Oční pozadí – Vše o zdraví

Známky špatného zdraví se v očích mnohdy projevují dříve než klinické příznaky jiné vážné nemoci. „Nález na oku skutečně může ukazovat na jiné onemocnění, které se ještě neprojevilo, takže o něm ani sám pacient neví,“ vysvětluje primář Oční kliniky dětí a dospělých ve Fakultní nemocnici v Motole Milan Odehnal. 

Zobrazit fotogalerii

Pro většinu nemocí přitom platí jednoduchá rovnice: čím dříve se na ni přijde, tím větší je šance na uzdravení. Chorob, které se jako první projeví změnou na oku, je celá řada. 

Obvykle jde o tzv. systémová onemocnění, při kterých je postiženo více orgánů, včetně oka. „Oční lékař tak často přispěje nejen k včasné oční, ale i celkové diagnóze,“ říká primář Odehnal.

Do skupiny těchto nemocí patří třeba některá autoimunitní a zánětlivá onemocnění, která postihují různé orgány a především jejich pojivo, kolagen. Jejich zákeřnost spočívá v takzvané sebedestrukci, imunitní reakce organismu je totiž namířena proti vlastní tkáni.

čtěte každý pátekČlánek vyšel v týdeníku Téma 15. února 2019

A oči jsou, stejně jako chrupavky, vazy i kosti, tvořeny z velké části bílkovinou zvanou kolagen. Proto se zánětlivá onemocnění kloubů mohou projevit i v očích. Působí totiž na kolagenní vlákna, která se zde vyskytují. 

„Zánět duhovky může být třeba prvním projevem Bechtěrevovy nemoci, ale i jiného kloubního onemocnění,“ vysvětluje doktor Odehnal.

Pozor na syndrom suchého oka

Zdaleka nejčastějším očním problémem je syndrom suchého oka, kdy si oko není schopné udržet vrstvičku slzy na oční kouli, tedy bulvě. Řezání a pálení očí, které syndrom provází, postihuje asi polovinu populace středního a vyššího věku. 

Potýká se s ním snad každý, kdo pracuje s počítačem. Málo se však ví, že může jít o následek nemocných kloubů. Takzvaně suché oko je mnohdy vůbec prvním projevem revmatoidní artritidy.

Pokles víček a zhoršený pohyb oka zase mnohdy upozorní na poměrně málo známou autoimunitní neurologickou chorobu myasthenia gravis. Ta se projevuje slabostí a únavou různých svalů, včetně těch očních. U některých pacientů se mohou přidat i problémy při polykání nebo dýchání, kdy nemocný postupně není schopen dýchat bez plicního ventilátoru.

Záněty duhovky, rohovky nebo sítnice zase mohou nasměrovat lékaře k diagnostice pohlavně přenosných chorob, jako je HIV infekce nebo méně častěji syfilis. Zánět oka jakožto druhé stadium syfilidy se běžně vyskytoval ještě za první republiky. Jenže postupem let tato diagnóza díky penicilinu z oftalmologického „repertoáru“ takřka vymizela.

Nejsou ani ojedinělé případy, kdy se v ambulanci oftalmologa přijde na případy rakoviny. „Typické je to u leukémie, u žen s karcinomem prsu a u mužů s rakovinou plic,“ vyjmenovává primář Milan Odehnal příklady nádorových onemocnění, které se šíří i do oka, a doplňuje, že případné patologické změny najde lékař nejčastěji na sítnici nebo v očnici.

Rakovina, jejíž buňky zaútočí na lidský zrak, potká v průběhu života jednoho z tisíce pacientů s nádorem. U 25 % z nich je postižení zrakového orgánu prvním projevem zhoubné choroby. Každý čtvrtý pacient s metastázou v oku tak uslyší svou celkovou onkologickou diagnózu právě díky návštěvě očního lékaře.

Co oči nevidí, to srdce nebolí

Mnohem častěji ale poskytnou oftalmologům oči jejich pacientů klíč k odhalení rizika infarktu, mozkové příhody nebo cukrovky. Cévy v sítnici oka totiž podléhají podobným změnám jako ty v jiných částech těla. Ty, které protkávají sítnici oka, tak mohou ledacos vypovědět i o stavu našeho srdce a cévního systému.

„Cukrovka je onemocnění, které pacienta nebolí, takže o něm zpočátku vůbec neví. Až rutinní vyšetření očního pozadí odhalí drobné změny na cévách a upozorní tak na možnost vzniku této choroby. Čím dříve se na to přijde, tím lepší je prognóza,“ upozorňuje primář Odehnal s dovětkem, že neléčená cukrovka může způsobit slepotu i postižení dalších orgánů.

Podle primáře mohou změny na sítnicových cévách ukázat na kornatění tepen (tzv. aterosklerózu), u mladých žen upozornit i na negativní účinky antikoncepce, případně na zvýšený krevní tlak, a tedy riziko kardiovaskulárních nemocí.

Lékaři se shodují, že většina systémových onemocnění, jako je cukrovka nebo srdečně cévní choroby, se u pacienta většinou odhalí standardní cestou. Statistiky, které by řekly, v kolika procentech případů je zjistí jako první oční lékař, neexistují. Odhaduje se, že by to mohlo být zhruba v deseti až patnácti procentech případů.

Rychlá diagnóza aneb co odhalí zrcadloKrvavé oko. Oko je vyživováno množstvím drobných cév, které mohou někdy krvácet přímo do oka. Nejčastěji je krvácení důsledkem rány do oka či nemá žádnou zřejmou příčinu, avšak vzácně může být krvavé oko způsobeno nebezpečně zvýšeným krevním tlakem nebo poruchami srážlivosti krve.Vypoulené oči. Pokud jde o čistě dědičný znak, je to většinou důsledek onemocnění štítné žlázy.Rozdílná barva oči. Pokud se změna barvy duhovky objeví pouze na jednom oku u dospělého člověka, obvykle jde o příznak onemocnění či úrazu. Příčinou může být krvácení do oka, cizí těleso v oku, zánět nebo některá vzácná onemocnění a syndromy.Pokleslé oční víčko. Kromě mozkové mrtvice může pokles způsobovat postupně rostoucí mozkový nádor nebo onemocnění myasthenia gravis, které se projevuje svalovou slabostí. Změny velikosti zornic mohou být způsobené mozkovou mrtvicí, nádorem, výdutí mozkové cévy, nebo se mohou objevovat při roztroušené skleróze.Kruhy na rohovce. Barevný kruh, který se jeví jako kroužek obklopující zorničku, může být způsoben vzácným dědičným onemocněním. To se nazývá Wilsonova choroba a vyznačuje se poruchou vylučování mědi z organismu.Ztluštění očního víčka. Pokud nejsou víčka jednoduše oteklá, může jít o neurofibromatózu (genetické onemocnění, které způsobuje mnohočetné nádory, zasahující nervovou soustavu).Žluté bělmo. Typický příznak žloutenky. Většina lidí zná žloutenku infekční, méně se ví, že může být způsobena i např. jaterní cirhózou nebo nádorem žlučových cest.Tmavé kruhy pod očima. Neznačí jen únavu a nevyspání. Mohou také signalizovat, že člověk málo pije, nebo mu ve stravě chybí důležité vitaminy, antioxidanty a železo. Bývají i příznakem potravinové alergie.Váčky pod očima. Znamenají zadržování vody způsobené zánětem dutin, infekcí močového traktu, případně onemocněním ledvin.Červené bělmo. Zarudlé bělmo způsobují popraskané žilky v oku, což může být kvůli alergii, při zánětu spojivek i při únavě očí. Hodně časté zčervenání očí možná znamená, že má člověk problémy se zrakem, špatně vidí a oči jsou proto abnormálně namáhány.

Téma

Co odhalí oční pozadí?

Víte, že z pohledu do vašich očí se dají poznat nejen oční choroby, ale také jiná vážná onemocnění vašeho těla?  

Předepsal vám lékař brýle na dálku či na blízko? Stejně tak ale může odhalit i onemocnění, jako jsou cukrovka, ateroskleróza či vysoký krevní tlak.

Lékař totiž pomocí speciální metody, při které vám bezbolestně rozšíří zornici, posoudí rozsah těchto nemocí. Je to proto, že oční pozadí prozradí hodně i o stavu cév ostatních orgánů.

Běžné vyšetření tak hraje důležitou roli v časné diagnostice onemocnění cév mozku, srdce a ledvin.

Pár kapek postačí

Pravidelné návštěvy očního lékaře bývají samozřejmostí. Oftalmolog během odborného vyšetření nejprve zornice vyšetřovaných očí takzvaně rozkape. Není třeba se bát, jedná se totiž o bezbolestné vyšetření. Do oka se jednoduše nakape pár kapek preparátu, který roztáhne zornici.

Pohled až na sítnici

Lékař pak má skrz rozšířenou panenku možnost lépe vyšetřit sítnici, na které mohou být změny související se stářím, vysokým krevním tlakem či cukrovkou. Zaměří se také na optický nerv, který bývá poškozen především při zeleném zákalu.

Vyšetření očního pozadí, tedy sítnice, cév a optického nervu, se pomocí takzvané štěrbinové lampy s rozšířením zorniček provádí o něco přesněji než pouhým oftalmoskopem, při kterém se oči rozkapávat nemusejí.Jedinou nepříjemností, je rozmazané vidění.

To může trvat i několik hodin, proto se po tu dobu nesedejte za volant!

Kdy se vyšetření provádí?

Oční pozadí oftalmolog vyšetří při opakovaných bolestech hlavy a poruchách vidění. Provádí se i při podezření na zvýšení nitrolebního tlaku. Pravidelné prohlídky podstupují diabetici a pacienti s dlouhodobě vysokým krevním tlakem. Vyšetření se provádí pomocí oftalmoskopu či štěrbinové lampy (je přesnější).

Jak se připravit?

Vyšetření oftalmoskopem nevyžaduje přípravu. Před použitím štěrbinové lampy se oči rozkapávají. Sestra nakape do každého oka speciální kapky způsobující roztažení zornic. Poté se na několik minut posadíte do čekárny, aby kapky začaly účinkovat. Po jejich aplikaci se pacientovi na cca 20 minut silně rozostří vidění a bude se špatně orientovat. Stav se postupně upraví.

Jak to probíhá?

Vyšetření oftalmoskopem lze provést vsedě, vstoje i vleže. Lékař k oku přiloží zařízení podobné baterce. Skrz jeho čočku nahlíží dovnitř a kontroluje stav sítnice.

Štěrbinová lampa se používá po předchozím rozkapání oka. Lékař zacílí do oka paprsek a prohlíží sítnici pomocí okulárů. Díky roztažení zornic zachytí jemnější detaily.Vyšetření trvá asi 5 minut.

Výsledek vyšetření se dozvíte již v průběhu nebo okamžitě po skončení.

Roztroušená skleróza či onemocnění štítné žlázy. Co vše lze vyčíst z očí? | Zdraví

Dobře čitelná pouhým pohledem bývá například porucha štítné žlázy, která vyvolává zduření svalů. A ty pak mohou doslova vytlačit oko z důlku. Tohoto jevu si povšimli už lékaři v dávných dobách. Řada dalších onemocnění jim ale zůstávala utajena především proto, že nedokázali nahlédnout dovnitř oka.

Poprvé jim to umožnil až oftalmoskop, neboli takzvané oční zrcátko. „V současnosti máme velkou výhodu i v tom, že dokážeme pomocí léků rozšířit zorničku a velmi detailně si prostudovat oční pozadí,“ říká profesorka Jarmila Heissigerová, přednostka Oční kliniky Všeobecné fakultní nemocnice a 1.

lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze. 

Ukazuje se, že nejčastěji může oční lékař při vyšetření očí zachytit kromě známek diabetu a projevů onemocnění štítné žlázy i některé dědičné choroby Při vyšetření může oční lékař zachytit známky jiných onemocnění, které ovlivňují stav oka. Může jít zejména o: cukrovku onemocnění štítné žlázy vysoký krevní tlak vyšší hladinu cholesterolu v krvi roztroušenou sklerózu onkologické onemocnění revmatické onemocnění některá i vzácná dědičná onemocnění

„Při té příležitosti můžeme třeba zjistit, zda má pacient poškozené oční cévy, což bývá typické pro lidi, kteří trpí vysokým tlakem či diabetem.

“ V současné době se její pracoviště podílí na výzkumu financovaném prostřednictvím grantu vyhlášeného pražskou Univerzitou Karlovou, který je zaměřený na metabolická onemocnění a jejich komplikace v různých tělních orgánech, včetně oka.

Ukazuje se, že nejčastěji může oční lékař (oftalmolog) při vyšetření očí zachytit kromě známek diabetu a projevů onemocnění štítné žlázy i některé dědičně podmíněné choroby.

Dvojice tichých zabijáků

Oči pomohou odhalit dokonce i zdravotní problémy, které sice nebolí, a přesto mohou v organismu napáchat velké škody. Ne nadarmo se o nich mluví jako o tichých zabijácích. Jedním z nich je vysoký krevní tlak.

„Oční cévy u hypertoniků se uzavírají a nedokrvují sítnici, v některých místech můžeme proto pozorovat drobná krvácení,“ uvádí profesorka Heissigerová. „Tepna je navíc v souvislosti s hypertenzí natlakovaná a utlačuje žílu, někdy může dojít i k jejímu uzávěru.“

Poměrně často se to v poslední době podle jejích slov stává i mladým aktivním mužům. Obzvláště třeba po náročné vysokohorské túře, při níž málo pijí. Nadměrná námaha spolu s dehydratací mají pak obvykle na svědomí akutní uzávěr cévy.

Jestliže tomuto pacientovi oční lékař změří krevní tlak, velice často zjistí, že je vysoký. K tichým zabijákům patří i cholesterol. Jeho vysokou hladinu v krvi může signalizovat v periferii rohovky bělavý až žlutavý prstenec, v němž se hromadí cholesterolové krystaly.

„Vyskytuje se celkem běžně u osob vyššího věku,“ konstatuje docent Michal Vrablík z 3. interní kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, předseda České společnosti pro aterosklerózu.

„Objeví-li se ale u lidí do věku 40 let, pak jde o jednoznačnou známku vyšší hladiny cholesterolu v krvi.“

Poměrně častý bývá tento nález i u nemocných s familiární hypercholesterolemií (tedy dědičně podmíněnou vyšší hladinou cholesterolu), u nichž se může nemoc projevit už v dětském věku. Všímavý pediatr si leckdy povšimne typického prstence v periferii rohovky a malého pacienta odešle na specializované vyšetření krevních tuků.

Obraz roztroušené sklerózy

Při očním vyšetření mohou lékaři ale rozpoznat i vzácnější choroby. Jednou z nich je sarkoidóza, která bývá považována za autoimunitní onemocnění. Její přesná příčina však není doposud známá. Pacienti mívají na různých místech velké granulomy, nejčastěji v plicích, ale i na kůži, v kloubech a nebo v očních tkáních.

„Relativně často přicházejí do naší neurooftalmologické ambulance pacienti s izolovaným zánětem zrakového nervu,“ poznamenává profesorka Heissigerová. „Mnohdy to bývají mladí lidé kolem třicítky, kteří náhle přestanou vidět na jedno oko.“ Při podrobnějším průzkumu lékař zjistí, že pacient má zanícený zrakový nerv za okem. A právě to bývá mnohdy prvním příznakem roztroušené sklerózy.

U jiných pacientů je prvním projevem roztroušené sklerózy nitrooční zánět. U těchto nemocných obvykle nedochází k většímu postižení nervů. Jen málokdy končívají na vozíčku a až do vysokého věku je není třeba léčit těžkými léky. Této souvislosti si povšimli i zahraniční odborníci na nitrooční záněty, ale proč ke zmíněnému jevu dochází, se dosud nepodařilo nikomu vysvětlit.

Spolupráce s onkology

Úzkou spolupráci mají oftalmologové také s onkology. Leckdy právě oční lékař jako první zjistí, že pacient má nádor mozku. Lidé si přijdou pro brýle a během vyšetření se ukáže, že mají známky zánětu typické pro nádorové onemocnění,“ zmíní se profesorka Heissigerová.

„Pokud zobrazovací metody moje podezření potvrdí, je možné ještě vyšetřit oční tekutiny a díky tomu zjistit i typ nádoru.“ Velmi úzkou vazbu k očím mají zejména krevní nádory – lymfomy. Pokud se nádorové buňky objeví nejprve v oku, pak je značné riziko, že časem zasáhnou i mozek. Jestliže ale zasáhnou nejprve mozek, bývá oční postižení méně časté.

Ve světě se proto vedou spory o to, zda v těchto případech léčit pouze oko, a nebo nasadit celkovou chemoterapii, která ovšem může mít vedlejší účinky.

„Přikláníme se i přesto zatím k celkové léčbě,“ uvádí Jarmila Heissigerová. „Už proto, že pokud nádorové buňky napadnou životně důležité centrum mozku, je pacient bezprostředně ohrožený na životě.“

Už teď se ale ve světě rozvíjejí nové metody analýzy DNA a RNA, s jejichž pomocí by bylo možné přesněji určit typ nádoru a tím případně některé pacienty ochránit před náročnou invazivní léčbou.

Vyčíst z očí úplně všechna celková onemocnění samozřejmě není možné. Chorob, kde to oftalmologové dokážou, je už ale celá řada. Mnohdy se jim to daří ve chvíli, kdy pacient nemá ani tušení o tom, co může být skutečnou příčinou jeho zdravotních obtíží.

Vyšetření očního pozadí oftalmoskopem: proč a jak se provádí a jaký je jeho přínos a rizika?

S vyšetřením očního pozadí se můžeme setkat v rámci diagnostiky očních onemocnění (například zeleného zákalu nebo refrakčních vad), ale také při diagnostice a léčbě dalších onemocnění, jako jsou vysoký krevní tlak nebo diabetes mellitus.

Vyšetření očního pozadí oftalmoskopem provádí oční lékaři a jeho cílem je prohlédnout si zadní část našeho oka, které se říká fundus a skládá se z následujících částí:

• sítnice (retina)
• terč zrakového nervu (papila)
• cévy

Toto vyšetření je často běžnou součástí skríningu očních onemocnění. Na vyšetření očního pozadí budete také pravidelně chodit pokud máte vysoký krevní tlak nebo diabetes či jiná onemocnění, která postihují krevní cévy.

Vyšetření očního pozadí oftalmoskopem se někdy označuje jako fundoskopie nebo oftalmoskopie.

Proč se vyšetřuje oční pozadí?

Oční pozadí se vyšetřuje v rámci skríningu (sledování) očních onemocnění a chorob, které postihují krevní cévy.

Mezi onemocnění, v jejichž diagnostice se využívá vyšetření očního pozadí, mimo jiné, patří:

• poškození zrakového nervu
• ruptura (trhlina) v sítnici nebo odchlípení sítnice
• zelený zákal (glaukom), který se projevuje nadměrným nitroočním tlakem
• makulární degenerace, postupná ztráta zraku ve středu zorného pole
• cytomegalovirová retinitida, zánět sítnice způsobený cytomegalovirem (CMV)
• melanom, zhoubný kožní nádor, který může postihnout i oko
• hypertenze neboli vysoký krevní tlak
• diabetes

Jak se připravit na vyšetření očního pozadí?

Před vyšetřením očního pozadí štěrbinovou lampou vám lékař do oka nakape oční kapky, které roztáhnou zornici, aby bylo oční pozadí přehlednější. Lidově se této přípravě říká rozkapání oka.

• Po rozkapání oka má pacient po dobu několika hodin často rozmazané vidění a zvýšenou citlivost na světlo (světloplachost).
• Proto se doporučuje chránit rozkapané oko před přímým slunečním světlem vhodnými slunečními brýlemi.
• Vzhledem k tomu, že po rozkapání oka zůstává zornice dilatovaná po dobu 4 – 24 hodin, neměli byste po tuto dobu řídit motorová vozidla.

Pokud jedete na vyšetření očního pozadí autem, je proto nutné míst sebou doprovod, který vás odveze. Stejně tak byste neměli zapomenout na sluneční brýle.

Po rozkapání oka byste také minimálně 24 hodin neměli pracovat se strojním zařízením a v ideálním případě byste se měli vyvarovat také jakékoli činnosti, která namáhá oči. Nejlepší je vzít si na zbytek dne volno.

1. Pokud máte alergii na některé léky, nezapomeňte lékaře informovat ještě předtím, než vám oko rozkape.
2. Při podezření na možnost alergie lékař pravděpodobně od rozkapání oka před vyšetřením ustoupí a provede vyšetření oftalmoskopem, bez rozkapání oka.
3. Nicméně toto vyšetření nemá takovou vypovídací hodnotu, jako vyšetření s rozkapáním oka.

Účinky očních kapek a dalších léků užívaných v očním lékařství mohou být ovlivněny jinými léky, které užíváte. Proto je vždy důležité lékaře poctivě informovat o všech lécích, které berete, včetně doplňků stravy i volně prodejných léků.

U zraku se vyplatí pamatovat na prevenci

Kvalitu vlastního zraku ovlivňuje každý člověk sám, ať už svým životním stylem, mírou odpočinku a dostatečným spánkem, ochranou očí nebo právě prevencí. Každý člověk by měl alespoň jednou ročně navštívit svého očaře.

Pravidelná preventivní prohlídka nejen stanoví potřebný počet dioptrií, ale může odhalit i závažnější oční choroby, které jsou v podstatě bezpříznakové a probíhají dlouhou dobu nepozorovaně.

Některé změny zraku nemusí pacient vůbec zaznamenat.

„Prevence souvisí nejen s věkem pacienta, ale také s konkrétní oční vadou nebo genetickými dispozicemi. Pokud zjistíte, že potřebujete brýle na čtení, navštivte místo optika rovnou lékaře,” doporučuje MUDr.

Karel Sedláček, primář Očního oddělení Thomayerovy nemocnice v Praze, a dodává: „Děláme prevence u zaměstnanců všech rizikových oborů v nemocnici. Neměli by ji však zanedbávat ani lidé mimo riziková pracoviště.

”

Přečíst článek ›

V rámci prevence se provádí vyšetření zrakové ostrosti, které odhalí refrakční vady nebo změny dioptrií či zorného pole, jež zachycuje jakékoliv výpadky v periferních částech.

Dalším krokem je měření nitroočního tlaku, jenž je rizikovým faktorem vzniku zeleného zákalu. Důležité je rovněž vyšetření očního pozadí při rozšířené zornici, které zobrazí chorobu sítnice nebo zrakového nervu.

Pokud lékař odhalí vadu, doporučí jednu ze tří možností její korekce: brýle, kontaktní čočky nebo refrakční chirurgii.

„Ohrožených skupin je mnoho. Pacienti, kteří mají zvýšený krevní tlak, trpí cukrovkou či některým autoimunitním onemocněním, jsou často pronásledováni záněty,” varuje MUDr. Sedláček. Zejména při prokazatelné rodinné zátěži a genetické dispozici by se měli lidé mít na pozoru. Při preventivní prohlídce lékař zkontroluje oční pozadí a okamžitě vidí například změny typické pro glaukom.

Šedý a zelený zákal nejsou „příbuzní“Katarakta neboli šedý zákal je nejčastější celosvětovou příčinou oslepnutí. Postihuje dokonce každého druhého člověka ve věku nad 75 let. Jde o stav, kdy se jinak čirá čočka zakalí a je nutné ji operativně vyměnit. Zákrok je prováděn ambulantně, a to buď chirurgicky, anebo pomocí laseru.

Zákal se může objevit ale i u diabetiků, po úrazu oka nebo v souvislosti s užíváním léků, zejména kortikosteroidů. Způsobuje zamlžené a rozostřené vidění do dálky, citlivost na silnější světlo, zkreslené barevné vnímání a dvojité nebo trojité vidění při pohledu jedním okem. Rozhodně jej nelze vyléčit brýlemi ani kapkami do očí. Jedinou účinnou „medicínou“ je operace.

„Dneska se šedý zákal u naprosté většiny pacientů řeší ambulantně. Při operaci dostanou umělou nitrooční čočku, aby nemuseli nosit silné brýle. Pooperačních komplikací je méně než jedno procento. Dá se tedy říci, že jde o jeden z nejbezpečnější zákroků,” ubezpečuje MUDr. Sedláček. Vlastní operace totiž trvá něco mezi 9 až 15 minutami a mnoho pacientů je po týdnu schopno nastoupit do práce.

Přečíst článek ›

Při zeleném zákalu neboli glaukomu dochází k postupnému odumírání vláken zrakového nervu. Poškození může mít za následek úplnou ztrátu zraku. Neprojevuje se však zakalením očních tkání, jako je tomu u šedého zákalu, jeho nebezpečí spočívá v rozvíjení zcela bez příznaků. Navíc jej nelze vyléčit.

Jedinou zbraní jsou tedy preventivní návštěvy očního lékaře. „Každý člověk starší čtyřiceti let by měl absolvovat jednou za rok preventivní vyšetření, zvláště pokud se glaukom vyskytuje v rodině,“ radí docentka MUDr. Šárka Skorkovská, CSc., primářka Oční kliniky NeoVize Brno.

Důležité je absolvovat důkladné oční vyšetření včetně provedení moderních zobrazovacích metod zrakového nervu, jehož součástí součástí je vyšetření stavu oka přístrojem, který poskytuje lékařům podrobné informace o stavu sítnice a jejích jednotlivých vrstvách. To potvrzuje i primář Sedláček: „Zelený zákal poškozuje oko plíživě. Pacient nemusí mít zdánlivě žádné potíže ani bolesti. Ztráta zrakové ostrosti vždycky vyžaduje podrobné vyšetření.”

Přečíst článek ›

Většinu vad lze odstranitPovzbudivé je, že osmdesát procent zrakových vad je léčitelných.

Současná oftalmologie nabízí nejen včasnou, účinnou a efektivní léčbu, ale také implantaci vysoce kvalitních nitroočních čoček nebo odstranění očních vad laserem. Světovým trendem jsou rychlé právě bezkontaktní a bezpečné zákroky.

Jejich výhodou je okamžitý návrat k běžným činnostem, a to bez nutnosti oční korekce. Tento způsob odstraňování dioptrií funguje v České republice již přes deset let.

NEJČASTĚJŠÍ ZRAKOVÉ VADYKrátkozrakost (myopie) – hlavním projevem je špatná viditelnost vzdálených předmětů, korekce se provádí brýlemi s čočkou rozptylkou, která má zápornou dioptrickou hodnotu.

Dalekozrakost (hypermetropie) – projevuje se špatnou schopností vidět blízké předměty. Časem ovšem potřebuje člověk i brýle do dálky.

Astigmatismus – typ oční vady způsobené asymetrií rohovky, jež je více či méně zakřivena. Výsledkem je neostré a rozmazané vidění ve všech vzdálenostech. Příčina zatím není úplně objasněna a většina lidí se s ním už narodí.

Vetchozrakost (presbyopie) – řadí se mezi oční defekty. Jde o přirozený proces ztráty pružnosti optického aparátu oka.

Šedý zákal (katarakta) – je onemocnění čočky, která se zakalí a postižený člověk poté vidí zamlženě (jako by se díval přes zamlžené či špinavé sklo), což se navenek jeví jako zbělání či zešednutí prostoru zornice.

Zdroj: www.wikiskripta.eu

Přečíst článek ›

VYJÁDŘENÍ ODBORNÍKA

MUDr. Lucie Valešová, primářka Oční kliniky DuoVize Praha

Jaké jsou nejčastější oční operace? Mezi ty nejčastější u pacientů ve věku od 18 do 40 let patří laserové odstranění dioptrií. Věk ale není rozhodující, zákrok podstupují i mladší pacienti, stejně jako ti, jejichž oční vada není stabilní a narůstá.

Všechno má svá omezení. Jsou tedy pro operaci nějaké limitace?Operovat lze jakýkoliv počet dioptrií, ovšem pro oči s vadou nad -10 dioptrií či nad +5 dioptrií je vhodnějším řešením implantace nitrooční čočky. Laserový zákrok vždy probíhá ambulantně a vyžaduje důkladné předoperační vyšetření.

Některé kliniky nabízejí „zrychlený” cyklus vyšetření-operace. Opravdu to jde tak snadno? Může se zdát, že operace ve stejný den jako samotné vyšetření šetří pacientův čas. Ve skutečnosti se ale jedná o zbytečné riziko.

Znamená to, že pacientovi při předoperačním vyšetření nerozkapali oči. Po rozkapání se totiž oko vrací do původního stavu zhruba za 24 hodin a teprve poté je možné operovat.

Pokud vám během vstupního vyšetření nabízejí možnost nechat se okamžitě operovat, změňte kliniku.

Naše oči umí prozradit i některé nemoci

Díky moderním přístrojům dnes operace očí zvládnou lékaři do půl hodiny. Celková anestezie už je minulostí a během výkonu můžete se specialisty normálně komunikovat. Po zákroku odcházíte hned domů.

Mezi nejčastější případy patří estetická úprava převislých víček, odstranění šedého zákalu, vyladění dioptrických vad a operace očního pozadí. To vše přirozeně přichází se zvyšujícím se věkem. V mnoha situacích po odstranění těchto problémů už lidé nemusí nosit brýle. Ostrý zrak jim umožňuje neomezeně číst, pracovat na počítači a řídit auto bez přestávek.

Oční pozadí

Obraz v našem oku vytváří sítnice, které říkáme oční pozadí. Pokud je poškozena, vidíme zkresleně.  Při jejím vyšetření nejčastěji lékaři odhalí onemocnění cukrovkou, nebo vysoký krevní tlak.

Pacientům se obraz zužuje, v jiných případech se i mění. Je rozostřený, vlní se a většinou část zorného pole chybí.

„Znamená to, že když se podíváte na čistou bílou stěnu, zjistíte, že jedna část existuje, a druhá ne,“ vysvětluje oční lékař Vladimír Korda.

Toto poškození je dnes běžně operovatelné. Nové přístroje před zákrokem umožňují vyšetření bez rozkapání očí, tedy lidé potom mohou hned řídit auto. „Sledujeme zabarvení očního pozadí a tvar.

U zdravého oka je to růžovo červená, u nemocného bývají tmavě červené fleky, sítnice může být i světle bílá. Při operaci jsou pacienti plně při vědomí, vnímají nástroje, které používáme a dokonce je i někdy sami popisují,“ potvrzuje Vladimír Korda.

Oblečení je civilní, nutné jsou pouze návleky na boty, čepička a rouška. Zákrok trvá 25 až 30 minut. Dříve to byla hodina a půl.

Dioptrické vady

Navrácení ostrého vidění lidem s dioptriemi bylo dříve nemyslitelné. Díky implantaci moderních nitroočních čoček může bez brýlí zase vidět každý.

Lékaři dokážou odstranit i více než 20 dioptrií a můžou operovat obě oči najednou. Stejně tak při šedém zákalu.

Vhodná operační metoda pro odstranění dioptrií se volí na základě věku, typu a množství dioptrií, individuální anatomie oka a samozřejmě přání pacienta.

Dotaz od posluchačky

Jak je to s pacienty, kteří nespolupracují, třeba když trpí Alzheimerovou chorobou?

„V první řadě se poradíme a domluvíme s ošetřujícím lékařem těchto pacientů. Před operací zvolíme tak zvanou premedikaci, kombinaci léků, které je zhruba na 20 minut zklidní. Takže ve finále velkou část při zákroku prospí,“ vysvětluje lékař.

TIP:

Před jakýmkoliv zákrokem si vždy ověřte, jestli operaci, na kterou jdete, nehradí zdravotní pojišťovny. Můžete tak ušetřit až několik tisíc korun.

autor: Věra Říhová

Co dokáže prozradit pozadí našich očí – Zelený zákal – otestujte své oči!

Přestože patří sledování očního pozadí mezi vyšetření prováděná očními lékaři, zdaleka neodhalí jen onemocnění samotného zraku. Existují totiž i další choroby, které tato kontrola může prozradit.

Výše zmíněnou prohlídku oka provádí odborník pomocí speciálního přístroje, takzvaného oftalmoskopu a štěrbinové lampy.

Zaměřuje se přitom na zadní část vnitřního povrchu oka, kde je umístěna sítnice, zrakový nerv a cévy, které sítnici vyživují. Aby bylo toto pozadí lépe přístupné pozorování, je nutné před vyšetřením oko takzvaně rozkapat.

Jde o aplikaci speciálních kapek, díky kterým dojde k rozšíření zorničky, přes kterou lékař sítnici a ostatní struktury uvnitř oka kontroluje.

Rychlé a nebolestivé

Poté, co oční kapky začnou působit, si přesně podle pokynů lékaře či zdravotní sestry opřete bradu a čelo o opěrky přístroje.

Pomocí paprsku světla je oční pozadí skrze rozšířenou zorničku osvíceno a oftalmolog může díky speciální čočce pozorovat až patnáctkrát zvětšený obraz důležitých struktur oka. Samotné vyšetření je rychlé, nebolestivé a provádí se postupně na obou očích.

Po rozkapání bude vaše vidění několik hodin rozostřené, postupně se však vše upraví. Bezprostředně po prohlídce se ale raději vyhněte řízení motorových vozidel a před ostrým světlem se chraňte slunečními brýlemi.

Kdy se kontrola doporučuje 

Vyšetření očního pozadí lékař navrhuje zejména v následujících případech:

• při poruchách zraku,
• u nemocných trpících vysokým krevním tlakem,
• u diabetiků I. i II. typu, a to v pravidelných intervalech,
• před plánovanou lumbální punkcí (vyšetření mozkomíšního moku),
• při podezření na zvýšený tlak uvnitř lebky (například kvůli přítomnosti nádoru či zánětu).

Určité změny na očním pozadí mohou tedy vysvětlit poruchu zraku, ale mimo jiné také upozornit na postižení cév v důsledku probíhající cukrovky či na zvýšení krevního tlaku. V takovém případě jsou na místě další vyšetření, která již spadají do kompetencí lékařů jiných specializací (neurologů, internistů a dalších).

(veri)

Zdroj: www.neovize.cz

Líbí se vám článek?

Počet hlasů: 5