Úvod » Informace o zdraví » Odborné články » Stále platné odborné články a informace – Edukace zákazníků » Při alergii nemusíte trpět
Pylová sezóna je období, ve kterém se v ovzduší vyskytují pyly a trvá až deset měsíců v roce. Sezónní pylová alergie je tak nejrozšířenějším typem alergie vůbec. Jen u nás jí trpí asi pětina populace.
datum : 03.03.2015 autor : chatar-chalupar.cz
Pylová sezóna je období, ve kterém se v ovzduší vyskytují pyly a trvá až deset měsíců v roce. Sezónní pylová alergie je tak nejrozšířenějším typem alergie vůbec. Jen u nás jí trpí asi pětina populace.
Počet lidí s alergickou rýmou navíc každoročně stoupá. Nejvíce jsou přitom postiženy děti. Ani současná medicína tato onemocnění neumí vyléčit, pouze je pomocí léků tlumí a zabraňuje jejich zhoršování.
Jaké pyly škodí Prvními sezónními alergeny bývají pyly jarních stromů, hlavně olše a lísky. K hlavním alergenům patří také břízy, jejichž pylová sezona začíná v únoru a končí v říjnu.
Velké problémy může působit i řepka. Typická sezóna travních pylů začíná někdy v květnu a končí až v pozdějším létě, překrývá se s ní sezóna alergenních bylin a plevelů.
Časný podzim je pak obdobím vzdušných plísní.
Příznaky alergie Alergie mívají často první příznaky podobné jako běžné nachlazení. K typickým reakcím patří svědění sliznic, smrkání – rýma či ucpaný nos, časté kýchání, zarudnutí, pálení či slzení očí. Průvodními rysy alergie bývají dušnost a kašel, jejichž podceněním se může vyvinout až astma.
Zcela ojedinělé a minimálně obtěžující příznaky pylové alergie lze někdy řešit antihistaminiky. I zde bychom ale měli být opatrní.
„Nebezpečím mohou být nadužívané nosní uvolňující kapky, které mohou postupně poškodit nosní sliznici. Je proto vždy lepší konzultovat alergii s lékařem a nechat se alergologicky vyšetřit.
Lékař pak nejlépe posoudí, zda a jak potíže léčit,“ doporučuje Prof. MUDr. Petr Pohunek, CSc., ředitel České iniciativy pro astma.
Začněte se bránit s předstihem Alergik by měl omezit kontakt s alergeny. Odborníci doporučují vyhnout se pobytu v přírodě, a to především v rizikovém období.
Obtíže lze zmírnit pravidelnými inhalacemi, které napomáhají léčit nejen astma, ale také virózy, respirační nemoci, alergie či záněty dýchacích cest. Účinky nastupují okamžitě a jsou vhodné jak pro děti, tak i pro dospělé.
Zvlhčená sliznice totiž dokáže lépe odstraňovat usazené alergeny.
Důležitý je i zdravý životní styl. Sám alergii nebo astma nevyřeší, může však podpořit celkové zdraví organismu a spolu s léky dostat alergické projevy pod kontrolu. Zásadním požadavkem je ovšem nekouření.
„Kouření, a to i pasivní, bylo nezpochybnitelně prokázáno jako významný rizikový faktor rozvoje astmatu a jeho nepříznivého průběhu. Dráždění sliznic kouřem přispívá také k projevům rýmy i zánětu spojivek,“ vysvětluje Prof. MUDr.
Petr Pohunek, CSc.
Při alergii uleví inhalace Chcete-li předcházet nemocem a dýchacím potížím, inhalujte jednou denně po dobu 10 až 15 minut. Prostřednictvím masky nebo náustku se do plic dostanou i ty nejmenší částečky užitečných minerálů, čehož při běžném „napařování“ nad hrncem s horkou vodou rozhodně nedocílíte. Aerosolová terapie umožňuje aplikaci léků přímo na potřebné místo dýchacího ústrojí. Na rozdíl od celkového podávání léků ústy, které ovlivňují celý organismus, umožňuje inhalace využití léčebného efektu jen v dýchacích cestách, tedy přesně tam, kde je to třeba.
Ideální je inhalovat večer před spaním, protože na inhalaci je potřeba klid. Pohodlně se posaďte, pokud vám to inhalátor umožňuje, klidně si sedněte do křesla, ale seďte vzpřímeně.
Najít si během inhalace nějakou zábavu, třeba sledování televize, bývá důležité zejména u neposedných dětí.
Nasaďte si masku, zapněte inhalátor a pomalu a zhluboka dýchejte, dokud nespotřebujete všechno léčivo v nádobce.
Praktický inhalátor Kompresorový inhalátor pro cílenou léčbu dýchacích cest přináší nejucelenější léčbu jak pro astmatiky, tak i pro ty, které často trápí problémy s dýchacími cestami. Inhalátor OMRON A3 Complete nabízí jedinečnou technologii, kdy je možné vybrat ze tří stupňů rozprašování léčiva a nastavit tak velikost inhalovaných částic. Díky nastavení velikosti tak inhalované léčivo zasáhne přesně to místo v dýchacích cestách, kde je ho potřeba. Léčba se tím stává mnohem cílenější, efektivnější a rychlejší. Platí, že čím menší částice aerosolu, tím pronikne hlouběji do plic a obráceně
Tři stupně První stupeň rozprašování s největšími částicemi pomáhá léčit onemocnění horních cest dýchacích, jako jsou rýma nebo zánět hrtanu.
Další stupeň cílí na střední cesty dýchací. Třetí stupeň rozprašuje nejmenší částice, které proniknou hluboko do dolních cest dýchacích a do plic.
Inhalováním s tímto stupněm rozprašování můžete léčit například zánět průdušek nebo plic.
Nastavení velikosti částic je velmi snadné. Stačí pootočit nastavovacím prvkem, k čemuž vám postačí jedna ruka. Inhalační souprava OMRON A3 Complete je vhodná pro aplikaci běžných inhalačních lékových forem, vysoce efektivní je však i pro rozprašování přírodních léčiv, například Vincentky. Koupíte v lékárnách a ve zdravotnických prodejnách za 1 898 Kč.
- TEXT: REDAKCE FOTO: ARCHIV VÝROBCE A SHUTTERSTOCK
- autor: chatar-chalupar.cz
« Zpět
Pylová sezóna začíná: Jak si poradit s alergií?
Alergie na pyly je jedna z nejčastěji vyskytujících se alergií. Do pěti let věku je výskyt nejnižší, poté se prudce zvyšuje, maxima dosahuje v období dospívání a dospělosti. Projevuje se svěděním v nose, kýcháním, tekoucí rýmou i ucpaným nosem.
U některých alergiků převažují oční příznaky – svědění, pálení, slzení, zarudnutí a otok. Může se objevit i svědění v krku, suchý a dráždivý kašel, někdy až vývoj do astmatu, kožní a zažívací potíže.
Celkově jde o projevy, které snižují kvalitu života pacienta – schopnost soustředění, pracovní výkonnost, uplatnění ve společnosti atp.
U osob alergických na pyly se diagnóza prokazuje mimo jiné kožními testy nebo vyšetřením krve, kdy se zjišťuje existence specifických protilátek k jednotlivým pylovým alergenům. Nejvíce pylů se vyskytuje ve vzduchu za suchého a větrného počasí, nejméně po delším dešti.
Méně se ví, že po prudké bouřce mohou mít pacienti obtíže naopak větší. Pylová sezóna začíná na jaře a končí na podzim. V našich klimatických podmínkách se v posledních letech stále prodlužuje.
Přečtěte si také: Psychosomatika: Jaký je vliv psychiky na lidské zdraví?
Jarní alergie začínají v únoru a jsou pro ně typické pyly stromů – lísky, olše a hlavního alergenu břízy. Méně významný je topol, jasan, cypřiš, platan a jehličnany jako smrk, borovice a jedle, které kvetou pouze jednou za několik let.
V létě se nejvíce vyskytují alergie na kvetoucí trávy, mezi které patří bojínek, jílek, lipnice, tomka, srha, kostřava, jitrocel, šťovík, a také na obilí. V létě též ve vzduchu vrcholí výskyt velkého množství spor venkovních plísní.
Od září trápí alergiky plevele – pelyněk, ambrosie, kopřiva, drnavec, merlík a lebeda. A stejně jako v létě mohou i na podzim alergiky trápit spory venkovních plísní.
Režimová opatření
Režimová opatřeníMezi režimová opatření patří časté omývání obličeje i vlasů, nošení slunečních brýlí, větrání brzy ráno, eventuálně pylové sítě do oken a domácí čističky vzduchu. Alergici s reakcí na pyly by neměli sekat trávu, sbírat a ani sušit léčivé byliny. V době nejvyššího výskytu by měli omezit pobyt venku.
Léky
Nejčastěji užívanou skupinou léčiv jsou tzv. antihistaminika. Existují dvě generace antihistaminik a většina alergických pacientů je pravidelně užívá po celou dobu pylové sezóny.
Jsou k dispozici ve formě tablet, roztoků či sirupů.
Typickým zástupcem první generace je dimetinden (přípravek Fenistil). Jako nežádoucí reakce na jeho používání se objevuje ospalost (tohoto efektu se ale využívá u dětí na noc).
Druhou generaci tvoří loratadin a cetirizin, případně jejich isomery (například přípravky Claritine, Alerid, Analergin, Zodac, Zyrtec, Analergin Neo, Xyzal). Ve srovnání s první generací by se ospalost po aplikaci těchto léčiv vyskytovat neměla, ale vždy je třeba zohlednit individuální vnímavost. Výhodou je, že se užívají pouze 1x denně a mají i protizánětlivý účinek.
Výše uvedená léčiva jsou dostupná i bez lékařského předpisu v balení po 7, 10, 14, 20 i 30 tabletách (vždy záleží na konkrétním léčivém přípravku). Větší balení, většinou 50 tablet a výše, jsou v případě předepsání na lékařský předpis částečně hrazená z veřejného zdravotního pojištění.
Existují i lokální antihistaminika, která se aplikují na sliznici očí nebo nosu a jejich benefitem je, že účinek nastupuje do několika minut (Allergodil, Livostin).
Pokud se u pacienta vyskytuje kromě běžných příznaků i ucpaný nos, lze doporučit lokální kombinovaný přípravek, o jehož výběru se poraďte ve vaší lékárně, stejně jako pokud potřebujete pomoci při alergií způsobeném překrvení oční sliznice. Léčiva tohoto typu by se neměla aplikovat déle než 2 týdny.
Léčba alergické rýmy se dá s výhodou doplnit o pravidelnou celosezónní aplikaci nosních kortikoidů, které působí dlouhodobě protizánětlivě. I užívání volně prodejného lokálního kortikosteroidu je vhodné konzultovat s praktickým lékařem nebo alergologem.
Specifická imunoterapie
Tento postup se volí většinou brzy po vzniku alergických potíží, kdy je efekt léčby nejvyšší. Principem tohoto postupu je vpravování alergenů (na které je pacient přecitlivělý) do organismu alergika v pravidelných časových intervalech a to ve formě podkožní injekce, tablet nebo kapek aplikovaných pod jazyk.
Specifická imunoterapie je určena pouze do rukou alergologa. Pokud je přesně určen příčinný alergen, bývá velmi účinná. První příznivé účinky mohou pacienti pozorovat již po 6-12 měsících léčby, kompletní léčba trvá minimálně 3 roky, většinou však 5 a více let.
- Mgr. Monika Mikulková
- Lékárna Sfinx Brno
- Článek byl poprvé publikován v dubnu 2016
- Přestože se článek věnuje dané problematice podrobně, doporučujeme vám poradit se o nejvhodnějším řešení a postupu s vaším lékárníkem, který dokáže nejlépe vyřešit vaše individuální potřeby.
Alergie přichází
Nástup jara představuje pro většinu lidí období, na které se počátkem každého nového roku těší. U jiných však naopak vyvolává obavy z nástupu či zhoršení zdravotních potíží.
Po zimních měsících přicházejí delší a teplejší dny, více slunečního svitu. A také probuzení přírody. Začínají kvést první stromy a květiny. Právě tento aspekt jarních dnů ale znamená pro alergiky také zahájení nové pylové sezony a s ní spojené období rozvíjejících se projevů alergické rýmy a zánětů spojivek.
Alergická rýma
Většina pacientů s alergickou rýmou nemá obtíže lokalizované pouze na oblast nosu, ale k obtížím se připojují i oční projevy. V odborné praxi hovoříme o alergické rinokonjunktivitidě.
Jejími hlavními projevy jsou zvýšená vodnatá nosní sekrece, svědění nosu, opakované až záchvatovité kýchání, pocit plného nosu. Tyto projevy bývají spojeny i s omezením čichu a zhoršením dýchání nosem.
Oční obtíže bývají charakterizovány jako svědění až pálení očních víček, jejich zarudnutí, zvýšené slzení. Alergická rýma může pacienty obtěžovat téměř po celý rok nebo může být vázána pouze na určitá období v roce.
Celoroční rýma může být odpovědí na podněty, které se vyskytují v okolí alergika stále – alergeny roztočů, zvířata, plísně. Sezonní rýma bývá provokována alergickou reakcí na časově omezeně se vyskytující alergeny. V takovémto případě jde nejčastěji o pyly stromů, květin, trav a plevelů.
Alergická rýma může být také jedním z problémů pacientů s astmatem. Souvislost mezi záněty nosní dutiny a dolních cest dýchacích byla již dříve jednoznačně prokázána.
V klinické praxi to znamená možné zhoršení astmatu při exacerbaci sezonní rýmy. Zkušenosti pacientů i lékařů tomu odpovídají.
V pylové sezoně ale dochází často u nemocných ke zhoršení astmatu i bez subjektivního rozvoje alergického zánětu nosu a očí.
Vznik a projevy alergie
Většina alergických reakcí typu alergické rýmy a astmatu je založena na genetické dispozici jedince. Na základě těchto vrozených vloh v interakci s vlivy prostředí dochází k rozvoji nepřiměřené reakce imunitního systému na působící podněty.
Dané osobě potom při kontaktu s například pylovými alergeny stačí jenom velice malé množství alergenu k vyvolání klinických projevů alergie. V průběhu alergické reakce se po prvním kontaktu s alergenem a jeho rozpoznání začnou tvořit protilátky (imunoglobuliny) izotypu IgE.
Ty se v této fázi „senzibilizace“ navážou především na žírné buňky, kde „čekají“ na další kontakt se stejným podnětem. Po opakovaném styku s alergenem dochází k vazbě alergenu na tyto IgE na žírných buňkách. Následná reakce vede k uvolnění granul umístěných uvnitř buňky a k vylití jejich obsahu do okolního prostředí.
Tím se dostávají do hry látky jako histamin, prostaglandiny, leukotrieny. Jejich působením dochází ke zlepšení prokrvení daného místa, ke zvýšení prostupnosti stěn cév pro další buňky, ke zvýšení sekrece například hlenu, ke stažení hladké svaloviny bronchů a k dráždění nervových zakončení.
Výsledkem této komplikované akce je spuštění vodnaté rýmy, svědění nosu a kýchání, u pacientů s astmatem dráždění ke kašli a zhoršené dýchání.
Jarní pyly
U pacientů se sezonními obtížemi bývá patrná souvislost intenzity jejich obtíží s konkrétním obdobím v průběhu kalendářního roku a často i lokalitou. V jarních měsících začínají v našich zeměpisných šířkách mezi prvními rostlinami kvést stromy (líska, olše, bříza, vrba, jasan, habr, dub a další).
Za „nejsilnější“ alergen v tomto období bývá pokládán alergen pylu břízy, který vyvolává obtíže u největší části pacientů s diagnostikovanou alergií na pyly stromů. Souvisí to i s jeho podobností s alergeny nejenom dalších stromů, ale i některých potravin.
Období zvýšené koncentrace pylů stromů v ovzduší končí zhruba začátkem měsíce května, kdy narůstá a postupně převažuje zastoupení pylů trav. Posléze během vrcholu léta a jeho konce jsou hlavními alergeny pyly bylin (pelyněk, ambrózie).
Avšak zcela přesné ohraničení výskytu jednotlivých skupin alergenů v ovzduší není možné nikdy předem jednoznačně stanovit.
Zkřížená alergie
Některé pacienty navíc obtěžuje kromě vodnaté rýmy a kýchání nepříjemná reakce po požití určitých potravin. Může se vyskytovat na rozdíl od sezonní alergické rýmy celoročně, vždy v souvislosti s pozřením jídla obsahujícího tyto složky.
Pálení rtů a jazyka či jejich otok po konzumaci například ořechů nebo jablek může být vyvoláno „zkříženou alergií“ s alergií hlavně na pyly břízy. Tato skutečnost je založena na podobnosti některých alergenů stromů (břízovité) a vybraných potravin. Tyto obtíže pacienta jsou označovány jako „orální alergický syndrom“.
Možností, jak mu zabránit, je jedině se vyhnout konzumaci jídla, které výše zmíněné obtíže vyvolává.
Diagnostika a léčba alergické rýmy
Zjistit příčinu možných alergických obtíží pacienta je někdy jednoduché, jindy velice těžké.
Základem pro rozhodování lékaře jsou informace nejenom o charakteru subjektivních obtíží, ale například o sezonním výskytu projevů vždy ve stejném období během posledních let, o omezeném trvání v průběhu několika týdnů a podobně.
Na základě těchto údajů lze uvažovat o konkrétním pylovém alergenu jako spouštěči projevů alergie. Dalším postupem je ověření stanovené hypotézy pomocí kožních testů s roztoky vybraných inhalačních alergenů a laboratorní vyšetření vzorku krve.
Tento postup a jeho výsledky potvrdí či zpochybní podezření na vazbu obtíží pacienta na konkrétní alergen.
Základem terapie alergických onemocnění je zamezení dalšího kontaktu s vyvolávající látkou. V případě alergické rýmy spojené s pylovými alergeny je to velice obtížné.
Pacientovi lze samozřejmě doporučit přestěhování se do jiné lokality, ale ve většině případů je dolet pylů velice vzdálen od místa jejich původu. Je proto nutné zahájit odpovídající léčení, které může snížit intenzitu obtíží dané osoby či vést k jejich úplnému vymizení.
Tato terapie využívá především farmakologické prostředky, které zabraňují rozvoji mechanismů alergického zánětu. Využíváme léky ze skupiny antihistaminik, případně kromony, antileukotrieny či kortikosteroidy.
Podle obtíží pacienta volíme nejenom konkrétní lék, ale především způsob jeho užívání (tablety, nosní sprej, inhalační sprej).
O autorovi: MUDr. Jitka Petanová
Alergie na pyl – příznaky a jak jí předcházet
Pylová alergie umí opravdu potrápit. To, co organismus u zdravého člověka vnímá zcela normálně, způsobuje u alergického člověka nepřiměřené reakce imunitního systému. Tělo se pak chová stejně, jako by šlo o nebezpečnou infekci.
Onemocnění se nazývá “sezónní alergická rýma”, je to tedy alergie na jarní pyly, protože se projevuje pouze v období, kdy jsou rostliny v reprodukční fázi. Alergické reakce vyvolávají pylová zrna, která se šíří větrem. Jedná se o pylová zrna stromů, trav a plevelů. Častá je například alergie na pelyněk, břízu, dub a další.
Pylová zrna se usazují v kůži, v očích, v nose i v průduškách. V krizovém období, kdy jsou pyly všudepřítomné, si alergici prožívají muka v podobě hojné vodnaté rýmy, záchvatovitého svědění a kýchání, zduření nosní sliznice, zarudlých a slzících očí a velkých dýchacích problémů. Bohužel pylovou alergii často doprovází i astma, které veškeré příznaky ještě zhoršuje.
Pokud trpíte příznaky pylové alergie, je určitě vhodné navštívit vašeho praktického lékaře, který vás následně pošle k alergologovi. Ten provede důkladné vyšetření, zjistí přesně, na co jste alergičtí a pomůže vám příznaky alergie na pyl zmírnit.
Alergie na pyl je společností často vnímána jako banalita, ale lidé s pylovou alergií, s uslzenýma očima a věčně napuchlým nosem si určitě zaslouží místo, kde se mohou nadechnout zdravého a čistého vzduchu bez pylů, které jim v krizovém jarním období přinášejí velmi nepříjemné zdravotní problémy. Jsou vlastně stále nemocní a unavení. Pozor na to, že pyl se může lehce zachytit i na čertstvě vyprané prádlo, pokud ho sušíte venku, vyplatí se proto také například investovat do sušičky na prádlo.
Jedině doma je tedy možnost odpočinout si od otravných příznaků. Domov je místo, kde je možné provést tu nejzásadnější věc, která zajistí úlevu.
Zdravější vzduch ve vašem domově zajistíte pomocí čističek a zvlhčovačů vzduchu. Zajistíte tím zdravější dýchání pro celou vaši rodinu, pro alergiky i členy domácnosti, kteří alergií netrpí.
Pro domácnosti s alergiky doporučujeme čističky vzduchu. Ideálním řešením je například model z řady 4000i, která díky vylepšené technologii VitaShield umožňuje odstranit 99,97 % drobných částic o velikosti pouhých 0,003 um, včetně částic PM2.5, virů, bakterií, pylu, prachu a chlupů domácích zvířat, takže budete vždy dýchat pouze čistý vzduch.
Zcela zásadním krokem při boji s pyly je pořízení kvalitního vysavače, který je uzpůsoben tak, aby byl schopný vysát i tak drobounké nečistoty, jako jsou pyly.
Sáčkový vysavač Performer Silent má speciální filtr, který čistíé vyfukovaný vzduch a zachytí až 99,99 % alergenů (včetně pylů) a podporuje domácí prostředí přívětivé k alergikům.
Tento vysavač dokonce získal certifikaci, že je vhodný do domácnosti alergiků, institutem ECARF (European Centre for Allergy Research Foundation neboli Evropské centrum nadace pro výzkum alergií). Produkt je navíc vybaven technologií minimálního hluku pro tiché vysávání.
Produkt je navíc vybaven technologií minimálního hluku pro tiché vysávání. S hlučností pouhých 66 dB z něj tedy dělá jeden z nejtišších vysavačů na trhu.
Silná filtrace sáčků s-bag® Anti-Allergy zachycuje pyl, prachové částice, roztoče a alergeny z roztočů a koček již od velikosti 1 mikrometru. Taková úroveň filtrace významně snižuje výskyt alergenů a přináší úlevu astmatikům i alergikům.
Na základě klinického testu provedeného institutem ECARF (jedna z předních světových organizací zabývající se výzkumem alergií) bylo zjištěno, že lidé alergičtí na pyl trpěli po použití čističky vzduchu Philips podstatně slabšími příznaky pylové alergie, jako je kýchání, slzení, červenání očí, podráždění nosu a rýma.
Alergie dobývají svět
Alergie je choroba, která čeká na svou příležitost. Může vás přepadnout v každém věku. Jednoho dne se probudíte a bude z vás alergik. Přesný důvod, proč v poslední době alergiků tak významně přibývá, není zcela objasněn.
Děti se u nás mnohem méně setkávají s infekcemi, které stimulovaly protiinfekční obranu organismu.
Jsou očkovány, často až nadmíru se používají antibiotika a tato nedostatečná stimulace běžnými bakteriálními infekcemi, zejména v poporodním a časném dětském věku, vede k vyššímu výskytu alergických chorob.
S určitostí víme, že velkou roli hraje dědičnost. Pokud jeden z rodičů trpí některým alergickým onemocněním, má dítě tohoto rodiče 30% pravděpodobnost, že také onemocní některým z alergických onemocnění. Pokud jsou oba rodiče alergici, pravděpodobnost alergického onemocnění je 60 %.
Může se ale stát, že tato dědičná informace přeskočí jednu generaci. Situace je ještě horší, pokud oba rodiče trpí alergií na stejný alergen – pak pravděpodobnost onemocnění potomků vzroste na 70-80 %. Netrpí-li rodiče žádnými příznaky, je pravděpodobnost jen 20 %.
Tvrdí se, že prvorozené děti nebo jedináčci trpí alergií častěji než pozdější nebo početnější sourozenci – ti jsou vystaveni častějším infekcím než děti izolované, které přicházejí do styku s infekcí jen výjimečně. Alergická onemocnění jsou tedy dědičná, ale neznamená to, že je zákonitě musíte dostat.
Velkou roli sehrává podle odborníků časný a častý kontakt s alergeny, který může alergii spustit. Může se tak stát už před narozením, ale stejně tak kdykoliv později, včetně seniorského věku.
Zákonitosti alergické rekce
Během vývoje imunity od narození až po dospělost se buňky imunitního systému učí odpovídat obrannou reakcí na to, co by organismu mohlo škodit, a naopak tolerovat to, co je neškodné.
Látky, na které imunitní systém odpovídá, se obecně nazývají antigeny (jsou většinou bílkovinné povahy) a ty, na které přecitlivělý organismus alergika reaguje alergickou reakcí, se označují jako alergeny. Alergická reakce vzniká, když imunitní systém označí chybně některou látku, která vnikla do těla, jako nebezpečnou.
Objeví se reakce, která by byla na místě v případě vniknutí bakterií a virů. Současně začíná imunitní systém produkovat protilátky mající zničit útočníka. V normálním stavu je tato reakce součástí celkové obranné reakce chránící před onemocněním, ale při alergii se protilátky obrací jen proti fiktivnímu nepříteli, vlastnímu tělu.
Alergen vyvolá reakci charakterizovanou produkcí histaminu, který zúží dýchací cesty a z krevního systému proniká tekutina do tkání. Vyplavují se prostagladiny, které zvyšují bolestivost, další příznaky jsou podobné jako u zánětu, včetně svědění a zvýšené citlivosti. Nejvíce bývají postiženy horní cesty dýchací, kůže a oči.
Není shody v tom, který imunoglobulin odpovídá za alergickou reakci. Pravděpodobně jde o typ E (IgE), jiné teorie tvrdí, že je to IgA nebo IgG. V úvahu přichází také zvláštní aktivita bílých krvinek.
Lékaři častěji než o alergicích, mluví o atopicích. Atopik (atopos = jiný, odlišný) reaguje přecitlivěle na příslušné alergeny z okolí, proto mluvíme o přecitlivělosti neboli hypersenzitivitě časného typu.
V imunitní reakci alergika dochází k přesmyku na tvorbu protilátek třídy IgE, což jsou protilátky hrající hlavní roli v alergických reakcích a jejich měření z krve pacienta se využívá v alergologické praxi.
Alergické choroby nejsou jen dobře známá rýma, průduškové astma či atopický ekzém. Časté jsou i reakce na hmyzí bodnutí, přecitlivělost na potraviny, léky, slunce, očkování a různé chemické látky.
Příznaky
Alergické reakce jsou velmi individuální, tentýž alergen může vyvolat u různých osob zcela různé podráždění. Nejčastějšími symptomy bývá senná rýma, astma, zčervenání kůže až kopřivka a ekzém. Někteří lékaři se domnívají, že každá tělesná reakce, která se běžně opakuje, se u osoby se skonem k alergii má považovat za alergickou.
Senzibilizace je děj, při němž se organismus stává na určitý podnět více přecitlivělým.
Během prvního styku s alergenem reagoval imunitní systém na styk s alergenem, uložil si tuto informaci do paměti a začal vytvářet malé množství IgE protilátek.
Při opakovaném kontaktu s týmž alergenem reaguje imunitní systém okamžitě zvýšenou tvorbou protilátek. Trvalý kontakt organismu s vyvolávajícím alergenem vede k trvalé produkci IgE protilátek a rozvoji alergického zánětu postižených tkání.
Vyšetření
Testů na alergii je několik. Nejčastěji se provádějí téměř bezbolestné kožní prick testy. Spočívají v označení bodů na předloktí, aplikování kapek alergenu a potom v jemném píchnutí do kůže.
Pozitivní test se projevuje pupínkem, který vypadá jako štípnutí komárem. Prick testy se provádějí v každém věku.. Zjistit alergii lze i pomocí krevního testu – s podezřelou látkou se mísí krevní vzorek.
Měří se odpověď protilátek.
Co nás nejvíc alergizuje?
Nejhorší jsou škodliviny v ovzduší, život v interiérech, nové alergeny a stresový způsob života. Znečišťující látky v ovzduší – zvláště oxidy dusíku a síry – dráždí povrchy sliznic a v jejich přítomnosti se zvyšuje uvolňování alergických proteinů z pylových zrn.
Tabákový kouř, plynové spotřebiče, které jsou zdrojem oxidu dusičitého, formaldehyd používaný při výrobě a dýhování nábytku, to vše jsou látky, které dráždí sliznice alergika. Přibývají nové alergeny a spolu s tím ubývá lidí, kteří jsou alergičtí jen na jeden z nich.
Až 40 % alergiků reaguje na pět příčinných alergenů. Děsivý je nástup potravinových alergií – způsobují šokové stavy, které mohou ohrozit život. Dokonce i astma může být navozeno potravinovou alergií.
Alergie se stále více objevuje u starších lidí, kteří doposud žádnou neměli.
Můžeme ochránit své dítě před alergií?
Vývoj alergie u dítěte lze přibližně odhadnout. Pokud jsou oba rodiče alergiky, je u dítěte až 70 % riziko vzniku alergie. Budoucí rodiče by neměli kouřit a měli by vytvořit vhodné domácí prostředí.
Vliv cigaret na vznik alergií je spolehlivě prokázán. Doporučuje se nedávat dítě do kolektivu předčasně a snažit se u něj omezit virové infekce.
Při výrazné genetické dispozici se ale zabránit vzniku alergie často nepodaří.
Co můžeme udělat?
- Kojit dítě co nejdéle.
- Kravské mléko a vejce vyloučit do konce prvního života.
- Nové potraviny přidávat do jídelníčku dítěte velmi opatrně.
- Vybírat vhodné hračky.
- Denně pořádně větrat, hlavně postýlku.
- Při koupání nepoužívat parfémovaná mýdla.
Pylové alergie
Rozhodující příčinou sezónní pylové alergie je pyl větroprašných rostlin. Přenáší se na velké vzdálenosti, a tak lidé mohou reagovat alergicky na pyl rostlin a dřevin, které v blízkosti jejich obydlí vůbec nerostou.
Pylové zrno se po zachycení na sliznici dýchacích cest chová krátkou dobu jako kdyby dopadlo na květní bliznu a přitom po styku s vlhkým povrchem dochází k velmi rychlému uvolnění plazmatického obsahu s enzymy a alergizujícími bílkovinami.
Z pylových alergií jsou u nás nejčastější alergie na pyly trav a obilnin (50%), přibližně 30 % pacientů je alergických na pyly dřevin, zbytek připadá na podzimní bylinné plevely. Mnozí pak reagují na více druhů pylů.
To, jak moc budete na pyly reagovat, záleží na počasí – horko, sucho, vítr způsobuje, že se pyl šíří rychleji, déšť naopak snižuje riziko obtíží.
V průměru pak stačí opravdu velice málo k tomu, aby se u alergika spustily alergické reakce – 10-20 pylových zrníček v 1m3.
První projevy pylové alergie se stále posouvají do nižších věkových kategorií, často se objevují už u batolat, výjimečně i u ještě mladších dětí. Na to, aby se rozvinul alergický zánět v těle alergika, stačí i nepatrné množství pylu. Zároveň záleží i na délce působení alergenu, na psychické i fyzické kondici.
Pylová rýma dokáže ovlivnit kvalitu života. Postihuje u nás více než 1,5 milionu lidí. Neléčená nebo špatně léčená však může vést k rozvoji astmatu, případně zánětu vedlejších dutin. Trpíte-li alergickou rýmou, průdušky se stávají stále dráždivější a probíhá v nich zánět podobně jako u astmatu.
Až 80 % astmatiků má příznaky rýmy. Podle četnosti příznaků a délky trvání se alergická rýma dělí na občasnou (trvá méně než čtyři dny v týdnu a méně než čtyři týdny) a trvalou (trvá více než 4 dny v týdnu a současně déle než čtyři týdny). Nejčastěji ji spouštějí pyly rostlin – stromů, trav, bylin a plevelů.
Proto se jí říká lidově „senná rýma“.
Odborně se nazývá alergická rhinitis a projevuje se zvýšenou sekrecí řídké tekutiny z nosní sliznice. Nejčastěji se objevuje na jaře a v létě jako alergická odpověď na pyly květin, trav a stromů. Začíná prudkým kýcháním, kašlem a slzením, oči bývají zarudlé.
Proti zvýšenému výtoku z nosu pomáhají nosní kapky obsahující látky snižující překrvení. To sice na přechodnou dobu pomáhá, ale při častém užívání se nejenže sliznice může odřít, ale kapky přestávají působit, takže se otok ještě zvětší. Také vysušují sliznici a zbavují ji ochranného hlenu.
Proto není jejich dlouhodobé používání vhodné.
Vzhledem k velkému množství pylových zrn v sezóně a pohybů pylů na velkou vzdálenost nemůže pylový alergik pyly úplně eliminovat ze svého prostředí. Může však přizpůsobit své aktivity tak, aby se snažil omezovat pohyb v době, kdy je v ovzduší pylových zrn nejvíce.
Dříve ve středoevropských podmínkách trvala pylová sezóna asi 9 měsíců z celého roku. V posledních dvou letech, především díky dlouhému teplému podzimu a mírné teplé zimě, se toto období prodlužuje.
Informace o tom, jaké pylové alergeny jsou přítomny v ovzduší, se k vám dostanou prostřednictvím médií na podkladě vyhodnocování situace v pylových stanicích (v České republice je asi 12 takových míst).
- Pro pylové alergiky je dobré omezit pohyb v přírodě za suchého a větrného počasí.
- V období největší koncentrace pylů zavírejte na noc okna. Větrejte pouze krátce po ránu nebo po dešti, kdy jsou pylové zrna vlhká a těžká a v ovzduší je jich méně.
- Nejezte potraviny s obsahem pylových zrn, jako je med, bylinkové čaje a podobně. Alergikům mohou škodit ovocné čaje – jsou namíchané z různých druhů ovoce, mohou vyvolat alergické reakce.
- Pro pobytu v přírodě se pečlivě umyjte, abyste smyli pylová zrna, která ulpěla ve vašem těle a oblečení.
- Utěsněte si své sluneční brýle, aby pyly nemohly proniknout k vašim očím.
- Zavírejte okna auta při jízdě krajinou.
- Vyhněte se rozkvetlým stromům, čerstvě posekaným trávníkům. Pozor na neupravené a neobhospodařované plochy, jsou hlavním zdrojem alergizujícího pylu plevelených bylin.
Pylové zpravodajství
Pylová informační služba byla v České republice založena v roce 1992. Cílem této služby je poskytovat lékařům a pacientům údaje o koncentraci pylových zrn jednotlivých rostlin v ovzduší na základě kontinuálního sběru a vyhodnocování dat.
Pylová informační služba poskytuje své informace médiím, aby pylové zpravodajství bylo přístupné co nejširší veřejnosti.
Pylová sezona začíná kvetením stromů (jívy a kočičky kvetou již od ledna, nejsilnějším alergenem je bříza), později to jsou pyly trav a obilnin, následují pyly plevelů (především pelyněk a ambrozie). Proto je vhodné, aby si každý alergik vedl tzv. pylový kalendář.
Léčba
Existuje celá řada volně prodejných prostředků, kterými lze některé projevy alergie zmírnit.
Například pro pylové alergiky, kteří mají nejvíce potíží s ucpaným nosem a očima, jsou to takzvaná dekongestiva – do této skupiny patří léky, které snižují otok sliznic.
Některé z nich mají i mírné protialergické účinky a lze je použít do nosu i do očí. Volně prodejná jsou i některá antihistaminika, která zmírňují alergické reakce.
Vhodná léčba zahrnuje v sezoně celkové podávání antihistaminik ve formě tablet či kapek pro děti, lokálních léků do očí a nosu, u astmatiků je pak nutná i inhalační léčba. Jedinou preventivní léčbou je pylová vakcína v injekční formě pro děti. Ta navozuje větší toleranci vůči danému alergenu a snižuje alergické projevy.
Moderní antihistaminika druhé generace mají minimum vedlejších účinků a dokáží úspěšně ztlumit alergický zánět. Ještě účinnější jsou léky třetí generace, které potlačují i příznaky, na které předchozí léky nestačily (např. neprůchodnost nosu u alergické rýmy).
Dále se při léčbě užívají kortikosteroidy ve formě sprejů, kapek nebo mastí, protože užívání tablet má nežádoucí účinky. Další skupinou léků jsou kromoglykáty – předepisují se hlavně dětem. Nemají žádné nežádoucí účinky, a proto jsou velmi bezpečné.
Jejich účinek proti alergickým příznakům je ale mnohdy nedostatečný.
Desenzibilizace je zatím jedinou léčebnou metodou, která neléčí jen příznaky, ale mění přirozený průběh alergického onemocnění a snižuje reakci imunitního systému na alergen. Pacientovi se podávají postupně se zvyšující dávky alergenové vakcíny.
Léčba vede ke zmírnění alergických příznaků při opětném kontaktu s alergenem. Léčba je vhodná pro pacienty s jedním nebo jedním dominantním spouštěcím alergenem. Nevýhodou tohoto postupu je, že je nutno tyto kúry každý rok opakovat – a někdy mohou samy vyvolat těžký záchvat alergie.
Existují i pokusy o přeprogramování imunitního systému tak, aby se blokovaly reakce vedoucí k alergiím.
Pylová alergie dokáže znepříjemnit život. Víme, jak s ní účinně bojovat!
Pylová alergie se projevuje především alergickou rýmou, která vzniká nepřiměřenou reakcí našeho imunitního systému na pylová zrna ze stromů, dřevin a různých druhů květin šířící se vzduchem. Leckdy se setkáme i s označeními jako sezonní alergická rýma nebo senná rýma.
Název odpovídá jejím symptomům, kterými jsou vodnatá rýma, ucpaný nos kvůli zduřené nosní sliznici, dýchací potíže, ekzém, kopřivka či alergický zánět spojivek. Tento nepříjemný příznak má za následek nejen slepené oči po ránu, ale i svědivé, pálivé, suché a zarudlé oči spolu s otokem víček.
To potvrzuje i alergoložka a klinická imunoložka doktorka Eva Kettmannová a dodává: „K alergické reakci přispívá genetická predispozice. Pokud je jeden rodič alergik, je u dítěte možná náchylnost k alergickým reakcím až 30 či 40 %. Pokud jsou alergiky oba rodiče, zvýší se dokonce na 60 až 70 %.
Právě kvůli tomu zaznamenáváme každým rokem více pacientů, především mezi dětmi.“
Za zhoršením alergických projevů stojí i globální oteplování
Zhoršení pylové alergie napomáhá teplé počasí bez srážek, které tuto sezonu prodlužuje, ale významným činitelem jsou také větrné podmínky, protože silný vítr napomáhá šíření pylových zrn. Po dešti by naopak alergeny ztěžkly, padaly k zemi. Déšť by tedy ztížil jejich vdechování.
Z grafického přehledu ze serveru Fakta o klimatu vyplývá, že průměrná roční teplota v České republice zaznamenala od roku 1961 nárůst o 2 °C. Nejvíc se pak otepluje v lednu a právě v červenci a srpnu, a to více než o 2,5 °C. MUDr.
Eva Kettmannová přidává i další negativní vlivy, které zhoršují alergické potíže: „Na alergii mají značný vliv i znečištění ovzduší, nezdravá strava, ale také nadměrná konzumace klasických léků.“
Jaká je tedy vhodná léčba pro pacienty trpící právě pylovou alergií?
Alergoložka a klinická imunoložka doktorka Renata Sikytová, která je zároveň odbornice v homeopatii, ze své praxe ví, co pacientům při alergických atacích pomáhá: „Pro tyto pacienty je vhodná homeopatická léčba.
Obzvlášť ji vítám u dětí, protože je velmi šetrná. Optimální je začít s léčbou ještě před začátkem pylové sezony, aby byl organismus lépe připraven. Zvyšuje to efekt. Nicméně je možné s léčbou začít i v době, kdy už pylová sezona začala.
“
Homeopatická léčba skýtá mnoho výhod. Léky se převážně podávají na širší spektrum potíží, ne jen na jeden zdravotní problém. Na homeopatické léčbě se nevytváří závislost, není toxická a nezpůsobuje nežádoucí vedlejší účinky.
To potvrzuje i doktorka Sikytová: „Homeopatika jsou vhodná pro všechny věkové kategorie. Jako obzvlášť důležité vidím, že je lze doporučit i těhotným nebo kojícím ženám.
Velkou výhodou je i to, že se dají kombinovat s léky klasickými.“
Základním lékem na alergické reakce je Poumon histamine 15 C. Zmírňuje, až zcela zastavuje alergickou reakci.
Lékárnice doktorka Lenka Štýsová pak doplňuje i další léčivé prostředky, které můžou alergikům pomoct překlenout toto nelehké období: „Přibližně měsíc před objevením se pylu užívejte lék Pollens 15 C, který je vyroben z nejčastějších pylů květin.
Užíváme ho 1x denně 5 granulí po celou dobu, kdy daná rostlina kvete. Při ucpaném nosu, který doprovází silné kýchání, je vhodný Nux vomica 9 C. Při podrážděných a pálivých očích či víčkách doporučuji lék Eupharasia officinalis 9 C.“
Je ale také důležité uvědomit si, že veškeré hlavní potíže úzce souvisí s těmi druhotnými, a proto je pro fungující imunitu základem zdravé zažívání.
Vyvarujte se tedy polotovarů, smažených jídel, bílé mouky – tu nahraďte špaldovou, která je lehce stravitelná. Dále dbejte na pravidelnou čerstvě uvařenou stravu, zvyšte příjem zeleniny a ovoce. U alergiků je tenké střevo vždy oslabené.
Jeho funkci lze podpořit také užíváním léku Okoubaka 9 C, a to 1x denně minimálně po dobu 3 měsíců.
Jak homeopatické léky užívat?
Kdo někdy homeopatika užíval, ví, že nejdůležitější je výběr léku a správné dávkování. Několik zásad je však obecných. Homeopatika se užívají tzv. s čistými ústy.
Pokud jste před užitím něco konzumovali, je dobré vypláchnout si ústa vodou. Na granule se nesahá, sypou se rovnou do úst. Ne však kvůli tomu, že by to mělo vliv na jejich účinek, pouze z důvodů hygienických.
Žádná jiná další opatření nejsou potřeba.
Při akutních problémech se léky užívají tzv. frekventně, tj. 3x až 5x denně. Při úrazu ještě častěji, každých 15 minut první hodinu, posléze každou hodinu a poté se interval může prodlužovat až k vysazení. Každopádně vždy je dobré vyhledat odbornou pomoc. Tedy lékaře, který dokáže nasadit léky co nejvíce odpovídající vašim potížím, sleduje jejich efekt a dokáže na to reagovat.
Prádlo nesušte venku aneb Co ještě vedle homeopatické léčby pomůže v boji proti alergii?
Pokud možno větrejte pouze v ranních hodinách, kdy je teplota vzduchu nejnižší, či krátce po dešti. Při nejsilnějším odpoledním slunečním záření mějte okna zavřená. Taktéž to platí i pro okýnka v autě.
Pokud jste silný alergik, vyhýbejte se procházkám ve vysoké trávě, polích či lesích, pokud máte alergii na pyl stromů. Vlasy si chraňte pokrývkami hlavy a pravidelně si myjte vlasy.
To platí i u praní prádla, to následně sušte v uzavřených prostorech domova, jelikož se na oblečení mohou uchytit pylová zrna. Máte-li silné respirační problémy, vyhýbejte se dráždivým stimulům, jako jsou tabák, silné parfémy či aerosoly.
A hlavně: nesnažte se alergické potíže ignorovat. Taková praxe nikomu neprospěje, naopak zdravotní stav alergika, který se neléčí, se může rok od roku výrazně zhoršovat.