Lupénka – Vše o zdraví

Lupénka je chronické onemocnění, není tedy možné ji vyléčit a natrvalo se jí zbavit, proto se léčba zaměřuje na zmírnění příznaků. Vyskytnout se může v jakémkoliv věku, nejčastěji však v období puberty a pak až v pozdním věku – kolem 50. roku věku. 

Lupénka se považuje za autoimunitní chorobu, mechanizmy ale nejsou dodnes zcela popsané. Víme, že má dědičný podklad, kdy dítě dědí genetický předpoklad k lupénce. Pokud ho zdědí po obou rodičích a setká se vyvolávajícím faktorem – lupénka se rozvine. Vyvolávací faktor může být u každého člověka jiný, nejčastěji to mohou být: 

• překonání infekční nemoci, 
• klima a počasí, 
• léky, 
• špatná životospráva (zejména alkohol a kouření), 
• jiné metabolické autoimunitní choroby, 
• stres a nervové vypětí, 
• hormonální změny v období puberty a klimakteria.

Jak vypadá lupénka?

Lupénka má docela typický průběh. Projevy se mohou vyskytovat na kůži těla v různých částech. Zejména v kštici, ale také na nehtech. Podle toho rozlišujeme několik forem tohoto onemocnění. Je známo, že kůži tvoří tři vrstvy a na povrchu je pokožka. Pokožka je tvořena mnoha vrstvami buněk a ty se neustále dělí, množí a posouvají se směrem k povrchu.

Tím se přirozeně zabezpečuje regenerace poškozené, zraněné, nebo spálené pokožky. Čím víc je buňka pokožky blíž k povrchu, tím je méně vyživovaná zespodu. Plní se keratinem (rohovatí) a následně odumírá. Staré buňky se poté odlupují a dávají tak prostor proniknout novým buňkám na povrch.

Tento proces se na kůži děje neustále a celá pokožka se obnoví přibližně za 3 týdny až 1 měsíc. 

U lidí s psoriázou je tento proces zrychlený. Místo 4 týdnů se buňky obnovují za 4 dny.

Tvoří se přebytečné množství buněk, které navíc nejsou dostatečně vyvinuté, nadměrně se do nich ukládá keratin a obsahují buňky typické pro zánět – T-lymfocyty.

Ty tvoří typické projevy – růžové a červené fleky a bílé zrohovatělé šupiny na povrchu kůže, které se olupují. Po sloupnutí šupiny místa i krvácí.

Tyto projevy se střídají s obdobím bez příznaků. Typické je zhoršení na jaře a na podzim, v těchto obdobích je třeba více pečovat o pokožku, aby se projevy zmírnili co nejvíce. Projevy lupénky zhoršuje spálení od slunce, suchý vzduch, nízké teploty, chemikálie a poranění.

Léčba psoriázy

Přípravky a postupy se stanovují individuálně pro každého pacienta. Obecně se ale dá říct, že podle použitých léčiv a forem existuje léčba:

• Zevní – topické krémy, masti, roztoky a šampóny
• Světelná
• Vnitřní – podáním léků ústy a injekčně

Zevní lokální léčba psoriázy

Lokální léčbu tvoří různé topické přípravky s obsahem účinných látek. Do krému nebo masti se v lékárně zapracuje kyselina salicylová či urea (močovina). Tyto látky mají keratolytický účinek, což znamená, že rozpouštějí keratin v buňkách pokožky. Kůže je pak měkčí a šupiny se lépe odstraňují. 

Po odstranění zrohovatělých šupin je pokožka připravena na další aplikaci přípravků.

Dále se používá derivát vitaminu D3 na lokální použití, které jsou dostupné pouze na lékařský předpis v přípravcích v kombinaci s kortikoidy.

 Při aplikaci je bezpečnější vyhnout se citlivým partiím těla, jako jsou třísla a obličej. Ruce je pak nutno dobře umýt. Nesmí se používat na víc jak 30% povrchu těla. 

Účinné jsou také deriváty vitaminu A (retinoidy), Již 100 let se používá Cignolin, známý i pod názvem Dithranol. Je to dehtový derivát, jehož nevýhoda je barvení kůže a typický zápach. Ve vyšší koncentraci může pokožku podráždit, proto se aplikuje pomocí tzv.

minutové léčby, tedy nechá se působit několik minut (15-30) a následně se setře pomocí oleje. Při léčbě se koncentrace dehtu pozvolna zvyšuje. Dithranol se aplikuje pod dohledem lékaře v kombinaci s léčbou světlem.

Dostupnější dehet je známý pod názvem Ichtamol, modernější verze je ichtamol bílý, který nebarví a nemá typický dehtový zápach. 

Akutní projevy se dají zvládnout pomocí kortikoidů. Tyto přípravky by měl indikovat lékař, jako i určit délku léčby. Obecně ale platí, že kortikoidy se používají pouze na postižená místa 1-2krát denně v tenké vrstvě.

Doporučená doba aplikace je nejdéle 10 dní. I když mají mnoho nežádoucích účinků, v rozumné míře se používání kortikoidů nemusíte obávat a na začátku akutní fáze dokáží opravdu pomoci.

Indikují se buď samostatně nebo v kombinaci s deriváty vitaminu D, které jsme již zmínili.

Fototerapií proti šupinaté kůži

Na lupénku je účinné UVB záření, tedy fialová složka světla. Kromě pobytů u moře nebo termálních pramenů s vodou bohatou na obsah síry, existují i přístroje, které tvoří UV světlo různé vlnové délky.

Někdy se podávají i topické přípravky pro zvýšení citlivost kůže na světlo jako Psoralen v kombinaci s UVA světlem. Tato léčebná metoda se nazývá PUVA a probíhá pod dozorem lékaře a je dostupná v dermocentrech nebo nemocnicích.

Terapii světlem si můžete provádět i v pohodlí domova pomocí speciálních přístrojů, které jsou ale poměrně finančně náročné

Vnitřní léčba lupénky

U pacientů, kteří trpí těžkou formou lupénky, indikují léky na předpis ve formě tablet.  Nesou s tebou jistá opatření, proto si před užíváním pozorně prostudujte příbalový leták. 

V posledních letech se vyvíjí biologická léčba, tedy léčba přípravky s injekční aplikací pod kůži či infuzním roztokem, vyráběné biotechnologicky.

Tato léčiva se indikují u pacientů se středně těžkou až těžkou formu psoriázy. Má méně nežádoucích účinků a interakcí, ale léčba je finančně nákladná a poskytují ji pouze některá centra.

Proto je indikována pacientům, u kterých selhává jiná léčba a psoriáza pokrývá víc jak jednu desetinu povrchu těla.

Péče o pokožku při lupénce

Kromě léčby léky a topickými přípravky je třeba, aby pacient dodržoval určité pravidla péče. Podpůrné prostředky ve formě krémů, gelů a olejů nejsou dostatečně účinné samy o sobě, ale při léčbě pokožku zvláčňují a promašťují. Dobře použitelné jsou oleje – olivový, slunečnicový, parafínový apod.

Účinná je také kosmetika s obsahem konopných olejů značky CutisHelp, Annabis nebo EPIDERMA s bioaktivním CBD komplexem. Z dermokosmetických značek je to řada Ducray Kertyol, nebo volně prodejná léčivá kosmetika Balneum Hermal, která nabízí i přísady do koupele. Speciální kosmetickou řadu vytvořil taky Dr.

Michaels, vědec a biochemik z Austrálie. Mýdla, krémy a jiné přípravky, které používáte na ošetření kůže, by měli mít neutrální pH, proto se nemusíte bát používat dermokosmetiku, která je určená na atopickou dermatitidu.

Tyto přípravky jsou samozřejmě vhodné i pro pokožku s lupénkou, jako třeba Bioderma Atoderm, A-derma, La-roche Posay Lipikar a Avene Xeracalm. 

Další opatření při lupénce

Při léčbě lupénky se v mnoha případech osvědčila změna jídelníčku a životního stylu. Na stav pokožky pozitivně působí vynechání červeného masa, zvěřiny a uzenin. V některých případech i mléka a mléčných výrobků.

Naopak, strava by měla být bohatá na ryby s obsahem omega-3 mastných kyselin, nebo alespoň na rybí tuk. Dále by měla strava obsahovat ovoce a zeleninu, které jsou bohaté na vitamíny a antioxidanty.

Zhoršení stavu může pacient pozorovat při konzumaci alkoholu, kouření, nadměrném stresu a kontaktu s chemikáliemi.

5 tipů jak vyzrát nad lupénkou

• Pokožku je potřeba udržovat vláčnou a hydratovanou za pomoci různé kosmetiky k promazávání. Vylučte to, co vám způsobuje jakékoliv potíže, a to i prací prášky a aviváže.
• Kůži si neškrábejte a neolupujte šupiny násilím, způsobuje to zhoršení stavu. Naopak chraňte pokožku před poraněním a třením – volným a pohodlným bavlněným oblečením.
• Pamatujte, že sluneční záření působí léčebně, hlavně v období léta. Pokožku ale chraňte před spálením od slunce pomocí přípravků na opalování.
• Dbejte na zdravý životní styl a o celkovou duševní pohodu, protože stres má v případě lupénky za následek výrazné zhoršení projevů.
• Pokožku chraňte před chemikáliemi a to i při běžném úklidu. Používejte gumové rukavice v kombinaci s bavlněnými, aby se předešlo zapaření.

Vše pro lupénku

Konopí na lupénku

Lupénka patří mezi časté kožní onemocnění, postihuje 2–3 % populace. Ve většině případů není nebezpečná, je však velmi nepříjemná. Typickými projevy jsou červená šupinatá zánětlivá ložiska na různých částech těla. V některých případech však není postižena jen kůže, ale také nehty nebo klouby. V současné době neexistuje žádná léčebná metoda, která by dokázala pacienta lupénky nadobro zbavit, léčba pouze v různé míře tlumí projevy tohoto onemocnění, zmírňuje nebo odstraňuje příznaky. Jako vhodné řešení se ukazuje použití přípravků na bázi konopí.

Konopí je stará kulturní rostlina, už ve starověku používaná k léčení zánětů zažívacího traktu, kůže, otevřených ran i jako vydatný doplněk výživy. Na konopí nezapomínaly ještě ani naše prababičky, často figurovalo v lidovém léčitelství.

Proto je dobře, že se do současné medicíny vrací. Pro farmaceutické účely se dnes zpracovávají především vyšlechtěné, tzv. technické odrůdy konopí.

Vědecké studie prokázaly, že extrahovaný konopný olej má výrazné protizánětlivé, protialergické, antibakteriální a regenerační vlastnosti.

Řada zdravotní kosmetiky CutisHelp byla vytvořena na základě praktického využití vědeckých poznatků o léčebných vlastnostech konopí.

Všechny výrobky jsou před uvedením na ověřovány na lékařských pracovištích nejen v České republice, používají se v rámci běžné ambulantní, klinické a lázeňské péče.

Produkty této značky mají jednoduché a efektivní složení, neobsahují nepřirozené konzervační složky nebo chemické příměsi, jsou hypoalergenní. Pomáhají ulevit od nepříjemných kožních projevů, udržovat dobrý stav a vzhled postižené kůže.

Cutis Help krém

Vysoce účinným přípravkem pro zklidnění a regeneraci kůže při projevech lupénky je konopná mast určena především k ošetření pokožky v noci. Pro denní aplikaci je určen konopný krém s lehčí konzistenci. Při projevech lupénky ve vlasech naopak můžete sáhnout po konopném šampónu.

Cutis Help mast

Cutis Help šampón

1 Comment on Konopí na lupénku

Lze se zbavit lupénky zcela? Pacientům pomůže nová biologická léčba | Zdraví

Jednačtyřicetiletý muž, který se představil jako Jirka z Rábí, je dnes docela v pohodě. Neřekli byste, že trpí nemocí, která mu řádně zkomplikovala život a na tři desetiletí mu z něj udělala téměř peklo. Kdo tuto chorobu zná, dobře ví, že dokáže potrápit. Řadu let proti ní byla medicína skoro bezmocná. Až takzvaná biologická léčba přinesla změnu.

Vyzkoušeli na mě všechno

Vraťme se k Jirkovu vyprávění. „Když mi bylo deset let, začala se u mě lupénka objevovat na hlavě a pod očima. Cítil jsem to jako handicap. Na základce jsem sice nezažil výsměch nebo šikanu, ale býval jsem tak trochu ve stínu. Určitě jsem nepatřil mezi extroverty, kteří jsou nejvíc slyšet,“ vzpomíná Jirka z Rábí.

Tehdejší léčba podle jeho slov představovala hlavně mastičky, které se na postižená místa nanášely. Šupinatá kůže sice byla promaštěná, ale nemoc byla vidět stále. Pak přišly pobyty v nemocnici. „Vyzkoušeli na mně snad všechno. Prožil jsem si desítky hospitalizací a vlastně kvůli tomu jsem se nemohl vyučit nebo vystudovat. Nemoc se rozšířila na 80 až 90 procent těla,“ pokračuje.

Lidé se k němu chovali ohleduplně, někdy až příliš. „Občas jsem cítil, že mě berou jako ošklivého chudáčka, kterého nikdo nemá rád. Že by mi to ale dal někdo nějak nepříjemně najevo, to se nestalo,“ říká Jirka. Snažil se o normální život, ale nějak to nešlo. V letech, kdy ostatní kluci začínají chodit na rande, cítil své postižení asi nejvíc.

„Kromě několika trapasů jsem se vlastně k intimnějšímu soužití s dívkami nedostal. Pak jsem to raději už ani nezkoušel,“ přiznává.

Sebevědomí a normální život

Podobné to bylo s kariérou. S absolvovanou základní školou nebyly možnosti velké. On si je ale ještě zúžil, nechtěl být lidem na očích. Léta například pracoval v kotelně. „Myslím, že lupénka hodně napomohla tomu, že jsem byl introvertní,“ přemítá Jirka. V devětadvaceti se psychicky zhroutil a výsledkem byl nakonec invalidní důchod.

Před několika lety mu profesorka Petra Cetkovská na Dermatovenerologické klinice Fakultní nemocnice Plzeň poprvé předepsala cílenou biologickou léčbu. „Byl to zlom. Po několika týdnech úplně čistá kůže, najednou ohromné prohloubení kvality života. Získal jsem sebevědomí a normální náhled na život. Začal jsem se cítit jako normální člověk.“

Léky působící na imunitu

Jirka z Rábí se tedy po nasazení biologické léčby zcela zbavil lupénkových ložisek, která měl na celém těle. Není sám, podobných pacientů jsou již desítky. Vyléčen však není.

Lupénka se objevuje zpravidla po zátěži, stresu či onemocnění. Nejčastěji to bývá po dvacátém a padesátém roce života.Počet pacientů s lupénkou (psoriázou) V ČR bylo v roce 2014 evidováno 264 828 pacientů. 15%nemocných trpí těžkou formou s rozsáhlým postižením, které často není z různých důvodů dostatečně léčeno. Pokud není jejich nemoc pod kontrolou, mají vysokou míru pracovní neschopnosti a invalidity. Zdroj: WHO, FN Královské Vinohrady PrahaLupénka postihuje 2–4% lidí

„V současnosti je biologická léčba lupénky nutná doživotně. Biologická léčba je zpravidla velmi účinná, u některých nemocných se dosahuje úplného vyčištění kůže, které přetrvá, pokud léčba pokračuje.

V praxi to znamená infúze či injekce v různých intervalech, třeba co 14 dní. Jsou ale pacienti, u kterých je tato léčba neúspěšná. Jejich počet nepřesáhl 15 procent a díky přípravě stále lepších přípravků se toto číslo snižuje.

Také je nutné zdůraznit, že lupénka má genetický základ a je zatím stále nevyléčitelná. Dá se různými metodami – mazáním, fototerapií, celkovými léky a nyní i biologiky – utlumit, vyhojit, ale nikdy ne vyléčit.

Po vysazení či ukončení léčby nemocný opět lupénkou trpí v původním rozsahu,“ říká docent Karel Ettler z Kliniky nemocí kožních a pohlavních Fakultní nemocnice v Hradci Králové.

Biologická léčba je výdobytkem současné biologické vědy. Intenzivní výzkum v imunologii v závěru 20. století prokázal nové možnosti genetického inženýrství, které umožnilo připravit nové léky.

Ty zjednodušeně řečeno při léčbě využívají zeslabení či posílení imunity člověka. Díky dlouhodobým výzkumům lupénky už se vědělo, že právě zánět v kůži způsobený imunitou, je zodpovědný za jeho rozmnožení a viditelné změny na kůži.

Právě této souvislosti biologická léčba využívá.

Poprvé po stresu či nemoci

Lupénka je kožní onemocnění, které však může postihnout i klouby. Prakticky celosvětově jí trpí asi dvě procenta populace bez rozdílu pohlaví. Nejvyšší výskyt se udává na Faerských ostrovech – možná v důsledku izolovanosti malé skupiny obyvatel. Naopak Eskymáci jí snad díky způsobu života a stravy téměř netrpí. „Vloha pro toto onemocnění se dědí.

S touto vlohou ale může jedinec prožít spokojený život, aniž jedinkrát lupénkou onemocní, a tuto informaci pak předá svým potomkům, kteří již problémy mít mohou.

Nemoc bývá provázena i jinými onemocněními, například sklonem k obezitě, cukrovce, zvýšenému cholesterolu, bývá zvýšené riziko kardiovaskulárních a mozkových příhod, častější jsou zánětlivá onemocnění střev,“ vysvětluje docent Ettler.

Lupénka se zpravidla projevuje červenohnědými, lehce vyvýšenými ložisky s výraznými stříbřitými šupinami, zejména v oblastech kolenou a loktů, a někdy také ve vlasech. Po poranění kůže se zpravidla do 14 dní na tom místě objeví nové ložisko lupénky.

Asi třetina nemocných má postiženy nehty, v obličeji se objevuje asi v 5 procentech případů, výjimkou je lupénka v dětství. První projev nemoci nastane zpravidla po nějaké zátěži, stresu či onemocnění, například těžké angíně. Nejčastěji to bývá po dvacátém a padesátém roce života.

Kožní ložiska mohou mít navíc různý tvar a umístění, v těžkých případech splývají po celém těle. Existuje i forma s neštovičkami na chodidlech a dlaních, někdy celotělově,“ líčí Karel Ettler.

Lupy nebo lupénka?

Možná vás také napadne, zda lupy nějak souvisí s lupénkou. Nesouvisí. Na běžné lupy vám postačí změna šamponu. Naopak při déletrvajících kožních problémech už je třeba navštívit kožního lékaře.

Existuje také forma prevence. Jak bylo řečeno, startérem nemoci může být streptokoková angína, stres, poranění nebo jiná zátěž.

„Prevencí pak je nepřecházet nachlazení, ale důsledně je odléčit, zbytečně se nevystavovat stresu a nadměrné zátěži a neužívat některé provokující léky, například nesteroidní protizánětlivé léky, betablokátory, deriváty zlata, a další,“ uzavírá Karel Ettler. Další podrobnosti, rady a doporučení je možné si přečíst na webu www.cistakuze.cz.

Lupénka může napadat i klouby. Příznaky není radno podceňovat

„Říká se, že je poměrně obtížné psoriatickou artritidu diagnostikovat. O tom něco vím… Bylo mi 25 let, když jsem poprvé začal pociťovat příznaky artritidy, ale trvalo dalších dvacet pět let, než mi byla diagnostikována psoriatická artritida, takže až v padesáti letech jsem se dostal k relevantní léčbě,“ krčí rameny dnes 56letý Martin.

Přečíst článek ›

„Podle lékařů je těžké rovnou tuto nemoc diagnostikovat, protože není tak běžná, a hlavně její příznaky jsou podobné jiným nemocem jako je revmatoidní artritida, osteoartritida nebo dna. Možná to tak je, přesto to u mě nikdo nepoznal, ačkoli jsem měl psoriázu (lupénku) už od dětství.

POČTYAž 30 % osob s lupénkou se potýká také s psoriatickou artritidou.Okolo 40 % osob, u kterých propukne psoriatická artritida, má v rodině někoho s psoriázou nebo psoriatickou artritidou.

Může se objevit kdykoliv, ale nejčastěji se tak děje v pubertě a pak mezi 35–50 lety, jak u mužů, tak u žen.

Když jsem ve 25 letech začal mít příznaky artritidy, otekl mi prvně jeden kloub na prstu a zároveň se mi začaly tvořit šupiny i na nehtech na rukou i na nohou. Lékaři si tehdy mysleli, že je to kvůli mojí lupénce a nikdy mě netestovali na psoriatickou artritidu.

Otoky se postupně na té jedné ruce přidávaly. Některé dny jsem měl dokonce problém udržet v ruce tužku, abych se jen podepsal. Postupem času se otoky kloubů začaly objevovat po celém těle.

Nebylo to sice tak znatelné jako na pravé ruce, ale i tak jsem bojoval s otokem lokte a kolena. Nějaký čas otok a bolesti trvaly, pak se vše vrátilo do normálu, a takhle se to pořád opakovalo.

Za ty roky jsem navštívil mnoho lékařů, dostával nejrůznější léky proti bolesti, což samozřejmě nijak zvlášť nepomáhalo.

Během života se moje bolesti zhoršovaly a přiznám se, že vedle předepsaných léků jsem vyzkoušel i hodně bylinek, přírodní a alternativní léčby. Něco dočasně zabíralo, ale nestal se úplný zázrak, aby mi to ulevilo napořád.

Tak jsem se naučil přijímat život a žít se svými bolestmi. Když byla moje lupénka opravdu špatná, mazal jsem se doporučenými mastmi a čekal, až se příznaky zlepší.

Kdykoli se projevila moje artritida, šetřil jsem klouby, pravidelně cvičil, aby neztuhly úplně a snažil se to vydržet pár měsíců, dokud se stav zase nezlepšil. Bylo to jako na horské dráze.

Jednou dole, jednou nahoře,“ vzpomíná na těžké období Martin.

Přečíst článek ›

„Před osmi lety se artritida zhoršila. Špatně jsem chodil, kolikrát jsem ráno bolestí nemohl ani vstát z postele. Do auta a z auta jsem se soukal čtvrt hodiny. Někdy i zvednout při snídaní hrneček mi činilo problém. Čekal jsem, kdy to zase přejde, ale bylo to jen horší.

Shodou okolností jsem se tehdy seznámil s člověkem, který trpěl jak lupénkou, tak psoriatickou artritidou a naše zkušenosti se shodovaly. Poslal mě tedy ke svému revmatologovi, který byl první, kdo mi konečně po dlouhých letech určil diagnózu. Vlastně se mi strašně ulevilo, že nejsem blázen a vím, co mi je.

Posledních pár let mi pomáhá biologická léčba, díky které mám pocit, že zase normálně žiju.“

Názor odborníka

Psoriáza nemusí postihovat jen kůži, umí napadnout i klouby. Zánět postihuje jak klouby na rukou a nohou, tak i šlachy nebo klouby na páteři a ty otékají. Takzvaná psoriatická artritida dokáže být velmi bolestivá.

Podle odborníků nemoc na kloubech a kůži spouští mimo jiné fyzická zátěž, infekce a dlouhodobé vystavování stresu.

Právě psychická pohoda je důležitá i pro ty, kteří již psoriázou a k tomu počínající psoriatickou artritidou trpí, aby nedošlo ke zhoršování stavu.

Přečíst článek ›

„Bolesti, svědění, pálení a s tím spojený nedostatek spánku bohužel negativně ovlivňují pacientovu psychiku. Nemocní se často setkávají s nepochopením okolí a jsou vyloučeni ze sociálního života. Nezřídka se potýkají kromě psoriázy také s depresemi,“ upozorňuje prof. Petr Arenberger, přednosta Dermatovenerologické kliniky a ředitel Fakultní nemocnice Královské Vinohrady.

Informace o nemoci

• * Psoriatická artritida je chronické zánětlivé onemocnění postihující klouby.
• * Nejčastěji se vyskytuje u pacientů s těžkou formou lupénky.
• * Kožní a kloubní příznaky se jen málokdy objevují současně.
• * Postižení kloubů většinou přichází později, často až po deseti letech problémů s lupénkou.
• * Dosud není známá přesná příčina vzniku nemoci, určitou roli hraje dědičnost.

* U psoriatické artritidy většinou chybí v krvi nemocného revmatoidního faktoru.

To je protilátka, která se ve zvýšené koncentraci vyskytuje právě u pacientů s revmatickým onemocněním.

Tipy pro zdravíPsoriatická artritida je bolestivé onemocnění, které vede ke ztuhlým a oteklým kloubům. Jedna věc vás před ztuhlostí dovede zachránit – každodenním cvičení. Nejlepší je zaměřit se na sport, při kterém nejsou tolik zatěžovány klouby a nedochází k příliš velkým nárazům. Ideální je plavání, jóga, jízda na kole nebo chůze.

Vyhnout byste se naopak měli běhání, tenisu, případně extrémnímu posilování. Nezapomínejte na protahování, aby se svaly zahřály. Vyberte si takový pohyb, který vás bude bavit a budete se mu věnovat pravidelně.

Lupénka nepostihuje jen kůži, je spjatá s celou řadou přidružených onemocnění

Kromě nevzhledných a zánětlivých skvrn nemocné dost často trápí velmi intenzivní svědění, někdy až pálení.
Foto: Profimedia.cz

Při lupénce imunitní systém vysílá chybné signály pokožce, jejíž buňky poté rostou až 7krát rychleji než u zdravé kůže a hromadí se, čímž se utvářejí červené skvrny se stříbřitými šupinami, a to zejména na hlavě, čele, za ušima či na zadní části krku. Zánět v těle pacienta však může zasahovat mnohem více než jen kůži.

„Při léčbě psoriázy je tak nutné sledovat celkový stav pacienta a pravidelně kontrolovat veškeré ukazatele, které mohou upozorňovat také na počáteční projevy přidružených onemocnění. Zásadní roli v léčbě má i sám pacient.

Je důležité, aby všechny své obtíže, i s kůží zdánlivě nesouvisející, sdílel s dermatologem nebo praktickým lékařem. Ten pak může rozvoj přidruženého onemocnění včas identifikovat a pomocí vhodné léčby tlumit,“ zdůrazňuje profesor Petr Arenberger, přednosta Dermatovenerologické kliniky 3.

lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze.

Podívejte se s námi na nejčastější přidružená onemocnění lupénky.

Častým přidruženým onemocněním je artritida, kterou označujeme jako psoriatickou artritidu. Zánět se projevuje především v kloubech a postihuje až 40 % pacientů trpících psoriázou.

Nejčastěji bývají oteklé a bolestivé klouby rukou a nohou, zasaženy však mohou být i lokty, kolena, Achillova šlacha, páteř, úpony lokte, pánve a hrudníku.

„U psoriatické artritidy je typická tzv. klidová bolest, která dokáže pacienty i vzbudit ze spaní. Ztuhlé klouby je možné rozcvičit, ale odpočinek vždy nevede k úlevě. Tlumení projevů a možné zastavení rozvoje nemoci přináší vhodná léčba. Tu lze nastavit současně pro psoriázu i psoriatickou artritidu.

Zpravidla se jedná o systémovou léčbu, která působí na zánět v celém organismu; jejím nejnovějším typem je léčba biologická. Zásadní je nemoc podchytit včas, abychom zabránili trvalému poškození kloubů, a současně dosáhnout tzv.

čisté kůže bez projevů lupénky, což je možné až z 90 %,“ upozorňuje Petr Arenberger.

Pacienti s lupénkou mohou zažívat výraznou psychickou nepohodu a častěji než zdraví lidé trpí také depresemi.

„Nejkritičtější období vzniku lupénky je dospívání, v němž hrají hlavní roli hormonální vlivy a zároveň do života jedince vstupují nové stresové faktory. Psychika je v těchto obdobích velmi křehká,“ zdůrazňuje dermatoložka Anna Jiráková z 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Lupénka ale velmi negativně působí i na dospělé jedince. Velmi výrazně ovlivňuje osobní, rodinné i pracovní vztahy. Nemocní často bývají vyloučeni z normálního sociálního prostředí. Přitom příčinou sociálního vyloučení není samotná lupénka, nýbrž převážně reakce společnosti na ni.

To všechno způsobuje obrovský tlak na psychiku. Lidé pak snadno propadají smutným náladám, pocitům selhání, neúspěchu a beznaděje. Jakmile toto období trvá déle než dva týdny, odborníci již hovoří o depresi.

Vhodným řešením v nelehké situaci může být pomoc a podpora psychologa, která není ničím výjimečným ani pro řadu lidí bez psoriatické nemoci. Lidé s lupénkou by měli mít na paměti, že deprese a špatná nálada mohou zhoršovat i celkový stav nemoci, proto je důležité své potíže řešit.

Nemocní s lupénkou se mohou setkat i s tzv. metabolickým syndromem, tedy souborem nemocí a rizikových faktorů vedoucích k rozvoji aterosklerózy neboli kornatění tepen či k cukrovce.

S tím je spojeno i větší riziko kardiovaskulárních nebo mozkových příhod. Proto je třeba veškeré informace o svém zdravotním stavu pravidelně předávat lékaři a řešit případnou obezitu a vysoký krevní tlak.

Dobrou zprávou však je, že pacienti mohou jít léčbě významně naproti. Nejdůležitější je změna životního stylu. Pomoci může snížení tělesné hmotnosti, pravidelný pohyb a abstinence, nebo alespoň výrazné omezení alkoholu a kouření.

Lupénku zcela vyléčit nelze, ale pomocí nových metod je možné příznaky dlouhodobě zcela potlačit, nebo alespoň významnou měrou snížit jejich závažnost.

„Přestože pacient může mít pocit, že už vyzkoušel všechno, není to důvod boj vzdávat. Důležité je se svým lékařem spolupracovat, být otevřený možnostem dnešní léčby a nespokojit se s průměrným výsledkem. Medicína jde totiž dopředu neskutečně rychle,“ doporučuje přednosta Kliniky chorob kožních a pohlavních FN Olomouc Martin Tichý.

Nemocní by se tedy neměli bát oslovit více lékařů a zkonzultovat s nimi svůj stav. V České republice existuje 18 center specializované péče, v nichž je pacientům poskytována nejmodernější léčba. Díky spolupráci pacienta může lékař podchytit i přidružená onemocnění ještě předtím, než se výrazněji rozvinou, a předejít tak trvalým zdravotním následkům. Více informací na www.cistakuze.cz.

Hlavní zprávy

4 diety, které zabírají na lupénku | Žena.cz

Kdo má lupénku, ví moc dobře, kolik obtíží s sebou přináší a jak je těžké se jí zbavit. Zkuste upravit svoji výživu a možná zjistíte, že se vám s touto nepříjemnou nemocí žije snáze.

Psoriáza je zánětlivé onemocnění, které s sebou nese mnoho dalších rizik. Je nevyléčitelná, i když dobré výsledky má cílená biologická léčba –  působí přesně a pouze v místě, kde je to potřeba, a proto má minimim nežádoucích účinků. I když se lupénky nelze zcela zbavit, ale můžete pracovat na tom, abyste je snížili. Stačí změna jídelníčku.

1. Redukční dieta

Vědci se shodují na tom, že psoriáza je nezávislý rizikový faktor takových onemocnění, jako jsou diabetes, infarkt myokardu nebo mozková mrtvice. Také se vzájemně podporuje s obezitou. Snížením hmotnosti proto můžete nejen zmírnit příznaky lupénky, ale zároveň minimalizovat vznik různých nepříjemných nemocí.

Doporučujeme: Záhada lupénky konečně odhalena: Může za ni prostředí

Spočítejte si body mass index (BMI), stačí vydělit svou hmotnost druhou mocninou výšky v metrech – například 76 kg vydělit druhou mocninou 1,72; výsledek je 25,7, což je těsně za hranicí normálu. Pokud je váš BMI do 30, ještě to není tak hrozné, ale pokud je nad 30, je třeba, abyste na sobě začali pracovat. Prostě spalujte více, než zkonzumujete. Jak na to?

• Pište si deník, co jste kdy snědli. Pokud je váš den plný jídla, zajděte si večer na cvičení.
• Jezte pomalu. Dáte tak svému tělu šanci, aby dříve vznikl pocit sytosti.
• Plánujte dopředu, co budete konzumovat. Dávejte přednost kvalitní pestré výživě, ne tomu, na co máte chuť.
• Jezte jen tehdy, když máte opravdu hlad.
• Pijte. Hlad opravdu může být převlečená žízeň.

2. Dieta pro zdravé srdce

I když budete štíhlí, vaše cévy a potažmo i srdce stále může poškozovat cholesterol.

• Připravujte dvakrát týdně ryby. Rybí tuk snižuje „špatný“ cholesterol.
• Vybírejte si libové maso a drůbež bez kůže.
• Jezte nízkotučné mléčné výrobky. Vyhýbejte se smetanovým.
• Omezte potraviny, které obsahují ztužené tuky, například oplatky.
• Snižte pití alkoholu na minimum.

3. Protizánětlivá dieta

Psoriáza je, jak již bylo zmíněno, zánětlivé onemocnění. Zmírnění zánětu znamená úlevu od obtíží – a to lze skutečně ovlivnit výživou.

• Vyhýbejte se živočišným tukům a cukru.
• Jezte ryby, semínka, ovoce a zeleninu.

4. Bezlepková dieta

Až 25 % psoriatiků může negativně reagovat na lepek. Pokud chcete zkusit, jestli vám bezlepková dieta pomůže, dejte tomu čas, alespoň 3 měsíce. Zapomeňte na pšenici, žito, ječmen a oves. Vadit může nejen pečivo, knedlíky, těstoviny, ale i pivo nebo destiláty. Bez omezení můžete jíst ovoce, zeleninu, maso a mléčné výrobky.

Vitamíny a doplňky stravy

Ačkoli vědecké studie neprokázaly souvislost mezi konzumací doplňků stravy a lupénkou, pacienti tvrdí, že jim vitamíny pomáhají vyhojit kůži i zmírnit bolesti kloubů. Pozor, než si tyto přípravky pořídíte, ověřte si, že se snesou s vašimi léky, zejména pokud užíváte warfarin. Doporučují se omega3-mastné kyseliny, vitamín D (ryby, mléčné výrobky, žloutek), glukosamin či chondroitin.

(pez)

Zdroj: www.psoriasis.org

více na uLékaře

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Lupénku, ekzém i opary v zimě zdolají byliny

Jsou blondýnky hloupější? A proč si to lidé myslí?

Test: Mléko do škol se pro děti nehodí. Ani dospělým

Vstoupit do galerie | 10 10 důvodů, proč jít!
  Video Mohlo by Vás také zajímat: Skrytý poklad naproti Národnímu divadlu. Interiér Akademie věd je impozantní | Video: TV Architect

Imunologie

Janssen patří k tradičním výrobcům biologických léčiv určených k léčbě onemocnění kůže s imunologickou příčinou jejich vzniku, zejména lupénky a psoriatické artritídy.

V centru pozornosti současného výzkumu jsou nyní léčivé přípravky vyvíjené za pomoci nových biotechnologií a nízkomolekulární perorální léčiva na autoimunitní, zánětlivá a plicní onemocnění.

Díky našemu přetrvávajícímu úsilí v oblasti výzkumu biomarkerů, klinického výzkumu a externích inovací jsme připraveni, dosáhnout trvalého vedoucí postavení a růstu, to vše díky průlomovým léčebným přípravkům pro pacienty a poskytovatele zdravotní péče po celém světě.

Lupénka (psoriáza) je chronické zánětlivé onemocnění celého organismu, které se viditelně projevuje na kůži. Psoriáza se řadí mezi autoimunitní onemocnění – to jsou onemocnění, při kterých se imunitní systém obrátí proti vlastnímu organismu. Postihuje přibližně 2% až 3% evropské populace, na světě je postiženo přibližně 80 milionů lidí.

Kromě kůže bývají postiženy i nehty a klouby. Nejedná se o nakažlivou, život ohrožující nemoc, ale lidé s lupénkou mají vyšší riziko vzniku a rozvoje cukrovky, artritidy, srdečních chorob a deprese.

Lupénka se může projevit v jakémkoliv věku, nejčastěji se poprvé objeví ve věku 15 až 35 let.

Nedá se vyléčit, ale je to léčitelné onemocnění, které může po adekvátní léčbě ustoupit a nemusí se projevit po celá dlouhá léta.

Příčiny vzniku lupénky

Za příčinu vzniku psoriázy se považuje geneticky podmíněná porucha funkce imunitního systému, který způsobí nadměrnou produkci kožních buněk. Jejich následné nahromadění se projevuje lokálním zánětem a olupováním kůže formou šupin. Onemocnění může dlouho zůstat v latentní formě.

Znamená to, že se navenek neprojevuje, může však vypuknout pod vlivem vnitřních nebo vnějších podnětů. K těmto podnětům patří např. streptokoková infekce, zejména streptokoková tonzilitida (angína), která je častým spouštěčem psoriázy u dětí.

Stres (rozvod, úmrtí v rodině, ztráta zaměstnání) je také významným faktorem ovlivňujícím první vzplanutí psoriázy a negativně ovlivňuje průběh onemocnění. Ke vzniku či zhoršení stavu psoriázy může významně přispívat i nezdravý životní styl, provázený obezitou, nadměrnou konzumací alkoholu a kouřením. K vnějším faktorům patří mechanické poranění kůže, např.

nadměrné škrábaní, snaha o odstranění šupin či poškození kůže povrchovou kožní infekci. Vzplanutí psoriázy může způsobit sezónní změna počasí se známým zhoršováním kožních projevů zejména v zimních měsících. I přes pozitivní efekt UV záření na psoriázu, který je také využíván v její léčbě, nadměrné vystavení UV záření či dokonce spálení může psoriázu zhoršit.

V neposlední řadě mohou kožní projevy zhoršovat či vyvolat také některé léky (např. léky na vysoký krevní tlak). Vyvarování se těmto známým spouštěcím faktorům můžeme pomoci zabránit či oddálit vzplanutí psoriázy nebo zmírnit projevy onemocnění.

Psoriatická artritida

Psoriatická artritida je chronické zánětlivé onemocnění, které se projevuje zánětem kloubů a ve většině případů i přítomností kožního postižení – psoriázou. Ne každý pacient s psoriázou má však postižený pohybový aparát.

Psoriatická artritida vzniká často po letech od objevení se kožních příznaků. Nejčastěji začíná psoriáza i artritida současně, a jen zřídka se stává, že zánět kloubů předchází kožním projevům. Psoriatická artritida se vyvine u téměř čtvrtiny pacientů s psoriázou.

Kloubní postižení bez psoriázy je spíše výjimečné.

Při vzniku onemocnění sehrává roli imunitní systém. Zaměřuje se na klouby a pojivovou tkáň, kde působí jejich zánět až poškození. Nemoc začíná nevýraznými bolestmi a otokem jednoho nebo více kloubů, šlachových úponů nebo zánětlivými bolestmi páteře.

Nezřídka se může objevit pouze omezení rozsahu pohybu v kloubech či ranní ztuhlost a únava kloubů, která mizí při pohybu. Nejčastěji se jedná postižení kolenních kloubů, kotníků, drobných kloubů rukou a nohou. Podobně jako kožní postižení i kloubní obtíže mohou mít fáze zlepšení a zhoršení.

Zatímco psoriáza nezpůsobuje jizvení nebo jakékoliv trvalé poškození kůže, psoriatická artritida může způsobit trvalou deformaci a poškození kloubů, pokud není léčena.

• Správně zvolenou léčbou lze příznivě ovlivnit průběh onemocnění a pacient patří do rukou specialisty – revmatologa.
• Věděli jste?
• Janssen připravil webové stránky, na kterých pacienti a jejich ošetřovatelé naleznou užitečné informace o lupénce a psoriatické artritídě:
• 6 terapeutických oblastí
• Pro pacienty aktivně vyvíjíme léčebné postupy v šesti důležitých terapeutických oblastech zdravotní péče:

Poskytujeme pacientům řešení pro jedny z nejzávažnějších onemocnění, které se na světě vyskytují. V Janssenu jsme připraveni poskytovat víc než jen léčebné přípravky a individuální léčbu. Nabízíme řešení v oblasti managementu onemocnění včetně spolupráce se odbornými organizacemi s cílem zajistit monitorování, prevenci a management zdraví.