snad se jim to jednou povede!

Držte se!

Léčba sítnice a sklivce

Onemocnění sítnice patří mezi nejzávažnější oční nemoci. Často mohou vést i ke ztrátě zraku. Velmi důležitá pro jejich léčení je včasná diagnostika. Nepodceňujte proto pravidelné kontroly u očního lékaře.

Úspěch léčby pak závisí nejen na odborné péči lékaře, ale i na disciplinovanosti pacienta.

Mezi nejčastější onemocnění sítnice a sklivce patří věkem podmíněná makulární degenerace, odchlípení sítnice, diabetická retinopatie a sklivcové zákalky.

• Spolupracujeme se všemi tuzemskými zdravotními pojišťovnami.
• Centrum pro léčbu sítnice a sklivce funguje v Lexum více než 15 let.
• Máme stabilní tým špičkových lékařů a specialistů.
• Zakládáme si na osobním přístupu a doporučujeme nejlepší řešení při minimalizaci zátěže pacienta.
• Při diagnostice onemocnění sítnice využíváme nejmodernější vyšetřovací metody.
• Poskytujeme léčbu na nejvyšší technické úrovni a provádíme nejšetrnější bezstehovou mikrochirurgii.
• Poskytujeme jako jediná oční klinika v ČR speciální genetický test zaměřený na dědičné onemocnění sítnice.   

Věkem podmíněná makulární degenerace

Jde o velmi závažné onemocnění centrální části sítnice, které může v řádu týdnů vést až ke ztrátě zraku. Více informací o onemocnění a možnostech léčby na očních klinikách Lexum si přečtěte zde.

Odchlípení sítnice

Jedná se o poměrně časté onemocnění oka, které způsobuje trhlina v sítnici. Odchlípení sítnice se projevuje tmavou clonou, která postupně zastiňuje zrak.

Předcházet mu mohou záblesky pozorované zejména za šera. Objevují se také hustě padající saze či vločky, což jsou krvinky z natržené cévy.

Odchlípenou sítnici je možné znovu přichytit, klíčová je ale její včasná diagnóza a lékařská pomoc.

Diabetická retinopatie

Diabetická retinopatie je cévní onemocnění sítnice, které může skončit závažnou poruchou zraku i slepotou. Vzniká u diabetiků kvůli vysoké hladině glukózy v krvi a následnému ucpávání a poškození jemných cév sítnice.

Toto onemocnění je zpočátku bez příznaků. Důležité jsou proto pravidelná preventivní vyšetření sítnice u diabetiků. Rozvinuté komplikace diabetické retinopatie řešíme pomocí laserové operace nebo vitrektomií.

Jedná s o mikrochirurgickou operaci spočívající v odstranění sklivce.

Sklivcové zákalky

Zákalky ve sklivci jsou malé, volně se pohybující sraženiny. Postiženým okem pak vnímáme různé stíny, skvrny, pavučinky, černé tečky, vločky, plovoucí mušky a podobně. Všechny tyto projevy pak obtěžují a brání v práci, čtení nebo řízení auta.

Sklivcové zákalky odstraňujeme buď klasickým chirurgickým zákrokem zvaným vitrektomie, nebo méně invazivním laserovým ošetřením sklivce – laserovou vitreolýzou. Chirurgické odstranění zákalků trvá asi 10-20 minut a operaci provádíme bez použití jediného stehu.

Při laserové vitreolýze používáme speciální přístroj určený k odstraňování (odpařování) sklivcových zákalků. Ošetření trvá 20–40 minut a je nebolestivé.Sklivcové zákaly nelze laserem odstranit, pokud jsou příliš velké nebo jsou příliš blízko sítnice.

Ani na nezřetelně, neostře ohraničené zákaly nebo na léčbu pouze mlhovitého zkalení sklivce tato metoda není vhodná.

Ostatní nemoci sítnice

Sítnice může trpět různými dědičnými chorobami, onemocněním cév nebo záněty. Poruchy rozhraní sklivce a sítnice jako jsou makulární díra, makulární membrána apod. způsobují neostré vidění, skvrny v zorném poli, deformace obrazu a další poruchy vidění. Choroby vitreoretinálního rozhraní řešíme většinou chirurgicky. Úspěšnost operací je velmi vysoká.

Komplikace spojené s čočkou

Čočka se může vychýlit ze správné polohy, například po úrazu. V takových případech provádíme vitrektomii (odstranění sklivce), odstranění čočky a její nahrazení čočkou umělou.

Vstupní vyšetření

Při každém onemocnění sítnice a sklivce provádíme důkladné vstupní vyšetření, které zahrnuje:

	stanovení zrakové ostrosti
	měření nitroočního tlaku
	biomikroskopii rozšířenou zornicí
	barevnou fotografii sítnice
	nepřímou oftalmoskopii
	optickou koherenční tomografii (OCT)
	fluorescenční či OCT angiografii a další speciální vyšetření.