Rakovina lymfatických uzlin – Vše o zdraví

Hlíva ústřičná (Pleurotus ostreatus) je vitální houba, která je velmi dobře známá i u nás. Je využívána hlavně v kulinářství, ale stále více se oceňují i její zdraví podporující účinky. Je potvrzováno, že hlíva disponuje řadou účinků uplatňujících se v lidovém léčitelství … 

Podle tradiční čínské medicíny

  • Modulace imunitního systému
  • Neutralizaci volných radikálů
  • Přispívá k udržení normální hladiny cholesterolu v krvi
  • Má též účinkypři nesprávném buněčném dělení buněk …

Co je lymfom?

Lymfomy jsou zhoubné/maligní nádory mízních/lymfatických uzlin a lymfatické tkáně v okolí sleziny, jater, střev a velkých krevních cév, dále kostní dřeň a brzlík/thymus.

Lymfocyty jsou jedním typem bílých krvinek, které hrají hlavní roli v obranných/imunitních schopnostech našeho těla.

Tvoří protilátky při různých onemocněních a některé z nich jsou schopné i likvidovat škodlivé látky a organismy, které se do našeho těla dostanou …

Lymfomy lze rozdělit do tří skupin:

  • Hodgkinův lymfom Objevuje se mezi 15 až 30 rokem, ale i po 50 roku věku (vysoká úspěšnost léčby)
  • nonHodgkinské nádory lymfatické tkáně Objevuje se mezi 20 až 40 rokem
  • Burkittův lymfom Agresivní forma nonHodgkinského lymfomu. Objevuje se v souvislosti s onemocněním EB virem /EpsteinBarrové (tumor v obličeji/africké děti)

Hodgkinova choroba

Hodgkinova choroba začíná v jedné lymfatické uzlině a postupně se „tiše“ šíří do okolí, čili více lymfatických uzlin. Nejvíce nápadné jsou uzliny na krku, ale zvětšit se mohou i v podpažích i tříslech.

Hlavním příznakem je:

  • Dlouhotrvající zvětšení mízních uzlin (jsou nebolestivé a tuhé)
  • Únava, malátnost
  • Zvýšená teplota
  • Večerní horečka nebo pocení po delší dobu
  • Střídání dnů bez/se zvýšenou teplotou (připomíná běžné onemocnění)
  • Svědění kůže
  • Hubnutí

Veškeré další informace a klinické studie byly odstraněny na základě Nařízení EU …

Informace uvedené na těchto webových stránkách jsou poskytovány pouze pro informační účely a nejsou určeny k nahrazení léčení od kvalifikovaného lékaře. Pro informace o zdravotním stavu se poraďte s Vašim lékařem …

Co je dobré vědět o onemocnění maligním lymfomem

Úvodem

Když se dozvíte, že jste vy nebo někdo z vašich blízkých onemocněli a jako diagnóza byl stanoven lymfom, může vás to vyděsit. Nastává obtížné období, během něhož se musíte vyrovnávat s velkým množstvím problémů.

Jedním z nich může být i nedostatek informací o  onemocnění nebo různé nejasnosti, které vyvolávají pocity bezmoci. Tato brožurka by vám měla pomoci získat základní informace o různých druzích onemocnění, vyšetřeních a  možnostech léčby.

Měla by vás také povzbudit k tomu, abyste se nebáli svému ošetřujícímu lékaři položit jakékoli doplňující otázky. Na světě je velké množství lidí, kteří onemocněli lymfomem a v současné době s tímto onemocněním žijí.

Dobrou zprávou pro všechny pacienty je to, že dnes máme k dispozici mnohem více možností léčení než kdy jindy. V této příručce se budeme snažit poskytnout vám o nich základní informace a inspirovat vás k tomu, abyste přemýšleli o dalších otázkách, na něž vám odpoví váš lékař.

Jaká je funkce krve akrvetvorných orgánů?

Abychom pochopili nejrůznější vyšetřovací a léčebné procedury, měli bychom znát alespoň základní fakta o krvi a krvetvorných orgánech.

Existují tři hlavní druhy krevních tělísek — bílé krvinky, červené krvinky a destičky. Tvoří se v kostní dřeni, což je měkká tkáň přítomná u dospělých lidí zejména v dlouhých kostech (stehna, ramenní kosti), v lebce, v pánvi, v žebrech, obratlích a hrudní kosti.

Bílé krvinky obecně chrání tělo před infekcemi, červené krvinky jsou potřebné pro přenos kyslíku a krevní destičky pro dobrou krevní srážlivost. Kromě krevních tělísek se krev skládá ještě z plazmy. To je tekutina obsahující minerály (sodík, draslík, chlór a další), stopové prvky, tuky, glukózu, bílkoviny, vitaminy a hormony.

Plazma slouží hlavně k přenosu živin a informací, které jsou obsaženy zejména v hormonech. Některá krevní tělíska — hlavně bílé krvinky — nekolují jenom v krvi, ale vyskytují také v dalších orgánech. Jeden druh bílých krvinek, nazývaných lymfocyty, se účastní na vzniku lymfomů. Jejich přirozenou úlohou je tvorba protilátek a řízení celého mechanismu obranyschopnosti v boji proti infekcím.

Proto tyto krvinky kolují prakticky ve všech tkáních těla. Usilují se zejména v mízních uzlinách, které mohou být hmatné na krku, v podpaží nebo v tříslech, řada mízních uzlin se nachází i na místech, kde hmatné nejsou, jako třeba v dutině hrudní nebo dutině břišní. V těle každého člověka je zhruba 600 mízních uzlin.

Malé či větší ostrůvky mízní (lymfatické) tkáně jsou navíc přítomné ve většině orgánů, ať již přirozeně nebo se tam mohou vytvořit v průběhu některých onemocnění (například při chronickém zánětu jater, zánětu žaludku aj.).

Součástí mízního systému jsou i játra a slezina. Zejména ta v něm hraje důležitou úlohu, protože vytváří velké množství protilátek.

V praxi to znamená, že lymfomy mohou v kterékoli části těla (ať již v mízní uzlině nebo mimo ni) vzniknout a také se do jakékoli části těla rozšířit (ať již do mízních uzlin či mimo ně).

Nejedná se přitom o metastázy v tom smyslu, jak jsou chápány u jiných druhů rakoviny, protože z toho, co jsme zde uvedli, vyplývá, že lymfatická tkáň je všudypřítomná.

Lymfomy pocházejí z jednoho druhu bílých krvinek, které se nazývají lymfocyty. Všechny lymfocyty v lidském těle tvoří dohromady lymfatickou tkáň, jejíž součástí jsou mízní uzliny a ostrůvky lymfocytů prakticky ve všech orgánech. Proto mohou lymfomy vzniknout v jakékoli části těla a do jakékoli části těla se také mohou rozšířit.

Jak lymfomy vznikají?

Jedna z prvních otázek, kterou pacient s lymfomem většinou položí svému lékaři, zní: „Jak se mi to mohlo stát? Na tuto otázku umíme bohužel odpovědět jen zcela obecně.

Každá rakovina je získané genetické onemocnění. To znamená, že musí dojít k poruše genů v rakovinných buňkách a že toto poškození nevzniká před narozením, ale až po něm — proto mluvíme o poruše získané. Než se ze zdravé buňky stane buňka rakovinná, většinou se v ní musí nahromadit více než jedna genetická porucha.

Teprve po několika mutacích může nádorová buňka získat výhodu rychlého růstu nebo může získat oproti zdravým buňkám výhodu delšího života či nesmrtelnosti (většina normálních buněk totiž v průběhu života člověka odumírá a je nahrazována jinými buňkami).

Taková buňka se potom pomaleji či rychleji, ale vždy nekontrolovaně množí a dává vzniknout svému potomstvu, takzvanému klonu (tak se označují buňky, které mají jednoho společného předka).

Většina rizikových faktorů je tedy v našich podmínkách nesmírně vzácná (onemocnění AIDS, stav po transplantaci) nebo naopak natolik častá, že se jim velká část lidí nevyhne (např. onemocnění EBV-virem). Přitom většina lidí ohrožených některým z rizikových faktorů lymfom nikdy nedostane.

Důvod, proč ze dvou lidí, kteří se od sebe nijak významně neliší, jeden lymfomem onemocní a druhý nikoli, bohužel neznáme. Jediné, co můžeme říci, je to, že vznik lymfomů není způsoben životním stylem ani stravovacími návyky, a že si tudíž nemocný toto onemocnění nijak „nezavinil―.

Rovněž víme, že podíl dědičnosti na vzniku lymfomů je u většiny lidí zanedbatelný či nulový.

Přesné mechanismy vedoucí k tomu, že u některých lidí vznikne poškozená buňka, která dá vzniknout lymfomu, neznáme. Víme, že většina lymfomů vzniká častěji u starších pacientů a muži bývají postiženi o něco častěji než ženy.

Při vzniku lymfomů hrají svou roli i poruchy imunity, ovšem musí jít o poruchy výrazné, jako je například onemocnění AIDS, nebo dlouhodobé užívání léků na snížení imunity u pacientů po transplantaci ledvin, srdce a plic, jater nebo kostní dřeně.

Náchylnost k častým chřipkám či nachlazení rozhodně nehraje při vzniku lymfomů žádnou roli. U malého množství pacientů může hrát při vzniku lymfomů úlohu infekce — např. virem HTLV-l, EBV-virem nebo bakterií Helicobacter pylori. Vir HTLV-1 se v Čechách nevyskytuje.

S EBV-virem se naopak setkalo přes 90 % naší populace, z nichž většina lymfomem nikdy neonemocní.

Helicobacter pylori je žaludeční bakterie, která u většiny lidí, která se jí nakazí, způsobuje chronický zánět žaludku nebo žaludeční vředy a jen vzácně lymfom. Rovněž lidé, kteří dlouhodobě pracují s umělými hnojivy, pesticidy nebo chemickými rozpouštědly, podléhají zvýšenému riziku vzniku lymfomů.

Zajímavé:  Nemoc jazyka - Vše o zdraví

Lymfomy stejně jako ostatní nádory v průběhu lidského života vznikají na základě genetických změn v původně normálních buňkách.

U většiny pacientů s lymfomy se příčina onemocnění nedá zjistit. Z toho vyplývá, že jste si svoji nemoc nijak nezpůsobil(a), a že za současného stavu poznání jí nebylo možno žádným způsobem předejít. Pravděpodobnost, že vaše děti či jiní příbuzní onemocní stejnou chorobou, je velmi malá.

Jaké jsou příznaky onemocnění lymfomem?

Vzhledem k tomu, že se lymfomy mohou vyskytnout na různých místech lidského těla, mohou být i jejich příznaky velmi rozdílné. Můžeme je rozdělit na příznaky místní, které jsou způsobeny postižením konkrétního orgánu lymfomem, a celkové, což jsou příznaky, kterými tělo reaguje na přítomnost onemocnění.

Většina lymfomů se při svém vzniku projeví zvětšením mízních uzlin. Pokud jsou tyto uzliny hmatné (na krku, v podpaží, v tříslech), projeví se většinou jako různě velká, nebolestivá bulka, na pohmat dosti pružná (podobně jako tvrdá guma).

Pokud je uzlina malá, většinou se dá dobře posunovat, větší uzliny mohou být k podkladu pevně přirostlé. I u zhoubných onemocnění, jako jsou lymfomy, se mohou takové bulky zmenšovat nebo mizet a objevovat se na jiném místě. Tím se nesmíme nechat zmást, protože řada lymfomů může mít zpočátku velmi nenápadný průběh.

Pokud však pacient není důkladně vyšetřen, může být diagnóza učiněna až v pokročilém stadiu onemocnění, kdy je léčba obtížná.

Pokud se uzliny zvětší na místech, která nejsou dostupná hmatem, projeví se to většinou příznaky vznikajícími z útlaku okolních orgánů. Zvětšení uzlin v hrudníku se ohlásí bolestmi na hrudi, kašlem, dušností nebo problémy při polykání.

Vzácně se takové zvětšení může projevit takzvaným syndromem horní duté žíly, což znamená poruchu odtoku krve z hlavy a horních končetin směrem k srdci.

Takový člověk má pocit napětí na krku a v obličeji, vypadá oteklý, může být dušný a na kůži může mít viditelné namodralé rozšířené žíly, kterými se krev snaží dostat náhradní cestou k srdci.

Postižení uzlin v břiše se projeví až poměrně pozdě neurčitými bolestmi kolem pupku nebo v zádech, pocitem plnosti po jídle, dosti často však pouze celkovými příznaky.

Postižení uzlin v malé pánvi se projevuje otoky jedné nebo obou nohou, bolestmi nebo poškozením funkce ledvin. Celkem ale v břiše či v malé pánvi mohou vzniknout 10 i 20 centimetrů velké pakety uzlin, aniž to vyvolá významnější obtíže.

I zde však může dojít k poruše odtoku krve, tentokrát z dolních končetin, což způsobí otok jedné nebo obou nohou.

Postižení jednotlivých orgánů se projeví podle toho, kde je orgán uložen a jakou má funkci. Zvětšení sleziny se projevuje často bolestmi v levém podžebří nebo pocitem sytosti již po snědení malého množství jídla. Postižení žaludku se projeví bolestí nalačno nebo po jídle, podobně jako žaludeční vředy.

Postižení tenkého střeva se může projevit až střevním uzávěrem — vzedmutím břicha, zvracením, poruchou odchodu větrů a stolice. Postižení kostí zase zlomeninami, které vznikají při minimálním úrazu nebo i zcela bez úrazu.

Postižení mozku se projeví podobně jako cévní mozková příhoda — poruchami pohyblivosti většinou jedné poloviny těla, poruchami citlivosti, řeči, polykání nebo změnou osobnosti

Celkové příznaky se objevují tehdy, když je postižení lymfomem rozsáhlé nebo když se lymfom projevuje agresivně, a jeho přítomnost je tak zaznamenána celým organismem. Pacienti mají často teploty, trpí nechutenstvím, hubnou a potí se, nejčastěji v noci.

Mohou být bledí z nedostatku červených krvinek (chudokrevnost) a cítí se unavení. Mohou mít rovněž kožní vyrážky či trpět svěděním kůže.

Důležité je uvědomit si, že tyto celkové příznaky jsou zcela nespecifické, což znamená, že mohou být způsobeny celou řadou závažnějších i málo závažných onemocnění a většina pacientů s těmito obtížemi lymfom nemá.

Protože lymfomy mohou postihnout jakoukoli část těla, jsou jejich příznaky velmi různorodé. Bulka, která se nově objevila kdekoli na těle bez zřejmé souvislosti s předchozí infekcí, musí být prohlédnuta lékařem. Stejně tak jakýkoli z výše popsaných příznaků vyžaduje lékařské vyšetření.

Suchý dráždivý kašel trvající několik týdnů musí být vyšetřen minimálně pomocí rentgenu hrudníku. Při nevysvětlitelných otocích nohou by mělo být provedeno ultrazvukové či CT vyšetření břicha a malé pánve (viz dále), aby bylo vyloučeno zvětšení mízních uzlin.

Celkové příznaky, jako jsou hubnutí, pocení, slabost a teploty, se mohou vyskytnout i u celé řady jiných onemocnění. Jsou důvodem k podrobnému vyšetření, ale neznamenají nutně onemocnění lymfomem.

Jak se provádí diagnóza lymfomu?

Diagnózu lymfomu je možno učinit pouze na základě vyšetření postižené tkáně, které se nazývá biopsie. Postiženou tkání je nejčastěji mízní uzlina, ale jak jsme již uvedli, může to být jakýkoli orgán. Podezřelá tkáň bývá odebírána operativně.

Operace se provádí většinou v celkové anestézii. Je-li zvětšená uzlina dobře přístupná, jedná se o malou operaci třeba na krku, v třísle či v podpaží.

Když je uzlina či postižený orgán na nepřístupném místě, v hrudníku či v dutině břišní, je nutno provést operaci většího rozsahu.

V současné době existuje řada šetrných chirurgických metod (laparoskopie, mediastinoskopie), jež u mnoha pacientů umožňují provést toto vyšetření malým řezem, který jim způsobí minimální obtíže a rychle se zhojí.

Při podezření na lymfom mozku se provádí takzvaná stereotaktická biopsie, kdy se za pomoci CT vyšetření (viz dále) přesně určí poloha podezřelého ložiska, z něhož se potom odebere vzorek malým návrtem lebeční kosti.

I v tomto případě se jedná o bezpečnou a málo zatěžující proceduru.

Získaný vzorek tkáně se potom dostane do rukou patologovi. Patolog je lékař, který tkáň odborným způsobem zpracuje a vyrobí z ní tenké řezy, jež je potom možno speciálními způsoby obarvit a prohlédnout pod mikroskopem.

Kombinace různých druhů barvení většinou umožní určit přesnou diagnózu lymfomu.

Pokud toto vyšetření nestačí, můžeme si pomoci dalšími způsoby — buď tkáň zpracujeme na jednotlivé buňky, na nichž potom zjišťujeme povrchové znaky pomocí speciálních protilátek, nebo v buňkách hledáme genetické změny, které jsou typické pro určitý druh lymfomu.

Důležité je, že hotové preparáty i zbytek tkáně jsou uchovány pro další vyšetření pro případ, že by diagnóza nebyla zpočátku zcela jasná nebo aby ji mohl v případě potřeby potvrdit jiný zkušený lékař.

Někdy může mít bohužel pacient lymfom či jiné nádorové onemocnění i přesto, že výsledek vyšetření podezřelé tkáně je negativní.

Pokud podezření na závažné onemocnění i přes negativní výsledek trvá, je nutné odebrat další vzorek, nejlépe z jiného postiženého místa.

Původní negativní výsledek není chybou lékaře, protože nádorová tkáň může být promíšena tkání nenádorovou a při odběru není možné vždy jednoznačně nádor od zdravé tkáně odlišit.

Diagnóza lymfomu

Diagnózu lymfomu je možné určit pouze na základě biopsie, což je odběr vzorku podezřelé tkáně. Ta je potom zpracována patologem, který buď sám, nebo ve spolupráci s jinými odborníky určí přesnou diagnózu. Pokud diagnóza není z prvního vyšetření jasná a podezření na závažné onemocnění trvá, je nutné vyšetření opakovat.

Na co byste se mohli chtít zeptat svého lékaře v souvislosti s biopsií:

  • Je biopsie v mém případě nutná?
  • Odkud se bude vzorek tkáně odebírat?
  • Jak dlouho bude odběr trvat a budu potom mít nějaké obtíže?
  • Jak rychle se rána zahojí?
  • Kdy se dozvím výsledek?

Diagnóza maligního onemocnění sebou přináší, mimo jiné, zvládaného života. Každá návštěva lékaře, opakovaná vyšetření a hospitalizace mohou být velkou zkouškou pro Vaši psychiku. Nikdo Vám nemůže říci, jak se chovat.

Neexistuje špatná nebo dobrá reakce na fakt, že jste vážně nemocní. Každý z Vás jste jedineční v tom, jak svou nemoc hodnotíte, jak ji prožíváte a jak se chováte.

Zajímavé:  Nemoc srdce - Vše o zdraví

A co můžete udělat pro to, aby byl dopad nemoci a léčby na Váš běžný život co nejmenší, nejpřijatelnější?

10 kroků ke zdraví ( Fiore, 1984 )

  1. Zbavujte se falešných představ – např. Vaši nemoc je možno léčit
  2. Rozlišujte, co se změnit opravdu nedá a co změnit jde
  3. Soustřeďte se na dosažitelné, stanovte si reálné cíle
  4. Cestu k cíli si rozdělte na dílčí etapy
  5. Upřesněte si cestu k cíli první etapy, udělejte ji a následně se odměňte
  6. Vydržte ještě jeden rok … a ještě jeden … a ještě jeden …
  7. Zvládejte vnitřní dialog – musím x nemusím
  8. Učte se žít s nemocí – např. stanovte si nové cíle
  9. Žijte čelem v přítomnosti
  10. Mějte rádi život, radujte se i z maličkostí

Všechno bude po nějakou dobu jiné. Pamatujte, že: Jiný neznamená špatný.

„V každém je kus Cortése, hrdého válečníka. Kašlete proto na ty zlé, jedovaté, zbabělé, co se Vám vysmívají, co Vás zrazují od odrazu ze dna. Vždycky povstaňte jako fénix z popela. V tom to totiž je. Ve Vás je ta síla, která Vás dokáže zničit nebo postavit na nohy.“

Příběhy pacientů

Hanka F.

Když jsem šla na podzim poprvé značně zdeptaná na hematologii, objevila jsem v areálu nemocnice tohle místo. A protože jako každá správná žena věřím na znamení osudu, ráda ho čas od času navštívím a třeba i pořídím pár snímků.

Nevím, jestli se atmosféra z nich dá vyčíst tak snadno, když neznáte veškeré detaily a data. Pravda je taková, že ta fotka, která vypadá veseleji, je ve skutečnosti zahalená do období mnoha obav a nejistot.

Oproti tomu druhá symbolizuje vítězství….

Romana L.

Podělím se s Vámi o ne svůj příběh, ale o příběh mého muže z pohledu blízké osoby.

Vše začalo v lednu 2018. Už si nepamatuji přesné datum. Muž si našel na předloktí malou, nebolavou bulku. Říkali jsme si, že je to určitě jen tukové, že to nebolí, že počkáme. Jenže bulka se začala zvětšovat a sálalo z ní teplo. Muž byl poslán na ortopedii na prozkoumání. Padlo podezření na absces.

Verdikt byl, vyndat. Díky bohu, že operace se nakonec konala v celkové narkóze v nemocnici, a ne u soukromého ortopeda ambulantně. Uzlina byla poslána na histologii a my čekali na výsledky. Výsledek nás zaskočil, i rychlost, jak se vše začalo řešit. Diagnostika zněla Folikulární difusní- lymfom agresivní forma.

Bez dalších průtahů byl muž objednán do Prahy na Vinohrady. Byli jsme zoufalí. Mužovi je 42 let a zdravotní problémy měl od dětství, ale tohle jsme nečekali. Začali se přidružovat i jiné příznaky jako bylo neschopnost dýchat i při běžných činnostech, teploty, pocení, otoky nohou.

Vlasy začaly padat ještě před samotnou chemoterapií….

Jan Palas

Diagnóza Hodgkinův lymfom, stádium IV A/B, mě zastihla v květnu 2016. V té době mi bylo 30 let a půl roku před tím se nám s manželkou narodilo první dítě. Ale pojďme popořadě a od začátku:

Všechno odstartovalo v únoru 2016, kdy jsem se začal v noci potit. A hodně. Ne takovéto pocení, jako když jste nemocný nebo máte v místnosti horko, tohle bylo daleko intenzivnější.

Bylo to jako bych vzal kýbl vody a prostě ho na sebe vylil (nepřeháním) – pyžamo totálně mokré, vlasy jak kdybych vylezl z vany, polštář a prostěradlo promočené, peřinu jsem si musel otáčet, abych mohl dál spát. Za noc jsem se i dvakrát kompletně převlékal.

Navíc jsem si všiml, že mám občas takové mikro závratě, buší mi srdce a mám poměrně vysoký tep (hodně sportuji, tak znám svoje normální hodnoty). Když to trvalo zhruba 2 týdny, šel jsem k praktikovi.

Ten mi odebral krev (v hodnotách nebylo nic zásadního) a napsal první antibiotika a léky na zpomalení srdečního rytmu (!!) a ať přijdu za 3 týdny na kontrolu. Za ty 3 týdny se nic nezměnilo, na kontrole jsem dostal další antibiotika a konec.

A to i přesto, že v té době jsem již upozorňoval na zvětšenou uzlinu (cca. 2 cm) v nadklíčku. Tato nešťastná anabáze ve stylu „kontrola-další antibiotika“ s praktikem se opakovala až do konce dubna, kdy mi oznámil, že jsem zdravý, kromě toho, že nemám v krvi železo a ať přijdu za 4 měsíce na kontrolu, jestli už se to železo srovnalo.

V té době už jsem tušil, nebo spíš věděl, že fakt není něco v pořádku. Když vám několik týdnů, resp. měsíců není dobře a nikdo vám nechce pomoci, tak si sami začnete hledat na internetu, co by vám tak asi mohlo být.

Tak jsem se dozvěděl o tom, že existuje nějaký lymfom, co to je a taky, že mám spoustu příznaků tohoto onemocnění. Vzhledem k té zvětšené uzlině jsem chtěl, aby se provedla biopsie pro vyloučení/potvrzení této varianty.

To vše ale můj praktik nějakým pro mě záhadným způsobem ignoroval…

Karolína O.

     Je 4. listopadu  2016 a já sedím ve Vinohradské nemocnici, pavilon hematologie a čekám na kontrolu. Je to přesně dva roky, kdy jsem tu seděla a čekala na verdikt paní doktorky o tom, jak vážné to semnou je a co mě čeká.

Snažím se to vytěsnit a vůbec nemyslet na to těžké období, kterým jsem si musela já a moji blízcí se mnou projít. Vždycky, když jsem však v blízkosti Vinohradské nemocnice, všechny vzpomínky se mi vrátí.

Chvíli se mi chce brečet, chvíli jsem nervozní, někdy ty pocity vlastně ani nedokážu identifikovat, natož popsat, ale nakonec se usměju, jelikož si uvědomím, že jsem vítěz.

Směju se od ucha k uchu a děkuji za to, že jsem zase zdravá  a můžu si užívat každičké chvílé, ale né jako dřív, tentokrát si užívám každé chvíle doopravdy. Ano, díky tomu čím jsem si prošla, jsem si uvědomila spoustu důležitých věcí a změnila své priority. Nedokážu se změnit ze dne na den, ale snažím se na tom pracovat a mám z toho radost…

Laďka E.

 „Ve 28 letech mi byl po narození dcery Natálie diagnostikován Non-hodgkinův lymfom ve 4. stádiu.  V mém životě matky novorozené dcery Natálie a sedmiletého syna Lukáše nastal zásadní zvrat. Nastoupila jsem  léčbu na I. interní kliniku Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, tehdy ještě k asistentu, dnes  již přednostu kliniky prof. MUDr. Marku Trněnému, CSc.

  Rok předtím jsem byla často nemocná, unavená. Po návratu z dovolené jsem si nahmatala na krku uzlinu, která nebolela.  Necítila jsem se dobře, proto jsem zašla v Kladně na ORL. Lékař mě zběžně vyšetřil a řekl, že to nic není… Bohužel uzlina se během měsíce zvětšila.

Shodou okolností jsem v časopise našla náhodou článek o onemocnění lymfatických uzlin – mé příznaky byly shodné s uváděnými (přechozená mononukleóza, únava, časté nachlazení, teplota).  Navštívila jsem tedy již podruhé po měsíci lékaře na ORL.

Řekla jsem mu, že se stále necítím dobře, jsem unavená a uzlina se zvětšuje a nebolí. Řekl mi, že to nic není (žádný odběr krve nic). Nedala jsem se a řekla jsem, že jsem v časopise našla článek právě o onemocnění lymfatických uzlin a mé příznaky jsou stejné, jaké uvádějí v článku.

Lékař na mě dost ostře vyjel, že toho v časopisech napíší a že MOC ČTU!!…

„Příběh nemoci a uzdravení“ – Kateřina Zlá

Po léčbě lymfomu jsem již více jak tři roky a ačkoli se mi zdravotně daří dobře, přesto nechci na dobu své nemoci nikdy zapomenout. Přinesla mi bohatou zkušenost do dalšího života a z nových poznání a procitnutí, které jsem díky nemoci zažila, čerpám dodnes a určitě budu čerpat i v životě budoucím.

O své zkušenosti se zvládání rakoviny jsem se rozhodla podělit se i s Vámi a bude-li někoho z Vás můj příběh jakkoli inspirovat, pak jen umocníte mé Díky za vše, co jsem v souvislosti se svým onemocněním mohla prožít.

DIAGNÓZA LYMFOM Diagnóza Non-Hodginův lymfom v pokročilém stádiu přišla v mých 38 letech. Měla jsem dítě ve školním věku, žila jsem sama, bez pomoci rodiny a v mém životě tehdy převažoval neklid, starosti, stresy, emoce a nekonečná štvanice za tím, abych nás uživila, udržela dům, auto, zahradu, práci… Příliš šťastný život to tehdy nebyl ani pro mne, ani pro mého syna.

V den, kdy mi lékařka sdělila mou diagnózu, jsem propadla strachu. Zoufalá a uplakaná jsem se okamžitě rozhodla osvobodit se od všeho, co mne tehdy zatěžovalo. Skončila jsem na den v práci, zrušila veškeré plány i zaplacenou dovolenou, doma si udělala vhodné podmínky pro marodění a syna vystěhovala k jeho tátovi, neznámo, co bude následovat …

Zajímavé:  Imunoglobulin proti tetanu – vše o zdraví

Andrea 23 let

Můj příběh se začal psát v roce 2010, kdy mi bylo 21 let. Na začátku května jsem se jednoho dne vzbudila se zablokovaným krkem. Myslela jsem si, že je to asi po pěší túře, kterou jsem den předtím absolvovala a nevěnovala tomu velkou pozornost. Vzala jsem si nějaké léky a myslela si, že to bude druhý den dobré.

To jsem však již byla u obvodní lékařky, která mi krk prohmatávala a našla na pravé straně krku hodně zvětšenou uzlinu. Raději mě proto poslala na vyšetření, kde se zjistilo, že uzliny jsou i na druhé straně a na rentgenu mi naměřili paket uzlin na hrudníku velký 20x16cm.

S neznalostí doktorské řeči jsem s těmito výsledky šla zpátky k obvodní lékařce, která přestala chvíli mluvit a později vyslovila něco, čemu jsem nerozuměla: „Vypadá to, že máte lymfom, musíte okamžitě do nemocnice, abychom jednu uzlinu poslali na histologii.“ Doporučila mi výborného doktora Na Homolce.

Od této chvíle probíhalo všechno hrozně rychle. S doktorem jsme se sešli, vysvětlil mi, že jde nejspíše o Hodgkinův lymfom neboli rakovinu lymfatických uzlin. Druhý den jsem prošla několik předoperačních vyšetření a lékaři na ORL měli za úkol tu velkou uzlinu na krku odebrat.

Měli v plánu to dělat v celkové narkóze, ale měli nějaký naléhavý případ a tak se mnou prodiskutovali možnost udělat tento zákrok lokálně. Nevěděla jsem, do čeho jdu a tak jsem samozřejmě souhlasila. Na tu hodinu a půl, co mi vypalovali tkáně, aby se mohli dostat hluboko pod uzlinu, příšerný pach, nikdy nezapomenu.

Zvládla jsem to a těšila se na pokoj, až budu spát a odpočívat. Byla jsem ráda, že to mám za sebou. Jenže to byl bohužel teprve začátek….

Andrey N. T. 27 let

Jednoho dne, bylo to v dubnu 2011, jsem si v zrcadle všiml, že kůže nad pravou klíční kostí není tak propadlá jako nad levou. Nic podezřelého jsem nenahmatal a tak jsem to nechal na nějakou dobu být.  Až když jsem tam po několika týdnech ucítil poměrně velké uzliny, zašel jsem k lékaři.

Obvodní lékař mě poslal na ultrazvuk, kde byl starší doktor v důchodovém věku. Po nálezu několika uzlin, kdy největší z nich měřila cca 2,5 cm, mě poslal domů s tím, abych přišel za půl roku znovu, v případě, že uzliny nezmizí. Bylo mi to sice divné, ale řekl jsem si, že je to nejspíš zkušený odborník a ví, co dělá.

Navíc o onemocněních jako lymfomy jsem nevěděl vůbec nic. Vlastně ani to, že existují. Další věc, které jsem si na sobě v té době všiml, byl úbytek váhy. Během jednoho měsíce jsem byl o 9 kilo lehčí. To jsem si ale spojoval s tím, že jsem tehdy (byl to přelom dubna a května) začal hodně sportovat, běhat a cvičit.

Vzhledem k tomu, že i předtím jsem byl hubený, mě to trochu zaskočilo a bylo to dost nepříjemné, protože jsem se už léta marně snažil přibrat. …

Klára 27 let

Koncem října 2012 jsem večer koukala na televizi, a protože jsem již pár dní cítila při polykání nepatrné zadrhnutí, začala jsem si sahat na krk. U klíční kosti jsem nahmatala menší bouli. Nedalo mi to a navštívila jsem praktickou lékařku. Ta nenahmatala nic, ale poslala mě na ORL. Tam mi doktorka nechala udělat SONO, které jakýsi útvar potvrdilo.

Lékař, který vyšetření provedl, mi řekl, že mi paní doktorka bude muset napsat doporučení na ORL do nemocnice v Motole. Jenže jsem se dočkala akorát doporučení kloktat Vincentkou. Bylo mi to divné, tak jsem se za lékařem vrátila, abych se ujistila, zda Vincentka bude stačit. Neměl čas. Řekl, že se za kolegyní zastaví.

Než jsem dorazila do práce, volala mi, že došlo k omylu a že se mám u ní zastavit pro to doporučení. …

Zdeněk 33 let

Bylo mi právě 30 let, když se zdálo, že je můj život právě na vrcholu. Dvě zaměstnání, studium na vysoké škole, první rok šťastného manželství a nakonec ten nejhezčí dárek, jaký si jen člověk může v životě přát – narození dcery Terezky. Následné prožití krásných Vánoc však vystřídalo nepříjemné vystřízlivění.

Podivná boule na krku, vánoční svátky po ambulancích, série vyšetření, hospitalizace. Můj život, všechny moje plány, budoucnost, to vše se najednou srazilo na pouhé dny a minuty, na jejichž konci stálo znění mé závěrečné diagnózy. Spousty cizích slov, ale některá přeci jen jasná, tumor, maligní, velkobunečný… “NHL, to asi nesouvisí s hokejem…

ne, je to rakovina lymfatického systému… ale Mario Lemieux se z toho dokázal výlečit a pak se vrátit k hokeji, i když je to rakovina…”, nacházím ihned na internetu přes mobilní telefon. “Cože, já mám rakovinu? To není možný! Copak jsem si už v životě neprožil dost? Nekouřím, celý život sportuju, snažím se žít zdravě a hlavně – mám přece rodinu a musím se o ni postarat!”.

V kritických situacích jsem zvyklý uvažovat rychle, ihned hledat řešení, nepanikaři …

Alena 56 let

Rozhodla jsem se podělit o můj příběh v boji s Hodgkinovým lymfomem, se kterým bojuji už 19 let, ale začnu od začátku.

Pamatuji si, že už v základní škole na prvním stupni si paní učitelka všimla, že mám bouli na boku na krku a řekla mi, abych to ukázala doma mamince.

Já jsem ale doma nic neřekla, a protože jsem mívala krk zakrytý vlasy tak si toho doma nikdy nikdo nevšiml a já to nikomu nikdy neřekla, nebrala jsem to jako něco vážného, byla jsem přece desetiletá holka. Tak jsem s tím žila, vdala se, měla dvě děti a pracovala.

V mých 39 letech jsem to jen tak náhodou ukázala kamarádce, která dělala sestřičku v nemocnici. Řekla mi, abych s tím šla a nechala si to odstranit, že by to mohl být lymfom. …

Jirka Minařík

„Sdílením svého příběhu chci pomoct a povzbudit ty, kterým do života zasáhnul Hočkin (odborně Hodgkinův lymfom). Pamatuji si živě ten podivný zmatek po tom, co jsem se dověděl diagnózu. Z lékařské latiny jsem jako student ekonomie a mezinárodních vztahů moudrý nebyl.

O to víc jsem se upínal k příběhům a informacím od úspěšně vyléčených lidí, které jsem četl na internetu a v brožurkách, nebo jsem je osobně vyslechnul. Proto s nadějí, že vám čtenářům dodám naději nebo dobrý tip, předkládám svůj příběh o léčení rakoviny.

Pro přehlednost je rozdělený do několika tematických částí.“

Začátek

Na jaře 2013, v mých 24 letech, jsem si na krku u klíční kosti nahmatal zvětšenou uzlinu. Říkal jsem si „To nic, asi dozvuk angíny z před dvou týdnů. Dostanu antibiotika a bude klid.“ Svědění očí jsem nepřikládal velký význam. Hubnutí a nespavosti také ne, protože jsem v té době byl studentem na plný úvazek. …

  • Petra K.
  • Stručně stav před nemocí (rodina, zaměstnání koníčky)
  • – ve stylu, pracovala jsem 5 let v IT firmně, s manželem jsme vychovávali 2 děti, jezdili jsme pravidelně každou zimu na lyže, apod.

Před nemocí jsem vedla zcela běžný rodinný život. Pracovat jsem začala již na vysoké škole a poté jsem pokračovala v různých firmách nejdříve čtyři roky jako tlumočník překladatel španělštiny, poté jako business analytik pro jednu velkou telekomunikační společnost.

Když nemoc propukla, byla jsem už pět let vdaná. Manžel ve svém volném čase působí jako trenér skoků do vody, tak jsme byli téměř každý den na plaveckém stadionu v Podolí. Snažila jsem se běžně sportovat a po porodu se vrátit do původní kondičky.

Kdy jste začala pozorovat první příznaky?…

Kristýna 20 let

V srpnu 2011 jsem se vrátila z prázdnin ve Švédsku, kde jsem byla s přítelem a jeho rodičema. Bydleli jsem u jeho sestry. Celé prázdiny jsem si naplno užívala. Prvního zíří jsem měla nastoupit na studium na nové škole a vůbec jsem si nemyslela, že za měsíc to bude úplně jiné. Zažiji něco co mi úplně změní život a nejenom mě, ale celé mojí rodině a všem v mém okolí.

Celé to začalo první víken v září po návratu z víkendového pobytu na chatě, kde se slavili 90. narozeniny prababičky Věrušky. Večer jsem si šla lehnout a už jsem začala pociťova mírné brnění v nohou a zjistila jsem, že mám nohy v okolí kotníků velmi natelké. Vůbec jsem si neuvědomovala, co by mohlo být příčinou. Na noc jsem si dala studené obklady a ráno jsem jela do školy v Příbrami. …

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *