Aspergillus fumigatus – vše o zdraví

17.11.2010

Vědci z univerzity v britském Manchesteru zjistili znepokojující fakt. Polštáře v našich postelích v sobě skrývají nebezpečné druhy plísní, které zhoršují alergie a zejména astma.

Tým výzkumníků objevil podle zprávy odborného časopisu Allergy journal 16 druhů plísní. Zkoumal přitom vzorky z desíti polštářů – pět jich bylo péřových a pět z umělých vláken, přičemž záhlavníky byly používány od 18 měsíců do 20 let.

Ve všech deseti polštářích vědci objevili plísně, které se „živí“ výkaly roztočů a odumřelými úlomky lidské kůže, z nichž některé můžeme objevit také například na vlhkých zdech či ve sklepích. Některé typy přitom výrazně zhoršují astma a významně napadají plíce a respirační ústrojí.

Hůře vyšly z výzkumu polštáře vyrobené z umělých vláken. V těch se dobře daří zejména plísni Aspergillus fumigatus, které vedle neblahého dopadu na dýchací cesty působí nepříznivě i na imunitní systém pacientů, kteří jsou po operacích a transplantacích. Ti navíc upoutáni na lůžku stráví ještě mnohem delší čas než zdraví jedinci.

• Vědečtí pracovníci z Manchesterské univerzity proto radí osobám, které trpí astmatem, různými typy alergií, záněty dutin a jinými dýchacími obtížemi, aby polštáře pokud možno co nejčastěji dezinfikovali, případně je prali či rovnou často měnili za zcela nové.
• Autor: efa
• Diskuze k článku

Články s podobnou tématikou Jak zařídit ložnici Spací patro či pódium vám ušetří místo, ale… Půvab bytových textilií Zdravý a pohodlný spánek Nezapomínejte na výměnu matrací

Článek byl zobrazen 12632 krát.

Přidat příspěvěk

Nenalezen žádný záznam

Kontextová reklama

• Zateplené tvárnice DURISOL mají řadu předností. Domy stavěné z tohoto systému jsou navíc moderní, promyšlené do posledního detailu a krásné. Prohlédněte si náš katalog RD!
• Když se dokonalá směs barev a tvarů smíchá s téměř staletými výrobními zkušenostmi a technologiemi, vznikne nadčasový a moderní střešní systém. Naše společnost, která působí na trhu už několik generací, se vyznačuje neustálou snahou o inovaci a rozvoj našich služeb.
• Nabízíme exkluzivní dveřní systémy pro moderní interiér. Pod značkou Dorsis vznikají jedinečné profily skrytých zárubní DURUS 45 a FORTIUS 52 a také skrytá soklová lišta LINUS. Zákazníci v portfoliu firmy naleznou i úspěšné industriální rámové dělící stěny DIGERO.
• Padl Vám do oka jeden z našich typových domů? Tak to pro Vás máme dobrou zprávu. Když si ho pořídíte v novém programu EASY, ušetříte 150 000 Kč. A to už se počítá!
• Vysoká kvalita, dobrá cena. To je nabídka WPC terasového studia PROFI TERASY v Horních Počernicích, Praha 9. Velký výběr terasových materiálů a WPC plotovek v prostoru venkovní expozice, dodávka terasy na klíč. Návštěva PROFI TERASY se vyplatí.

Polštáře a peřiny se dnes vyrábí z řady moderních materiálů, ovšem své příznivce má stále také generacemi prověřené prachové husí peří. V čem se nám tedy bude nejlépe spát? Podle čeho bychom měli vybírat? Přihlédnout musíme v prvé řadě ke zdravotnímu stavu. Mnozí z nás totiž trpí alergiemi, migrénami, bolestmi páteře nebo kožními problémy.

celý článek

Spánek je pro lidské tělo velice důležitý. To, jak se v noci vyspíme, se promítá do našeho zdravotního stavu a také do aktuální nálady. Věděli jste, že kromě matrace a postele ovlivňuje kvalitu spánku například také orientace ložnice ke světovým stranám, její vybavení a uspořádání, nebo také použité materiály?

celý článek

Postel bezpochyby patří mezi nejdůležitější a nejvýraznější prvek každého dětského pokoje. Naše děti by s tímto tvrzením samozřejmě nesouhlasily a naprosto by ho popřely. Podle dětí jsou v jejich pokoji prvořadé hračky. Čím víc, tím líp. Na tom by se zaručeně shodly.

celý článek

RE pěna není vhodným materiálem na výrobu matrací pro děti, ani pro dospělé. Přesto se tento materiál v Čechách na výrobu matrací používá a jsme tak spolu se Slovenskem a Maďarskem jedinou zemí, kde je to možné. Proč se matracím z RE pěny raději vyhnout?

celý článek

Když jdeme vybírat novou postel, je většinou její rám tím prvním, co nás zaujme. Dodává totiž celé ložnici styl a ovlivňuje její atmosféru. Záleží tedy jen na nás, jestli jsme romantické duše a chceme mít doma postel s nebesy, nebo upřednostňujeme moderní domácnost, kde i rám postele by měl být především praktický a vynikat jednoduchým designem.

celý článek

Na posteli je zcela jistě nejdůležitější, aby byla více než pohodlná. Stejně jako ostatní součásti interiéru, také postele podléhají módním vlivům. Jaké jsou současné módní trendy ve světě postelí?

celý článek

Přes 200 000 hodin. Přesně tolik času prospí za svůj život každý z nás. Čím kvalitnější tato spánková třetina života je, tím jsme zdravější a vitálnější. Dobrá zpráva je, že kvalitu spánku můžeme ovlivnit – například výběrem správné postele. A právě na to se podrobně podíváme.

celý článek

Kancelářská židle je nezbytnou součástí života, na které většina z nás stráví denně mnoho hodin. Všichni dobře víme, že dlouhodobé sezení na nevhodné kancelářské židli může přivodit vážné zdravotní potíže. Na jakou kancelářskou židli si sedneme, tak se také cítíme. Jak si správně vybrat?

celý článek

Zpět na předchozí stránku

Источник: https://loznice.bydleniprokazdeho.cz/nabytek-postele-a-matrace/vedci-varuji-pred-plisnemi-v-polstarich

Příčiny nemoci

Příčinou invazivních mykotických onemocnění jsou mikroorganismy – plísně. Plísně dělíme na kvasinky a vláknité houby. Z kvasinek k nejznámějším patří kandidy – např. Candida albicans která je například vyvolavatelem moučnivky u dětí. Známé jsou i další kandidy – například Candida tropicalis, Candida glabrata, Candida krusei.

Mezi vláknité houby patří zejména Aspergillus (Aspergillus fumigatus, Aspergillus niger, Aspergillus flavus) a Mucor.

K vzácnějším vyvolavatelům závažných mykotických onemocnění patří kryptokoky, fusaria, histoplasma, trichosporon a další.

Většina uvedených mikroorganismů je široce rozšířena, mnoho lidí je jimi infikováno a nezpůsobují jim žádné potíže. Onemocnění se objeví v okamžiku, kdy u takto infikovaného člověka dojde ke snížení obranyschopnosti vlivem nemoci, leků, úrazu a podobně nebo vlivem dalších rizikových faktorů.

Rizikové faktory

Invazivní mykotické onemocnění – nejčastěji aspergilóza nebo kandidóza nepostihuje běžnou populaci. Tato závažná choroba se objevuje pouze u lidí s významně sníženou schopností organismu bránit se infekci – s takzvaným imunodeficitem. Imunodeficit může být vrozený nebo získaný.

Vrozené poruchy imunity se projeví většinou během prvních měsíců života dítěte jako opakující se atypické závažné infekční nemoci (záněty plic, kožní infekce, průjmy, vysoké horečky…). Tyto problémy vedou většinou k opakovaným návštěvám lékaře, k podrobnějšímu vyšetření a ke stanovení diagnózy. Takto nemocné děti jsou dále pravidelně sledovány a léčeny.

Získané poruchy obranyschopnosti vznikají zejména v důsledku některých nemocí nebo jako vedlejším účinek některých léků a léčebných postupů.

K chorobám které zvyšují pravděpodobnost mykotické infekce patří cukrovka (diabetes mellitus), nádorová onemocnění, některé nemoci krve (leukopenie), opakované bakteriální onemocnění vyžadující antibiotickou léčbu, poruchy vstřebávání některých látek – takzvaný malabsorpční syndrom, některá onemocnění ledvin (nefrotický syndrom), chronická jaterní onemocnění. V neposlední řadě je možnou příčinou získané závažné poruchy obranyschopnosti kterou je třeba připomenout onemocnění způsobené virem získané imunodeficience (HIV) – AIDS. Tento virus napadá bílé krvinky a vede k těžké poruše obranyschopnosti.

K lékům které významně narušují imunitu patří zejména cytostatika – léky užívané k léčbě nádorových onemocnění Ke zhoršení obranyschopnosti organismu významně přispívá také léčba ozařováním – radioterapie.

Další skupinou léků které cíleně snižují imunitu jsou takzvaná imunosupresiva Tyto léky užívají lidé po transplantacích (ledviny, srdce, plic, kostní dřeně) a dále pacienti trpící autoimunitními nemocemi.

K nejčastějším autoimunním onemocněním patří zánět štítné žlázy, zánět střev – Crohnova choroba, ulcerozní kolitida, nemoci krve (imunní trombocytopenická purpura, autoimunní hemolytická anémie), systémový lupus erythematodes, dermatomyositis…

Sníženou obranyschopnost, i když ne tak významně mají také lidé trpící závažnými chronickými nemocemi – např. lidé pravidelně docházející na dialýzu.

Také po závažných operacích a úrazech nebo při rozsáhlých popáleninách bývá obranyschopnost snížená, stejně jako u lidí se špatnou a nedostatečnou výživou. Všichni tito pacienti mají vyšší riziko mykotického onemocnění.

Za rizikové lze považovat také osoby se závislostí na alkoholu nebo drogách.

K dalším rizikovým faktorům které zvyšují pravděpodobnost mykotické infekce patří dlouhodobě zavedené centrální žilní katetry, dlouhodobé močové cévky, déle trvající nitrožilní výživa, opakovaná a dlouhodobá léčba antibiotiky, porušení obranných bariér kůže (popáleniny, rozsáhlé oděrky apod.), chronická podvýživa.

Источник: https://www.pfizer.cz/vaše-zdraví/infekční-nemoci/mykotické-onemocnení/příčiny-nemoci

Aspergilóza ptáků

Aspergilóza je akutně nebo chronicky probíhající mykóza ptáků vyvolávaná plísněmi z rodu Aspergillus.

Vyskytuje se hromadně nebo sporadicky a je charakterizována exsudativními, nekrotizujícími anebo granulomatózními zánětlivými procesy, které se primárně vyskytují především v oblasti dolního respiračního traktu (pulmonální aspergilóza); postiženy ale mohou být i jiné orgány a tkáně. Kromě přímých ztrát úhynem způsobuje snížení hmotnostních přírůstků a zvýšenou konfiskaci na porážce.

Historie a výskyt

Výskyt plísní u volně žijících ptáků je znám již od počátku 19. století. Plísně rodu Aspergillus (A. candidus) byly poprvé identifikovány ve změnách plicních vaků hýla obecného (Pyrrhula pyrrhula) (Rayer a Montagne 1842).

Aspergillus fumigatus byl poprvé izolován z plic dropa velkého (Otis tarda) v roce 1850 Freseniem, který také poprvé použil názvu ‚aspergilóza‘. Aspergilózu u krůťat popsali Lignieres a Petit (1898), u dospělých krůt Hinshaw (1937).

Od té doby byla aspergilóza pozorována u mnoha druhů ptáků i savců, včetně člověka.[1]

Plísně rodu Aspergillus jsou v přírodě všeobecně rozšířené (jedná se o tzv. vzdušné plísně). Aspergilóza je rozšířena po celém světě, výskyt nemoci však není častý.

U savců včetně člověka se aspergilóza projevuje pneumomykózou s tvorbou mykotických uzlíčků, makroskopicky připomínajících tuberkulózu, pseudotuberkulózu nebo aktinomykózu.

K infekci lidí dochází nejčastěji při úzkém styku s nakaženými ptáky nebo při déle trvajícím pobytu v silně zamořeném a prašném prostředí.

Počátkem 20. století byl poměrně častý výskyt plicní aspergilózy u lidí pozorován ve Francii. Speciální krmiči holoubat rozžvýkávali v ústech proso a hrách s vodou a takto připravenou potravu za rázného vyfouknutí vpravovali holoubatům do zobáku a do volete.

Tento způsob byl rozšířen zejména na nádražích, kudy se dopravovala živá holoubata z provincie do Paříže. Uvádí se, že tito krmiči nakrmili denně až 2 tis. holoubat.

Je zřejmé, že byli ve velké míře vystaveni aspergilózní infekci, neboť sporami plísní bývá infikována dutina zobáku holubů, popřípadě se mohli infikovat i rozžvýkávaným krmivem.[2]

Drůbež se dostává do kontaktu s plísněmi obvykle prostřednictvím kontaminovaného krmiva nebo podestýlky. Onemocnění u ní probíhá ve dvou základních formách – akutní a chronické.

Akutní aspergilóza se nejčastěji vyskytuje u mladých čerstvě vylíhnutých ptáků (kuřata, krůťata, kachňata aj.) a je charakterizována vysokou morbiditou i mortalitou.

Chronická aspergilóza se vyskytuje spíše u jednotlivých zvířat v hejnech chovné nebo užitkové drůbeže a u voliérových ptáků a projevuje se postižením plic a vzdušných vaků. Sporadicky dochází ke generalizované formě aspergilózy.

V ojedinělých případech, při silné kontaminaci prostředí plísněmi nebo při snížení odolnosti (stresy, imunosuprese či dietetické závady) může i chronická aspergilóza být příčinou značných hospodářských ztrát. Zejména v chovech krůt patří aspergilóza mezi ekonomicky závažná onemocnění.

Příčiny nemoci (etiologie)

Původcem aspergilózy ptáků jsou nejčastěji plísně Aspergillus fumigatus a A. flavus, vzácněji také A. glaucus, A. niger, A. terreus, A. nidulans, A. amstelodami, A. nigrescens aj.

Výskyt plísní Aspergillus spp. v přírodě je ubikvitární, vyskytují se na zkažených rostlinách, v půdě a obilninách. Jejich reprodukční struktury (konidie) se vyskytují ve vzdušném prostředí.

Jsou odolné proti fyzikálním a chemickým vlivům a ve vnějším prostředí si zachovávají životnost po několik let. Některé druhy Aspergillus spp. jsou zcela rezistentní k chemikáliím, takže mohou být prokázány např.

i v kyselině sírové, modré skalici či roztokou formaldehydu (Rippon 1982). Vysokými teplotami se ničí až po delší době, nízké teploty jim neškodí.

Aspergillus fumigatus (Fresenius 1850) roste při teplotě 25-37 °C (plíseň je termotolerantní, roste i při 45 °C) a na kultivačních půdách vytváří za 7 dní kolonie o průměrné velikosti 2–4 cm. Kolonie jsou nízké a uprostřed mírně vyvýšené.

Jejich zelená barva směrem k periferii bledne a okraje jsou již bezbarvé. Spodní strana kolonií je světle žlutá. Konidiofory jsou hladké, bezbarvé až světlé zelené v blízkosti vezikula. Dosahují délky 300-400 µm a průměru 5-8 µm.

Vrchol konidioforů je rozšířen ve vezikulum o průměru 20-30 µm, které nese jednu řadu sterigmat dlouhých 6-8 µm. Z nich odstupují konidie sférického tvaru o průměru 2-3 µm, tvořící opticky hustou nazelenalou masu řetízků konidií nad vezikulem.[3] A.

fumigatus produkuje hemolyziny, proteolytické enzymy a jiné toxické faktory, např. termostabilní nekrotizující gliotoxin, který je také cytotoxický pro periferní krevní lymfocyty.

Aspergillus flavus (Link 1809) tvoří na pevných půdách při 25 °C kolonie o velikosti 6–7 cm za 10 dní. Kolonie mají chmýřitý vzhled, rostou značně do šířky a jsou zlatožlutě nebo žlutozeleně zbarvené. Spodní strana je bělavá, jindy žlutavá a později až do hnědavého odstínu.

Konidiofory jsou silnostěnné, drsné a bezbarvé. Dosahují délky až 100 µm a průměru 10-65 µm. Vezikula mají v průměru 10-65 µm a sterigmata jsou v jedné nebo častěji ve dvou vrstvách. Žlutohnědé konidie mají kulovitý nebo hruškovitý tvar a měří v průměru 3,5-4,5 µm.

Řetízky konidií jsou radiálně volně rozloženy kolem vezikulu.[3]

Rozličné izoláty obou druhů plísní se mohou odlišovat v barvě, vzhledu i v morfologii kolonií od výše uvedených nejtypičtějších charakteristik. Identifikují se podobně jako ostatní druhy či rody plísní podle morfologických kritérií.

Vznik a příčiny nemoci (epizootologie)

Hostitel

Onemocnění se vyskytuje u mnoha ptačích druhů, lze proto za potenciálního vnímavého hostitele k infekci plísněmi rodu Aspergillus považovat všechny ptáky, bez ohledu na způsob jejich života.

Z domácí drůbeže se aspergilóza vyskytuje u kura, krůt, hus a kachen. Také holubi, pávi a pštrosi jsou vnímaví. U divoce žijících ptáků je onemocnění vzácnější, naopak u ptáků chovaných v zoologických zahradách (zejména tučňáci) je častější.

Přenos

Spory Aspergillus spp. jsou v přírodě ubikvitárně rozšířené. Vlhké a teplé prostředí napomáhá k růstu plísní na organických substrátech jako jsou sláma, seno, obilniny, komponenty krmiva, krmné směsi aj.

Aspergilóza se šíří převážně vzdušnou cestou, méně často alimentárně. K infekci dochází vdechováním patogenních spor z podestýlky, trusu, prachu, krmiva, nečistých a zaplísněných krmítek, napáječek, technologického zařízení apod.

Infekce je také možná přes silně poškozenou kůži.

Plíseň se může uchytit i na povrchu vaječné skořápky (při průchodu kloakou, v hnízdě, na podestýlce nebo z kontaminovaného prostředí) a prorůstat do nitra vejce, kde vytváří plísňový povlak ve vzduchové bublině, případně proniká až do bílku, žloutku nebo vyvíjejícího se embrya. Embrya jsou vysoce vnímavá a brzo uhynou následkem působení plísňových toxinů. Vertikální přenos prokázali Eggert a Barnhart (1953).[4]

Aspergilózou mohou být zamořeny i líhně. K nakažení kuřat dochází v těchto případech při líhnutí nebo krátce po něm a zvýšená mortalita se projeví již v prvních dnech života. Klinické příznaky a změny mohou být detekovatelné již u jednodenních kuřat, ale charakteristické makroskopické změny se objevují zpravidla až kolem 5. dne věku.

Kuřata i jiná ptačí mláďata jsou vysoce vnímavá zejména v období krátce po vylíhnutí. Infekce může být ohraničeně lokalizována na orgány dolního respiračního traktu, zejména bronchy, plíce a vzdušné vaky nebo sekundárně generalizuje do dalších orgánů a tkání.

Zdravá dospívající a dospělá zvířata chovaná za optimálních podmínek jsou schopna odolat i vysoké koncentraci spor ve vnějším prostředí, zatímco imunosupresovaní nebo jinak oslabení jedinci onemocní i po velmi nízké dávce spor.

Odolnost k infekci snižuje doprava, vlhké prostředí, přeskladnění, podvýživa, špatná ventilace, silná kontaminace prostředí (krmivo, podestýlka), velmi mladý nebo naopak vysoký věk, terapie antibiotiky (tetracykliny), aplikace kortikosteroidů, dráždění sliznice dýchacích cest (čpavek, dezinfekční páry, cigaretový kouř), konkurentní infekce aj. Aspergilóza může být komplikována i jinými bakteriemi.

Patogeneze

Rozdílná stavba dýchacích cest ptáků je činí zvlášť vnímavými k aspergilóze. Nejvíce bývají postiženy břišní vzdušné vaky jako přímé pokračování bronchů. Plošné a rozsáhlé změny na serózách vzdušných vaků porušují jejich hydroregulační a termoregulační funkci. Protože drůbež nemá potní žlázky, je tato funkce vzdušných vaků zvlášť významná.

Spory se dostávají s vdechovaným vzduchem do dýchacích orgánů, kde vyvolávají v místě fixace zánětlivé změny. Je-li zánětlivá reakce intenzivní, může se zastavit vývoj spor, proces se zhojí a pták neonemocní.

Jestliže je obranná reakce slabší, spory se rozrůstají v mycelium a v plicní tkáni vytvářejí typické uzlíky. K tvorbě spor však v plicních uzlících nedochází. Ty se vytvářejí v širších cestách dýchacích a ve vzdušných vacích.

Aspergily mají tendenci k prorůstání do krevních cév, což umožňuje jejich rozsev do celého těla.

Změny na orgánech je možno zjišťovat již za 20 hodin po aerogenní infekci. Objevují se nejdříve v plicích, potom na serózách vzdušných vaků (zejména břišních); při masivní infekci bývají zachváceny všechny vzdušné vaky. Tak se mohou dostat aspergilózní změny vychlípeninami vzdušných vaků až mezi svalstvo a do pneumatizovaných kostí.

K mykotickému procesu se může připojit i sekundární infekce, vedoucí až ke zhnisání vzdušných vaků. Změny na serózách vzdušných vaků porušují jejich funkci, což vede k obtížím při atmosférických poruchách, ke snížení odolnosti a k poruchám výživného stavu.

Následkem postižení dýchacích cest často taková zvířata uhynou během transportu na porážku.

Také věk ovlivňuje vnímavost k aspergilóze. Obecně lze říci, že čím mladší jedinci, tím vnímavější. Po prvních dnech života odolnost k aspergilóze prudce stoupá, což je pravděpodobně způsobeno změnami v propustnosti plicního epitelu, ke kterým dochází v prvních dnech po vylíhnutí. U starších zvířat dochází k propuknutí onemocnění zpravidla po působení stresorů.

Projevy nemoci (symptomatologie)

Inkubační doba se může pohybovat mezi jedním až 14 dny.

Klinika

Aspergilóza probíhá jednak ve formě akutní, se kterou se setkáváme převážně u mladé drůbeže v prvních 3 týdnech věku a která může být doprovázena při enzootickém (obdoba endemie u lidí) průběhu 5-50 % mortalitou, jednak ve formě chronické, která se pozoruje u ptáků přežívajících akutní fázi nemoci nebo u drůbeže starší, kdy mortalita se pohybuje kolem 5 %.

Klinicky se onemocnění nejčastěji projevuje jako plicní aspergilóza, ale po diseminaci (rozsevu) plísní krevní cestou se mohou pozorovat také záněty očí, mozku, kůže, infekce kostí i generalizované infekce. Klinické příznaky nejsou patognomické, odpovídají stupni postižení dýchacího aparátu, případně jiných postižených systémů.

Při akutním průběhu nemoci se u mladých ptáků pozoruje deprese, ospalost, anorexie a dýchací potíže, které jsou při komplikujících infekcích doprovázeny přídatnými šelesty. Peří bývá načepýřené, mohou se objevit poruchy lokomoční, křeče, ochrnutí a úhyn.

Doprovodným příznakem mohou být tremor, stočení hlavy (tortikolis), zánět očního bulbu (panoftalmie), slepota, bíle zbarvená řídká stolice nebo serózní nosní odměšek. Převládá-li subakutní průběh, jsou více vyjádřeny celkové příznaky vedle příznaků bronchopneumonických. Dochází ke značnému vyhubnutí, u kuřat k zakrslosti.

Dospělá drůbež při tomto průběhu trpí žízní, střídavou chutí, frekvence dechová je zvýšena, ptáci dýchají s otevřeným zobákem. Při lokalizované formě bývají postiženy plíce, vzdušné vaky, průdušnice a bronchy. Vodní drůbež může mít změněný hlas. Při postižení sliznice jícnu se pozoruje obtížné polykání. U kanárů se vyskytuje silná dýchavičnost.

Aspergilóza zobáku u papoušků se projevuje suchým, granulomatózním a destruktivním postižením nozder a jejich okolí.

U dospělé drůbeže může onemocnění probíhat vlekle po několik měsíců za příznaků postupného hubnutí, průjmů, snadné unavitelosti, dýchacích potíží, kulhání a s ojedinělými úhyny. U nosnic může dojít k přechodnému snížení snášky.

Patologie

Při lokalizované formě aspergilózy jsou primárně postiženy trachea, bronchy, plíce a vzdušné vaky, po diseminaci krví také mozek, oči, kosti a jiné orgány. Na sliznicích a serózách dýchacího traktu se nacházejí katarální až fibrinózně zánětlivé změny anebo šedé či žlutobílé granulomy různé velikosti.

Při chronickém průběhu mohou být zjišťovány plísně na zánětlivě změněných vzdušných vacích. V plicní tkáni se roztroušeně vyskytují malé kaseózní uzlíky, tvořené zánětlivých exsudátem a plísněmi.

Kaseózní (sýrovitý) až želatinózní exsudát může lpět na syringu i na sliznici průdušnice, takže dochází až k ucpání průdušnice.

Diagnostika

Diagnóza se stanovuje na základě pitevního vyšetření a laboratorního průkazu plísní (histologicky a kultivačně). Protože plísně Aspergillus spp. nepatří k autochtonní flóře sliznice a mohou se běžně dostat na sliznici vzduchem, je důležitý průkaz septovaných hyf ve změněných orgánech.

U oblíbených ptáků může napomoci v diagnóze hematologické vyšetření (heterofilie, anémie), cytologie, endoskopie či biopsie. Diferenciální diagnostika. Klinické vyšetření není pro stanovení diagnózy dostačující.

Mnohem přesnější poznatky dává pitva, kdy je možno zejména při pseudomembranózní formě rozpoznat zřetelné plísňové mycelium a konidie.

Případné aspergilózní uzlíčky v plicích se mohou zaměnit za infekci Salmonella spp. Aspergilózních uzlíků bývá větší počet a jsou menší velikosti, kdežto pulorové uzly jsou větší, avšak je jich méně. Proto je důležitá bakteriologická a mykologická kultivace. Salmonelové infekce mají zpravidla zhoubnější průběh a vykazují vyšší mortalitu.

Změny na játrech a slezině by se mohly zaměnit za tuberkulózní změny. V případech tuberkulózy jsou u drůbeže změny na plicích a vzdušných vacích poměrně vzácné. Ve sporném případě je třeba barvit nátěry podle Ziehl-Neelsena a u živých jedinců provést tuberkulinaci. Při tuberkulóze bývá často zvětšena slezina, kdežto při aspergilóze nikoliv.

Z dalších onemocnění je nutné vyloučit encefalomalácii, daktylariózu, chlamydiózu i nádorová onemocnění. Dýchací potíže se také vyskytují při zvýšení abdominálního tlaku (ascites, hepatomegalie), pneumoniích jiného než plísňového původu či inhalaci cizího tělesa. Změny na očích při hypovitaminóze A mohou také připomínat aspergilózu.

Terapie a prevence

Léčba aspergilózy závisí na lokalizaci a stupni změn, druhu a užitkovosti i hodnotě léčeného pacienta a také na druhu původce onemocnění. Ošetření těžce nemocných zvířat bývá často neúčinné, podle názoru některých autorů i zbytečné. Vhodnější je vyřadit nemocné kusy z chovu. Aplikací antimykotik je ale možné snížit ztráty i omezit možnost vzniku nových výskytů v hejnu.

Vzhledem k nejisté účinnosti antimykotických přípravků je hlavním opatřením proti výskytu aspergilózy prevence. Ta spočívá v základních zoohygienických opatřeních prováděných v líhních i odchovu. Je nutné zajistit dobrou činnost ventilačního systému, aby nedocházelo ke zvyšování vlhkosti vzduchu v chovném prostředí.

Nepoužívat nekvalitní a zaplísněnou podestýlku ani krmivo, omezovat prašnost v halách, zajistit dostatečný přívod vitamínů a pečlivě provádět asanaci prostředí. Používané dezinfekční prostředky by měly mít fungicidní účinek. Prostory kolem krmítek a napáječek jsou zejména vhodná místa pro růst plísně. Jejich denní čištění i dezinfekce snižují množství spor v prostředí.

U násadových vajec je nutný sběr co nejdříve po snášce a jejich dezinfekce formalinem.

Literatura

• JURAJDA, Vladimír. Nemoci drůbeže a ptactva – bakteriální a mykotické infekce. 1. vyd. Brno: ES VFU Brno, 2003. 185 s. ISBN 80-7305-464-7. 
• SAIF, Y.M. et al. Diseases of Poultry. 11. vyd. Ames, USA: Iowa State Press, Blackwell Publ. Comp., 2003. 1231 s. ISBN 0-8138-0423-X. (anglicky) 
• RITCHIE, B.W. et al. Avian Medicine: Principles and Application. Florida, USA: Wingers Publ., 1994. 1384 s. ISBN 0-9636996-5-2. (anglicky) 

Reference

1. ↑ Barden, E.S. et al. (1971). A Bibliography of Avian Mycosis. 3rd Ed., Univ. of Maine, Orono
2. ↑ Klimeš, B. et al.(1961). Nemoci drůbeže, SZN Praha, 676 s.
3. ↑ a b Vařejka, F. et al. (1989): Speciální veterinární mikrobiologie. SZN Praha, 264 s.
4. ↑ Eggert, M.J. a J.V. Barnhart (1953). J. Am. Vet. Med. Assos. 122: 125

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Aspergilóza_ptáků&oldid=17002119“

Источник: https://cs.wikipedia.org/wiki/Aspergilóza_ptáků