Kam nechodí slunce, tam chodí lékař. Jak to ale udělat, aby lékař nemusel právě tam, kam slunce chodí až moc?
Jak jsme si řekli v minulém článku o opalování, v létě musíme kůži chránit především před spálením. Když je kůže spálená, velmi bolí, pálí a člověk se mnohdy ani nevyspí. Po pár dnech se kůže zhojí, ale často se může sloupat a tím nás připraví o kýžené zhnědnutí.
Spálení není ale jen akutní problém. Daleko horší jsou jeho dlouhodobé následky, jelikož kůže si všechna spálení moc dobře pamatuje. Ztráta elasticity pleti a zvýšená tvorba vrásek může být pro některé z nás učiněná noční můra, ale slunce na naší kůži dokáže napáchat daleko větší a závažnější škody. Co nám může slunce způsobit kromě spálení?
Zhoubné nádory
Největším strašákem mezi komplikacemi v důsledku nadměrného slunění je rakovina kůže, z jejíchž forem je nejobávanější melanom. Je to nádor vzniklý přeměnou buněk tvořících pigment. Bývá agresivní a snadno metastazuje (rozšiřuje se do jiných částí těla).
Za vznik melanomu může především UV-B záření, přičemž největším rizikem je opakované spálení kůže, zejména v období dětství a dospívání. Svůj vliv má také výskyt melanomu v rodině, světlost kůže či vyšší počet znamének na těle.
Kůži je potřeba aspoň jednou ročně pořádně před zrcadlem zkontrolovat a podezřelá znaménka nechat vyšetřit kožním lékařem (dermatologem).
Dermatolog může znaménko vyříznout a poslat na histologické vyšetření, čímž se odhalí, zdali se znaménko nezvrhlo v nádorové bujení. Může vám to zachránit život.
Podezřelá znaménka by se také proto nikdy neměla odstraňovat laserem bez konzultace s dermatologem.
Jak poznat nebezpečná znaménka – pravidlo ABCDE
| A – asymetrie (asymetry) – znaménko je nesouměrné, nemá pravidelný oválný či kulatý tvar |
| B – okraje (border) – znaménko nemá ostrý okraj, má neohraničené výběžky; |
| C – barva (colour) – znaménko nemá jednotnou barvu (část je tmavší až do černa, nebo dokonce „hraje všemi barvami“) |
| D – průměr (diameter) – znaménko je větší než 6 mm |
| E – vývoj (evolution) – pigmentová skvrna se mění v čase |
Pravidlo ABCDE
Bod E je ze všech nejdůležitější, protože u některých typů melanomu se příznaky A, B, C a D vyskytovat nemusí. Hlídáme tak jakékoli změny, především změnu velikosti a barvy, ale také zda znaménko svědí nebo krvácí.
Bazaliom neboli bazocelulární karcinom
Existují i další typy rakoviny kůže, na které si také musíme dát pozor. Nevznikají z buněk tvořících pigment, nejsou to tedy změněná mateřská znaménka. Jde zejména o tzv. bazaliom neboli bazocelulární karcinom.
Ten postihuje obvykle starší lidi a zpravidla bývá umístěn na hlavě, obličeji či horní části trupu. Bazaliom má mnoho podob, může připomínat malý lesklý uzlík či bulku, otevřenou ránu, načervenalou skvrnu či růžový výrůstek.
Prakticky nikdy nemetastazuje, ale k okolní tkáni se chová velmi destruktivně.
Spinaliom neboli spinocelulární karcinom
Méně častý, ale závažnější než bazaliom, je pak spinaliom neboli spinocelulární karcinom. Ten se také objevuje spíš u starších lidí a může vznikat ve zdravé kůži, ale i třeba v jizvách či vředech. Vypadá jako tuhý, postupně se zvětšující uzel růžové až červené barvy, ale i barvy kůže. Poměrně rychle roste, může vředovatět a také metastazovat.
Také pro vznik těchto nádorů hraje zásadní roli poškození UV paprsky, dbejte proto na důslednou ochranu před sluníčkem pomocí přípravků s ochranným faktorem. A když už se podezřelá změna kůže objeví, je nutné neodkladně vyhledat lékařskou pomoc, dříve než bude pozdě.
Pigmentové skvrny
Oproti rakovině kůže se problém s pigmentovými skvrnami tváří jako legrace. Přesto ale dokáže potrápit mnoho žen z estetického hlediska. Nejvíc potrápí skvrny na obličeji a na rukou, kde také nejčastěji vznikají.
Hlavní podíl viny na vzniku pigmentových skvrn nese vždy UV záření, ostatní faktory jejich vznik usnadňují. Nejdůležitější je tedy ochrana před sluncem. Přípravky s ochranným faktorem bychom měli začít používat nejpozději od dubna, kdy už slunce začíná mít sílu. Kdo má ale k tvorbě skvrnek sklony, měl by se chránit celý rok. Především nesmíme opomenout hřbety rukou.
Velmi nebezpečné je slunění po kosmetických či estetických procedurách (např. depilace chloupků v obličeji, chemický peeling). Kůže je podrážděná, proti slunci se brání zvýšenou tvorbou kožního barviva melaninu a mohou tak vznikat trvalé pigmentové skvrny. Někdy mohou skvrny vznikat jen přechodně – např. v těhotenství, kdy po porodu často samy mizí.
Skvrny vznikají také při zhoršené funkci jater a blednou po detoxikační kúře. Doporučuje se také zvýšený přísun vitamínů B3 (niacin), C a E, ovoce a listové zeleniny. Nezdravá strava může mít také svůj vliv na tvorbu pigmentových skvrn. Vyhýbejte se proto průmyslově zpracovaným potravinám a jídlům z fast foodu.
Příčiny vzniku pigmentových skvrn
| UV záření, slunění bez použití přípravku s ochranným faktorem |
| stáří |
| dědičnost |
| kolísající hormonální hladiny (těhotenství, menopauza, hormonální antikoncepce) |
| špatná funkce jater |
| látky zvyšující citlivost kůže na světlo (např. bergamotová silice v parfému, třezalka) |
Prostředky k vybělení kůže
Pokud se nám pigmentové flíčky již vytvořily, nemusíme je pouze zakrývat makeupem. Dnes máme k dispozici velký výběr přípravků pro bělení pigmentových skvrn. Jsou to krémy a séra od různých značek (např. SynCare, Fytofontána, Bioderma, Eucerin, Topicrem, NeoStrata atd.).
Pokud ale ani po dlouhodobém používání bělícího prostředku nedojde ke zlepšení, je vhodné přistoupit k radikálnějšímu řešení problému. Pigmentové skvrny se pak dají odstranit např. laserem, intenzivním pulsním světlem, laserem či chemickým peelingem. Tyto procedury se pro dosažení kýžených výsledků musí obvykle několikrát opakovat.
Po zákroku je nutné se vyhnout slunění a soláriu a kůži pečlivě chránit přípravkem s vysokým ochranným faktorem, aby nedošlo k opětovnému vzniku pigmentové skvrny.
Alergie na sluníčko
Mezi další nepříjemnosti, které nám může intenzivní slunění způsobit, patří sluneční alergie.
Často se ale nejedná o alergii na slunce v pravém slova smyslu, ale stav, kdy se jinak zdravá pokožka začne po slunění chovat jako alergická.
Projeví se jako svědivé zarudnutí, krupička či kopřivka až mokvající puchýřky na místech, která byla vystavena slunci. Alergie na sluníčko po nějaké době sama odezní.
Podrážděné kůži můžeme pomoci např. Fenistil gelem, Panthenolem a je nutné postižené místo skrývat před sluncem, dokud se pokožka nezklidní. Často vznikne po náhlém intenzivním slunění, kdy pokožka není na takovou sílu slunečních paprsků po zimě připravena. Je tedy lepší nechat pokožku si na slunce postupně zvykat.
Dobrého pomálu
Přísloví, že všeho moc škodí, platí u opalování dvojnásob. Proto se pečlivě chraňme a nenechme si zkazit potěšení ze slunce poškozením kůže.
Источник: https://www.lekarnatypos.cz/blog/zdrave-opalovani-poskozeni-kuze-sluncem-n51
Sluneční alergie nemusí být od slunce. Vina je v lécích | Žena.cz
Stačí vám chvíle na slunci a už se objeví nepříjemná kožní reakce? Pozor, možná se vůbec nejedná o sluneční alergii, jak se domníváte. Důvodů může být víc – zjistěte, co je právě váš problém.
Při alergii se totiž v těle tvoří nadměrné množství protilátek, které při vniknutí alergenu do těla vyvolají obrannou reakci. V tomto případě však v těle vznikají jiné látky, které působením slunečního záření vyvolávají u citlivějších lidí změny pokožky, které se alergické reakci pouze podobají.
Alergické reakce kůže na slunci
Existuje několik takových typů podráždění:
- Fotoalergická reakce: vzniká vzájemným působením UV slunečního záření a určitých rostlin (celer, petržel, citrusové plody, třezalka) či léků (diuretika, antibiotika, antirevmatika). Pokud některé z nich berete, poraďte se s lékařem o možnostech slunění. Při pravidelném užívání léků se proto vyplatí zjistit, zda nezpůsobují fotoalergickou reakci.
- Polymorfní sluneční dermatóza: projevuje se pupínky a červenými svědivými fleky. Objevuje se na částech těla, které nejsou zvyklé na sluneční paprsky (dekolt, ramena). Za reakci mohou UVA paprsky a občas pomáhá zvýšit příjem betakarotenu v ovoci a zelenině nebo i v potravinových doplňcích.
- tzv. akné Mallorka: připomíná běžné akné. Vzniká na kůži vystavované slunečnímu záření ve spojení s užitím určitých chemických látek v opalovacích krémech či kosmetických přípravcích.
Problém způsobují opalovací prostředky
Problém tedy může paradoxně způsobovat i to, co má sluneční alergii zabránit – tedy samotné opalovací přípravky. Pak se jedná o kontaktní alergii. Na řadu složek kosmetických produktů může u člověka vzniknout kožní alergická reakce.
Doporučujeme: Rakovina kůže: Jak poznat podezřelé znaménko?
U opalovacích přípravků by člověk očekával, že hlavním alergenem budou filtry. Ale není tomu tak. Alergické reakce na opalovací přípravky častěji souvisejí s úplně jinými složkami přípravku než UV filtry.
Pokud se alergická reakce na pokožce objeví, je dobré navštívit kožního lékaře nebo alergologa a poradit se s ním o konkrétním použitém opalovacím prostředku.
Nejčastějším zdrojem alergických potíží bývá parfemace – vadit mohou přírodní i syntetické vonné přísady. Zcela bez parfemace je například Daylong, který se osvědčuje i u vyhlášených alergiků jako bezproblémový prostředek.
Náš tip: 7 tipů pro bezpečné opalování
Dalším známým dráždidlem bývají konzervanty, zejména parabeny. Díky nim se v přípravcích nezačnou množit bakterie, proto je kosmetika musí obsahovat. Některé konkrétní konzervanty mohou lidem s kontaktní alergií vadit.
Jak sluneční alergie léčit?
Připomeňme stanovisko mnohých dermatologů: zdravé opálení neexistuje. Jenže zcela se vyhnout slunečnímu záření ani nejde, a ani by to nebylo zdravé – bez něj by nám chyběl důležitý vitamín D, který potřebujeme pro zdraví kostí a zejména pro celkovou imunitu.
Jak tedy podobné kožní reakce léčit nebo jim zabránit?
- dostatečně pít
- používat přípravek po opalování (má kůži zchladit a zvláčnit)
- spálená místa chladit obklady se studenou vodou, chladným černým čajem, octem, jogurtem či tvarohem
- pokud se objeví puchýře, chladit obklady s převařenou vodou vychlazenou v lednici. Puchýře nepropichovat a rozhodně zajít k lékaři
- postižené části těla zakrýt volným oděvem
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
- Opalování: Tloušťka chrání!
- Prohlédněte si tělo: Hrozí nebezpečná nákaza
- Nejlepší cviky na zadek: Skoncujte s větším pozadím!
Vstoupit do galerie | 5 Co se děje v těle při sexu? Video Mohlo by Vás také zajímat:
Источник: https://zena.aktualne.cz/zdravi/slunecni-alergie-nemusi-byt-od-slunce-vina-je-v-lecich/r~i:article:778224/
Alergie na slunce
Sluneční svit je zdrojem tepla, zlepšuje náladu a je důležitý i pro látkovou výměnu v kostech. Součástí slunečního svitu je ultrafialové záření (UV záření), jehož nadměrné množství může vést k nepříjemným důsledkům, např.
ke spálení kůže, jejímu předčasnému stárnutí a ke zvýšenému riziku zhoubných kožních nádorů.
Radost ze slunečního svitu mohou zkalit i zarudlé a svědivé změny na kůži, které vznikají působením slunečního svitu a souhrnně se označují jako „alergie na slunce“.
Pod pojmem „alergie na slunce“ se skrývají různá kožní onemocnění, která mají jedno společné: spouštěčem je sluneční svit, většinou UV záření. Přitom se nejedná o alergickou reakci v „klasickém“ smyslu, ačkoli imunitní systém zde může hrát důležitou roli. Přesto není vznik všech těchto kožních onemocnění ještě zcela vysvětlen.
Nejčastěji se setkáváme s polymorfní světelnou dermatózou (PSD), fototoxickými a fotoalergickými reakcemi. Podobné projevy mohou mít i světelná kopřivka a „letní akné“ („Mallorca-akné“).
Ani za sklem se nelze oddávat falešnému pocitu bezpečí, protože část UV záření – konkrétně UV záření typu A (UV-A záření) – běžným sklem proniká. Dobře před UV-A zářením chrání oblečení z husté tkaniny. Některé textilní materiály pak poskytují obzvláště silnou ochranu proti UV záření.
Při používání opalovacích prostředků dbejte vždy na to, aby chránily proti celému spektru UV záření – tedy ultrafialovým paprskům typu A i ultrafialovým paprskům typu B (UV-B záření).
Poznámka: Kožní vyrážku byste měli vždy konzultovat s kožním lékařem (dermatologem). Ten může stanovit diagnózu a zahájit případnou léčbu.
Polymorfní světelná dermatóza
Polymorfní světelná dermatóza (PSD) je nejčastější forma „alergické reakce na slunce“. UV-A záření se zdá být nejdůležitějším spouštěčem tohoto onemocnění. Postihuje kůži vystavenou intenzivnímu oslunění (např. dekolt, předloktí, ev. obličej) svědivou vyrážkou.
Pokud se vyhnete pobytu na slunci a budete se chránit oděvem, dojde ke zlepšení většinou už během několika málo dní. Typickým rysem PSD je každoroční návrat potíží na začátku léta a zklidnění přicházející s podzimem. Zlepšení lze dosáhnout předsezonním pomalým a opatrným přivykáním na slunce, resp.
terapií s UV-zářením u kožního lékaře, a používáním ochranných opalovacích prostředků včetně ochrany proti UV-A záření. V závažných případech se uplatňuje tzv. fotochemoterapie. Při té se využívá preventivního účinku kombinace psoralenu a UV-A záření.
Prospěšné může rovněž být užívání beta karotenu, nikotinamidu a přísun rybího oleje, vždy však po konzultaci s lékařem.
Fototoxické reakce
Fotoxické reakce jsou způsobeny osluněním kůže, která je na sluneční svit více citlivá díky tzv. fotosenzibilizujícím látkám.
Ty se do těla dostávají při konzumaci některých potravin, užívání některých léků, aplikaci některých kosmetických přípravků nebo kontaktu s některými rostlinami.
Fototoxická reakce vypadá jako běžné spálení sluncem: zarudnutí, otok, místní pálení až bolest, tvorba puchýřů – to vše na místech vystavených slunci. Mezi fotosenzibilizující látky patří například některá antibiotika (tetracyklin, chinolony) nebo léky na bolest (ibuprofen, aspirin).
Poznámka: Před tím, než začnete užívat jakýkoli lék, přečtěte si důkladně příbalový leták, zda při užívání nehrozí fototoxická reakce.
Příkladem fotoxické reakce je i tzv. luční dermatitida. Při procházce nebo opalování na louce se díky kontaktu s lučními travami obsahujícími tzv. furokumariny (např. andělika lékařská) a následnému oslunění objeví na příslušných místech kůže pálivé červené pruhy, někdy s puchýři.
Objeví-li se rudé nebo tmavě pigmentované skvrny na kůži po oslunění v souvislosti s používáním parfémů nebo parfémovaných kosmetických prostředků obsahujících furokumariny (např. bergamotový olej), hovoříme o tzv. berloque dermatitidě.
Po stanovení diagnózy fototoxické reakce může pomoci vyloučení spouštějící substance, aplikace chladivých obkladů, případně kortikosteroidních krémů. U luční dermatitidy se mohou uplatnit hojivé preparáty. U berloque dermatitidy i luční dermatitidy lze pigmentovým skvrnám předcházet aplikací hydrochinonu, kyseliny azelaové nebo retinoidů.
Poznámka: Objeví-li se na velkých oblastech kůže puchýře, vyžaduje to okamžitou konzultaci s lékařem.
Fotoalergické reakce
Jestliže kůže reaguje pod vlivem slunečního světla (zejména UV-A záření) na určité látky nadměrnou reakcí buněk imunitního systému, jedná se o fotoalergickou reakci. Fotoalergické reakce jsou vzácnější než výše uvedené reakce fototoxické. Rozlišují se dvě formy fotoalergických reakcí:
- fotoalergická kontaktní dermatitida – původcem je látka aplikovaná na kůži, konkrétně se jedná o látky obsažené např. v opalovacích krémech (benzofenony, PABA, salicyláty, oktokrylen), protizánětlivých gelech (ketoprofen), make-upu nebo parfémech,
- fotoalergická reakce na léčiva – příčinou jsou některé léky podávané ústy nebo injekcí (např. některá antibiotika).
Postižena bývají především ta místa na kůži, která byla přímo vystavena slunci. Fotoalergická kožní reakce je však na rozdíl od reakce fototoxické neostře ohraničena, a může tak zasahovat i za hranice předchozího slunečního osvitu. Typicky se projevuje svěděním a zarudnutím, která se objeví za jeden až tři dny po oslunění kůže, která byla současně vystavena působení alergenu.
Kromě toho se mohou vytvářet puchýřky, které po rozškrábání mokvají. Jestliže lékařské vyšetření odhalí látku, která alergii způsobila, musí se jí postižený jedinec v budoucnu vyhýbat. Takové osoby by se současně neměly příliš dlouho opalovat a měly by se chránit opalovacím prostředkem s vysokým ochranným faktorem proti UV záření.
Léčebně lze využít zklidňujícího účinku kortikosteroidů.
Poznámka: Je však nutné mít na paměti, že vlivem slunečního záření může nadále docházet k tvorbě ekzémů i poté, co se příčinný alergen vyloučí.
Světelná kopřivka: vzácná, ale nebrat na lehkou váhu
V případě světelné kopřivky (solární urtikárie) se jedná o vzácnou reakci kůže na expozici slunečnímu záření. Několik minut po oslunění dojde k tvorbě svědivých kopřivkovitých pupenů, které přetrvávají několik minut až hodin.
Kopřivku někdy doprovázejí i celkové příznaky, jako je např. nevolnost či pokles krevního tlaku (často společně s pocity závratí). Čím větší plocha kůže je slunci vystavena, tím vyšší riziko celkových příznaků.
Příčinou onemocnění je imunologicky podmíněná reakce kůže citlivých jedinců na sluneční záření.
Nejúčinnějším opatřením, aby se světelná kopřivka nevracela, je vyloučení slunečního záření, resp. účinná ochrana před sluncem. V některých případech může pomoci „otužování“ UV-A zářením pod lékařským dohledem. Preventivně se často podávají antihistaminika.
Poznámka: Jestliže se vyskytnou příznaky jako např. nevolnost nebo závratě, je nutné okamžitě vyhledat lékařskou pomoc, resp. vyrozumět záchrannou službu.
„Letní akné“ („Mallorca akné“)
Za zvláštní formu polymorfní světelné dermatózy se někdy považuje také tzv. „letní akné“, známé pod pojmem „Mallorca akné“. Projevuje se tvorbou svědivých pupínků připomínajících akné, a to zejména na krku, ramenou a horních pažích.
„Letní akné“ je typicky sezonním onemocněním (jaro a léto). Má se za to, že původcem je kombinace tepla, vlhka, intenzivního UV záření a někdy i užívání příliš mastných opalovacích krémů. Zatím nebylo jednoznačně objasněno, do jaké míry hrají roli imunologické procesy.
Postiženi jsou především lidé s mastnou pletí nebo s pletí, která má sklon ke vzniku akné. Jakmile se objeví příznaky „letního akné“, je nutné vyvarovat se pobytu na slunci. Preventivně lze používat nemastné opalovací prostředky (např. speciální gely), resp.
obdobné kosmetické produkty a kůži pozvolna přivykat slunci. Ošetřující lékař může předepsat i antihistaminika.
Diagnostické testy
Pro diagnostiku sluneční alergie je nejdůležitější rozhovor o vývoji potíží a fyzikální vyšetření provedená lékařem (nejlépe dermatologem).
V diagnostice se dále využívá sada fototestů, které sledují odpověď kůže na osvícení různými typy záření (vč. UV-A a UV-B záření):
- Stanovení MED (minimální erytémová dávka) zjišťuje individuální citlivost kůže vůči UV-záření. MED je nejnižší dávka UV-záření, která u příslušného člověka způsobí zarudnutí kůže.
- Fotoprovokační testy ověřují, zda osvícení kůže jednotlivými typy záření vede k projevům, pro které je daný člověk vyšetřován. Pomáhají odhalit typ sluneční alergie a případně i konkrétní druh záření, které je za onemocnění zodpovědné.
- Ke zjištění původce fototoxické a fotoalergické reakce se používají tzv. fotoepikutánní testy (fotopatch testy). Při nich se na kůži zad nanesou a připevní dvě shodné sady látek, u kterých se předpokládá podíl na onemocnění. Po 24 hodinách kontaktu látek s kůží se jedna sada osvítí UV-A zářením. Druhá sada se ponechá bez ozáření pro srovnání. Následné porovnání kožních reakcí po dalších 24 a 48 hodinách dokáže rozlišit, zda některá z testovaných látek a případné ozáření mohou být důvodem „alergie na slunce“ u daného jedince.
Источник: https://www.nzip.cz/clanek/374-alergie-na-slunce
Škodlivé účinky slunečního záření? Alergie, dermatitida i stárnutí
Lékař radí
Blíží se léto a s ním i doba, kterou často a rádi trávíme venku na sluníčku. Sluneční záření je sice na jedné straně zdraví prospěšné, pomáhá při tvorbě vitaminu D, jehož neaktivní forma se nachází v kůži, a také pozitivně přispívá k celkové duševní pohodě.
Dlouhodobé slunění bez používání ochranných prostředků je však zdraví nebezpečné a může mít závažné zdravotní důsledky. Co všechno nám hrozí, vystavujeme-li kůži často slunečním paprskům?
Alergická reakce na slunce (alergické fotodermatózy)
Alergická reakce vzniká na imunologickém podkladě u jedinců, kteří jsou v tomto směru náchylní. Samotnou reakci na kůži vyvolává sluneční záření, které působí na alergeny, tedy látky tělu vlastní, nebo vnější, které za jsou za jiných okolností neškodné.
Projevy sluneční alergie mohou být velmi různorodé. Může se jednat o tzv. sluneční ekzém. Objevovat se začíná zpravidla na jaře nebo počátkem léta. Příznaky se na kůži objevují jen na místech vystavených slunci a nejčastěji vypadají jako kopřivka nebo menší puchýřky, které svědí. S přibývajícím létem se pokožka „otužuje“ a projevy se zmírňují.
Sluneční ekzém postihuje 10 až 20 % obyvatelstva, nejčastěji ženy.
Dalším projevem sluneční alergie je fotoalergická dermatitida, která je popisována jako zánět kůže projevující se silným svěděním, pupínky, zarudnutím, puchýřky a strupy. Postižená místa kůže mohou splývat ve větší ložiska.
Mohou se objevit i celkové příznaky jako bolest hlavy, nevolnost, pokles tlaku až kolaps. Jiným typem fotoalergické reakce může být tzv. Mallorca akné, kdy se příznaky tohoto typu alergie podobají akné.
Léčba těchto stavů je poměrně komplikovaná a patří do rukou lékaře.
Záněty kůže způsobené sluncem na alergickém podkladě jsou též závislé na fototypu každého jedince.
Solární dermatitida čili spálení
Solární dermatitidou označujeme akutní neinfekční zánět kůže, který je způsobený spálením při nadměrné expozici sluncem nebo jiným typem UV záření (hlavně UVB záření, které způsobuje zarudnutí kůže nejsilněji).
Vzniká po čtyřech až šesti hodinách po expozici slunečnímu záření a vrcholí během 12 až 24 hodin, po 72 hodinách spontánně ustupuje. Kromě lokálních projevů (svědění kůže, zčervenání až puchýřky, otok) se mohou dostavit i příznaky celkové, tedy bolesti hlavy, zimnice, pocit únavy či slabost.
Postižení solární dermatitidou závisí na intenzitě záření, době expozice a fototypu daného jedince.
Spálení kůže patří mezi nejčastější škodlivé účinky slunečního záření. Jak tedy postupovat, pokud k němu dojde? Začněte ochlazováním. Můžete použít vlažnou vodu, případně obklady z vychladlého zeleného čaje, odvaru z heřmánku, měsíčku lékařského nebo rakytníku. Účinně pomáhá i gel z aloe vera a přípravky s obsahem panthenolu.
Pokud vzniknou praskající puchýře, natírejte je antibakteriální mastí, abyste zabránili infekci. Jsou-li přítomny celkové příznaky (bolesti hlavy, zimnice, pocit únavy, slabost), je potřeba klid na lůžku a dostatek tekutin. Těžší případy je vždy třeba konzultovat s lékařem.
Dalších pět až sedm dní byste se měli slunečním paprskům vyhýbat.
Fototoxické kožní reakce
Fototoxické reakce jsou abnormálně zesílené reakce na sluneční záření v kombinaci s toxickou chemickou látkou. Nejedná se tedy o alergie v pravém slova smyslu. Fototoxické reakce nemají imunologický podklad. Nejčastějšími příznaky jsou zčervenání kůže, otoky až puchýře. K nástupu dochází v rozmezí od 12 do 72 hodin po expozici. Později se na postiženém místě může objevit pigmentace.
K látkám, které mohou vyvolat fototoxickou reakci, patří některé léky, látky obsahující dehet, ale i některé rostliny a látky rostlinného původu (třezalka, bolševník, bergamotový olej aj.
) Léčba spočívá ve vyloučení fototoxické látky a vyhýbání se pobytu na slunci. Pro ochranu proti slunečnímu záření se používají ochranné prostředky, dále se doporučují chladivé obklady, v těžších případech i kortikoidy, které předepisuje lékař.
Tato reakce může postihnout každého jedince bez ohledu na fototyp.
Stárnutí kůže
Dlouhodobým a nadměrným opalováním dochází k narušení kolagenních vláken a mohou se vytvářet vrásky. Časté jsou i hyperpigmentace, tedy poruchy tvorby a distribuce pigmentu. Kůže ztrácí vodu a minerály, a tím i pružnost, mohou se objevovat červené tečky.
Zánět rohovky a očních spojivek
Zánět může vzniknout při kombinaci UV záření a vyšších nadmořských výšek, pokud nechráníme oči vhodnými slunečními brýlemi. Projevuje se bolestí, slzením a pálením oka, světloplachostí, mírně zhoršeným viděním, objevit se mohou také bolesti hlavy.
Kožní nádory
Nádory vznikají většinou po dlouhodobé expozici slunečním paprskům, i když melanom může vzniknout i na podkladě krátkodobé vysoké dávky záření.
Nezhoubné nádory vypadají většinou jako tmavá mateřská znaménka a jsou dobře ohraničené, protože nenarušují okolní tkáň. Po chirurgickém odstranění zpravidla znovu nerostou.
Zhoubné kožní nádory, melanom a kožní karcinomy, mohou prorůstat do okolních tkání a vytvářet vzdálená ložiska, metastázy. Obzvlášť melanom je velmi agresivní, může navíc postihovat i mladší generaci a jeho výskyt bohužel stoupá. Nejohroženější skupinou jsou opět lidé s fototypem I a II, tedy lidé se světlou a velmi světlou pokožkou.
|
MUDr. Kateřina Uxová
Источник: http://www.alphega-lekarna.cz/skodlive-ucinky-slunecniho-zareni-alergie-dermatitida-i-starnuti
Trápí vás sluneční alergie? Vyhněte se jí a opalování si užijte!
Máte rádi opalování a pro krásně snědou pokožku byste vydrželi vystavovat své tělo slunci celé hodiny? Naskočila vám však po opalování nebo dlouhém pobytu na sluníčku vyrážka na určitých částech těla nebo vás trápí malé puchýřky? Pak možná právě vy patříte k lidem s citlivou kůží, které postihla takzvaná sluneční alergie.
Nežádoucí projevy opalování
Ekzémy a puchýřky se mohou objevit už při prvních jarních paprscích a samozřejmě také po slunění v parném létě. Proto se s alergií na slunce setkáváme nejčastěji při příjezdu na dovolenou k moři, kdy kůže ještě není na slunce dostatečně zvyklá. Projevy sluneční alergie můžeme rozpoznat za několik hodin až dní po slunění.
Může se jednat o drobnou krupičku, svědivé zarudnutí nebo mokvavé puchýřky. Sluneční „alergie“ není skutečnou alergií v pravém slova smyslu. Vše je způsobeno UV zářením, při kterém v lidském těle vzniká alergen, který následně vyvolává alergickou reakci na kůži.
Kdo se s alergií na sluníčko setkal, jistě ví, že se nejedná o nic příjemného. A lidem s citlivou pokožkou hrozí nejen snadné spálení kůže, ale také sluneční kopřivka či ekzém, které se mohou dokonce stát chronickými. Každopádně vězte, že nejste na trápení se sluneční alergií sami.
Kopřivka ze sluníčka postihuje vysoké procento populace, zejména pak ženy mezi dvacátým a čtyřicátým rokem.
Braňte se s předstihem
Pokud nechcete nechat nic náhodě, dopřejte svému tělu intenzivní výživnou kúru v podobě speciálních doplňků stravy. Ideální jsou takové, které obsahují všechny důležité antioxidanty. Výhodou přípravků k vnitřnímu užívání je, že připravují pleť na UV záření s předstihem.
Co vás jistě potěší, je fakt, že sluneční kopřivku nebo chcete-li alergii na sluníčko tak můžete vlastní snahou zmírnit.
Všimněte si například, že pokud po příjezdu k moři trpíte drobnými puchýřky, intenzita jejich výskytu se s postupujícími dny v přímořském letovisku snižuje, až nakonec zjistíte, že alergie zmizela úplně. Je to tím, že tělo vydatnému slunečnímu záření postupem času přivykne.
Po návratu od moře se v dané sezóně problémy zpravidla již nevracejí. Lékaři často doporučují předsezónní léčbu „světlem“. Co to znamená? Jedná se o postupnou přípravu citlivé kůže na slunce malými, pravidelnými a stoupajícími dávkami UVA a UVB záření například v soláriích.
Na co určitě nezapomínejte
Vždy používejte pouze ty nejkvalitnější opalovací krémy s vysokým ochranným faktorem. Kupujte je v lékárně a vybírejte z těch určených speciálně pro citlivou pokožku. Zpočátku opalování vystavujte nezakrytou pokožku delší dobu slunci jen po ránu a v podvečer nebo když je pod mrakem. Chraňte pleť i zevnitř. Jezte potraviny bohaté na antioxidanty (především selen, zinek, betakaroten, vitamíny C a E). Podporují zhnědnutí pokožky a působí proti škodlivým volným radikálům. Pomáhají také mléčné výrobky. Nejenže třeba přikládáním chladivého tvarohu zklidníte rozpálenou pokožku, pokrmy obsahující vápník mají i ochranné a reparační účinky na pleť. Pamatujte, že účinná je jedině ochrana komplexní.
Pokud se vyrážka přesto vyskytne a přetrvává-li týden či delší dobu a nic nepomáhá, pak je nejlepším řešením vyhledat lékaře. Na sluneční alergii totiž existují různé léky a masti, které vám od tohoto problému brzy uleví.
Источник: https://www.zenysro.cz/blogy/zdravi-a-zivotni-styl/trapi-vas-slunecni-alergie-vyhnete-se-ji-a-opalovani-si-uzijte
Alergií na slunce trpí především ženy
Podle serveru www.proalergiky.cz není takzvaná sluneční alergie typickou alergií, ale pouze reakcí podobnou té alergické. Sluneční paprsky pouze vyprovokují alergeny, které jsou v kůži přítomny, a ty na pokožce vyvolají změny. Samotné Slunce tedy za nic nemůže, příčina potíží je přímo v člověku.
Zatímco kůže zdravých lidí reaguje přiměřeně a poškodí se teprve nadměrným sluněním, kůže citlivých osob reaguje za určitých podmínek neúměrně. „Projevy neúměrných reakcí dělíme na fototoxické a fotoalergické,“ informuje dermatoložka MUDr. Daniela Kaňovská.
Fotoalergické a fototoxické reakce Fototoxické reakce jsou způsobené zvýšenou citlivostí kůže vůči ultrafialovému neboli UV záření podmíněnou zevně nanesenými či vnitřně podanými látkami.
Vznikají při celkovém užívání některých antibiotik, léků na snížení vysokého tlaku, protizánětlivých léků, psychofarmak a dalších. Z místně používaných léčiv jsou nejčastějšími vyvolavateli protizánětlivé gely a krémy, dehet, ale také rostlinné šťávy a parfémy.
Zjednodušeně lze tento jev popsat jako „snadné spálení“.
Fotoalergické reakce vznikají u vnímavých pacientů a mají alergickou podstatu. Působením UV záření vzniká z vlastních či přijatých látek alergen, který dále vyvolává alergickou reakci na kůži. Projevy přetrvávají delší dobu a u některých typů se mohou stát chronické. Mohou mít podobu slunečního ekzému nebo sluneční kopřivky, o kterých je řeč dále.
Otužování světlem Nejčastějším fotoalergickým projevem je tzv. polymorfní světelná erupce, lidově označovaná jako sluneční ekzém nebo sluneční alergie. „Postihuje zpravidla ženy mezi 20. a 40. rokem věku při prvním jarním oslunění nebo i uprostřed léta při velmi prudkém slunění, třeba po příjezdu na dovolenou k moři,“ varuje Kaňovská.
Projevy vznikají za hodiny až dny po oslunění. Mohou být velmi různorodé: od svědivého zarudnutí, přes „krupičku“ až ke splývajícím mokvajícím puchýřkům. U jednoho pacienta má onemocnění vždy stejný vzhled. „S postupujícím létem se kůže otužuje a projevy jsou mírnější, stejně tak po návratu od moře se potíže již v sezoně nevracejí,“ uklidňuje dermatoložka.
Nemocným lékař předepíše antihistaminika k celkovému užívání a na postižená místa protisvědivé zásypy nebo tekuté pudry, například s taninem. U obtížnějších případů může doporučit i kortikoidy.
„U některých pacientů má velmi dobrý efekt předsezonní světloléčba – postupné otužování kůže malými a stoupajícími dávkami UVA a UVB záření. Také byl pozorován částečný pozitivní efekt beta karotenu v tabletách.
Nejdůležitějším preventivním opatřením je používání ochranných opalovacích krémů proti UVA i UVB záření, které je nutno používat i při užívání beta karotenu či po absolvované světloléčbě,“ radí Kaňovská.
Opalovací přípravky blokující UV záření jsou podle serveru www.proalergiky.cz vhodné i pro jedince, kteří sice netrpí sluneční alergií, ale mají třeba jen citlivější pokožku nebo je čekají velké dávky slunečního záření, například na dovolené.
Sluneční kopřivka Doktorka Kaňovská také upozorňuje na vzácnější, ale dramatičtěji probíhající onemocnění, kterým je sluneční kopřivka. Jde o alergickou reakci vyvolanou UV zářením a podmíněnou už existující alergií tzv. časného typu.
Vzniká po několika minutách slunění výsevem svědících kopřivkových pupenů na kůži. Pupínky mohou splývat do větších ložisek až otoků. V těžších případech se objevují i jiné příznaky, např. bolesti hlavy, nevolnost, pokles tlaku nebo kolapsové stavy.
V lehčích případech odeznívá do dvou hodin.
„Je vždy nutno odejít ze slunce, podávají se celkově antihistaminika, někdy kortikoidy. Jako prevence se opět využívá ochranných opalovacích krémů proti UVA i UVB záření, a to i před krátkodobým pobytem venku. Také se zvyšuje tolerance kůže postupným ozařováním ultrafialovými paprsky před sluneční sezonou a podávají se léky ze skupin antimalarik a kortikoidů,“ prozrazuje Kaňovská.
Источник: https://www.idnes.cz/onadnes/zdravi/alergii-na-slunce-trpi-predevsim-zeny.A070702_121109_zdravi_bad
Nebezpečné slunce: Nejen spáleniny! Čím může ještě uškodit vašemu zdraví?
Foto: Olesya Kuprina, Shutterstock.com
Celou zimu se na slunné dny těšíte a nyní si zaslouženě užíváte hřejivých dnů? Jen pozor, ať to se sluníčkem nepřeženete. V tomhle vám může uškodit, a zdaleka nemyslíme jen přemíru opalování.
Pobytu na slunci se rozhodně nevyhýbejte, přiměřené slunění tělu z mnoha důvodů prospívá. Především v těle pomáhá produkovat vitamin D, ale také posiluje imunitu, snižuje krevní tlak, zvyšuje sexuální libido, údajně má snižovat riziko vzniku rakoviny ledvin nebo prsu. Připomeňme si ale i stejně důležitá nebezpečí.
Varování před spáleninami je třeba znovu zmínit hned na úvod. Při pobytu na sluníčku nikdy nezapomínejte užívat krém s ochranným faktorem.
Číslo ochranného faktoru značí, kolikrát déle můžete být na slunci podle svého fototypu. „Například s SPF 15 můžete na slunci strávit 15x delší dobu. Hodnota určuje také to, jakou část záření produkt propustí do kůže,“ vysvětluje dermatolog MUDr. Miloš Kravciv z Lékařského domu Praha 7. SPF 50 tak propustí do kůže 1/50 UVB záření.
„V našich podmínkách je ideální SPF 20–25, faktor by nikdy neměl být nižší než 15. Krém si nanášejte minimálně 20 minut před sluněním, aby měl čas se vstřebat. Při opalování na přímém sluníčku používejte faktor minimálně 50,“ radí dermatoložka MUDr. Lucia Mansfeldová z Perfect Clinic.
Foto: FotoDuets, Shutterstock.com
Stačí se projít po městě v tílku s tenkými ramínky, a spálenina na sebe nenechá dlouho čekat
Opálení, ale i spálení kůže způsobuje zejména tzv. UVB záření. „Je také původcem alergií a rakoviny kůže. Pro živé organismy je škodlivé a způsobuje chronické i akutní poškození kůže,“ vysvětluje Miloš Kravciv. Čím častěji se slunci bez dostatečné ochranné vrstvy (krém s UVB filtrem a dostatečně vysokým SPF, oblečení, pokrývka hlavy) vystavujete, tím více riskujete.
V případě akné je účinek slunečních paprsků dvousečný. Na jednu stranu na opálené pleti není tolik viditelné, pokožka se také více olupuje a rychleji hojí. Jenže intenzivnější pocení, ale i hutné opalovací krémy zas kožní onemocnění zhoršují.
V létě používejte lehčí krémy na bázi fluidu a i mezi opalovací kosmetikou vybírejte vhodnou přímo na obličej, ideálně nekomedogenní.
Nepodlehněte rovněž mylnému dojmu, když vám slunce zanícené vřídky a mastná ložiska vysuší a krátkodobě vypadá pleť čistěji.
Zároveň může volat po hydrataci a v dlouhodobém horizontu by se kožní potíže spíše zintenzivnily. V parnu zkuste termální mlhu ve spreji.
Foto: goodluz, Shutterstock.com
Na obličej používejte speciální krémy
Na slunce se v žádném případě nesmí po laserové operaci, chemickém peelingu, ale ani s čerstvým tetováním. Hrozí nejen bolestivé spálení, ale i trvalá pigmentace či zrohovatění kůže. Opatrní buďte i na čerstvé jizvy.
„Jizvy a operované partie není vhodné vystavovat slunci i několik týdnů po operaci, a to z důvodů vzniků pigmentací a zčervenání jizev,“ uvádí MUDr. Dušan Záruba z Ústavu estetické medicíny.
Chraňte je nejen opalovacím krémem a oděvem, ale klidně i překrytím náplastí.
Nejen ženy by mělo zajímat, že slunění slunce se významně podílí na předčasném stárnutí pokožky, podle dermatologů až z 80 procent. Chránit citlivou pokožku obličeje se doporučuje nejen během dovolené u moře, ale každý den.
„Důležité je nanášet krémy, i když jedete během slunečního dne v autě nebo sedíte v práci u okna. Sklo sice blokuje UVB záření, ale okolo 50 procent UVA paprsků, které mohou způsobit právě stárnutí pokožky, se dostane i přes sklo,“ říká dermatoložka MUDr. Věra Terzijská z Perfect Clinic.
Sledujte rovněž etikety přípravků. Mnoho krémů má i dnes ochranu pouze před UVB zářením, pokud chcete zabránit i předčasnému fotostárnutí pleti, hledejte ty označené jako širokospektrální, které chrání i proti UVA.
Pleť ošetřete, i když je pod mrakem. Důležité je nosit také kvalitní sluneční brýle, které pomáhají proti mžourání z přílišného sluníčka, ze kterého vznikají mimické vrásky kolem očí.
Oči chraňte ale nejen kvůli vráskám. „Dlouhodobé vystavení slunečnímu záření může způsobit šedý zákal, rakovinu kůže očních víček či spojivek.
Ve vyšším věku pak vzniká makulární degenerace, poškození sítnice, které může vést až ke slepotě,“ vyjmenovává Pavel Stodůlka, přednosta sítě očních klinik Gemini.
Nevratné poškození zraku může nastat i při upřeném pohledu do slunce, které dokáže poškodit oblast nejostřejšího vidění či zjizvit sítnici.
Trpíte-li například na migrény, rovněž se mějte na pozoru. Je to jeden ze spouštěčů, který umí migrénu vyvolat, ale i její průběh zhoršit. Delší pobyt na slunci, zejména v kombinaci s nedostatečným pitným režimem a dehydratací, ale umí přivodit bolení hlavy nejen migrenikům.
Pozor také na lékové intolerance. Lékárníci na riziko slunění upozorňují, zejména když vám vydávají antibiotika, rizikové jsou ale i další medikamenty.
Jejich seznamu vévodí léky na cukrovku, vysoký cholesterol, antidepresiva nebo antihistaminika (léky na alergii), ale i běžné léky na bolest a záněty (zejména na bázi ibuprofenu).
Sledujte vždy pozorně příbalové letáky, důsledněji se před sluncem chraňte a konzultujte rizika s lékařem, který vám léky předepisuje, či s lékárníkem.
Jak si vy užíváte slunce?
Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.
Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.
Источник: https://www.prozeny.cz/clanek/nebezpecne-slunce-nejen-spaleniny-cim-muze-jeste-uskodit-vasemu-zdravi-44096