Léčba streptokoka – Vše o zdraví

Obě nemoci pojí stejný jmenovatel a to streptokok. Spálu i spálovou angínu může způsobit až 80 druhů této bakterie. Proto se proti ní nelze účinně naočkovat. Nemoc se snadno šíří ve velkých kolektivech a inkubační doba je 1-5 dní. Zřídka pak až 7 dní.

Přenáší se kapénkově a stačí se také nemocného jen dotknout, nebo si bakterii přinést domů na oblečení ze školky a nemoc je na světě. Nejčastěji tyto nemoci postihují děti mezi 3-10 lety, výjimkou nejsou ale ani dospělí.

Rozdílem mezi spálou a spálovou angínou je ten, že kromě obvyklých příznaků spálovou angínu doprovází klasické bolestivé příznaky v hrdle. Tedy pálení a bolest v krku.

Spálová angína a její příznaky

Spálovou angínu snadno chytíte kapénkově, tedy vzduchem. Nebo přes trávicí trakt, tak že se dotýkáte předmětů, které používá i nakažený. U dětí je to často nádobí, hračky a oblečení. Typický pacient spálové angíny je mezi 3 a 10 rokem. Spálová angína se už po prvním dni od nákazy projeví typickými příznaky:

• bolestí v krku, chrapotem a potížemi při polykání,
• zduřelými mízními uzlinami pod dolními čelistmi,
• otokem mandlí a jejím následným pokrytím čepy,
• bolestí hlavy, horečkou, celkovou slabostí i zimnicí,
• zarudlými tvářemi a bělavými koutky úst,
• bolestmi břicha, zvracením a nechutenstvím,
• a bělavým jazykem, který přechází do sytě červeného tečkovaného – tzv. „malinového jazyka“.

Zakrátko se vyskytne i typická spálová vyrážka. Ta vypadá jako drobné červené světlejší pupínky. Může být i bez úplného zbarvení a poznáme ji jen po pohmatu, kdy je kůže hrubší.

Vyrážka napadá břicho, hruď, vnitřní stranu stehen, třísla, podpaží, loketní jamky a postupně i dlaně a plosky nohou. Vyrážka se po několika dnech začíná odlupovat a celé onemocnění je v této fázi už stabilnější.

Tělo se zbavuje zrohovatělé kůže, která je pak zase v pořádku.

Ranná spála a její příznaky

Ranná spála je mnohdy hůře identifikovatelná, než je spálová angína. Nákaza totiž většinou prochází do krve zraněním a její projevy tak nejsou v jasném sledu a jednoznačné.

Nejprve se vyskytne výsev vyrážky a teprve později ostatní příznaky. I když se zdá být spála poměrně lehko zvládnutelnou nemocí, mohou se vyskytnout i komplikace.

V obou případech je nutné vyhledat lékaře a nasadit vhodnou léčbu.

S čím si můžete jednoduše spálu splést?

Dříve než se lékař jasně přikloní k nějaké diagnóze, otestuje krev na výskyt streptokoků a udělá výtěr z krku. Než se tak stane, můžete si onemocnění jednoduše splést i s dalšími onemocněními jako i:

• zarděnkami a spalničkami – kdy vyrážka postupuje od hlavy k trupu a díky proočkování je jejich výskyt u dětí velmi ojedinělý
• virovým ekzantémem – vyrážka, která doprovází virová onemocnění
• toxoalergickým ekzantémem – vyrážka způsobená vnějším působením alergenu

Léčba a péče o nemocného

Léčba spály i spálové angíny je možná pouze antibiotiky. Čím dříve jsou nemocnému podány, tím snáz se s nemocí vyrovnává a jen zřídka se vyskytují i komplikace. První volbou, po které váš lékař sáhne, jsou penicilinová antibiotika. Nezapomeňte lékaře informovat, že jste vy, nebo vaše dítě na penicilin alergičtí.

Pak na léčbu onemocnění nasadí tzv. makrolidová antibiotika. Po dobu podávání antibiotik je nutné udržovat klid na lůžku i po pocitovém zlepšení onemocnění. Nemocný je infekční až 7 dní od vypuknutí nákazy. Teplotu a bolesti je možné snižovat paracetamolem či ibuprofenem. Dostatečně doplňujte tekutiny a nenuťte se do jídla.

Pokud vám tělo volí, při nechutenství či silné bolesti v krku omezte množství přijímaného jídla a volte spíše kašovitou a chladnější stravu. Pokud tělo dobře zareaguje na antibiotika, doporučuje se ještě týden vydržet v klidném režimu doma a mimo kolektiv.

Vyvarujte se i velké fyzické námaze a nezapomeňte doplňovat dostatek vitamínů zejména pak vitamín C a B.

Podávat k antibiotikům i probiotika?

Podpora střevní mikroflóry je v době užívání antibiotik velmi důležitá. Probiotika se doporučují užívat dvakrát denně a v dostatečném rozestupu. Tedy alespoň po 8 hodinách.

Nesmí se navíc užívat ani zároveň s antibiotiky. Antibiotikum by probiotika zničilo. Je tedy nutné udržovat 2hodinový rozestup mezi léčbou a podporou probiotiky. A to i před užitím antibiotik i po užití.

Pro děti zvolte probiotika pro ně přímo určená.

Lze se před spálou účinně chránit?

Jak už bylo řečeno, očkování proti spálovému onemocnění neexistuje. Navíc po jednom prodělání spály si proti ní nevybudujete imunitu. Proto spálu i spálovou angínu můžete za život prodělat několikrát. Onemocnění je velmi nakažlivé, a proto je vhodné dodržovat hygienické zásady a zaměřit se na nákazu, která může přijít z kolektivu.

Je nutné si mýt pečlivě ruce, mít vlastní hygienické potřeby, pít z vlastní sklenice a jíst s vlastním příborem. Kašlání se zakrytou pusou kapesníkem také velmi pomůže. Co je ale důležité, je nepodceňovat i drobné a zdánlivě banální virózy a infekty a nevrhat se s podlomenou imunitou do kolektivu práce, školy i školy, veřejné dopravy a podobně.

A při doléčování infektu se do kolektivu nepouštět příliš brzy.

Léky na bolest v krku Vitamíny na posílení imunity

Novamed No-Step STREP – domácí test na streptokokovou infekci

Pouze na základě klinických příznaků je často obtížné vyloučit infekci Streptococcus pyogenes, protože příznaky streptokokové infekce a zánětu hltanu způsobeného jinými mikroorganismy (vetšinou viry) se často překrývají. Infekce Streptococcus pyogenes způsobuje nejčastěji se vyskytující bolest v krku, která vyžaduje léčbu antibiotiky.

• Na rozdíl od CRP se vyšetření provádí jako běžný výtěr z krku, ale výsledek znáte za pár minut přímo v pohodlí domova.
• NO-STEP Strep-A Test pro domácí využití se určitě vyplatí například lidem s časově náročným zaměstnáním, kteří si díky němu mohou během několika minut udělat orientační představu o závažnosti svého zdravotního stavu.
• Ocení jej ale třeba i maminky s malými dětmi, kterým pomůže zjistit, zda je skutečně nutné navštívit přeplněnou čekárnu s rizikem další infekce.

Tato revoluční diagnostika od renomované izraelské společnosti Novamed Ltd. má veškeré potřebné zdravotní certifikáty a dlouhodobé atesty. Řešení je patentově chráněno. Schváleno SÚKL.

1. Nehrozí nepříjemný odběr krve (CRP testy) ani nutnost pracovat s činidly a zkumavkami.
2. 
3. VÝHODY
4. • Bezpečná a spolehlivá detekce skupiny streptokokového antigenu.
5. • Stačí vložit do otvoru detektoru stěrku s výtěrem z krku a stisknutím tlačítka aktivovat test.
6. • Výsledek je znám za méně než 5 minut.
7. SNADNÉ POUŽITÍ
8. • Unikátní patentované zařízení typu all-in-one umožňuje snadné testování a vyhodnocení.
9. • Opravdu jednorázový postup: jednoduše vložte tampon do testovacího pouzdra a stiskněte tlačítko.

• Uživatelsky zcela bezpečné. Žádné zapojení obsluhy do manipulace s testovacími činidly.

• • Zvládne to každý!
• BALENÍ
• • Všechny nutné komponenty testu jsou integrovány do jedinečné platformy.
• • Jednotlivé balení pro snadné testování a bezpečnou likvidaci po použití.

1. OBSAH SOUPRAVY
2. Každá souprava No-step Strep A test obsahuje vše potřebné k provedení jednoho testu:
3. · 1 testovací zařízení No-Step Strep A Test, umístěné v samostatném plastovém pouzdru s vysoušedlem.
4. · 1 sterilní polyesterový tampón/stěrka.
5. · Návod k použití v Čj.
6. SKLADOVÁNÍ A UCHOVÁVÁNÍ

Skladujte zabalené v uzavřeném obalu v chladničce nebo při pokojové teplotě (+2°C – +30°C). Neuchovávejte v mrazničce. Datum použitelnosti je uveden na obale.

Růže: příznaky, léčba (erysipel)

Růže je nebezpečné akutní infekční povrchové onemocnění kůže,
jehož původci jsou v drtivé většině případů bakterie z rodu
streptokoků (Streptococcus pyogenes, který může způsobovat i angínu,
revmatickou horečku či impetigo), výjimečně i stafylokoků (Staphylococcus
aureus, původce mnoha jiných onemocnění po celém těle).

Ve velmi
výjimečných případech mohou onemocnění způsobit i jiné druhy bakterií
jako je Klebsiella pneumonie, normálně způsobující zápal
plic, Hemophillus influenzae (způsobuje většinou
epiglottitidu či meningitidu u dětí), či Enterobakterie.

Historie růže
sahá až do středověku, kdy se jí říkalo lidově „oheň svatého
Antonína“ podle egyptského léčitele, který byl údajně schopen
obtíže léčit.

Onemocnění postihuje častěji ženy, ale u mužů se většinou
projeví dříve.

Rizikové faktory růže

Mezi nejzávažnější rizikové faktory patří především
nejrůznější druhy poranění kůže, oděrky, škrábance,
řezné rány, ty všechny jsou rizikové především pro oslabené jedince,
jako jsou lidé s nedostatečně funkčním imunitním systémem, děti
s ještě nevyvinutým imunitním systémem či oslabení starší
lidé.

Častý způsob vniknutí je v meziprstí při napadení kůže
plísňovými onemocněními, poraněním od hmyzího kousnutí
či štípnutí, u zánětlivých obtíží i skrz místa chirurgických
zákroků.

Dále vznik růže výrazně usnadňují současně probíhající
choroby způsobující problémy s cévním zásobením hlavně dolních
končetin, onemocnění žil, hlavně bércové
vředy (velice často je erysipel doprovází). Dále jsou riziková
onemocnění lymfatického systému.

Problémem jsou také
různé ulcerace na kůži z důvodu jiných současně probíhajících
kožních onemocnění nebo poškození, jako je třeba
impetigo, pemphigus vulgaris, popáleniny a
další.

Zdroj bakterií způsobujících růži na obličeji je většinou
v pacientově nosohltanu– velice často se u pacienta zjistí
nedávno prodělaná streptokoková infekce nosohltanu či
angína, i to je tedy z tohoto hlediska rizikové.

Predispozicí je také nezdravý životní styl, HIV infekce, nefrotický
syndrom či metabolická onemocnění jako je diabetes mellitus, cukrovka.

Prevence růže

V rámci prevence je třeba především vyhýbat se rozvoji
rizikových faktorů. V první řadě dobře přeléčit
faryngitidy, záněty nosohltanu, způsobené
streptokoky.

Dále je nezbytné hlavně u starších lidí pracovat na
léčení problémů s cévním zásobením dolních končetin,
především tedy zpomalení krevního toku v dolních končetinách.

Pacient
by se také měl snažit vyhýbat se nejrůznějším kožním poraněním, a
tato již vzniklá poranění poté chránit před
infekcí.

Příznaky růže

Erysipel má velmi krátkou inkubační dobu, pouhých několik
hodin, příznaky se rozvíjejí tedy velice záhy po proniknutí
streptokoků do těla.

Je to onemocnění postihující v současné době
v převážné většině případů, v asi osmdesáti procentech, kůži na
dolních končetinách.

Může ale zasáhnout i kůži
obličeje (nyní dvacet procent případů, dříve byl obličej
hlavní lokalitou obtíží), kde je potom poměrně pravidelně rozšířena
v oblasti tvarem připomínající motýla, jehož pomyslná křídla
zasahují nad lícní kosti, jeho „tělo“ je pak na kořeni nosu (může
připomínat motýlovitý erytém při systémovém lupus erytemotodes- lékař
musí správně odlišit). Příznaky a projevy růže většinou vznikají
velmi náhle a jsou provázeny celkovými příznaky, jako jsou různě
vysoké teploty, zimnice či třes.

Nemoc může ve svých počátcích připomínat běžné onemocnění jako
je třeba chřipka.

Nemocný může mít i zažívací potíže, trpět
nevolností a zvracet. Postižená kůže má velmi dobře definovaný a
zvednutý okraj, je zarudlá, červená, může být i dolíčkovaná jako při
klasické celulitidě (má vzhled pomerančové kůry). Kůže je výrazně
zteplalá a oblast je zvětšená otokem.

Může docházet i k tvorbě
puchýřů a při jejich prasknutí i k tvorbě erozí (tzv. erysipelas
vesiculosum). Pokud dojde v podkoží k zanícení a vyplnění abscesem,
nazýváme ho erysipelas abscendens. Dalšími projevy může být takzvaná
purpura, neboli purpurové pláty, které vznikají v důsledku krvácení do
kůže.

Často jsou postiženy příslušné regionální uzliny, které bolí,
jsou zvětšené a hmatné.

Diagnóza růže

Pro stanovení diagnózy většinou lékaři postačí pouhý pohled na
kůži a klasické fyzikální vyšetření. Často je na kůži stále patrno
místo vstupu infekce.

Výjimečně, u imunosuprimovaných pacientů, se
vytváří tkáňové kultury, kde předpokládáme, že je možný jiný než
klasický streptokokový původce, na kterého by klasický penicilin nemusí
být účinný. V takovém případě je vhodné bakterie odebrat z místa
vstupu.

Jen ve výjimečně nejasných případech je třeba odebrat biopsii
kůže a odeslat k histologickému rozboru. Na preparátech je
patrný otok, rozšíření cév a přítomnost streptokoků v lymfatické
tkáni.

V kůži je zánětlivý infiltrát obsahující neutrofily a
mononukleáry, často je poškozena i epidermis. V opravdu vzácných
případech, kdy růže souvisí i s postižením kloubů a kostí, může
být lékař nucen použít i zobrazovací metody jako je magnetická
rezonance.

Léčba růže

Specifickou léčbu je třeba zahájit co nejdřív, a to nasazením
antibiotik nejčastěji, pokud pacient není alergik, penicilinového
typu. Většinou se podávají v podobě prášků perorálně, tedy ústně,
v těžších vážnějších případech, kdy je pacientovi extrémně
špatně, se penicilin může podávat i intravenózně, tedu injekcí přímo
do žíly.

V takovém případě je člověk hospitalizován. U pacientů
s alergií na penicilin se přistoupí k užití makrolidového antibiotika
erytromycinu, použít se mohou
i cefalosporiny. Pokud jsou přítomny vysoké horečky,
může být nasazeno i antipyretikum, teda látka teplotu
snižující.

Léčba antibiotiky se většinou nasadí na deset až čtrnáct
dní a celkové příznaky jako nevolnost, teplota a podobně odezní již po
jednom nebo maximálně dvou dnech. Změny na kůži si většinou vyžádají
delší dobu, až několik týdnů k úplnému vyhojení a zklidnění. Tomu
můžeme pomoci hojivými chladivými obklady, posléze i masti s ichtamolem.

Erysipel se neléčí jizvou, v průběhů léčení je obvyklé a normální
olupování kůže, a po vyléčení má kůže zcela normální charakter.

Asi u jedné třetiny všech pacientů dochází k opakovaným recidivám
erysipelu, a to proto, že stále přetrvávají rizikové faktory jako je
onemocnění žil dolních končetin.

Jiným důvodem je to, že samotná růže
může způsobit poškození lymfatických cév v oblasti poškozené kůže, a
to je základním předpokladem dalších ataků. U takovýchto rizikových
pacientů se musí zvážit dlouhodobé preventivní podávání
penicilinu.

Mnohdy dochází k extrémnímu otoku
nohou. Může se přistoupit i k aplikaci hyaluronidázy v podobě
obstřiků, čímž se umožňuje lepší odtok lymfy, léčí se poškozená
tkáň a ztěžuje se přežívání jistých forem streptokoků v nemocné
tkáni.

Většinou tyto obstřiky coby prevence vzplanutí atak fungují,
nicméně někdy ani ty nestačí a pacient může trpět až dvaceti
opakujícími se ataky.

Co mohu pro sebe udělat

Pro pacienta je velice úlevné, pokud končetinu zdvihne do výše, aby
ulevil otoku, zánětu i bolesti.

Na zvředovatělou či nekrotickou tkáň pokládáme fyziologické obklady
každé dvě až dvanáct hodin.

Komplikace růže

Prognóza pacientů je většinou výborná, většina růží se po aplikaci
antibiotik brzy vyléčí. Asi u dvaceti procent pacientů pak
vzhledem k přetrvávání rizikových faktorů hrozí
recidiva, návrat obtíží, kdy je nutná nová léčba.

Komplikace jsou většinou vzácné, přesto se mohou vyskytnout a je třeba
s nimi počítat a dávat si na ně pozor.

Nebezpečnou komplikací plynoucí ze schopnosti bakterií dostat se až do
krevního oběhu je vznik bakteriémie. V takovémto stavu
streptokoky kolují v krvi a infekce se tak může šířit až na srdeční
chlopně, kde působí bakteriální endokarditidy, dále do kloubů
či dokonce i kostí.

• Další komplikací při extrémním přemnožení bakterií v celém
  světě je vznik celkové sepse a septického
  šoku, což je život ohrožující stav vznikající ale především
  ve velmi vážných a neléčených případech u lidí s oslabeným
  imunitním systémem.
• Streptokoky mohou také především u dětí vyvolat nebezpečnou
  poststreptokokální glomerulonefritidu s rozvojem vedoucím
  až k ledvinnému selhání.
• Může dojít i k trombóze sinus cavernosus, což je
  žilní splav v oblasti mozku, a odtud se dál krevní sraženiny mohou
  šířit krevně do dalších oblastí a částí mozku.
• Výjimečně může dojít k streptokokálnímu syndromu toxického
  šoku nebo osteoartritickým potížím, to znamená
  vzniku zánětů šlach, zánětů kostí, tíhových váčků či celých
  kloubů.

Diskuse

Další názvy: erysipel, streptokoková infekce

Streptokok

Můžeme je dělit na alfa hemolytické, beta hemolytické a gama hemolytické streptokoky. Toto dělení vyplývá z růstu těchto bakterií při jejich kultivaci na krevním agaru.

zahrnují pneumokoky a viridující (orální) streptokoky

Streptococcus pneumoniae – pneumokok

Je běžně přítomen v nosohltanu asi 10% dospělých a 60% dětí, kteří jsou zdraví.

Přenos pneumokoka se děje kapénkami, tedy kýcháním, kašlem. Inkubační doba od nákazy do projevů infekce je asi 1-3 dny.

Streptokoková / pneumokoková onemocnění:

Pneumokok proniká do těla dýchacími cestami, které osidluje a přechází do krve, která jej roznese do dalších částí těla. Může tedy způsobit záněty chlopní, kloubů i vážné záněty mozkových plen. Z nosohltanu proniká i do nosních dutin, středouší i odtud se může dostat přímo na mozkové pleny.

• zápal plic – připisovaný pneumokokům často nasedá na virovou infekci, kdy je člověk oslaben. Příznaky zahrnují vysoké teploty, kašel spojený s vykašláváním hlenu i hnisu. Častá je přítomnost bolesti na hrudníku, která se zvyšuje při nádechu.
• angína – pokud napadnou pneumokoky mandle je výsledkem angína. Pneumokok ale nepatří mezi časté původce angín. Pro tyto angíny bývá typická vysoká teploty, bolest v krku zhoršující se polykáním, na mandlích bývají přítomné bělavé povlaky, je též celková schvácenost.
• zánět středního ucha – pneumokok často stojí za touto infekcí. Projevuje se bolestmi ucha, teplotami, poruchami sluchu a celkovou slabostí
• zánět vedlejších nosních dutin – sinusitida je charakterizována hromaděním hnisu v dutinách, což je spojeno bolestí dutin – tváře, čelo, kořen nosu, teplotou. Je časté , že léčba antibiotika v tomto případě nestačí a je nutné provést punkci dutin, aby mohl odtéci hromadící se hnis. 
• meningitida – je nejzávažnější formou pneumokokové infekce. Nejčastěji se objevuje u malých dětí. Většinou nasedá na zánět středního ucha nebo vedlejších nosních dutin, odkud se bakterie šíří na mozkové blány. Nemoc se projevuje vysokými horečkami, schváceností s poruchami vědomi, úpornou bolestí hlavy a meningeálními příznaky, tj. neschopností přitáhnout bradu k hrudní kosti, zatímco kývání do stran není obtížné. Tato meningitida může mít až 20% smrtnost či doživotní následky v podobě hluchoty.

• Diagnostika – provádí se standardní vyšetření krve, ale důležitá je lumbální punkce a odebrání mozkomíšního moku.
• Nemoc si vyžaduje hospitalizaci a intenzivní péči, kdy se podávají vysoké dávky antibiotik do žíly.  
• Prevence – jako obrana proti pnemumokoku existuje vakcína složená z 23 pouzderných antigenů.

Viridující (orální) streptokoky 

jsou součástí přirozené mikroflóry ústní dutiny, patří mezi ně S.sanquis, S. salivarius, S. mutans, S. milleri.

Infekci způsobují tehdy, kdy tomu předchází jiná infekce. Z úst se potom mohou šířit dále do těla a způsobit k bakteriémii, meningitidy, pneumonii, endokarditidy či abscesy. S. mutans napomáhá vzniku zubního kazu.

Beta hemolytické streptokoky

Streptococcus pyogenes – sk. A

Pyogenní streptokok vyniká mnoha virulentními faktory – nejznámější je streptolysin O – který má na svědomí destrukci buněk, čímž je usmrcuje, je toxický pro srdce, tvoří se proti němu protilátky známé jako ASLO, které se používají u diagnostiky tohoto druhu streptokoka.

Infekce se přenáší kapénkovou cestou, potravou i kontaktem.

Působí hlavně nemoci horních cest dýchacích

• Typická je streptokoková angína – tonsilidita, infekce je provázena zánětem mandlí, na kterých jsou čepy, bolestí v krku, rýmou,zduřením podčelistních uzlin, kašel nebývá přítomen na rozdíl od celkových příznaků – únava atd.
• Spála způsobená streptokoky neboli skarlatina  se rozvíjí při prvním kontaktu se S. pyogenes. Je spojená s vyrážkou, která je drobnoskrvnitá. Vyrážka je následkem toxinu, který bakterie uvolňuje. Váže se totiž na stěny kapilár ve sliznicích a kůží. V období rekonvalescence se potom může kůže odlupovat. 
• Zánět středního ucha

Je původcem onemocnění kůže

Jedná se o impetigo – což je silně nakažlivá kožní infekce připisovaná streptokokům. Projevuje se dvěma formami: bulózní a nebulozní.

Bulozní impetigo je charakteristické výsevem velkých puchýřů, které jsou naplněné čirou nezkalenou tekutinou. Puchýře rychle praskají.

Pro  nebulozní impetigo je typický výsev malých puchýřků, které praskají a tvoří se na nich krusta. Rychle se šíří a je potřeba zahájit neprodleně léčbu antibiotiky. Dle rozšíření buď topická v podobě nebo systémové.

Růže – erysipel je druhem streptokokového zánětu kůže, kde dominují červené skvrny a má charakter flegmóny, tj.  neohraničeného zánětu s celkovými příznaky.

Způsobuje i onemocnění hlubokých tkání

Celulitida – zánět podkoží způsobený streptokokem. Postižené místo je na omak horké, zarudlé, oteklé. Jsou celkové příznaky s teplotou, schváceností. Může dojít až k nekrotizující fasciitidě, což je život ohrožující infekce svalových povázek. Zde je již potřeba chirurgického zákroku.

Nejsou přítomné jen přímé důsledky infekce, ale mohou být tzv. sterilní následky, které se vyvíjí až v době, kdy je již organismus bez streptokoků.

Jedná se o reakci imunitního systému, který vytvořil protilátky proti streptokokovi a jeho toxinům. Ty se spojily s patogenními antigeny, ale také s antigeny vlastních tkání.

Vytváří se komplexy antigen – protilátka, které se ukládají do tkání. Ty jsou tímto poškozovány. Projevy tohoto stavu jsou

Revmatická horečka – poststreptokoková spojená s postižením kloubů, srdce, kdy často vznikají chlopenní vady, ale také poškozením mozku s poruchou motoriky, tzv. tanec svatého Víta.  Tyto příznaky se objevují cca 1 až 3 týdny po odeznění infekce.

Glomerulonefritida – i zde se jedná o postižení imunokomplexy, které se ukládají do ledvinné tkáně – v bazální membráně glomerulů a aktivují imunitní systém, která membránu destruuje. Mezi projevy tohoto procesu patří bolesti v bedrech, bílkoviny  a krev v moči. Mohou být i poruchy krevního tlaku.

Léčba streptokokových infekcí

Na obranu proti streptokokům jsou předepisována antibiotika dle citlivosti streptokoka, který je zjištěn kultivací u provedeného výtěru. Nejčastěji jsou to peniciliny, cefalosporiny či makrolidy.

Streptococcus agalactiae – sk. B

Často kolonizuje sliznice zažívacího traktu, pochvy, mandlí a kůže.Vzhledem k jeho výskytu i v pochvě je rizikem pro nakažení novorozence, meningitida, sepse, pneumonie, při průchodu porodními cestami, je tedy nutné ženu před porodem zaléčit, pokud je streptokokem nakažená. Způsobuje též infekce močových cest

Léčba je antibiotická: peniciliny, makrolidy

Autor: Drahomíra Holmannová

Výskyt streptokoků v porodních cestách

Streptokoky představují druh bakterií , který má různé kmeny (typy), z nichž některé patří mezi normální obyvatele tělních povrchů a onemocnění způsobují pouze za určitých okolností a některé patří mezi ty mikroby, jejichž výskyt je v dané lokalitě „nenormální“ a je spojen s určitým druhem onemocnění.

Typickým zástupcem druhé skupiny těchto bakterií je Streptoccocus pyogenes (patří mezi skupinu A) a který způsobuje typickou angínu. Zástupcem první skupiny je Streptoccus agalactiae – jediný kmen, který nás porodníky zajímá (podrobněji v druhé polovině článku) – patří mezi normální obyvatele trávicího traktu mužů a žen.

V řadě případů se vyskytuje v pochvě ženy (i mimo těhotenství), aniž je jeho přítomnost provázena objevením se obtěžujícího výtoku. V těchto případech řešit přítomnost bakterie nijak nemusíme , léčit ho není nutné. To vše by se ale mělo přehodnotit, pokud žena plánuje otěhotnění.

Zvláště pak, pokud se objeví výtok a my tohoto mikroba prokážeme stěrem z pochvy. Zpravidla je výtok zaléčen po návštěvě gynekologa různými léky – k dispozici máme širokou škálu různých zaváděcích čípků.

Výskyt streptokoka v porodních cestách dosud netěhotných žen může být příčinou infertility , čili může (ale většinou spíše nemusí) způsobit těhotenské neúspěchy – časné potraty. Tato oblast je bohužel stále zastřena „tajemstvím“, přes intenzivní výzkumy. Takto tedy probíhá postup u žen, které nejsou těhotné.

Poněkud jiný přístup ale platí u těhotných žen.

V zásadě se neliší v tom, že pokud mikroba objevíme náhodě z rutinního stěru na počátku těhotenství a těhotná nemá žádné obtíže (krvácení, výtok, bolesti či časté tvrdnutí břicha) , odebereme moč na kultivaci – přítomnost bakterie v moči (abychom vyloučili jeho současný výskyt tam a případně přeléčili často bezpříznakově probíhající močovou infekci), ale jinak opět nemusíme jeho přítomnost nijak řešit. Jde o to, že tato bakterie je prakticky nevymýtitelná z porodních cest, často vycestuje z konečníku do pochvy opět již krátce po přeléčení. Informace o výskytu streptokoka je pro nás ale velmi důležitá. Bez ohledu na to, jak dopadnou další stěry v těhotenství , již musíme těhotnou vést jako streptokok-pozitivní a musí dostat antibiotika k porodu, jak bude uvedeno dále. Na konci těhotenství přichází těhotné – platí většinou – do poradny porodnice, kde budou rodit. Uvedu modelovou situaci tak, jak vypadá na naší klinice.

U každé z Vás při první návštěvě zkontrolujeme, jestli byl v posledním období (tím myslím v posledních několika týdnech těhotenství) proveden stěr z porodních cest. Pokud byl již nabrán (cca po 34.týdnu), následně uváděný odběr není u nás nutný. Pokud tomu tak není, odebere ho lékař pomocí štětičky z rodidel v naší těhotenské poradně.

Obvykle stěr provádíme v 35. – 37. týdnu těhotenství. Cílem odběrů je pátrat po výskytu bakterií v porodních cestách obecně. Jediná bakterie, jejíž výskyt v porodních cestách je spojen se závažnými novorozeneckými infekčními komplikacemi, je streptococcus agalactiae.

Ostatní bakterie nemají ve vztahu k ohrožení plodu žádný význam, obávat se jich nemusíme.

Streptococcus agalactiae patří mezi mikroby, kterým říkáme streptokoky skupiny B (říkáme jim ve zkratce také GBS – z anglického Group B Streptococcus). Tyto bakterie mohou způsobit u novorozece poměrně závažnou infekci (zápal plic, zánět mozkových blan atd.). Umíme těmto komplikacím účinně předcházet podáním antibiotik rodičkám v době porodu, bude popsáno dále.

Každá žena by měla mít na konci těhotenství proveden stěr z porodních cest, jehož cílem je pátrat cíleně po této bakterii. Tento mikrob se porodních cestách vyskytuje u českých těhotných žen cca v 20% . Není tedy žádným překvapením. Streptokok patří mezi přirozené obyvatele trávicího ústrojí mužů a žen jak již bylo uvedeno dříve, není ale přítomen u všech lidí.

Tato bakterie vycestuje u určitého procenta žen (především na konci těhotenství) z trávicího ústrojí do porodních cest. V naprosté většině případů jen „obývá“ porodní cesty.

V menším procentu případů však může stát za potratem či předčasným porodem, proto mimo jiné musíme vždy těhotným ženám s obtížemi (kontrakce, výtok, krvácení) odebírat stěr zaměřený na výskyt i této bakterie. Přítomnost streptokoka není spojena s ohrožením plodu na konci těhotenství.

Pokud těhotná nemá přímo obtěžující výtok, není nutno streptokoka v porodních cestách léčit ani na počátku, ani kdykoliv v průběhu těhotenství . Při výskytu obtěžujícího výtoku podáme těhotným ženám zaváděcí vaginální čípky bezpečné a plně slučitelné s těhotenstvím (např. Macmiror, Framykoin, Polygynax atd.).

Bylo zjištěno, že jakékoliv snahy o definitivní vymýcení bakterií z porodních cest jsou neúspěšné . Bakterie osídlí pochvu znovu po podání antibiotik již za několik dní po vysazení léků.

Proto víme, že pouhé podání vaginálních čípků těhotným ženám nestačí, je nutné podat antibiotika až k vlastnímu porodu a to ve formě nitrožilní infůze. Tento způsob podání antibiotik totiž zajistí dostatečnou ochranu plodu před výskytem časných novorozeneckých infekčních komplikací.

Podáváme vždy taková antibiotika, o nichž víme, že jsou pro plod i matku bezpečná a šetrná. Každá těhotná, u které zjistíme výskyt streptokoků v porodních cestách dostane antibiotika vždy, když přichází k porodu, ať již byla v těhotenství přeléčena či nikoliv.

Antibiotika k porodu dostane každá rodička také tehdy, když odtéká plodová voda více jak 12 hodin , a to i přestože nebyl výskyt streptokoků v porodních cestách prokázán. Rutinně nejsou totiž u všech žen prováděny výtěry z např.

z konečníku a proto, s postupem času může dojít k postupu bakterií z konečníku do porodních cest a při porušení obalů plodu mohou postupovat přímo k plodu, také zde antibiotika zajišťují dostatečně účinnou ochranu budoucího novorozence.

Těmito postupy jsme dosáhli účinného mapování výskytu streptokoka v porodních cestách, díky následně prováděné profylaxi (ochrannému podávání antibiotik) se podařilo novorozenecké streptokokové infekce prakticky vymýtit.

Angína – vznik, původ a léčba

Časté onemocnění, které se nevyhýbá žádné věkové kategorii. Angína bývá většinou bakteriálního původu (způsobená streptokoky a stafylokoky), ale asi u 10 % pacientů je virová či mykotická. Patří k sezonním onemocněním, častěji se objevuje v zimě a na jaře. Neléčená angína může způsobit srdeční, kloubní a ledvinové potíže.

Tento akutní zánět krčních mandlí projevující se bolestí v krku způsobuje ve většině případů bakterie Streptococcus pyogenes nebo Stafylococcus, mluvíme tak o bakteriální angíně, ovšem můžete se setkat i s původcem virovým (herpetické viry, virus Epstain-Baarové) nebo s mykotickou angínou. Ta postihuje spíše imunosuprimované pacienty (např. onkologicky nemocné, HIV pozitivní, pacienty užívající léky, které narušují imunitu atd.).

Hnisavá angína se říká angíně streptokokové, bakteriální. Herpetická angína je angína způsobená viry herpes simplex.

Příznaky onemocnění angínou

Příznaky se liší podle původu onemocnění.  U bakteriální angíny je prvním signálem silná bolest v krku při polykání, škrábání a nutkání ke kašli. Brzy se objeví bílý povlak na jazyku a když si posvítíte do krku, uvidíte začervenalé a oteklé krční mandle. Na nich se brzy objeví zánětlivá, bíle povleklá hnisavá ložiska – čepy na mandlích.

Další příznaky:

• Horečka 38 ⁰C a vyšší
• Zimnice
• Bolest hlavy
• Zvětšené mízní uzliny pod dolní čelistí a za ušima
• Otok krku
• Bolest uší
• Malátnost a únava
• Pocit ucpaného nosu
• Chrapot

U dětí se mohou přidat:

• Nechutenství
• Zvracení
• Mrzutost, plačtivost
• Neklid
• Slinění (u kojenců)
• Pláč při polykání a krmení (u kojenců)

K určení původce angíny (streptokok, stafylokok, viry a jiné) je zapotřebí vyšetření lékařem. Foto: Semevent, Pixabay

Spálová angína

Způsobuje ji také bakterie Streptococcus pyogenes a projevuje se především horečkou a bolestmi v krku. Typicky se vyskytuje v menších epidemiích v dětských kolektivech (nejvíce ve věku 4–12 let).

Kromě typických příznaků angíny ji charakterizují i tzv. doprovodné příznaky:

• Výrazný bílošedý povlak na jazyku, který se postupně olupuje. Jazyk mění barvu na rudou až malinovou (tzv. malinový jazyk).
• Na břiše se objeví červená vyrážka, která se postupně šíří na hrudník, do podpaží, loketních jamek, na stehna, dlaně a chodidla.
• Zarudnutí obličeje s vybledlými místy v okolí úst.
• Zduření spádových lymfatických uzlin.

Virová angína nemívá tak dramatické příznaky ani průběh. Nemocný nemusí mít vůbec horečku, oteklé mízní uzliny a mandle ani hnisavé čepy.

Angína v těhotenství

Budoucí maminku ani miminko angína neohrozí, nemusíte se bát. Přesto dbejte na vyšší opatrnost, odpočívejte, vyhněte se fyzické námaze, kontaktujte kromě praktického lékaře i gynekologa. V těhotenství lze užívat určité druhy antibiotik, která pro dítě nepředstavují žádné nebezpečí.

Léčba angíny

Lékař vám provede výtěr z krku, který určí původce angíny a podle toho se odvíjí další léčba. Bakteriální angína dobře a rychle reaguje na antibiotika (penicilin, v případě alergie jiná antibiotika). Jako podpůrná léčba se doporučuje dezinfikování krku kloktadly (např. Stopangin, šalvěj) a spreji (např.

Stopangin), na škrábání v krku pomáhají pastilky (např. Septolete, Septofort). Na vysokou horečku užívejte antipyretika. „Nezapomínejte na odpočinek, dlouhý spánek, doplňujte tekutiny: vlažné bylinné čaje (heřmánek) vám zklidní podrážděný krk a nutkání ke kašli. Větrejte pravidelně místnost, v níž ležíte, zvlhčujte vzduch.

Jezte víc ovoce a zeleniny, nezapomeňte podpořit střevní mikroflóru probiotiky,“ vypočítává MUDr. Petra Bomberová Kánská, praktická lékařka pro dospělé a vedoucí lékařka služby Lékař online 24/7, a dodává: „Zároveň je třeba dodržet rekonvalescenci, která po těžším průběhu angíny a užívání antibiotik trvá dva týdny.

Jinak se může stát, že oslabený organismus snáze podlehne infekci a angína se může vracet.“

Proti bolesti v krku při angíně pomáhají léčivé spreje a pastilky. Foto: Victoria Borodinova, Pexels

TIP: Jistotou je Priessnitzův obklad: krk obalte studeným vyždímaným šátkem, přes něj převažte igelit a na něj upevněte suchý ručník. Nechte působit 30 minut. Zábal můžete opakovat třikrát denně.

V případě, že se angína často opakuje a přestává reagovat na léčbu antibiotiky, může lékař doporučit odstranění mandlí (tonzilektomii). Tento chirurgický zákrok se provádí se v celkové anestezii.

• Pokud trpíte příznaky angíny, mohou vám s diagnostikou a léčbou pomoci odborníci z EUC, a to jak distančně, tak osobně:
• Služba Lékař online 24/7
• Praktičtí lékaři v EUC       

Streptokokové infekce u dětí

Do této skupiny nemocí se řadí infekce vyvolané určitými skupinami streptokokových
bakterií
(skupina A podle Lancefieldové), z nichž nejznámější je spála.

Vedou většinou k akutním
infekcím
horních cest dýchacích
, mohou ale způsobit také jiné projevy nemoci, např. zánět
mandlí
, spálu
, červenku (růži, erysipel).

Obzvláště často jsou postiženy děti školního a předškolního věku, a to především v zimních měsících.

Streptokoky žijí v horních cestách dýchacích
člověka. Přibližně 10–20 % obyvatelstva jsou bezpříznakoví přenašeči, kteří nemají vůbec žádné obtíže. K přenosu dochází kapénkami (např.

při kýchání, kašlání nebo mluvení). Proti streptokokům
neexistuje aktivní ani pasivní imunizace.

Při propuknutí spály ve školce, ve škole či v rodině je smysluplná a účinná profylaxe
(preventivní léčba) penicilinem.

Jaké příznaky se mohou vyskytnout?

Infekce
streptokoky skupiny A (klasifikace podle Lancefieldové) vede k různým projevům onemocnění:

Lokální
projevy:

• kojenci – zánět hltanu
  (faryngitida),
• batolata – rýma jako při nachlazení
  , oteklé lymfatické uzliny, akutní
  zánět středního ucha a vedlejších nosních dutin
  ,
• od 3. roku života – po inkubační době
  2–4 dní typické projevy streptokokové faryngitidy nebo angíny
  (bolestivý zánět patrových mandlí
  a hltanu
  , bolesti krku a při polykání, většinou horečka
  , ale bez kašle),
• starší děti – streptokokové impetigo (kožní infekce postihující povrchové vrstvy kůže) začínající puchýřkem, nakonec s hnisavým strupem.

Spála

Po inkubační době 2–4 dní začíná nemoc jako zánět mandlí a hltanu s horečkou, bolestmi v krku
a s problémy při polykání. Sliznice
hltanu a pater jsou zbarvené do tmavě červeného odstínu, později s hnisavými povlaky. Lymfatické uzliny na krku jsou napuchlé.

Typická bledá až sytě červená vyrážka na kůži se začne objevovat o 12–48 hodin později v záhybech podpaží a třísel, rozšiřuje se po celém těle a vynechává bledé místo trojúhelníčku mezi bradou a nosem. Dotyk kůže připomíná kontakt se smirkovým papírem nebo sametem. Jazyk je zpočátku pokrytý bílým povlakem, od 3.–4.

dne nemoci silně zarudlý s malými tečkami (tzv. malinový jazyk).

Loupání kůže začíná kolem 7. dne a kousky kůže připomínají otruby. Vyvrcholí po 2–3 dnech a může přetrvávat až 8 týdnů. Zde popisovanou klasickou spálu
lze dnes pozorovat ojediněle, protože je již v raném stadiu
léčena antibiotiky
.

Extrémně ojedinělé formy: toxická spála s fulminantním (velmi prudkým) průběhem, vysokou horečkou, deliriem, křečemi
a krvácením kůže může vést během několika málo dní ke smrti.

Při septické formě se dají pozorovat příznaky otravy krve
a mj. také angíny, zánětu středního ucha
a vedlejší dutiny nosní.

Červenka (růže, erysipel)

Akutní infekce kůže začíná poraněním, většinou na obličeji. Typické je rychle postupující zarudnutí s otoky
, vypuklý a nepravidelný ostře ohraničený zarudnutý lem. K tomu se přidává horečka a dítě se celkově necítí dobře.

Diagnóza a léčba

Diagnózu potvrdí laboratorní vyšetření. Obvyklá je léčba penicilinem po dobu 10 dní. Důležitý je dostatek příjmu tekutin. V případě potřeby lze srazit horečku pomocí léků. Doporučuje se klid na lůžku, pokud je k tomu dítě ochotné.

Komplikace

Častými komplikacemi
jsou záněty lymfatických uzlin
a vedlejších dutin či otoky mandlí. Jeden až čtyři týdny po nedostatečné léčbě streptokokové infekce může dojít k zánětům
kostní dřeně, plic
, mozkových blan, kloubů
nebo k otravě krve.

Obzvláště obávané jsou poškození srdce a ledvin
, ojediněle se vyskytuje revmatická horečka
a Sydenhamův syndrom (lat. chorea minor, tanec sv. Víta).

Dva až tři týdny po streptokokové infekci by měla proběhnout řádná lékařská prohlídka s kontrolou moči
a poslechem srdce.

Na koho se mohu obrátit?

Jakmile se objeví první známky onemocnění, měli byste se svým dítětem vyhledat pomoc dětského lékaře
.