Cholesterol – vše o zdraví

V České republice trpí téměř 70 procent dospělé populace zvýšenou hladinou cholesterolu v krvi. Takový stav s sebou nese mnohá zdravotní rizika. Co to vlastně cholesterol je a jak se jeho zvýšené hladině vyhnout?

Cholesterol je látka podobná tuku, která se nachází ve všech buňkách lidského těla. Pomáhá tvořit ochranný obal, bez něhož by buňky nemohly existovat. Lidské tělo si cholesterol vyrábí buď samo v játrech, nebo jej přijímá v potravě.

Nejvíce cholesterolu obsahují potraviny živočišného původu, jako jsou vnitřnosti – mozeček, játra, ledviny –, dále vaječné žloutky a některé živočišné tuky – máslo, sádlo, lůj. Množství cholesterolu, které si tělo samo vytvoří, je ale naprosto dostačující, a proto si tělo v závislosti na příjmu cholesterolu potravou reguluje jeho vnitřní produkci.

Dobrý a špatný cholesterol

Cholesterol dělíme na dva typy. Ten dobrý (HDL cholesterol) odvádí nepoužitý cholesterol do jater a játra ho potom vylučují zažívacím ústrojím z organismu pryč. Špatný (LDL cholesterol) se při nadbytku usazuje na stěnách cév a může způsobit kornatění tepen.

LDL cholesterol je v krvi přenášen malými nosiči, které díky své velikosti dokážou proniknout téměř všude, tedy jak do buněk, tak do stěny cév. Pokud je špatného cholesterolu nadbytek, ukládá se ve stěnách cév, a tím je poškozuje.

Avšak HDL cholesterol přenášejí velcí nosiči, kteří nedokážou díky své velikosti proniknout do cévní stěny, naopak v těle slouží jako uklízeči nadbytečného cholesterolu.

Dokážou totiž na sebe vázat špatný cholesterol, který pak odnesou do jater, kde se odbourá.

Stejně jako cukrovka nebo vysoký krevní tlak může být dědičná i vysoká hladina cholesterolu v krvi. Objevit se může už v dětství.

Pokud je vysoká hladina cholesterolu potvrzena alespoň u dvou příbuzných, měli by vyšetření podstoupit všichni členové rodiny.

Hladina cholesterolu by se měla kontrolovat pravidelně, asi jedenkrát za půl roku, pokud je zvýšená. Pokud není zvýšená, stačí jedenkrát za rok.

Proč se bát špatného cholesterolu?

Lidské tělo nedokáže přebytečný cholesterol účinně využít ani vyloučit ven. V případě, že je jeho příjem potravou dlouhodobě zvýšený, snaží se tělo odbourat cholesterol v játrech, v nichž pak dochází k poškození receptorů, které ho za normálních okolností zpracovávají, a v následku toho dochází ke zvýšení hladiny cholesterolu v krvi. Nadbytečný cholesterol se pak postupně ukládá do stěn cév a zapříčiňuje posléze jejich zúžení a samozřejmě neprůchodnost.

Záludnost zvýšené hladiny cholesterolu spočívá v tom, že nebolí a není vidět. Většina z nás si její nebezpečí uvědomí až ve chvíli, kdy prodělá první infarkt nebo mozkovou mrtvici.

Pokud máte hladinu cholesterolu zvýšenou, léčba musí být vždy komplexní a patří do rukou lékaře-odborníka.

Zahrnuje úpravu životního stylu a předepsání léků na snižování hladiny cholesterolu v krvi, které je třeba pečlivě užívat podle doporučení lékaře.

Upravte svůj jídelníček

Prvním krokem při zvýšené nebo vysoké hladině cholesterolu v krvi je úprava jídelníčku. Základem nízkocholesterolové diety je pestrá a vyvážená strava s výrazným omezením potravin s nevhodným složením. Je důležité omezit denní příjem cholesterolu na 300 mg, v některých případech až na 200 mg, ale hlavně se v jídelníčku zaměřit na složení tuků.

Nevhodné tuky mají totiž na hladinu LDL cholesterolu v krvi větší vliv než sám příjem cholesterolu. Proto je důležité nahradit v jídelníčku tuky živočišného původu tuky původu rostlinného.

Máslo, sádlo, tučné mléčné výrobky, tučné vepřové nebo hovězí maso a uzeniny nemají v nízkocholesterolové dietě co dělat, naopak rostlinné oleje a produkty z nich vyrobené, jako jsou margaríny, dále ale také ořechy a semínka, jsou vítány.

Obsahují totiž omega-6 a omega-3 vícenenasycené mastné kyseliny, které pomáhají snižovat hladinu LDL cholesterolu v krvi.

Příznivý vliv na hladinu cholesterolu v krvi má také vláknina, na niž jsou bohaté celozrnné výrobky – pečivo, neloupaná rýže a těstoviny – a významným zdrojem vlákniny jsou také luštěniny, ovoce a zelenina. Ovoce a zelenina jsou navíc bohaté na antioxidanty a rostlinné steroly.

Pojďme si to tedy shrnout. Při zvýšené hladině cholesterolu do jídelníčku nepatří: žloutky a výrobky z nich, uzeniny, tučné maso, sádlo, škvarky, smažená jídla, paštiky, husa, kachna, vnitřnosti, živočišné tuky, šlehačka, tučné krémy, tučná těsta, kaviár, koncentrovaný alkohol, smetanové zmrzliny, solené pochoutky.

Naopak doporučeny jsou: rostlinné oleje, margaríny, nízkotučné mléko a nízkotučné mléčné výrobky; maso preferujte z mladších zvířat a libové – nejlépe telecí, jehněčí, klokan, kuře, králík, krůta. Pokud jde o uzeniny, můžete si dopřát drůbeží šunku. V každém případě by do jídelníčku měly patřit ryby, a to sladkovodní i mořské.

Z pečiva dávejte přednost celozrnnému. A nezapomínejte na zeleninu a ovoce!

Udržujte si optimální hmotnost

Pohybové aktivity by měly do životního stylu (nejen) každého člověka se zvýšeným cholesterolem patřit naprosto samozřejmě.

Neznamená to ale, že pokud jste byli celý život spíše kavárenskými povaleči, musíte začít běhat maraton. Stačí například aktivní chůze či nordic walking – doporučení je udělat denně 10 000 kroků.

S ohlídáním vám pomůže krokoměr nebo chytrý telefon. Můžete si také zajít zaplavat, na hodinu jógy nebo pilates.

Vyhýbejte se civilizačním nástrahám

To platí nejen o alkoholu a cigaretách, ale především o všudypřítomném stresu. Jak mu čelit, nás může naučit psychohygiena neboli duševní hygiena.

Je to v podstatě nauka o tom, jak si chránit a upevňovat duševní zdraví a jak zvyšovat odolnost vůči nejrůznějším škodlivým vlivům. Má člověka naučit, jak předcházet psychickým obtížím. Pokud již nastaly, učí ho, jak je zvládat co nejlépe.

V práci bychom si měli vytvořit příjemné estetické prostředí, ve kterém se budeme cítit dobře a budeme lépe zvládat i nepříjemnosti s prací spojené.

Je také důležité naučit se hospodařit s časem i vlastními silami. Psychohygiena se řídí lidovou moudrostí: “Co můžeš udělat dnes, neodkládej na zítřek!” Pravidelný denní rytmus práce a odpočinku šetří naši energii a napomáhá k duševní vyrovnanosti. Kromě vyváženého jídelníčku, který má na psychickou pohodu také nemalý vliv, bychom měli dbát na dostatečně dlouhý a kvalitní spánek. Zapomínat bychom neměli ani na své koníčky a samozřejmě ani na přiměřený společenský život.

Potravinové doplňky

Jste-li jejich příznivci, můžete je samozřejmě přidat k ostatním opatřením. V případě, že vám lékař předepsal léky na snižování cholesterolu, musíte se s ním poradit o vhodnosti jejich užívání. Rozhodně však neublíží antioxidanty, které snižují nejen riziko vzniku srdečně-cévních chorob, ale i rakoviny.

Mezi nejvýznamnější patří vitaminy C, E, B2, provitamin A, rostlinná barviva flavonoidy, ale také minerály selen a zinek.

Doporučován bývá i česnek v tabletách nebo tobolkách, stejně tak omega-3 mastné kyseliny, které jsou především v tučných mořských rybách, v našem jídelníčku stále opomíjených, dále lecitin ze sóje, který pomáhá hladinu cholesterolu snižovat, a také vláknina, pokud jí nepřijímáme v potravě dostatek.

text: Gabriela Zelinková foto: Shutterstock a archiv firem

Mýta a fakta – Cholesterol: healthandbeauty.cz

Sebrali jsme fakta z nejnovějších výzkumů týkajících se toho nejdůležitějšího, co máme – tedy lidského srdce –, a porovnali je s dlouhodobě tradovanými mýty. Čím dříve se je dozvíte, tím lépe pro vás.

MÝTUS 1 – nízká hladina cholesterolu = známka zdraví

Pravda:  Ačkoliv se nízká hladina LDL (zlého) cholesterolu obvykle považuje za známku dobrého zdraví, nová studie ukázala, že lidé, kteří onemocněli rakovinou, často měli hladinu LDL cholesterolu v letech před oznámením nepříjemné diagnózy nižší než ti, kteří rakovinu nedostali. „Nikoho ani ve snu nenapadlo, že by léčba, která si klade za cíl snížit vysokou hladinu zlého cholesterolu, mohla škodit, nebo dokonce zvyšovat riziko vzniku rakoviny,“ vysvětluje lékař.

MÝTUS 2 – mám-li zvýšený cholesterol, nepoznám to

Pravda:  Některým lidem, kteří mají vysokou hladinu cholesterolu, se na kůži tvoří žlutočervené skvrnky, takzvané xantomy. Mohou se objevit třeba na očním víčku, rukách nebo kloubech, především u starších lidí, pacientů s cukrovkou nebo osob, které mají ke xantomům dědičnou predispozici.

MÝTUS 3 – Když mám vysokou hladinu LDL cholesterolu, nejspíš dostanu infarkt

Pravda: Téměř 75 % pacientů, kteří prodělali srdeční infarkt, měli hladinu zlého cholesterolu v mezích doporučovaných hodnot, zjistila americká studie zkoumající 136 000 osob.

Výzkumníci zároveň oznámili, že pacienti s infarktem měli v letech před tímto onemocněním nižší hladiny hodného cholesterolu. „Nízká koncentrace hodného HDL cholesterolu je samostatným nezávislým rizikovým faktorem vzniku kardiovaskulárního onemocnění.

Zvýšením HDL cholesterolu se toto riziko redukuje,“ vysvětluje Pavol Brunclík.

MÝTUS 4 – Vejce ucpávají tepny

Pravda:  „Vejce skutečně obsahují spoustu cholesterolu, velkou část z toho ale tvoří hodný HDL cholesterol. Žloutek má navíc v sobě až 10 % lecitinu a pomáhá hladinu cholesterolu regulovat.

Navíc má blahodárný vliv na paměť, nervovou soustavu a imunitu a podporuje přeměnu tuků na energii, což oceníte při hubnutí,“ komentuje Pavol Brunclík.

Jinými slovy – vědci potvrdili, že jedno až dvě vejce denně zdravému srdci neškodí.

MÝTUS 5 – Triglyceridy způsobují srdeční onemocnění

Pravda: Triglyceridy neboli tuky vyskytující se v krvi cévní stěnu nenapadají, ale způsobují jiný problém: syndrom inzulinové rezistence, který stojí až za 70 % infarktů.

Inzulinová rezistence vyjadřuje stav, kdy orgány a tkáně lidského těla nereagují na vyprodukovaný inzulin, a tak ho tělo začne vyrábět v nadměrném množství. Inzulinová rezistence je také základním podkladem pro vznik metabolického syndromu, jakéhosi souboru rizikových faktorů, které často vedou k rozvoji cukrovky 2.

typu, ateroskleróze, infarktu nebo mrtvici. Metabolický syndrom se častěji týká žen, které mají typ postavy „jablko“, tedy kterým se tuk ukládá převážně v oblasti břicha.

MÝTUS 6 – Cholesterol obsahuje jen maso a mléčné výrobky

Pravda:  Cholesterol se vytváří ve zvířecích játrech, a proto se primárně nachází pouze v mase, mléce a mléčných výrobcích nebo ve vejcích.

„Kromě toho se cholesterol vyskytuje například i v ořechách (kokosových nebo burských) nebo třeba dortech s krémovými náplněmi,“ upřesňuje Pavol Brunclík.

Ostatní výrobky se mohou tvářit (a mohou to i myslet upřímně), že žádný cholesterol neobsahují, nicméně to ještě zdaleka neznamená, že vašim cholesterolovým hladinám prospívají.

MÝTUS 7 – Štíhlí lidé mají cholesterol v pořádku

Pravda:  Britská studie publikovaná v International Journal of Obesity zjistila, že štíhlí lidé, kteří pravidelně cvičí, mají nižší hladinu zlého cholesterolu než štíhlé osoby, které sportu zrovna neholdují.

„Pohyb pomáhá udržet srdce zdravé, protože snižuje krevní tlak, zvyšuje hladinu HDL cholesterolu a snižuje hladinu LDL cholesterolu,“ říká Pavol Brunclík. Nejlepší cestou k udržení vysoké hladiny hodného cholesterolu a snížení zlého je kardio cvičení, např. běh.

Štíhlost sama o sobě navíc není zárukou dobré hladiny cholesterolu, zjistili nedávno vědci. Může za to gen, který některým lidem „zařizuje“, že jsou štíhlí, ačkoliv nesportují a nedrží dietu.

Tento gen, označený IRS1, je spojován s vyšší hladinou cholesterolu a cukru v krvi, protože způsobuje, že se tuk neukládá do podkoží, ale k orgánům nebo přímo do nich. Řešení? Sport a zdravá strava.

Jak se chránit?

Přibližně každé tři roky si nechte změřit hladinu cholesterolu. Do 5,00 mmol/l je vše v pořádku, do 6,5 mmol/l je hladina považována za zvýšenou (v tomto okamžiku byste měli poupravit svůj životní styl) a nad 6,5 mmol/l už byste měli být v péči lékaře.

Jezte méně živočišných tuků, mezi které patří tučné vepřové a hovězí maso, máslo, sádlo, uzeniny nebo tučné mléčné výrobky, a nahraďte je zdravějšími rostlinnými oleji a kvalitními rostlinnými tuky, které obsahují velký podíl srdci prospívajících omega-6 a omega-3 mastných kyselin.

Hladině cholesterolu prospějí i celozrnné výrobky, ovoce a zelenina.

Odborné názory

O odborné názory se s námi podělil kvalifikovaný profesionál z oboru aplikované kardiologie MUDr. Pavol Brunclík.

„Američtí vědci však před několika lety zveřejnili údaje, ze kterých vyšlo najevo, že u úspěšně léčených pacientů s nízkým LDL cholesterolem rostou případy rakoviny.

Tato studie rovněž označila za nepravděpodobné, že by za zvýšeným rizikem vzniku rakoviny stály statiny, tedy léky, kterými se zvýšená hladina cholesterolu léčí.

Momentálně se předpokládá, že může existovat nějaký doposud neznámý mechanismus ovlivňující souběžně rakovinu i nízký LDL cholesterol.“

„Spousta mražených a smažených potravin obsahuje transmastné kyseliny, které jsou společně s nasycenými tuky hlavními viníky vysoké hladiny cholesterolu. Věnujte proto zvýšenou pozornost celkovému složení potravin, které kupujete.“

Co je horší: cholesterol, nebo léky na jeho snižování?

Ještě před pár lety byl cholesterol démonizován a proklínán. Potraviny, které jej obsahují, se doporučovalo v jídelníčku přísně sledovat a omezovat. V současné době se ale pohled odborníků na cholesterol výrazně mění – minimálně už není takovým strašákem.

Zvýšená hladina cholesterolu, tedy přirozeně se vyskytujícího a pro zdraví nezbytného tuku, bývá uváděna jako jeden z rizikových faktorů vzniku srdečních a srdečně-cévních onemocnění. Ta patří k nejčastějším příčinám úmrtí a cholesterol se tak řadí ke strašákům moderního lékařství. Názor na něj i na potraviny, které jeho hladinu zvyšují, se ale v poslední době mění.

Dvě vejce týdně? Ne, denně

V minulosti se v rámci zachování zdravé hladiny cholesterolu doporučovala například omezená konzumace vajec (v počtu okolo dvou týdně).

V současné době se však od podobných přísných opatření ustupuje a pro zdravého člověka se naopak zdá být vhodné konzumovat 1,5 až 2 vejce denně.

„Ukázalo se, že ti, co jedí vajec hodně, mají spíše nižší obsah cholesterolu v krvi,“ uvedl pro redakci specialista na výživu a stravování Jiří Hotzký.

Současné výzkumy ukazují, že pro běžného, zdravého člověka nemá tedy příliš smysl zabývat se studiem cholesterolu v potravě a hlídat, které potraviny si může a nemůže z tohoto pohledu dovolit.

Vajec i másla, co hrdlo ráčí

„Dnes víme, že u většiny z nás nemá množství cholesterolu ve stravě zásadní vliv na jeho množství v krvi a tedy ani na riziko nemocí srdce a cév. Výjimkou zde jsou jedinci s geneticky danou hypercholesterolémií (onemocnění charakteristické zvýšenou hladinou cholesterolu v krvi, pozn. red.

), kteří skutečně musí množství cholesterolu ve stravě omezovat. Pro všechny ostatní jsou potraviny jako vejce nebo máslo bezproblémovou a prospěšnou součástí jídelníčku a hlídání množství snědeného cholesterolu je úplně zbytečné,“ uvedla pro Euro.

cz specialistka na zdravotní prevenci a stravování Margit Slimáková.

Paradoxní je, že někteří bojovníci proti cholesterolu dokonce před časem navrhovali, aby se léky na snížení jeho hladiny přidávaly třeba k jídlům z řetězců rychlého občerstvení či aby byly upraveny do podoby žvýkaček.

Tyto snahy lze považovat za spíše úsměvné, faktem ale je, že ač nejsou léky na snižování cholesterolu automaticky přidávány k žádným potravinám, užívá je obrovské množství pacientů (jen v Česku jde o asi milion lidí).

Čtěte: Část margarínů škodí zdraví, shodují se odborníci. Doporučují spíše máslo

Právě medikace snižující hladinu cholesterolu (ta je riziková nad hranici 6,5 mmol/l) přitom může lidskému tělu prokázat pověstnou medvědí službu. Léky, které v organismu snižují hladinu cholesterolu (tzv. statiny), jej totiž současně ochuzují o koenzym Q10, jehož nedostatek způsobuje zvýšenou únavu či svalovou slabost.

Rizika statinů

„Užívání statinů je spojováno také se zvýšením rizika výskytu polyneuropatie (bolestivé poškození nervů v končetinách s následkem zhoršení pohyblivosti, pozn. red.), závratí, poškození kognitivních funkcí včetně ztrát paměti, snížení funkce imunitního systému a jaterních potíží,“ dodala Slimáková.

Nelze říci, že by statiny byly rizikové či přímo nebezpečné pro všechny.

Podle odborníků jsou z hlediska jejich nežádoucích účinků nejohroženější skupinou zejména starší ženy, které zároveň trpí onemocněním jater či ledvin.

Riziko vzniku vedlejších účinků může zapříčinit také souběžné užívání statinů a dalších léků (například některých antibiotik či imunosupresiv), ale i konzumace některých potravin, například grapefruitu.

Čtěte: Lepek není jed. Může ochránit před cukrovkou i dalšími chorobami

„Léky na snižování obsahu cholesterolu v těle, hlavně statiny, v běžně používaném množství přidávané například do margarínů nebo jogurtů, nejsou účinné. Užívané jako lék obsah cholesterolu poněkud snižují, ale zvyšuje se úmrtnost pacientů,“ doplnil Hotzký.

Dodal, že cholesterol je důležitou součástí našeho imunitního systému a jeho umělé snižování může vést k vítězství mikroorganismů a tedy mít negativní důsledky na naše zdraví.

Dále čtěte:

Pomáhají léky na cholesterol snížit jeho hladinu?

Masem a mléčnými výrobky proti infarktu. Kardiologové překvapili novou studií

Revoluce z vládní pekárny: stát rozmělní definici kváskového chleba

Nenápadná a výživná potravina budoucnosti. Obyčejné žaludy

Změna na etiketách: z řeckého jogurtu bude koncentrovaný mléčný výrobek

Rádi žvýkáte? Můžete si zadělat na vředy i nadváhu

Vysoký cholesterol a léčba

Cholesterol představuje pro organizmus nezbytnou látku, bez které by nemohl správně fungovat. Je součástí každé buňky (je důležitým stavebním kamenem buněčných membrán) a podílí se v těle na tvorbě některých hormonů, vitaminu D a především na metabolizmu tuků.

Částečně si cholesterol tělo samo vyrábí v játrech, část je přijímána v potravě živočišného původu a právě tady je schovaný kámen úrazu, který může způsobovat závažné zdravotní problémy. Zvýšeným příjmem nezdravých tučných jídel tělu totiž dodáváme více cholesterolu, než je potřeba.

Pozor si ale také musíme dát i na tzv. skryté tuky v mléčných výrobcích a uzeninách.

S pojmy „hodný a zlý cholesterol“ je veřejnost dostatečně obeznámena. Jedná se o lipoproteinové přenašeče cholesterolu. LDL, tzv.

„zlý cholesterol“ přenáší cholesterol z krve do okolních tkání, je tedy životně důležitý, avšak při zvýšeném příjmu potravin na cholesterol bohatých dochází k jeho usazování na stěnách cév a hrozí tak zdravotní komplikace (ateroskleróza vedoucí až k cévní mozkové příhodě nebo infarktu myokardu). HDL tzv. „hodný cholesterol“ přenáší přebytečný cholesterol z krve do jater, kde je následně zpracován.

Cholesterol je potřeba si hlídat

Cholesterol se považuje za nejvýznamnější rizikový faktor srdečně-cévních onemocnění, která jsou příčinou 51 % úmrtí v ČR. Česká republika je na předním místě v rámci Evropské unie v počtu úmrtí způsobených aterosklerózou.

Ateroskleróza, nebo-li kornatění cév, je onemocnění s pomalým a nenápadným průběhem, s o to radikálnějšími a rychlejšími následky. Z počátku bez příznaků a bezbolestně dochází k usazování tukových látek (LDL cholesterolu a triacylglycerolu) na stěnách cév, vzniká tzv.

aterosklerotický plát, který tím, jak narůstá, tak pomalu omezuje průchodnost cévy (první diagnostikovatelné příznaky jsou angina pectoris a ischemická choroba dolních končetin).

Pokud dojde ke kritickému zúžení cévy nebo k jejímu ucpání, vyživovaná tkáň je následně nedostatečně zásobena kyslíkem a živinami a nastává tzv. infarkt – odumření tkáně (infarkt myokardu, cévní mozková příhoda, plicní embolie).

Optimální hladiny cholesterolu v krvi

Je velkým omylem domnívat se, že vysoký cholesterol trápí pouze starší generaci, která má potíže s nadváhou, nedodržuje správné stravovací návyky a má málo pohybu.

Pokud si cholesterol nenecháte změřit v rámci preventivní prohlídky u svého lékaře, tak vlastně nemáte šanci zjistit, jestli jste ohroženi i vy.

Jediným vodítkem je tak pouze výskyt dyslipidemie nebo srdečně cévních chorob u rodinných příslušníků.

Celkový cholesterol by měl být u dospělých do 5 mmol/l, u dětí do 4,4 mmol/l; hladina LDL cholesterolu pod 3,0 mmol/l (nejlépe pod 2 mmol/l), hladina triacylglacerolů pod 2 mmol/l a hladina HDL cholesterolu by měla být nad 1,0 mmol/l. Zvýšená hladina hodného HDL cholesterolu nad 1,6 mmol/l má potom prokazatelný kardioprotektivní účinek pro organizmus.

Hraniční hodnota cholesterolu 5,18 – 6,22 mmol/l automaticky neznamená, že není nutno zahájit léčbu léky, vždy je třeba hodnotit jednotlivé složky.

Vysoká hodnota nad 6,22 mmol/l je považována za známku vysokého rizika a je nutné komplexní vyšetření lipidového spektra a zohlednění dalších možných rizikových faktorů při dalším terapeutickém postupu lékaře.

U pacientů, kteří již mají diagnostikovánu aterosklerózu, u diabetiků a u pacientů s ledvinovým onemocněním jsou hodnoty optimálního cholesterolu přísnější.

Důsledně se dbá na to, aby hodnoty LDL byly 2,5 mmol/l, triacylglyceroly přísně v normě a celkový cholesterol 4 mmol/l.

Naměřili vám vysoký cholesterol. Co dál?

Pokud Vám lékař odhalí zvýšený cholesterol včas a máte pouze jeho hraniční hodnotu, není nutné ještě zahajovat terapii dislipidemiky (léky na cholesterol), ale jsou zaváděna tzv. režimová opatření.

Režimovými opatřeními je myšlena celková úprava životního stylu, kdy je nutné přestat s kouřením, změnit stravovací návyky, zavést pravidelnou pohybovou aktivitu, snížit nadměrnou tělesnou hmotnost, udržet si optimální tělesnou hmotnost a naučit se zvládat stresové situace.

Tuto činnost je dobré podpořit vhodnými doplňky stravy, které působí blahodárně při snižování vyšší hladiny cholesterolu. Mezi základní tři body režimových opatření patří dietní změny, snížení nadváhy, změna pohybových aktivit.

Pokud vlastním aktivním přístupem a režimovými opatřeními není dosaženo optimální, život neohrožující hladiny cholesterolu, existují ve své podstatě už jen 2 možnosti:

Doplnit režimová opatření o doplněk stravy s blahodárným efektem na snížení cholesterolu (bez vedlejších účinků a kontraindikací) a opravdu důsledně a svědomitě dodržovat změnu v pohybových a dietních návycích.Nebo si nechat lékařem předepsat dyslipidemikum (statin samotný nebo v kombinaci s fibrátem), které je však nutno užívat po zbytek života.

Přestože jsou statiny všeobecně dobře snášeny, mohou způsobovat komplikace gastrointestinálního charakteru (např. bolesti žaludku), neúměrně zatěžují játra a jsou poměrně široce kontraindikovány z důvodu častých lékových interakcí.

Riziko rabdomyolýzy (rozpad kosterních svalů) by rovněž nemělo být opomíjeno a také fakt, že statiny snižují hladinu koenzymu Q 10 v krvi až o 50 %!

Efektivní snížení cholesterolu bez vedlejších účinků

Jak jsme zmínili výše, může vést užívání léků ze skupiny statinů  k řadě vedlejších účinků, které dlouho nezůstanou bez povšimnutí. Boj s cholesterolem bychom měli brát komplexně, jedině tak máme šanci na úspěch a kvalitní život.

Proto doporučujeme zahrnout do režimových opatření vhodné potraviny či doplněk stravy – jako racionální doplnění celého procesu prevence.  Nabízíme zde přehled účinných látek, které pomáhají bojovat s hladinou vysokého cholesterolu.

Přestože jsou doplňky stravy s obsahem omega 3 nenasycených mastných kyselin a lecitinu svými účinky na hladinu cholesterolu překonány, pořád zůstávají důležitou součástí jídelníčku pro jejich příznivý vliv na organizmus.

Kvalitní olivový olej, konopný olej, sezamový či lněný olej oceníte v každé kuchyni. Dalším významným zdrojem nenasycených mastných kyselin jsou ryby, které bychom měli konzumovat 2 x týdně.

Mimochodem znáte semínka Chia Benexia? Ty jsou považovány za univerzálně nejhodnotnější rostlinný zdroj Omega 3 kyselin, zařaďte je proto do jídelníčku denně.

Daleko efektivnější jsou rostlinné flavonoidy a steroly.

Patentovaná látka Sytrinol® je výsledek více než 12 let výzkumu a v roce 2008 získala certifikaci GRAS (látka všeobecně považovaná za bezpečnou), kterou uděluje tým vědeckých expertů z FDA (Úřad pro kontrolu potravin a léků) na základě dostatečných vědeckých důkazů pouze kvalitním produktům. V současnosti je k dostání pouze v zahraničí.

Asahi Kasei Pharma má 30ti letou tradici biologické výroby koenzymu Q10. AsahiKasei Koenzym Q10 tak patří mezi několik málo opravdu kvalitních koenzymů Q10 vyráběných v certifikaci GMP (systém správné výrobní praxe). Koenzym Q10 zvyšuje energetický potenciál buněk (je zapojen do procesu „buněčného dýchání“) a tím pomáhá k optimalizaci funkce srdce.

Z potravin nesmíme zapomenout jmenovat chřest, který

Ovoce, zelenina, soja, červené víno, vláknina.

Zvýšený cholesterol, vznik a léčba

Co je vlastně cholesterol?Cholesterol je organická látka lipidové povahy, kterou řadíme ke steroidům. Je stavební složkou buněk a tkání v našem těle, je součástí buněčných membrán, kde zajišťuje jejich kompaktnost. Nejvyšší koncentraci cholesterolu nalezneme v mozku, v kožním tuku, nadledvinách, dále ve slezině a krevním séru.

Kde a jak se cholesterol tvoří?

Cholesterol si organismus dokáže tvořit sám, a to hlavně v játrech a trávicím ústrojí. Do těla se však dostává i z velké části potravou. Nejvíce cholesterolu obsahují vejce, živočišné tuky (máslo, sádlo, škvarky), uzeniny, vnitřnosti a tučné mléčné výrobky (smetana, smetanové jogurty, sýry s vysokým obsahem tuku), plnotučné mléko.Množství cholesterolu, které si tělo samo vytvoří, je však dostačující. V závislosti na příjmu cholesterolu potravou, si tělo reguluje svoji vnitřní produkci. Problém ovšem nastane, pokud je vnější příjem dlouhodobě zvýšený, tělo přebytečný cholesterol odbourává v játrech, kde dochází k poškození receptorů zodpovědných za jeho zpracování, a následkem toho dochází ke zvýšení hladiny cholesterolu v krvi.

Jaké jsou tzv. typy cholesterolu?V lidském organismu je zajišťován transport cholesterolu pomocí tzv. lipoproteidů, které dělíme na čtyři různé typy:

• HDL  (High density lipoproteins)
• LDL  (Low density lipoproteins)
• VLDL  (Very low density lipoproteins)
• Chylomikrony
• Jaká jsou rizika zvýšené hladiny cholesterolu?
• Koncentrace celkového cholesterolu  5,0-6,0 mmol/l je považována za hraniční, nad 6,0 už vysokou

  – je to tzv.hodný cholesterol  – tento druh lipoproteinu transportuje cholesterol do jater k dalšímu zpracování  – je to tzv.špatný cholesterol  – tento lipoprotein je tvořen cholesterolem, který pak přenášejí z jater do periferních tkání, při zvýšené        hladině i do cévní stěny, kde se usazuje. Poté zde vznikají příznivé podmínky pro vznik aterosklerózy.  – tento lipoproteid přenáší v krvi tuky, zejména triglyceridy. Jejich hladina nezávisí na příjmu tuků z potravy, jsou vytvářeny v játrech.  – transportují triglyceridy a cholesterol, které se do těla dostaly prostřednictvím potravyZvýšena hladina cholesterolu a cholesterolu+triglyceridů bývá spojena se zvýšeným rozvojem aterosklerózy a tím i se zvýšeným rizikem ISCH (ischemické choroby srdeční). Zvýšení triglyceridů je spojeno se zánětem slinivky břišní a steatózy(ztukovatěním) jater, a dále rozvoj Ischemické srdeční choroby.

Hladina cholesterolu by se měla kontrolovat pravidelně, asi jedenkrát za půl roku, pokud je hladina cholesterolu zvýšená. Pokud není hladina cholesterolu zvýšená, stačí jedenkrát za rok.

AterosklerózaJde o onemocnění, kdy se do stěny cévy ukládají tukové látky (LDL cholesterol). Dalšími rizikovými faktory vzniku tohoto onemocnění však může být i dědičnost, vysoký krevní tlak, nebo diabetes.

Infarkt myokarduInfarkt je typickou komplikací, kdy v jejím základu může stát rozvinutá ateroskleróza. Jde o náhlé nedokrvení srdečního svalu, vznikající jako důsledek částečného nebo úplného uzavření přívodné cévy. V důsledku špatného okysličení dochází k odumírání místních buněk.

Jakou bych zvolila prevenci, případně léčbu?

 1) Potravinové doplňky    Antioxydanty – vitaminy A C E, selen a zinek      – lze je zakoupit zvlášť, nebo celou kombinaci v jedné tabletě

    Česnek tablety, tobolky    Lecithin tobolky

    Rybí tuk tobolkyKapsle s rybím tukem jsou na rozdíl od čerstvých ryb farmaceuticky zbaveny těžkých kovů, jako je olovo, rtuť, nebo kadmium. Výhodná je kombinace rybího tuku s kyselinou listovou a vitamínem B12. Tato kombinace hraje významnou úlohu proti vzniku aterosklerózy a onemocnění krevního oběhu. Nalezneme ji např.v přípravku Bioaktivní Marin Plus.

 2) Léky na zvýšený cholesterol  Jako léčiva na snížení hladiny cholesterolu se používají tzv. Hypolipidemika. Podrobnější informace o nich naleznete  ZDE

1.  3) Mezi další preventivní opatření můžeme zařadit dietu, zvýšení fyzické aktivity a zrušení největšího zlozvyku – kouření.
2. Související články:
3. Diety při zvýšené hladině cholesterolu
4. Hypolipidemika

1. cholesterol v krvi.Přidal Tato adresa je chráněna proti spamování, pro její zobrazení potřebujete mít Java scripty povoleny , 22-05-2008 08:44 Objevili mi cholesterol v krvi,myslím si,že to mám s depresí, které mě poslední dobou přepadají,mám nějaké starosti na které pořád myslím!!

2. Přidal Chloubová P

Vysoký cholesterol

Co je vysoký cholesterol?

Vysoký cholesterol je stav, kdy je hladina cholesterolu v krvi zvýšena na nezdravý stupeň. Cholesterol je druh tuku (lipidu) v krvi. Do jisté míry závisí množství cholesterolu v krvi na tom, co jíte, ale také na tom, jak tělo syntetizuje cholesterol v játrech. Příliš mnoho cholesterolu v krvi může vést ke zkornatění a zúžení tepen známém také jako arterioskleróza.

Jaké jsou příznaky vysokého cholesterolu?

Člověk není schopen zjistit, zda má vysoký cholesterol nebo ne, protože tento stav je bez příznaků. Vysoké hladiny cholesterolu v kombinaci s jinými rizikovými faktory však mohou vést k onemocněním, jako je arterioskleróza a další kardiovaskulární onemocnění zahrnující řadu znatelných symptomů:

Tlak na hrudi: Pocit, že máte na hrudi závaží, možná je i bolest krku nebo paží během fyzické aktivity nebo při vystavení chladu. To vše může být známkou nedostatku kyslíku v srdci způsobeného zkornatěním koronárních tepen.

Bolest lýtkových svalů při chůzi, závratě nebo ztráta zraku mohou být způsobeny oběhovými problémy způsobenými kornatěním tepen a ukládáním tuků v cévách zásobujících svaly, mozek a vnitřní orgány.

Jaké jsou příčiny vysokého cholesterolu?

Existují dva typy cholesterolu: „dobrý“ cholesterol nazývaný HDL (lipoprotein s vysokou hustotou) a „špatný“ cholesterol nazývaný LDL (lipoprotein s nízkou hustotou). Množství LDL ve srovnání s HDL je to, co určuje riziko vzniku arteriosklerózy nebo jiných kardiovaskulárních onemocnění. Důvodem je, že LDL přispívá ke kornatění tepen, zatímco HDL je před ním chrání.

K rozvoji vysokého cholesterolu přispívá několik faktorů. Vysoký cholesterol může být dědičný, a pokud mají členové rodiny vysoký cholesterol, můžete jej mít taky. Toto se nazývá familiární hypercholesterolemie.

Kromě toho hraje důležitou roli i životní styl. Konzumace mastných jídel, kouření, alkohol, obezita a nízká tělesná aktivity přispívají k vysokým hladinám cholesterolu.

Hladina cholesterolu je vyšší v severní Evropě než v jižní a výrazně vyšší než v Asii, což může být způsobeno naším životním stylem.

Hladiny cholesterolu stoupají s věkem a více než polovina všech dospělých v Anglii má zvýšený cholesterol, tj. hladinu vyšší než 5,5 mmol/l. Ženy obecně mají vyšší hladiny HDL než muži, což je chrání před arteriosklerózou.

Jaké by měly být hladiny cholesterolu?

Pro kontrolu hladiny cholesterolu se používají krevní testy.  Vysoký cholesterol je diagnostikován na základě těchto intervalů.

• Ideální hladina celkového cholesterolu: 5 mmol/l nebo méně
• Mírně zvýšená hladina cholesterolu: mezi 5 a 6,4 mmol/l
• Zvýšená hladina cholesterolu: mezi 6,5 a 7,8 mmol/l
• Velmi vysoká hladina cholesterolu: nad 7,8 mmol/l

Jak se léčí vysoký cholesterol?

Zpočátku bude léčba zahrnovat zejména změny životního stylu, např. změny ve stravě, zvýšení fyzické aktivity, zákaz kouření a alkoholu a v případě potřeby úbytek hmotnosti. Pokud je toto nedostatečné, mohou pomoci některé typy léků. Účinek těchto léků se liší a volba léčiva tak závisí na poměru LDL k HDL v krvi.

Tichý zabiják cholesterol obchází i vaše zdraví

Stokrát můžete slyšet varování, že byste si měli hlídat hladinu cholesterolu, ale přesto tomu nevěnujete pozornost. Děláte velkou chybu. Vysoký cholesterol má ročně v Česku na svědomí téměř 60 tisíc životů. Říká se mu také tichý zabiják, dlouhou dobu se nic neděje, až najednou udeří. I dnes kvůli němu zemře 160 lidí. Možná mezi nimi bude i někdo vám blízký.

Nechce se vám tomu věřit? Měli byste, protože s vysokou hladinou cholesterolu (tzv. hypercholesterolémií) souvisí řada onemocnění, která pro vás mohou mít fatální následky. Mezi ty nejobávanější patří infarkt a mozková mrtvice.

Jejich nejčastější příčinou je ateroskleróza (laicky řečeno kornatění tepen).

Při ní se díky ukládání cholesterolu ve stěně cév zmenšuje průsvit cévy, vznikají nejprve tukové proužky, které se následně mění na aterosklerotické pláty, které mohou buď postupně zcela uzavřít cévu, nebo může plát při svém růstu prasknout. Vznikne sraženina, která se uvolní, začne putovat cévním řečištěm a je zle.

Může totiž ucpat jemné cévy na srdci (infarkt) nebo v mozku (mrtvice). To ovšem není ani zdaleka vše, cholesterol má neblahý vliv také na rozvoj hypertenze (vysokého tlaku), ischemické choroby srdeční (nedostatečné prokrvení srdečního svalu) či metabolického syndromu, který je kombinací několika zdravotních onemocnění, jež mohou ohrožovat nejen srdce, ale i váš život.

Hlídejte si hladinku

Některé statistiky uvádějí, že přibližně 50 až 60 procent dospělých Čechů má zvýšenou hladinu cholesterolu, tedy hladinu cholesterolu v krvi vyšší než 5,2 mmol/l.

Osoby starší 40 let jsou na tom ještě o něco hůře, z nich má 37,5 procenta hladinu cholesterolu velmi vysokou neboli hladinu cholesterolu v krvi vyšší než 6,2 mmol/l.

Jsou tak rizikovou skupinou a vystavují se zdravotním problémům, které si většinou ani neuvědomují.

Mnohdy si lidé postesknou, že ten, koho „klepla pepka“, byl tak mladý a nic mu nebylo. Jenže nic se neděje svévolně. Zvláště ne infarkt či mrtvice.

„Rizikovými faktory pro vznik aterosklerózy, která za těmito příhodami nejčastěji stojí, jsou kromě vysokého cholesterolu zejména nezdravý životní styl s nevhodným složením stravy, stres, kouření a nedostatek pohybu, které se následně projevují jako vysoký krevní tlak, obezita nebo cukrovka,“ vysvětluje RNDr. Pavel Suchánek.

Varování berte vážně

Nejméně tři miliony dospělých Čechů vyslechlo od svého lékaře doporučení o kontrole a léčbě zvýšeného cholesterolu. Prvním krokem k jeho snížení, ovšem i prevencí, je dodržování vhodného složení stravy (nízkocholesterolové diety) a redukce hmotnosti.

Zapomeňte také na cigarety a začněte se hýbat. Dieta v kombinaci se sportem vám totiž může doslova zachránit život. Odborníci přišli na to, že u lidí, kteří trpí nadváhou a sníží svou hmotnost o 10 %, klesne výrazně riziko úmrtí, a to o desítky procent.

Poznejte svého nepřítele

Někdy však tato primární opatření sama o sobě nestačí. Abyste úspěšně snížili hladinu celkového cholesterolu a také toho „zlého“ LDL, potřebujete naopak zvýšit „dobrý“ HDL. Ten pomáhá čistit stěny cév od uloženého cholesterolu, a krev může snáze téci.

Čím je cholesterolu ve stěnách cév více, tím hůře proudí krev. Do rodiny tzv. krevních tuků kromě cholesterolu patří ještě triglyceridy, které v lidském těle slouží jako zásobárna tuků. Jsou důležité pro správnou činnost svalů, kde fungují jako zdroj energie. Bohužel jejich větší část se ukládá na „horší časy“ v podobě tukových polštářů.

Pokud jich je v krvi větší množství, mohou mít stejně negativní dopady jako zvýšený LDL cholesterol. Na ně mají příznivý vliv tzv. omega-3 mastné kyseliny. Studie však prokázaly, že snižují pouze hladinu triglyceridů, ale koncentraci LDL cholesterolu významněji neovlivňují.

Jak snížit cholesterol?

Pokud vás trápí celková hladina cholesterolu a zejména zlý LDL, pomoci vám mohou léky či doplňky stravy. Pokud máte hladinu příliš vysokou, nejspíše se nasazení a užívání léků nevyhnete. Mějte však na paměti, že jakmile vám jednou lékař léky (např. statiny) předepíše, není cesta zpět. Budete je brát do konce života.

Máte-li však cholesterol jen mírně zvýšený, měli byste se pokusit udělat vše, abyste se lékům vyhnuli. Pravidelně si sledujte hladinu cholesterolu v krvi, a pokud začne stoupat nad doporučenou hodnotu, zlepšete složení stravy a zejména pak tuků ve stravě.

„Pacient musí začít dodržovat nízkocholesterolovou dietu. Další možností, jak zlepšit hladinu cholesterolu v krvi, je zařadit do stravy potraviny a doplňky výživy obsahující rostlinné steroly.

Nízkocholesterolová dieta doplněná rostlinnými steroly má totiž výrazně lepší výsledky,“ říká doktor Suchánek.

„Vysokou účinnost rostlinných sterolů na snížení hladiny cholesterolu prokázaly četné lékařské studie a jsou celosvětově velmi používané,“ dodává Suchánek.

Rostlinné steroly totiž dokážou blokovat vstřebávání cholesterolu z potravy, což následně vede k poklesu jeho hladiny v krvi. Kde je hledat? Nejčastěji se rostlinné steroly získávají z rostlinných olejů. Pokud jsou přijímány v margarinu, je příjem doporučené funkční dávky současně podmíněn příjmem určitého množství tuků, což vyřazuje některé pacienty.

Například ty s obtížemi při trávení tuků. Někteří lidé také mají neodůvodněnou nedůvěru k margarinům jako celku, a tak jsou pro ně vítanou alternativou doplňky stravy obsahující rostlinné steroly.

Pokud s užíváním současně upravíte svůj jídelníček a začnete sportovat, můžete dosáhnout snížení celkové hladiny cholesterolu i o více než 30 procent, a to naprosto přirozeným způsobem a bez nežádoucích účinků.